Vaginální vedení porodu koncem pánevním po ukončeném 36. týdnu gravidity - analýza perinatálních výsledků let 2008-2011

HRUBAN, Lukáš, Petr JANKŮ, Pavel VENTRUBA, Lenka OŠKRDALOVÁ, Klára SKORKOVSKÁ, Zuzana HODICKÁ, Veronika ŤÁPALOVÁ, Lenka MEKIŇOVÁ a Michal ŠMEREK. Vaginální vedení porodu koncem pánevním po ukončeném 36. týdnu gravidity - analýza perinatálních výsledků let 2008-2011. Online. Česká gynekologie. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2014, roč. 79, č. 5, s. 343-350. ISSN 1210-7832. [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Vaginální vedení porodu koncem pánevním po ukončeném 36. týdnu gravidity - analýza perinatálních výsledků let 2008-2011
• Název česky: Vaginální vedení porodu koncem pánevním po ukončeném 36. týdnu gravidity - analýza perinatálních výsledků let 2008-2011
• Název anglicky: Vaginal breech delivery after 36 week of pregnancy in a selected group of pregnancy - analysis of perinatal results in years 2008 - 2011
• Autoři: HRUBAN, Lukáš (203 Česká republika, garant, domácí), Petr JANKŮ (203 Česká republika, domácí), Pavel VENTRUBA (203 Česká republika, domácí), Lenka OŠKRDALOVÁ (203 Česká republika), Klára SKORKOVSKÁ (203 Česká republika), Zuzana HODICKÁ (203 Česká republika, domácí), Veronika ŤÁPALOVÁ (203 Česká republika), Lenka MEKIŇOVÁ (703 Slovensko) a Michal ŠMEREK (203 Česká republika)
• Vydání: Česká gynekologie, Praha, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2014, 1210-7832.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30214 Obstetrics and gynaecology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/14:00077649
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: konec pánevní; vaginální porod; císařský řez; novorozenecká morbidita; novorozenecká mortalita
• Klíčová slova anglicky: breech presentation; vaginal delivery; caesarean section; neonatal morbidity; neonatal mortality
• Štítky: EL OK, porod koncem pánevním
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíl studie: stanovit intrapartální a neonatální mortalitu a závažnou neonatální morbiditu u selektované skupiny plodů porozených koncem pánevním po 36. týdnu gravidity. Porovnat výsledky u vaginálně vedených porodů koncem pánevním s porody primárním císařským řezem. Typ studie: retrospektivní studie Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko - porodnická klinika MU a FN Brno, Neonatologické oddělení FN Brno, Katedra ekonometrie Fakulty ekonomiky a managementu, Univerzita obrany v Brně Soubor a metodika: retrospektivní analýza 1013 porodů jednočetných těhotenství s podélnou polohou plodu koncem pánevním po dokončeném 36. týdnu gravidity, porozených na GPK MU a FN Brno v letech 2008 – 2011. Vaginálně bylo vedeno 430 porodů koncem pánevním (42,4 %), elektivním císařským řezem 583 porodů (57,6 %). Hodnocena byla intrapartální a neonatální mortalita, závažná neonatální morbidita a výskyt pH z pupečníkové arterie < 7,00. Hodnocena byla také lehká neonatální morbidita. Vzájemně byly porovnány výsledky ve skupině vaginálně vedených porodů, včetně porodů ukončených akutním císařským řezem, se skupinou porodů vedených elektivním císařským řezem. Výsledky: Ve skupině 430 vaginálně vedených porodů koncem pánevním po ukončeném 36. týdnu gravidity, bylo vaginálně dokončeno 347 porodů (80,7 %), 83 porodů bylo ukončeno akutním císařským řezem (19,3 %). pH < 7,00 z pupečníkové arterie se vyskytlo v 9 případech (2,1 %). Ve skupině porodů elektivním císařským řezem se pH < 7,00 nevyskytlo. Úmrtí plodu za porodu nebo do 28. dne po porodu se v našem souboru nevyskytlo. Statisticky významný rozdíl ve výskytu závažné neonatální morbidity mezi skupinou vaginálně vedených porodů a porodů elektivním císařským řezem byl nalezen v případě Apgar score v 5.minutě < 5 (2 versus 0), poranění periferních nervů přetrvávající při propuštění novorozence (2 versus 0) a hospitalizace na NJIP více jak 24 hod (2 versus 10). Při porovnání všech případů závažné neonatální morbidity nebyl mezi oběma skupinami shledán statisticky významný rozdíl (1,2 % versus 1,9 %, NS). Závěr: Při pečlivém dodržení současných selekčních kritérií pro výběr pacientek vhodných k vaginálnímu vedení porodu koncem pánevním, je vaginální porod bezpečný. Výskyt závažné neonatální morbidity, při porovnání s porodem elektivním císařským řezem, není navýšen.

Anotace anglicky

Objective: To determine intrapartum mortality, neonatal mortality and serious neonatal morbidity in selected group of planed vaginal breech deliveries after 36 week of pregnancy. Compare vaginal breech deliveries with primary cesarean deliveries. Designe: Retrospective study Settings: Department of Obstetrics and Gynaecology, Masaryk University, University Hospital Brno, Department of neonatology, University hospital Brno, Faculty of Economics and Management, University of Defence in Brno Methods: Retrospective analysis of 1013 births of singleton pregnancies with breech position of the fetus after 36 completed week of pregnancy at University Hospital Brno in the years 2008 - 2011. Vaginal delivery was planed for 430 women (42.4 %). Elective caesarean section was performed in 583 women (57.6 %). An assessment of intrapartum and neonatal mortality and serious neonatal morbidity and incidence of umbilical artery pH < 7.00. We also evaluated non-serious neonatal morbidity. Results in the group of vaginal breech deliveries, including births completed by acute caesarean section, were compared with results in the group of elective caesarean sections. Results: In the group of 430 women with planned vaginal breech delivery, 347 delivered vaginally (80.7 %), by acute caesarean section 83 women (19.3 %). In the group of planned vaginal births, including births completed by acute caesarean section, pH < 7.00 in umbilical artery occurred in 9 cases (2.1 %). In the group of elective caesarean deliveries pH < 7.00 does not occurred. Death of the fetus during labor or before 28 day after birth does not occurred. A statistically significant difference in the incidence of serious neonatal morbidity between the group of planned vaginal births and births by elective caesarean section was found in Apgar score in 5th min <5 (2 versus 0), peripheral nerve injury persisting at discharge (2 versus 0) and admission to the neonatal intensive care unit for longer than 24 hours (2 versus 10). When comparing all cases of serious neonatal morbidity between the two groups, the difference was not statistically significant (1.2 % versus 1.9 %, NS). Conclusion: When strict criteria are met during selection of women appropriate for vaginal breech delivery and during labor, planned vaginal breech delivery at term is save option. The incidence of severe neonatal morbidity when compared with elective caesarean section is not increased.