Detailed Information on Publication Record
2014
Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta
MOTAL, JanBasic information
Original name
Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta
Name in Czech
Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta
Authors
Edition
Perspektívy profesijnej etiky: 14. Etické myslenie minulosti a súčasnosti. Inštitút etiky a bioetiky FF PU a Centrum bioetiky UNESCO, Vyšné Ružbachy, Slovensko, 2014
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Prezentace na konferencích
Field of Study
Literature, mass media, audio-visual activities
Country of publisher
Slovakia
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organization unit
Faculty of Social Studies
Tags
International impact
Změněno: 15/1/2015 11:30, doc. MgA. Jan Motal, Ph.D.
Abstract
V originále
Filmová dokumentaristika patří mezi ta místa mediální etiky jako svébytné disciplíny aplikované morální filozofie, která jsou opomíjena nejvíce. Na hranici mezi uměním a žurnalistikou je zde řešení mnohých podstatných etických otázek odsouváno jako hraniční. Tento příspěvek dokládá, že právě tato hraniční témata nám mohou pomoci projasnit hluboké problémy specializovaných disciplín aplikované etiky a prohloubit kritický potenciál současného etického diskurzu zaměřeného na roli profesí v demokracii vůbec, a to s využitím interdisciplinárního přístupu (mediální etika / bioetika). S využitím několika případových studií tento teoretický příspěvek zasazuje filmovou dokumentaristiku do modelu médií jako čtvrté moci (fourth estate) v demokracii, s akcentem na uměleckou povahu žánru jako prohlubování reflexe obecně lidského (human interest). Z tohto východiska je pak kriticky nahlédnut vztah dokumentaristů a respondentů v kontextu (pozitivní / negativní) autonomie osoby. Eticky problematické využívání respondentů k tzv. uměleckým či žurnalistickým účelům je diskutováno na této ploše respektu k člověku jako účelu o sobě s využitím východisek I. Kanta, J. S. Milla a R. Scrutona i v politickém a estetickém smyslu. Autor příspěvku navrhuje využití mechanismu informovaného souhlasu známého z bioetiky k překonání eticky problematických míst tohto vztahu.