3/2014
Europeizace a evropske spnlvni pnlvo'
Lukas Potesil"
Pi'isp~vek pojednava 0 tzv. evropskem spravnim
pravu. Poukazuje, ze po strance obsahove
se jedna 0 polysem. Proto je v clanku v~novana
pozornost v uvahu pfipadajicim vyznamovym
formam tohoto pojmu. Z nich pi'evazuje, do jiste
miry i zjedoodusujici, ztotozDovani evropskeho
spravniho prava se spravnim pravem Evropske
unie. Soucasoe je v pi'ispevku v~oovana pozornost
souvisejici europeizaci, ktera je pomyslnym
vstupoim pojmem do zkoumane problematiky.
V z3VerU se pi'isp~vek snazi zodpovedet nabizejici
se otazku, zda v pi'ipade evropskeho spravniho
prava jde "iii" 0 (nove) pravni odvetvi, nebo "je§te"
0 specifickou vedeckou (ale i pedagogickou)
disciplinu.
Pojem "evropske spnivni pnivo" je mnohovyznamovy;
jedna se 0 tzv. polysem. Jeho konstituovaru
a existence pomerne mee souvisi s (pravni) europeizaci
na strane jedne (tj. ziskany pi'ivlastek "evropske")
a s pi'itomnosti pravniho odvetvi, kterjrn
je spnlvni pravo Gakoz i vedeeke diseipliny, kterou
je zejmena veda spnivniho prava), na strane druM.
Neni mym cHern venovat se detaiine spravnimu
pravu, k nemui navie existuje pomerne bohata studnice
pramenu, a to jak domacieh, tak i zahranienich.
Naopak bych se chtel v uvodu tohoto pi'ispevku bllie
zastavit u druheho vstupniho pojmu, kterym je "europeizace"
a s ni spojeny pi'idomek "evropske". Teprve
najejim zaklade rna smysl hovorit i 0 evropskem
spravnim pravu. Bez europeizaee by (nejen)
evropske spravni spravo zrejme nebylo.
Europeizace
J evropske spravn! pravo ma silne koreny a puvod
v proeesu tzv. europeizaee. Zminena vyznamova
elastieita pojmu "evropske spravni pravo" pi'itom
Uzce souvisi i s mnohorymamovosti "europeizace"
samotne.
Europeizaei jako takovou je pomerne obtiine
zcela jednoznaene a uspokojive vymezit. Prvni problem
totiz nastava jiz v souvislosti s uplati\ovanymi
pojmy.' Vedle sebe muzeme nalezt takove terminy
, Pfispevek vznikl v ramei projektu "Postdoc J" (reg,
C, CZ, 1.07/2,3,00130,0009), Tento projekt je spolufinancovan
Evropskym socialnim fondem a statnim rozpoctern
Ceske republiky,
jako "evropeizaee"2, _nebo poce§tely pojem "europeanizaee",3
Ci jine. Casteji vsak v domaei odborne
literature prevafuje pojem "europeizaee", J z toho
duvodu jej budu v dalSim textu poufivat.
Europeizaee se ve svem souhrou neomezuje
na "mimopravni" oblasti, stejne jako neni ,jen 0 pnivu",
Proto nema pouze stranku pravni ei normativni,
nybrt i faktickou, Ta se svou povahou bllzi spi§e
tzv, soft - law, a to z hlediska jeho ucinkU a pusoben!.
Je vhodne dodat, Ze europeizace nutne nestoji
za vsemi zmenami v pravu a spoleenosti, k oimz doslo
nebo dochazi.
Podle meho nazoru je morne europeizaci obeene
a zjednodusene oznaeit za vnimani, pfijimani (inspiraei)
spoleenyeh a spojuj!cich (evropskjeh) pozadavkU
a jejich nasledne promitnuti (nejen) do pravniho
f:\du a spravni praxe. Pro oblast prava a pravni vedy
je europeizaei ti'eba ehapat jako tzv, systematizovany
pojem Ci koncept4
•• JUDr. Lukas Potesi!, Ph,D" Katedra spnivni vedy
a spravniho prava, Pravnicka fakulta Masarykovy univerzity,
Bmo,
I
Jak k tomu kriticky dodava M, Vitek, "otazkou je,
zda auloft pouzivajici tenia termin vUbec chtipou jeho
ryznamJ nebof obecnti a usta/end defmice sld/e chybl"'.
Srov, Vitek, M, Budouenost trestniho prava v kontextu
jeho europeizace, Trestnepnivni revue, 2007, 2, s. 33,
2 T, Weiss (srov, Weiss, T, Europeizace a zahranieni
politika: prostor pro dalSi vyzkum, S!fedoevropske politicke
studie, 2013, C, 4) k tomu dodava, ~e "europeizace
se v soucasnosti pouiivti pfedevsirn pro oznacenf vzajernneho
ovlivfzovani evropske a narodni urovne v romei
Evropske unie... Koncept se totii primarne vztahuje
k EU a integraci vjejim ramei, nikoli Evropejako kontinentu".
Tim ji odlisuje ad pojmu evropeizace.
J K tomu kupf. srov. Smekal, H, Europeanizace prava,
In Danclik, B. a ko!. (ed) Evropeizace, Nove tema
politologiekeho vyzkumu, Bmo: Masarykova univerzita,
2005, s, 344 - 363, Rozdil v uplati\ovaoi a chapani
predmetneho pojmu je pfitom palmy z nazvu sborniku
a pfedmetne kapitoly,
4 K tomu bliZe srov, Zemanova, S, Vyzkum europeizace
- aktualni problemy a perspektivy. Mezinarodni vztahy,
2007, C, 4, s, 32, Autorkajednak poukazuje na moine
pojmy, se kterymi se v teto souvislosti Ize setkat (str, 31),
Soueasne vsak dodava, ze europeizac! se zabYvaji r"zne
vi!decke discipliny, pfieemz jej kaMa z nich cMpe
ve svem slova smyslu, ktery je vlastni danemu oboru,
jebo predmetu zkoumani a metodam, Proto pojem euro-
222
Casopis pro pravni vedu a praxi
Europeizace pniva
Hovofime-li 0 europeizaci pravalpravni europeizaci,
ve vetsine odbomyeh praci nebo studii je ehapana
Ci dokonee ztotoznovana s dusledky integraee v ramei
Evropske unie, Spise vyjimkoujsou praee poukazujici
na skuteenost, ze europeizaei nelze ztotoznovat s Evropskou
unii a jejim pusobeoim, Na druhou stranu
je ti'eba objektivne dodat, ze v nekteryeh pravnieh odvetvieh
je vliv Evropske unie skuteene podstatny, pi'ipadne
af ¥jlucny, Nicmene prave v oblasti spravniho
prava by bylo ztotoznovani europeizaee pouze s Evropskou
unii nespravne zjednodliSujici. Nektei'i autoi'i'
proto zcela spravne poukazuji tez na nezastupitelnou
iJlohu Rady Evropy v procesu pravni europeizace, jak
bude ostatne pribliZeoo niie.
Pravni europeizaei je morne chapat ve smyslu
dynamiekem nebo statickem, V prvnJm pripade jde
o proees, ve druMm pfipade 0 produkt tohoto proeesu
a 0 vysledny stay, U statickeho pojeti se Ize setkat
s konstatovanim 0 existenei evropskeho Ci europeizovaneho
pravalpnivniho odvetvi, jako je prave evropske
spravni pravo,6 Castejsi je vnimaoi europeizace
prava ve smyslu dynamiekem. V nem jde 0 postupne
sblizovani a odstraiiovani jednotlivyeh rozdilu
v pravni uprave a praxi evropskjch statU, zejmena
pak clenskjeh statU Evropske unie, Nejde pfitom
"pouze" 0 sblizovani konkretnieh pravidel (norem),
nybrt i 0 spoleene sdileni ureitjeh hodnot, principu,
zasad ei institutU. Pficinou pravni europeizace je jednak
jif zminena Evropska unie a jeji integracni pusobeni,
ale take spoleena evropska kulturni, historicka
a jina tradice ei blizkost, ktera neni nutne vazana
na Evropskou unii, Ta se projevuje prosti'ednictvim
Rady Evropy.
V podmfnkach novyeh elenskjeh statU evropskjch
spoleeenstvi, v coz ee!kove zahrouji nejen
Evropskou unii, ale i Radu Evropy, lze pod pravni
europeizaci chilpat tei evropskj integraeni proces
do zminenych institueionalnieh struktur, Ten souvis!
i s pfeehodem od statu totalitniho k modernimu demokratickemu
pravnimu statu zalozenemu na ucte
k pravUm a svobodam jednotlivce,
Stranou zameme poneehavam, ze podle nekterych
autoru' dokonee "evropeizace pfedstavuje proces .,.
peaace muze by! chapan jinak v pravu, politologii, atd,
Presto v~ak nektere spolecne znaky nalezt Ize,
S K tomu bliZe srov, Pra~kova, H, Europeizace trestniho
prava spravniho, Pravn! rozhledy, 2010, c. 13,
6 Nicmene zde je !feba vychazet z toho, jakjje skutecoy
obsah u:i;iteho pojmu, Poukazat lze na disknze ohledne
pojmu "evropske trestn! pravo", K tomu blize srov,
Toma!ek, M, Existuje "evropske trestni pnlvo"? Trestnepravni
revue, 2004, C. 5.
7 Srov, Vetefa, M" Machalova, T. Evropeizace prava
v pravne teoretickem kontextu, Bmo: Masarykova univerzita,
2010, str, 82,
223
regionalni globalizace", Diky tomu lze poukazat
i oa globalizaci pnlva a v navaznosti na to i na
tzv. gioMIni Ci mezinarodni spravni pravo.' Z jineho
Ohlu pohledu europeizaee muze predstavovat pomyslnou
pfekaZku vUei postupujici globalizaei a jejim
pi'ipadnjrn negativnim projevUm,
Hovofime-Ii 0 pravn! europeizaei, nutno dodat,
a to prave na rozdil od zminene globalizaee, ze Ize
nalezt dye stezejni inspiracni (ei europeizacni) zakladny,
pfipadne jeji pomyslna centra, V navaznosti
na to je morne, ovsem s jistou mirou zjednoduseni,
rozeznavat, zda jde 0 europeizaei zalozenou na dobrovolnosti,
nebo naopak na povinnosti, resp. pravnim
zavazku.
Pokud jde 0 europeizaei tzv. dobrovoInou, zminit
lze pusobeni zejmena tzv. soft - law Rady Evropy'
a vysledky evropske pravni komparatistiky v oblasti
(spravniho) prava, V tomto smerujde 0 zohledDovani
a vzajemnou inspiraei mezi jednotlirymi evropskjmi
staty, a to zejmena prosti'ednietvim spoleenych hodnot,
zasad ci principu, jakoz i pojmu a institutU, ktere
v Evrope Ize nalezt a jez jsou pro evropskj (spravnil
prostor typieke a priznaene (tzv, ius commune),
Tomu se tak deje pfedevSim na platforme, kterou
pfedstavuje jiz zmiiiovana Rada Evropy,
V pfipade europeizace tzv, nucene jde naopak
o pravni nasledek clenstvi v Evropske unii, s tim
souvisejie! pOZadavek loajality,jakoz i pusobeni jejiho
svebytneho pravm'ho factu (tzv, unijni pravo), Pi'itom
Evropska unie a jeji pravo je sama produktem
europeizaee a europeizaeni proces date podporuje,
resp. prohlubuje, Zjednodusene feCeno, europeizaee
je jednou z pfiein Evropske unie a soueasne je i jejim
nasledkem. Pokud jde 0 europeizaci tzv. nueenou,
je zalozena pfevliZne na pi'ijimaru zeela konkretnieh
pravidel (pravni upravy),
K pojmu "globaInilrnezinarodni spravni spravo"
a jeho vztahu k "spravnimu pravu Evropske unie" bli~e
srov, Chiti, E., Mattarella, B., E. (eds). Global Administrative
Law and EU Administrative Law, Relationships,
legal Issues and Comparison, Heidelberg: Springer,
2011, 409 s, K tomu muzeme v uvedene publikaci nalezt
pfilehave vyjadi'eni (viz s, 10), ze "v nekterych oblasteeh
spravni pravo Evropske unie a globcilni (mezinarodni)
sprdvniprtivo vzcijernnespolupracuji a navazuji na sebe,
zalirnco v jinych se zase vzcijernne ignoruji nebo spolu
dokonce soupefi. Ne/cdyje prosazovdno prcivo vytvofene
mezinarodnimi orgimy a organizacemi,jindyje zasepfevaha
na strane Evropske unie."
, Rada Evropy niemene pusobi europeizacne i diky
mezinarodnim smlouvltm, ktere byly najeji platfonne
uzavfeny, I pro oblast spravniho prava je to kupf, Evropskit
umluva 0 ocbrane lidskjch pray a zakladnich
svobod (c, 209/1992 Sb,), nebo Evropskil charta mistni
samospravy (c, 18111999 Sb,), V jejich pfipade potom
jde 0 europeizaci zalozenou na pnivnim zavazku a po-
vinnosti.
3/ 2014
EU/Rada
Evropy
Z obsahoveho hlediska europeizace prava dodava
H. Smekal, ze ,,zatimco Rada Evropy se zamefila
na oblast lidskf;ch prav, Evropskci unie "europeanizovala
" pravidla nejprve v oblasti trhu"l0 Niemen!
se ukazuje, ze obe europeizacni zakladny si sm!ry
europeizaee obCas i vymeni, procez Evropska unie
smei'uje k oehrane pray a svobod, zatimeo Rada Evropy
mifi tez na konkretni staty a jejieh vefejnou
spravu.11
Pravni europeizaee pfedstavuje pomeme sloziIY
proees. Zahmuje jak oheene prineipy ci zasady, tak
i zeela konkretni pravidla. Tento proees Ize, pfi jiste
mife zobeeneni, schematicky vyjadfit nasledujicim
zpusobem (viz vyse). V nem je mozne rozeznavat
europeizaei vertildlni vzestupnou a sestupnou
(tj. obema smery)12, ale i horizontalniu V posledne
10 Smekal, H. Europeanizace prava. In DanMk, B.
a ko!. (ed) Evropeizace. Nove tema politologickeho ry_
zkurnu. Bmo: Masarykova univerzita, 2005, s. 346.
11 Patme je to kupr. z hlediska zam!reni jednotlivych
soft-law dokurnentiI Rady Evropy. V nieh lze naJezt postupny
ryvoj v oblasti zajmu Rady Evropy. K tomu blit.e
srov. Ko~ieiarova, S. Principy dobrej verejne spnivy
a Rada Eurepy. Iura Editition, 2012, s. 19 - 20.
12 ,,Pro evropeizacije klicorym pojmem zmena - zmena,
ktera se odehrava pfedevsim uvnitf clensJeych statU pusobenim
norem a instituci Evropske unie, ale tato zmena
se odehrava i na urovni Evropske unie vlivem clensJeych
statU. Muzeme fiei, iejde 0 oboustrannyproces...". Blize
srov. Dvohlkova, V. a ko!. Evropeizace verejne sfery.
Praha: C. H. Beck, 2010, s. 49.
1l V teto souvislosti se Ize setkat s uplatiiovanfm
anglickych ekvivalentiI jako "top-down approach",
zmmenem pfipade se jedmi 0 europeizaei bez pfitomnosti
"bruselskeho Ci strasburskeho centra". Jejim
pomyslnym hnacim motorem je vzajemmi spolupraee
a inspiraee jednotliryeh evropskyeh starn pfi
VyuZiti pravni komparatistiky. Ta je ovsem eennym
zdrojem poznani i pro europeizaei vertikalni. Europeizaei
proto neni momeehapat izolovane, jako poube
jednostranne ovlivliovani a pusobeni. Jde naopak
o vzajenme ovlivliovani evropske a mirodni urovne.
Evropske spnivnipravo jako po/ysem
Ina zak:lade vyse pfedestieneho pojeti europeizaee,
Ize evropske spnivni pnivo ebapat v fade vyznamoryeh
situaei. Pfitom prvni tii nize uvedene jsou
zejmena v domaci odborne literatufe uvadeny jako
nejcastejsi pfipady vymezeni evropskeho spravniho
prava. 14 Oproti tomu, jak je jiz vyse naznaceno,
"bottom-up approach" ti ,,downloading", "uploading"
nebo "cross loading". K tomu blit.e srov. Zemanova, S.
Vyzkum europeizace - aktualni problemy a perspektivy.
MezinOrodni vztahy, 2007, c. 4, s. 31.
14 K tomu srov. Pomahac, R. in Hendryeh, D. a ko!.
Spravni pravo. Obeemi cast. 8. vydani. Praha: C. H.
Beck, 2012, s.713, nebo Prucha, P. Spravni pravo.
Obeena cast. 7., doplnene a aktualizovane vydani. Bmo:
Dopinek, 2007, s. 23, aekoliv v techto dileeh Ize naIezt
konstatovani, ze obsah pfedmetneho pojmu muze by!
je~te sirsi. Proto kupr. v. Sladecek hovori 0 "evropskf;ch
aspektech spravniho prava" (srov. Siadecek, V. Obecne
spnivni pnivo. 3" aktualizovami a upravene vydani.
Praha: Wolters KIuwer CR, 2013, s. 463). Nicmene pod
224
Casopis pro pravnf vedu a peaxi
v zahranicni odbome literature se nejcasteji setkavame
se ztotozilovanim evropskeho spnivniho prava
se spravnim pravem Evropske unie.15
Spravnfprovo Evropske anle
Jak je jiz naznaceno, v prvni fade muzeme evropske
spravni pnivo ztotomovat se spra.vnim pnivem
Evropske unie (a Evropskeho spoleeenstvi pro atomoYOU
energii). V fade ohledujde 0 pojeti pfevafujiei.16
Podle L. Ticheho17
(nejen) v pfipade evropskeho
spravniho prava jde 0 tzv. funkeni pojem, ktere
jsou "viaslne soucasti evropskeho matericilniho prava
a oznacuji jeho jednotliw! casti. Zahrnuji pravni
upravu techto odvetvi obsaienou v pramenech
primarniho a sekundarniho prava". K tomu mllZeme
doplnit, zel8 ,,jde a to pravo, ktert! je rysledkem
pravotvornych procesit v ramci Evropskt! unie a ktere
je vykonavane bud' organy (resp. institucemi) Evropskt!
lInie a Evropskeho spoleeenstvipro atomovou
energii, anebo organy clenskf;ch statu Evropske unie
v pfipadech, kdy se uplatfzuje pfimy uCinek toholo
prava". V nekteIYeh prameneeh se Ize setkat s tim,
"evropske aspekty spravniho prava" lze obUzn! podfadit
ryznamory pojem, kterym je spravni pravo Evropske
unie. V pojeli V. Siadeeka se prolo jedmi spiSe 0 pusobeni
Evropske unie (a Rady Evropy) na nOrodoi (domaci)
spravni prava. Zapomenout nelze ani na novAtorske dilo:
Pomahae, R., Handrtiea, J. Evropske spravni peavo. Praha:
C. H. Beck, 2012, 169 s.
15 K tomu srov. Pekar, B. in Vrabko, M. a ko!. Spravne
pravo hmotne. V~eobeena easf. Bratislava: C. H. Beck,
2012, s. 401, kde se li~i evropske spravni peavo v uZsim
a sirsim smyslu, pticernz "v uzszm smyslu evropske
spravni pravQ.ie moine charakterizovat jako sprtivni
provo Evropske unie, resp. jaka evropske spravni pravD
stricto sensu". Jako vhodnej~i pfiklad zahranicni odborne
literatury Ize poukazat na exislenci "zakladatelske"
pUblikaee: Schwarze, J. Europaisches Verwaltungsrecht:
Entstehung und Entwicklung im Rahmen der Europaischen
Gemeinschaft. 2. prepracavane vydani. Baden-Baden:
Nomos, 2005, 1500 s. Rovnez kupr. existence Review
of European Administrative Law (REALaw) dava
obsahem srych dosud publikovanyeh pfis¢vki\ najevo,
te klieove je spi~e spravni pnivo Evropske unie, nezli
jina mozna pojeti evropskeho spravniho prava. K dalSi
zahrani~nf literature ci pramenum, viz daISi text.
16 Na tom rna svtij velky podil i existence ryznamne
publikace: Craig, P. EU Administrative Law, 2. vydani.
Oxford: Oxford University Press, 2012, 777 S.
17 Tichy, L. .a ko!. Evropske peavo. 4. vydani. Praha: C.
H. Beck, 2011, s. 47
18 srov. Pekar, B. in Vrabko, M.a ko!. Spravne pravo
hmotne. Vleobecna casf. Bratislava: C. H. Beck, 20I2,
s. 401.
225
Ze evropske spravni pravo v tomto pojeU je souMsti,
resp. tvofi tzv. evropske vefejne pravo.l
•
Neni mYm zamerem venovat se rozboru prava Evropske
unie. Slusi se vsak dodat, ze sjeho postupnym
rozvojem, kdy jeho pravni regulaee vstupuje i do
oblasti, ktere Ize oznacit jako verejnopravni, ruku
v ruee s tim roste i podil norem, ktere muzeme oznacitjako
spravni pravo Evropske unie. Jestlize puvodne
v teto oblasti pfevladaly normy hmotnepravni povahy,
v soueasne dobe pusobeni prava Evropske unie
do jejiho speavniho prava zahmuje i oblast proeesni.
Je pritom tieba poznamenat, ze s narustem rozsahu
pusobnosti Evropske unie doehazi k tomu, ze normy
jejiho spravniho prava uskuteCliuji nejenom narodni
spravni organy (tzv. nepfima unijni sprava), ale prave,
ze pomeme casto jsou rykonem spravniho prava
Evropske unie povefovany pfimo organy ci instituee
Evropske unie samotne (v r.zimu tzv. pfime unijni
spravy)." Doehazi zde k prolinani unijni a narodni
sloZky, procez se nekdy Ize setkat s pojmem smisena
sprava (mixed administration)21 nebo vieeUrovliova
sprava."
Diky tomu muzeme rozeznavat i tzv. vnittni evropske
spravni pravo. Jeho "naplli" tvofi to, co z oblasti
spravniho prava uskuteCliuji primo organy a inl'
Srov. Jans, J. H. a ko!. Europeanisation of Public
Law. Groeningen: Europa Law Publishing, 2007, s. 6.
20 Pfikladem takorych spravnich vykonavatehl na Urovni
prime unijni speavy jsou nejrUznej~i evropske agentury,
casto oznacovane pfidomkem "nezavisie". Z nejvyznarnnej"eh
evropskych agentur lze uvest kupf. OHIM
(Urad pro harmonizaee na vnitfnirn trhu), ktery rna prime
rozhodovaci pravomoci. Vyeet dalSich evropskych agentur,
kterych je v soueasne doM jiz nekolik desitek, by
vlak presabl zamereni lohoto pfispevku. Proto ve strucnosti
odkazuji na pfispevky J. Handrliei, ktery se teto
oblasti venuje. Srov. Handrliea, J. Evropeizace spravniho
prava prostiednictvim spravne relevantniho jednani
evropskYch agentur. In: Sbomik pfispevki\ z konferenee
Dny prava 2008, Masarykova Univerzita (http://www.
law.muni.ezlsbomiky/dp08/files/pdf/spravalhandrlica.
pdf), pfipadne pfisluSne pasaze ucebnice Pomahac, R.,
Handrliea, J. Evropske spravni pravo. Praha: C. H. Beck,
2012, 169 s.
21 Srov. Jans, J. H. a ko!. Europeanisation of Public
Law. Groeningen: Europa Law Publishing, 2007, s. 29.
22 K tomu z posledni doby srov. Listinu viceUrovilove
speavy v Evrope, kde se vychazi z ,,koordinovane Cinnosli
Unie, clenskYch statu a mistnich a regionalnich
organii"... (https:l/porta!.eor.europa.eulmlgeharterlDocumentsIMLG%20Charter/Charter%20CS.pdf).
Dusledkern
je vytvareni tzv. evropskYch siti, v niehz dochazi
ke vzajenme spolupraei jak mezi jednotlirymi spravnimi
organy clenskYeh slatU, tak i organy unijnfmi na strane
jedne a clenskych statU na strane druM. Takovym pfikladem
budiz evropska soutezru sif (ECN, http://ee.europa.
eulcompetition/ecn/index_en.html).
stituce Evropske unie viIci fyziekYm Ci pnivniekYm
osobam. V tomto pojeti jako by si Evropskit unie
ve "svem" spnivnimu pnivu vystacila sarna; nepotfebuje
nitrodni vykonavatele spritvni Cinnosti,jakoi ani
nitrodni proeesni pfedpisy a nitrodni soudni kontrolu.
Vse si "zajisfuje a obstaritvit" Evropskit unie svymi
pfedpisy a organy pruno. Poehopitelne, ie Ize vest
debatu nad tim, zda je tento proeesni aspekt vyhovujici,
niemene jak je uvedeno niie, i zde se Evropskit
unie snaii dohnat moim\ defieity pritvni upravy.
Pokudjde 0 tzv. nepfimou unijni spritvu, u ni muieme
byt svedky "uruzujici se" europeizaee. Demonstrovat
to Ize i na pfipadu Ceske republiky. Aby bylo
mome vyhovet pOiadavku fitdne aplikaee pritva Evropske
unie nitrodnimi (zejmena spritvnimi) orgitny,
bylo lfeba je pfedem pfizpusobit "evropskYm poiadavkUm".
Slo 0 pocittecni ci vstupni europeizaei. Jinak
feceno, na nitrodni sloiee je zitvislit aplikaee pritva
Evropske unie, a proto musi vyhovovat unijnim
poiadavkUm. Po "naladeni se na evropskou strunu"
doehitzi k tomu, ie tyto orgitny jsou takfka kaZdodenne
konfrontovany s realitou pritva Evropske unie.
Protoze tyto subjekty realizuji pritvo Evropske unie,
samy se podileji na dalSi europeizaei. Muieme konstatovat,
ie (spritvni) pritvo Evropske unie ovliviiuje
elenske stitty nejenom "v oblasti, kde dochazi k vnitrostatni
oplikaciprava Evropske unie, nybri ovliviiuje
vlastni vnitrosttitni spravni pravidla 0 pusobi tok
i no oblasti, kdeje dosud aplikovano rylucne narodni
sprtivni pravo".23 Spritvni pritvo Evropske unie, potaZIDo
Evropskit unie samotnit, je ryznamnym faktorem
pro europeizaei (k tomu viz ryse).
Jak je naznaceno, spritvni pritvo Evropske unie
tvon i normy, ktere se vitzi k Evropske unii samotne
ajejim organUm ei institueim. Je fada agend, v niehZ
se aktivizuje einnost orgitnu a instituci Evropske
unie, a to v ritmei tzv. pnme unijni spritvy. Zejmena
jde 0 einnost Evropske komise a tzv. deeentralizovanyeh
ci nezitvislyeh agentur. Pornerne ryznamnym
nedostatkem, ktery se v teto oblasti zaeinit projevovat,
je absence jednoticiho "spritvniho procesniho
kodexu" ph rykonu jednotlirych unijnich spritvnich
agend. Uvaiuje se proto 0 pfijeti "spritvniho fitdu
Evropske unie"." Ten by pfitom nemel nahraditjednotlive
spritvni fitdy elenskYeh stMu. Jeho primitmim
cilem rozhodne neni sjednotit proeesni upravu vnitrostatni,
jakkoliv neni vylouceno, ze v nimci europeizace
domitci pritvni upravu nakonee v jiste mife
stejne ovlivni.
23 Schwarze, J. (ed):Administrative Law under European
Influence. Baden-Baden: Nomos, 1996, s. 15.
24 K tomu blize srov. usneseni Evropsk6ho pariamentu
ze dne 15. I. 2013 0 spnivnim pravu procesnim Evropske
unie [2012/2024(lN1)].
Evropske spravnfpnivo jako pravo
spo/ecneho pravnfho prostoru
3/2014
V tomto pojeti jde 0 pfiklad vzajemne evropske
spolupraee v oblastech spadajicieh pod pfedmet
upravy spravniho priva, jak jej znarne z domitcich
podminek. Lisi se vsak od vyse uvedeneho pojeti
v tom, ie nema tak Uzkou navaznost na Evropskou
unii a jeji pravni fltd, stejne jako se neomezuje vylucne
na elenske stitty Evropske unie. Pramenem
takto pojimaneho evropskeho spnivniho pritva jsou
pfevitine mezinitrodni smlouvy. Zatimeo v prvnim
pfipade evropske spravni pravo bylo odvetvim prava
Evropske unie, v tomto pojeti jde zejmena 0 souCitst
Ci normy mezimirodniho prava vefejneho.
Cilem tohoto evropskeho spravniho pritva je utuzeni
vzitjemne evropske spolupritce a vytvofeni evropskeho
spritvniho prostoru pfi odstraneni administrativnich
barier. Nastrojem je kupf. vzajemne
uzmivani kvalifikaci, vzdehini, dokladu, snazsl maznost
pohybu a pobytu nebo vetSi spolupraee oblasti
a regionu, a to jak mezi staty, tak i jinymi subjekty
(napf. uzemnimi samospravnymi celky)."
Evropske spnivnfpravo jako ius commune
Zatimeo v prvnim pojeti bylo evropske spravni
pritvo v podstate ztotoiiiovano s Evropskou unii
a urcitou vyseci prava Evropske unie, v tomto ohledu
jde spiSe 0 zachyceni pusobeni a inspiracnieh europeizacnich
vlivu proslfednictvim clenstvi v Rade Ev-
ropy.
Jak k tomu uvitdi R. Pomahae" "evropske spravni
pravo v podobe ius commune zaruGuje, ie se ve
vnitrostatnim pravnim systemu prosazuji standardy
integracniho seskupeni nikoli vzhledem k ztivazku
loajality k nadstatni autorite, ale silou neJormalniho
vlivu". Dodejme, ie evropske spritvni pravo jako ius
commune nema ani tak povahu tzv. hard - law, jako
spiSe tzv. soft - law. Je obsaZeno v fade dokumentU,
jejichZ tvurcem je mezinitrodni organizace Rada
Evropy. Ty phtom nemaji povahu pravnich norem,
zejmena pro chybejici vynutitelnost.
Ostatne pro pusobeni Rady Evropy je pnznacne,
ie v napliiovitni sryeh cilu" nejde cestou prosazovit-
25 Kupr. srov. § 55 zakona c. 12812000 Sh., 0 ohcich,
ve Zlleni pozdejSich pfedpisu, § 28 zitkona c. 129/2000
Sh., 0 krajieh ve zneni pozdejsich predpisu, nebo Dohoda
mezi vlitdou Ceske repuhliky a vl.doll Slovenske
repuhliky 0 preshranieni spolupraci.(sdeleni c. 77/2001
Sb. m. s.).
26 Pomahac, R. in Hendrych, D. a kol. Spravni pravo.
Obeen' cast. 8. vydimi. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 727.
27 K tomu blil:e srov. cl. 1Statutu Rady Evropy (sdeleni
c.123/1995 Sh.).
226
Casopis pro privni vedu a pIm
ni konkretnich pravidel Ci norem (pfesnyeh pravidel
chovani), nybri klade diiraz na respektovani a napli'iovitni
spolecnych evropskych principu (zitsad),
hodnot, ale i institutU, a to nejenom v oblasti spritvniho
prava. Jde proto 0 spoleeny evropsky zaklad.
Diky Rade Evropy muzeme hovofit 0 vzajemnem
sbliiovani (nejen) v oblasti spritvniho pritva. Na bitzi
Rady Evropy jsou pfijimitny dokumenty (zejmena
ve forme doporueeni jejiho Vyboru ministrii), ktere
maji za eil vytvofit mechanismus nejnizsich spoleenych
sdilenych standardu (de minimis), ktere by meJa
vnitrostatni pravni uprava napliiovat. Pritve pro oblast
spritvniho prava jsou tyto dokumenty velmi ryznamne.
Ye svem souhmu upravuji oblast, kterou
bychom moWi oznaeit jako pravo dobre spritvy, nebo
pravo na dobrou spravu.28
Jakje jii naznaceno shora, bylo by krajne nespravedlive
ztotoznovat Radu Evropy vylucne s oblasti
tzv. soft-law. Na jeji platforme totii byla phjata
fada mezinitrodnich smluv, z niehi nejryznamnejsi
je Umluva 0 oehrane lidskYch pray a zakladnich svobod
(c. 20911992 Sb.)," ktere rovnei pusobi euro-
peizacne.
Evropske spravnfpravo jako spravnfpravo
evropskych statii
Toto chitpitni evropskeho spravniho prava do jiste
miry muze navazovat na pojeti ius commune. V nem
ale jde 0 zohledneni jednotlirych nitrodnich specifik
a odlisnosti, ktere maji ruzne pnCiny, nei 0 hledani
spoleenyeh znakU. Soucasne muze jit 0 platformu,
najejimi zitklade je moine zkoumat nejenom narodni
pravni specifika, nybri ito, jakym zpusobem
v podminkach toho ktereho pravniho fitdu dochitzi
k europeizaei, a zda a jak byly zohledneny europeizaeni
pozadavky poehitzejici ze zminenyehevropeizacnich
center.
Toto pojeti vytvitfi bohary prostor pro pravni komparatistiku
a tzv. horizontitlni europeizaci. Jednotlive
staty v Evrope se mohou navzajem seznarnit se stavem
pravni upravy a (spravni) praxe a diky tomu
se pfipadne inspiracne obohatit v ritmci sve legislativni
einnosti. Je mome porovnitvat instituty a nor-
28 Pusobeni Rady Evropy na domaci spravni pnivo je,
a to i v komparativnim poWedu, patme v aktualni publikaci
S. Kosiciarove (srov. Kosiciarova, S. Principy dobrej
verejnej spravy aRady Eur6py. Bratislava: Iura Edition,
2012, 556 s.). Proto v hli,sim prehledu,jake vsechny
dokumenty Rady Evropy pusobi europeizacne na oblast
spravniho prava, odkazujeme na tuto publikaci.
29 K tomu srov. pozmimku pod carou c. 9, pfioem): rycet
dalSich ryznamnych mezinitrodnich smluv poskytuje
R. Pomahao in. Hendrych, D. a kol. Spnivni pravo.
Obeena cast. 8. vydani. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 706.
227
my, ktere jsou obsazeny ve spravnim pravu jednotlivych
evropskYeh statU a pfitom soucasne zvazovat,
zda by jejich pouiiti nebylo moine i v ritmei domitci
pritvni upravy.
Soucasne to umoziiuje zkoumat, zda a jak byl
do toho ktereho pravniho fitdu promitnut pfislusny
europeizaeni pozadavek, tj. kupfikladu, jakYm zpusobem
bylo zohledneno Doporueeni Vyboru ministru
Rady Evropy nebo smemiee Evropske unie. Tento
pnstup je podstatny z hlediska vyhodnoceni europeizace;
v pnpade Evropske unie potom z hlediska
fadne implementace. Y obou pfipadech vsak k europeizaci
neni mome pfistupovat ciste mechanicky, nybri
je lfeba zohlediiovat smysl a ucel europeizacnich
pozadavkU.
Evropske spravnfpravo jako europeizovane
(narodnl) spravnfpravo
Vlivem probihajici europeizaee prava jsme si
i v podminkaeh domaciho spravniho pritva v zasade
zvykli na skuteenost, ze tato zasahuje do oblasti
rykonu vcrejne spritvy. Soucasne domaci spravni
pritvo je produktem europeizaee, a to jak vertikalni,
tak i horizontalni. Jde 0 jakousi vnitrostittni akceptaci
a inspiraci zahranienimi (evropskYmi a unijnimi)
pritvnimi upravami. V teto souvislosti V. Sladecek
pfihodne hovofi 0 "evropskYch aspektech sprtivniho
prtiva".30 Jde 0 system spolecnyeh evropskyeh norem
ei pozadavkU (zasad ci principu), ktere ovlitdaji
obsahovou podobu domaci pnivni upravy.
V teto souvislosti je mome poznamenat, ze pod
toto pojeti muieme zafadit i tu Citst spritvniho prava
Evropske unie, pokud je vykonavana rylucne domitcimi
spritvnimi organy31 Mnohem easteji se vsak Ize
setkat s poukazem na to, ie vedle spravniho prava
Evropske unie, ktere je uskuteeiiovano nitrodnimi
spravnimi organy, existuje i domitci spritvni pritvo,
ktere je vice ci mene europeizovano. Toto europeizovane
spritvni pravo ma svuj vnitrostatni puvod
a nadech "evropskeho" mu vnasi prave europeizace.
Puvodni, ryze vnitrostittni spritvni pravo bylo pozmeneno
na zitklade europeizace, zejmena pak pro polfeby
fitdneho vykonu pritva Evropske unie v rovine
tzv. nepfime unijni spritvy.
30 Srov. Sladecek, v. Obecne spnivni pravo. 3., aktuaIizovane
a upravene vydani. Praha: Wolters Kluwer CR,
2013, s. 463.
31 K tomu srov. kupf. § 34 ajeho jednotliva ustaveni zakona
c. 350/2011 Sh., chernick}' zakon, ve zneni pozdejsich
pfedpisu. Y nem jsou konstruovany skutkove podstaty
spravnich deliktU prosti'ednietvi odkazu na pfimo
poufitelny pfedpis Evropske unie (tj. mineno nafizeni).
Narodni spravni organy tak ve sfere spravniho tresrnni
primo aplikuji unijni predpisy.
V soucasne dobe je moine pfuno z textu domaciho
pravniho piedpisu (tj. i z oblasti spravniho prava)
dovodit, zda rna "evropsk)l puvod" ei nikoliv. Konkretne
mam na mysli odkazy (zejmena v poznamkach
pod earou) na jednotliva naiizeni a sm~mice
pnlva Evropske unie." Podle judileatury Ustavniho
soudul3
nicmen~ poznamky pod earou nejsou soucasti
nonnativniho textu, pro';ei maji ryze infonnativni
vyznam. Aby jej i pfesto skuteene m~ly, je tfeba tyto
poznamky pod earou aktualizovat vidy, pokud dochazi
ke zmenam v pfedpisech pniva Evropske unie.
Soueasna legislativni praxe si je tohoto pozadavku
vedoma, procez zaeaste muzeme byt svedky toho,
ze zejmena v provadecich pravnich pfedpisech jsou
doplnovany pievazne nove odkazy na pfedpisy prava
Evropske unie, aniz by se nejak zasadne m~nily
vnitrostatni pravni pfedpisy po jejich strance obsahove.
Z pohledu adresata takove pravni upravy jde
o pomeme obtiZnou situaci, nebof najit po!febnou
a zejmena aktualni navaznost na "evropskou moven"
muze by! pomerne naroene.
V ramci uvedeneho chapani evropskeho spravniho
prava muzeme zkoumat ito, zda a jak)lm zpusobem
se piipadne narodni zakonodarce nechal inspirovat
jinou zahranieni pnivni upravou. Zde jiz ale nikoliv
z duvodu pravniho zavazku, ale proto, ze zakonodarce
nabyl pfesvedeeni 0 vhodnosti piistupu, ktery zahranieni
pravni uprava obsahuje. Odkaz na zahranicni
pravni pfedpisy v tomto piipade jiz neni obsahem
poznamek pod carou, nybrl veci duvodove zpnivy
ci komentarove literatury."
J2 K teto problematice ph tvorM pravnich piedpisil
srov. ~l. 48 Legislativnich pravidel vlady. Podle nej
se uplati\uji formulace ,,pfimo pouiitelnypfedpis Evropske
unie", navazuje-li pnivni pfedpis na nafizeni, v pripade
impiementace smemice se voH formulace ,,zapraCOVQVQ
pfedpisy Evropske unie".
J3 Podle nalezu Ostavniho soudu ze dne 30. II. 1999,
sp. zn. II. OS 485/98 ,,pozmimkypod corou Ci vysvetlivky
nejsou normativni, presn&i zavaznou soucasfi pravidla
chovimi. Proto slejnejako jine casti pravniho pfedpisu,
jejichi posliInim je zlepsitpfehlednost pfedpisu a orientaci
vpravnim ftidu (nadpispravniho pfedpisu, oznaceni
casti, hlav, diiU, oddilit, paragrafo), jsou pouhou legislativni
pomuckou, hera nemuze byl zavaznym pravidiem
pro ryklodpravniho pfedpisu a stonoveni providel
choViini. Pokud pravni pfedpis nehodlri stonovit tokove
pravidlo pfimo, musi odk6zat najiny pfedpis nebojinou
formu vyjadfeniprovidel chovani (obycej, smlouva, mardin!
pravidla, cizipravnipfedpis aId.).".
34 Tak tomu mllieme by! svedky zejmena u aktualni
komentatove literatury k novemu ob~anskemu zakoniku
~. 89/2012 Sb.
Evropsktf sprBvnfprovo jako vldnf
discip/fna
3/2014
Na zaklade ryse uvedeneho prehledu jsem toho
nazoru, ze evropske spravni pravo, pomineme-Ii
ovsem znacne specificke a ryjimeene postaveni
(spravniho) prava Evropske unie a mezinarodniho
prava, nevytvari nove a sve vlastni pravni odvetvi
v tom smyslu, jak jej chapeme z hlediska vnitrostatniho
pniva a pravni vedy. Domnivam se, ze pro jeho
existenci ostatne ani nejsou naplnena tzv. odvetvovorna
kriteria, jak bYvaji doktrinou podavana. Proto,
ve zbYvajicich pohledech na zkoumany pojem, jde
piedevsim 0 zohledneni problematiky europeizace
prava a jejich nasledkU ve vnitrostatnim pravnim
fadu a spravnim pravu.
Muzeme tudii konstatovat, Ze v pfipade evropskeho
spravniho prava jde zejmena 0 zohledneni
europeizacnich pozadavkii a jejich nasledne promitnuti
do obsahu a podoby vnitrostatni pravni upravy
a praxe. Evropske spravni pr!tvo signalizuje rysledek
pravni europeizace v teto oblasti.
Evropske spravni pravo muze pl'edstavovat novy
nahled pravni vedy na proces europeizace a jeho dusledkii
smerem k vnitrostatni pravni uprave. Proto
se spiSe jedna 0 vedeck)l pfistup ke zkoumane problematice.
Metodou, na ktere je tento relativne nory
vedni obor postaven, je zejmena pravni komparatis-
tilea.
Stranou nelze ponechat ani to, ze postupem easu
se nejen evropske spravni pravo stava i pedagogickou
disciplinou;" tedy samostatne vyucovanYm piedmetem,
ktery v sobe zahrnuje poznatky domaciho
prava spravniho, (spravniho) prava Evropske unie,
prava mezinarodniho a pii vyuiiti pravni komparatistiky,
take zahranicniho spravniho prava.
V zahranicni odbome literatuie je pfevafujici ztotomovani
evropskeho spravniho prava s urcitou odvetvovou
casti unijniho prava. Nicmene i ta zachycuje
nejen "prostou" unijni uroven, ale prave i jeji
europeizaeni potencial ve vztahu k pravni uprave
clensk)lch statU a spnlvni praxi vnitrostatnich spnlvnich
organu.
Budeme-li hovont 0 evropskem spravnim pravu,
v zajmu pfehlednosti povafuji za zadouci uvest, v jakern
ohledu chapeme ryznam tohoto komplexniho
pojmu. Jsou tota vyznamne rozdily v tom, jak muze
chapat evropske spravni pravo Evropska unie a jak
Rada Evropy. Tak ci onak, europeizace prava je velmi
ryraznou ryzvou, ktera muze pl'ispet ke zvYseni
kvality pravni regulace a prohloubeni evropsk)lch integracnich
procesu.
35 A to i na Pnivnicke fakuM Masarykovy univerzity,
kde je vyucovan pfedmet "Evropske spnivni pravo".
228
Casopis pro pdvni vedu a praxi
Proto i v oblasti spravniho prava a vedy spravniho
prava je !feba venovat se europeizaci a dusledkUm,
ktere piinasi. Soucasne vsak fada poznatkii z domaci
pravni upravy spravniho prava muze inspiraene
poslouzit, a to zejmena pro spravni pravo Evropske
unie, ktere se stava dynamicky se rozvijejici oblasti
tohoto svebytneho pravniho fadu.
Summary
The paper discusses about the relatively new phenomenon,
called "European Administrative Law". At
first points out that in its content means the polysem.
Therefore, in the article is attention devoted into different
meanings of this term. All of them are detailed
described. Of these different meaning prevails,
sometimes simplistic, identification of the European
Administrative Law as an Administrative Law of
the European Union itself. Therefore is in the article
namely described the phenomenon of Administrative
Law of the European Union, as well as are also
mentioned new issues of this field. At the same time
the contribution paid attention to related tenn called
"Europeanisation", which is an input into the issues
examined. But this issue is described from the wiev
ofthe Administrative Law, not from the scope of the
legal order itself. At the end the post tries to answer
obvious question, whether, in the case of European
Administrative Law goes ,,now" at the (new) legal
branch, or "still" on specific scientific (and teaching)
discipline. The conclusion and answer is that the
European Administrative Law is not legal branch in
such extent in which is usually understand, but it is
a special way of influence ofthe European union and
the Council of Europe.
Pracovny pomer na dobu urcitu agenturnych zamestnancov·
Andrea Olsovska, Marek Svec"
Synopsa
Prispevok poukazuje no rozszrenu negafivnu
prax trhu prace pri uzotvarani pracovnych pomerov
na dobu urCitU so zomestnoncomi, ktori su docasne
prideleni na vykon prace k uiivatel'skemu zomestnavotel'ovi.
Akcentovony je predovsetlcym vyklad
vymedzenia urCitej doby pre ucely pracovnliho pomeru
na urcitU dobu i trvania docosneho prideleVedeckY
prispevok hoi vypracovany v nimci riesenia
vyskumneho projektu Vedeckej grantovej agentUry
Ministerstva skolstva, vedy, ryskumu a sportu Siovenskej
republiky a Siovenskej akademie vied (VEGA)
~. \/0423114 s nazvom ,,zakonnik prace a jeho moine
variticieu
.
.. doc. JUDr. Mgr. Andrea OlSovskil, PhD., predseda
Labour Law Association I Asociacia pracovnebo prava;
advokatka a docentka na Katedre pracovneho prava
a prava socialneho zabezpecenia Pravnickej fakulty Trnavskej
univerzity v Tmave.
JUDr. Marek fivec, PhD., generalny tajomnik Labour
Law Association / Asociacia pracovneho prava; odbomy
asistent na Fakulte socialnych vied, Univerzity sv. Cyrila
a Metoda v Tmave.
229
nia a s tYm sUvisiaceho pojmu "pravna udalosfH.
Trvanie procovmfho pomeru aka aj docasneho pridelenia
na obdobie, Idore je ukoncene ozntimenim
uiivatefskeho zamestnavotefa, ie nep0lrebuje vykon
prace docasne prideleneho zamestnanca, je pomerne
caste a vedie k zaveru 0 zneuiiti institittu docasneho
pridelenia a obchadzani kogentnych ustanoveni Zakonnika
prace upravujucich pracovny pamer no urcini
dobu. Prezentovana je oktualne pripravena novelizacia
relevantnych zakonnych ustonoveni, ktora
ma do urCitej mierypomoct'odstranif vyssie uvedenu
negativnu prax, aka oj sudne rozhodnutia, 0 ktorych
moino polemizovat; Ci su suladne s ucelom pravnej
upravy pracovnych pomeroy na urCitu dobu.
Vvod
Agent6rne zamestnavanie sa vseobecne poklada
za jeden zo zakladnych prostriedkov modemeho trhu
prace, ktory umomuje zamestnavatel'om flexibilne
reagovaf na zmenene hospodarske a vyrobne podmienky
v pripade vacsej alebo mensej potreby prace.
Napriek tomu, ze ide 0 progresivne sa rozvijajuci
segment eur6pskeho trhu prace, ktory by mal zamest-