Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Studentská komora Rady vysokých škol
Studentská konference
akademických senátorek a senátorů
KAS 3.0
Sborník příspěvků
České Budějovice, 16.–18. října 2014
Konferenci pořádá
Studentská komora Rady vysokých škol
www.skrvs.cz
a hostí
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
www.pf.jcu.cz
Sborník vydává
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
www.vscht.cz
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Studentská komora Rady vysokých škol
Studentská konference
akademických senátorek a senátorů
KAS 3.0
Sborník příspěvků
České Budějovice, 16.–18. října 2014
Sborník schválilo předsednictvo Studentské komory Rady vysokých škol
dne 27.11.2014.
c○ František Moulis, 2014
ISBN 978-80-7080-907-5
Obsah
Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Slovo předsedy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Seznam účastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Plenární příspěvky 9
Novela zákona o vysokých školách . . . . . . . . . . . . . . . 10
Panelová diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Semináře ACSA pro senátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Senáty a SK RVŠ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Workshopy komisí a pracovních skupin 15
Komise pro vysokoškolskou samosprávu . . . . . . . . . . . . 16
Komise pro vzdělávací a tvůrčí činnost . . . . . . . . . . . . . 17
Pracovní skupina pro zahraniční záležitosti . . . . . . . . . . 18
Pracovní skupina pro doktorské studium . . . . . . . . . . . . 20
Příspěvky zahraničních hostů 25
Študentská rada vysokých škôl . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
European Students’ Union . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Závěrem 31
3
4
Úvodem
Milé čtenářky, milí čtenáři,
v rukou držíte sborník ze Studentské konference akademických senátorek
a senátorů (KAS 3.0), kterou každoročně pořádá Studentská
komora Rady vysokých škol (SK RVŠ), národní reprezentace studentů
českých vysokých škol. Konference se konala od 16. do 18. října 2014
na půdě Jihočeské univerzity v krásných Českých Budějovicích. Celou
konferencí se neslo téma role vysoké školy ve společnosti dnes a v bu-
doucnu.
Ve sborníku najdete nejen shrnutí a příspěvky celé konference, ale
především mnoho podnětných myšlenek, jakým směrem by se měla
národní reprezentace studujících ubírat a jak by měla pracovat. Sama
jsem z těchto nápadů nadšena a beru je jako závazek do další činnosti
komory pro studenty.
Zároveň bych tímto ráda poděkovala všem, kteří se akce zúčastnili,
tedy 52 studentům z 22 českých vysokých škol, hostům a také všem,
a nebylo jich málo, kteří ji pomáhali organizovat. Zejména děkuji organizačnímu
týmu a členům komise pro vysokoškolskou samosprávu
za participaci na přípravě konference a editorovi za kompletaci tohoto
sborníku.
Přeji všem studentům hodně sil do další práce.
Za organizační tým a komisi pro vysokoškolskou samosprávu
Aneta Hašková,
předsedkyně komise pro vysokoškolskou samosprávu
5
Slovo předsedy
Když se před několika lety zrodil v hlavách členů SK RVŠ nápad uspořádat
pro akademické senátorky a senátory první konferenci, nešlo
o nijak ambiciózní projekt. Spíše než o obsahovou stránku šlo o navázání
kontaktů se členy senátů a o zlepšení povědomí o národní studentské
reprezentaci, která pro mnohé poněkud abstraktně řešila problémy přesahující
běžný život studentů. První, předloňská konference tak jaksi
mimoděk dala vzniknout něčemu většímu, protože aktivita a zájem
studentských členů akademických senátů nutně vedly k větším nárokům
na obsah i formu dalších pokračování. Bohudík.
Při zahájení příprav letošní, v pořadí již třetí konference tedy organizátoři
museli počítat s tím, že na ně bude kladen mnohem větší
tlak, než tomu bylo v minulosti. A nespletli se. Téma konference – role
vysoké školy ve společnosti dnes a v budoucnu – bylo natolik obecné,
aby umožňovalo vytvořit pestrý program, ale přitom natolik konkrétní,
aby si pod ním každý účastník mohl představit svou jasně popsatelnou
vizi. A pokud to snad sám neuměl, měla mu dopomoci panelová diskuse
se zajímavými hosty z oboru a další organizátory důkladně připravené
body třídenní konference.
Každý, kdo se nás rozhodl poctít svou účastí, jistě přijížděl na
konferenci se svými představami a očekáváními. Někdo se těšil na nové
podněty k práci, rozšíření obzorů či inspiraci ke změnám na své domovské
vysoké škole. Jiný zase dorazil třeba pro tři dny strávené v klidu a pohodě
sociálního družení. Nemilým údělem pořadatelů bylo některým z těchto
očekávání nevyhovět. Pevně ale věřím, že v jistých ohledech zase mnohá
jiná předčili.
Jedním z mých osobních očekávání, které se podařilo více než naplnit,
byl značný zájem účastníků o diskuse i práci při workshopech
jednotlivých komisí a pracovních skupin. Nádherné prostředí Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích a města samotného navíc přispělo
k celkové pohodové atmosféře jednání, takže vážení cesty na jih Čech
snad nikdo nemohl brát jako újmu.
Domnívám se, že KAS 3.0 byl povedenou akcí, ze které si její účastníci,
hosté i organizátoři odvezli pozitivní zážitky i zkušenosti. Já tedy
rozhodně. A teď nám nezbývá než pracovat na tom, aby příští konference
akademických senátorů byla zase o něco hezčí, připravenější,
profesionálnější a díky nekompromisním nárokům všech participantů
prostě a jednoduše lepší.
Daniel Thibaud, předseda SK RVŠ
6
Seznam účastníků
Studentská komora Rady vysokých škol
Tereza Arnoldová (VŠO)
Petr Baierl (ZČU)
Jan Brixi (UO)
Štěpán Esterle (tajemník SK RVŠ)
Dominik Gurín (MU)
Aneta Hašková (OU)
Markéta Havelková (UK)
Vlasta Hledíková (MU)
Marek Hodulík (UPOL)
Lucie Jochmannová (JU)
Josef Kaštil (UPOL)
Jana Kudrnová (UHK)
Hugo Kysilka (ČVUT)
Miroslav Makajev (UK)
Lukáš Miklas (PA)
Monika Móriová (VŠO)
František Moulis (VŠCHT)
Martin Petrus (UHK)
Filip Příhoda (MU)
Hynek Roubík (ČZU)
Radim Řihák (SLU)
Ondřej Šín (VŠFS)
Daniel Thibaud (UO)
Michaela Tvrdoňová (MU)
Jan Vadlejch (JU)
Michal Volf (ZČU)
Veronika Vondrová (UJEP)
Jan Záhora (MENDELU)
Studentští senátoři mimo SK RVŠ
Anna Bergerová (UO)
Lukáš Crha (VŠB-TUO)
Josef Fontana (UK)
Eva Hnátková (UTB)
Martin Holý (UK)
Bohuslav Holzäpdl (SLU)
Kateřina Horáčková (UO)
Stanislav Jeřábek (ČVUT)
Jana Kindlová (JU)
Daniel Kroupa (VŠO)
Ladislav Lázňovský (ČVUT)
Pavel Maxera (VUT)
Tomáš Mejzlík (VUT)
Ondřej Mocek (MU)
Pavlína Novotná (VŠCHT)
Milan Oral (VŠB-TUO)
Radim Pekárek (ZČU)
Helena Rajtrová (UPCE)
Lukáš Ručka (MU)
Tomáš Sedláček (TUL)
Jiří Skácelík (SLU)
Martin Šanda (UPCE)
Filip Šandera (JU)
Pavel Troubil (MU)
7
Hosté
Mgr. Markéta Balatková (ACSA)
Bc. Frencien Bauer (ŠRVŠ)
Ing. Petr Bílek (ACSA)
MUDr. Jan Bruthans, Ph.D., MPH (ACSA)
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. (Občanská demokratická strana)
doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. (Rada vysokých škol)
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. (JU)
Karolina Pietkiewicz (ESU)
Mgr. Jaroslava Simonová (www.scio.cz, s.r.o.)
Mgr. Katarína Stoláriková (ŠRVŠ)
prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc. (Akreditační komise)
Ing. Jaroslav Švec (ACSA)
Zastoupené vysoké školy
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU)
Masarykova univerzita (MU)
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU)
Ostravská univerzita v Ostravě (OU)
Policejní akademie České republiky v Praze (PA)
Slezská univerzita v Opavě (SLU)
Technická univerzita v Liberci (TUL)
Univerzita Hradec Králové (UHK)
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)
Univerzita Karlova v Praze (UK)
Univerzita obrany v Brně (UO)
Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL)
Univerzita Pardubice (UPCE)
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB)
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO)
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. (VŠFS)
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT)
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. (VŠO)
Vysoké učení technické v Brně (VUT)
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)
8
Summary
Student Chamber of the Council of Higher Education Institutions (SK
RVŠ) is the unique legally based representative body of all university
students in the Czech Republic. The most important annual event the
Chamber organises is Student Academic Senators’ Conference (KAS).
Its main purposes are to bring the senators from the highest number of
universities possible together, to get them in a closer communication
contact with the Chamber and to try to discuss a chosen related topic.
This year the conference was held in České Budějovice at local university
from 16th
till 18th
October 2014; the topic was the role of higher
education in the society.
3rd
year of this event (KAS 3.0) can be considered as the heaviest so
far regarding its duration, programme richness and number of participants;
we had 52 student participants, 11 guests (including three from
abroad) and 22 universities represented. The programme can be divided
into three parts: plenary contributions, workshops and international
guests’ contributions.
Plenarily, we dealt with the amendment of the university law. Third
consecutive minister of education is trying to push through some substantial
changes in the operation of universities; this time we are speaking
about e.g. restrictions of faculty rights, possibility of university degree
revocation or new system of quality assurance. The Chamber is deeply
involved in the negotiations and has to fight hard against changes disadvantaging
students’ position. Panel discussion was closely related
to the conference topic. Five panellists proposed their ideal, sometimes
utopian higher education concept. Rector of local university, chairman
of the Council of Higher Education Institutions, representative of the
Accreditation Committee, former minister of education and educational
consultant had accepted the invitation. One of general ideas was that
quality should be increased; one of particular ideas was that this could
be reached by lowering the number of students.
In parallel, several workshops were offered to participants. Chamber’s
committees and working groups organised them. The topics were: student
awarding by the Chamber for extraordinary merit, motivation to be
academic senator, international activities of the Chamber and support
of Ph.D. candidates.
In the international session we had contributions from our colleagues
from Slovakia and European Students’ Union.
Plenární příspěvky
Všichni účastníci konference měli možnost zúčastnit se čtyř plenárních
přednášek nebo diskusí. Ústředním bodem plenárního programu byla
panelová diskuse, kterou jsme úzce navázali na téma konference (role
vysoké školy ve společnosti dnes a v budoucnu). Nemohli jsme však
opomenout, v jakém právním prostředí vysoké školy existují. Příspěvek
zástupce delegovaného komorou pro jednání s ministerstvem k současné
podobě novelizace zákona o vysokých školách byl nezbytným uvedením
do problematiky, i když se toto téma již může jevit jako nudné
a rutinní, vždyť o novelizaci se již pokouší třetí ministr školství v řadě,
nepočítáme-li ministra vlády bez důvěry Poslanecké sněmovny.
Na vlastní práci akademických senátorů byly zaměřeny další dva
příspěvky. Již tradičně spolupracujeme s Akademickým centrem studentských
aktivit (ACSA), které i zde představilo nástroje, jakými
lze práci senátorů zefektivnit; důležitým bodem konference byla také
konstruktivní diskuse o vztahu akademických senátů a SK RVŠ.
9
10 Plenární příspěvky
Novela zákona o vysokých školách
Mgr. Miroslav Makajev
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo nejrozsáhlejší
novelu zákona o vysokých školách od doby jeho přijetí v roce 1998.
V následujících odstavcích1
budou představeny hlavní změny, které
novela navrhuje.
Těžiště novely spočívá v novém systému akreditací. Základním rysem
navrhované úpravy je její dvojkolejnost. Vysoká škola bude moci pro
určitou oblast vzdělávání získat tzv. institucionální akreditaci. Po jejím
obdržení pak již nebude nutno akreditovat vlastní studijní programy,
tyto budou schvalovány pouze na úrovni vysoké školy samotné. Škola,
která institucionální akreditací disponovat nebude, bude akreditovat
jednotlivé studijní programy stejným způsobem jako doposud.
K zabezpečení akreditačních činností má vzniknout Národní akreditační
úřad. Jeho předsedu a členy jeho rady bude jmenovat vláda,
přičemž dvě třetiny členů rady budou jmenovány z osob navržených
orgány reprezentace vysokých škol. Členem rady bude vždy i student.
V úřadu rovněž vznikne zvláštní přezkumná komise pro odvolací řízení,
které tak bude plně vyňato z působnosti ministerstva školství.
Výše uvedená úprava má nepochybně potenciál prospět vysokému
školství, nicméně obsahuje mnohá rizika a provází ji velká nejistota.
Vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni nejsou známy ani první verze prováděcích
předpisů (zejména standardů pro akreditace), je velmi obtížné
odhadnout, zda a jak bude celý systém fungovat. Rovněž mechanismus
pro hodnocení a akreditace trpí některými deficity, zejména pak
nedostatkem zpětných vazeb vůči akreditačnímu úřadu samotnému.
Další závažnou změnou je nová úprava vztahů mezi vysokou školou
a fakultou. Podle návrhu ministerstva má mít fakulta pouze takové pravomoci,
které jí statut vysoké školy výslovně přizná. V praxi tento návrh
znamená, že může nastat stav, kdy fakulta sice bude mít své orgány,
ty však nebudou disponovat prakticky žádnými kompetencemi. Návrh
tak představuje výrazný krok k centralizaci vysokých škol a významně
narušuje systém brzd a protivah mezi jednotlivými aktéry uvnitř vysoké
školy.
Zákon rovněž posiluje správní rady vysokých škol, které mají nově
schvalovat rozpočet a strategický (dříve dlouhodobý) záměr vysoké
1Text již reflektuje vypořádání připomínek vnějšího připomínkového řízení, které
v době konání konference nebylo ještě známo.
11
školy, přičemž případný nesouhlas správní rady může akademický senát
kvalifikovanou většinou (tj. třemi pětinami všech členů) přehlasovat.
Mezi další podstatné změny patří nové nastavení vztahu zákona
o vysokých školách a správního řádu, zrušení poplatku za další studium
či zavedení institutu mimořádného profesora.
Aktuální verzi materiálu po vypořádání vnějšího připomínkového
řízení lze nalézt v elektronické knihovně připravované legislativy2
.
2https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9N6GKBN9
12 Plenární příspěvky
Panelová diskuse
Mgr. Ondřej Mocek
Letošní panelová diskuse měla ústřední otázku: „Jak byste si představovali
ideální koncept vysokého školství?“ Proto byli jako panelisté
pozvány osobnosti reprezentující současný vzdělávací systém a zároveň
mající různý úhel pohledu. Iva Stuchlíková zastupovala Akreditační
komisi, je předsedkyní jedné z jejích pracovních skupin, dále byl pozván
Jakub Fischer, předseda Rady vysokých škol, Libor Grubhoffer, rektor
Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a zástupce České konference
rektorů. Pozvání přijal také Petr Fiala, emeritní rektor Masarykovy univerzity
a předseda Občanské demokratické strany, a v neposlední řadě
se panelu zúčastnila také Jaroslava Simonová, zástupkyně společnosti
www.scio.cz, s.r.o.
Obecná shoda všech pozvaných hostů byla na tom, že současná
podoba vysokého školství není ideální, a každý našel prvky, které je potřeba
reformovat, panelisté se nicméně lišili v míře zásahů do současného
systému.
Ústřední ideou Libora Grubhoffera byl návrat k rozumným počtům,
které znamenají i ve finále snížení počtu univerzit a zvýšení důrazu
na kvalitu vzdělávání. Iva Stuchlíková by ráda do budoucna viděla
český vzdělávací systém jako více pružný, připravený na reakce a potřeby
společnosti. Jakub Fischer se ze všech panelistů zasnil nejvíce.
Představil zcela nový koncept vysokého vzdělávání, který začíná již
výbornou přípravou uchazečů na středních školách a končí představou
vysokého školství konkurenceschopného v mezinárodním prostředí. Lepší
uplatnění absolventů jako součást reformy školství nastínil Petr Fiala.
Připomněl také, že za posledních 20 let české školství udělalo spoustu
změn, na které by se nemělo zapomínat. Jaroslava Simonová jako poslední
přispěvatelka zdůraznila nejen potřeby znalostí, ale i dovedností,
které by měli absolventi škol zvládnout.
Studentští senátoři a členové SK RVŠ následně diskutovali konkrétní
reformní kroky. V debatě se objevovala témata jako větší zapojení zaměstnavatelů
do evaluace vysokých škol, snížení počtu doktorských
studentů a zpřesnění definice doktorského studia, zavedení funkčních
míst, problematika online vzdělávání či současný systém vyšších odborných
škol.
13
Semináře ACSA pro senátory
Ing. Petr Bílek
MUDr. Jan Bruthans, Ph.D., MPH
Akademické centrum studentských aktivit (ACSA) je již více jak 12 let
pomocníkem a partnerem všech aktivních vysokoškolských studentů
v celé České republice. Stejně jako oni usiluje o zvýšení kvality úrovně českého
vysokého školství zejména tím, že aktivní vysokoškoláky vzdělává
v klíčových dovednostech, pomáhá a radí jim, případně se zaměřuje na
oblast studentského hodnocení kvality výuky. Z mnoha desítek různých
vzdělávacích akcí jsou pro studentské senátory určeny především dva
jednodenní semináře ACSA – Vysokoškolská legislativa a na ni navazující
Akademické senáty. Vysokoškolská legislativa poskytuje účastníkům
základní přehled o právním pozadí a fungování českého vysokého školství,
o právech a povinnostech studentů a možnostech, jakými se jich
domoci. Akademické senáty pak do hloubky rozebírají působení studentů
v této samosprávné složce vysoké školy, na modelových případech
je ukázáno jejich správné, ale i špatné fungování. Důraz je také věnován
základním předpisům vysokých škol, ze kterých účastníci pocházejí. Aktuální
seznam pořádaných seminářů lze nalézt na webových stránkách
www.acsa.cz.
V průběhu příspěvku vystoupil také lektor semináře Akademické
senáty Jan Bruthans s malou ochutnávkou tohoto semináře. Po shrnutí
základních informací o akademických senátech a jejich postavení na
vysokých školách se věnoval vybraným vysokým školám, na jejichž
příkladu představil typické vlastnosti akademických senátů. Jednalo se
například o početní zastoupení studentů v senátech, jejich možného
práva veta, případně dostupnosti základních předpisů na webu dané
univerzity.
14 Plenární příspěvky
Senáty a SK RVŠ
Daniel Thibaud
Krátká plenární diskuse mezi zástupkyněmi a zástupci studujících v akademických
senátech se členy SK RVŠ na téma komunikace a vzájemných
vazeb byla na program konference zařazena na mé osobní přání. Měla za
cíl otevřít pro některé velmi citlivou, esenciální otázku vyjmenování oblastí
a míry prospěšnosti národní studentské reprezentace pro studující
českých vysokých škol, resp. ověření, zda členové akademických senátů
vnímají pozici SK RVŠ tak, jak je definována statutem RVŠ. Zároveň
se měla zaměřit na komunikační kanály mezi komorou a studentskými
částmi akademických senátů.
Živá a otevřená debata přinesla mnoho zajímavých shrnutí, názorů,
podnětů a doporučení. Diskutujícími byla až překvapivě jasně potvrzena
role SK RVŠ jako orgánu, který prosazuje zájmy studujících na vrcholné
úrovni v tomto státě, včetně oblasti zákonodárné. Pro tento účel by
členové SK RVŠ měli být co nejlépe informováni o potřebách studujících
a co nejvíce spolupracovat se studentskými částmi akademických senátů.
Z debaty dále vyplynulo, že by nemělo být ambicí SK RVŠ zasahovat do
dění na vysokých školách, nebude-li to nezbytně nutné nebo nebude-li
o to požádána.
Jedním z nejobecněji přijímaných hlasů, které se týkaly zlepšení komunikace,
bylo přání členů akademických senátů, aby informace o dění
na národní úrovni byly distribuovány přímo, např. rozesíláním informačních
e-mailů se zápisy předsedům studentských částí akademických
senátů. Podle některých účastníků diskuse není vhodné informace distribuovat
pouze přes jednotlivé delegáty vysokých škol v SK RVŠ a jejich
náhradníky. Tento přístup by mohl pomoci také v širší osvětě o činnosti
SK RVŠ a do jisté míry by upevňoval povědomí o její existenci a aktivitě.
Věříme, že diskuse této části programu pomůže zlepšení povědomí
o SK RVŠ mezi členy akademických senátů i řadovými studenty. Některé
z myšlenek, jež při debatě zazněly, budu z pozice předsedy SK RVŠ
prosazovat pro uvedení do běžné praxe.
Workshopy komisí
a pracovních skupin
Struktura poradních orgánů SK RVŠ je poměrně komplexní. Vedle sebe
existují komise, pracovní skupiny a sekce. Legislativní komise a sekce
soukromých vysokých škol jsou zřízeny jako stálé, ostatní poradní orgány
se zřizují na ustavující schůzi komory pro dané stálé zasedání, např. to
současné končí na konci roku 2014.
Některé poradní orgány komory se aktivně zapojili do programu
konference a připravili pro účastníky několik paralelních workshopů, ze
kterých bylo možné si vybrat podle jejich zaměření. Společným cílem
všech workshopů bylo samozřejmě danou komisi či pracovní skupinu
v úvodu představit, zapojit aktivně účastníky do práce na konkrétním
tématu a v závěru shromáždit další podněty pro budoucí činnost komise
či pracovní skupiny. V této kapitole se můžete podívat, jak se to
jednotlivým workshopům povedlo.
15
16 Workshopy komisí a pracovních skupin
Komise pro vysokoškolskou samosprávu
Statut Ceny Jana Opletala
Bc. Vlasta Hledíková
V sobotu ráno jsme se s deseti účastníky konference sešli nad diskusí
k Ceně Jana Opletala a komunikaci mezi SK RVŠ a akademickými
senáty. Cena byla představena i se změnami v jejím statutu, které byly
komisí zapracovány v průběhu roku 2014. Proběhla videokonference
s posledním laureátem ceny, tedy Mgr. Zdeňkem Ručkou. Následně
se rozpoutala diskuse nad jednotlivými body ke změně. Z pohledu
diskutujících je nutné přesně definovat, za co cenu udělit, co je tak
významné a dá se přirovnat k činu Jana Opletala. Neopomněli jsme
ani téma medializace, kategorizace nebo také nebezpečí devalvace ceny.
Získané připomínky zapracujeme v co nejkratším čase a budeme se
snažit, aby byl příští laureát Ceny Jana Opletala vybírán již podle jejího
nového statutu.
Druhá polovina workshopu se věnovala tématu komunikace, podařilo
se identifikovat nejen několik problémů v komunikaci, ale i navrhnout
několik řešení těchto problémů. Jedním z nejzávažnějších problémů je
neznalost statutu RVŠ a organizačního řádu SK RVŠ, hlavně povinností
delegáta a možnosti jeho odvolání. Mezi další problematické body patří
medializace, která má velký potenciál, ale není plně využívána. Studentské
senátory velmi zaujal nápad uspořádat několik zasedání v průběhu
roku v centrech univerzitního života.
17
Komise pro vzdělávací a tvůrčí činnost
Motivace být senátorem
Ing. Jan Záhora
Formulace výstupů z tohoto workshopu se píše těžko. Zasekli jsme se na
úvodní seznamovací aktivitě zaměřené na motivaci aktivních studentů
v rámci vysokoškolské samosprávy. Dovolte mi spíše než s jednotlivými
závěry seznámit vás s příběhem našeho workshopu z mého osobního
pohledu.
Byla mi položena zdánlivě nevinná, ale základní otázka: „Proč to
vlastně děláš, proč jsi senátorem?“ Je to věc, na kterou jsem hned
vypálil klasické argumenty: zastupování studentů v rámci akademické
samosprávy, chci být ústy, které jsou slyšet, atd. Měl jsem to štěstí,
že se mě ptali dál a nenechali se odbýt. Dal jsem si tedy víc času na
zamyšlení a řekl to po chvilce nahlas. Na co jsem přišel, tady prezentovat
nebudu, největší smysl to totiž mělo pro mě, říct nahlas to, s čím jsem
vstupoval do akademického senátu a co mě k tomu vedlo. Takový zážitek
jsem chtěl zprostředkovat i pro účastníky workshopu. Bohužel se mi
nepodařilo v účastnících vzbudit takovou hloubkovou inventuru sama
sebe, o kterou by se byli ochotni podělit nahlas. I tak jsem ale odcházel
z workshopu nabitý energií, posléze na obědě jsem se dozvěděl věc, která
mě nakopla a díky které jsem si uvědomil, že tento workshop měl pro
účastníky přínos. Byla to pouhopouhá věta: „A víš, že o tom (vlastní
motivaci) teď dost přemýšlím?“
Jestli tedy mám zformulovat důležité a pro ostatní senátory přínosné
poznatky z workshopu, požádám vás jen, abyste si našli někoho, komu
se nebojíte otevřít, a položili si před ním sami sobě otázku: „Proč to
vlastně dělám? Proč jsem senátorem?“
18 Workshopy komisí a pracovních skupin
Pracovní skupina pro zahraniční záležitosti
Zahraniční aktivity SK RVŠ
Bc. Lukáš Miklas
Bc. Filip Příhoda
V úvodní části workshopu proběhl brainstorming, při kterém došlo
ke shromáždění výzev pro pracovní skupinu pro zahraniční záležitosti
(PRASK ZZ). Jako nejpalčivější se jeví problematika mobilit, kdy není
vždy samozřejmostí uznávání kreditů nabytých při zahraniční výměně.
Senátoři také identifikovali problém v samotné konstrukci jejich studijních
programů, které jim neumožňují vůbec na výměnu vyjet, protože
tím automaticky ztrácejí možnost promovat v řádném termínu. Zvláštní
kapitolou je především problematika mobilit na státních vysokých školách,
kde neexistují prakticky žádné předpoklady pro mobility, jak je
definuje boloňský proces.
V další části workshopu byla účastníkům představena PRASK ZZ,
fungování zahraničních aktivit, způsob financování zahraničních cest
a projektů, začlenění v rámci mezinárodních institucí. Současným problémem
PRASK ZZ je neaktivita členů. Nabízeným řešením je tedy
možnost kvalifikovaného externího členství. Tato možnost byla uvítána
z obou stran, neboť by se tímto způsobem mohli účastnit konkrétních
projektů lidé, kteří jsou v dané problematice odborníky a mají s realizací
zahraničních projektů značné zkušenosti. Na druhou stranu by pro
externí členy účast přinesla mnohé výhody, včetně možnosti účastnit
se zahraničních cest. Tato otázka bude otevřena na dalších setkáních
v rámci PRASK ZZ.
Byla nastíněna konceptuální myšlenka spočívající ve vytvoření sítě
kontaktních bodů na vysokých školách, díky kterým by mohly být
předávány informace o možnostech zapojení se do zahraničních aktivit
i pro studenty, kteří nejsou do činnosti SK RVŠ nyní zapojeni.
Kromě výše uvedené problematiky byly na tomto workshopu představeny
všechny zahraniční akce, kterých se členové PRASK ZZ účastnili
od roku 2012. Na jednotlivých příkladech byly následně demonstrovány
základní cíle a význam zahraničních aktivit SK RVŠ. Členové
workshopu měli příležitost vidět důležitost těchto aktivit, jakými jsou
board meetings a konventy Evropské studentské unie (ESU) či evropské
ministerské konference. Jedním z cílů workshopu, který byl dosažen,
bylo rovněž i zapojení jeho účastníků do výše popsaného procesu. Tímto
19
rozumíme vytvoření preambule ústavy V4+ Student Alliance (V4+ SA).
Tato preambule nebyla ještě vytvořena, a proto jsme se rozhodli využít
znalosti, zkušenosti a potenciál účastníků, kteří v koordinované diskusi
preambuli vytvořili. Na dalším zasedání skupiny V4+ SA v Maďarsku
bude prostřednictvím zástupců SK RVŠ tato preambule předložena ke
schválení.
Další oblastí, které jsme se dotkli, byl koncept Student Centered
Learnigu (SCL). V úvodu byl prezentován základní rámec a smysl
tohoto přístupu ve vzdělání, který se v současné době rozmáhá; spočívá
zejména v myšlence, že student by měl být spíše zákazníkem, a nikoli
zbožím. Hlavním výchozím bodem byl konvent ESU konaný ve Florencii.
Velkým přínosem pro všechny účastníky bylo porovnat jejich zkušenosti
a náměty z této sféry vzdělávacího procesu. Do budoucna se bude
realizovat průzkum o implementaci konceptu SCL na vysokých školách
v České republice.
20 Workshopy komisí a pracovních skupin
Pracovní skupina pro doktorské studium
Podpora studentů DSP
Ing. František Moulis
Mgr. Miroslav Makajev
doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D.
Účastníci workshopu se seznámili s právním rámcem doktorských studijních
programů (DSP), s výsledky šetření Doktorandi 2014, diskutovali
o kladech a záporech DSP a podrobněji se zabývali povinností hradit si
zdravotní pojištění od věku 26 let.
Právní rámec doktorských studijních programů (DSP) na zákonné
úrovni je velice omezený, v podstatě je tvořen pouze zákonem
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dále je upraven ve vnitřních předpisech
vysoké školy, zejm. ve studijním a zkušebním řádu, a dále může
být upravován např. opatřeními děkana. Právní rámec podpory DSP
je už podstatně širší. Vedle zákona o vysokých školách, který upravuje
stipendia, mohou studenti uplatňovat daňové zvýhodnění podle zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nebo se mohou účastnit specifického
vysokoškolského výzkumu podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Podle tohoto zákona se
mohou také zapojit do jiných projektů jako zaměstnanci vysoké školy.
Určitou formou podpory jsou také komerční slevy pro studenty, na které
ovšem není právní nárok a zpravidla jsou určeny pouze studentům do
věku 26 let.
V rámci diskuse se účastníci snažili sumarizovat pozitiva a negativa
DSP. Jako pozitiva (výhody, motivace) hodnotí např. následující
znaky: podíl na tvůrčí badatelské činnosti a rozvoji lidského poznání;
nezbytný základ vědecké nebo pedagogické kariéry, předávání znalostí
a zkušeností dalším studentům a výhledově také vedení studentů DSP;
členství v akademické obci a možnost podílet se na její samosprávě.
Za negativa (problémy) účastníci považují např.: technicko-personální
zázemí (např. služby laboranta); finanční podporu (nízké stipendium);
povinnou docházku; zhoršující se uplatnění absolventů DSP; problematickou
definici DSP ve vnitřních předpisech; skutečnost, že studují i ti,
kteří se nechtějí vědou dál zabývat; že student učí, přesto není považován
za plnohodnotného pedagoga; že student je nejen levnou pracovní
silou, ale také levnou pedagogickou silou; že externí školitelé nemají
na studenty dostatek času; že standardní doba studia je systematicky
21
překračována; že studuje příliš mnoho studentů DSP, což s sebou nese
potíže jak s jejich financováním, tak s jejich uplatněním.
Zvláštní péči věnovali účastníci problematice zdravotního pojištění.
Studenti DSP jsou od 26 let věku svým způsobem diskriminováni;
přestože jsou studenty prezenční formy studia, stát za ně již není plátcem
zdravotního pojištění, a musí je tak hradit sami, v současné době ve výši
1 148 Kč (13,5 % z minimální mzdy 8 500 Kč). Podle § 7 odst. 1 písm. a)
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je stát plátcem
pojistného za nezaopatřené děti. Nezaopatřenost se posuzuje podle
zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jehož § 11 odst. 1
písm. a) stanoví, že nezaopatřeným dítětem je mj. dítě, které se soustavně
připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26. roku věku. Toto
ustanovení je tedy inspirací oné magické hranice 26 let, která se používá
i v jiných oblastech. Pokud bychom chtěli tuto věkovou hranici zvýšit,
nelze prostě změnit číslici ve znění zákona, neboť by se změna dotkla
celé řady dalších oblastí. Možností by bylo, aby studentům na úhradu
zdravotního pojištění přispívala sama vysoká škola formou zvláštního
stipendia. Toto opatření by však nebylo systémové a pravděpodobně
by se jej nepodařilo prosadit na všech vysokých školách. Systémovým
opatřením by např. bylo, aby stát byl plátcem pojištění za všechny
studenty, kteří studují v prezenční formě studia. Nyní je plátcem (§ 7
odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) mj. za důchodce, ženy na mateřské,
uchazeče o zaměstnání, mladistvé v ústavní výchově, ale také za osoby
ve výkonu trestu odnětí svobody. Na tomto seznamu by se mohli objevit
i studenti v prezenční formě studia. Legislativní návrh tedy může být
např. takový, že text ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se
doplní o písm. aa) takto (poznámka pod čarou 7)
odkazuje právě na
zákon o státní sociální podpoře):
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu
za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle
zákona o státní sociální podpoře7)
;
aa) osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi podle
písm. a), ale které se soustavně připravují na
budoucí povolání podle zákona o státní sociální
podpoře7)
;
b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, ...
Takováto úprava by neuvažovala věkovou hranici 26 let, a stát by tak
byl plátcem pojistného za všechny studenty v prezenční formě studia.
22 Workshopy komisí a pracovních skupin
V další části workshopu Jakub Fischer, hlavní garant šetření Doktorandi
2014, prezentoval vybrané výsledky šetření zaměřeného na postoje
a životní podmínky studentů doktorského studia v České republice.
Průzkumu navazujícího na loňský projekt EUROSTUDENT V se letos
zúčastnilo 3 283 doktorandů, takto rozsáhlé šetření zaměřené výlučně na
studenty doktorského studia proběhlo v České republice patrně poprvé.
Kompletní zpráva z šetření i rozsáhlá prezentace jsou k dispozici na
stránkách ministerstva školství3
.
Z šetření vyplývají některé problémové okruhy týkající se doktorského
studia: pouze necelá třetina studentů má s ohledem na jiné povinnosti
dostatek času na přípravu disertační práce (součet odpovědí rozhodně
ano a spíše ano), podobným problémem jsou pro doktorandy finance: stipendium
rozhodně nepokrývá životní náklady šedesáti procent studentů,
rozhodně nebo spíše nepokrývá životní náklady 84 % studentů. Studenti
v prezenční formě pobírají průměrné měsíční stipendium 8 196 Kč,
v kombinované formě 3 769 Kč. Pokud jde o zdravotní pojištění, vysoké
školy na jeho úhradu přispívají jen minimálnímu počtu studentů.
Problémovým okruhem je i možnost zapojení do řešení grantů, kdy
do řešení interních grantů má možnost zapojit se pouze 80 % studentů,
do externích národních grantů (typu GA ČR, TA ČR apod.) pouze 72 %
a do mezinárodních grantů pouze polovina studentů doktorského studia.
Nejen v této otázce se výsledky poměrně výrazně liší podle skupiny
studijních programů, podrobné výsledky jsou k dispozici v kompletní
zprávě.
64 % studentů se podílí na výuce v bakalářském a magisterském
stupni, včetně vedení a oponování prací. Častěji se zapojují muži, studenti
prezenčního studia a studenti řadící sami sebe k nejlepším. 44 %
studentů učí nad rámec svých povinností, v takovém případě je pedagogická
aktivita honorována u 62 % studentů. Čas strávený výukou se liší
podle oborů.
Naopak převážně kladně studenti hodnotí zázemí pro studium, ať
už jde o zázemí materiálně-technické, sociální, administrativní nebo
o spolupráci se školitelem. Z dalších podmínek pro studium se doktorandi
v průzkumu vyjadřovali k povinné minimální době strávené týdně na
pracovišti, ať už určené předpisem nebo nepsanými zvyklostmi, jejíž
existence i délka se výrazně liší podle studovaného oboru.
Své šance na uplatnění v oboru na národním trhu práce hodnotí
kladně tři čtvrtiny doktorandů. Je samozřejmě otázkou, zdali je možné
toto číslo hodnotit pozitivně, tedy že celé tři čtvrtiny jsou se svými
3http://kredo.reformy-msmt.cz/doktorandi-2014
23
vyhlídkami spokojeny, nebo zda jej máme hodnotit negativně, tedy
že nezanedbatelná část studentů této nejvyšší formy vysokoškolského
vzdělání své vyhlídky hodnotí jako špatné (14 %) nebo dokonce velmi
špatné (5 %). Mimochodem, více než čtvrtina doktorandů plánuje po
dokončení studia zůstat na katedře, třetina plánuje pracovat jinde v ČR,
11 % studentů plánuje pracovat v zahraničí.
24 Workshopy komisí a pracovních skupin
Příspěvky zahraničních hostů
Další část konference měla za cíl více přiblížit mezinárodní studentské
organizace. SK RVŠ je členem např. Evropské studentské unie (ESU),
organizace Eurodoc nebo skupiny V4+ Student Alliance. Spolupracuje
také s ostatními národními organizacemi, jako např. se slovenskou Študentskou
radou vysokých škôl nebo Asociáciou doktorandov Slovenska.
Představení jednoho národního a jednoho mezinárodního zahraničního
partnera SK RVŠ naleznete v této kapitole. V rámci zachování
originality ponecháváme příspěvek Evropské studentské unie v původním
jazyce.
25
26 Příspěvky zahraničních hostů
Študentská rada vysokých škôl
Bc. Lukáš Miklas
V rámci sobotního programu konference proběhla souběžně s přednáškou
zástupkyně ESU i přednáška představitelů Študentské rady vysokých
škôl (ŠRVŠ). Tento seminář vedla její předsedkyně Katarína Stoláriková
a tajemník zahraničních záležitostí Frencien Bauer.
V úvodní části jejich vystoupení proběhl teambuilding, tedy seznámení
jednotlivých účastníků a představení obou přednášejících. Účastníkům
byl představen základní rámec fungování slovenské partnerské
organizace. Poté bylo vysvětleno fungování slovenského vysokoškolského
prostředí s důrazem na význam studentských organizací. Jednotliví
účastníci mohli porovnat základní parametry českého a slovenského
vysokoškolského systému jako např. způsob financování, strukturu, typy
škol, počet studujících, významné úspěchy nebo zahraniční či domácí
partnery. Jednotlivá témata byla také diskutována s účastníky.
V další části se přednášející zaměřili především na projekty, které
ŠRVŠ v současné době realizuje či v minulosti realizovala. Asi nejvýznamnějším
projektem, na kterém v současné době ŠRVŠ participuje,
je projekt mezinárodní vysokoškolské hokejové ligy.
27
European Students’ Union
Karolina Pietkiewicz
The European Students’ Union (ESU) is an umbrella organisation of 47
National Unions of Students from 39 different countries. Through its
members, ESU represents over 11 million students in Europe. The aim
of ESU is to represent and promote the educational, social, economic
and cultural interests of students at the European level towards all
relevant bodies.
The traditional higher education system foster master and apprentice
relationship between teachers and students. Curricula, teaching and
learning methods as well as assessment have been created with the
main focus on teachers’ input perspective rather than students’ needs.
Employability is increasingly linked to education and seen as one of
its potential outcomes, but also considered only as the availability
of “demanded” skills needed in the local/regional economy in which
the graduate is seeking employment. Although discussion on shift in
pedagogical approach towards learners were initiated two centuries ago
and the concept of employability has been introduced some time ago, it
is yet to bear fruits in European Higher Education Institutions (HEIs).
During the workshop the focus was put on presentation of two ESU’s
projects: Peer Assessment of Student-Centred Learning (PASCL) and
Student Advancement of Graduates’ Employability (SAGE) together
with ESU’s policy and general view on student-centred learning and
employability.
Employability in itself is strongly linked with several Bologna action
lines and developments, such as learning outcomes, curricula design and
mobility, as well as to multiple European Union political initiatives, e.g.
diploma supplement and the European CV. A newer definition of it
links it with an individual’s adaptability at maintaining a set of basic
skills that enhance his or her capacity to stay employable regardless of
socioeconomic contexts that might arise or change.
The SAGE project’s objectives was to contribute to building up
expertise, conducting research work and build up awareness among
stakeholders. It aimed to offer the solutions for the promotion of long-term
employability for graduates in a mobile and rapidly changing
society and economy and provision of a basis for defining and measuring
employability, based students’ needs. The main problematic areas that
have been defined within the following areas:
28 International guests’ contributions
∙ Students’ and employers’ expectations towards HEIs are often not
met in terms of skills. Skills that are expected by students are
different form the one that are expected by employers. It concerns
design and delivery of the content of studies. Students would like
to use flexible learning paths and see student-centred approach,
whereas employers often have a very short-term understanding
from a perspective of a very specific profession.
∙ Skills received do not match the demand. There are multiple
reasons for that. It might be the lack of flexibility in learning paths
or the contextual conditions of labour market and educations, such
as demographics or technological development.
∙ Over-qualified alumni. Due to the shortage of jobs available graduates
end up with applying for a job that requires lower skills
that the ones that they have acquired. Education is often blamed
for this phenomena, although it is often temporary.
∙ Students or alumni take up temporary jobs. Temporary jobs are
short-time jobs. They are usually a solutions for students or alumni
who cannot find a job, but significantly different conditions of
short-term jobs in comparison to long-term ones are unfavourable
for the employees. In the end we face a huge fluctuation and
unstable working conditions.
∙ Recognition of prior learning. Skills no matter whether they were
acquired through formal, informal or non-formal learning should
be recognised into formal education path picked by a student. We
lack formal procedures within HEIs to do that properly so far.
Further findings of the project and student perspective on employability
might be found in all of the SAGE publications available online4
.
The term Student-Centred Learning is widely spread and used by
many stakeholders in the Higher Education, although there is a vague
image of what it actually means. Students have agreed upon the definition
that covers all main aspects of the SCL approach, and this definition
has been used ever since by European Students’ Union and many other
organisations in the field. ESU describes SCL as both a mind-set and
a culture within a given higher education institution. It is a learning
approach which is broadly related to, and supported by, constructivist
theories of learning.
4http://www.esu-online.org/projects/archive/sage/
29
Constant changes in societal and educational needs request that
further emphasis is given on teaching excellence. It is expected that
this will enhance Europe’s competitiveness in this knowledge-based
economy, which requires increased and multiple higher skills, knowledge
and competences through a paradigm shift in the classroom towards
student-centred learning (SCL).
PASCL aims to assist in implementing sound SCL strategies and
approaches at institutional level and to foster a culture of SCL in HE
institutions across Europe. Within the framework of PASCL will train
experts (they will be included in the European PASCL pool of experts)
who will multiply their knowledge and expertise on the national level
and will contribute to the increasing awareness on the changes to be
made in the learning and teaching culture at institutional level.
It is characterised by innovative methods of teaching which aim to
promote learning in communication with teachers and other learners
and which take students seriously as active participants in their own
learning, fostering transferable skills such as problem-solving, critical
thinking and reflective thinking.
Therefore, students should be active partners in the teaching and
learning process where teachers act as facilitators of understanding
and reconstruction of knowledge. HEIs main objective should be to
create the community of scholars by engaging the students in research
as a practical part of their study programmes and foster building up
the mutual respect between teachers and learner.
30 International guests’ contributions
Závěrem
Letošní ročník Studentské konference akademických senátorek a senátorů
aneb KAS 3.0 skončil. Podobně se chýlí ke svému konci i jeho
publikační stopa. Ke sborníku se však budete moci vracet, vy nebo vaši
budoucí kolegové, akademičtí senátoři, členové SK RVŠ a další aktivní
hybatelé akademickou samosprávou. Nechceme, aby českobudějovické
nápady zapadly, naopak vás možná zaujmou natolik, že je budete chtít
v součinnosti se SK RVŠ dále rozvíjet. A od toho tu komora je, proto
jsme rádi, že čtete tento sborník.
31
Studentská konference akademických senátorek a senátorů KAS 3.0
Sborník příspěvků
Vydala: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Technická 5, 166 28 Praha 6
Editor: František Moulis
Rok vydání: 2014
Počet stran: 31
Elektronická verze publikace ve formátu PDF
Studentská komora Rady vysokých škol
Ovocný trh 5
116 36 Praha 1
tel. +420 731 072 634
e-mail skrvs@skrvs.cz
ISBN 978-80-7080-907-5 www.skrvs.cz