Detailed Information on Publication Record

VÁLKA, Miroslav. Špýcharový dům a řešení jeho problematiky v české etnologii (The Granary-style House and Solving its Issue in Czech Ethnology). In Malach, Roman; Válka, Miroslav. Vesnická stavební kultura. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, p. 100-107. Etnologické studie 18. ISBN 978-80-210-7540-5.

Other formats: BibTeX LaTeX RIS

Basic information
Original name	Špýcharový dům a řešení jeho problematiky v české etnologii
Name (in English)	The Granary-style House and Solving its Issue in Czech Ethnology
Authors	VÁLKA, Miroslav (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition	1. vyd. Brno, Vesnická stavební kultura, p. 100-107, 8 pp. Etnologické studie 18, 2014.
Publisher	Masarykova univerzita

Other information
Original language	Czech
Type of outcome	Chapter(s) of a specialized book
Field of Study	Archaeology, anthropology, ethnology
Country of publisher	Czech Republic
Confidentiality degree	is not subject to a state or trade secret
Publication form	printed version "print"
RIV identification code	RIV/00216224:14210/14:00080293
Organization unit	Faculty of Arts
ISBN	978-80-210-7540-5
Keywords (in Czech)	typologie lidového domu; špýcharový dům; špýchar; české země
Keywords in English	folk house typology; house with double-storeyed chamber; granary; Czech lands
Tags	rivok
Tags	Reviewed
Changed by	Changed by: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Changed: 6/3/2016 13:15.

Abstract
Ve středověkém období se v českých zemích zformoval ve vesnickém prostředí nadzemní dům s třídílnou dispozicí, která zahrnovala část obytnou (jizba), komunikační (síň) a hospodářsko-skladovací (chlév, komora). Její geneze byla badateli vysvětlována autochtonním vývojem nebo cizími kulturními vlivy. Podle funkce hospodářské části domu stanovil etnograf V. Pražáka tři základní typy českého lidového domu, které spojil s hlavními osídlovacími vlnami (slovanské osídlení, velká středověká kolonizace, valašská a kopaničářská kolonizace v Karpatech). Za variantu komorového typu byl označen tzv. „špýcharový dům“, který má skladovací (komorový) díl patrový. Teorii špýcharového domu rozvedl architekt V. Mencl a jeho vznik ahistoricky kladl do slovanského období. Jak ukázal pozdější výzkum (J. Škabrada), patrová komorová část domu mohla souviset s dýmným provozem v jizbě. Samo označení „špýcharový dům“ není zcela korektní vzhledem k tomu, že termín špýchar (z německého speicher) se užíval jen na části českého jazykového území a převážně pro samostatnou stavba (sýpku) situovanou mimo dům v rámci dvora. Na Moravě, kde jsou patrové komory jako součást domu doloženy recentními nálezy na Hané a na Slovácku (střední a jihovýchodní Morava) se termín „špýchar“ vůbec nevyskytuje. Proto jako vhodnější termín pro uvedenou variantu vesnického domu se jeví označení dům s patrovou komorou.

Abstract

Ve středověkém období se v českých zemích zformoval ve vesnickém prostředí nadzemní dům s třídílnou dispozicí, která zahrnovala část obytnou (jizba), komunikační (síň) a hospodářsko-skladovací (chlév, komora). Její geneze byla badateli vysvětlována autochtonním vývojem nebo cizími kulturními vlivy. Podle funkce hospodářské části domu stanovil etnograf V. Pražáka tři základní typy českého lidového domu, které spojil s hlavními osídlovacími vlnami (slovanské osídlení, velká středověká kolonizace, valašská a kopaničářská kolonizace v Karpatech). Za variantu komorového typu byl označen tzv. „špýcharový dům“, který má skladovací (komorový) díl patrový. Teorii špýcharového domu rozvedl architekt V. Mencl a jeho vznik ahistoricky kladl do slovanského období. Jak ukázal pozdější výzkum (J. Škabrada), patrová komorová část domu mohla souviset s dýmným provozem v jizbě. Samo označení „špýcharový dům“ není zcela korektní vzhledem k tomu, že termín špýchar (z německého speicher) se užíval jen na části českého jazykového území a převážně pro samostatnou stavba (sýpku) situovanou mimo dům v rámci dvora. Na Moravě, kde jsou patrové komory jako součást domu doloženy recentními nálezy na Hané a na Slovácku (střední a jihovýchodní Morava) se termín „špýchar“ vůbec nevyskytuje. Proto jako vhodnější termín pro uvedenou variantu vesnického domu se jeví označení dům s patrovou komorou.

Abstract (in English)
In the Middle Ages, the above-ground house with three-part arrangement developed in rural environment in the Czech lands. Its arrangement included residential area (room), communication area (hall) and farm and storage area (cowshed, larder). The researchers explained the genesis of such an arrangement by autochthon development or foreign cultural influences. Pursuant to the function of the houses´ farm area, the ethnographer V. Pražák defined three basic types of Bohemian folk house, which he related to the main settlement waves (Slavic settlement, great medieval colonization, colonization of Walachia and Kopanice in the Carpathian Mountains). The so-called "granary-style house" with two-storeyed storage room (larder) was designated as a larder type variant. The architect V. Mencl enlarged upon the theory of the granary-style house, dating its origin back to the Slavic period. As later shown by the research (J. Škabrada), the two-storeyed storage room of the house could have been connected with the fume-hood operation in the room. The title "granary-style house" is not fully correct because the term granary (špýchar from German Speicher) was used only in a part of the Czech language territory and predominantly for an independent building (granary) situated outside the house in its yard. In Moravia, where the two-storeyed larders as a part of residential houses are documented by recent finds in the regions of Haná and Slovácko (Central and South-East Moravia), the term "granary – špýchar" does not appear at all. Therefore the term "a house with a two-storeyed larder" seems to be a better name for the mentioned variant of village houses.

Abstract (in English)

In the Middle Ages, the above-ground house with three-part arrangement developed in rural environment in the Czech lands. Its arrangement included residential area (room), communication area (hall) and farm and storage area (cowshed, larder). The researchers explained the genesis of such an arrangement by autochthon development or foreign cultural influences. Pursuant to the function of the houses´ farm area, the ethnographer V. Pražák defined three basic types of Bohemian folk house, which he related to the main settlement waves (Slavic settlement, great medieval colonization, colonization of Walachia and Kopanice in the Carpathian Mountains). The so-called "granary-style house" with two-storeyed storage room (larder) was designated as a larder type variant. The architect V. Mencl enlarged upon the theory of the granary-style house, dating its origin back to the Slavic period. As later shown by the research (J. Škabrada), the two-storeyed storage room of the house could have been connected with the fume-hood operation in the room. The title "granary-style house" is not fully correct because the term granary (špýchar from German Speicher) was used only in a part of the Czech language territory and predominantly for an independent building (granary) situated outside the house in its yard. In Moravia, where the two-storeyed larders as a part of residential houses are documented by recent finds in the regions of Haná and Slovácko (Central and South-East Moravia), the term "granary – špýchar" does not appear at all. Therefore the term "a house with a two-storeyed larder" seems to be a better name for the mentioned variant of village houses.

Links
DF12P01OVV015, research and development project	Name: Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750-1900)
DF12P01OVV015, research and development project	Investor: Ministry of Culture of the CR