Magnetorecepce hmyzu - půlstoletí výzkumu za námi a kudy dál

BARTOŠ, Přemysl, Olga BAZALOVÁ, Markéta KVÍČALOVÁ, Pavel SLABÝ, Kateřina TOMANOVÁ, David DOLEŽEL a Martin VÁCHA. Magnetorecepce hmyzu - půlstoletí výzkumu za námi a kudy dál. In Zoologické dny Brno 2015. ISBN 978-80-87189-18-4. 2015.

Základní údaje

• Originální název: Magnetorecepce hmyzu - půlstoletí výzkumu za námi a kudy dál
• Název anglicky: Insect magnetoreception - half century of experimnents passed and what comes next?
• Autoři: BARTOŠ, Přemysl (203 Česká republika, domácí), Olga BAZALOVÁ (203 Česká republika), Markéta KVÍČALOVÁ (203 Česká republika, domácí), Pavel SLABÝ (203 Česká republika, domácí), Kateřina TOMANOVÁ (203 Česká republika, domácí), David DOLEŽEL (203 Česká republika) a Martin VÁCHA (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Zoologické dny Brno 2015, 2015.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30105 Physiology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/15:00080670
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-87189-18-4
• Klíčová slova česky: hmyz magnetorecepce
• Klíčová slova anglicky: insect magnetoreception

Anotace

Hmyz byl jedním z prvních živočišných modelů, na kterém se v 60. letech 20. století začala zkoumat magnetorecepce zvířat. Pionýrská desetiletí patřila výzkumu včel a jejich tanečků nebo jejich schopnostem nacházet zdroj potravy, tedy chování, které se ukázalo být citlivé na magnetické pole. Dnešní výzkum patří jak migrujícím monarchům stěhovavým tak i Drosophile a řadě dalších druhů, vždy ale s ohledem na starou základní otázku: jak magnetoreceptor funguje. Zatímco v začátcích nikdo neuvažoval o jiném principu než o zrncích magnetitu rotujících podobně jako střelky kompasu, poslední dekáda nahrává spíše konkurenční hypotéze radikálových párů postavené na Kryptochromech – pigmentech schopných fotochemických reakcí citlivých na magnetická pole. Dodnes však přesně nevíme jak receptor funguje, ani kde je v těle hmyzu lokalizován a u některých druhů dokonce ani to, k čemu je svým majitelům dobrý. Navzdory tomu není vyloučeno, že to bude právě hmyzí model, který molekulární podstatu magnetorecepce živočichů pomůže vysvětlit. Přednáška stručně představí cestu, kterou se výzkum kompasové schopnosti hmyzu ubíral, upozorní na současné zásadní objevy na této skupině a shrne roli českých pracovišť.

Anotace anglicky

Insect was in the 60´ of 20th century the first animal model for early studies of magnetoreception. First, there were bees and their waggle dances followed by tests of monarch butterflies, drosophila and many other species. Despite of 60 years of research, the basic question remains the same - how does magnetorecetion work? After theory of magnetic particles working as a compas needle, competitive radical pair theory appeared. This theory is based on photosensitive molecule cryptochrome reacting to magnetic field. However, we still don´t know how does the magnetoreceptor work, neither where is localized in insect body. In some species, we don´t even know, what advantages for its owner magnetoreception provides. Despite these facts, it is possible that insect model will be the one explaining molecular basis of animal magnetoreception. The lecture briefly introduce history and new findings in insect compass sense and summerize the role of czech workplaces.

Návaznosti

• GC13-11908J, projekt VaV: Název: Fyziologická a funkčně genetická analýza magnetorecepce na hmyzím modelu. (Akronym: Magnet)

Investor: Grantová agentura ČR, Fyziologická a funkčně genetická analýza magnetorecepce na hmyzím modelu.