V originále
Studie sleduje jednotlivé možnosti a způsoby propojení výzkumu tělesně ukotvené a rozšířené kognice s religionistikou. Na začátku nastiňuje klíčové prvky paradigmatu tělesně ukotvené kognice na pozadí předpokladů klasických kognitivních věd a jejich inspirací v oblasti informatiky a kybernetiky. V rámci klasického kognitivního přístupu byly mentální procesy chápány jako abstraktní na hardwaru či organizmu nezávislé operace. Díky vývoji výzkumu simulace neurálních sítí se objevily i základy teoretizování o myšlení jako právě hardwarem či organizmem přímo ovlivněném procesu. Tyto simulace prokázaly, že paměťové procesy či rozhodování jsou umožněny jistou materiální strukturou. Rané teorie tělesně ukotvené kognice se tak zabývaly způsoby, jakými naše vnímání vyplývající z aktivity jednoduchých distribuovaných nervových spojení vede ke vněmu tvaru, váhy a dalších fyzických vlastností pozorovaných objektů. Tyto teorie rovněž poukázaly na to, jak naše tělesně ukotvené vnímání fyzických objektů formuje naše jazykové vyjadřování, symboly a následně i rozhodování. Pro ilustraci užitečnosti tohoto teoretického posunu v kognitivních vědách se studie věnuje oblastem jako 1) rituál, emoce a náboženská zkušenost, 2) tělesně ukotvená lingvistika a chápání metafory aplikované na analýzu raných čínských textů a 3) výzkum náboženských intuicí. Druhá část studie mapuje vliv prostředí na myšlení člověka. Od jednoduchých objektů sloužících jako konceptuální podpora myšlení až po specificky designované artefakty umožňující vykonávání jistých úkolů a minimalizujících kognitivní námahu člověka. Studie tak pojednává o způsobech, jakými prostředí formuje a usměrňuje lidské myšlení. Mezi jinými se studie soustřeďuje na experimentální výzkum náboženství v oblastech 1) materiálního primingu, 2) výzkumu sugestibility a 3) etnografického výzkumu věšteckých praktik. Jak ukazují experimentální i etnografické výzkumy, materiální artefakty představují klíčové propojení kultury a kognice.
Anglicky
The paper traces the connections of embodied cognition and extended mind theorizing with the study of religions. First, paper discusses key elements of embodied cognition. The theory is explained against the assumptions of classical conceptions of human mind based on early computer science and cybernetics. These cognitivist theories understood mental processes as an abstract and disembodied operations executed by any kind of hardware. However the success of neural network simulations laid down support for a theoretical articulations of thinking as embodied and materially constrained process. The simulations demonstrated that memory operations and decision-making are possible by underlying material structure. Analogically, the early theories of embodiment were mapping the way our bodily perceptions, resulting from distributed neural connections, shape the knowledge concerning space, weight and physical dynamics. These theories showed the way this appreciation shapes language , symbolic forms and decision-making. This theoretical development is illustrated by the research of (1) ritual, emotions and religious experience; (2) embodied linguistics and metaphor comprehension in early Chinese texts; (3) research of religious intuitions. The second part of the paper maps the impact of environmental context on human thinking abilities. From a simple material formations working as a conceptual support of a thinking process to a specifically designed cognitive artefacts allowing accomplishment of certain task, minimizing the cognitive effort, paper discusses the ways material environment shapes and canalizes human mental abilities. Among areas of experimental research affiliated to a study of religions paper presents: (1) material priming studies; (2) research of suggestibility; (3) and ethnographic research of divination practices. As experimental and ethnographic researches indicate material artefacts are a vital constituent of cultural practices of cognition.