2015
Ahstract:
ACTA UNIVERSITATIS CAROLlNAE - I URIDICA I
KOMPARACE VYBRANYCH ASPEKTU
spRAVNfHO A SOUDNiHO TRESTANf
V OBLASTI OCHRANY PRiRODY
ILONA JANCAROYA
PAG. 57- 72
Comparison of Selected Aspects of Administrative and Judicial Punishments
in the Field of Nature Protection
Act No. 11 411 992 Coil., on nature protection provides with protection orall species or
animals and plants. Endangered or rare plant and animal species are proclaimed specially
protected species. The special protection represents stricter rules for their protection. such
as prohibition to damage or destroy plant species and prohibition to injure or 10 kill animal
species. This prohibiton is enforced (beside the other regulatory instruments) by the set
ofadministrative and criminal sanctions. The problem is that identical illegal behavior
(damaging and/or destroying those species) can be considered as a crime or adm inistrative
delict. The aim of this contribution is find out criteria 10 distinguish adm inistrative or
criminal delicts in this fi eld, what sanctions/punishments are available, what is the relation
between criminal and administrative punishment and which one seemsto be morc eJTective
regarding to special ly protected species.
Key words: nature protection, administrative punishmcDl, criminal punishment,
endangered spccies of animals and plants, sanctions, criminal liability, administrative
liability, nature protection offences
Klicova slova: ochrana pfirody, spravni trestani, soudni trestani, trestnepn:'vnf odpovednost,
ohrozene druhy, sankcc
OYOD
Zakon c. 11411992 Sb., 0 ochrane pflrody a krajiny ve znenl pozdejsich
predplsu (dale jen ZOPK) poskytuje (mimo jin,;) ochranu V8em druhum zivoeichf,
• rostlln. Nlcmene ty druhy rostlin • zivooichu, ktere jsou ohrozen'; nebo vzacne, vedecky
oi kultume velmi vyznamne, Ize vyhlasit za zvIaste chninene; zvIastni ochrana
predstavuje pfisnejsl pravidla na jejich ocheanu. Tyto zvlast" cheanene druhy rostlin
• zivocichujsou uvedeny na seznamech v pfiloze vyhlasky c. 395/1992 Sb.;' v nich se
dIe stupne jejich ohrozenl cleni na kriticky ohrozene, silne ohrozene a ohrozene.
Zakladnim nastrojem prime regulace ve vztahu ke zvlaste ehranenym druhum i ivociehu
i rostlin je zakaz jakkoliv skodllve cl ruslve zasahov.t do jejich pi'irozeneho
1 Vyhl. C. 395/1992 Sh., ktefou se provadeji nektera ustanovcni zflkona Ceske m'irodni rady c. 1J4/1992 Sb.,
o ochrane pfi rody a krajiny, ve zneni po:tdejsich pfedpisu.
57
vyvoje Sdetailni specifikaci uvedenou v uslanoveni § 49 ods!. I a § 50 ods!. I. a odst. 22
DiilezitY je i dovetek k tomuto pravidlu) i.e "stejne jako zvlaste chraneny zivocich nebo
zvlMte chranena rostlina je chninen i mrtvy jedinec toholo druhu, jeho cast nebo vyrobek
z neho, u nehol je palme z pruvodniho dokumenlu, obalu, znacky, etikely nebo
z jinych okolnosti, ze je vyrobcn z casti takoveho zivocicha nebo rostliny"] Z laklo
stanovcneho zakazu jsou pak slanoveny vyjimky, ktere vyplyvaji bud' primo ze zakona
anebo mohou byt udelovany rozhodnutim pfislusneho organu ochrany pfirody na
zaklade § 56 ZOPK; tyto vyjimecne situace vsak nejsou predmetem pozomosti tohoto
pfispevku.
Dodrzovani vyse uvedenyeh pravidel je prosazovano za pomoei spravnich a trestnlch
sankci. Cilern lohoto prispevkuje zjistit, zda ajakje porusovani pfedmetne povinnosti
sankcionovano v ramci spravnfho tresHini, zda ajake sankce obsahuje za porusovani
vyse uvedenych pravidel trestni zakonik, jaky je vztah mezi soudnim a spravnim
trestanirn a klere z nieh Ize povaZovat za "cinnejSi postih delikventa.
I. ODPOYEDNOST FYZICKYCH OSOB
Co se tYee spravniho trestani, v prve fade 5i nelze nevsimnoutjiste diskrepanee
mezi formu laci pfedmetneho zAkazu a odpovidajicimi sankcnimi ustanovenimi
ZOPK. Zakon totiz vyslovne zakazuje zvlaste chranene rostliny sbirat, trhat, vykopavat,
nicit nebo j inak rusit ve vyvoji, kdeZto skulkov" podstaty pfestupkU jsou formulovany
ponekud odliSne. Y ramei spravne pravni odpovednosti f'yziekych osob ncpodnikajieich
(tj. za pfestupek) Ize totiz ulozit za vyse uveden" jednani ruznou sankei (pokutu) v rozmezi,
odstupnovanem podle zltvaznosli nedovoleneho zasahu.
Pokuta az do vyse 10000 Kc muze byt ulozena fyzicke osobe, ktwi "nedovolene
zasahuje do pfirozeneho vyvoje zvhBte chninenych druhu rostlin"4 ci "zrafiuje, chova
bez povoleni zvhisle ehranene zivocichy nebo plaky nebo jinak nedovolene zasahuje do
jejieh pfirozeneho vyvoje"-'
Pokuta do vyse 20 000 Kc maze byt za pfestupek ulozena tehdy, pokud dojde ke
zniceni zvlaste ehranenyeh rostlin zafazenych do kategorie ohrozenych bud' pfimo,
2 § 49 - Zakladni podminky ochrany zvlMte chnlDcnych rostlin
(1) Zv lMt~ chninenc rostliny jsou chrancny ve v~cch svych podzcmnich a nadzcmnich castech a vSech
vyvojovych stadiich; chranenje rovne:i. jejich biolOp. Je zakWno tyto rostliny sbirat, trhat, vykopavat,
poSkozovat, Dicit Rebo jinak ruSit vc vyvoji. Je lC7. :t.ak<izano je drlct, pestovat, dopravovat, prodAval,
vymcl'\ovat nebo nabizet za ucelcm prodeje nebo rymcny.
§ 50 - Z:ikJadnl potlminky oehrany zvl:Ute chranenych zivocichii
(I) ZvlMte chran~ni :livocichovc jsou chraneni vc vSech svych vyvojovych sladiich. Chn\nena jsou jimi
u~ivam\ pFifO:t.cna i umela sidla a jcjich bioLOp. Vybrane zivocichy, ktefi jsou chnlileni i uhynuli, stanoyf
Minislcrslvo livotniho prostfedi obccn~ zavaznym pravnhn pfedpiscm.
(2) Je zaka7.ano !';kodliv~ 7..asahovat do pfirozeneho vyvojc l.vlMt~ chn\n~nych zivoeichu, l.cjmcna jc chytat,
choval v zajeti, rusit, zranovat nebo usmrcovaL Neni dovoleno sbirat, ni¢it, po~kozoval Ci pfemist'ovat
jejich vyvojova stadia nebo jimi ufivami sidla. Je tcz zakazAno jc drfeL, chovat, dopravovat, prodavat,
vymMovat, nabizet 7.a utelcm prodejc nebo vym~ny.
J § 49 odst. 4 ZOPK.
4 § 87 odst. I pismo b).
5 § 87 odst. I pismo c).
58
nebo ke zpusobeni jejieh tihynu nedovolen· as ....
anebo pokud f'yzicka OSoba USmreuje ZVliISt::;'~n:~:rn do JCJleh ~'votniho prostfedi'
ohrotenych primo nebo zpusobi jejieh "h n ned tlvoc~chy zarazene. do kategoric
prosttedi nebo chytil zvlasle chranene ZiV~~iChy.~volenym zasahem do JeJlch zivotniho
NeJvyssl sazba pokuty at do vyse 100 000 K' , >.. . _
zmci zvlasle ehranenou rostlinu kritiek nebo sil c se p,ouz.'Je v pflpade, te delikvent
tihyn zltsahem do jejiho zivotniho rosi- .8 ne ohro~eneho druhu nebo zpusobi jeji
kritieky nebo silne ohroz"ne·ho d Ph rebdl, r~sp. usmrtl zvlltSte chraneneho zivoeicha
, "'"' ru u ne 0 zpusobf . h ' h · .
mho prosttediY Je 0 u yn zasahern do Jeho t ivolSkutkova
podstata trestneho ~inu .
ne zijicimi zivocichy a plane rostouel.rnneoprtalvneneho nakladani s chranenymi volI
ros lOamI obsaZena §§ 299 3 .
c. 40/2009 Sb., trestni zltkonik (dale ·en TZ) '0 ' ...: a 00 zakona
s te;;:,j~ljSOufonnulovany v retimu ~OPK.' se do Jlste mIry obsahove pfek.yva
. ~efJme-~1 se pouze na otazku poskozovani a niceni zvlaste chran' 0
I V retlmu TZ Je !feba rozliSovat stu n··· h ' . enych druhu, pak
rii ohrozenych druhu trestni zltkoni:~' JeJI". ohro:;:em. U druM zafazenyeh v katego-
20000 Kc, zatimeo u druhU silne nebo':::te
:~pr:stu~ek san~elOnovatelny do vyse
lelny pokutou do vy·se 100000 K' R d.1 y. ;-ozenyeh na prestupek sankeionova_
c. oz I mez) prestupkem t tn ' ,..
v tom, ze k naplneni skutkove podstaty trestneho . , a ;es .ym emem Spociva
sahu dojit k llsmrceni znicenl· x,· poxk '" cmu mUSt v ramcl nedovoleneho za,
c , OZem mmlmalne 26 k • . d· •
neho druhu rostlin ~i zivocicM. Vzhledem k tomu ' uS~Je lOeu zvlaste chraneskutkova
podstata se tykajedineu silne kr·r k ' ze na~ledne uvedena kvalifikovana
pfipade se bude jednat 0 zvlaste ehranen~ d I '~ Yo,hroze."ych, Ize USuzovat, ze v danem
Pokud se jedna 0 jedinee zafazeneho do tl y zarazkene v kategorJi ohrozenych druhu.
, a egone ntlCky nebo silne ohroteny, pak
§ 87 ods!. 2 pismo b).
7 § 87 odst. 2 pismo c}.
8 § 87 odSL 3 pismo c).
9 § 87 odst. 3 pismo b).
10 § 299 TZ: Neopravn~ne nakladani s chran~nymi volne zi"'1 ..v. ~.
( J) Kdo v rozporu s j inym pruvnim ptcdp.,se,n "J c?l! ZlVOCIChy a plan~ rostoucimi rostlinami
d usmr 1 znl~ 1 poskod' od . ~,
ovezc, vyveze, proveze, pfcchoV8Va, nabjzj z ro l" 'dk .' . I, ..cJ~ e z pnrody, zpracov3va,
chraneneho druhu 1;ivocicha ncbo rostliny ne~ .p s r~ UjC; sobe nebo jmemu opam jedincc Zvl<isle
nez dvacct.i peti kuscch zivocichO, rO~tlin ncbo ~:;~mraf~ chrancneho d.ruhu a spacha takovy tin na vice
Ztikazem cillnosti ncbo propadnulim veci b .. , p. , budc potreslan odncthn svobody al na tti leta
(2) Slejne bude polrcstfm kd ' nc ~.JI~e maJctkove hodnoty. '
• ovrozporu sjmym pruyn ' -·d·
z pfl~~dy,. zpracovava, doveze, vyveze, rovcze f lin prc p~.s~m usmrti, z.nici, po~kodi, odqjme
opatfl JedlllCc silne nebo kriticky Ohroze:eho d ,/ ~~ho~ava, nablZl, zprosttcdkuje, sobt nebo jincmu
ohro~eneho vyhuhenim ncbo vyhynutim ru U .lVoclcha nebo rostliny nebo exemplat druhu pfimo
(3).Odnelim svobody na ~est mesicO a·:1. et let . .lk ~. .
~naJe~kove !lo.dnoly budc pachatel potresla:' , za azcm emnostl nebo propadnutim v~ci nebo jine
a) spacha-II em uvedeny v odslavci 1 b 2'. .
b) spacha~li takory tin v umyslu zfska~c rO .jako clen or~.nt~ovanc skupiny,
c) zpOsobi-1i takovym ~inem dlo~hod:b:~:~~nebo.rroyneho zna~ny prospech, nebo
ne~ plane roslouci rostliny ncbo mistni populaccncv~ut~~ pO~k~zen_1 popu lace volnl! zijfdho 2:ivocicha
rostl,"y. ne 0 lotOPU zvlastl! chn'ineneho druhu zivotichu nebo
(4) Odnetim svobody na d e le ~
a) s....!;chci-I" To: d ' v ta ~z osm let bude pachatel potrcstan
1-'" I "m uve cny vodstavcl r nebo 2 ve' " . '
b) SP8cha~li takovy t in v umyslu ziska! ro seb.spoJcnl s or~anlzovanou skupinou pOsobici ve vicc statech
c) zpusobf-Ji takovym tinem dlouhod, bP bo e ncOO pro J~ncho prospech vcJkeho rozsahu nebo '
oh " 'h ) e nc nevratne po.skozc· ',. '
rozene 0 druhu zivoticha nebo rostliny. ru mlS flI populace ncbo biotopu kriticky
59
ehovlinl naplnujlci skutkovou podstatu piestupku sankeionovatelneho nejvyssi sazbou
a trestneho cinu die § 299 ods!. 2 a § 300 je na prvnl pohled identieke - Ij. usmreeni ci
zniceni byt' jen jednoho jedinee tohoto druhu je die ZOPK povazovano za plestupek
a die TZ za trestny Cin (u ohrozenyeh druMje hraniee pomyslneho rozliseni stanovena
poctem 26 kusu). Vysledny piekryv vsak v danem pilpade bude ponekud omezeny,
nebot'TZ na rozdll od ZOPK rozliSuje itmyslnou a nedbalostni Fonnu zavineni, II u kteryeh
jsou skutkove podstaty formulovany odlisne.12 U nedbalostnich trestoyeh cinu
(§ 300 TZ) je totiz duraz nutno klast najednu z dosud nevyslovenyeh podminek vzniku
trestne pravni odpovednosti, a tou je skutecnost, Ze k usmreeni ci znicenl pledmetnyeh
jedineu musl dojil z hrube nedbalosti,13 ktera musi byt prokazana nejen v plipade znicenl
ci usmreenljednoho jedinee kritieky anebo silne ohrozeneho druhu, ale i v pfipade
26 a vice kusu jedinetl ohrozenyeh druhu (piicemz postacl i nevedoma nedbalost)."
Zajlmava je vsak i skutecnost, ze TZ do skutkove podstaty obou skutkovyeh podsta!
trestneho cinu neoprivneneho naklManl s ehranenymi volne Zijlcimi ZivoCiehy a plane
rostoucimi rostlinami (umyslneho i z nedbalosti) zahmul i samotne paskozenl piedmetnyehjedineu,
clmz navazuje na piestupek nedovoleneho zasahu do pfirozeneho vyvoje
sankeionovatelneho pokutou do vyse pouze 10 000 Kc bez rozliseni stupne ohrozeni
zvlaste ehranenyeh druh" rostlin a zivociehu.
Z vyse uvedeneho vyplyva, ze deliktni odpovednost se vztahuje nejen k dokonanl
protipravnlho jednanl, jez vede ke znicenl jedinee zvlaste ehraneneho druhu, ale postihavana
je jak ve spravne pnivni, tak v trestne praVn! linii i tzv. nedovolene zasahovani
do pfirozeneho vyvoje, ktere k eelkovemu znicenl jedinee vest nemusi. Plikladem muze
byt trhani kvetU sasanek (ohrozeny druh), jez muze byl pOkulovano eoby pleslupek do
vyse 10000 Kc (nedovolene zasahuje do vyvoje). Pokud by nalrhanyeh kvetu sasanek
bylo vice nez 25 kusu, 0 Ireslny cin neopravneneho nakladanl s ehraoenymi plane rosloueim;
rosllinami by se mohlo jednal pouze lehdy, jednal-li paehatel limyslne nebo
z hruM nedbalosli.
Zniceni Ci usmreeni byt' jen jednoho jedinee silne nebo kritieky ohrozeneho druhu
ledy muze zalozit spravne pravnl odpovednost tyziekyeh osob, bylo-li zavinene (at' uz
limyslne nebo z nedbalosti), nebot' pro plestupek piaU, ze pokud zakon neslanovi vyslovne,
ze je tfeba umyslneho zavineni, k odpovednosti za pfestupek postati zavineni
z nedbalosli, jako je tomu u piestupku nedovolenyeh zasahu a usmreeni ci poskozeni
zvlaste ehranenyeh druhu; Ireslnepnivni odpovednosl vznikne opet pOllze lehdy, jed\1
K odpovMnosti za prcstupek postaci zavmeni 7. nedbalosti, ncstanovi·1i 7,akon vYslovne, te je tfeba
umyslneho wvineni. (Viz § 3 z. C. 20011990 Sb., 0 presrupcich, ve men! pozdf!j~ir.;h pfedpisu.)
12 § 300 TZ - Neopnivnenc naldMani s ehn1m:nymi volne i ijlcimi 1:ivocichy a plan~ rostoudmi rosllinami
z nedbalosti:
Kdo 7. hrubc ncdbalosti porusi jiny pravni ptedpi... tim, .te usmrtf, znicf, poskodi, odejme z prirody,
zpracovav8, opakovane doveze, vyveze nebo provcze, pfechovAva, nabizl, zprostfedkuje nebo sobe nebo
jincmu opattr jedincc zvlasle chranencho druhu zivoeicha nebo rostliny neba cxemplaf chraneneho druhu
ve velSim ro"l."ahu nei dvaccti pet! kusu nebo jed!nce kriticky ohro7..encho druhu .tivaCicha nebo rOSLliny
nebo exemplJif druhu pflmo ohrozencho vyhubenim ncbo vyhynuLim, bude potrestan odnctim svobody at
najedcn rok, zAkazcm cinnosli neba propadnut[m ved ncba jine majelkovc hodnot)'.
13 TZ § 16 (2) Trestny tin je spacilan z. hrubc nedbalosti, jestlize pristup pachatcle k pozadavku nalci.ile
opatrnosti svt':dci 0 zfejme bezohlcdnosti pachatcle k zajmum chranenym trcstnim zakoncm.
14 sAMAL, 1>. a kol. : TreSlnizakonik 11, Zv/aSlni cast (§ 140-421). 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3004.
60
nal-li paehatel "myslne nebo z hrube n db I .
k lomu, ze jednani by mohlo po r. :1 a OStl. Pouze v teehlo pfipadeeh lak doehazi
pieslupku, lak treslneho cinu. POku~r~akn~::~~~~~ap~~ov~t skutkovou podSlatu jak
zOicen v nedbalosli, kterou nelze povaz I h YJe mee byl poskozen, usmreen ci
prestupkem a nikoliv treslnym cinem. ova za rubou nedbalosl, bude takove jednani
Otazkou tedy zustava, zda "mysln'; anebo hrube ..
skozeni, resp. zni~eni ci usmrceni 'edi ' nedbalostnI Jednani v podobe popfipade
poslihovano jako Pieslup~k nbee zvklaSte ehran,eneho druhu bude v konkn!tnim
d ne 0 Ja 0 trestny em V 10m p'. d'·
evSim vycbazet z definiee plestupk 15 k. . rlpa C Je nutno pie.
' u, za lery se povaZuje zavine e . d . . k
porusuJe nebo ohrozuje zajem spolecno f· ~ . " n Je naOl, lere
nebo jinem zakone neJ·de Ii oJ·in . . s ''"dJel
za
prestupek vyslovne oznaceno v lomto
, . , - y spravOi e Ikt postizitelny· podl IX" h .
predplSu anebo 0 trestny cin". e zv a,lme pravnich
Proto v danem piipade bUde rozhodu·iei d· . .
lu trestneho cinu Pi,· uplatn-ova.. . . j ,z a Jednam naplnUJe skulkovou podsla.
01 prmelpu fonnal·h ..
z. c. 40/2009, Irestni zakonik ve zneni ozdni h n~ 0 po!etl trestne~o Cinu po piijeti
zdal, Ze odpaved' na vyse uvedenou olaz~ . ~ e predpisu (dale Jen rZ), by se mohlo
Ireslnyeh oinu uvadeji presny pocet posk:l:n~~~aJednodueha,.nebot'skutkove podslaty
prineipu je vsak tfeba vyehazel i z daIS· h : dresp. :'llIcenyeh Je,dmell. Vedle lohoto
subsidiarity Irestni represe a prm·el·p 'ieI.. z sa. Ireslillho prava, predevSim ze zasady
u u Ima ratio" Zas d b ·d· .
vyjadfena v § 12 ods!. 2 TZ'6 tolii 'iadu.e .. a a su 51 I3nty trestni represe,
prava zdnenlive to znarne . ~ d ~ ~ , aby "sIal uplatlloval prostiedky trestnilio
, na pre evSlm tam kde jine " ~
nejsou efektivni nebot' Irestni pravo· t" b' pravm Prosttedky selMvaji nebo
prostiedek k pr~sazovani eelosPol~~e~:k~~V~OV~Iza ,u;ti~a ratio' ",17 tedy za krajni
obsaZenav§ 130dsl I TZJ·etakd I' Y zaJmu. Legalm defimeetreslnehocinu
. . op nena a omezena hmotnep· . k k· '
ry piedslavuje zasada subsidiarity Ire I . ravmm ore IIvern, klestavuje
zasada oportunity je vy·.d' Sol represe: Proeesnepravni korektiv, klery pfed(TR.),'"
podle ktereho stAtni zi;u;~uSI~:veOi § n2 ods!. 2 pismo c) Irestniho fadu
k vyznamu a mite poru~enf nebo ohro" ~u hr:~:la.Vlt tr~stnf stihanf, jestlize vzhledem
zem e "Hcneho Zi\Jmu kle....' bid ' •
provedenl cinu ajeho nasledku neb k I . ' ' J Y oleen, zpusobu
kehovani obvineneho po spach'a.n' ~ 0 0 noslern, za ",chi byl Cin spaeMn, a vzhledem
. I emu zeJmena kjeho Snaz hr d· 'k
slramtjin" skodlive nasledky oi . , ' . . . e na a II s odu nebo odUvedeny
pracesni postu se ta~~ Je zr~J.m:,. ze ucelu trestniho Flzen! bylo dosa.zeno". 19
§ 12 ods!. 2 TZ20 P platnl I pn hodnoeeni spoleoenske skodlivosli podle
Malerialni korektiv, obsaZeny v § 12 od 2 ..
spoleoenske skodlivosli z hlediska Irestni ods!. ed
TZ
tak valoe zJISteni potiebne miry
Cin na zaver, ie nepostac'!ie u lalnenl pov nosll paehalele za spaehany trestny
Ze zasady subsidiarity Ireslni :'prese P~:I~oJV~d~.OS:' POdl~Jme~o pravniho pfedpisu.
. e In a vyplyva, ze "trestnym cioem by
IS §2 odst. I zakona C 200/1990 ~ ,
16 § 12 ods!. 2 TZ: Tr~stni od ~:.' 0 prestupctch ve znl!!ni pozdCjMch pfcdpisCt.
.. d pov nost pachalele a trestn~pravni d " I dky
vpnp~ cch spoleCensky skodlivych ve klerych . ~ . us ~ s nf spojenc Ize uplalfiovat jen
17 ~~dpisu. , ncpostacuJc uplatnen. odpoviklnosti podlcjineho pravniho
AMAL, P. a kol.: Treslnizakonikl § 1 • 139 K ..
:: fE~k?n c. 14 111 961 Sb., trestni fad, ~e zn::i PO~dej~~~nt~rd2: .~yd. Pmha: C. H. 13eck, 201 2, s. l iS.
L1NEK, J. a kol . Tresfni r' h ' pre pISU.
20 SAMAL P k I :n. ..~ av~ moine. 3. vyd. Praha: Leges 2013 s 127
, . a 0 .. fe.Mm zakomk J. § I af 139. Komenl6.f. 2. v~d. Pr~h~: C. ·H. Beck, 201 2, s. 120.
61
nemelo byt jakekoliv jednani, kten; naplnuje znalcy skutkove podstaty trestneho tinu,
ale melo by se jednat 0 jednani spolecensky ~kodlive". Muze tedy hledisko spoletenske
~kodlivosti mit povahu vyznamneho interpretacniho pravidla, ktere napomaha zakonnou
skutkovou podstatu konkretniho trestneho cinu ijeho formalni znalcy vylozit podle
jejieh smyslu? Podle autoru komentare k trestnimu zakoniku je treba tohoto pravidla
pouZit "zejmena" k vykladu t~ch znakil trestnych tinil, kten; nemaji jasnou spodni hraniei.2l
Lze vsak uvedeny materialni korektiv pouZit pro interpretaei tam, kde tato spodni
hranice je jasne stanovena a neni pochyb 0 naplneni fonmilnich znakli trestneho cinu?
Po formalni strance bylo poskozeni anebo zniceni zvlaste ehranenyeh druhu zivooiehu
a rostlin oznaceno za trestny cin, coz sarno 0 sobe indikuje dillezitost zajmu spolecnosti
na jejich pravni ochrane. Proto lze usuzovat, fe stanoveni minimalnfho po~tu
poskozenyehjedineu (tj. 26 jedineu ohrozenyeh a I jedinee siln~ ti kritielcy ohrozeneho
druhu) jasne ureuje hraniei mezi trestnym einem a prestupkem a ph naplneni skutkove
podstaty trestneho cinu neni tudi'l prostor pro zjisfovani, zda se jedna 0 trestny tin ci
nikoliv. Trestnf represe vsak muze nastoupit az po posouzeni vsech okolnosti pfipadu,
za nichZ byl spaeMn.
Spoleeenska skodlivost, ktera se zda by! v nekteryeh pfipadeeh rozhodujiei pro kvalinkaei
protipravniho jednani zniceni ti po~kozeni zvlaste ehranenyeh druhil, neni zakonnym
znakem trestneho einu. Jak vyplyva zjudikatornieh zav~rU,22 rna vyznarn jako
jedno z hledisek pro uplatnov..n; zosady subsidiarity trestn; represe. Trestni zakonik
nevymezuje Z:ldmi hlediska pro stanoveni konkretlli miry ei stupne spoletenske skodlivosti
cinu, ktery se rna pova'lovat za trestny cin. Die mizoru soudu tedy zasadne plati,
Z<: kaZdy protipravni tin, ktery vykazuje vseehny znalcy uvedene v trestnim zakoniku,
je trestnym Cinem, a proto ho obecn~ nelze povazovat za cin, kterY neni spolecensky
~kodliv)'. Opacny zaver v podobe konstatovani nedostatecne spoleeenske skodlivosti Ize
ucinitjen ve zeela v)'jimecnyeh pfipadeeh, v niehz z urcityeh zavamyeh dilvodu neni
vhodm\ uplatnovat trestni represi, a pokud posuzovany cin svou zavaZnosti neodpovida
ani tern nejleheim, bezne se vyskytujicim trestnym cinurn dane pravni kvalifikaee. S temito
zavery se autorka pine ztotoznuje.
Pokud by pfisl u~ny organ cinny v trestnim fizeni dospel k zaveru, 'le nejde 0 trestny
cin, vee postoupi pfislusnernu organu k projed",ini plestupku nebo jineho spnivniho
deliktu.'3 Naopak pokud by bylo 0 konkretnim einu znieeni nebo poskozeni zvlaste
ehranenyeh druhu zivotiehil a rostlin zahajeno nejdrive rizeni 0 prestupku, pak organ,
ktery tento prestupek projednava, milze zjistit, 'le okolnosti nasvectcuji tomu, ze jde
trestny ~in. V tom pfipade vee pastaupi organum cinnym v trestnim tizeni a v souladu
s ustanovenim § 76 ods!. I pism.1) zakona 0 plestupcieh24 rizeni zaslavi. V danem pripade
jde 0 zastavenf z procesnich duvodii a usneseni 0 n~m nema ucinky pravomocne
rozhodnute veci, a tudiz nenl prekazkou fizeni jake "res ludicata".25 Neni ani vylouceno,
ze organy tinne v trestnim fizeni vee vrati zase zpet pnslusnemu sprAvnimu organu
21 lbid.,s. 116-119.
22 Usneseni NejvySSiho soudu Crt. 5 Tdo 17/2011-44, ASPI, stav k 15.9.2014. v
23 §§ 159a odst. I plsm. b), 171 odst. \, 188 odsL I pismo b), 314c odst. I pismo a), 222 ods!. 2 TR.
24 Zakon C. 200/1990 Sh., 0 prcstupcich, ve weni pozd~jSich pfcdpisu.
lS VEDRAL, J.: Spravni fcid - koment6.f. 2. vyd. Praha: SOYA POLYGON, 20 12, s. 597.
62
k projednani plestupku. V danem pfipade je dille'lite, ze do behu Ihilty k projed",;ni
plestupku se nezapoeitava doba, po kterou se pro tenryz skutek vedlo trestni fizeni podle
trestniho lactU.'6, 27
Pokud v~ak statni zastupee vyuzije moinosti, kterou mu poskytuje § 172 ods!. 2
pismo c) trestniho fadu, a rozhodne 0 zastaveni trestniho stlhani, je tim mimo jine presumo;~~o,
ze ~kutek byl trestnym Cinem, ale jiz neni zajem na tom, aby 0 nem probehlo
trestm nzcm az do konce. Ve vztahu k trestnimu fizeni se tcdy jednA 0 vee rozhodnutou
a zaroven je lak v danem peipade vyloucen dal~i poslih daneho skutku eoby prestupku.
2. ODPOVEDNOST PRAVNICKYCH OSOB
.. Zakon c. 41812011 Sb., 0 trestni odpovectnosti pravniekyeh osob a rizeni
proll mm ve zneni pozd~j~ieh pledpisil (dale jen TOPO) vyslovne uvacti neopravn~ne
nakJadani s ehranenymi volne zijicimi zivociehy a plane rostoucimi rostlinami (§ 299
TZ) a neopnivnene nakhidini s chranenymi volne zijicimi zivQcichy a plant':! rostoucfmi
rostlinami z nedbalosti (§ 300 TZ) mezi trestnymi ciny, za nez jsou odpovectny pravm~ke
osoby. Paehatelem trestneho cinu neopravneneho naklMani s ehrlinenyrni volne
zlJlelml zlvoelehy a plane rostoucimi rostlinami (umyslneho i z nedbalosti) tak muze
byt kdok?11V (fyzleka I pravnieka osoba). Pokud se vy~e uvedeneho jednani dopusti
pravmcka osoba, milze rovnez byt posuzovano jako jiny spravni delikt podle zakona
c. 114/1992 Sb., 0 oehrane prirody a krajiny, nebo jako trestny cin. I kdyz skutkova
podstata jmeho spravniho deliktu je v tomto pfipade formulovana odli~ne od plestupku,28
I~ konstatovat, ze znalcy kvalifikovane skutkove podstaty !restneho C1nu ajineho
spravmho deilktu podle § 88 ods!. 2 ZOPK jsou opet v mnohem shodne. Vzhledem
k tomu, ze zasada subsidiarity trestn! represe se upJatni rovnez pfj posuzovanf trcstnych
tinu pravnickych osob. i v teta souvislosti muze organ cinny v trestnim fizeni
v konkretnim pfipade doj;t k zaveru, ze "i pres naplneni skutkove podstaty trestneho
emu nejde 0 trestny em s ohledem na ~kodlivost plipadu, ve kterem postacuje uplatneni
odpovednosti podle jineho pravniho predpisu"29
Vztah k rizeni 0 spravnim deliktu re~i TOPO v ustanoveni § 283 0 Zatirneo v prvnim
odstavel je formulovana prekaika veei rozhodovane (lis pendens), ve druhem odstavei
~~ ~k~n C..1 4 11J9~1 Sb., 0 trestnim fizcni soudnim (trestni fad), vc zn~nj pozd~jsich pfedpisu.
VIZ§ 20 :lakona c. 20011990 Sb., 0 pfcstupcfch, ve znenf pozd~jSich pfcdpisU.
28 ZOPK §.88~2): Organ o,chrany pri~ody u~ozj pokulu liZ do vySc 2 000 000 Kt pravnicke osohc nebo tyzickc
osobe. p.fi. vY.konu podmkatetske t mnostl. ktera se dopustl protipravniho jcdnani lim, ze:
d) ZIl"cl.Jedmce zvhBte chn'incncho druhu rOSllin bud' primo, ncbo ncdovolcnym zasahem do jejich
prostredl,
c) uSI.nr~ujc zvla~te chninlme zivocichy primo ncbo zpusobi jejich ilhyn ncdovolcnym zasahem do jejich
proslredJ.
29 JELiNEK, J. 3 koL: TresIni prtivo hmo/nt!. 3. vyd. Praha: Leges, 201 3, s. 130.
]0 TOP~ ~ 28: (I) Zahajc:ni treslniho slihani proti pn'lvnicke osolx! hnini tomu, aby 0 tem1:c skulku proti tt~ze
pnivmcke osob~vpr~blhalo.~iz~ni () ~pnivnim dcliktu; to nevylucuje ulozeni nucene spravy ncbojincho
napravneho opatrcm podlc Jmeho pravniho pfedpisu.
(2)Trcslni stiha~i p~ti pravnicke osobe nelze 7.ahajit, a bylo-lijiz zahajeno, nelze v ncm pokracov3l a musl
byt zastav~no, Jest,tl;!~ dfivcj~j rizeni pro tyt skutck proti tcze pn\vnicke osobe skoncito pravomocnym
rozhodnuLlm 0 spravnlm dctlktu a lola rozhodnuti nebylo zru~cno.
63
je zakotvena prekazka veci rozhodnule (res iudicata). V obou pi'ipadech musl byt splnena
kumulativne totoznost subjektu i loto~nost SkUlku. Preka~ka veci rozhodovane je
v TOPO upravena vc prospech fizeni trestnfho, temuz je tteba spnivnf fizen! pfizpusobit,
a to i za dlouhodobe kritizovane neexistence zvlastnlho pfedpisu upravujlciho
flzenl 0 spnivnlm deliktu, v nem~ by obdobne pravidlo bylo obsazeno. Ze stanovenl
prednosti trestniho fizen! peed spravnim Ize podle T. Ofivny spatfovat obecnou zasadu
subsidiarity spravniho deliktu k Irestnemu cinu. Ij. ie 0 spravni delikl se mziie jednat,
jen pokud nf;jde 0 Ireslny tin.31
Pokud tedy bylo zahajeno spravnl fizenl a spravnl organ zjlsti, ~e skulek rna znaky
trestneho tinu, tak flzeni zastavi a vee postoupi organum poiicie nebo statnimu zAstupci.
K zastavenl spravnlho fizenl by melo dojll i v prlpade, ze po jeho zaMjenl bylo misledne
zahajeno i trestnl stlhanL Kdyby vsak k tomu nedoslo a ve veci by bylo vydano pravomocne
rozhodnuti spravnlm organem, pak by se pri napinenl ryse uvedenyeh podmlnek
(Ioloznost subjektu a loto~nost skutku) jednalo 0 prekazku veci rozhodnute. Zjistl-li
proto organy einne v trestnlm flzenl pred zahajenlm Ireslnlho stihanl, ze 0 skulku bylo
pravomocne rozhodnulo v fizenl 0 spravnlm deliktu, vec odlo~i podle § 159a ods!. 2
Irestnlho tadu. Zjisti-Ii tuto skuleenosl po zahajenl trestnlho stlhanl v pfipravnem fizenl,
slatnl zastupee rozhodne 0 zaslaveni treslnlho sllhanl podle § 172 ods!. I plsm. d)
trestniho radu.32
V souladu se zakonem 0 TOPO pravnicka osoba muze byt pachatelem Irestneho
einu (napt. podle § 299 odst. I), byl-Ii trestny cin spacMn jejlm jmenem, v jejlm zajmu
nebo v ramcijejl cinnosti, pokud tak jednaly fyzicke osoby uvedene v § 8 ods!. I
zilkona c. 418120 11 Sb., 0 treslnl odpovednosti pravniekych osob ve znenl pozdeWch
predpisu (dale jen TOPO) a Ize-li pravnicke osobe ptieitat spachanl lohoto lrestneho
einu ve smyslu § 8 ods!. 2 TOPO. Trestnl odpovednoSI pravnicke osoby je zalozena na
pficitatelnosti, nikoliv na zavinenf, a proto miru zavineni je treba hodnotit pfimerene
ve vzlahu k te tyzieke osoM,jejlzjednani zaklMa treslnl odpovednos! pravnicke osoby
aje jl pficitalelne.'J Podle § 9 ods!. 3 TOPO trestnl odpovednosti prilvnicke osoby nenl
doteena Ifestnl odpovednosl tyzick)'ch osob, v~dy Irestne odpovlda ten, kdo za prilvnickou
osobu nebo jejlm jmenem v konkretnim pfipade jednal, ledy ten, kdo se jako
fyzicka osoba dopuslil jednilnl, j eho~ znaky jsou uvedeny v trestnlm zilkonlku.
3. SROVNANi ORUHO SANKCi UKLAoANYCH V RAMCI
SOU ON iHo A SPRAvNiHO TRESTANi
Jak jiz bylo uvedeno vyse, spravnl organ za chovani, jez je prestupkem
v podobe nedovoleneho zasahu do pfirozeneho vyvoje anebo zniceni ci usmrceni je·
dince, resp. jedincu zv l as!~ chnineneho druhu muze ukladat sankci v podobe pokuty.
(3) Stanovi·1i j in)' pravni pfedpis ve veccch spn'lvnich deliktu pravnickYch osob IhulU pro zanik
odpovMnosti, nezapocftuvu se do jejfho hChu doba, po ktcrou se pro lenty! skutek vedlo fizcni poole
LOhoto zakona.
31 SAMI\L, P. a kol ; Trestni odpovMnost pravnickYch osob. Kamen/ar. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 479-480.
32 Ibid, s. 481-489.
33 Ibid, s. 315.
64
Zakon 0 ochrane pFirody a krajiny 0 ravrlu'e r ~ , ,
anebo k odebrani nedovolene drZeny~h . dJ . ovnez k ulo~eDl napravneho opatfeni
kuty nemute ani v tech nejzilvatne·s. h Je, IDcu zvl~ste chranenych druM. Sazba popfestupek
nebyl spachlin ve zvWt:c'h
c
" p~.pade~h pr~sahnout vysi 100 000 Kc, pokud
d . . , c rancnem uzemr v to -, dX I
vOjnasobnou. V uvahu prieMz.' · I _ , ,m pnpa 0 ze ulozit pokutu
d . • u ozen. sankce v podobe d · _.
pa ne I spoJu s jinou sankci ve s I . . propa nUt! veel, a to pNOd
b . mys u uSlanoven. § I I odst 2 .k _
e raOJ nedovolene dr~enych . d· • . za ona 0 preslupcich
sankce a jeho ulozenfm tedy nen!e
d
.(nWcu rna cha~akter ochranneho opatfeni a nikoli~
- • 0 cena trestnepravni od Xd .
za prestupek Ci jiny spravnl delikt 34 povo nost aOJ odpovednoSI
Pnivnicke osoby Ize ve sprav~i f' ' .
a ulotenim napravny·ch anebo h m .zh
en
• posllhnout relativne cilelnymi pokutami
, . oc rannyc opatfenf v d be ' ,
t enychJedincU. Konkrelne za nedovol . _po 0 odebran. nedovolen~ drnych
druM rOSllin organ oehrany pfir ~ny z~~ah ~o!'nrozeneho vyvoje ZVlaSle ehn'nea
za znieeni ci usmrcenl jedincu zvla~/ ~u. e~ue~z.t POkulu at do vyse I 000000 Ke
Atkoliv ZOPK neuvadl t1idn<' m· . "I ~ c ran n 0 druhu az do vyse 2000000 Ke
• < J IDUDa m pocet lakto atak . h· d· • . .
L.e Jormulace ustanoveni § 88 od I I 2 . ovanyc Je mcu, Je zajimave
h s. a obsahuje mn z ec· I '
oc rany (usmrcuje zvlaSte chranene _. c. h ) 0 n .s 0, co se tYee objektu
p:ostor pro spravnl uvazenl Pfislusne:~v:r '~ny , taUe se.poneehava pomern~ velky
prestupkil die § 87 odst 4 uJ·iny·ch sp. gl dUIOCkhrany pnrody. Rovnez na rozdil od
'b . ravmcle l tuabse tu' ~.
n.so nou pokutu pokud byl derkt "h n Ue motnost uloz.t at dvo;.
. . . . ' I SpaC an ve zvlaste ch . e " . . '
trestan' jIDych spravnlch deliktu' . d . ran nom uzeml. Spn'vnimu
. JSou a resovany casle VY·lk f d '
uprava obsahujlcl jednotna spolecna ravidl . .. y - p e evil.m chybi pravni
cialni pravidla jsou obsazena v • d' p" . a pr_o posl.h jIDych spravnich deliktu spe.
. ra 0 pravDleh predplSll . ,
ph postlhu srovnatefnych spravnfch delikni atd 35 .~' n~m ~zarucen~ proporcionaJita
TOPO rna pOlencial k odstranenf uveden .ch . Otazkou Je, zda relallvne nov~ pfijaty
Treslni zakonik a zilkon 0 trestnl Od: nedoslatku v r?vJn~ trestniho soudnictvL
ilkalu poslihU za trestny· Cin neopra· _ ~h Vedno~h p;avDlckych osob nablzejl odliSnou
,. h vneno 0 nakladan. s chra e ,. ..
\,.oIC Ya plane rostoucimi rostJinami Z' e . n nyml volne zlJfcimi zivopOOle
osobam tyzick)'m a v rezim~ eJ~ n~hJde 0 lrest odneti svobody, ktery Ize ulozit
t-·, k spraVllJ 0 treslaru k nem . .
pro eJ,e . Vyber druM trestu je' I' . . . u neex.stuje srovnalelny
spcichane pravniekou osobou Je z ze.v ramcI,soudmho tTestani ulozit za trestne ciny
se i od postihil za trestne ci~y "'~Zprokl'.'hpravDlmu trestanl mnohem rozmanitejs! a liM
§ 14 . 'J .e yc osob JeJ .eh v<,· t· b '
a Jedna se 0 zruserti pravnicke b . ,J.ce Je 0 sazen v ustanoveni
nUll veci nebojin,; majelkove hodn ~so ~ propadnut. ma;elku, penezitY trest, propaducasti
v koncesnim fizeni nebo 0 y: z. ,az cJn~n~stl, zakaz pJneni vefejnych zakazek
w • ve vereJne Soutezl zakaz t'" , , ,
a uvereJneni rozsudk u. ' P IJlmanl dotaei a subvencf
Trest odneti svobodyje Ireslem ·e~ I _.
dbalostnlho trestneho tinu neopniv~~nehoz~a~I~~'~n~ spacha:ujak umYS!neh.o, tak i nec.chy
a plane roslouclmi rostlinami V _. de. s chranenym. volne ~'j'cimi zivo.
pnpa umyslneho zavin~nl (§ 299 odst I 2)
14 STEJSK .' ' . a
At, v.. Vvod do pravni UpI' h
1 a.s., 2006,.s. 532. avy oc rany pi'irody a pete 0 hi%gickou rozmanilost. I inde P . h
5 Napf. PRASKOVA }. . .. ra a,
SAM ' I.. Zok/ady odpovednosli 7a s . 'd .
1ANC1~6':l°rl
.: Trestn( odpov,ednostpravnicki'c::~:;l K~~Iy~ ~,ra;~:he. H. Beck, 2013, s. 174- /80.
'.. ,. - BI\J IYl~OVI\,L.-PEKAREK . • , enm ; ra a: C. I-I. Beck, 2012, s. 11- 14
vpravu Zlvotniho proslfedi- soucasny slav apers~~: - PBRU~~O~1\, 1. - VO~CKA, V.: Odpovednos;
~ mo. asarykova umvcrzita,201J,S. 131_134.
65
muze byl paehalel polfeslan za uvedeny tfestny tin odnellm svobody aZ na Ifi lela, zakazem
tinnosli nebo propadnutlm veei nebo jine majelkove hodnoty. Pouzill vyMI Ifeslnl
sazby (na 6 mesieu aZ pet let, fesp. 2 leta aZ osm let) je podmineno dalSimi okolnostmi,
uvedenymi v § 299 odsl. 3 a 4 TZ36 Tfestny cin neopfavneneho nakladanl s ehninenymi
volne zijicimi zivoCichy a plane rostoucimi rostlinami z nedbalosti lze sankcionovat
odneHm svobody aZ na jeden rok, zakazem tinnosti nebo propadnulim veei nebo j ine
majelkove hodnoty.37
Oehranm! opatreni jsou vedle IfestU dalsi Ifeslnepravni sankei. TOPO plipou!li
na rozdll od TZ pOUle jedine Oehfanne opalleni, a 10 zabfani veei nebo jin,; majetkove
hodnoly. TOlo oehranne opalfenl muze byl ukladano spolu s tfeslem, nebof syslem
Ifeslnieh sankei obsazenyeh v TZ je kooeipovan jako dualisliery, tzn. ze umoziluje kumulaci
trestu Sochrannym opatrenirn, cozjsou opatreni vYluc.ne preventivni povahy.311
Trestni ztikonik navic umoznuje ulozit prevaznou vetsinu druhu trestti jak samostatne,
tak i vedle j ineho druhu Ifestu, napl. trest propadnuti veei nebo j ine m'\ielkove hodnoty
Ize ulozil vedle tfestu odneti svobody. To v zasade plati i pro pfavniek,; osoby, jimz je
mom'; ulozit vseehoy Ifesty uvedene v § 15 odsl. I TOPO. Nelze vsak oapr. ulozil penezity
Ifest vedle pfopadnuli majelku a tresl propadoull veei vedle zabfanl leZe veei."
Hlediska rozhodna pro vybef druhu a vymeru tfestu jsou obsaZena v §14 TOP04o
36 1'Z § 299 (3) Odnetim svobody na sCSl mesfcO a~ pel let, zakazem tinnosti ncOO propadnutim veci nebo
jinc majetkove hodnoty bude pachatel potrcstan,
a) sp3cha-li tin uvedeny v odstavci I nebo 2 jako eien organiz.ovane skupiny,
b) spachA-li takovy <::in v umyslu ziskat pro sebe nebo pro jineho matny prospt!eh, nebo
e) zpusobi-li takovYm <::inem dlouhodobe nebo nevralne po~kozeni populace volne fijiciho :2:ivocicha nebo
plane roslouci rostliny nebo mistni populace nebo biotopu zvla~te ehrflll~neho druhu i.ivocicha nebo
rostliny.
(4) Odn6tim svobody na dve leta ai osm let bude pachatel potrestan,
a) spacha-Ii Cin uvedeny vodstavci I nebo 2 ve spojeni s organizovanou skupinou pusohici ve vice statech,
b) spach<'l-li takovy t in v umyslu ziskat pro sebe nebo projincho prospech velkcho r07.sahu, nebo
c) zpusobi-Ii takovYm t inem dlouhodobe nebo nevratnc poskozeni mistn! populace nebo biotopu kriticky
ohroZeIll!ho druhu zivoticha nebo rostliny.
U nedbalostnich trestnyeh t inti (§ 300) mMe byt ulozen Irest odncti svobody al na jeden rok, zakaz
tinnosti nebo propadnutim v~ci nebo jine majelkovc hodnoty.
37 Podstata trestu propadnuti veei nebo jillc majetkove hodnoty spoeiva v 10m, :2:c se vyrokem soudu odnima
vlastnicke nebo podobne pravo pachatele k vi!cem !lebo jinym majetkovym hodnota.m, ktere jsou v urcitem
vztahu k jim spachanemu trestnemu emu, a toto vlastnickc pnivo prechazl na stat. CHern trestu zakazu
cinnosti je pHrno zabranit pachateli v dalSfm paehani trestnc Cinnosti. Viz SAMAL, P. a ko!.: Trestni
zakonikJ. § I ai 139. Komenlar. 2. vyd. Praha, C. H, Beck, 2012, s. 909-930,
3N SAMAL, P. a kol.: TreSlnizdkonik I. § I at 139. Komenlal\ 2. vyd. Praha, C. H. Beck, 2012, s. 486-494.
3'1 Tbid, s. 727.
40 TOPO - § 14: Pi'imei'enos1 trcslu a ochranneho opatfenl
66
( I) Pfi slanoveni druhu lrestu a jeho vymery pfihh!dne soud k povaze a zavumosti trestneho cinu.
k pom~nim pravniekc osoby, vcetn~ jeji dosavadnf cinnosti ajejich majetkovYch pomeru; pfitom pi'ihledne
1ez II: tornu, zda pravnieka osoba vykonava cinnost ve verejnem zijmu, kterd rna strategicky neho obtifne
nahraditelny vyznam pro narodni hospodarstvi, obranu nebo bezpecnost. Dale soud pfihledne k pusobenl
pn\vniekc osoby po cinu, zejmena k jcji pfipadnc ucinne snaze nahradit ~kodu nebo odstranitjinc Skodlive
O<tsledky cinu. Pfihledne take k ucinkum a diisJedkiim, klere lze ocek<ivat od lrestu pro budoucf cinnos!
pnivnicke osoby.
(2) Oehranne opaUcni nel:i.e pnivnick6 osobe ulo1:il, neni-li pfirmUene povaze a zavaznosli spachancho
cinu, jakof i jejim pomerum.
(3) pti ukladani trestnkh sankci soud pfihledne i k dusledktim, ktere mOzc mitjejich ulo2eni oa tteti osoby,
zejmena pfihh~dne k pravem chrancnym 7.ajmum osob poSkozenych trestnym cinem a vetitehi pravnicke
Za nejpfisnejsi druh trestu na useku tresta' , . ,
oi pnivoicke osoby. Jednou z podminek ro ~I pravn~ck~~h osobje povazovano zru,§etrestne
odpovedne pfavnicke osoby s XIP I
Jeho
ulozeOlJe vSak skuleenost, i.e Cinnosl
-' , pOe va a zcela nebo p' at ~
elnU, eoz v p1ipad~ nedovolenyeh zasah' d la' rev n v paehani IfeStneho
zuje aplikaci tohoto druhu trestu. u 0 zv st~ ehranenyeh dfUM vyznamne omeUkladani
peneziteho trestu je omezeno s I .
Ustanoveni § 39 odst 7 . P neOlm podmlnek, stanovenyeh v § 67 TZ 41
bl · . zavazuJe soud aby pfi s f ' .
o Igatorn~ pfihledl k lomu ze hi: anovem dfUhu a vymery Ifeslu
. k ' pac ale zlskal nebo se " I ' k
maJet ovy prospeeh. Nevylucuji-li to ma'elk sna~1 ZIS al Irestnym cinem
Je pOvlnen ulozit mu nektefY z Ifeslu, kt~ . ~~e nebo osobm pom~ry pachalele, soud
maJetku, peneziry trest nebo propadnuH eryc' .posllhne na maJelku, a 10 pfopadnuti
Pen~zily Ifestje vyznamno It vel IJlne m3Jelkove hodnoly42
. . u a ernatlvou ke krAtkod b' ,_
navlc I v pt/padeeh kdy tfest' X' 0 ym tfeslum odneti svobody
, nym clnem nebyl - . k' .
p~ehalel Je osobou dosud netfestanou a 'de ZIS a~ m3Jelkovy prospech, niemen~
pfeemy. Umysl zlskat pro sebe nebo pro·
J
'h
o
mene ~avazne treslne delikty, zejmena
ho rozsahu, je okolnosti kteni pod '/1 Jme 0 znacny Prospech, resp. ProspCch velked
3 . ' ml uJe POUZlti vyS§i t t' b
0.'1. plsm.b),fesp.§2990dst.4 Ism b . _ . Tes nl saz yvesmyslu § 299
be neVfalne poSkozeni populace pr:dm~~)' ~teJn~ takJe takovou okolnosti i dlouhodoPen~zity
tfeSI se uklada v d . h ye zvlaslc chran~nyeh dfUhu.
d . h enOlc sazbaeh a eini ne;me ' 20
enmc sazeb. Denni sazba die § 68 TZ c·. . " , ne a nejvice 730 celyeh
dennich sazeb u tyzickyeh i pfavn' h', h
lOl
neJme~e 100 Kc a nejvfee 50 000 Kc. Potet
_x . le~]c osob urci soud s "hl'd
VaLnostl spaehanoho trestneho C·"" p" e nUllm k povaze a za-t ' InU, p.leemz vySi jedne d . b
s anovi soud se zfetelem k osobnim a . k ' .enm saz y pen~ziteho lTestu
Peneziry trest muze soud ulo~'t . m~Jel. ovym pomefum pachatele.
nedbaloslnlho tfestneho tinu. POdl~ §I t5:~~:eke osobe za spachlini umyslneho anebo
uVedene v odst. I lehoz paragrafu (tj. mezi 'in',
3
TOPO lze.pfavrucke osobe ulozil tresty
sebe bez dalSieh omezujfeich pod ' k J ym Ipen~zlty trest) SamoSlatne nebo vedle
. , ' . mine , pOuze TOPO pro ul < . .. _
novl, ze nesml by! na ujmu pfav posk'h o,eOl penezlteho trestu sla
osob ek ozene 0 VYm~fa pen~neh y
pon ud vysSi, nebof podle § 18 odsl' 2 .. I 0 Ifesluje u pfavnicke
1000 Ke a nejvySe 2000000 Ke 43 U d .' TOPO elnl dennf sazba lohoto trestu
a' x . ve ene sazby nelze p' kr X'
01 smerem dolu. Konkfelnl vy' m"fa ukl"d 'h fe Oclt ani smerem nahoru
. k ' ~ a ane a trestu n ' ". J
maJel oveho Pfospeehu zlskaneho trestnou tinn ' . enl pnlom omezena hodnolou
Jetek, klery pachalel nabyl poetivou pf . 44 Ostl a limlo Ifestem Ize postihnoul i ma-
acl.
osoby. jejicb2 pohlcdavky vliti {restne od ve' ,
41 ~:~~~~~:iSi s !rcstnr m cinem pravnick':o50~~~ pr:ivlllekc osobe vznikly v dobre vfi'c a nemaji ptivod
.. 'I Y 51 mute byt v sOliladu s ustanovcnim § 67 T
~)ne.lo druhu,trestu za podmlnck. ze ' Z stanoven jako samostalny trest anebo vedle
pachalel ziskal nebo se snatiJ ziskat r . ..
b) rzvc zvl~tnj casti vyslovn~ dOVOlu~e°u~bc ~ebo pr?Jrneho majetkovy prosp~ch
c) penetity tresl se ukJad<i 7.a pi'ecin ~ . hlo~cOl pen~1.Ileho trestu za spachany (resiny tin
~o~e~um pa~ha~el~ se soutasne ~C:~la~<ie~e~IP~;~:~ a za~aznosti.sp~c,hancho precinu a k osobe
~2 SrMALn~~~p;at~kY~h,osOb. ~omenltif. Praha: C. H. oecks~~I~dY·8V8'6Z SAMAL, P. a kol.: Tresrni
41 p.. ,. a 0 •. reJlnlzdkorukl.§Jaf l39 /(, ,_' , s. .
rr vynasobenl POClu dcnnich " ... - . omen/ar. 2. vyd. Praha: C H B k 2
~r~~oogo~oggo~cca1 do 36 OO~~~~i;~J~~a~n~~~~~~~~j~~~~:~~1~?~tP:'Y~ ~so~~,lz~l~i:ii~~~~~ity
44 SAMAL . zr rest v rozpNr od 20 000 KC do
, P. a ko!.: Treslni zakonik 1. § I .;; 139 K ._
a_ . omen/or. 2. vyd. Praha' C II B k 2
. . . ee, 01 2,s.895-897.
67
Dalsim moznym trestem ukladanym v trestnim rizeni soudnim, jenz Ize uloZit samoslalne
nebo i vedle jineho druhu treslu fyzickym i prilvnickym osobilm, je propadnuti
veci nebo jine majetkove hodnoty. Podstata tohoto trestu spociva v tom, ,z~ se
vyrokem soudu odnima vlaslnicke nebo podobne prilvo pachale.le k ve~em, _kler~ J~ou
v urcitem vztahu kjim sp,1chanernu trcstnemu cinu a toto vlastmcke pravo prechazl na
slil!.4S Tento Irest je Ireba odliSoval od odebrilnl nedovolene drtenych jedincu zvlaste
chrilnenych druhu ve smyslu § 89 ZOPK, klere Ize killst na roven zabrani veci nebo jine
majetkove hodnoty podIe § 101 TZ, jet rna charakter ochranneho opatreni. Jak trest propadnuti
veci, tak ochranne opatfeni v podobe zabrilni veci (obecne), lze ulot.t •trestne
odpovednym prilvnickym osobilm. Za podminek stanovenych v § 70 odsl. 3 TZJe soud
dokonce povinen tento trest ulozit.
Od propadnuti veci je tfcba odlisovat trest propadnuti rnajctku, kterji vSak Ize
ulozit zasadm' pouze tehdy, odsuzujc-li se pachatel k Yjijimecnemu trestu neba za zvlaSf
zilvazny zlacin, jimz se pachatel snazil ziskal pro sebe neba pro jineho majetkavy prospech.
Y dalSich plipadech je to mozn'; pouze tehdy, jesthze 10 TZ vyslovne da~aluJe.
Pro prilvnicke asoby plali obdabne padminky ulozeni tahalo Irestu. Neopravnene nakladilni
se zvlMle chranenymi druhy nenaplliuje ani jedDu z nich.
Dopusti l-li se pachatel trestneho Cinu v souvislosti s urcitou einnosti, saud mu.mi't.Ze
ulozit trest zakazu <innosti na jeden rok az deset leI. Smyslem lohoto Ireslu Je docasnl!
vyradit pachatele z moznosti zastavat a vykomivat urcite zaml!stmini, povolani
a funkce nebo vykonaval Cinnasti, k nimz je Ifeb. zvlastniha povoleni oi.opravneni
nebo jejichz vykon upravuji zvlastni pfedpisy (§ 73 TZ). Obdobnou sankc. zakatvuJe
ustanoveni § II odsl. I pismo c) a § 14 zakona 0 pfestupcich4 6 Tresl zakazu cmnasl.
urnoznuji i ustanoveni TOPO (§ 15 odsl. 1 pismo e) a § 20 ods!. 1. Homi hranice sazby
je u lahola Ireslu prodlouZena aZ na 20 leI, dolni hranic_e je slejna jako u trestnych Cimi
fyzickjich osab, Ij. I rok. Trest zakazu cmnosl. Ize uloz.IJen lehdy,Jesthze byl tres~y
cin spachan v souvislosti s laulo cinnosli. Podobny dopad Jako zakaz c•.nnos:. mu~e
mit i zruseni vydaneho povolujiciho rozhodnuti v rezunu envlronmentalmch predplsu,
jakym je napfiklad uslanaveni § 84 ZOPK. TOlo uslanoveni neni sice ve vztahu k vy~
brane skutkove podslal" pfihS relevanlni, ale podobna moznosl (odeJmuti povolem c.
primo zakaz cinnosli) exisluje ve vetSine z pfedmelnych spravne pravnich pfedpisi'I, a to
veetne zivnostenskeho zakona.
Trest zakazu plneoi vercjnych zakazek, u~asti v konccsnim fizcni ncbo ve vcrejne
soutffi milze soud ulozil pravnicke osobe najeden rok az dvacel let, jeslhzetalo
osoba spachala treslny cin v souvislosti s uzavirimim sm luv na plneni veleJnyeh zakaz~k
nebo s jejich pln~nim, s ucasti v zadavacim fizeni 0 vereJnych zakazkach, konce~ntm
tizeni nebo ve verejne soutezi. Nerespektovani ulozeneho trestu Ize posuzovat Jako
trestny tin mafeni vykonu Ufedniho rozhodnuti podle § 337 ods!. 1 pismo a) TZ.
4S Ibid., s. 909- 911. . ' . . h t
46 ~ [4 zakona 0 pfestupcich: Zflkaz bnnosti lze uio'itjcn 7.1l.prestupky uvedenc ~e zv.las:~1 c~tl to 00
zakona nebo v jinem zakonc a na dobu lam slanovenou, neJdcle na dV,a ~oky, a Jde· \I 0 clOnos~, kte~ou
paehatel vykonava v pracovnim nebo jinem obdobnem ~omer~ nebo k nl' J.e lfeb,a.po,volenl nebo souhlasu
statniho organu, a spacha[·\i pachatel pfestupek toulo cmnostl nebo v souvlslostl S111.
68
, KaZde odsouzenj pravnicke osoby se zaznamenava do evidence Rejstfiku trestu.
Udaje z evidence jsou vefejne pfistupne, coz by melo napomahal maznosli konlroly
dadrzovani pfedrnetneha zakazu. Obdobna pravidla TOPO slanovi i v pfipade trestu
zakazu prijimani dotaci a subvencf. Trest uvcrejneni rozsudku sm~fuje k odsouzeni
trestne cinnosti pravnicke osoby prostlednictvim vefejneho mineni. I kdyz primame
neni zam~fen na majetek, ekonomickou situaci pravnicke osoby muze podstatnym zpusobem
ovlivnit.47
4. DALSj OKOLNOSTI OYLlvNuJiCi ULOZENj POSTIHU
Pro srovnani efeklivnosli pusobeni spravne pravnich a treslnepravnich
sankci je dillezite i zafazeni pfedmelneho treslneho cinu do kalegorie zlocinu nebo pfeci_nu~
nebot' pro ukladani sankee se k lelo skutecnosli poji vyznamne pravni dusledky.
PreclOY JSou ve smyslu § 14 TZ vseehny nedbaloslni Irestne ciny a ty lImyslne trestoe
Ctn~. na nez ~resr.nf zAkon stanovi trest odnNf svobody s homi hranici trestni sazby do
~II leI. ZIOCIOY JSou vseehny trestoe ciny, ktere nejsau podle zakona pfeciny. Treslny
em neopravnl!neho nakJadani s chran~nymi volne zijicimi zivocichy a plane rostoucimi
rostlinami Ize ludiz zafadit do kalegorie precinu s vyjimkou kvalifikovane skulkove
podstaty podIe § 299 ods!. 4.48
Jednim ze zm(nenych pravnich dilsledku teto kalegorizaee je momost upuW!ni od
potrestanive smyslu § 46 odsl. l,jezje mom'; pouze u plecinu4 ' K pfecinum se rovnez
poji moinosl ukiadani alternativnich trestU (obeene prospesnych praci, penezitY
Iresl, tresl domaciho vezeni). Trestny cin neopravneneho naklMani s ehranenymi volne
zijici~i zivocichy a plane ~ostoucimi rostlinami bude v souJadu se zasadou subsidiarity
!restn. represe rovnez post.hoviln caslo podminenym treslem odneti svobody,jelikoz
pod~e § 55 odsl. 2 "za !res~ne ~iny, u nichz horni hraniee treSIn; sazby odneti svobody
neprevySuJe pel let, Ize uloz.1 nepodmineny tresl odneti svobody jen za podminky, ze by
vzhledem k osobe pachalele ulozeni jineho trestu zjevne nevedlo k tomu, aby pachatel
vedl hidny zivot". Krome toho podle § 69 ods!. 2 TZ na pachalele, kteremu byl ulozen
peneZltY Iresl za precin spachany z nedbalosti, se hledi,jako by nebyl odsouzen,jakmile
byl trest vykonan nebo byla od jeho vykonu pravollaene upuSleno.
. r:al~.im z vyse. u:,edeny~h dilsledku zarazeni pfedmetnyeh Irestnych cinil do kategone
preemu a ZloclOuJe napriklad moznosl zaniku trestni odpovMnosti. Y kankretnim
pfip~de neopravneneho naklMani s chranenymi volne zijicimi zivociehy a plane roslouc.ll.
rosllmam. treslni odpovednosl zanika ve smyslu § 33 v pfipade vseeh treslnych
:; SAMAJ~,.,P. a kol.: !restni odpovednosl pravnick;,ch osob. Komen16r. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 420-440.
§ 299/4 I~: ?dn~tml s~obody na ?V~ lela a~ osm let bude pachateJ potrestim,
a) spac.ha:.h.~m uv~d~ny v,odstavcI.I nebo 2 ve spojeni s organizovanou skupinou pusobici ve vice slfltech,
b) sp~cha~h .takovy.tm~~ umyslu ziskal pro sebe nebo pro jineho prosp&:h velkcho ro7sahu, nebo
c) ZpUSObl·h takovym cmem dlouhodohe nebo nevratne poskozeni mistni populace nebo biolOPUkriticky
ohrozeneho druhu '-ivocicha nebo roslliny,
49 § 46/1T,Z: O~ potrest~ni .pae~~tele, kterj spachal pfecin, jeho spachani liluje a projevuje uCinnou snahu
~? naprav~, Ize UpuStlt, Jest[lze vzhledem k povaze a zavai.nosli spachaneho pfecinu a k dosavadnimu
ZlVotU pac~atele Ize duvodn~ ocek<ival, le jit pouhe projednani veci postaci k jeho mipravc i k ochrane
spolecnosll.
69
,. , die §§ 299 i 300 jestlize pachalel skodlivemu misledku treslneho ~inu za~lezdil
cmu po . ' . . ~inu oznameni v dobe kdy skodhvemu nas e nebojej
n.~r~vil, neb~I~~~~j:~;:s::;"neno. Veinna IitoS! pi~dpoklada piedevsim, z~
ku tre~tne 0 ,"u mo. . I k na Ineni vsech zakonnl'ch znaku plislu!ne skutkove
trestny ~1~b~1 d~k?~~nd~~~~;fiPad~zabranit skodlivemu nasledku nebo jej napravlt,
podstaty. e ze- IJIZ . ' "'nne Iilosti a 0 zaniku trestni odpovednostl paehanepfichizi
v uvahu kustal1oven~ °hU~lnXnt!hO zivocicha anebo zniceni chrfmene rostliny
t I coz ve vztahu usmrcem C fa I; . ez
:u~~ typieke50 Trestni odpovednost fyziekyeh i pnivni~kYch osob zant~ r~vno d~;:
ml~enim, pfi~emz :tanoveni ho~n~ h~a~;~~ :;ie~~k~d:;:~~v~i~~d~J:p~irk~~e~~;estnl'eh
proml~eci doby, Jez ~ trestnye '". zb odneti svobody nejmene 3 leta, resp. 5 let,
~inu, u m~hZ Je ho~m hramee t;st:: I: P~o po~atek behu Ihuty je dulezite zjiSteni, zda
proml~enl doba ~m;.5 let, r~~P'e::neb; zda u~inek je znakem kvalifikovane skutkove
znakem trestneho mu J~. u m romleeci doba zaCina bezet od okamZiku, kdy takovl'
podst~ty, n~btv ~~:.r~::~!:behu teto doby datuje k ukon~eni jednanI pachat~le.
~C~~aji~~~Oa;~:~eho ci.nu~e, ?bdOb~ehja~o~~~~!~~iJ: ~:~~a~~~z:~::~~'t~~:;:,~k~
kdy byl odstranen protlpravlll stay, Je oz u
trestneho tinu5~O .e ustanoveni § 32 0 zruseni, zaniku a piemene pravnicke ?so~y, je~
Kl~dtm TO br~nit pravnicke osobe, aby se zbavila trestni odpove~nostl.~I~, zeJeJI
hoz u e em Je za ." dobrovolnem zruseni a zaniku CI 0 JeJIpremene.
organy ci zakladatel rozhodnou 0 JeJun . ' t·... a pravnicka osoba
. ' . I zeno na oznamovaCI povmnos 1, JLc. m
Pfedmetneousta~oV,enl JC za 0, '" 'Na zaklade tohoto ozmlmeni je treba ke zfuseni,
~~~~~r;:~~~oe~~r;;;:vz~~:;:;t:~~hlas ve fonne rozhodnuti soudee v pfipravnem
iizeni ~i piedsedy senatu v iizeni pied soudem.
ZAVER
Z vyse uvedeneho rozboru vyplyva, ze spnivni a trestni d~likt zni~~;:~
, ~. ~ , nedovoleneho zasahu do pfirozeneho vyvoJc zv a
~::;:;~~~~d~}!;~~:i::::~::~~~;:r~:cs:~oe~~~ea~l~yvp!:~1~a~;i;~~;~~~.;~~~~
piesne ~ ur~ite odli,sit oba.tYPIYChtrdeestln,,~~sjeedvn~~ii;.:t~!:s:~t~~~~r~~~;:~~yrtotozne. h tnych emu a spravn MU . k'
~~~so:e~plamovani zas~dy sU~:~~;:~~s:~~:i;~~e::~~;v~;~~i~~~~:~ ~~~~~im:;;~V:
a ph piekryv~ skutkovyc.h po spoleeenske skodlivosti jednani nepatii do kompetence
nevymezuJe, ze posouzem mlry
spravnich ufadu. d d do a Iikacni praxe v nil. teprve musi
Popsanl' prOb~e~m~P~.dc~~~:~~epo~ii~:Van jato spravni delikt nebo jako trest~~t~~~O~~~~:d:m\
~~m~, ~~ ceska pravni uprava ~estanoVl, ktcry subjcktje k tomU
,. ' 9 1(. •• 2 vyd. Praha: C. H. Beck, 20 12, s. 444.
so SAMAL, P. a kol : Trestm zakumk I. § I az,13.. .o:lenl~rK. t 'f Praha: C. H. Beck, 2012, s. 289.
5 1 sAMAL, P. akol : Trestn{odpovednost pravmckyc usa . omen a .
70
pfislusny, neni vylouceno, ze jednani, jei napliiuje vsechny znaky skutkove podstaty
trestneho cinu,je sankcionovano jako spravni delikt, anii by vec byla nejprve postoupena
organum cinnym v trcstnim flzeni. Zalezi tedy na uvaze spnlvniho org{mu, zda dany
pffpad postoupf organum cinnym v treslnirn Fizeni nebo 0 nern rozhodne, Cimz de facto
znemozni pripadny trestne pravni postih pachatele s ohledem na pusobeni zasady ne
hi, in idem. Lze sice uvazovat 0 tom, ie by mohlo dojit ke zrusenl takoveho spravniho
rozhodnuti pro nezakonnost, coz v praxi vsak neni obvykle.
Zmineny plesah spnivnich deliktu a trestneho ~inu by bylo momo iesit piefonnulovanim
skutkovych podstat tak, aby spravni a soudni trestani na sebe navazovala a aby
byla stanovena dostatecne urcita hranice rnezi spravnim deliktern a trestnym cinem.
Jinou moznosti by bylo zakotveni povinnosti spravniho organu postoupit vec organum
~innym v trestnim iizeni vzdy, pokudjednani naplnilo formalni znaky skutkove podstaty
trestneho ~inu, k posouzeni, zda vee bude stihanajako trestny ~in ~i jako spravni delikt.
Otazkou vsakmstava,je-li to skuteenesoudnitrestani,jez umomi vyssi postih za trestny
tin (s vysSim stupnem spcle~enske skodlivosti), neijaky by mohl ulozit spravni organ
za spravni delikl (s niiSim stupnem spole~enske skodlivosti) v ramei spnivniho Ireslani.
Srovname-li v uvahu pfichizejici sankce atresty,je na prvni pohled patme, ze soudni trestani
disponuje sirs! skalou trestit, rnezi nimi i trestern odneti svobody, ktery jednoznacne
rna pro pachatele vysSi odrazujici a postihujici ucinek nel' spnivne pravni sankce.52
Peneiil)i trest, jenz je typicky pro spravni trestani, mohou soudy uklactat rovnez i za
spilchani trestneho ~inu. Srovname-li maximalni vySi rozpeti pckuty a peneiiteho Irestu
(af liZ se jedna 0 delikty fyzickych ~i pnlvnickl'ch osob), pakjednozna~ne vysSi maximalni
peneiil)i tresl je mozne uloiit v ramei soudniho trestani. Toto srovnani by v!ak
bylo znacne zjednodusene, nebof trestni i spravni piedpisy stanovi omezujici podminky
pro jejich ukJadani, ktere je treba rovnez vzit v lavahu. Prj urceni druhu spravni sankce
ajeji vymery se piihledne k zavaznosti piestupku, zejmena ke zpusobujeho spachani
ajeho nasledkOm, k okolnostem, za nichi byl spacMn, k miie zavineni, k pohnutkam
a k osobe paehatele, zda a jakym zpusobem byl pro l)iz skutek postiien v disciplinarnim
rizeni. Podrninky ulozeni spf<ivni sankce za jiny spravni delikt jsou stanoveny
v rezimu zvlastnich pravnich pfedpisu nejednotne. Obecne vsak Ize konstatovat, ze
ani prestupkovy zAkon, ani pfedmetne environmentalni pFedpisy nestanovi rnajetkove
pomery pachatele spravniho deliktujako kriterium pro vymeieni vyse pokuty, nicmene
zjudikatomich zavern vypll'va pravy opak53 V soudnim lizeni trestnim soud zjiSfuje
majelkove pomery pachatele a od tohoto zjiStenl se odviji ur~eni vyse jedne denni sazby
a soud si zarovell udela usudek 0 dobytnosti ti nedobytnosti peneziteho trestu. Je-li
zfejme, ze by penezity trest byl nedobytny, pak se v soudnim fizeni neulofi, resp. uloii
se v takove celkove vymete, vjakeje dobylny. Za velkou vyhodu soudniho trestani vsak
lze povazovat skutecnost, i.e soud je povinen ve vyroku stanovit mihradnl trest odnetf
svobody pro piipad, ze by penezil)i trest nebyl ve stanovene Ihute vykonan. V piipade
nezaplaeeni peneziteho trestu ve stanovenych Ihutach se nejdrive naridi jeho vymahani,
a v piipade neuspesneho vymahani, je-Ii zjevne, ie by vykon rozhodnuti peneziteho
52 Viz tel: SAMAL, P. aka!.: TreSlni odpovidnosl pravnicJcYch osoh. Komenlar. Praha: C. H. Beck, 20 12,
s.II - 14.
SJ MZP: Judikatura v pravu i ivotnfho prostfedi 2008. Praha: MZP, 2009, s. 51.
71
trestu mohl byt zma/en, se na/idi vykon nlthradniho trestu odneU svobody.54 Na druhe
stram'! lenta mihradni trest nelze ulozit pravnicke osobe; tu vsak Ize postihnout ijinymi
druhy trestu, jez spfilvni trestan! nezahrnuje.
Ze srov",;ni nabizenych druhu postihu vyplyvlt, ze efektivn~jsimi prost/edky disponuje
soudni trestani, co~ je vzhledem k vyssi spole~enske nebezpe~nosti trestnych
~inu logicke. Na druhe strane je t/eba pfihlizet k tomu, ze trestn! zakonik zakotvuje
okolnosti, ovliviiujici podstatnym zpusobem uloZeni trestu,jako je moznos! upusteni od
potrestani, uklMani podminenych nebo altemativnich trestu a dalsi. A~koliv trestni zakonik
zrysil trestni sazbu trestu odniW svobody, mnohymi autory (Jarmi~, Chmelik, Bahyl'ova
a dalsi)je stale vnimanajako nepi'imUene nizka. PrestoZe Ize vypozorovat stale
vetSi duraz na postih trestnych ~inu proti ~ivotnimu prost/edi, neodpovida tato snaha
trendu ve vyvoji po~tu odhalenych trestnych oinu aodsouzenych pachatelu-'s K tomuje
t/eba pi'i~ist i skute~nost, ~e nejeasteji ukladanymi tresty byly v minulosti tresty odneti
svobody s podminenym odkladem a penezil)i trest, pri~emz skute~ne uklMana vy,e
pene~iteho trestu byva niMi net vyse pokut, ktere Ize ulo~it ve sprltvnim rizeni.'6
Z vyse uvedeneho lze uzavfit, ze posoudit efektivitu prosazovani prava na ochranu
zivotniho prostredf prosrrednictvirn soudniho trestani ve srovnAni se spnivnim trestanim
je znaene obtizne, nebo( v koneenem dusledku bude zalezet na konkretni prakticke
aplikaci predmetnych ustanoveni. Spravni a soudni trestan! tudiz Ize jednoduse srovnavat
pOllZe co do mnozstvi sankci ajejich rozpeti, s vysledkem ve prospech soudniho
trestani.
Naopak velkou vyhodou spravnlho trestani pravnickych osob a fyzickych osob podnikajicich,
je objektivni charakter odpovednosti zajiny spravni delikt, coz se projevuje
zejrnena v nepomerne vyssi u.spesnosti pravomocneho ulo:!enf sankce. Na druhe strane
spravnimu trestani je vyl)ikano, ze chybi pravni uprava obsahujici jednotna spoleena
pravidla pro postih jinych spravnich deliktu, specialni pravidla jsou obsazena v cade
pnivnich pfedpisu, neni zarutena proporcionaii1a ph postjhu srovnatelnych sprAvnfch
delikru, existuji problemy s vymah.nirn pokut, absentuje spolecenskeho odsouzeni atd.
Soudni trestani naopak vynik. vetsi variabilitou tresru veetn" mo~nosti uklMat trest
odneti svobody (i jako mihradni trest), vetSim rozpetim pen~zil)ich trestu, pravomoci organu
cinnych v trestnim lizeni zasahovat do ustavne zarucenych zakladnich Jidskych prav
a svobod atd. I v teto oblasti vsak existuje rada okolnosti snizujicich uCinnost pusobeni
trestnich sankci ajejich odstraSujici efekt. Zale~i proto na konkretni rozhodovaci praxi,
jaky druh treslU ajeho vymera budou stanoveny v konkretnim pripade. Budou-Ii v!ak
predm~tne delikty podrobeny trestnimu stihani, a to bude podle ustanoveni § 172 ods!. 2
pismo c) trestniho fadu zastaveno, nebo budou uklltdany tresty odneti svobody s podminenyrn
odkladem, u kterych se, pokud se pachatel behem zkusebni doby osvedei, na noj
h\edi,jako by nebyl odsouzen,57 pak Ize duvodne pochybovat 0 tom, Ze soudni tresranije
dostatecne odrazujicim, pfimerenym a ucinnyrn mistrojem ochrany zivotniho prostfedi.
54 sAMAL, P. a ko1.: Trestn{ zakonik I. § fat 139. Kamen/af. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 885- 901.
5$ JARMIC, L.: Trestni pnlvo a ochrana '.ivotniho prosttedL iPravnik, dostupnc na; http://www.ipravnik.cz
IC7)c lankyltrestni-pravo/arl_7577/trestni-pravo~a-ochrana-zivotniho-prostredi.aspx, (5. 10. 2014).
" JANCAROyA, I. - UAIIYCOYA,L. - PEKAREK, M. - PRlj CHovA, I. - YOMACKA, Y.: Odpovednosr
vpravu tivorniho proslredi- soucasny StaY a perspektivy. Smo: Masarykova univerzita, 2013, s. 157-187.
57 ,83TZ
72