V originále
The main objective of the research was to verify the symbolic asymmetry in spontaneous and socially shared representations of gender categories, also on the evaluative dimension in the Czech cultural context. Two hundred and twenty-three undergraduate students (117 males and 106 females, M = 20.5 years old) were asked to freely produce their associations on primes Human, Man and Woman (in randomized order) and to evaluate each of them. Hypotheses. 1. Authors expected a stronger overlap between primes Man and Human than between Woman and Human: a) in overall valence of primes; b) on agency-communion dimensions. 2. They expected overall a more favorable evaluation of Woman than Man. 3. They also expected a greater heterogeneity for Man in comparison with Woman in terms of total number of different words associated with primes. Two sets of analyses were subsequently carried out; the overall valence of words associated with each prime and a categorical analysis specifically targeted at evaluating the extent to which responses to the primes pertained to communion vs. agency. For the former an univariate ANOVA was conducted considering prime (Human vs. Man vs. Woman) and sex of participant (Female vs. Male participant) as between-participants variables. For the latter, a mixed ANOVA was performed on the number of associated words considering prime (Human vs. Man vs. Woman) and sex of participant (Female vs. Male participant) as between-participants variables and attributes (Agency vs. Communion) as a within-participants variable. All hypotheses were supported. The results strongly suggest that Czech speakers spontaneously consider Man a higher-level gender. More globally, the study supports the idea of gendersymbolic asymmetry: gender categories do not differ only in their content, status or power, but also in their hierarchical cognitive organizations. Masculinity holds ascribed symbolic superiority over femininity.
In Czech
Hlavním cílem výzkumu byla verifikace symbolické asymetrie spontánních a sociálně sdílených reprezentací rodových kategorií v hodnotící dimenzi českého kulturního kontextu. 223 pregraduálních studentů (117 mužů a 106 žen, M = 20.5 let) bylo požádáno, aby volně asociovali na pojmy člověk, muž a žena (v náhodném pořadí) a každý z nich zhodnotili. Hypotézy: 1. Autoři očekávali větší překryv pojmů muž a člověk než mezi pojmy žena a člověk: a) z hlediska valence použitých pojmů; b) v dimenzi aktivita-souznění. 2. Očekávali celkově příznivější hodnocení pojmu žena než muž. 3. Očekávali také větší heterogenitu pojmu muž ve srovnání s pojmem žena, pokud jde o celkový počet různých slov asociovaných s těmito pojmy. Postupně byly provedeny dvě analýzy: celkové valence slov asociovaných s každým pojmem a analýza kategorií specificky zaměřená na hodnocení rozsahu, v němž se odpovědi na pojmy vztahovaly k dimenzi sebeprosazení vs. vztahovost. V první analýze jednorozměrnou ANOVA byly předložené pojmy (člověk vs. muž vs. žena) a pohlaví účastníků (žena vs. muž) považovány za proměnné rozlišující mezi účastníky. V druhé analýze pomocí smíšené ANOVA byly počet asociovaných slov vztahujících se k předloženému pojmu (člověk vs. muž vs. žena) a pohlaví účastníků (žena vs. muž) považovány za proměnné rozlišující mezi účastníky a atributy (aktivita vs. vztahovost) za vnitřní proměnné účastníků. Všechny hypotézy byly podpořeny daty. Výsledky svědčí o tom, že čeští mluvčí spontánně považují muže za rod vyšší úrovně. Globálněji studie podporuje myšlenku rodové symbolické asymetrie: rodové kategorie se neliší jenom ve svém obsahu, statutu nebo síle, ale také ve své hierarchické kognitivní organizaci. Maskulinitě je připisována symbolická nadřazenost nad feminitou.