O pojmu konkretizace u Romana Ingardena, k poznámce na str. 334

ŘEHULKOVÁ, Hana. O pojmu konkretizace u Romana Ingardena, k poznámce na str. 334. In Interpretácia, chápanie a komunikácia. Medzinárodná vedecká konferencia, 6. - 7. mája 2015, Banská Bystrica - Kráľova Studňa. 2015.

Základní údaje

• Originální název: O pojmu konkretizace u Romana Ingardena, k poznámce na str. 334
• Název anglicky: About Ingarden´s "concretization", a note on p. 334
• Autoři: ŘEHULKOVÁ, Hana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Interpretácia, chápanie a komunikácia. Medzinárodná vedecká konferencia, 6. - 7. mája 2015, Banská Bystrica - Kráľova Studňa, 2015.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00082836
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: interpretace; konkretizace; Ingarden
• Klíčová slova anglicky: interpretation; concretization; Ingarden
• Štítky: rivok

Anotace

Konference o obecných problémech interpretace. Na konferenci byl přednesen referát Konkretizace Romana Ingardena, k poznámce na str. 334. V teorii uměleckého literárního díla Romana Ingardena je pro fenomén interpretace postulován termín konkretizace. Ve své klíčové práci Umělecké dílo literární v poznámce na str. 334 však upozorňuje na možný problém, vyplývající z jeho přesvědčení, že „s literárním dílem můžeme esteticky obcovat a živě je postihnout pouze v podobě jedné z konkretizací.“ Oním možným problémem je skutečnost, že je-li konkretizace jedinou možnou cestou k poznání díla, nedochází de facto nikdy k poznání literárního díla samotného, ale vždy jen k poznání naší konkretizace toho díla. Ingarden se v tomto místě své teorie ocitá nebezpečně blízko paradoxnímu tvrzení, že chceme-li literární dílo identifikovat, musíme je nutně číst, číst dílo znamená je konkretizovat, přičemž žádnou konkretizaci nelze identifikovat s dílem samým. Cesta k dílu jako takovému tak není ve výsledku principiálně možná. Zodpovědět otázku, zda je Ingardenovo řešení tohoto problému dostatečné, či zda ve věci poznání literárního uměleckého díla upadá do tenat agnosticismu, bude cílem našeho příspěvku.

Anotace anglicky

The conference about general problems of interpretation. The papers "About Ingarden's "concretization", a note on p. 334" was presented. The concept concretization is postulated for phenomenon interpretation in Ingarden's theory of artistic literary works. However, the potential problem become apparent in footnote on p. 334 in Ingarden's mainly work Literary Work of Art. The problem originates from his conviction is that "with literary work can be aesthetically operate only in one form of concretization." The potential problem lies in the fact that if a concretization is the only possible way how to get to know a work, there is no possibility how to grasp the work itself because we can never know what to grasp at all. An this seems to be a kind of paradox: to identify a text, we have to read it; to read the text is to concretizate it; but how to such a business when we never know what a text to identify? Any ways seems to be closed. The aim of the contribution is to explore if Ingarden's solution of this problem is sufficient, or whether he introduces a kind of epistemological agnosticism.

Návaznosti

• MUNI/A/1150/2014, interní kód MU: Název: Estetika v kontextu umění a věd o člověku (Akronym: ES-SV)

Investor: Masarykova univerzita, Estetika v kontextu umění a věd o člověku, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty