2015
Pilotní projekt ambulantně řízeného tréninku u pacientů s chronickým systolickým srdečním selháním ve FN Brno
DOSBABA, Filip, Ladislav BAŤALÍK, Petra ŽURKOVÁ, Marián FELŠŐCI, Robert VYSOKÝ et. al.Základní údaje
Originální název
Pilotní projekt ambulantně řízeného tréninku u pacientů s chronickým systolickým srdečním selháním ve FN Brno
Název anglicky
Pilot project ambulatory controlled training in patients with chronic systolic heart failure at University Hospital Brno
Autoři
DOSBABA, Filip (203 Česká republika, garant, domácí), Ladislav BAŤALÍK (703 Slovensko), Petra ŽURKOVÁ (203 Česká republika), Marián FELŠŐCI (703 Slovensko), Robert VYSOKÝ (203 Česká republika), Ondřej LUDKA (203 Česká republika) a Jindřich ŠPINAR (203 Česká republika)
Vydání
XXIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti, 2015
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14110/15:00089070
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
chronické srdeční selhání; kombinovaný trénink; kardiovaskulární rehabilitace
Klíčová slova anglicky
chronic heart failure; combined training; cardiac rehabilitation
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 10. 2016 10:33, doc. PhDr. Filip Dosbaba, Ph.D., MBA
V originále
Cíl: Vhodně nastavená pohybová aktivita by měla být nedílnou součástí komplexní léčby pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Řada mezinárodních studií potvrzuje pozitivní vliv pohybové aktivity na kvalitu života, počet rehospitalizací, ale i na morbiditu. Metodika: Současný projekt probíhá ve spolupráci Rehabilitačního oddělení a Interní kardiologické kliniky FN Brno. Trénink je koncipován jako desetitýdenní, přičemž pacienti dochází k řízené rehabilitaci 2x za týden. Vstupními kritérii jsou anamnéza stabilního chronického systolického srdečního selhání na podkladě ischemické choroby srdeční či dilatační kardiomyopatie delší než 3 měsíce s ejekční frakcí levé komory (EF LK) < 45%, NYHA II-III. Před a po ukončení tréninků je proveden spiroergometrický zátěžový test, šesti-minutový test chůze, jsou stanoveny hladiny natriuretických peptidů (BNP, NT-proBNP), pro objektivizaci subjektivního zlepšení pacienti vyplňují dotazník kvality života. Při stanovení efektivity tréninku a přínosu pro pacienta je kladen důraz především na hodnotu poměru minutové ventilace a výdeje oxidu uhličitého (VE/VCO2slope), jež je považován zahraničními studiemi za silný prognostický ukazatel. Výsledky: Po absolvování desetitýdenního tréninkového programu došlo u stávajících pacientů k redukci symptomů srdečního selhání, k adekvátnímu zlepšení parametrů vrcholové spotřeby kyslíku (VO2peak) i VE/VCO2slope. Studie je však na počátku, je proto třeba přínos tréninku sledovat dále na větším počtu vhodných pacientů. Závěr: Podle dosavadních výsledků naší pilotní studie můžeme naznačit, že vhodně nastavená kardiovaskulární rehabilitace je pro pacienty s CHSS přínosná. Projekt je podpořen projektem MZ ČR koncepčního rozvoje výzkumné organizace 65269705, dále je tato studie součástí projektu FAR NHL.
Anglicky
Properly set physical activity should be an integral part of the comprehensive treatment of patients with chronic heart failure (CHF). Numerous international studies confirm the positive effect of physical activity on quality of life, the rate of rehospitalisation, but also on morbidity. According to the results of our pilot study, we can suggest, that the appropriate setting of cardiovascular rehabilitation for patients with chronic heart failure, has a lot of benefits.