Roman References in Early Modern central European Confessional Architecture

JAKUBEC, Ondřej. Roman References in Early Modern central European Confessional Architecture. Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and the Mediterranean. Brno: Masarykova univerzita, 2015, roč. 2, č. 1, s. 251-266. ISSN 2336-3452.

Základní údaje

• Originální název: Roman References in Early Modern central European Confessional Architecture
• Název česky: Vztahy k Římu v kontextu konfesionální architektury střední Evropy raného novověku
• Autoři: JAKUBEC, Ondřej (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and the Mediterranean, Brno, Masarykova univerzita, 2015, 2336-3452.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00080858
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• UT WoS: 000433724100015
• Klíčová slova česky: konfesionální architektura; střední Evropa; české země; Řím
• Klíčová slova anglicky: confessional architecture; central Europe; Czech lands; Rome
• Štítky: rivok

Anotace

The subject of the article focuses on broader problem of the ‘confessionalization’ of Early Modern architecture or the specifics of sacred architecture in post-Reformation Europe. The study is based on the Czech environment in the 16th and the beginning of the 17th century. Several sacred buildings, both non-Catholic and Catholic, were founded with special relation to the environment of Rome. The remarkable environment of Rome, which in the sixteenth century again became a central and reference location for artistic and religious work in Early Modern Europe, could for various reasons inspire both main religious groups. In addition to Catholic churches, the study also looks at the churches of the Unity of Brethren as a unique denomination in the Czech lands. As the most remarkable examples serves the Unity of Brethren church in Mladá Boleslav, seat of one of the bishoprics (later called as “Rome of the Unity of Brethren”). On the other hand the ties to Roman prototypes are observed among Catholics in the case of Olomouc, the seat of bishops of Moravia where the confessional architecture became a special tool of Counter-Reformation gesture.

Anotace česky

Příspěvek se na několika případech zaměřuje na problematiku konfesionality sakrální architektury v post-reformační Evropě. Na počátku bezesporu stojí metodologický problém relevance vědomého aplikování uměleckých forem v konfesijně-polemickém či manifestačním smyslu. To se týká zejména konfesně rozdělené střední Evropy 16. století, jejíž nábožensko-politické a sociální hranice byly vyhraněné, stejně jako i nepřehledné. Základní teze vychází z kriticky revidovaného konceptu konfesionalizace německé historiografie. Přes oprávněné výhrady snad stále platí, že post-reformační Evropa produkovala pestrou varietu konfesijních politik, které odrážejí dynamiku náboženského života v jednotlivých sociálních prostředích. Může být zajímavé, že projevy konfesionalizace lze dobře sledovat na vizuálním materiálu, který provázel prosazování náboženského přesvědčení, kultů, dogmatu a vůbec konfesijní identity. Role náboženského umění se zajímavě sleduje v „konfesionálních prostorových strukturách“, nejčastěji v prostředí středoevropských konfesijně rozdělených měst, kde se vizuální identita jednotlivých konfesí, jejich komunikace i kontroverze, dá v různé míře vysledovat.

Návaznosti

• GB14-36521G, projekt VaV: Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání