V originále
Práce se zamýšlí nad aktuálními trendy slavistického bádání v balkanistických oborech. Vymezuje roli balkanistiky v rámci slavistických studií. Upozorňuje na změny, k nimž došlo při univerzitní výuce v důsledku rozpadu Jugoslávie. Poukazuje na problémy, které s sebou přináší vyhrocený nacionalismus, přítomný v jihoslovanském prostředí a zasahující i do vědeckých kruhů. Upozorňuje na těžkosti ve sféře filologické, k níž došlo v souvislosti s rozpadem srbocharvátské jazykové jednoty. Pozornost věnuje také tendencím v literární vědě, zejména v podobě přisvojování si autorů, kteří mají význam pro širší literární kontext, resp. pro více literárních prostředí, jejich striktním zařazováním pouze do té které národní literární souvislosti a zpochybňováním jejich významu a vlivu v prostředí jiném. V souvislosti s historií balkánských národů vyzdvihuje objektivní roli české historické slavistiky.
Anglicky
Work takes a think over intellectual trends of research in Slavistics. It delimitates a role of balkanistics within the framework of Slavistics studies. It draws attention to changes that took place in university mentoring due to disintegration of Yugoslavia. It shows problems being brought by precarious nationalism, present in the environment of former Yugoslavia and interfering even into scholars’ circles. Work draws attention to troubles within the sphere of philology, resulting from disintegration of Serbo-Croatian language unity. Special attention was dedicated also to the trends occurring in literary science, especially in the form of adopting authors, who are of significance for broader literary context, pertinently for more literary environments, in their strict allocation to a single national literary context as well as impeachment their significance within other such environment. In connection with the history of Balkan nations work emphasizes open-minded role of Czech historical Slavistics.