V originále
Primárním cílem studie bylo zjistit nemocniční smrtnost u pacientů, u kterých byla izolovaná fraktura proximálního konce femuru řešená operačně. Sekundárním cílem bylo zjistit, zda u těchto pacientů existuje nezávislý prediktor nemocniční smrtnosti. Retrospektivní observační monocentrická studie pacientů operovaných se zlomeninou proximálního konce femuru v letech 2011 a 2012 ve Fakultní nemocnici (FN) Brno PROXIMORT. Kromě primárního a sekundárního cíle studie byla hodnocena také 30denní a celková jednoroční smrtnost souboru a vliv sledovaných parametrů na smrtnost. Sledovanými parametry byly věk a pohlaví pacienta, ASA skóre, čas od úrazu k operačnímu řešení (hod.), operační řešení v denní (7-20 hod.) či noční (20-7 hod.) dobu, typ podané anestezie (celková vs. neuroaxiální), vstupní hladina hemoglobinu a hematokritu, aplikace transfuzních přípravků a vazopresorů peroperačně, erudice anesteziologa a operatéra. K hodnocení vztahu nemocniční smrtnosti a sledovaných charakteristik bylo použito modelování pomocí jednorozměrné logistické regrese a poměru šancí s použitím softwaru SPSS 22 (IBM, USA). Celkem byla získána data od 414 pacientů, zařazeno bylo 369 pacientů (muž, n=91, žena, n=278). Pro nesplnění vstupních kritérií bylo vyřazeno 45 pacientů (nejednalo se o izolované poranění). Nemocniční smrtnost byla 6,5 % (n=24), 30denní byla 8,4 % (n=31) a celková smrtnost souboru byla 35,8 % (n=132). Statisticky významný vliv na nemocniční smrtnost má vyšší věk pacienta v den operace (p=0,013), rizikovost podle ASA 3 a více (p=0,002) a podání celkové anestezie (p=0,043). Na 30denní smrtnost pak vyšší věk v den operace (p=0,012), rizikovost dle ASA 3 a více (p<0,001), celková anestezie (p<0,001), vyšší hmotnost pacienta (p=0,028), vyšší BMI (p=0,006) a podání vazopresorů peroperačně (p=0,023). Nezávislým prediktorem nemocniční smrtnosti byl shledán vyšší věk pacienta, klasifikace perioperačního rizika ASA 3 a více a podání celkové anestezie oproti neuroaxiální.
In English
The primary objective of the study was to find out in-hospital mortality in patients undergoing surgery for proximal femoral fracture. The secondary objective was to identify independent predictors of in-hospital mortality. A retrospective single-centre observational study PROXIMORT of patients operated on for isolated proximal femoral fracture at the University Hospital (FN) Brno in the years 2011 and 2012. The 30-day and overall one-year mortality in the study group and the impact of observed parameters on mortality were also assessed. The observed parameters were: patient age and sex, ASA score, time from injury to surgery (hr), daily (7–20 hr) or night (20–7 hr) time of surgery, type of anaesthesia (general vs spinal), initial haemoglobin and haematocrit levels, intra-operative administration of blood products and vasopressors, and erudition of the anaesthesiologist and surgeon. To evaluate the relationship of in-hospital mortality to the observed characteristics, we used univariate logistic regression modelling and odds ratio. Data were obtained from 414 patients and 369 patients were included (male, n = 91; female, n = 278). Due to exclusion criteria, 45 patients were excluded (not an isolated injury). In-hospital mortality was 6.5% (n = 24), 30-day mortality was 8.4% (n = 31) and total mortality of the study group was 35.8% (n = 132). Statistically significant effects on in-hospital mortality included: older age of the patient (p = 0.013), ASA score of 3 or more (p = 0.002) and general anaesthesia administration (p = 0.043). For 30-day mortality, this was older age (p = 0.012), ASA score of 3 and more (p < 0.001), general anaesthesia administration (p<0.001), lower weight (p = 0.028), lower BMI (p = 0.006) and intra-operative administration of vasopressors (p = 0.023). The PROXIMORT study identified the higher patient age, ASA score of 3 and more and general anaesthesia administration as independent predictors of in-hospital mortality.