RUSSNÁK, Jan, Zdeněk STACHOŇ and Milan KONEČNÝ. Využití tematických informací ze starých map. In Vondráková, A., Brus, J., Voženílek, V. Sborník abstraktů z 21. kartografické konference. Olomouc: Kartografická společnost ČR, 2015, p. 55. ISBN 978-80-260-8586-7.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Využití tematických informací ze starých map
Name in Czech Využití tematických informací ze starých map
Authors RUSSNÁK, Jan, Zdeněk STACHOŇ and Milan KONEČNÝ.
Edition Olomouc, Sborník abstraktů z 21. kartografické konference, p. 55-55, 2015.
Publisher Kartografická společnost ČR
Other information
Original language Czech
Type of outcome Proceedings paper
Field of Study Earth magnetism, geodesy, geography
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Publication form printed version "print"
WWW webové stránky konference
Organization unit Faculty of Science
ISBN 978-80-260-8586-7
Keywords (in Czech) staré mapy, geografická data, Alois Chytil
Tags NZ
Changed by Changed by: Ing. Nicole Zrilić, učo 240776. Changed: 19/3/2018 11:08.
Abstract
Staré mapy jsou hodnotným zdrojem historických informací a dat. Ve srovnání s kronikami, matrikami, adresáři či sčítáními lidu jsou mapy unikátní právě díky své prostorové složce. Tyto tištěné záznamy však mohou doplňovat atributová data znázorněná na starých mapách z téhož období a umožnit tak komplexnější pohled na danou problematiku. Například studium censu tak v kombinaci se starou mapou nabízí současně i představu o prostorové distribuci populace. Tento příspěvek se zabývá rekonstrukcí historických reálií se snahou najít souvislosti mezi dávnými událostmi a současnou situací na stejných lokacích. Jedním z nejčastějších využití starých map je právě srovnání období na mapě a dnes, přičemž jedněmi z nejčastějších analýz jsou změny využití krajiny, jakými jsou rozsahy lesů, změna říční sítě nebo růst měst. Tištěné negrafické záznamy však mohou na totéž téma zároveň nabídnout i jiný pohled. Řada map z druhé poloviny 19. a začátku 20. století je charakteristická precizní reprezentací nejrůznějších socio-ekonomických skutečností. Jedním z autorů takových map byl i Alois Chytil (1877 - 1949). Český redaktor, vydavatel adresářů a místopisů a kartograf vytvořil v roce 1906 (7) Národností mapu Moravy, která kromě samotných národností a počtů obyvatel detailně zachycuje i tehdejší školství, průmysl, zemědělství či finanční instituce. Mapa se později stala i přílohou k vyčerpávajícímu podrobnému Chytilovu místopisu Československé republiky, který vyšel poprvé v roce 1922 a nově pak i 1929. Na základě informací z Národnostní mapy byla vytvořena databáze popisující situaci na jižní Moravě na počátku 20. století. Srovnání počtů obyvatel či národností je poměrně snadné. Snahou však bylo hledat i fakta a souvislosti, které nejsou v mapě uvedeny přímo. Na základě údajů z mapy při srovnání se situací dnes jsou popsány historické reálie, jako jsou změny národnostního složení na jižní Moravě během 20. století, transformace zemědělství či rozdílná distribuce škol. Aby bylo v daném případě rozuměno, proč mapy ukazují právě to, co ukazují, je pro studium historických konsekvencí nezbytné znát historický kontext.
Links
DF11P01OVV003, research and development projectName: TEMAP - Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR: metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví (Acronym: TEMAP)
Investor: Ministry of Culture of the CR
PrintDisplayed: 27/8/2024 12:38