V originále
Hlavním cílem posteru bylo prezentovat typologii čtyř různých přístupů, které mnou zkoumaní rodiče a prarodiče z vícegeneračních rodin zaujímají při čtení a vyprávění pohádek předškolním dětem. Tyto přístupy se zdají být ovlivněny jejich rodinnými rolemi (matka, otec, babička, dědeček) a genderem (muž, žena). Vyjádřeno metaforami, přístup Chůvy zaujímaly zpravidla ženy, přístup Učitele spíše rodiče, přístup Mudrce spíše prarodiče a přístup Kašpárka byl doménou mužů. Zástupci každého z přístupů shledávají ve čtení či vyprávění dětem poněkud odlišný smysl, což se projevuje v rozdílných podobách jejich vyprávěcích rituálů. Chůvy je vnímají jako přirozenost a sledují jimi hlavně kontakt s dítětem. Pro Učitele jsou spíše potřebou a vidí v nich potenciál pro všestranný rozvoj dítěte a základ pro pozdější učení čtení. Mudrci je vnímají jako příjemnou povinnost a snaží se jimi dítě mravně vychovávat. Pro Kašpárky jsou tyto aktivity především o zábavě a vzájemné legraci.
Anglicky
The poster was devoted to the presentation of a typology of four different approaches which particular parents and grandparents from four multigenerational families adopt during reading and telling fairy tales to preschool children. These approaches seem to be influenced by their family roles (mother, father, grandmother, grandfather) and gender (man, woman). Expressed by metaphores, the Nurse approach has been adopted by women, the Teacher approach mostly by parents, the Sage approach mostly by grandparents and the Jester approach has been a domain of men. Each type finds slightly different meaning in reading and storytelling to the children, which emerges in different forms of their common rituals. Nurses perceive them as nature and they are mainly interested in contact with the child. Teacher sees them rather as need and potential for child's overall development and basics for later learning to read. Sages take them as pleasant duty with moral educative aspects. For Jesters they are more about common entertainment and fun.