Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví

BOHÁČOVÁ, Michaela. Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví (Toponymy of borderline areas as cultural heritage). In 1. ostravské onomastické setkání Toponyma - kulturní dědictví a paměť míst, Ostrava, 6. října 2015. 2015.

Basic information

• Original name: Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví
• Name (in English): Toponymy of borderline areas as cultural heritage
• Authors: BOHÁČOVÁ, Michaela (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1. ostravské onomastické setkání Toponyma - kulturní dědictví a paměť míst, Ostrava, 6. října 2015, 2015.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 60200 6.2 Languages and Literature
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/15:00084146
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): toponyma; pohraničí; Jižní Morava; kulturní dědictví; názvy viničních tratí
• Keywords in English: toponyms; borderline area; South Moravia; cultural heritage; names of vineyard routes
• Tags: rivok

Abstract

Příspěvek se dotýká dvou tematických okruhů: 1) První, obecnější je spjat s otázkou, zda lze zeměpisné názvy v pohraničních oblastech označit jako „kulturní dědictví“, když jde vesměs o toponymii vzniklou po 2. sv. válce, tj. postrádající kontinuitu, jak jsme na ni zvyklí v kontinuálně osídlených oblastech. Jak tuto skutečnost vnímají odborníci? A jak vnímají toponymii svých domovů místní lidé, jejichž předci nebo oni sami přišli do těchto míst až po 2. sv. válce? 2) Druhé téma se zabývá dílčím jevem, a sice zajímavým a poměrně jedinečným způsobem využití toponym, resp. anoikonym v názvosloví spjatém s vinařstvím, konkrétně v názvech viničních tratí. Jsou totiž poměrně silně fixovány na oficiální sféru a významnou roli v nich hraje propagace a marketing.

Abstract (in English)

The contribution deals with two topics: 1) The first topic, is a more general one, concerns the question whether geographical names in borderline regions can be referred to as “cultural heritage”, if it is mostly toponymy that originated after the Wold War II, i.e. toponymy lacking continuity common in continually settled areas. How do experts view this fact? And how do the local people themselves view the toponymy of their homes – the locals, who or whose ancestors came to such regions after the Wold War II? 2) The other topic deals with one particular phenomenon, namely with an interesting and rather unique way of using toponyms – anoikonyms, respectively – in a terminology liked with wine-growing, namely in names of vineyard routes. They are quite strongly fixed to the official sphere, propagation and marketing playing a significant role there.

Links

• MUNI/A/1165/2014, interní kód MU: Name: Čeština v jednotě synchronie a diachronie - 2015

Investor: Masaryk University, Category A