Alasy vznikají degradací trvale zmrzlé půdy. Představují nehluboké (do 20 m), zpravidla bezodtoké pánve oválného tvaru.Typická je přítomnost jezera v nejnižší části alasu. Mnoho let pak bezodtoké jezero vysychá. V půdě je však mnoho solí z rozpuštěných zemin a stromy dno nově vzniklé pánve jen obtížně kolonizují. To tak zůstává otevřené pro traviny. Jakuti se rozptýlili po alasových pánvích nedlouho po svém příchodu a vytvořili rodová společenstva vztažená vždy ke konkrétnímu alasu či skupině alasů. Orná půda vznikala na rozvodích po vyklučení lesa. Ostranění lesa nezpůsobilo degradaci permafrostu díky izolačnímu účinku vysetého porostu. Po rozpadu SSSR část polí zarostla bylinami, ovšem větší část nadále slouží zemědělství jako orná půda či jako kulturní louky. Přestože se za Sovětského svazu mnoho Jakutů přestěhovalo do obcí podél silnic či do několika měst, jakutský venkov stále platí za tu správnou ukázku optimálního životního stylu.