Vliv různých běžeckých povrchů na příjem kyslíku u vytrvalostních běžců

RŮŽIČKOVÁ, Jaroslava, Jan NOVOTNÝ, Martina BERNACIKOVÁ, Tomáš KALINA a Miriam KALICHOVÁ. Vliv různých běžeckých povrchů na příjem kyslíku u vytrvalostních běžců. In Konference České společnosti tělovýchovného lékařství a České revmatologické společnosti. 2015. ISSN 1210-5481.

Základní údaje

• Originální název: Vliv různých běžeckých povrchů na příjem kyslíku u vytrvalostních běžců
• Název anglicky: The influence of run surfaces on oxygen intake in long-distance runners
• Autoři: RŮŽIČKOVÁ, Jaroslava (203 Česká republika, garant, domácí), Jan NOVOTNÝ (203 Česká republika, domácí), Martina BERNACIKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš KALINA (203 Česká republika, domácí) a Miriam KALICHOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Konference České společnosti tělovýchovného lékařství a České revmatologické společnosti, 2015.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: Sport a aktivity volného času
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14510/15:00084221
• Organizační jednotka: Fakulta sportovních studií
• ISSN: 1210-5481
• Klíčová slova česky: ekonomika běhu, běžecký povrch
• Klíčová slova anglicky: running economy; running surface

Anotace

Cílem této studie bylo porovnat ekonomiku běhu (pomocí příjmu kyslíku) u vytrvalostních běžců na třech různých površích (asfalt, škvára a tartan). Na studii se podílelo třicet českých vytrvalců (věk: 25,1±4,3 let, výška 183,2±7,4 cm, hmotnost 72,4 ±6,0 kg, BMI: 22,5±1,4 a VO2max 65,8±5,2 ml•min•kg-1). Všichni běželi ve stejném typu obuvi. Příjem kyslíku jsme měřili bezdrátovým analyzátorem vzduchu Oxygen Mobile (Viasis) na každém povrchu u následujících rychlostí: 10, 12, 14 a 16 km•h-1. Rozdíly příjmu kyslíku byly hodnoceny za použití parametrické analýzy rozptylu (ANOVA) opakovaných měření a následného post-hoc Tukeyho HSD testu. Našli jsme signifikantní rozdíly mezi asfaltem a škvárou u 12, 14 a 16 km•h-1. A dále mezi tartanem a škvárou při rychlosti 12 km•h-1. Na tartanu byly zaznamenány hodnoty příjmu kyslíku při rychlosti 10 km•h-1: 35,2±2,8 ml•min•kg-1; 12 km•h-1: 41,0±3,4 ml•min•kg-1; 14 km•h-1: 47,8±4,2 ml•min•kg-1 a 16 km•h-1: 54,2±4,9 ml•min•kg-1; na škváře při rychlosti 10 km/h: 36,2±3,6 ml•min•kg-1; 12 km•h-1: 42,5±3,9 ml•min•kg-1; 14 km•h-1: 49,5±5,4 ml•min•kg-1; 16 km•h-1: 56,1±6,8 ml•min•kg-1 a na sfaltu při rychlosti 10 km•h-1: 35,0±3,7 ml•min•kg-1; 12 km•h-1: 39,8±4,0 ml•min•kg-1; 14 km•h-1: 46,3±5,1 ml•min•kg-1 a 16 km•h-1: 53,5±4,8 ml•min•kg-1. Nejnižší hodnoty příjmu kyslíku byly zaznamenáty na asfaltu. Asfalt je pravděpodobně nejvýhodnější povrch z pohledu příjmu kyslíku, resp. energetické náročnosti pro běžce.

Anotace anglicky

By measuring the oxygen intake of race runners during their running in field with speeds 10, 12, 14 and 16 km/h we found the lowest energy output on asfalt, and the highes on cinder. Medium oxygen intake was on tartan.