GÁL, Břetislav, Zdeněk KADAŇKA, Tereza HLOŽKOVÁ, Jan HANÁK a Jiří HLOŽEK. Syndrom Freyové (aurikulotemporální syndrom) po parotidektomii a jeho prevence. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2015, roč. 78, č. 4, s. 463-467. ISSN 1210-7859.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Syndrom Freyové (aurikulotemporální syndrom) po parotidektomii a jeho prevence
Název česky Syndrom Freyové (aurikulotemporální syndrom) po parotidektomii a jeho prevence
Název anglicky Frey´s Syndrome (Auriculotemporal Syndrome) after Parotidectomy and its Prevention
Autoři GÁL, Břetislav (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk KADAŇKA (203 Česká republika, domácí), Tereza HLOŽKOVÁ (203 Česká republika), Jan HANÁK (203 Česká republika) a Jiří HLOŽEK (203 Česká republika).
Vydání Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2015, 1210-7859.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor Impact factor: 0.209
Kód RIV RIV/00216224:14110/15:00084353
Organizační jednotka Lékařská fakulta
UT WoS 000359037900012
Klíčová slova anglicky Frey Syndrom; Auriculotemporal Syndrom; Sternocleidomastoid Muscle Fla; Parotidectomy
Štítky EL OK
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Soňa Böhmová, učo 232884. Změněno: 17. 2. 2016 16:10.
Anotace
Úvod. Syndrom Freyové (aurikulotemporální syndrom) je častou komplikací chirurgie příušní žlázy, způsobený aberantním prorůstáním parasympatických vláken nervus auriculotemporalis do kožních potních žlázek. Typicky je syndrom charakterizován pocením, zarudnutím a pálením kůže parotické oblasti, zejména v návaznosti na chuťové podněty. Vytvoření interpoziční bariéry mezi kůži a lůžko po parotidektomii může vést ke snížení rizika této komplikace. Cíl: Cílem studie bylo stanovení četnosti výskytu syndromu Freyové u operovaných pacientů a zhodnocení účinnosti použití svalového laloku z musculus sternocleidomastoideus (m. SCM) v jeho prevenci. Metodika. Jde o retrospektivní studii. Soubor 167 pacientů, u kterých byla provedena parciální či totální parotidektomie v letech 2007-2011, byl rozdělen do dvou skupin. U první skupiny pacientů byla provedena rekonstrukce svalovým lalokem z m.SCM (n=42), u druhé skupiny rekonstrukce provedena nebyla (n=125). Diagnostika syndromu Freyové v pooperačním období byla stanovena na základě subjektivního hodnocení symptomů, údajů z dotazníku a objektivním průkazem Minorovým testem. Výsledky. Celkový výskyt syndromu Freyové činil 15% (25/167 pacientů), ve skupině bez rekonstrukce 16% (22/125), ve skupině s rekonstrukcí 7% (3/42). Rozdíl mezi skupinami ve výskytu aurikulotemporálního syndromu byl dle Fisherova exaktního testu statisticky významý (p <. 05). Závěr. Svalový lalok z m. SCM použitý k vytvoření interpoziční bariéry mezi kožní lalok a resekční lůžko po parotidektomii představuje jednoduchou, rychlou a efektivní metodu v prevenci syndromu Freyové po parotidektomii.
Anotace anglicky
Introduction. Frey´s syndrome (auricotemporal syndrome) is frequent sequela of parotid gland surgery caused by inappropriate regrowth of parasympatic fibres of the auriculotemporal nerve into the sweat gland of the skin. Typically, syndrome is characterized by sweating, erythema and flushing of the skin of parotidy region, especially in response to taste stimuli. Placement of an interpositional barrier between the skin and the parotidy gland can prevent this complications. Aim. The purpose of this study was to evaluate the incidence of Frey syndrome and the impact of using sternocleidomastoid muscle (SCM) flap on this syndrome. Methods. In retrospective study a series of 167 patients who underwent partial or total parotidectomy between January 2007 and December 2011 were divided into two groups. One group had an SCM flap reconstruction (n=42), and the other group did not (n=125). A subjective clinical evaluation, the questionnaire and the objective Minor´s test were used to evaluate the incidence of this syndrome. Results. The overall incidence of Frey syndrome was 15% (25/167 patients), in non-SCM flap group 16% (22/125 patients), in SCM flap group 7%(3/42 patients). There was a statistically significant difference between the two groups acording to the Fisher´s frequency exact test (p <. 05). Conclusion. The SCM flap, used as an interposing barrier between the overlying skin and the parotid bed following parotidectomy, is a simple, fast and efficient method for preventing Frey´s syndrome following parotidectomy.
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2024 10:38