ŠAŠINKA, Petr, Zdeněk DVOŘÁK a Petr TONEV. Programové období EU 2014-2020 jako katalyzátor prostorových analýz metropolitních oblastí (na příkladu Brněnské metropolitní oblasti). In Kulla, M., Novotný, L. Zborník abstraktov zo 7. medzinárodného geografického kolokvia. 1. vyd. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2015, s. 35-36. ISBN 978-80-8152-319-9.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Programové období EU 2014-2020 jako katalyzátor prostorových analýz metropolitních oblastí (na příkladu Brněnské metropolitní oblasti)
Název česky Programové období EU 2014-2020 jako katalyzátor prostorových analýz metropolitních oblastí (na příkladu Brněnské metropolitní oblasti)
Název anglicky EU programming period 2014-2020 as a catalyst for spatial analysis of metropolitan areas (on example of Brno metropolitan area)
Autoři ŠAŠINKA, Petr, Zdeněk DVOŘÁK a Petr TONEV.
Vydání 1. vyd. Košice, Zborník abstraktov zo 7. medzinárodného geografického kolokvia, od s. 35-36, 2 s. 2015.
Nakladatel Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 50600 5.6 Political science
Stát vydavatele Slovensko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Organizační jednotka Ekonomicko-správní fakulta
ISBN 978-80-8152-319-9
Klíčová slova česky metropolitní oblast; Brno; nástroj ITI
Klíčová slova anglicky metropolitan area; Brno; ITI tool
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnil: Ing. Zdeněk Dvořák, učo 370676. Změněno: 4. 11. 2015 12:00.
Anotace
V regionálním rozvoji postsocialistických zemí hrají v současnosti metropolitní oblasti (jako funkční městské regiony) podstatně větší roli, než tomu bylo v minulosti – města jsou oproti minulosti více provázána se svým zázemím a závisejí na něm – pól růstu se dekoncentruje od měst samotných k metropolitním oblastem a aglomerační výhody se dostávají čím dál více do popředí. To vše za působení specifik z období socialismu; v případě ČR šlo o prohloubení geografické nerovnoměrnosti osídlení a střediskové hierarchie, koncentraci obyvatelstva do oblastí těžkého průmyslu, či zpomalování rozvoje největších center v republice a následný úbytek obyvatelstva v zázemí větších měst (Hampl, 2005). Tato specifika upozadila procesy utváření přirozených funkčních městských regionů (Čermák a kol., 2009). Ty se začaly utvářet až v období transformace sice se zpožděním oproti západním zemím, ale o to bouřlivěji (Musil, 2003). Po roce 1989 pak dochází k postupnému návratu do přirozené vývojové trajektorie, která probíhala v západní části Evropy. Devadesátá léta tak lze charakterizovat postupným nástupem dekoncentrace obyvatelstva do zázemí větších měst (jako jeden z průvodních jevů suburbanizačních tendencí), což mělo za následek zvětšování metropolitních oblastí.
Návaznosti
MUNI/A/1197/2014, interní kód MUNázev: Hodnocení účelnosti rozvojových projektů - praktická aplikace a konceptualizace dosažených výseldků
Investor: Masarykova univerzita, Hodnocení účelnosti rozvojových projektů - praktická aplikace a konceptualizace dosažených výseldků, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 24. 4. 2024 15:14