Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1316787,
author = {Mífková, Leona and Várnay, F. and Homolka, Pavel and Jančík, J. and Panovský, Roman and Dobšák, Petr and Siegelová, Jarmila and Špinarová, Lenka},
article_location = {Praha},
article_number = {2},
keywords = {Cardiovascular rehabilitation; Excercise training; Heart rate; Oxygen uptake; Spiroergometry; Ventilatory thresholds},
language = {cze},
issn = {2336-288X},
journal = {Kardiologická revue - Interní medicína},
title = {Přímé versus nepřímé metody stanovení intenzity zatížení v kardiovaskulární rehabilitaci},
volume = {17},
year = {2015}
}
TY - JOUR
ID - 1316787
AU - Mífková, Leona - Várnay, F. - Homolka, Pavel - Jančík, J. - Panovský, Roman - Dobšák, Petr - Siegelová, Jarmila - Špinarová, Lenka
PY - 2015
TI - Přímé versus nepřímé metody stanovení intenzity zatížení v kardiovaskulární rehabilitaci
JF - Kardiologická revue - Interní medicína
VL - 17
IS - 2
SP - 141-148
EP - 141-148
PB - Ambit Media
SN - 2336288X
KW - Cardiovascular rehabilitation
KW - Excercise training
KW - Heart rate
KW - Oxygen uptake
KW - Spiroergometry
KW - Ventilatory thresholds
N2 - Cíl: Na základě spiroergometrického vyšetření stanovit oba ventilační anaerobní prahy (VT1 a VT2) u kardiologicky nemocných před zahájením kardiovaskulární rehabilitace a posoudit použitelnost nepřímých metod stanovení tréninkových parametrů u těchto pacientů. Metody: Ze 107 rampových spiroergometrických testů provedených u kardiologicky nemocných pacientů před zahájením ambulantní kardiovaskulární rehabilitace bylo vybráno 57 testů (43 mužů – věk 61,3 +/- 10,3 let a 14 žen – věk 63,4 +/- 10,9 let) se spolehlivě detekovatelným VT1 i VT2 a ukončených při dostatečném metabolickém vytížení. Pro posouzení použitelnosti nepřímých metod byla z výsledků spiroergometrického testu též vypočtena rezerva příjmu kyslíku (VO2R) a rezerva srdeční frekvence (HRR – heart rate reserve). Výsledky: Absolutní hodnoty VO2VT1 byly u žen nižší ve srovnání s muži, ale vzhledem k VO2peak je VT1 u žen lokalizovaný výše (59 % VO2peak) než u mužů (53 % VO2peak). VT1 vyjádřený jako % z VO2R a % z HRR byl u mužů na úrovni 43 % VO2R a 44 % HRR – rozdíl mezi těmito hodnotami není statisticky významný. U žen byl VT1 na úrovni 45 % VO2R a 47 % HRR – rozdíl také není statisticky významný. Korelace mezi % VO2R a % HRR byla statisticky významná u mužů (p < 0,001) i u žen (p < 0,01), ale nízký koeficient determinace (u mužů R2 = 0,32; u žen R2 = 0,44) svědčí pro nízkou sílu lineární závislosti. Při zřetelném rozptylu hodnot mohou stejné hodnotě % HRR odpovídat významně odlišné hodnoty % VO2R. U 39 % pacientů se vyskytovala chronotropní inkompetence (CTI) a maximální dosažená srdeční frekvence (SFpeak) byla nižší než 80 % SFmax odpovídající věku. Z toho vyplývá, že nepřímými metodami vypočtená tréninková SF se velmi často značně liší od správných hodnot stanovených spiroergometrickým vyšetřením. Závěr: Za jedině správnou a přesnou metodu ke stanovení tréninkové intenzity zatížení je třeba považovat spiroergometrické vyšetření. Nepřímé metody mají jistě svůj význam pro zdravou populaci, ale z pohledu kardiovaskulární rehabilitace jsou nespolehlivé, a proto nelze jejich použití doporučit.
ER -
MÍFKOVÁ, Leona, F. VÁRNAY, Pavel HOMOLKA, J. JANČÍK, Roman PANOVSKÝ, Petr DOBŠÁK, Jarmila SIEGELOVÁ and Lenka ŠPINAROVÁ. Přímé versus nepřímé metody stanovení intenzity zatížení v kardiovaskulární rehabilitaci (Direct versus indirect methods of determining the exercise intensity in cardiovascular rehabilitation). \textit{Kardiologická revue - Interní medicína}. Praha: Ambit Media, 2015, vol.~17, No~2, p.~141-148. ISSN~2336-288X.
|
