Dělba moci a legitimita soudcovské tvorby práva

HAPLA, Martin. Dělba moci a legitimita soudcovské tvorby práva (Separation of Powers and Legitimacy of Judicial Creation of Law). MUNI Law Working Papers. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, vol. 2015, No 03, p. 1-16. ISSN 2336-4947.

Basic information

Original name

Dělba moci a legitimita soudcovské tvorby práva

Name in Czech

Dělba moci a legitimita soudcovské tvorby práva

Name (in English)

Separation of Powers and Legitimacy of Judicial Creation of Law

Authors

HAPLA, Martin

Edition

MUNI Law Working Papers, Brno, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, 2336-4947

---

Other information

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

URL

Keywords (in Czech)

dělba moci, brzdy a protiváhy, legitimita, soudcovská tvorba práva, právní teorie

Keywords in English

Separation of Powers, Checks and Balances, Legitimacy, Judicial Creation of Law, Legal Theory

Tags

Reviewed

---

Abstract

V originále

Autor se ve svém textu věnuje problematice soudcovské tvorby práva, její legitimity a vztahu k principu dělby moci, který je tradičním zdrojem argumentů proti ní. V první části svého článku prezentuje tezi, že tento princip je ve své stávající podobě příliš vágním a neurčitým, aby z něj bylo možné odvodit jasná pravidla pro institucionální uspořádání státu a jednoznačný závěr o přípustnosti, nebo nepřípustnosti vytváření práva soudci. Příčinou je zejména těžko řešitelné napětí mezi dělbou moci ve smyslu striktní separace a systémem brzd a protivah, jakož i jejími různými účely (ochrana před tyranií a optimalizace vlády). Ve své analýze však neopomíjí ani vlivy společenských a institucionálních proměn na zkoumaný princip samotný. Ve druhé části textu je tematizována otázka legitimity soudcovské tvorby práva. Autor rozebírá nejčastější argumenty uváděné na její podporu. Zvláštní pozornost přitom věnuje charakteristice justice jako odborné moci a důsledkům, které z této charakteristiky bývají vyvozovány. Rovněž se pokouší o konceptualizaci vztahů mezi dělbou moci a legitimitou soudů a jejich rozhodování. Na závěr si pokládá otázku, zda jsme v současnosti schopni ospravedlnit soudcovskou tvorbu práva i mimo rámec dělby moci.

In Czech

Autor se ve svém textu věnuje problematice soudcovské tvorby práva, její legitimity a vztahu k principu dělby moci, který je tradičním zdrojem argumentů proti ní. V první části svého článku prezentuje tezi, že tento princip je ve své stávající podobě příliš vágním a neurčitým, aby z něj bylo možné odvodit jasná pravidla pro institucionální uspořádání státu a jednoznačný závěr o přípustnosti, nebo nepřípustnosti vytváření práva soudci. Příčinou je zejména těžko řešitelné napětí mezi dělbou moci ve smyslu striktní separace a systémem brzd a protivah, jakož i jejími různými účely (ochrana před tyranií a optimalizace vlády). Ve své analýze však neopomíjí ani vlivy společenských a institucionálních proměn na zkoumaný princip samotný. Ve druhé části textu je tematizována otázka legitimity soudcovské tvorby práva. Autor rozebírá nejčastější argumenty uváděné na její podporu. Zvláštní pozornost přitom věnuje charakteristice justice jako odborné moci a důsledkům, které z této charakteristiky bývají vyvozovány. Rovněž se pokouší o konceptualizaci vztahů mezi dělbou moci a legitimitou soudů a jejich rozhodování. Na závěr si pokládá otázku, zda jsme v současnosti schopni ospravedlnit soudcovskou tvorbu práva i mimo rámec dělby moci.

In English

In his text the author examines issues of judicial creation of law, its legitimacy and a relation to the principle of separation of powers, which is a traditional source of arguments against it. In the first part of his paper he presents the assertion that this principle is in its contemporary form too vague and indefinite to determine clear rules for an institutional order of state and an unambiguous conclusion about admissibility or inadmissibility of judicial creation of law. The reason of this situation is hardly resolvable tension between the separation of powers and the checks and balances as well as its different purposes (protection against despotism and optimization of government). In his analysis he does not also omit the influences of social and institutional metamorphoses of the examined principle. In the second part of the text the question of legitimacy of judicial creation of law is conceptualized. The author examines the arguments that are mostly used to its support. The specific attention is dedicated to the characterization of judiciary as an expert power and consequences of this characterization. He also attempts to specify relations between the separation of powers and the legitimacy of courts and their decision making. Last of all he asks the question if we are capable to justify a judicial creation of law beyond the context of the separation of powers in these days.