Citlivost draslíkového proudu IK1 k působení ethanolu je nižší u síňových než u komorových srdečních buněk potkana

BÉBAROVÁ, Markéta, Peter MATEJOVIČ, Michal PÁSEK, Zuzana HOŘÁKOVÁ, Milena ŠIMURDOVÁ a Jiří ŠIMURDA. Citlivost draslíkového proudu IK1 k působení ethanolu je nižší u síňových než u komorových srdečních buněk potkana. In 91. Fyziologické dny. ISSN 1801-6103. 2015.

Základní údaje

• Originální název: Citlivost draslíkového proudu IK1 k působení ethanolu je nižší u síňových než u komorových srdečních buněk potkana
• Název česky: Sensitivity of potassium current IK1 to ethanol effect is lower in rat atrial myocytes than in ventricular ones
• Autoři: BÉBAROVÁ, Markéta, Peter MATEJOVIČ, Michal PÁSEK, Zuzana HOŘÁKOVÁ, Milena ŠIMURDOVÁ a Jiří ŠIMURDA.
• Vydání: 91. Fyziologické dny, 2015.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30105 Physiology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• ISSN: 1801-6103
• Klíčová slova česky: etanol; IK1; síňová srdeční buňka potkana; komorová srdeční buňka potkana
• Klíčová slova anglicky: ethanol; IK1; rat atrial myocyte; rat ventricular myocyte

Anotace

Úvod. Konzumace alkoholu vyvolává u některých jedinců arytmie, nejčastěji fibrilaci síní (FS). Při vzniku mnoha typů arytmií včetně FS hrají významnou roli mimo jiné i změny či heterogenita draslíkového proudu inward rectifier IK1. Vzhledem ke sporým až kontroverzním informacím v dostupné literatuře jsme se rozhodli analyzovat změny proudu IK1 komorových i síňových srdečních buněk potkana v přítomnosti ethanolu v koncentracích 0,2 - 200 mM (0,009 - 9‰). Metodika. Měření byla provedena na enzymaticky izolovaných komorových a síňových buňkách potkana metodou whole cell patch clamp při teplotě 23 ± 1 °C. Výsledky. U komorových buněk ethanol v nízké koncentraci 0,8 mM (~0,04‰) IK1 signifikantně inhiboval (o 6,9 ± 2,7%, n = 7), zatímco v koncentracích nad20 mM (~0,92‰) ho naopak navyšoval (o 16,6 ± 4,0% při 20 mM a o 24,5 ± 2,4% při 80 mM, n = 6 a 13), oboje nezávisle na membránovém napětí. Ethanol v koncentracích 2 a 8 mM působil u některých buněk inhibici a u jiných naopak navýšení IK1. Změny průběhu akčního napětí v přítomnosti 0,8 a 8 mM ethanolu vykazovaly analogické změny. U síňových buněk jsme doposud analyzovali pouze vliv 20 a 80 mM ethanolu. Změny IK1 opět probíhají oběma směry, ale jsou mnohem méně výrazné než u komorových buněk. V přítomnosti 20 mM ethanolu bylo patrné navýšení o 4,4 ± 2,9% (v rozptylu od 4,0% inhibice po 9,7% navýšení, n = 4). Po aplikaci 80 mM ethanolu byl vliv v průměru prakticky nulový, v rozptylu od 20,7% inhibice po 17,8% navýšení (n = 13). Závěr. Ethanol v klinicky relevantních koncentracích významně ovlivňuje komorový IK1 potkana, což by mohlo přispívat k účinkům konzumace alkoholu na srdeční elektrofyziologii komorových buněk. V síních je však citlivost IK1 k působení ethanolu významně menší. Pozorované účinky konzumace alkoholu jsou zde pravděpodobně dány změnami jiného iontového proudu.

Anotace anglicky

Ethanol at clinically relevant concentrations considerably affects the rat ventricular IK1 which might contribute to the effect of alcohol consumption on the cardiac ventricular electrophysiology. In atria, the sensitivity is notábly lower. Hence, the observed alterations in the atrial electrophysiology are likely caused by another ionic current.

Návaznosti

• NT14301, projekt VaV: Název: Vliv ethanolu a jeho metabolitu acetaldehydu na srdeční inward rectifier draslíkové proudy: vztah k fibrilaci síní po konzumaci alkoholu?

Investor: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Vliv ethanolu a jeho metabolitu acetaldehydu na srdeční inward rectifier draslíkové proudy: vztah k fibrilaci síní po konzumaci alkoholu?