Detailed Information on Publication Record
2015
Draslíkový proud citlivý na acetylcholin u síňových srdečních buněk potkana: změny vyvolané působením etanolu a nikotinu
HOŘÁKOVÁ, Zuzana, Peter MATEJOVIČ, Milena ŠIMURDOVÁ, Jiří ŠIMURDA, Markéta BÉBAROVÁ et. al.Basic information
Original name
Draslíkový proud citlivý na acetylcholin u síňových srdečních buněk potkana: změny vyvolané působením etanolu a nikotinu
Authors
HOŘÁKOVÁ, Zuzana, Peter MATEJOVIČ, Milena ŠIMURDOVÁ, Jiří ŠIMURDA and Markéta BÉBAROVÁ
Edition
43. pracovní konference Komise experimentální kardiologie, 2015
Other information
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
ISSN
Tags
Reviewed
Změněno: 30/11/2015 13:13, Mgr. Zuzana Hořáková
Abstract
V originále
Úvod. Draslíkové proudy typu inward rectifier hrají důležitou roli v arytmogenezi včetně arytmií spojených s konzumací alkoholu nebo kouřením (zejména fibrilace síní). Cílem této práce byla analýza změn inward rectifier proudu citlivého na acetylcholin (IK(Ach)) navozených etanolem a nikotinem v klinicky relevantních koncentracích u síňových srdečních buněk potkana. Metodika. Měření byla provedena pomocí metody whole cell patch clamp při 23 ± 1 °C na enzymaticky izolovaných síňových buňkách potkana (v rozmezí -110 až -10 mV; uvedena jsou data naměřená při -110 mV). Etanol byl aplikován v koncentracích 2 - 80 mM (~0.09 - 3.7‰), nikotin v koncentraci 400 nM. Konstitutivně aktivní složka IK(Ach) byla měřena jako proud citlivý na specifický inhibitor tertiapin-Q (300 nM), acetylcholinem vyvolaná složka IK(Ach) jako proud aktivovaný acetylcholinem (3 µM). Výsledky. Konstitutivně aktivní složka IK(Ach) byla signifikantně navýšena o 89,3 ± 35,3, 112,7 ± 37,3, 102,5 ± 23,0 a 53,4 ± 24,9 % vlivem 2, 8, 20 a 80 mM etanolu (n = 6-10). Také nikotin (400 nM) vyvolal signifikantní vzrůst této proudové složky o 112,5 ± 34,7 % (n = 7). V případě acetylcholinem stimulované složky IK(Ach) byl patrný dvojí efekt etanolu ve všech aplikovaných koncentracích. Například etanol v koncentraci 20 mM inhiboval tuto složku proudu o 28,1 ± 6,8% (n = 7), u jiných buněk ji naopak aktivoval o 67,8 ± 21,8% (n = 7). Podobně nikotin působil na acetylcholinem stimulovanou složku IK(Ach) dvojím efektem; byla pozorována jak inhibice (o 33,0 ± 5,4 %, n = 3), tak aktivace (o 39,9 %, n = 1). Závěr. Etanol i nikotin v klinicky relevantních koncentracích působí signifikantní navýšení konstitutivně aktivní složky IK(Ach). Acetylcholinem vyvolaná složka IK(Ach) může být etanolem i nikotinem u různých buněk buď navýšena, nebo potlačena. Tyto pozorované změny by mohly přispět k vysvětlení vlivu konzumace etanolu a kouření na elektrofyziologii síňového myokardu.
Links
| MUNI/A/1326/2014, interní kód MU |
| ||
| NT14301, research and development project |
|