VLIV ANTIKONCEPCE NA REGULACI KREVNÍHO TLAKU AUTONOMNÍM NERVOVÝM SYSTÉMEM.
BUDINSKAYA, Ksenia, Eva ZÁVODNÁ a Zuzana NOVÁKOVÁ. VLIV ANTIKONCEPCE NA REGULACI KREVNÍHO TLAKU AUTONOMNÍM NERVOVÝM SYSTÉMEM. In 43. pracovní konference Komise experimentální kardiologie. 2015. ISSN 1801-6103. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | VLIV ANTIKONCEPCE NA REGULACI KREVNÍHO TLAKU AUTONOMNÍM NERVOVÝM SYSTÉMEM. |
Název česky | VLIV ANTIKONCEPCE NA REGULACI KREVNÍHO TLAKU AUTONOMNÍM NERVOVÝM SYSTÉMEM. |
Autoři | BUDINSKAYA, Ksenia, Eva ZÁVODNÁ a Zuzana NOVÁKOVÁ. |
Vydání | 43. pracovní konference Komise experimentální kardiologie, 2015. |
Další údaje | |
---|---|
Typ výsledku | Konferenční abstrakt |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
ISSN | 1801-6103 |
Klíčová slova česky | hormonální antikoncepce, autonomní nervový systém, citlivost baroreflexu |
Změnil | Změnila: Xenie Budínská, Ph.D., učo 409542. Změněno: 1. 2. 2016 08:59. |
Anotace |
---|
Úvod. Od roku 1960 se aktivně začala používat orální hormonální antikoncepce. Cílem této studie bylo zjistit, jaký má antikoncepce vliv na regulaci krevního tlaku autonomním nervovým systémem. Metodika. Vyšetření se zúčastnilo 12 žen, které používají antikoncepci (HA) a 12 kontrol (KO). U všech byl změřen kontinuální neinvazivní 5-ti minutový záznam krevního tlaku Finametrem (FMS, Nizozemí) založeném na fotopletysmografické metodě. Pomocí spektrální analýzy byla v oblasti středních (MF), vysokých (HF) a velmi nízkých frekvencí (VLF) vypočítána: normalizovaná a absolutní výkonová spektra srdeční frekvence (nRRI, aRRI), systolického krevního tlaku (nSTK, aSTK) a diastolického krevního tlaku (nDTK, aDTK). Metodou vzájemné spektrální analýzy byla stanovena účinnost krátkodobé regulace krevního tlaku v jednotlivých pásmech: MF (GainBRS), HF (BRSHF) a VLF (GainVLF). Všem účastníkům studie byly před kontinuálním záznamem změřeny hodnoty systolického (STK) a diastolického (DTK) krevního tlaku oscilometrickou metodou (Omron HEM-907). Výsledky. U HA v porovnání s KO byly nalezeny signifikantně nižší hodnoty aRRIMF (6537,95±8542,16vs. 12522,63±13291,46; p≤0,01), BRSMF (5,20±2,97 vs. 7,46±2,30; p≤0,01). Na hranici významnosti byly zaznamenány hodnoty BRSHF (11,63±8,90 vs. 15,60±7,37; p=0,07). Hodnoty STK, které byly naměřeny Omronem u HA byly signifikantně vyšší než u KO: (121,00±12,57 vs. 110,29±5,28;p≤0,05). Závěr. Při porovnání HA s KO pokles výkonu v MF oblasti RRI spektra ukazuje na sníženou aktivitu beta-sympatiku, jenom že pokles BRSMF a BRSHF u žen s HA poukazuje na významnější pokles parasympatické než sympatické aktivity. Alfa-sympatická aktivita (MF oblast STK spektra) je u osob s HA nezměněna, což v souvislosti s poklesem beta-sympatické aktivity může naznačovat nerovnováhu, která je vychýlená směrem k vazokonstrikci vedoucí ke zvýšenému systémovému odporu a tak zvýšenému tlaku krve. |
Anotace česky |
---|
Úvod. Od roku 1960 se aktivně začala používat orální hormonální antikoncepce. Cílem této studie bylo zjistit, jaký má antikoncepce vliv na regulaci krevního tlaku autonomním nervovým systémem. Metodika. Vyšetření se zúčastnilo 12 žen, které používají antikoncepci (HA) a 12 kontrol (KO). U všech byl změřen kontinuální neinvazivní 5-ti minutový záznam krevního tlaku Finametrem (FMS, Nizozemí) založeném na fotopletysmografické metodě. Pomocí spektrální analýzy byla v oblasti středních (MF), vysokých (HF) a velmi nízkých frekvencí (VLF) vypočítána: normalizovaná a absolutní výkonová spektra srdeční frekvence (nRRI, aRRI), systolického krevního tlaku (nSTK, aSTK) a diastolického krevního tlaku (nDTK, aDTK). Metodou vzájemné spektrální analýzy byla stanovena účinnost krátkodobé regulace krevního tlaku v jednotlivých pásmech: MF (GainBRS), HF (BRSHF) a VLF (GainVLF). Všem účastníkům studie byly před kontinuálním záznamem změřeny hodnoty systolického (STK) a diastolického (DTK) krevního tlaku oscilometrickou metodou (Omron HEM-907). Výsledky. U HA v porovnání s KO byly nalezeny signifikantně nižší hodnoty aRRIMF (6537,95±8542,16vs. 12522,63±13291,46; p≤0,01), BRSMF (5,20±2,97 vs. 7,46±2,30; p≤0,01). Na hranici významnosti byly zaznamenány hodnoty BRSHF (11,63±8,90 vs. 15,60±7,37; p=0,07). Hodnoty STK, které byly naměřeny Omronem u HA byly signifikantně vyšší než u KO: (121,00±12,57 vs. 110,29±5,28;p≤0,05). Závěr. Při porovnání HA s KO pokles výkonu v MF oblasti RRI spektra ukazuje na sníženou aktivitu beta-sympatiku, jenom že pokles BRSMF a BRSHF u žen s HA poukazuje na významnější pokles parasympatické než sympatické aktivity. Alfa-sympatická aktivita (MF oblast STK spektra) je u osob s HA nezměněna, což v souvislosti s poklesem beta-sympatické aktivity může naznačovat nerovnováhu, která je vychýlená směrem k vazokonstrikci vedoucí ke zvýšenému systémovému odporu a tak zvýšenému tlaku krve. |
Návaznosti | |
---|---|
MUNI/A/1326/2014, interní kód MU | Název: Kardiovaskulární systém od buňky k lůžku pacienta (Akronym: KASBUNPAC) |
Investor: Masarykova univerzita, Kardiovaskulární systém od buňky k lůžku pacienta, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty |
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2024 15:49