Ako optimalizovať prisečníky polymorbidity a polyfarmakoterapie

WEBER, Pavel. Ako optimalizovať prisečníky polymorbidity a polyfarmakoterapie (How to optimize intersections polymorbidity and polypharmacotherapy). In XIV. slovenský geriatrický kongres s medzinárodnou účasťou a 41. Gressnerove dni. 2015.

Basic information

• Original name: Ako optimalizovať prisečníky polymorbidity a polyfarmakoterapie
• Name in Czech: Jak optimalizova průsečíky polymorbidity a polyfarmakoterapie
• Name (in English): How to optimize intersections polymorbidity and polypharmacotherapy
• Authors: WEBER, Pavel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: XIV. slovenský geriatrický kongres s medzinárodnou účasťou a 41. Gressnerove dni, 2015.

Other information

• Original language: Slovak
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 30200 3.2 Clinical medicine
• Country of publisher: Slovakia
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14110/15:00085255
• Organization unit: Faculty of Medicine
• Keywords (in Czech): multimorbidita; polyfarmakoterapie; geriatrické syndromy; lékové interakce; nežádoucí účinky léků; compliance
• Keywords in English: multi-morbidity; polypharmacy; geriatric giants; drug interactions; side effects of drugs; compliance
• Tags: aging, EL OK

Abstract

Polyfarmakoterapie často odůvodněná a účelná bývá ve stáří podmíněna zejména současně přítomnou polymorbiditou. I když jednotlivá onemocnění jsou zcela správně a indikovaně léčena podle EBM (medicína založená na důkazech), nejednou z toho hrozící možné farmakologické interakce ustupují poněkud do pozadí. Díky tomu mohou být i závažné obtížně odhalitelné. O polypragmazii se mluví i v tom případě, kdy pacient užívá i jen jeden ne nezbytně nutný léčivý přípravek. Do určité míry má snahu tento pojem označit nekoordinovanost a neúčelnost terapeutických postupů a opatření. Polypragmazie tak může vést k exponenciálnímu nárůstu rizika nežádoucích účinků a lékových interakcí (při 6 a více lécích je riziko podle WHO zvláště vysoké). Principy geriatrické preskripce při povrchním pohledu mohou zdánlivě působit dojmem, že je podobná preskripci u mladších jedinců. U seniorů se vyžaduje pochopení: jasné indikace léku; znalost dávkování; potenciálních vedlejších reakcí (NÚL) a lékových interakcí. Při geriatrické preskripci je třeba vzít v úvahu změny kognitivních funkcí, pokles manuální zručnosti a naopak vzestup potřeby sociální podpory. Mezi zásady preskripce ve stáří bude patřit vedle odbornosti při technické preskripci užitého léku zejména znalost biopsychosociálních faktorů umožňující vyhovět všem individuálním potřebám seniorské populace.

Abstract (in English)

Polypharmacotherapy often justified and is effective in old age depends primarily on co-existing polymorbidity. Although the individual diseases are quite rightly indicated and treated according to EBM (evidence-based medicine), often from the threat of possible pharmacological interactions recede somewhat into the background. Because it can be difficult to detect serious. About polypharmacy is spoken even in the case where the patient is taking and the only one not strictly necessary medicine. To some extent, this notion tends to mark the co-ordination and the unsuitability of therapeutic procedures and measures. Polypharmacy may lead to an exponential increase in the risk of side effects and drug interactions (with 6 or more drugs, the risk of particularly high by WHO). Principles of Geriatric prescription at a superficial glance may seem to give the impression that a similar prescription in younger individuals. For seniors requires an understanding: a clear indication of the drug; knowledge of dosing; potential side reactions (NUL), and drug interactions. When geriatric prescription is necessary to take into account changes in cognitive function, decreased manual dexterity and vice versa rise to the need for social support. Among the principles of prescribing in the elderly will be in addition to technical expertise in the prescription drugs used in particular knowledge of biopsychosocial factors enabling to meet all individual needs of the senior population.