KREJČÍ, Pavel. Jihoslovanské jazykové paradoxy a univerzitní výuka. In Pospíšil, Ivo; Zelenka, Miloš; Zelenková, Anna. Aktuální problémy současné slavistiky : (jazyk - literatura - kultura - politika). Brno: Česká asociace slavistů, Ústav slavistiky FF MU a Slavistická společnost Franka Wollmana v Brně. s. 367-373. ISBN 978-80-905336-5-3. 2015.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Jihoslovanské jazykové paradoxy a univerzitní výuka
Název anglicky South Slavonic language paradoxes and university teaching
Autoři KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Brno, Aktuální problémy současné slavistiky : (jazyk - literatura - kultura - politika), od s. 367-373, 7 s. 2015.
Nakladatel Česká asociace slavistů, Ústav slavistiky FF MU a Slavistická společnost Franka Wollmana v Brně
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/15:00086257
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-905336-5-3
Klíčová slova česky srbsko-chorvatský prostor; studium srbochorvatštiny; studium srbštiny; studium chorvatštiny; studium bosenštiny; studium černohorštiny
Klíčová slova anglicky Serbo-Croatian area; Learning Serbo-Croatian; Learning Serbian; Learning Croatian; Learning Bosnian; Learning Montenegrin
Štítky RIV - zkontrolováno, rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Změněno: 10. 3. 2016 18:34.
Anotace
Rozpad jugoslávského státu (1991–92) měl rovněž národnostní a jazykové důsledky. Srbochorvatština, která byla do té doby oficiálním společným jazykem Srbů, Chorvatů, Černohorců a Muslimů (později Bosňáků), byla v nových samostatných postjugoslávských republikách nahrazena jazykem, jehož pojmenování bylo odvozeno od jména příslušného národa (chorvatština, srbština, později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti těchto jazyků však v příslušných zemích není tamními lingvisty vždy bezvýhradně akceptovaná. Daný stav dlouhodobě způsobuje jisté potíže i v konceptu univerzitní výuky příslušných národních filologií. Nakonec se abnormální charakter až grotesknost současné situace pokusíme ilustrovat na konkrétním příkladu z vlastní překladatelské praxe.
Anotace anglicky
The collapse of the Yugoslav state (1991–92) also affected national and linguistic issues. Serbo-Croatian language, which was until then, linguistically and politically, the only common language of the Serbs, Croats, Montenegrins and Muslims (Bosniaks later), was replaced in the successor republics by language with the corresponding ethnic glottonym (Croatian, Serbian and later Bosnian and Montenegrin language). Political support for the autonomy and uniqueness of these languages in their respective countries, however, faces an ambiguous acceptance by professionals-linguists. This ambiguity is reflected in the long-term problems with the concept of teaching of the so called national philologies. Finally, we try to illustrate abnormal character and the grotesqueness of the current state on a concrete example from the translatological practice.
VytisknoutZobrazeno: 28. 3. 2024 08:57