KREJČÍ, Pavel. Jihoslovanské jazykové paradoxy a univerzitní výuka (South Slavonic language paradoxes and university teaching). In Pospíšil, Ivo; Zelenka, Miloš; Zelenková, Anna. Aktuální problémy současné slavistiky : (jazyk - literatura - kultura - politika). Brno: Česká asociace slavistů, Ústav slavistiky FF MU a Slavistická společnost Franka Wollmana v Brně, 2015, p. 367-373. ISBN 978-80-905336-5-3.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Jihoslovanské jazykové paradoxy a univerzitní výuka
Name (in English) South Slavonic language paradoxes and university teaching
Authors KREJČÍ, Pavel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Brno, Aktuální problémy současné slavistiky : (jazyk - literatura - kultura - politika), p. 367-373, 7 pp. 2015.
Publisher Česká asociace slavistů, Ústav slavistiky FF MU a Slavistická společnost Franka Wollmana v Brně
Other information
Original language Czech
Type of outcome Chapter(s) of a specialized book
Field of Study 60200 6.2 Languages and Literature
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Publication form printed version "print"
RIV identification code RIV/00216224:14210/15:00086257
Organization unit Faculty of Arts
ISBN 978-80-905336-5-3
Keywords (in Czech) srbsko-chorvatský prostor; studium srbochorvatštiny; studium srbštiny; studium chorvatštiny; studium bosenštiny; studium černohorštiny
Keywords in English Serbo-Croatian area; Learning Serbo-Croatian; Learning Serbian; Learning Croatian; Learning Bosnian; Learning Montenegrin
Tags RIV - zkontrolováno, rivok
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Changed: 10/3/2016 18:34.
Abstract
Rozpad jugoslávského státu (1991–92) měl rovněž národnostní a jazykové důsledky. Srbochorvatština, která byla do té doby oficiálním společným jazykem Srbů, Chorvatů, Černohorců a Muslimů (později Bosňáků), byla v nových samostatných postjugoslávských republikách nahrazena jazykem, jehož pojmenování bylo odvozeno od jména příslušného národa (chorvatština, srbština, později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti těchto jazyků však v příslušných zemích není tamními lingvisty vždy bezvýhradně akceptovaná. Daný stav dlouhodobě způsobuje jisté potíže i v konceptu univerzitní výuky příslušných národních filologií. Nakonec se abnormální charakter až grotesknost současné situace pokusíme ilustrovat na konkrétním příkladu z vlastní překladatelské praxe.
Abstract (in English)
The collapse of the Yugoslav state (1991–92) also affected national and linguistic issues. Serbo-Croatian language, which was until then, linguistically and politically, the only common language of the Serbs, Croats, Montenegrins and Muslims (Bosniaks later), was replaced in the successor republics by language with the corresponding ethnic glottonym (Croatian, Serbian and later Bosnian and Montenegrin language). Political support for the autonomy and uniqueness of these languages in their respective countries, however, faces an ambiguous acceptance by professionals-linguists. This ambiguity is reflected in the long-term problems with the concept of teaching of the so called national philologies. Finally, we try to illustrate abnormal character and the grotesqueness of the current state on a concrete example from the translatological practice.
PrintDisplayed: 22/7/2024 08:19