Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek

HURYCHOVÁ, Jana, Pavel DOBEŠ a Pavel HYRŠL. Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek. Online. In 92. Fyziologické dny. 2016. ISBN 978-80-7394-563-3. [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek
• Název česky: Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek
• Název anglicky: Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek
• Autoři: HURYCHOVÁ, Jana (203 Česká republika, domácí), Pavel DOBEŠ (203 Česká republika, garant, domácí) a Pavel HYRŠL (203 Česká republika, domácí)
• Vydání: 92. Fyziologické dny, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30102 Immunology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/16:00089378
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-7394-563-3
• Klíčová slova česky: entomopatogenní hlístice; patogenita; Heterorhabditis; Steinernema; Galleria; Drosophilla
• Klíčová slova anglicky: entomopathogenic nematodes; patogenicity; Heterorhabditis; Steinernema; Galleria; Drosophilla
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Úvod. Entomopatogenní hlístice rodu Heterorhabditis a Steinernema jsou parazité napadající hmyz. Ve svém střevě nesou symbiotické bakterie rodu Photorhabdus nebo Xenorhabdus a dohromady tak vytvářejí nematobakteriální komplex, který je velice účinný a dokáže zabít svého hostitele během dvou dnů. Z toho důvodu se entomopatogenní hlístice používají také v biologickém boji proti hmyzím škůdcům jako alternativa chemických insekticidů. Mimo to slouží i jako modelový organismus při zkoumání imunitních reakcí hmyzu a interakcí hostitele s nematobakteriálními patogeny. Účinnost nákazy hmyzu nematobakteriálním komplexem závisí na faktorech jako je teplota a vlhkost okolí, odlišná strategie hlístic při vyhledávání hostitele, druh a vývojové stadium hmyzu nebo také stáří infekčních jedinců. Metodika. V našich experimentech jsme studovali patogenitu hlístic kolonizovaných jejich symbiotickými bakteriemi a její vývoj během stárnutí. Larvy zavíječe voskového (Galleria mellonela) a octomilky (Drosophila melanogaster) jsme vystavili infekčním jedincům hlístic druhu Heterorhabditis bacteriophora a dvěma různým izolátům hlístic druhu Steinernema carpocapsae. Po dvou dnech pak byla odečítána mortalita larev. Experiment byl prováděn v týdenních intervalech od prvního uvolnění infekčních jedinců a změny mortality larev byly porovnávány. Výsledky. V míře patogenity a průběhu jejího vývoje byly pozorovány výrazné rozdíly mezi rody Heterorhabditis a Steinernema. Zatímco hlístice rodu Steinernema jsou nejvíce infekční v prvních týdnech po uvolnění z kadáveru hostitele, hlístice rodu Heterorhabditis dosahují nejvyšších hodnot patogenity třetí až čtvrtý týden po uvolnění z hmyzu. Tyto výsledky byly pozorovány jak na larvách zavíječe voskového (Galleria mellonela) tak na larvách octomilek (Drosophila melanogaster). Závěr. Zjištěné rozdíly v patogenitě jsou důležité pro navazující experimenty a je nutné brát je úvahu i při velkoplošné aplikaci v rámci biologické kontroly. Práce byla podpořena granty KONTAKT LH14047 a MUNI/C/1406/2014.

Anotace anglicky

Úvod. Entomopatogenní hlístice rodu Heterorhabditis a Steinernema jsou parazité napadající hmyz. Ve svém střevě nesou symbiotické bakterie rodu Photorhabdus nebo Xenorhabdus a dohromady tak vytvářejí nematobakteriální komplex, který je velice účinný a dokáže zabít svého hostitele během dvou dnů. Z toho důvodu se entomopatogenní hlístice používají také v biologickém boji proti hmyzím škůdcům jako alternativa chemických insekticidů. Mimo to slouží i jako modelový organismus při zkoumání imunitních reakcí hmyzu a interakcí hostitele s nematobakteriálními patogeny. Účinnost nákazy hmyzu nematobakteriálním komplexem závisí na faktorech jako je teplota a vlhkost okolí, odlišná strategie hlístic při vyhledávání hostitele, druh a vývojové stadium hmyzu nebo také stáří infekčních jedinců. Metodika. V našich experimentech jsme studovali patogenitu hlístic kolonizovaných jejich symbiotickými bakteriemi a její vývoj během stárnutí. Larvy zavíječe voskového (Galleria mellonela) a octomilky (Drosophila melanogaster) jsme vystavili infekčním jedincům hlístic druhu Heterorhabditis bacteriophora a dvěma různým izolátům hlístic druhu Steinernema carpocapsae. Po dvou dnech pak byla odečítána mortalita larev. Experiment byl prováděn v týdenních intervalech od prvního uvolnění infekčních jedinců a změny mortality larev byly porovnávány. Výsledky. V míře patogenity a průběhu jejího vývoje byly pozorovány výrazné rozdíly mezi rody Heterorhabditis a Steinernema. Zatímco hlístice rodu Steinernema jsou nejvíce infekční v prvních týdnech po uvolnění z kadáveru hostitele, hlístice rodu Heterorhabditis dosahují nejvyšších hodnot patogenity třetí až čtvrtý týden po uvolnění z hmyzu. Tyto výsledky byly pozorovány jak na larvách zavíječe voskového (Galleria mellonela) tak na larvách octomilek (Drosophila melanogaster). Závěr. Zjištěné rozdíly v patogenitě jsou důležité pro navazující experimenty a je nutné brát je úvahu i při velkoplošné aplikaci v rámci biologické kontroly. Práce byla podpořena granty KONTAKT LH14047 a MUNI/C/1406/2014.

Návaznosti

• LH14047, projekt VaV: Název: Hormonální řízení antistresových reakcí u hmyzu

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Hormonální řízení antistresových reakcí u hmyzu

• MUNI/C/1406/2014, interní kód MU: Název: Změny v patogenitě entomopatogenních hlístic

Investor: Masarykova univerzita, Změny v patogenitě entomopatogenních hlístic, DO R. 2020 - Program rektora