CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
2007
KONKURENČNÍ SCHOPNOST
PODNIKŮ
( P R I M Á R N Í A N A LÝ Z A V Ý S L E D K Ů
E M P I R I C K É H O Š E T Ř E N Í )
Ladislav Blažek a kolektiv
KONKURENČNÍ SCHOPNOST PODNIKŮ
( P R I M Á R N Í A N A LÝ Z A V Ý S L E D K Ů E M P I R I C K É H O Š E T Ř E N Í )
Ladislav Blažek a kolektiv
BRNO 2007
MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA
CENTRUM VÝZKUMU
KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI
ČESKÉ EKONOMIKY
2007
CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
BRNO 2007
KONKURENČNÍ SCHOPNOST
PODNIKŮ
( P R I M Á R N Í A N A LÝ Z A V Ý S L E D K Ů
E M P I R I C K É H O Š E T Ř E N Í )
Ladislav Blažek a kolektiv
Odborní garanti:
prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc.
Ing. Ondřej Částek
Ing. Eva Kubátová
Mgr. Jiří Špalek, Ph.D.
Kolektiv autorů:
prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc.
(obsahová redakce, 1, 2, 3, 12, 13)
Ing. Ondřej Částek (6)
Ing. Ivana Gregorová (8)
Ing. Eva Karpissová (5, 11)
Ing. Klára Kašparová (11)
Ing. Alena Klapalová (9)
Ing. Eva Kubátová (10)
doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. (12)
doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. (12)
Mgr. Marian Svoboda (3)
JUDr. Jindřiška Šedová, CSc. (7)
Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. (4, 12)
Technická redakce:
Ing. Eva Kubátová
Recenzenti:
prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.
prof. Ing. Pavel Pudil, DrSc.
Publikace vznikla s podporou projektu MŠMT výzkumná centra 1M0524
© Ladislav Blažek a kolektiv, 2007
ISBN 978-80-210-4456-2
OBSAH 7
Obsah
1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Část I Metodická východiska a realizace empirického šetření na podnicích . . 13
2. Metodika empirického šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2.1. Teoreticko-metodologická východiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2.2. Zdroje informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.3. Koncepce dotazníku
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
3. Příprava a průběh empirického šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
3.1. Průběh terénní fáze empirického šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
3.2. Charakteristika základního a výběrového souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
3.3. Komparace základního a výběrového souboru podle kvótních proměnných . . . 30
4. Metodika a realizace statistického zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
4.1. Příprava dat a jejich čištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
4.2. Typy proměnných vstupujících do prezentovaných analýz . . . . . . . . . . . . . . . . 36
4.3. Univarianční analýza dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
4.4. Pokročilejší analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Část II Primární analýza dat dle jednotlivých sekcí dotazníku . . . . . . . . . . . . . . 41
5. Faktory konkurenceschopnosti podniku (A) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
5.1. Inovační aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
5.2. Flexibilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
5.3. Kvalita produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
5.4. Náklady na pracovní sílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
5.5. Ostatní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
5.6. Kvalifikace pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
5.7. Péče o zákazníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
5.8. Přístup k finančním zdrojům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
5.9. Jméno firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
5.10. Konkurenční boj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
5.11. Vyjednávací síla odběratelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
5.12. Vyjednávací síla dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
5.13. Zájem vstoupit do pracovního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
5.14. Korupce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
5.15. Podpora státních orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
5.16. Podpora ze strany místních orgánů veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
5.17. Trhy produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
5.18. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81
6. Souhrnná část (B1) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
6.1. Důležitost zájmových skupin (stakeholders) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
6.2. Teritoriální hledisko – ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
OBSAH8
6.3. Teritoriální hledisko – zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
6.4. Míra decentralizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
6.5. Stupeň řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
6.6. Koncernová struktura – mateřská společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
6.7. Koncernová struktura – dceřiné společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
6.8. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
7. Vlastníci, majetek (B2) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
7.1. Vlastnická struktura podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
7.2. Změny vlastnické struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
7.3. Zastoupení vlastníků v orgánech společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
7.4. Členové top managementu z řad vlastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
7.5. Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
7.6. Softwarové aplikace užívané podnikem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
7.7. Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
7.8. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
8. Zaměstnanci (B3) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
8.1. Počet a struktura zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
8.2. Fluktuace zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
8.3. Důvody fluktuace zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
8.4. Sledování důvodů fluktuace zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
8.5. Podíl pohyblivé složky mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
8.6. Vliv výše pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
8.7. Typy poskytovaných zaměstnaneckých výhod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
8.8. Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
8.9. Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců . . . . 187
8.10. Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
8.11. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
9. Odběratelé, zákazníci (B4) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
9.1. Typ uplatňované obchodní strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
9.2. Struktura odběratelů podle procentuálního podílu na tržbách . . . . . . . . . . . . . 197
9.3. Míra stability odběratelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
9.4. Teritoriální struktura odběratelů podle procentuálního podílu na tržbách . . . . 220
9.5. Specifičnost produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225
9.6. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231
10. Dodavatelé (B5) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233
10.1. Objem nákupu dle typu dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233
10.2. Stabilita dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247
10.3. Teritoria dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257
10.4. Specifičnost dodávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261
10.5. Kritéria výběru nového dodavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263
10.6. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274
OBSAH 9
11. Společenská odpovědnost, kodexy, certifikáty (B6) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
11.1. Formy společenské odpovědnosti podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
11.2. Podporované oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280
11.3. Vlastnictví kodexů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282
11.4. Vlastnictví certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284
11.5. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287
Část III Východiska dalšího řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291
12. Přístupy k analýze vztahů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293
12.1. Měření hospodářské úspěšnosti analyzovaných podniků . . . . . . . . . . . . . . . . 293
12.2. Seskupování analyzovaných podniků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294
12.3. Hledání konfigurací faktorů ovlivňujících hospodářskou úspěšnost . . . . . . . . . 296
13. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299
14. Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301
10
OBSAH 11
1. Úvod
Předložená publikace shrnuje výsledky empirického šetření konkurenční schopnosti podniků se
sídlem v České republice. Dané šetření bylo realizováno v průběhu roku 2007 a bylo součástí výzkumných
aktivit Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky.
Publikace je členěna do tří části. Součástí publikace je příloha uvedená na CD.
První část je zaměřena na metodická východiska empirického šetření a zevrubnou analýzu průběhu
jeho realizace. V návaznosti na předchozí etapy řešení jsou v této části shrnuty hlavní zásady
metodického přístupu, včetně formulace předpokladů jeho úspěšné aplikace i upozornění
na některá úskalí sběru informací a jejich vyhodnocení. Je zde formulována základní hypotéza
a hlavní cíl výzkumu. Dále jsou uvedeny a zhodnoceny hlavní informační zdroje předmětného
empirického šetření. Pozornost je věnována především dotazníku, který je hlavním nástrojem sběru
dat. Samotný dotazník je uveden v příloze. V základní části práce je, v návaznosti na zvolený
metodický přístup, uvedeno zdůvodnění koncepce dotazníku, včetně vysvětlení a zdůvodnění
jednotlivých otázek.
Těžiště publikace tvoří část druhá prezentující výsledky primární analýzy dat získaných ze 432
podniků, které byly do empirického šetření a jeho vyhodnocení zahrnuty. Členění této části na
jednotlivé kapitoly odpovídá členění jednotlivých sekcí dotazníku. Každá z kapitol obsahuje vyhodnocení
jedné ze sekcí. Jde o sekci A – Faktory konkurenceschopnosti podniku, sekci B1. –
Souhrnná část, sekci B2. – Vlastníci, majetek, sekci B3. – Zaměstnanci, sekci B4. – Odběratelé,
zákazníci, sekci B5. – Dodavatelé a sekci B6. – Společenská odpovědnost, kodexy, certifikáty.
Výsledky primární analýzy jsou prezentovány jednotným způsobem, jednotlivé kapitoly mají
shodnou strukturu. Člení se na kapitoly druhé úrovně, z nichž každá se váže k jedné otázce.
Rovněž členění těchto kapitol na kapitoly třetí úrovně je provedeno dle jednotných pravidel.
Na třetí úrovni je nejprve vždy uvedena kapitola s názvem „Charakteristika otázky“ zachycující,
v souladu s dotazníkem, přesný kód a text otázky a dále stručné informace o tom, co a jak se pomocí
této otázky zjišťuje. Pokud je pro účely vyhodnocení odpovědí vytvořena nová proměnná,
která v dotazníku není, je zde definována a vysvětlena.
Další kapitola třetí úrovně s názvem „Charakteristika odpovědí“ obsahuje číselné údaje charakterizující
frekvence odpovědí za analyzovaný soubor podniků jako celek v podobě standardizovaných
tabulek a standardizovaných grafů a dále komentář stručně interpretující uvedené číselné
a grafické informace. V rámci analýzy je celkový soubor dále členěn dle
odvětví, a to buď v podobě hrubšího členění na zpracovatelský průmysl a stavebnictví, nebo
v některých případech v podobě jemnějšího členění, kdy odvětví zpracovatelského průmyslu je
dále členěno na 19 pododvětví (oddílů)
OBSAH12
velikosti, a to na podniky s 50–99 zaměstnanci, se 100–249 zaměstnanci a s 250 a více
zaměstnanci
právní formy, a to na společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.
Tabulky s číselnými údaji za vyhodnocení těchto dílčích souborů jsou s ohledem na jejich velký
rozsah vyčleněny do přílohy. Stručný komentář, poukazující zejména na rozdíly mezi odvětvími,
velikostí a právní formou je však uveden spolu s komentářem hodnotícím soubor podniků jako
celek v základní části publikace. V případě, že otázka dotazníku je složena z více podotázek, je
na třetí úrovni kapitol interpretujících odpovědi více. Nejprve je uvedena kapitola vážící se k charakteristice
odpovědí na otázku celkem, následují kapitoly vážící se k charakteristice odpovědí na
jednotlivé podotázky.
Na závěr vyhodnocení každé sekce dotazníku je uvedena kapitola druhé úrovně s názvem
„Diskuse“, jejímž účelem je upozornit na zajímavá, resp. rozporná zjištění, shrnout dané poznatky
a formulovat předběžné závěry.
Třetí část publikace je věnována prvním krokům formulace metodiky pro další etapu řešení.
Pozornost je zaměřena na metodickou přípravu vyhodnocení informací z primární analýzy výsledků
empirického šetření s cílem nalezení faktorů ovlivňujících hospodářskou úspěšnost analyzovaných
podniků.
13
Část I METODICKÁ VÝCHODISKA
A REALIZACE EMPIRICKÉHO
ŠETŘENÍ NA PODNICÍCH
I
14
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 15
2. Metodika empirického šetření
2.1. Teoreticko-metodologická východiska
2.1.1. Konkurenceschopnost a úspěšnost podniků
Pojem konkurenceschopnost podniků je v současné době pojmem značně frekventovaným, a to
nejen v rovině odborné, ale i mimo ni, zejména v kontextu různých názorů, postojů či prohlášení
spíše ideologického a politického charakteru. Za takové situace se vnímání obsahu tohoto pojmu
stává značně mnohoznačným až vágním.
Není předmětem této práce předložit analýzu různých pojetí fenoménu konkurenceschopnosti
tak, jak se objevují v odborné a populární literatuře. Je však potřeba uvést, jak je tento pojem chápán
a používán v předložené práci.
Z podstaty obsahu pojmu konkurenceschopnost podniku vyplývá, že podnik je schopen obstát
v soutěži s konkurenty na trhu (blíže Slaný, A. a kol. 2006 s. 16 a n.). Podnik konkurence schopný
se na stávajícím trhu udrží, resp. dokáže na nový trh vstoupit, podnik konkurence neschopný se
na stávajícím trhu neudrží, resp. na nový trh vstoupit nedokáže.
Samotný pojem konkurenceschopnost nám však nic neříká o tom, jak je podnik na trhu úspěšný.
Říká pouze, principiálně vzato, že podnik je tak dobrý, že na daném trhu soutěžit může.
Je však evidentní, že v kontextu předmětného výzkumu se nelze zabývat pouze tím, zda ten který
podnik je schopen na daném trhu soutěžit, ale je nezbytné nadto analyzovat s jakou úspěšností
(či neúspěšností) a dále pak, co je příčinou této úspěšnosti (či neúspěšnosti).
Tím se dostáváme k pojmu konkurenční výhoda, resp. konkurenční nevýhoda. Má-li podnik
konkurenční výhodu, pak to znamená, že je v něčem lepší, popř. se nalézá v lepších podmínkách
než jeho konkurenti. To mu vytváří příležitost být na trhu úspěšnější než oni. Naproti tomu, pokud
má podnik konkurenční nevýhodu, je v něčem horší, nebo se nalézá v horších podmínkách,
než jeho konkurenti. Konkurenční nevýhoda je hrozbou neúspěšnosti, resp. přímo příčinou toho,
že podnik na trhu s konkurenty prohrává.
V dalším kroku daného myšlenkového postupu se nabízí otázka, co je měřítkem úspěšnosti
podniku na trhu. Dříve než se na danou otázku pokusíme odpovědět, je třeba zodpovědět jinou
otázku: O jakém trhu se bavíme? Implicite se má za to, že se jedná o konkurenci na trhu výrobků
a služeb, kde podnik soutěží s jinými podniky o svoje stávající, resp. potenciální zákazníky. Podnik
se snaží vítězit v boji o přízeň zákazníků nad producenty vyrábějícími stejné či podobné výrobky,
resp. poskytujícími stejné či podobné služby. Tím posilovat svoje postavení na trhu, zvyšovat tržní
podíl, vytvářet předpoklady pro zvyšování ziskové marže a pod. Takto je konkurence běžně chápána
a hovoří-li se o konkurenceschopnosti podniků, má se na mysli obvykle právě toto.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ16
Je však třeba připomenout, že na trhu výrobků a služeb předmětný podnik nevystupuje pouze
jako dodavatel (producent), ale též jako odběratel. Nesoutěží tedy pouze s jinými dodavateli o svoje
zákazníky (odběratele), ale též s jinými odběrateli o svoje dodavatele. Soutěží rovněž na jiných
trzích: Na trhu práce soutěží s jinými zaměstnavateli o svoje stávající resp. potenciální zaměstnance,
na trhu kapitálu soutěží s jinými podniky o zájem investorů a obdobně pak na finančním trhu
o přízeň poskytovatelů úvěrů.
Nutno konstatovat, že pro konkurenceschopnost podniku a na ni se vážící úspěšnost je klíčová
konkurenceschopnost na trhu jeho výrobků a služeb, protože jedině prostřednictvím prodeje jsou
za vytvořenou hodnotu získávány potřebné finanční prostředky. Nicméně je třeba mít na paměti,
že konkurenceschopnost na ostatních zmíněných trzích je, když ne vždy v krátkém období, tak
jednoznačně v období dlouhém, jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících úroveň konkurenceschopnosti
na trhu výrobků a služeb, které podnik realizuje.
2.1.2. Stakeholderský přístup
Uvedené trhy se vztahují ke skupinám subjektů, které mají s podnikem určité, zřetele hodné
vztahy. Tyto subjekty, které bývají označovány za stakeholdery, dávají do podniku určitý vklad
a očekávají jeho zúročení. V opačné pozici je podnik, který očekává zúročení svého vkladu vůči
stakeholderům.
V modelu, o který se opírá předmětná metodika (blíže Blažek, L., Doležalová, K., Klapalová, A.,
Šiška, L., 2005), se jedná o tyto stakeholdery:
odběratele (zákazníky) a dodavatele, se kterými se podnik setkává na trhu výrobků či služeb
zaměstnance, se kterými se podnik setkává na trhu práce
vlastníky (investory), se kterými se podnik setkává na kapitálovém trhu
věřitele, se kterými se podnik setkává na finančním trhu
stát, regionální a municipální orgány veřejné správy.
Model předpokládá, že mezi předmětným podnikem a stakehoderem je vztah konkurenčně-kooperativní.
Směna, která mezi podnikem a stakeholderem probíhá, musí být výhodná pro obě
strany, tj. musí vést na obou stranách k dosahování očekávané úrovně hodnoty, která je z daného
vztahu získávána. Pokud tomu tak není, pak ta strana, jejíž očekávání nejsou splněna, má tendenci
hledat alternativní řešení: Stakeholder jiný podnik, podnik jiného stakeholdera.
Vraťme se však k otázce úspěšnosti a otázce jejího měření: Podnik je nástrojem podnikání.
Podnikání je, jak známo, systematická činnost realizovaná za účelem dosahování zisku. Cílem
podniku je tedy dosahování zisku, a to v dlouhodobé perspektivě. Úspěšnost je v kontextu předložené
práce chápána ve smyslu hospodářské úspěšnosti a odráží se v tom, v jaké výši, v porovnání
se svými konkurenty, vytváří předmětný podnik dlouhodobý zisk. V rámci našeho výzkumu jsou
jako měřítko hospodářské úspěšnosti voleny ukazatele rentability, resp. další ukazatele reprezentující
veličiny, které rentabilitu přímo či zprostředkovaně ovlivňují.
Lze tedy konstatovat, že konkurenceschopnost podniku a s ní spjatá konkurenční výhoda
(či nevýhoda) je potenciál (schopnost) podniku uspět v hospodářské soutěži s jinými podniky.
Výsledkem této soutěže je úspěšnost (či neúspěšnost) podniku, vyjádřená jeho hospodářskými výsledky
a měřená finančními ukazateli.
Vztah mezi konkurenceschopností a úspěšností podniku je vztahem mezi příčinou a důsledkem.
Při zkoumání tohoto vztahu je nezbytné počítat s časovou prodlevou mezi obdobím, kdy nastává
působení faktorů a obdobím, kdy se vliv těchto faktorů projeví na hospodářské úspěšnosti.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 17
Další skutečností, kterou je třeba brát v úvahu, je dosti obvyklý jev volatility ukazatelů vyjadřujících
hospodářskou úspěšnost. Tato volatilita může být často způsobena náhodnými vlivy,
přesněji řečeno faktory, které do množiny potenciálních faktorů daného šetření nejsou zahrnuty.
Pokud by za takové situace byl daný ukazatel zjišťován pouze k jednomu období, mohlo by dojít
ke značnému zkreslení.
Obě jmenované skutečnosti vedou k požadavku sledovat a vyhodnocovat uvedené ukazatele
i faktory, které je ovlivňují, ne k jednomu časovému období, ale v časových řadách. Tedy zabývat
se nikoliv statikou, ale dynamikou. Respektování tohoto požadavku ovšem je, s ohledem na disponibilní
informace v databázích a zejména pak na možnosti dotazníkového šetření1
, realizovatelné
pouze v omezené míře. V provedeném empirickém šetření jsou ukazatele hospodářské úspěšnosti
získávány a vyhodnocovány v časové řadě zachycující období pěti let. Dynamický aspekt informací
vztahujících se ke konkurenceschopnosti, které jsou získávány především prostřednictvím dotazníku,
je zabezpečen tak, že otázky jsou sice vztaženy k současné situaci, nicméně podstatná část
otázek je též směřována na vývojový trend daného parametru (růst, stabilita, pokles) v posledních
cca pěti letech a předpokládaný vývoj v příštích cca pěti letech. Na obou stranách daného vztahu,
tj. na straně hospodářské úspěšnosti a na straně konkurenceschopnosti jde tedy nejen o sledování
daných veličin v současnosti, ale též o rozpoznání jejich vývojových trendů.
V souladu se stakeholderským přístupem je v metodice empirického šetření strana konkurenceschopnosti
zachycena v podobě parametrů zobrazujících jednotlivé skupiny stakeholderů a vztahy
podniku k nim. Hlavním výzkumným problémem je analyzovat, které ze sledovaných parametrů
jsou těmi faktory, které hospodářskou úspěšnost v podstatné míře ovlivňují.
2.1.3. Relativizace uvedených premis
Na tomto místě je však nezbytné výše uvedené premisy poněkud relativizovat. Předně je třeba poznamenat,
že ve vztahu konkurenceschopnosti a hospodářské úspěšnosti nejde o jednoznačnou
kauzalitu. Nutno totiž připomenout, že existuje i opačný vztah, který má zpravidla charakter pozitivní
zpětné vazby. Platí například, že kvalitní motivační systém je jedním z faktorů konkurenceschopnosti,
který pozitivně ovlivňuje hospodářskou úspěšnost. Platí však rovněž, že zpravidla
pouze hospodářsky úspěšný podnik si může vybudování a dotování kvalitního motivačního systému
dovolit. Je zřejmé, že tyto zpětnovazební smyčky analýzu konkrétní situace v daném podniku
komplikují. To celkem jasně vyplývá z některých provedených šetření, popsaných v analyzované
literatuře (blíže Gregorová, 2006, s. 94, nebo Kašparová, 2006 s. 212 a n.).
Dále je třeba upozornit, že do šetření je nutno vedle výše zmíněných parametrů zahrnout rovněž
informace o vývoji řady veličin vztahujících se k vnějšímu obecnému a oborovému prostředí
analyzovaných podniků, mezi něž nepochybně náleží vývoj HDP, měnového kurzu, vývoj právního
rámce, významné události na světových trzích v předmětných odvětvích, resp. v odvětvích
figurujících na straně vstupů či výstupů, vliv substitutů apod.
Rovněž je nezbytné mít na paměti, že v prvním přiblížení lze sice zjednodušeně říci, že hlavním
cílem výzkumu a jeho vyhodnocení je potvrzení či vyvrácení hypotéz, že ten který parametr je
faktorem konkurenceschopnosti, popřípadě též rozpoznání skutečnosti, že daný parametr je faktorem
konkurenceschopnosti, i když taková hypotéza a priori formulována nebude. Takové pojetí
je však do té míry zjednodušující, až se stává v podstatě chybným. Jednotlivé parametry podniku
(resp. parametry jeho prostředí), tj. předpokládané faktory hospodářské úspěšnosti, nelze totiž vnímat
a analyzovat parciálně, nýbrž vždy ve vzájemných souvislostech.
1 Blíže viz kap. 3.2.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ18
Tak například při parciálním přístupu můžeme důvodně předpokládat, že růst kvalifikace pracovníků
podporuje konkurenční schopnost podniku a tím pádem vede k jeho hospodářské úspěšnosti.
Tato závislost se však výrazněji projeví pouze za existence řady předpokladů, mezi které
například patří: práce v daném podniku vyžaduje vysokou kvalifikaci, kvalifikovaná pracovní síla
je dostatečně motivována, kvalifikace se významnou měrou podílí na produktivitě práce a kvalitě
výrobků či poskytovaných služeb, výrobky či služby nalézají uplatnění na trhu atd.
Je evidentní, že naznačené vztahy jsou v reálné praxi zpravidla velmi složité a jejich analýza nadmíru
obtížná. Nicméně komplexní pojetí, tedy, mírně nadneseně řečeno, analyzování souvislostí
„všeho se vším“, je jedinou cestou, jak daný problém vyřešit. Analyzování vlivu pouze jednoho,
či několika málo parametrů na hospodářskou úspěšnost podniků, při abstrahování od ostatních,
vede zpravidla k rozporným až chybným závěrům.
Příkladem může být šetření, při kterém by se analyzoval (parciálně) vliv marketingu na hospodářskou
úspěšnost. Šetření může ukázat, že pozitivní efekt skvěle vedených reklamních kampaní
se v hospodářském výsledku, k překvapení analytiků, neprojevuje. Důvody budou patrně ležet
mimo zorný úhel této parciální analýzy: Podnik dejme tomu není schopen dostatečně rychle reagovat
na zvýšenou poptávku, může jít o neúspěchy v jiných segmentech trhu, důvodem může být
nutnost splácet mimořádné úvěry, nepříznivý vývoj devizového kurzu apod.
Je tedy evidentní, že mezi stupněm komplexnosti šetření a kvalitou jeho výsledků panuje vztah
přímé úměrnosti. Faktory se neprojevují parciálně, ale ve vzájemných souvislostech.
2.1.4. Základní hypotéza a hlavní cíl výzkumu
V návaznosti na výše uvedené úvahy lze formulovat následující základní hypotézu celého řešení:
Existuje významná závislost mezi určitým typem hospodářské úspěšnosti podniků a určitou
typickou konfigurací faktorů, vytvářejících konkurenceschopnost podniků.
Hlavním vědeckým cílem předmětného výzkumu je potvrzení této hypotézy a nalezení typických
konfigurací faktorů vytvářejících určité typy hospodářské úspěšnosti podniků.
Výsledky obsažené v předložené práci znamenají splnění první etapy na cestě k tomuto cíli, etapy
zaměřené především na sběr empirických dat a jejich primární analýzu. Výsledky potřebné k dosažení
uvedeného cíle budou produktem druhé etapy řešení, která bude realizována v průběhu
roku 2008.
2.2. Zdroje informací
Pro empirické šetření konkurenceschopnosti podniků jsou využívány dva základní zdroje:
a) veřejně publikované informace
b) informace z dotazníkového šetření.
2.2.1. Veřejně publikované informace
Z veřejně publikovaných informací jsou pro účely empirického šetření využity
informace z webových stránek podniků
analýzy publikované na webových stránkách ipoint.financninoviny.cz
informace z obchodního rejstříku publikované na webových stránkách portal.justice.cz
informace z databáze Albertina Data.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 19
První tři z výše uvedených zdrojů slouží pro zpracování anotací podniků. Jedná se o jedno– až
dvoustránkové materiály, zachycující za každý podnik ve stručné podobě tyto informace:
Název podniku
Identifikační číslo organizace (IČO)
Založení a historie podniku
Sídlo podniku
Postavení ve struktuře (informace o tom, zda podnik je ovládanou, resp. ovládající osobou
vč. identifikace ovládající osoby, resp. ovládané osoby či osob)
Charakteristika produktů
Základní kapitál
Oborové zatřídění hlavní činnosti (OKEČ)
Oborové zatřídění vedlejší činnosti (OKEČ)
Obrat
Zisk
Počet zaměstnanců
Další informace (např. získané certifikáty).
Anotace slouží k tomu, aby tazatelé, dříve než navštíví podnik a budou jednat s respondentem,
získali o daném podniku základní informace. Dále budou využity jako jeden z informačních zdrojů
při interpretaci výsledků empirického šetření ve druhé etapě řešení.
Informace z databáze Albertina Data zachycují za jednotlivé podniky data ekonomického charakteru,
zpracovaná na základě roční účetní závěrky. Za jeden podnik se jedná o cca 250 údajů za
rok. Z důvodu nedůslednosti při plnění vykazovací povinnosti některých podniků, je míra úplnosti
údajů publikovaných v uvedené databázi dosti diferencovaná. Tato skutečnost je jedním z faktorů
ovlivňujících strukturu výběrového souboru. Přednost je dána podnikům, kde ve struktuře
údajů nechybí údaje nezbytné pro výpočet důležitých ekonomických ukazatelů, pomocí kterých
lze hodnotit hospodářskou úspěšnost podniků a dále pak těm podnikům, kde existuje minimálně
pětiletá ucelená řada těchto údajů.
2.2.2. Informace z dotazníkového šetření
Významným zdrojem primárních informací jsou, vedle veřejně dostupných informací z databází
a webových stránek podniků, informace z dotazníků vyplněných respondenty ve spolupráci
s tazateli.
Při koncipování dotazníku je třeba řešit optimalizaci jeho rozsahu. Čím je dotazník rozsáhlejší,
tím více informací lze jeho prostřednictvím získat. Naproti tomu s rostoucí velikostí roste pracnost
vyplnění dotazníku a spolu s tím klesá koncentrace respondenta i tazatele a v důsledku toho
i kvalita získaných dat. Příliš rozsáhlý dotazník může dokonce potenciálního respondenta odradit
od záměru se dotazníkového šetření vůbec zúčastnit.
Ve snaze o minimalizaci rozsahu je dotazník proto zaměřen téměř výlučně jen na ty informace,
které nelze efektivně získat z veřejně dostupných zdrojů, popřípadě jiným způsobem. Účelem
aplikace dotazníku není proto sběr co nejširšího spektra informací, ale především získání názorů
a odhadů kvalifikovaných, strategicky uvažujících představitelů podniků. Tomuto účelu je podřízena
celková koncepce dotazníku i formulace jednotlivých otázek.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ20
2.3. Koncepce dotazníku2
Dotazník je koncipován pro interaktivní dialog tazatele s respondentem.
Je členěn na část A s názvem Faktory konkurenceschopnosti podniku a část B s názvem
Charakteristika podniku. Část A obsahuje 20 otázek a 3 komentáře, což celkem představuje 36 položek.
Část B obsahuje 39 otázek a 8 komentářů, s celkovým počtem 201 položek.
Účelem části A je přímé zjišťování názorů respondenta na konkurenceschopnost. Jedná se
o aplikaci konceptu analýzy SWOT. V této části jsou k posouzení předloženy položky, které bývají
obvykle považovány za faktory konkurenceschopnosti, jako například inovační aktivita, výše
nákladů, kvalifikace pracovníků, péče o zákazníky, situace na trzích apod. Respondent má možnost
dopsat a vyhodnotit další faktory, které v seznamu obsaženy nejsou. Jsou nejdříve dotazovány
názory na vnitřní faktory, a to vždy v relaci vůči konkurentům. Je zjišťováno (na pětistupňové
škále), jaká u jednotlivých položek tato relace je a rovněž (také na pětistupňové škále), jaký to má
vliv na konkurenceschopnost podniku, tedy s jakou intenzitou daný faktor na konkurenceschopnost
působí. Obdobně je koncipováno dotazování na vnější faktory konkurenceschopnosti.
Naproti tomu účelem části B je zjistit o podniku potřebná fakta. Metodika předpokládá, že statistické
vyhodnocení hodnot sledovaných proměnných povede (ve smyslu hlavního vědeckého
cíle předmětného výzkumu) k nalezení typických konfigurací faktorů vytvářejících určité typy
hospodářské úspěšnosti podniků. Otázky jsou formulovány tak, aby k jejich zodpovězení nebylo
většinou zapotřebí nějakého složitého vyhledávání v informačních databázích podniku. Celková
koncepce se opírá o výše uvedená teoreticko-metodologická východiska, včetně návaznosti na
stakeholderský přístup. Tomu odpovídá i vnitřní členění: v první ze sekcí jsou otázky směřovány
především na posouzení důležitosti jednotlivých skupin stakeholderů pro předmětný podnik.
Další sekce jsou zaměřeny na vlastníky a majetek, zaměstnance, odběratele (zákazníky) a dodavatele.
Poslední sekce je zaměřena na společenskou odpovědnost podniku.
Je možno říci, že koncepce části B představuje „hlavní výzkumný tah“, zatímco část A lze považovat
spíše za paralelu, sloužící pro porovnání dosažených výsledků.
2.3.1. Faktory konkurenceschopnosti podniku (Část A)
Jak už bylo zmíněno, tato část dotazníku je modifikací strategické analytické metody SWOT.
Srovnávání hodnot jednotlivých vnitřních faktorů předmětného podniku s hodnotami těchto
faktorů u konkurentů (viz. otázky A2. až A11.) představuje vymezování jeho silných a slabých
stránek. Analýza vnějších faktorů (viz. otázky A12. až A20.) představuje vymezování příležitostí
a hrozeb vážících se k vnějšímu prostředí předmětného podniku.
Vzhledem k tomu, že hodnocení vnitřních faktorů je pojímáno relativně vůči konkurentům, je
velmi důležité, aby respondent formuloval, s kým se srovnává, tedy aby jasně stanovil konkurenty
svého podniku, a to jak na domácím trhu, tak na trzích zahraničních.
Vymezení konkurentů – otázka A1.
Nejde zpravidla o úplný výčet všech konkurentů, ale o ty, které respondent považuje za nejvýznamnější.
Při větší diverzifikaci výrobního programu může jít o různé trhy s různými konkurenty.
Například: Trh piva a trh nealkoholických nápojů. Nebo: Trh pneumatik pro osobní automobily
a trh pneumatik pro nákladní automobily. Pokud k takové diferenciaci dochází, je třeba to
uvést do komentáře.
2 Dotazník je uveden v elektronické podobě v příloze.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 21
Předpokládá se, že percentuální podíly na trhu jsou uvedeny přibližně na základě odhadu.
Údaje slouží pro charakteristiku monopolizace trhu, ke zjištění, kdo jsou „hlavními hráči“ a jakým
„hráčem“ je předmětný podnik.
Jednodušší je obvykle definování konkurentů, kteří působí na domácím trhu. Nejedná se samozřejmě
pouze o podniky se sídlem v České republice, ale rovněž o podniky se sídlem v zahraničí,
které dané výrobky do České republiky dovážejí. Domácí trh je přesněji vymezitelný a respondent
má o něm většinou přesnější informace
Složitější je zpravidla definování konkurentů na zahraničních trzích, a to zvláště za situace, kdy
podnik vyváží do řady teritorií, kde se na řadě trhů střetává z velkým množstvím různých konkurentů.
V takovém případě je třeba se věnovat pouze těm zahraničním trhům, které mají pro předmětný
podnik strategický význam.
Vnitřní faktory konkurenceschopnosti – otázky A2. až A11.
Jde o odborný názor respondenta stran srovnání s nejvýznamnějšími konkurenty, které uvedl
v odpovědi na otázku A1. Nejedná se tedy o absolutní veličiny, ale vždy o srovnání hodnot těchto
veličin u předmětného podniku s (průměrnými, resp. převažujícími) hodnotami u konkurentů.
Ve vztahu mezi hodnotami ve sloupci „Hodnocení Vašeho podniku“ a sloupcem „Vliv na konkurenceschopnost
Vašeho podniku“
pro položky tzv. výnosového typu (otázky A2., A3., A4., A7., A8., A9., A10.) obecně platí:
čím vyšší hodnota, tím lépe pro konkurenceschopnost
pro položky tzv. nákladového typu (otázky A5., A6.) obecně platí: čím vyšší hodnota, tím hůře
pro konkurenceschopnost.
Při vyplňování dotazníku je však třeba mít na paměti, že nelze postupovat schématicky, neboť se
jedná o dvě věci: hodnotu daného faktoru v relaci s konkurencí a o parciální vliv hodnoty tohoto
faktoru na celkovou konkurenceschopnost předmětného podniku. Tento vliv může být v důsledku
různosti konkrétních podmínek značně diferencován. Uveďme příklad hned pro první z dané
skupiny otázek – pro otázku A2., vztahující se k inovační aktivitě: Obecně se dá předpokládat, že
pokud bude mít předmětný podnik výrazně vyšší inovační aktivitu než konkurenti (hodnota „5“),
pak to bude mít na jeho konkurenceschopnost jasně pozitivní vliv. Nemusí to však být vždy zcela
jednoznačné. Jestliže se inovace výrobků setkávají s výrazně pozitivní odezvou na straně poptávky
a má-li podnik dostatek prostředků k jejich realizaci, pak je všechno v pořádku a hodnota „5“ bude
mít na konkurenceschopnost podniku „silně pozitivní vliv“. Pokud ale inovace potenciální zákazníky
nijak neosloví, k očekávanému zvýšení poptávky nedojde a o vyšší ceně tudíž nelze uvažovat,
pak může daná inovační aktivita působit kontraproduktivně, tedy bude mít na konkurenceschopnost
podniku spíše negativní vliv.
Obdobné příklady by bylo možno uvést u všech ostatních otázek vztahujících se k vnitřním
faktorům konkurenceschopnosti.
Dlužno proto připomenout, že účelem této části dotazníku není vyjádřit (resp. potvrdit) výše
uvedený obecný vztah, nýbrž vyjádřit právě konkrétní vztah, tedy diferencované působení jednotlivých
faktorů na konkurenceschopnost v daných konkrétních podmínkách šetřeného podniku.
Vnější faktory konkurenceschopnosti – otázky A12. až A20.
Na rozdíl od předchozí skupiny nejde v této skupině otázek o porovnávání vnitřních faktorů předmětného
podniku s vnitřními faktory konkurenčních podniků, ale o působení vnějších faktorů.
Tedy o působení prostředí, které může, ale rovněž nemusí být pro předmětný podnik a konkurenty
shodné.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ22
To co bylo uvedeno o vztahu mezi hodnotami ve sloupci „Hodnocení Vašeho podniku“
a sloupcem „Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku“ v případě vnitřních faktorů konkurenceschopnosti,
platí analogicky i zde, a to tak, že
pro položky tzv. výnosového typu (otázky A15., A17., A18., A20.) obecně platí: čím vyšší
hodnota, tím lépe pro konkurenceschopnost
pro položky tzv. nákladového typu (otázky A12., A13., A14., A16.) obecně platí: čím vyšší
hodnota, tím hůře pro konkurenceschopnost.
Nicméně parciální vliv hodnoty každého z těchto faktorů na celkovou konkurenceschopnost předmětného
podniku může být v důsledku různosti konkrétních podmínek značně diferencován, a to
zpravidla více, než u vnitřních faktorů. To, co pro jeden podnik s ohledem na jeho vnitřní faktory
(silné a slabé stránky) může být hrozbou, pro jiný podnik to může být rozvojovou příležitostí.
Například vysoký konkurenční boj představuje pro silný podnik šanci k potlačení konkurentů
a ovládnutí trhu, naopak pro slabý podnik znamená ohrožení jeho existence, resp. vytlačení
z trhu. Podobně rozšíření trhů znamená potenciální zvýšení konkurenceschopnosti pouze pro ty
podniky, které jsou schopny expandovat. Dalším příkladem je korupce. Vysoká korupce v podnikatelském
prostředí znamená pro podniky, které korumpovat neumí, nebo nechtějí, vážné ohrožení,
naproti tomu podniky realizující mafiánské praktiky mohou za takové situace získávat značnou
konkurenční výhodu.
2.3.2. Charakteristika podniku (Část B)
Uvedená část je, jak již bylo zmíněno, členěna do šesti sekcí. První ze sekcí je B1. „Souhrnná
část“, dalšími sekcemi jsou: B2. „Vlastníci, majetek“, B3. „Zaměstnanci“, B4. „Odběratelé, zákazníci“,
B5. „Dodavatelé“ a B6. „Společenská odpovědnost, kodexy, certifikáty“. Jednotlivé sekce
a v rámci nich pak jednotlivé otázky jsou koncipovány tak, aby prostřednictvím dotazníku mohly
být zachyceny ty charakteristiky podniku, o nichž lze důvodně předpokládat, že ve svém souhrnu
mohou mít podstatný vliv na konkurenceschopnost a hospodářskou úspěšnost podniku.
U všech proměnných sledovaných prostřednictvím dotazníku jsou zachycovány jejich stávající
hodnoty. V části B je však nadto u podstatné části proměnných rovněž zachycována dynamika vývoje
jejich hodnot. Vývojové trendy v minulosti (jde o interval přibližně pěti let) a předpokládaný
vývojový trend v budoucnosti (jde rovněž o interval přibližně pěti let) jsou zachycovány pomocí
symbolů „pokles“, „stagnace“ a „růst“3
.
V dalších částech této práce, zabývajících se vyhodnocením odpovědí, jsou otázky resp. odpovědi
vážící se k současnému stavu označeny písmenem „b“, k minulému trendu „a“ a k budoucímu
trendu „c“. V případě trendů jsou znaky následně převedeny na číselné vyjádření, kde „1“
značí „pokles“, „2“ značí „stagnaci“ a „3“ značí „růst“.
Sekce B1. „Souhrnná část“
Zaměřuje se především na zjišťování důležitosti skupin stakeholderů (otázka B1.1.), a to nejen
v současnosti, ale též vývoj této charakteristiky v uplynulých pěti letech a výhled tohoto vývoje
na příštích pět let.
Další otázky směřují k vybraným organizačním charakteristikám. Jde především o zjišťování
teritoriální koncentrace či dekoncentrace podniku, a to jak v České republice (otázka B1.2.),
tak v zahraničí (otázka B1.3.). Předmětem zájmu je rovněž centralizace či decentralizace řízení.
3 Jemnější vyjádření dynamiky, jako např. „progresivní růst“, „lineární růst“, degresivní růst“ „volatilita“ a pod. není
využito, a to s ohledem na omezené časové možnosti dialogu tazatele s respondentem.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 23
Respondenti jsou dotazováni, zda existují v rámci podniku relativně autonomní organizační jednotky
a v čem jejich autonomie spočívá (otázka B1.4.). U této charakteristiky je sledován jak stávající
stav, tak vývojové trendy. Zjišťován je rovněž počet stupňů řízení (otázka B1.5.) a dále pak
postavení podniku v nadpodnikových strukturách (otázky B1.6. a B1.7.).
Sekce B2. „Vlastníci, majetek“
Za stěžejní otázku této sekce lze považovat otázku vážící se k typu vlastnické struktury (otázka
B2.1.). Je nabídnuto 21 typů vlastnické struktury odvozených na základě typických kombinací velikostní
struktury hlavních vlastníků, určení, zda vlastníkem je fyzická či právnická osoba, určení
země vlastníka, určení, zda podnik je či není součástí koncernu a určení velikostní struktury dalších
vlastníků. Lze předpokládat, že typ vlastnické struktury je faktorem ovlivňujícím v podstatné
míře řadu dalších charakteristik podniku a v konečných důsledcích pak hospodářskou úspěšnost
podniku. Nejde pouze o zjišťování stávajícího stavu vlastnické struktury, ale je sledován i její vývoj
v posledních pěti letech a očekávaný vývoj v období příštích pěti let (otázka B2.2.).
K dalším otázkám vážícím se k vlastníkům a jejich bezprostřednímu vlivu na řízení podniku patří
otázka B2.3. týkající se podílu zastoupení vlastníků v představenstvu a dozorčí radě společnosti
a otázka B2.4. týkající se zastoupení vlastníků v top managementu.
Zbývající tři otázky se vztahují ke hmotnému a nehmotnému majetku. Je sledována charakteristika
průměrné úrovně vybavení podniku hmotným majetkem (otázka B2.5.), a to jak v současnosti,
tak i ve vývojovém trendu. Speciální pozornost je věnována softwarovým aplikacím (otázka
B2.6. a B2.7.).
Sekce B3. „Zaměstnanci“
Otázky obsažené v dané sekci jsou zaměřeny na strukturu a počty zaměstnanců podniku, dále pak
na motivaci zaměstnanců a rozvoj jejich kvalifikace.
První z otázek (otázka B3.1.) sleduje základní charakteristiky, a to počet pracovníků celkem,
z toho počet technicko-hospodářských pracovníků a dělníků. V rámci podrobnějšího členění pak
sleduje procentuální podíl žen a procentuální počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním
z celkového počtu pracovníků. Dále jsou sledovány další, již detailnější údaje, u kterých lze předpokládat,
že by mohly být důležitými charakteristikami při hledání faktorů konkurenceschopnosti.
Jedná se o počet řídících pracovníků v členění na top management a ostatní management, počet
technických pracovníků, pracovníků nákupu a prodeje a administrativních pracovníků. Sledováno
je též zastoupení žen v top managementu a zastoupení cizinců v top managementu (zástupci zahraničního
vlastníka) a v dělnických profesích (pracovníci z méně vyspělých zemích nahrazujících
nedostatkové české dělníky). Otázka sleduje nejen stávající stav, ale též vývojové trendy.
Prostřednictvím otázek B3.2., B3.3. a B3.4. je sledována fluktuace zaměstnanců a její příčiny.
Další otázky se vztahují k motivačnímu systému. Jsou sledována pravidla určující poměr mezi
pohyblivou a základní složkou mzdy, a to dle jednotlivých skupin pracovníků (otázka B3.5) a jejich
vliv na motivaci (otázka B3.6.). Obě otázky sledují jak stávající stav, tak vývojové trendy.
Pozornost je dále věnována zaměstnaneckým výhodám (otázka B3.7.), prostředkům, které jsou
na zaměstnanecké výhody vynakládány a vlivu zaměstnaneckých výhod na motivaci pracovníků
(otázka B3.8.). Jsou rovněž sledovány prostředky, které podnik vynakládá na vzdělávání
(otázka B3.9.).
Sekce B4. „Odběratelé, zákazníci“
Úvodní otázka (B4.1.) této sekce se váže k obchodní strategii podniku. V návaznosti na známý
přístup M. Portera předkládá respondentovi k výběru ze čtyř strategií, a to „cost leadership“, differentiation“,
„cost focus“ a „differentiation focus“.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ24
Další otázka (B4.2.) se ptá na strukturu odběratelů, cílem zachytit rysy distribučních cest.
Základní položky této struktury jsou velkoobchod, maloobchod, zákazníci mimo koncern a zákazníci
v rámci koncernu. Poslední z položek – zákazníci v rámci koncernu – je relevantní pouze
podnikům, které jsou součástí koncernu a část jejich produkce může sloužit jako dodávky pro
jiné podniky tohoto koncernu. Zákazníci mimo koncern jsou pak všechny ostatní organizace, ke
kterým jdou produkty sledovaného podniku přímo, bez využívání funkcí organizací velkoobchodu
a maloobchodu. Dodávky jdoucí k těmto subjektům jsou pak členěny na dodávky pro další
zpracování, dodávky dlouhodobého hmotného majetku a dodávky pro konečnou spotřebu. Je
sledována nejen stávající situace podílu na tržbách u jednotlivých položek této struktury, ale též
vývojové trendy těchto proporcí v minulosti i jejich výhled do budoucnosti.
Zajímavou charakteristikou je stabilita odběratelů, na kterou se ptá otázka B4.3. Vztahuje se
k výše uvedeným položkám struktury odběratelů a je hodnocena na škále s krajními hodnotami
„nízká stabilita“ – „vysoká stabilita“. Podobně jako u předchozí otázky je sledována nejen stávající
situace, ale i vývojové trendy.
K teritoriálnímu členění zákazníků se váže otázka B4.4. Zákazníci jsou členěni na zákazníky
k regionu (který je vnímán do vzdálenosti zhruba 50 km), z ostatního tuzemska a ze zahraničí.
Zákazníci v zahraničí jsou pak členěni dle jednotlivých zemí či teritorií. Podobně jako v předchozích
otázkách je sledována stávající situace podílu jednotlivých položek teritoriálního členění na
tržbách i vývojové trendy těchto proporcí.
Poslední z otázek této sekce, otázka B4.5. se týká specifičnosti produktů. S ohledem na skutečnost,
že u více diverzifikovaného výrobního programu se specifičnost jednotlivých produktů či
jejich skupin může i dosti podstatně lišit, jsou čtyři kategorie od velmi specifických produktů až
po velmi standardizované produkty a jsou sledovány podíly těchto kategorií na celkových tržbách
podniku. I tato otázka zachycuje kromě stávající situace i dynamiku vývoje v posledních pěti letech
a výhled do období příštích pěti let.
Sekce B5. „Dodavatelé“
Tato sekce má z větší části podobnou koncepci jako sekce B4. Otázky na strukturu dodavatelů
(B5.1.), stabilitu dodavatelů (B5.2.), teritoriální členění dodavatelů (B5.3.) a specifičnost dodávek
(B5.4.) mají stejné pojetí jako otázky B4.2. až B4.5. týkající se odběratelů a zákazníků.
Odlišná je otázka B5.5. týkající se hodnocení důležitosti kriterií při výběru nového dodavatele,
resp. při hodnocení dodavatele stávajícího. Respondent hodnotí z nabídky osmi kriterií na pětistupňové
škále od „zcela nedůležité kriterium“ až po „velmi důležité kriterium“. Může navíc dle
vlastní volby uvést i další kriteria. Stejně jako ostatní otázky v této sekci zachycuje kromě stávající
situace též dynamiku minulého i budoucího vývoje.
Sekce B6. „Společenská odpovědnost, kodexy, certifikáty“
První z otázek uvedených v této sekci (B6.1.) se vztahuje k formám, kterými se podnik angažuje
ve smyslu společenské odpovědnosti. Pod pojmem společenská odpovědnost se míní dobrovolné
integrování sociálních a ekologických aspektů do podnikových činností a interakcí se stakeholdery
podniku. Je nabídnuto šest forem společenské odpovědnosti (dárcovství, nadace, sponzoring
aj.) a respondent se vyjadřuje zda tuto formu podnik realizuje či nikoliv. Respondent může uvést
i další formy, které v nabídce nejsou uvedeny.
Navazující otázka (B6.2.) se ptá, ve kterých oblastech se podnik uvedenými formami angažuje.
Respondent odpovídá na třístupňové škále s krajními hodnotami „vůbec, nebo jen epizodicky“
a „velmi významně a systematicky“. Podobně jako u předchozí otázky může respondent rozšířit
nabídnuté oblasti angažování se podniku o další.
2. METODIKA EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 25
Třetí otázkou, která se bezprostředně váže ke společenské odpovědnosti (otázka B6.3.)
je otázkou otevřenou. Respondent je tázán proč podnik vynakládá svoje úsilí a prostředky na
uvedené aktivity.
Další z otázek, otázka B6.4., se váže k vlastnictví a uplatňování kodexů. Respondenti jsou dotazováni,
zda podnik vlastní etický kodex, nebo kodex správy (corporate governance), popřípadě
zda je v podniku uplatňován nějaký jiný kodex, například kodex koncernu do kterého je podnik
začleněn, oborový kodex, profesní kodex apod. Pokud podnik daný kodex nemá, zjišťuje se, zda
s jeho zavedením uvažuje do cca jednoho roku.
Jsou rovněž zjišťovány certifikáty jakosti, které podnik získal, resp. usiluje o jejich získání do cca
jednoho roku. Je uvedeno jedenáct certifikátů, od všeobecných (ISO 9000, ISO 14000) po speciální
oborové. Respondent se vyjadřuje, zda daný certifikát podnik vlastní, či nevlastní. Pokud podnik
vlastní další certifikáty, daný výčet se o ně doplní.
Poslední otázka (B6.6.) zjišťuje, jaká významná ocenění podnik získal.
26
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 27
3. Příprava a průběh empirického šetření
3.1. Průběh terénní fáze empirického šetření
Empirického šetření se zúčastnilo přibližně 16% z celkového počtu obeslaných podniků, což je
zhruba trojnásobek průměrné hodnoty, které bývá u šetření obdobného typu dosahováno. Tento
úspěch je třeba připsat na vrub pečlivé přípravě šetření a systematické operativní komunikaci
s respondenty.
Dopis se žádostí o účast v dotazníkovém šetření byl zaslán na ověřenou adresu jmenovitě představiteli
podniku (předsedovi představenstva, jednateli, či generálnímu řediteli). V dopise podepsaném
vedoucím Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky a vedoucím řešitelského
kolektivu byl stručně objasněn smysl a cíl dané akce. Byla vyslovena garance stran anonymity
primárních dat za jednotlivé podniky. Bylo dále přislíbeno zaslání zprávy s výsledky získanými
z tohoto výzkumu, a to v podobě komentářů ke středním hodnotám a variabilitě sledovaných veličin
za jednotlivé skupiny podniků. Byla rovněž nabídnuta možnost účasti na semináři k výsledkům
šetření i případná další spolupráce.
Několik dní poté, co byl dopis odeslán, byl operátorkami spolupracující výzkumné organizace
Augur Consulting navázán s představitelem podniku telefonický kontakt, s cílem dojednat termín
přijetí tazatele a vyplnění dotazníku. Ukazuje se, že právě tento způsob vedl k relativně vysokému
procentu podniků, které se šetření zúčastnily.
Dotazník byl vyplněn v rámci schůzky respondenta s tazatelem. Tazatelé byli speciálně vyškoleni
za účelem zvládnutí způsobu jakým má být dotazník vyplněn i za účelem hlubšího pochopení
smyslu celého dotazníkového šetření. Jak už bylo na jiném místě zmíněno, tazatel před návštěvou
obdržel anotaci navštěvovaného podniku s uvedením základních charakteristik. Znalost těchto informací
přispěla k dobré atmosféře při jednání s respondentem (respondenti zpravidla pozitivně
oceňovali, že tazatel o jejich podniku již leccos ví) i ke správnému pochopení toho, co respondent
tazateli sděluje.
Vyplnění dotazníku bylo z hlediska odborného i časového značně náročné. Poměrně často se
stávalo, že respondent přizval k vyplňování dotazníku další specialisty, zejména ekonomy a personalisty.
Občas došlo k tomu, že některé otázky (zejména týkající se struktury pracovníků) byly
zodpovězeny dodatečně a zaslány poštou. Vyplnění dotazníku v rámci interakce s tazatelem zabralo
v průměru 90 až 120 minut. V závěru vyplňování se někdy již projevovala únava z dlouhého
jednání i nedostatek času na straně respondenta. Výsledky ukazují, že v důsledku časové
a odborné náročnosti nebyly v některých případech otázky správně pochopeny, což se projevuje
v nepřesných odpovědích. Navzdory tomu lze však kvalitu získaných informací hodnotit převážně
pozitivně.
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ28
Po návštěvě respondenta doplnil tazatel ještě údaje o jednání (identifikaci respondenta, kontakt,
dobu jednání a charakter průběhu jednání) a řádně vyplněný dotazník předal k dalšímu
zpracování.
3.2. Charakteristika základního a výběrového souboru
V souladu s metodikou zpracovanou v předchozích etapách výzkumu uvedenou např. v publikacích
Blažek, Doležalová, Klapalová, Šiška (2005), resp. Slaný a kol. (2006), byl základní soubor
šetřených podniků vymezen podle
teritoriálního hlediska – podniky se sídlem v České republice
odvětvového hlediska – podniky náležející do sekce C až K dle Odvětvové klasifikace ekonomických
činností ČSÚ (dále OKEČ)
velikostního hlediska – podniky s počtem pracovníků 50 a více1
hlediska právní formy – akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným
Soubor podniků, které splňují výše vyjmenovaná kritéria, po vyloučení podniků v likvidaci, konkurzu
nebo s informací o konkurzu nebo soudní exekuci, čítá dle informací ČSÚ, doplněných
o údaje z firemní databáze podniků, počty uvedené v následující tabulce:
Podniky dle odvětvíTabulka č. 1:
Odvětví
Počet zaměstnanců
Celkem50–99 100–249 nad 250
C – Dobývání nerostných surovin 17 18 12 47
D – Zpracovatelský průmysl 1 624 1 308 823 3 755
E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody 48 57 51 156
F – Stavebnictví 461 203 64 728
G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 682 315 106 1 103
H – Pohostinství a ubytování 129 67 22 218
I – Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 177 112 99 388
J – Peněžnictví a pojišťovnictví 28 26 27 81
K – Činnosti v oblasti nemovitostí a jejich pronajímání,
služby pro podniky, výzkum a vývoj
491 307 122 920
Celkem 3 657 2 413 1 326 7 396
S ohledem na disponibilní kapacity došlo v předmětném empirickém šetření k tomu, že široká odvětvová
struktura byla redukována na dvě odvětví, která jsou tradičně považována za jádro odvětvové
struktury národního hospodářství, a to na D – Zpracovatelský průmysl a na F – Stavebnictví.
Do těchto dvou odvětví spadá 4483 podniků, což je více než 60% podniků náležejících do výše
uvedeného souboru.
Předpokládá se, že podniky ve zbývajících odvětvích, představujících co do počtu necelých
40% celkového souboru, budou předmětem empirického šetření v další etapě výzkumu.
1 Jako doplňující ukazatel pro určení velikosti byl zvolen obrat. Do šetřeného souboru byly vybírány podniky s 50
a více zaměstnanci nebo podniky s ročním obratem 50 a více mil.Kč.
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 29
Pro empirické šetření, provedené v této etapě výzkumu, je soubor 4483 podniků z odvětví zpracovatelského
průmyslu a ze stavebnictví souborem, který se stal výchozím pro formulaci souboru
základního.
S ohledem na kapacitní možnosti a při respektování přiměřené úrovně reprezentativnosti, byla
velikost výběrového souboru stanovena na cca 450 podniků, což představuje přibližně 10% výše
uvedeného souboru.
Při zařazování podniků do výběrového souboru nebylo možno využít náhodného výběru, protože
účast na šetření podléhala souhlasu podniků se této akce zúčastnit. Na druhé straně nebylo
možno realizovat samovýběr, tedy akceptovat bez rozdílu všechny podniky, které by byly ochotny
se šetření zúčastnit. Takový přístup by totiž velmi snížil reprezentativnost výběrového souboru.
Byl proto uplatněn kvótní způsob výběru.
S ohledem na skutečnost, že informace o podniku, potřebné pro následnou analýzu, se získávají
nejen z dotazníku, ale též, jak již bylo výše uvedeno, z databáze Albertina Data, bylo nutno
při výběru podniků, ve kterých by mělo proběhnout dotazníkové šetření zohlednit, do jaké míry
a v jaké kvalitě jsou o nich v této databázi potřebné ekonomické informace k dispozici.
V návaznosti na dostupnost, komplexnost a kvalitu účetních informací v databázi Albertina
Data, byly podniky rozděleny do následujících šesti skupin
Podniky dle komplexnosti účetních informacíTabulka č. 2:
Číslo skupiny Komplexnost účetních informací Počet podniků
1 Pět účetních závěrek, období 2001 až 2005 1 162
2 Pět účetních závěrek, období 2000 až 2004 576
3 Tři účetní závěrky, období 2003 až 2005 217
4 Tři účetní závěrky, období 2002 až 2004 509
5 Jedna účetní závěrka za rok 2005 89
6 Jedna účetní závěrka za rok 2004 264
Celkem 2 817
Skupiny jsou seřazeny v pořadí od podniků s nejkomplexnějšími účetními informacemi k méně
komplexním. Zbývajících 1666 podniků má v databázi informace do té míry nekomplexní, že jsou
pro následnou analýzu nevyužitelné. Pro účely dalšího výzkumu považujeme výše uvedený soubor
2817 podniků za soubor základní.
Komplexnost informací představovala při výběru podniků ze základního souboru do souboru
výběrového důležité vodítko. S ohledem na kapacitní zvládnutelnost dotazníkového šetření, zejména
s ohledem na kapacitu tazatelů, bylo terénní šetření realizováno v několika vlnách, a to tak,
že zpočátku byly oslovovány podniky s nejkomplexnějšími účetními informacemi tj. první skupina,
v následujících vlnách pak byly postupně oslovovány podniky se stále nižší komplexností
těchto informací. Došlo tak postupně k tomu, že byly osloveny téměř všechny podniky základního
souboru.
Za kvótní proměnné byly, v návaznosti na výše uvedená vymezení předmětné množiny podniků,
zvoleny teritorium, odvětví, velikost a právní forma.
Za účelem dosažení maximální reprezentativnosti výběrového souboru byla v průběhu jednotlivých
vln terénního šetření kontrolována míra shody struktury tohoto souboru se strukturou základního
souboru dle vybraných kvótních proměnných.
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ30
3.3. Komparace základního a výběrového souboru podle kvótních
proměnných
Základní soubor obsahuje, jak již bylo uvedeno, 2 817 podniků, výběrový soubor čítá 432
podniků.
V následujících tabulkách a grafech uvádíme komparaci základního a výběrového souboru podle
krajského členění, odvětvového členění a právní formy podnikání. Je možno konstatovat, že
míra shody uvedených struktur mezi základním a výběrovým souborem je vysoká, což pozitivně
ovlivňuje reprezentativnost výběrového souboru.
Komparace základního a výběrového souboru podle krajského členěníTabulka č. 3:
Kraj
Skupina1
Skupina2
Skupina3
Skupina4
Skupina5
Skupina6
Celkem
Základní
soubor%
Výběrový
soubor%
PHA Hlavní město Praha 125 55 17 47 6 30 280 9,9 8,6
STC Středočeský kraj 121 55 18 50 2 27 273 9,7 5,3
JHC Jihočeský kraj 87 37 13 42 2 10 191 6,8 6,3
PLK Plzeňský kraj 66 34 10 18 9 21 158 5,6 2,5
KVK Karlovarský kraj 24 15 6 11 7 8 71 2,5 2,1
ULK Ústecký kraj 74 43 16 46 5 16 200 7,1 4,9
LBK Liberecký kraj 40 36 8 27 4 11 126 4,5 2,5
HKK Královéhradecký kraj 55 27 15 20 17 14 148 5,3 3,2
PAK Pardubický kraj 79 37 24 32 6 17 195 6,9 7,9
VYS Kraj Vysočina 70 42 13 25 3 15 168 6,0 8,6
JHM Jihomoravský kraj 144 70 29 57 10 41 351 12,5 17,8
OLK Olomoucký kraj 71 48 15 30 8 19 191 6,8 8,6
ZLK Zlínský kraj 92 28 18 45 8 16 207 7,3 11,1
MSK Moravskoslezský kraj 114 49 15 59 2 19 258 9,1 10,6
Celkem 1 162 576 217 509 89 264 2 817 100,0 100,0
Komparace základního a výběrového souboru podle krajského členěníGraf č. 1:
0 %
5 %
10 %
20 %
15 %
PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK
Základní soubor Výběrový soubor
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 31
Komparace základního a výběrového souboru podle odvětvového členění – hrubáTabulka č. 4:
struktura
Odvětví
Skupina1
Skupina2
Skupina3
Skupina4
Skupina5
Skupina6
Celkem
Základní
soubor%
Výběrový
soubor%
Zpracovatelský průmysl 1 010 489 170 403 73 199 2344 83,2 80,8
Stavebnictví 152 87 47 106 16 65 473 16,8 19,2
Celkem 1 162 576 217 509 89 264 2817 100,0 100,0
Komparace základního a výběrového souboru podle odvětvového členění – hrubá strukturaGraf č. 2:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Zpracovatelský průmysl Stavebnictví
Základní soubor
Výběrový soubor
Komparace základního a výběrového souboru podle odvětvového členění – podrobnáTabulka č. 5:
struktura
Odvětví
Skupina1
Skupina2
Skupina3
Skupina4
Skupina5
Skupina6
Celkem
Základní
soubor%
Výběrový
soubor%
D – Zpracovatelský průmysl
15 – Výroba potravinářských výrobků
a nápojů
132 93 17 41 6 25 314 11,2 7,6
16 – Výroba tabákových výrobků 1 0 0 0 0 0 1 0,0 0,0
17 – Výroba textilií a textilních výrobků 41 21 6 10 2 8 88 3,1 3,5
18 – Výroba oděvů, zpracování a barvení
kožešin
5 7 1 3 2 1 19 0,7 0,2
19 – Činění a úprava usní, výroba
brašnářských a sedlářských výrobků
a obuvi
4 2 0 3 1 2 12 0,4 0,0
20 – Zpracování dřeva, výroba dřevařských,
korkových, proutěných a slaměných
výrobků kromě nábytku
26 14 7 15 4 11 77 2,7 1,2
21 – Výroba vlákniny, papíru a výrobků
z papíru
21 13 5 4 2 6 51 1,8 1,9
24 – Výroba chemických látek, přípravků,
léčiv a chemických vláken
50 19 8 13 3 10 103 3,7 3,2
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ32
Odvětví
Skupina1
Skupina2
Skupina3
Skupina4
Skupina5
Skupina6
Celkem
Základní
soubor%
Výběrový
soubor%
25 – Výroba pryžových a plastových výrobků 82 30 16 38 3 11 180 6,4 5,1
26 – Výroba ostatních nekovových
minerálních výrobků
85 19 6 16 2 9 137 4,9 4,9
27 – Výroba základních kovů a hutních
výrobků
45 17 5 12 2 6 87 3,1 2,5
28 – Výroba kovových konstrukcí
a kovodělných výrobků (kromě strojů
a zařízení)
126 42 35 78 22 33 336 11,9 13,9
29 – Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 178 76 23 68 9 32 386 13,7 17,4
30 – Výroba kancelářských strojů a počítačů 4 1 2 3 0 2 12 0,4 0,2
31 – Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 69 43 13 32 3 13 173 6,1 5,3
32 – Výroba rádiových, televizních
a spojových zařízení a přístrojů
19 12 6 8 4 3 52 1,8 2,1
33 – Výroba zdravotnických, přesných,
optických a časoměrných přístrojů
16 14 1 13 3 8 55 2,0 2,5
34 – Výroba motorových vozidel (kromě
motocyklů), výroba přívěsů a návěsů
45 33 12 17 2 4 113 4,0 3,2
35 – Výroba ostatních dopravních prostředků
a zařízení
17 7 2 5 1 5 37 1,3 1,9
36 – Výroba nábytku; zpracovatelský
průmysl j. n.
44 26 5 24 2 10 111 4,0 3,7
F – Stavebnictví
45 – Stavebnictví 152 87 47 106 16 65 473 16,8 19,2
Celkem 1 162 576 217 509 89 264 2 817 100,0 99,52
Komparace základního a výběrového souboru podle odvětvového členění – podrobnáGraf č. 3:
struktura
15 16 17 18 19 20 21 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 45
0 %
5 %
10 %
20 %
15 %
Základní soubor Výběrový soubor
2 U dvou dotazníků bylo identifikováno jiné odvětvové začlenění.
3. PŘÍPRAVA A PRŮBĚH EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ 33
Komparace základního a výběrového souboru podle právní formy podnikáníTabulka č. 6:
Text
Skupina1
Skupina2
Skupina3
Skupina4
Skupina5
Skupina6
Celkem
Základní
soubor%
Výběrový
soubor%
Společnost s ručením omezeným 604 375 155 421 66 197 1 818 64,5 56,0
Akciová společnost 558 201 62 88 23 67 999 35,5 44,0
Celkem 1 162 576 217 509 89 264 2 817 100,0 100,0
Komparace základního a výběrového souboru podle právní formy podnikáníGraf č. 4:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Společnost s ručením
omezeným
Akciová společnost
Základní soubor
Výběrový soubor
34
4. METODIKA A REALIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ 35
4. Metodika a realizace statistického
zpracování
Kapitola shrnuje základní metodiku statistických postupů, které byly provedeny před zahájením
zpracování dat, stejně jako metody, jež byly pro toto zpracování použity a jejichž výsledky přinášejí
následující kapitoly.
Jak jsme již poznamenali, primární matice obsahovala 440 podniků, z nichž bylo 8 vyloučeno
ještě před zahájením čištění dat. Uvedené podniky byly vyloučeny z důvodu nesplnění základních
podmínek, které byly položeny pro zařazení podniku do matice.1
Výsledný výběrový soubor, který
je základem našeho šetření tedy obsahuje 432 podniků.
4.1. Příprava dat a jejich čištění
Základem zpracování dat je ověření jejich kvality ve smyslu minimalizace možných nesrovnalostí,
které jsou dány nepřesným, či chybným vyplněním, resp. následným kódováním dotazníku.
Předpokladem kvality dat je pochopitelně kvalita samotného dotazníku. Otázky v dotazníku by
proto měly být formulovány s ohledem na obecně přijímané zásady.2
Úvodní část zpracování dat se – tak jak je obvyklé – sestávala z
kódování dat,
jejich editování a
čištění.
Data získaná v našem šetření byla převedena do elektronické podoby. Pro kódování dat byl zvolen
program SPSS, přičemž otázky byly kódovány v logice dotazníku. Jedna z podstatných otázek,
kterou je nutno řešit již při kódování dat, je způsob přepisu chybějících (nevyplněných) odpovědí.
Ačkoli zásady zpracování dat jednoznačně rozlišují několik označení (dle důvodů) pro chybějící
(nevyplněná data),3
rozhodli jsme se používat pouze jedné kategorie. Ať už k nevyplnění
1 Jednalo se o nedodržení odvětvové struktury podniku (do matice jsme zařadili jen podniky ze Zpracovatelského
průmyslu a Stavebnictví), či velikosti podniku (zařazovali jsme pouze podniky nad 50 zaměstnanců).
2 Jedná se zejména o stručnost a jednoznačnost otázek, vyhnutí se zavádějícím otázkám apod. Více viz
např. IAROSSI (2006).
3 Obvykle se označují jako NA (not applicable=nepoužitelná), NP (not provided=neposkytnutá), DK (don´t
know=nevím) a REF (refuse to answer=odmítl odpovědět). Vztah mezi těmito typy označení chybějících hodnot
proměnných uvádí IAROSSI (2006).
4. METODIKA A REALIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ36
odpovědi na danou otázku vedly respondenty jakékoliv důvody, všechny nevyplněné odpovědi
jsou pro další zpracování označeny jako chybějící (missing). U jednotlivých otázek se tedy ve výstupech
univariční (i pokročilejších) analýzy objevují různé počty odpovědí, neboť do analýz zahrnujeme
pouze validní (neboli ne-chybějící) data.
Obě další etapy – editování a čištění dat – mají stejný cíl. Jejich úkolem je minimalizovat počet
případných chyb ve vyplněných odpovědích. Jak jsme již uvedli, požadavek úplnosti dat (tedy
minimalizace chybějících odpovědí) jsme ponechali pouze v nejjednodušší formě. Nevyplněné
odpovědi nebyly rekódovány na varianty dle důvodů nevyplnění. Avšak druhou zásadu – konzistenci
– již naše otázky plně splňují. Námi používaný dotazník obsahuje celou řadu otázek, jejichž
odpovědi spolu logicky souvisí a vytváří celek. Jedná se zejména o ty otázky, kde je nabídnuto
několik možností, přičemž výsledek by měl dávat celek (obvykle 100 %). Všechny tyto vazby byly
v rámci čištění prověřeny a zajištěny. Konzistence pochopitelně také znamená, aby odpovědi byly
vyplňovány tazateli jednotně.4
Chybné nebo nekonzistentní odpovědi, které vyplynou z výše uvedených dvou etap, je možno
posoudit a očistit dvěmi možnými způsoby – vyloučit z primární matice, či nahradit chybou
hodnotu hodnotou správnou.
V rámci této fáze čištění dat jsme se drželi obecně přijímané zásady posvátnosti sesbíraných dat.
Tato zásada ve stručnosti říká, že hodnoty uváděné v dotazníku je možno měnit jen v případech,
kdy je „více než jasné“, že jsou chybné (IAROSSI, 2006). Stejně tak je nutno dodržovat zásadu
„doplňování dat v nejmenší možné míře“. Jinými slovy, v souladu s výše uvedenou zásadou, vstupovat
do primární matice jen v případech, kdy je nezpochybnitelné, že respondent hodlal na danou
otázku odpovědět právě tímto způsobem.5
Výsledkem přípravné fáze zpracování dat tedy je primární matice s konzistentními daty, přičemž
všechny logické vazby mezi nimi (uváděné v dotazníku) jsou splněny. Je tedy možné data
použít pro další statistické zpracování.6
4.2. Typy proměnných vstupujících do prezentovaných analýz
V dotazníku, který byl základem našeho šetření, jsme využili několika typů proměnných. Kromě
menšího množství otevřených otázek, obsahuje dotazník především uzavřené otázky. Uzavřené
otázky respondentovi nabízejí různé (předem dané) varianty odpovědí. Na základě těchto typů
odpovědí je možno rozlišit jednotlivé proměnné (které odpovědi na otázky v dotazníku zastupují)
na několik typů.
Vzhledem k tomu, že různé typy proměnných je nutno v rámci jejich statistického vyhodnocování
pojímat odlišně, a také k tomu, že mezi různými typy proměnných existují přímé vztahy,
uvádíme nejprve jejich varianty:7
Nominální proměnné
Slouží k pojmenování (odsud nominální) a odlišení různých typů převážně kvalitativních znaků.
Hodnotami tohoto typu proměnných jsou především texty, písmena, či znaky. S výjimkou
4 Všichni tazatelé byli z těchto důvodů vyškoleni. K dispozici měli také podrobný manuál pro vyplnění dotazníku.
5 Jak uvádí FELLEGI, HOLT (1976), cílem dotazníkových šetření je sbírání a ne vyrábění dat.
6 Jak jsme již poznamenali, toto zpracování bylo provedeno v programu SPSS, stejně jako všechny dále zmiňované
analýzy.
7 Podrobněji viz např. BABBIE, HALLEY, ZAINO (2000).
4. METODIKA A REALIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ 37
tzv. binárních8
nelze s nominálními proměnnými provádět žádné aritmetické operace (sčítat,
odčítat, apod.)
Ordinální proměnné
Jsou obdobou nominálních proměnných, tentokrát však můžeme jednotlivé hodnoty proměnné
mezi sebou porovnávat na číselné ose (ve smyslu větší/menší). Lze je dále statisticky vyhodnocovat
i s použitím aritmetických operací.9
Intervalové proměnné
Obecnější variantou ordinální proměnné jsou intervalové proměnné, které lze porovnat i z hlediska
jejich vzájemné velikosti (tedy o kolik je jedna větší než jiná).
Poměrové (podílové) proměnné
Jsou obecnější variantou intervalových proměnných. Odlišují se tím, že umožňují i srovnání
ve smyslu poměru (kolikrát je jedna proměnná větší než druhá). Poměrová proměnná má tedy
(na rozdíl od intervalové) jednoznačný výchozí bod (bod nula).10
Nominální a ordinální proměnné jsou také společně označovány jako kvalitativní proměnné, zatímco
poměrové a intervalové jsou řazeny mezi kvantitativní proměnné.
4.3. Univarianční analýza dat
První etapa statistického vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření je označována jako univariační
analýza (neboli třídění prvního stupně). Opírá se o prostý popis výsledků šetření dle jednotlivých
otázek. Výsledky univariační analýzy našeho dotazníkového šetření mezi vybranými
podniky jsou prezentovány především dvěma formami:
jako četnosti výskytu jednotlivých odpovědí (pro ordinální a nominální proměnné),
jako průměrné hodnoty odpovědí spolu s příslušnou směrodatnou odchylkou (pro intervalové
a poměrové proměnné).
V prvním případě je základní veličinou absolutní resp. relativní četnost (absolutní četnost vztažená
k celku) výskytu jednotlivých variant odpovědí. Podstatné pro správnou formulaci výsledků
těchto analýz je vyloučení chybějících dat (missing values). V souladu s výše uvedeným vyčištěním
matice dat, prezentuje univariační analýza pouze platné (valid) hodnoty četností. Udávané počty
i procenta jsou tedy vztažena k počtu platných odpovědí tedy k celkovému počtu respondentů
(432) mínus chybějící odpovědi (missing) u dané otázky.
V případech, kdy je to vhodné, jsou dále udávány i kumulativní četnosti (tedy četnosti dané varianty
odpovědi a nižších variant). Kumulativních četností pochopitelně není možno využít pro
nominální data.
Pro popis intervalových a zejména poměrových dat však nelze v případě univariační analýzy
využít četností. Uvedené proměnné obvykle mohou nabývat širokého spektra hodnot. Vhodnější
je v tomto případě využití základních popisných statistik – aritmetického průměru odpovědí a příslušné
směrodatné odchylky. Tyto dvě statistické veličiny je nutno pojímat komplexně jako jeden
8 Typický příklad binární nominální proměnné je např. pohlaví, kdy proměnná může nabývat pouze dvou hodnot
(muž, žena).
9 V námi použitém dotazníku patří mezi ordinální proměnné většina otázek. Jedná se např. o otázky zjišťující důležitost
jednotlivých skupin Stakeholderů (na stupnici od 1=nedůležitá po 5=vysoce důležitá) v části B 1 dotazníku.
10 Tento typ proměnných je druhý nejčastější v námi použitém dotazníku. Poměrové proměnné jsou například ty, jež
zjišťují počet pracovníků dle jednotlivých kategorií v části B 3 dotazníku.
4. METODIKA A REALIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ38
celek. Směrodatnou odchylku (jako odmocninu z rozptylu) lze považovat za míru vypovídací
schopnosti průměru (čím nižší, tím průměr lépe reprezentuje odpovědi na danou otázku).11
Podobně jako v případě ordinálních a nominálních dat je možno základní statistiky univariační
analýzy doplnit o další míry. Tradičním doplňkem výše uvedených základních proměnných (průměru
a směrodatné odchylky) jsou zejména kvantily (percentily), které umožňují nahlédnout na
strukturu souboru z hlediska procentního rozdělení odpovědí. Vzhledem k tomu, že se v podstatě
jedná o kumulativní relativní četnosti, je jejich interpretace obdobná.
Oba uvedené typy základních popisných veličin jsou v následujících kapitolách těžištěm prezentovaných
výsledků. Četnosti jsou uváděny za celý statistický soubor, a to jak v absolutním tak
i v relativním vyjádření. V případě otázek, jejichž výstupem jsou intervalové či poměrové proměnné,
jsou uváděny aritmetické průměry a související směrodatné odchylky. Mimo tyto dvě základní
veličiny je popis tohoto typu proměnných doplněn i o modus (nejčetnější variantu odpovědi na
danou otázku) a medián (variantu odpovědi, která stojí přesně uprostřed celého spektra odpovědí
respondentů).
4.4. Pokročilejší analýzy
Další část statistického vyhodnocení námi provedeného dotazníkového šetření se opírá o analýzu
druhého stupně. Zakládá se opět na analýze četností, tentokráte však uváděných odděleně v rámci
jednotlivých podskupin podniků (respondentů). Výsledkem jsou tedy opět absolutní a relativní
četnosti (resp. průměry a odchylky), které však tentokrát umožňují odděleně charakterizovat analyzované
podskupiny respondentů. Mimo analýzy četností podskupin je často používáno bivariační
analýzy, jejímž základem jsou křížové resp. kontingenční tabulky (crosstabs). Kontingenční
tabulky udávají četnosti odpovědí tříděné podle dvou statistických znaků. Dosažené rozdíly mezi
četnostmi v jednotlivých podskupinách tabulky je možno statisticky testovat.
Nejznámějším z těchto testů je Pearsonův χ2
test.12
Testovanou (nulovou) hypotézou je vzájemná
nezávislost hodnot v řádcích a sloupcích. Samotné testování nezávislosti vychází z předpokladu,
že pravděpodobnost, že dané pozorování spadne do konkrétní buňky kontingenční tabulky,
je součinem marginálních pravděpodobností. Na základě marginálních pravděpodobností lze vypočítat
očekávaný počet pozorování v dané buňce křížové tabulky (odpovídající nezávislosti dat).
Tento počet následně porovnáme s počtem skutečných pozorování. Hypotézu nezávislosti pak lze
odmítnout v případě, že se tyto dvě hodnoty liší (ze statistického hlediska). Pokud hypotézu na
základě χ2
testu zamítneme (s danou statistickou významností), lze konstatovat, že mezi četnostmi
studovaných dvou proměnných existuje vztah.13
V případě intervalových a poměrových veličin se namísto analýzy četností a kontingenčních
tabulek využívá srovnání průměrných hodnot odpovědí na danou otázku. K ověření významnosti
případných rozdílů průměrných hodnot mezi jednotlivými podskupinami lze nejjednodušeji využít
statistických t-testů.
Základem našich analýz je dvouvýběrový t-test, jehož nulovou hypotézou je, že průměr ve dvou
analyzovaných (pod)skupinách14
je shodný. V případě, že lze (s danou statistickou významností)
11 Směrodatná odchylka v podstatě ukazuje průměrnou vzdálenost hodnot od jejich aritmetického průměru. Čím nižší
je tato hodnota, tím jsou data semknutější okolo aritmetického průměru.
12 Mimo Pearsonův χ2
test jsme v případech, kdy nebyly zajištěny jeho předpoklady (zejména normalita dat), využili
i alternativách testů. Jedná se například o Mann Whitneyoho test.
13 Pochopitelně pouze při současném splnění základních předpokladů testu, např. dostatečného počtu pozorování
spadajících do jednotlivých políček tabulky. Za dostatečný počet se obvykle považuje počet 5 pozorování.
14 Např. firmy s českým a zahraničním vlastníkem.
4. METODIKA A REALIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ 39
odmítnout tuto hypotézu, můžeme usuzovat na odlišné průměrné odpovědi daných podskupin
vzhledem k dané otázce. Neboli, lze konstatovat, že se odpovědi na danou otázku u zkoumaných
podskupin (statisticky významně) odlišují. T-test lze pochopitelně opět využít pouze při splnění
celé řady předpokladů. Základní z nich je normalita analyzovaných dat.15
V případě, že porovnáváme aritmetické průměry u většího počtu podskupin (či mezi jednotlivými
otázkami) nelze již využít dvojvýběrového t-testu. Nejznámější metodou je analýza rozptylu
ANOVA. Analýza rozptylu je založena na třech základních předpokladech:
nezávislost pozorování
normální rozložení v populaci16
homogenitu rozptylů v populaci.17
Jiný pohled na výše uvedené míry závislostí mezi dvěma (či více) proměnnými přináší korelační
analýza. Korelační analýza slouží k popsání intenzity závislosti dvou různých proměnných.
S ohledem na různé typy proměnných je také nutno používat odlišné míry této závislosti.
Nejznámějšími měrami korelace jsou Pearsonův a Spearmanův koeficient. Pearsonův koeficient
je využíván zejména pro analýzu intervalových a poměrových proměnných a vyžaduje splnění
podmínky normality a linearity rozdělení zkoumaných proměnných. Spearmanův koeficient se
pak využívá zejména pro měření vztahu mezi dvěmi ordinálními proměnnými. Mimo uvedené
dva koeficienty existuje celá řada dalších měr intenzity závislosti. Např. pro měření závislosti mezi
nominálními proměnnými lze využít Kramerovo V.18
Výše uvedených pokročilejších analýz jsme využili zejména pro podrobnější nahlédnutí do
struktury odpovědí v rámci vybraných skupin respondentů (podniků). Z hlediska předmětu šetření
jsme se rozhodli pro všechny otázky v dotazníku využít následujících třídících znaků:
Jednotlivé typy OKEČ (jak v základním dělení na zpracovatelský průmysl a stavebnictví, tak
i v podrobnějším členění dle jednotlivých podskupin).
Právní forma vlastníka (fyzické a právnické osoby).
Velikost podniku (50–99 zaměstnanců, 100–249 zaměstnanců a větší než 250 zaměstnanců).
Následující kapitoly tedy přinášejí pro tyto tři třídící znaky příslušné kontingenční tabulky.
Všechny tabulky byly podrobeny statistickému testování na základě některého z výše uvedených
testů (zejména Pearsonova χ2
testu). V testu jsou zdůrazněny jen ty výsledky, u nichž byla nalezena
statistická významnost u pozorovaných rozdílů.
Mimo uvedené tři proměnné jsou v následujících kapitolách využity i další třídící znaky.
I v tomto případě je základem analýzy kontingenční tabulka a následné testování významnosti
rozdílů v ní uváděných. Jednotlivé třídící znaky jsou však pro jednotlivé části dotazníku specifické
a jsou tedy v každé z následujících kapitol odlišné. V tomto smyslu se také mohou lišit statistické
testy, či míry závislosti použité pro posouzení rozdílů.
V případě intervalových či poměrových veličin jsou namísto kontingenčních tabulek uváděny
průměrné hodnoty a směrodatné odchylky v jednotlivých skupinách. Významnost případných
15 V případě, že tuto podmínku nelze dodržet, je nutno pro testování využít některého z neparametrických testů –
například Man-Whitney testu. Blíže viz např. RABUŠIC, MAREŠ (2003).
16 Požadavek normality rozdělení činí obvykle největší problémy. Z těchto důvodů je tato podmínka často oslabena
na požadavek vyloučení extrémní nenormality dat. V případech, že data nesplňují ani tento požadavek (jsou tedy
výrazně nenormálně rozložena), je nutno využít některého z neparametrických testů (např. Kruskal-Wallis testu).
Podrobněji např. FINK (1995)
17 Shoda rozptylů v populaci je nejčastěji ověřována dle Levenova testu pro homogenitu rozptylů.
18 Více viz např. MAREŠ, RABUŠIC (2003)
4. METODIKA A REALIZACE STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ40
rozdílů je zjišťována především na základě t-testu, případně posuzována pomocí měr závislostí,
zejména vhodných korelačních koeficientů (viz výše).
Následující kapitoly tedy přinášejí výsledky základní analýzy statistického souboru 432 podniků,
které se zúčastnily našeho dotazníkového šetření. Uváděné výsledky se opírají především
o univariační analýzu dat. Kapitoly tak přinášejí vyčerpávající pohled na strukturu odpovědí respondentů.
V textu kapitol jsou dále prezentovány nejvýznamnější výsledky bivariační analýzy ve
formě kontingenčních tabulek či srovnání průměrů. Kompletní výsledky tohoto typu analýz jsou
uvedeny v příloze. V souladu s výše uvedenými metodickými zásadami jsou prezentovány výsledky
zkontrolovaných a očištěných dat.
41
IIII
Část II PRIMÁRNÍ ANALÝZA DAT
DLE JEDNOTLIVÝCH SEKCÍ
DOTAZNÍKU
42
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 43
5. Faktory konkurenceschopnosti
podniku (A)
V této kapitole jsou zkoumány vnitřní a vnější faktory konkurenceschopnosti. Podkapitoly 5.1.
až 5.9. se zaměřují na vnitřní faktory, tedy takové, které má podnik možnost ovlivňovat a které
se nalézají uvnitř daného podniku. Patří sem činitelé vědecko technického rozvoje, marketingové
a distribuční faktory, dále pak faktory výroby a jejího řízení, podnikové a pracovní zdroje a finanční
a rozpočtové aspekty podnikání. V otázkách A2. až A12. bylo zjišťováno, jak daný podnik
hodnotí úroveň endogenních faktorů konkurenceschopnosti, a to v porovnání s konkurenty.
Respondenti odpovídali na škále „1 – výrazně nižší“ až „5 – výrazně vyšší“. Dále respondent odhadoval,
jaký vliv má úroveň daného faktoru na konkurenceschopnost podniku. Bylo možné zvolit
odpovědi na pětibodové škále „silně negativní vliv“ až „silně pozitivní vliv“.
V podkapitolách 5.10. až 5.17. jsou zkoumány vnější faktory konkurenceschopnosti. Jsou to aspekty,
které působí na podnik z vnějšku a podnik nemá možnost je ovlivnit, nebo je tato možnost
jen omezená, nepřímá. Respondenti v otázkách 5.10. až 5.17 uváděli, jak vnímají vyjmenované
exogenní faktory konkurenceschopnosti v prostředí, kde působí jejich podnik. Dotazovaní vybírali
z odpovědí „1 – velmi nízký(á)“ až „5 – velmi vysoký(á)“. Dále respondenti také uváděli, jaký
vliv má úroveň daného faktoru na konkurenceschopnost podniku. Byly nabídnuty odpovědi na
škále „silně negativní vliv“ až „silně pozitivní vliv“. Je dobré zde připomenout, že odpovědi této
části výzkumu vyjadřují vždy subjektivní názor respondenta.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)44
5.1. Inovační aktivita
5.1.1. Charakteristika otázky
A2. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, inovační aktivitu Vašeho podniku v oblasti
rozvoje svých produktů (výrobků či služeb)?
5.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Úroveň inovační aktivity – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 7:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 21 5,0
Mírně nižší 56 13,2
Přibližně stejná 152 35,9
Mírně vyšší 132 31,2
Výrazně vyšší 62 14,7
Celkem 423 100,0
Úroveň inovační aktivity – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 5:
14,75 13,2 35,9 31,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
Míra zodpovězení otázky A2. byla vysoká – téměř 98%, neodpovědělo v absolutním vyjádření
9 respondentů.
V odpovědích byla respondenty využita celá škála. Průměr hodnot je 3,4, slovně vyjádřeno –
nachází se mezi možnostmi „přibližně stejná“ a „mírně vyšší“. Hodnota směrodatné odchylky
odpovědí je 1,04.
Nejméně respondentů (5%) přiznalo inovační aktivitu na výrazně nižší úrovni oproti konkurenci.
Naopak nejčastěji byla udávána přibližně stejná aktivita (35,9%) a často se vyskytuje i mírně
vyšší aktivita v oblasti rozvoje nových produktů (31,2%). Téměř 15% respondentů uvádí výrazně
vyšší inovační aktivitu.
Zkoumáme-li úroveň inovační aktivity dle oboru činnosti, tzn. porovnáváme průmysl zpracovatelský
a stavební, pak lze konstatovat, že nejvyšší procento podniků v obou skupinách uvádí přibližně
srovnatelnou aktivitu ve srovnání s konkurencí, nicméně v oboru stavebnictví je zastoupení
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 45
tohoto názoru vyšší (45,1%) oproti zpracovatelskému průmyslu (33,7%). Ostatní hodnoty jsou
soustředěny okolo tohoto maxima velmi srovnatelně.
Dále bylo zjišťováno, zda existují rozdíly v odpovědích podniků různé velikosti. Je třeba konstatovat,
že zde neexistují významné rozdíly mezi procentuálním zastoupením jednotlivých odpovědí
v rámci skupin podniků různé velikosti. Úroveň inovační aktivity nesouvisí ani s právní formou
organizace. Odpovědi v rámci společností s.r.o. a akciových společností mají opět podobné
procentuální zastoupení.
Vliv inovační aktivity na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 8:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 10 2,5
Mírně negativní vliv 64 16,0
Žádný vliv 67 16,8
Mírně pozitivní vliv 168 42,0
Silně pozitivní vliv 91 22,7
Celkem 400 100,0
Vliv inovační aktivity na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 6:
Odpovědi v procentech
22,7
2,5
16,0 16,8 42,0
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Otázku zodpovědělo 92,5% respondentů. Byly využity všechny možnosti odpovědí a průměr
hodnot je roven 3,7 – lze tedy říci, že se v průměru respondenti přiklání k odpovědi „mírně pozitivní
vliv“. Směrodatná odchylka odpovědí je 1,07.
Nejvíce podniků (42%) vnímá inovační aktivitu jako spíše pozitivní faktor konkurenceschopnosti
a dalších 22,7% podniků se dokonce domnívá, že tento aspekt má výrazně pozitivní vliv
na jejich konkurenceschopnost. 16,8% respondentů uvádí nulový vliv a přibližně stejné procento
podniků (16%) mírně negativní vliv inovační aktivity. Silně negativně z pohledu konkurenceschopnosti
je inovační činnost vnímána jen ve 2,5% podniků.
V rámci skupin dle oboru činnosti se ukázalo víceméně podobné zastoupení jednotlivých odpovědí.
Poukázat lze snad jen na skutečnost, že podniky zpracovatelského průmyslu zastávají ve
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)46
vyšší míře názor, že inovační aktivita má výrazně pozitivní vliv na konkurenceschopnost (25,3%
oproti 11,1% ve stavebnictví).
Zkoumáme-li, jak podniky vnímají vliv inovační aktivity, dle velikosti podniku, pak zjišťujeme,
že velká část podniků s více jak 250 zaměstnanci (48,7%) udává mírně pozitivní vliv inovační aktivity.
Tato odpověď je nejvíce zastoupena i u podniků s méně zaměstnanci, ale ne již tak výrazně
(35,6% u podniků s 50–99 zaměstnanci a 41,7% u podniků se 100–249 zaměstnanci). U těchto
subjektů jsou odpovědi více rozprostřeny i mezi další možnosti. Právní forma nemá zásadní vliv
na vnímání vlivu inovační aktivity podniku na konkurenceschopnost.
5.2. Flexibilita
5.2.1. Charakteristika otázky
A3. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, schopnost Vašeho podniku pružně
přizpůsobovat své produkty požadavkům zákazníků?
5.2.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Schopnost pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 9:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 2 0,5
Mírně nižší 27 6,3
Přibližně stejná 87 20,3
Mírně vyšší 210 49,1
Výrazně vyšší 102 23,8
Celkem 428 100,0
Schopnost pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka – výběrový soubor celkem.Graf č. 7:
Odpovědi v procentech
23,80,5 6,3 20,3 49,1
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 47
Komentář
V otázce A3. byla dosažena míra zodpovězení plných 99%. Pouze 4 respondenti ze 432 tuto otázku
vynechali. Respondenti opět využili celou škálu odpovědí. Průměr hodnot je 3,9 a lze tedy říci,
že se podniky v průměru přiklánějí k názoru, že jejich schopnost pružně reagovat na požadavky
zákazníků je na mírně vyšší úrovni ve srovnání s konkurencí. Směrodatná odchylka má hodnotu
0,85, odpovědi jsou tedy poměrně homogenní.
Téměř 50% podniků uvádí mírně vyšší pružnost a dalších 25% dokonce výrazně vyšší pružnost
oproti konkurenci. Je tedy znát, že si podniky poměrně hodně věří ve schopnosti reagovat na měnící
se požadavky zákazníků. Dále 20% podniků odhaduje úroveň flexibility vůči požadavkům zákazníků
na přibližně stejné úrovni ve srovnání s konkurencí. Jen velmi málo respondentů (celkově
6,8%) se domnívá, že je jejich podnik v této oblasti na nižší úrovni než konkurenční subjekty.
V rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví jsou zastoupení jednotlivých odpovědí relativně
obdobná. Podniky různé velikosti vnímají svoji schopnost reagovat na požadavky zákazníků
poměrně podobně. Také právní forma podniků neovlivňuje zásadně to, jak je vnímána flexibilita
podniku vůči přáním zákazníků.
Vliv pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka na konkurenceschopnost –Tabulka č. 10:
výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 8 1,9
Mírně negativní vliv 24 5,8
Žádný vliv 43 10,4
Mírně pozitivní vliv 203 49,2
Silně pozitivní vliv 135 32,7
Celkem 413 100,0
Vliv pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka na konkurenceschopnost – výběrovýGraf č. 8:
soubor celkem. Odpovědi v procentech
32,7
1,9
5,8 10,4 49,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Otázka byla zodpovězena téměř 96% podniků. Žádnou možnost nevybralo, v absolutním vyjádření,
19 respondentů. Byla opět využita celá škála odpovědí. Průměr je roven hodnotě 4 a směrodatná
odchylka má hodnotu 0,92.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)48
Je zde vidět silný příklon k pozitivnímu vlivu flexibility na konkurenceschopnost, celkově se tak
vyjádřilo téměř 82% respondentů, z toho 49,2% volilo možnost „mírně pozitivní vliv“ a 32,7%
uvádí „silně pozitivní vliv“. Ostatní odpovědi již nemají tak výrazné zastoupení, 10,4% respondentů
se domnívá, že pružnost nemá vliv na flexibilitu a pro zbylých 7,7% podniků je schopnost přizpůsobit
se požadavkům zákazníka vnímána jako negativní faktor jejich konkurenceschopnosti.
Rozložení odpovědí se v rámci oborů činnosti příliš neliší, nicméně lze si všimnout, že stavební
podniky udávají častěji mírný vliv pružnosti na konkurenceschopnost (56,5% oproti 47,5% ve
zpracovatelském průmyslu), zatímco podniky zpracovatelské udávají častěji silný vliv tohoto aspektu
na jejich úspěšnost (35% oproti 22,4% ve stavebnictví).
Vliv pružnosti na konkurenceschopnost podniku je vnímán obdobně v rámci skupin podniků
různé velikosti. Zkoumáme-li rozvrstvení odpovědí dle právní formy, je zřejmé, že zde
neexistují rozdíly.
5.3. Kvalita produktů
5.3.1. Charakteristika otázky
A4. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, kvalitu produktů Vašeho podniku?
5.3.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Úroveň kvality produktů – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 11:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 0 0,0
Mírně nižší 6 1,4
Přibližně stejná 181 42,4
Mírně vyšší 160 37,5
Výrazně vyšší 80 18,7
Celkem 427 100,0
Úroveň kvality produktů – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 9:
18,70,0 1,4 42,4 37,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 49
Komentář
Míra zodpovězení otázky A4. byla opět velmi vysoká – téměř 99%. Otázku nezodpovědělo, absolutně
vyjádřeno, pouze 5 respondentů. V této otázce nebyla respondenty využita celá škála odpovědí,
žádný podnik nezvolil variantu „1 – výrazně nižší“. Průměrná hodnota je zhruba 3,7, což
znamená, že se v průměru respondenti přiklání k odpovědi „4 – mírně vyšší“. Směrodatná odchylka
má hodnotu 0,77, opět je tedy možné konstatovat homogenitu odpovědí.
Zanedbatelná část podniků (1,4%) uvádí mírně nižší úroveň kvality. Nejčastěji respondenti
uvádějí stejnou (42,4%) a mírně vyšší kvalitu produkce (37,5%). Výrazně vyšší kvalitu produkce
oproti konkurenci uvádí 18,7% podniků.
Zkoumáme-li zastoupení odpovědí v rámci oborů činnosti, pak lze konstatovat, že podniky
zpracovatelského průmyslu se nejčastěji domnívají, že kvalita jejich produkce je srovnatelná s konkurenční
(44,4%), zatímco stavební podniky nejčastěji uvádějí mírně vyšší kvalitu svojí produkce
ve srovnání konkurenty (52,5%).
Odpovědi byly zkoumány také z hlediska velikosti podniků a je zřejmé, že se zastoupení odpovědí
v rámci skupin různě velkých podniků významně neliší. Z hlediska rozdělení podniků dle
právní formy lze opět konstatovat víceméně podobné zastoupení odpovědí. Společnosti s ručením
omezeným se ale častěji domnívají, že kvalita jejich produkce je na výrazně vyšší úrovni oproti
konkurenci (23,1% oproti 13,2% u akciových společností).
Vliv kvality produktů na konkurenceschopnost– výběrový soubor celkem.Tabulka č. 12:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 2 0,5
Mírně negativní vliv 20 4,8
Žádný vliv 99 24,0
Mírně pozitivní vliv 181 43,8
Silně pozitivní vliv 111 26,9
Celkem 413 100,0
Vliv kvality produktů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 10:
Odpovědi v procentech
26,90,5 4,8 24,0 43,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)50
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo téměř 96% respondentů. Respondenti využili všechny nabízené možnosti
odpovědí, nicméně odpověď „silně negativní vliv“ byla vybrána jen dvěma respondenty
z celkového počtu 413 dotázaných. Průměr odpovědí má hodnotu 3,91 a směrodatná odchylka
je rovna 0,86.
Přes 70% respondentů uvádí pozitivní vliv kvality produktů na konkurenceschopnost podniku,
z toho 43,8% vnímá tento vliv jako mírný a 26,9% jako silný. Ve 24% podniků nemá kvalita
produktů dopad na konkurenceschopnost. Zhruba 5% respondentů se domnívá, že kvalita jejich
produktů negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost.
Odpovědi byly dále analyzovány z hlediska oboru činnosti a bylo zjištěno, že podniky ve zpracovatelském
průmyslu i ve stavebnictví vnímají vliv kvality produkce na svoji konkurenceschopnost
obdobně.
V rámci skupin dle velikosti podniku nebyly zjištěny významné rozdíly mezi zastoupením jednotlivých
odpovědí. Právní forma taktéž nemá vliv na zkoumaný faktor.
5.4. Náklady na pracovní sílu
5.4.1. Charakteristika otázky
A5. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, náklady na pracovní sílu ve Vašem
podniku?
5.4.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Náklady na pracovní sílu – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 13:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 23 5,5
Mírně nižší 110 26,1
Přibližně stejné 175 41,6
Mírně vyšší 96 22,8
Výrazně vyšší 17 4,0
Celkem 421 100,0
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 51
Náklady na pracovní sílu – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 11:
4,0
5,5 26,1 41,6 22,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
Otázku A5. zodpovědělo 97,5% respondentů, 2,5%, tedy absolutně 11 ze 432 podniků tuto
otázku vynechalo. Respondenti využili celou škálu možných odpovědí. Průměr má hodnotu 2,9,
respondenti se tedy přiklání k odpovědi „přibližně stejné“ náklady na pracovní sílu. Směrodatná
odchylka je rovna 0,93.
Nejvyšší počet respondentů (41,6%) uvedlo přibližně stejné náklady na pracovní sílu ve srovnání
s konkurenty. Dále jsou často udávány mírně nižší (26,1%) a mírně vyšší (22,8%) náklady na
práci. Krajní možnosti pak uvádí vždy jen malá část dotázaných.
V rámci oborů činnosti udává větší část podniků zpracovatelského průmyslu nižší náklady na
pracovní sílu ve srovnání s konkurencí (celkově 35,6%) oproti stavebnictví, kde nižší pracovní náklady
uvedlo celkově jen 14,8% respondentů. Ve stavebnictví naopak výrazně vyšší část podniků
hodnotí své pracovní náklady stejně vysoké, jako má konkurence (59,3%) oproti zpracovatelskému
průmyslu, kde takto odpovědělo 37,3% podniků.
Zkoumáme-li, jak různě velké podniky hodnotí své náklady na pracovní sílu, pak je zastoupení
odpovědí poměrně podobné. Rozdíl lze spatřovat v tom, že větší část podniků s více jak 250 zaměstnanci
vnímá tyto své náklady jako výrazně nižší (10,2%), zatímco stejnou odpověď zvolilo
jen 3,3% podniků s 50–99 zaměstnanci a 3,5% podniků s 100–249 zaměstnanci. Na druhou stranu
podniky menší a střední udávají přibližně stejné náklady na pracovní sílu ve srovnání s konkurenty
častěji než podniky s více jak 250 pracovníky. Při rozdělení podniků dle právní formy nebyly
zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení jednotlivých odpovědí.
Vliv nákladů na pracovní sílu na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 14:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 9 2,2
Mírně negativní vliv 80 19,6
Žádný vliv 150 36,8
Mírně pozitivní vliv 140 34,3
Silně pozitivní vliv 29 7,1
Celkem 408 100,0
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)52
Vliv nákladů na pracovní sílu na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 12:
Odpovědi v procentech
7,1
2,2
19,6 36,8 34,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Míra zodpovězení otázky je 94,4%, absolutně vyjádřeno 408 z celkového počtu 432 podniků.
Respondenti využili všechny nabízené možnosti odpovědí, průměrná hodnota jejich odpovědí
je rovna 3,2 a standardní odchylka má hodnotu 0,92.
Nejvíce podniků (36,8%) se domnívá, že náklady na pracovní sílu nemají vliv na konkurenceschopnost.
Dále 34,3% dotázaných uvádí mírně pozitivní vliv a 19,6% naopak mírně negativní
vliv. Krajní možnosti odpovědí. jsou voleny jen velmi malým počtem respondentů.
Při rozdělení podniků dle oboru činnosti bylo zjištěno, že ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví
je vliv nákladů na práci na konkurenceschopnost vnímán poněkud odlišně. Stavební
podniky nejčastěji uvádí, že náklady na práci nemají žádný vliv na jejich úspěšnost (52,6%). Tento
názor ale zastává jen 33,1% podniků ve zpracovatelském průmyslu. Podniky zpracovatelské nejčastěji
uvádí mírně pozitivní vliv (36,3%), zatímco stavební podniky takto odpovídají méně často
(25%). Zastoupení ostatních odpovědí je poměrně podobné.
Dále analyzujeme, jak souvisí velikost podniku s vnímáním vlivu nákladů na pracovní sílu na
konkurenceschopnost. Podniky s 50–99 zaměstnanci a 100–249 zaměstnanci se nejčastěji domnívají,
že faktor nákladů na pracovní sílu nemá žádný vliv na konkurenceschopnost (v obou skupinách
je zastoupení této odpovědi přes 40%). Naproti tomu nejvíce podniků s více jak 250 zaměstnanci
udává mírně pozitivní vliv tohoto faktoru na konkurenceschopnost (42,4%). Maxima
těchto skupin jsou tedy jiná, nicméně ostatní zastoupení odpovědí se vyvíjejí poměrně obdobně.
Právní forma nemá vliv na zastoupení jednotlivých odpovědí u této otázky.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 53
5.5. Ostatní náklady
5.5.1. Charakteristika otázky
A6. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, ostatní náklady ve Vašem podniku?
5.5.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Ostatní náklady – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 15:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 9 2,2
Mírně nižší 101 24,3
Přibližně stejné 212 51,1
Mírně vyšší 86 20,7
Výrazně vyšší 7 1,7
Celkem 415 100,0
Ostatní náklady – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 13:
1,72,2
24,3 51,1 20,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
Otázka byla zodpovězena z 96%, nevyjádřilo se 17 podniků. Respondenti zde opět využili všechny
možné odpovědi. V průměru volili odpověď „3 – přibližně stejné“ ostatní náklady ve srovnání
s konkurenty. Směrodatná odchylka má hodnotu 0,77.
Rozložení odpovědí je velmi podobné jako v případě nákladů na pracovní sílu. Nejvíce podniků
(51,1%) volí „zlatou střední cestu“ a domnívá se, že jejich ostatní náklady jsou srovnatelné s konkurencí.
Dále respondenti často uvádí mírně nižší (24,3%) a mírně vyšší ostatní náklady (20,7%)
oproti konkurenci. Krajní odpovědi – výrazně nižší či výrazně vyšší úroveň ostatních nákladů –
volí jen velmi malá část podniků v řádu jednotek procent.
Zkoumáme-li rozdělení četností odpovědí v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví,
pak lze konstatovat, že zpracovatelský průmysl vnímá tyto náklady jako mírně vyšší častěji (22,8%)
nežli stavebnictví (11,5%). Ve stavebnictví vyšší procento podniků hodnotí ostatní náklady jako
srovnatelné s konkurencí (60,3%) oproti zpracovatelskému průmyslu (49%).
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)54
V rámci skupin podniků různé velikosti nedochází k významným rozdílům v procentuálním
zastoupení odpovědí. Také právní forma nemá vliv na hodnocení ostatních nákladů ve srovnání
s konkurencí.
Vliv ostatních nákladů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 16:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 9 2,2
Mírně negativní vliv 85 21,1
Žádný vliv 177 43,9
Mírně pozitivní vliv 115 28,6
Silně pozitivní vliv 17 4,2
Celkem 403 100,0
Vliv ostatních nákladů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 14:
Odpovědi v procentech
4,2
2,2 21,1 43,9 28,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Otázku zodpovědělo přes 93% respondentů. Všechny možnosti odpovědí byly využity, průměr
hodnot je 3,1 a směrodatná odchylka má hodnotu 0,86.
Situace je podobná jako v otázce vlivu nákladů na pracovní sílu. Také faktor ostatní náklady
nemá, dle mínění respondentů, žádný vliv na konkurenceschopnost podniku, což uvedlo plných
43,9% dotazovaných. Další respondenti vnímají aspekt ostatních nákladů vůči konkurenceschopnosti
mírně pozitivně (28,6%) a jiní mírně negativně (21,1%).
Rozdíly mezi zpracovatelským průmyslem a stavebnictvím nejsou v této otázce nijak markantní.
Neexistují zásadní rozdíly ani v rámci skupin podniků dle velikosti. Právní forma nemá zásadní
vliv na vnímání působení ostatních nákladů na konkurenceschopnost.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 55
5.6. Kvalifikace pracovníků
5.6.1. Charakteristika otázky
A7. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, ostatní náklady ve Vašem podniku?
5.6.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Úroveň kvalifikace pracovníků – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 17:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 1 0,2
Mírně nižší 42 10,0
Přibližně stejná 214 50,7
Mírně vyšší 137 32,5
Výrazně vyšší 28 6,6
Celkem 422 100,0
Úroveň kvalifikace pracovníků – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 15:
6,60,2 10,0 50,7 32,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
Míra zodpovězení otázky A7. je téměř 98%. V absolutním vyjádření neodpovědělo 10 respondentů
z celkového počtu 432 podniků.
Respondenti opět využili celou škálu odpovědí, ale nutno poznamenat, že odpověď „výrazně
nižší“ byla označena jen jedním respondentem. Průměr odpovědí má hodnotu 3,4, slovně vyjádřeno
na pomezí odpovědí „přibližně stejná“ a „mírně vyšší“. Směrodatná odchylka má v tomto
případě hodnotu 0,8.
Je zřejmé, že se respondenti jednoznačně přiklání ke srovnatelné (50,7%) a mírně vyšší (32,5%)
úrovni kvalifikace pracovníků ve srovnání s konkurenčními subjekty. Výrazně vyšší úroveň kvalifikace
zaměstnanců uvádí 6,6% dotázaných subjektů.
Při rozdělení dle oboru činnosti je pořadí zastoupení odpovědí shodné, nejčastěji hodnotí obě
skupiny úroveň kvalifikace jako srovnatelnou s konkurencí. Příklon k této odpovědi je výraznější
ve stavebních podnicích (59,7% oproti 48,5% ve zpracovatelském průmyslu). V rámci skupin
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)56
podniků rozdělených dle velikosti nebyly zjištěny významné rozdíly v zastoupení jednotlivých
odpovědí. Zkoumáme-li zastoupení odpovědí dle právní formy, pak nenalézáme žádné významné
rozdíly, procenta jednotlivých odpovědí jsou v tomto případě až překvapivě podobná.
Vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 18:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 5 1,2
Mírně negativní vliv 41 10,1
Žádný vliv 172 42,4
Mírně pozitivní vliv 160 39,4
Silně pozitivní vliv 28 6,9
Celkem 406 100,0
Vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 16:
Odpovědi v procentech
6,91,2 10,1 42,4 39,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Tato otázka byla zodpovězena celkem 94% respondentů. Byly využity všechny nabízené možnosti
odpovědí a průměrná hodnota je 3,4. Směrodatná odchylka má hodnotu 0,81, lze tedy říci, že
respondenti byli poměrně homogenní ve svých odpovědích.
Poměrně zajímavé je zjištění, že nejvíce respondentů (42,4%) se domnívá, že úroveň kvalifikace
zaměstnanců nemá vliv na konkurenceschopnost. Dalo by se to vysvětlit tím, že se ve zkoumaném
vzorku jedná o výrobní podniky. Mírně pozitivní vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost
uvedlo 39,4% respondentů. Mírně negativní vliv zaznamenalo 10,1% respondentů
a silně pozitivní vliv pak 6,9% dotázaných.
V rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví je zastoupení odpovědí podobné. Ve skupinách
dle velikosti podniku neexistují významnější rozdíly v procentuálním zastoupení odpovědí.
Vnímání vlivu kvalifikace na konkurenceschopnost není nijak ovlivněno ani právní formou daného
podniku.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 57
5.7. Péče o zákazníky
5.7.1. Charakteristika otázky
A8. Jaká péče je, v porovnání s konkurenty, věnována zákazníkům Vašeho podniku?
5.7.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Péče o zákazníky – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 19:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 5 1,2
Mírně nižší 36 8,5
Přibližně stejná 154 36,4
Mírně vyšší 159 37,6
Výrazně vyšší 69 16,3
Celkem 423 100,0
Péče o zákazníky – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 17:
16,31,2 8,5 36,4 37,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
V otázce A8. byla opět dosažena vysoká míra zodpovězení – plných 98% respondentů zvolilo
některou z možností. Otázku nezodpovědělo, v absolutním vyjádření, 9 podniků. Byly opět využity
všechny možnosti odpovědí. Průměrná hodnota je 3,6, tedy – slovně vyjádřeno – na pomezí
možností „přibližně stejná“ a „mírně vyšší“ péče o zákazníka. Hodnota směrodatné odchylky odpovědí
je v tomto případě rovna 0,9.
Je zřejmé, že podniky se v oblasti péče o zákazníky hodnotí poměrně kladně. Jen zhruba 10%
podniků vnímá úroveň svojí péče o zákazníka na nižší úrovni v porovnání s konkurencí. Okolo
37% respondentů hodnotí tuto oblast ve svém podniku jako srovnatelnou s jinými subjekty a přibližně
stejné procento podniků hodnotí péči o zákazníky jako mírně vyšší oproti konkurenčním
subjektům. Poměrně hodně respondentů (16,3%) dále vnímá úroveň péče o klienty ve svém podniku
na výrazně vyšší úrovni ve srovnání s konkurenty.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)58
Zkoumáme-li odpovědi respondentů v rámci skupin dle oboru činnosti, pak lze opět konstatovat,
že trend odpovědí podniků zpracovatelského průmyslu a stavebnictví je podobný a neexistují
výrazné rozdíly v zastoupení jednotlivých odpovědí.
Velikost podniku rovněž nemá vliv na vnímání péče o zákazníky, různě velké podniky opět odpovídali
víceméně podobně.
Právní forma daného podniku také neovlivňuje odpovědi respondentů v této oblasti.
Vliv péče o zákazníky na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 20:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 5 1,2
Mírně negativní vliv 35 8,6
Žádný vliv 103 25,2
Mírně pozitivní vliv 182 44,5
Silně pozitivní vliv 84 20,5
Celkem 409 100,0
Vliv péče o zákazníky na konkurenceschopnost– výběrový soubor celkem.Graf č. 18:
Odpovědi v procentech
20,51,2 8,6 25,2 44,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Tuto část otázky zodpovědělo bezmála 95% respondentů. Byly využity všechny možné odpovědi,
nicméně odpověď „silně negativní vliv“ volilo absolutně jen 5 respondentů. Průměrná hodnota
odpovědí je 3,7, tedy příklon k „pozitivnímu vlivu“. Směrodatná odchylka odpovědí má
hodnotu 0,92.
Dalo se očekávat, že faktor péče o zákazníky bude hodnocen jako kladně ovlivňující konkurenceschopnost
organizace. K tomuto se přiklonilo celkem 65% respondentů, z nichž větší část
(44,5%) udává mírný vliv a zbylé podniky (20,5%) udávají silně pozitivní vliv. Žádný vliv faktoru
péče o zákazníky na konkurenceschopnost nezaznamenává 25,2% podniků a v 8,6% podniků působí
tento aspekt dokonce mírně negativně.
Stavební podniky volí častěji (55,1%) odpověď „mírně pozitivní vliv“ oproti zpracovatelským
podnikům (42%). Nicméně jedná se o maxima v obou skupinách a další hodnoty jsou kolem
nich soustředěny obdobně. Velikost podniku, zdá se, nemá vliv na vnímání daného faktoru na
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 59
konkurenceschopnost. Trend odpovědí je shodný a zastoupení odpovědí je podobné i ve skupinách
dle právní formy daného podniku.
5.8. Přístup k finančním zdrojům
5.8.1. Charakteristika otázky
A9. Jaký přístup má, v porovnání s konkurenty, Váš podnik ke zdrojům financování?
5.8.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Přístup ke zdrojům financování – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 21:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 21 5,2
Mírně nižší 65 16,2
Přibližně stejný 142 35,3
Mírně vyšší 109 27,1
Výrazně vyšší 65 16,2
Celkem 402 100,0
Přístup ke zdrojům financování – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 19:
16,25,2 16,2 35,3 27,1
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
Míra zodpovězení otázky A9. byla 93%, zbývajících 7% činí v absolutním vyjádření 30 podniků.
Respondenti opět využili celou škálu nabízených odpovědí. Průměr hodnot je 3,3 a směrodatná
odchylka je v tomto případě rovna hodnotě 1,09.
Nejvíce respondentů (35,3%) hodnotí přístup svého podniku k finančním zdrojům jako srovnatelný
s konkurencí. Dále velká část podniků (27,1%) uvádí lepší přístup ke zdrojům a dalších
16,2% podniků posuzuje svoje možnosti získání financí dokonce jako výrazně lepší ve srovnání
s konkurencí. Z hlediska oboru činnosti lze vyčíst mírnou tendenci obtížnějšího přístupu podniků
zpracovatelského průmyslu k finančním zdrojům oproti stavebnictví.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)60
V rámci skupin dle velikosti podniku si lze všimnout mírného rozdílu mezi subjekty s 50–99
zaměstnanci na jedné straně a podniky se 100–249 zaměstnanci a s více jak 250 zaměstnanci na
straně druhé. Je znát, že menší podniky udávají častěji obtížnější přístup ke zdrojům (celkově
27,5%) oproti větším subjektům (celkově 17,2% podniků se 100–249 zaměstnanci a 21% podniků
s více jak 250 zaměstnanci). Naopak podniky s více jak 100 zaměstnanci uvádí ve větší míře snadnější
přístup ke zdrojům (celkově 36,7% u podniků s 50–99 zaměstnanci oproti 47,2% podniků
se 100–249 zaměstnanci a 44,5% subjektů s více jak 250 zaměstnanci). Z hlediska právních forem
nebyl zjištěn rozdíl v přístupu k finančním zdrojům.
Vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 22:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 15 3,8
Mírně negativní vliv 56 14,2
Žádný vliv 143 36,5
Mírně pozitivní vliv 123 31,3
Silně pozitivní vliv 56 14,2
Celkem 393 100,0
Vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 20:
Odpovědi v procentech
14,2
3,8
14,2 36,5 31,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Míra zodpovězení otázky byla 91% ze vzorku. Respondenti vybírali ze všech nabízených odpovědí,
průměrná hodnota odpovědí je 3,4 a směrodatná odchylka se rovná 1.
Přístup k finančním zdrojům nejčastěji podniky vnímají jako faktor, který neovlivňuje jejich
konkurenceschopnost (36,5%). Velká část podniků (31,3%) jej ale z tohoto hlediska vnímá mírně
pozitivně. Silně pozitivně ovlivňuje tento faktor konkurenceschopnost ve 14,2% podniků a stejně
velká část respondentů uvádí mírně negativní vliv. Silně negativní vliv na konkurenceschopnost
má přístup k financím ve 3,8% podniků.
Dále bylo zjišťováno, jaké je zastoupení odpovědí v rámci oborů činnosti. Stavební podniky
o něco intenzivněji udávají pozitivní vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost
(celkově 56,8%) oproti podnikům zpracovatelského průmyslu (celkově 42,9%). Rozdělíme-
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 61
li podniky z hlediska velikosti, pak se nevyskytují významné rozdíly v procentuálním zastoupení
odpovědí. Vnímání vlivu přístupu k financím na konkurenceschopnost není ovlivněno právní
formou podniku.
5.9. Jméno firmy
5.9.1. Charakteristika otázky
A10. Jak je ceněno, v porovnání s konkurenty, jméno (resp. značka) Vašeho podniku?
5.9.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Cenění jména firmy – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 23:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 13 3,1
Mírně nižší 52 12,3
Přibližně stejně 128 30,2
Mírně vyšší 162 38,1
Výrazně vyšší 69 16,3
Celkem 424 100,0
Cenění jména firmy – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 21:
16,3
3,1
12,3 30,2 38,1
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Výrazně
nižší
Mírně
nižší
Přibližně
stejná
Mírně
vyšší
Výrazně
vyšší
Komentář
Míra zodpovězení otázky A10. byla 98%. Otázka zůstala nezodpovězena osmi respondenty.
Dotázaní využili všechny nabízené možnosti odpovědí. Průměrná hodnota odpovědí je 3,5, slovně
vyjádřeno – nachází se mezi možnostmi „přibližně stejně“ a „mírně vyšší“. Směrodatná odchylka
nabývá hodnoty 1.
Z odpovědí je patrné, že podniky převážně hodnotí jméno (značku) svého podniku jako kladně
vnímané. Jako méněcenné – výrazně nebo jen mírně – oproti konkurenci vnímá své jméno jen
zhruba 15% dotázaných. Dále 30,2% vnímá jméno firmy ceněné rovnocenně s konkurencí a vůbec
nejvyšší počet respondentů (38,1%) se domnívá, že jméno podniku je ceněno mírně více než
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)62
jméno konkurenčních subjektů. Zbývající dotázaní (16,3%) vnímají jméno svého podniku jako
výrazně více ceněné ve srovnání s konkurencí.
Při rozdělení podniků dle oboru činnosti se ukazuje, že se podniky ve zpracovatelském průmyslu
častěji domnívají, že jejich jméno je ceněno méně ve srovnání s konkurencí (celkově 17,2%)
oproti stavebnictví (celkově 7,4%). V souladu s tímto stavební podniky naopak uvádí, že jejich
jméno je ceněno výše oproti konkurenci (celkově 70,4%), zatímco zpracovatelské podniky tyto
odpovědi volí méně často (celkově 50,7%).
Při rozdělení dle velikosti podniku se neprojevily významné rozdíly mezi skupinami podniků,
nicméně je znát, že podniky se 100–249 zaměstnanci hodnotí častěji své jméno jako lépe vnímané
oproti konkurenci, srovnáme-li odpovědi s podniky s 50–99 zaměstnanci a více jak 250 zaměstnanci.
Právní forma víceméně nemá vliv na to, jak je ceněno jméno podniku.
Vliv cenění jména podniku na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 24:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 11 2,7
Mírně negativní vliv 43 10,6
Žádný vliv 103 25,4
Mírně pozitivní vliv 180 44,3
Silně pozitivní vliv 69 17,0
Celkem 406 100,0
Vliv cenění jména podniku na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 22:
Odpovědi v procentech
17,0
2,7
10,6 25,4 44,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Tuto otázku zodpovědělo celkem 94% respondentů, vynechalo ji v absolutním vyjádření 26 podniků.
Všechny nabízené odpovědi byly využity. Průměrná hodnota odpovědí je 3,6 a směrodatná
odchylka se pohybuje okolo 0,98.
Jak bylo řečeno výše, velká část respondentů se domnívá, že jméno jejich podniku je vnímáno
kladně. Je zřejmé, že tato skutečnost bude mít pozitivní vliv na konkurenceschopnost, což uvádí
přes 60% dotázaných, z toho 44,3% přiznává mírný vliv a 17% respondentů uvádí dokonce silně
pozitivní působení jména podniku na jeho konkurenceschopnost. Ve 25,4% podniků jméno
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 63
žádným způsobem neovlivňuje úspěšnost podniku. Zhruba 13% se domnívá, že jejich jméno či
značka působí dokonce negativně na jejich konkurenceschopnost.
V rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví je znát, v souladu s vyhodnocením předchozí
části otázky, že stavebnictví hodnotí vliv jména podniku častěji pozitivně (celkově 72,7%) ve
srovnání se zpracovatelským průmyslem (celkově 58,6%).
Z hlediska velikosti podniku se ukázalo, že podniky se 100–249 zaměstnanci vnímají vliv jména
podniku o něco málo častěji jako pozitivní z hlediska konkurenceschopnosti, což souvisí i s výsledky
předchozí části otázky. Právní forma podniku evidentně nesouvisí s vnímáním vlivu ocenění
jména firmy.
5.10. Konkurenční boj
5.10.1. Charakteristika otázky
A12. Konkurenční boj na trzích produktů, kde působí Váš podnik, je:
5.10.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Konkurenční boj na trhu – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 25:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízký 2 0,5
Nízký 14 3,3
Střední 68 15,9
Vysoký 199 46,4
Velmi vysoký 145 33,9
Celkem 428 100,0
Konkurenční boj na trhu – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 23:
33,90,5
3,3
15,9 46,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Velmi
nízký
Nízký Střední Vysoký Velmi
vysoký
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)64
Komentář
V otázce A12. byla dosažena vysoká míra zodpovězení, plných 99% respondentů zvolilo některou
z možností. Otázku nezodpověděly jen 4 subjekty. Byly zvoleny všechny nabízené možnosti
odpovědí, ale odpověď „1 – velmi nízký“ byla označena jen dvěma respondenty. Průměr se ustálil
na hodnotě 4,1, což lze slovně interpretovat jako „vysoký konkurenční boj“. Směrodatná odchylka
má hodnotu 0,81, což značí poměrně homogenní odpovědi.
U této otázky je znát velmi jednoznačný příklon ke skutečnosti, že konkurenční boj na trzích
je opravdu výrazný. Celkově přes 80% podniků hodnotí konkurenční boj na trhu jako vysoký
(46,4%) nebo dokonce velmi vysoký (33,9%). Necelých 16% se domnívá že na příslušném trhu je
konkurenční boj střední. Velmi malá část respondentů uvádí nízký nebo velmi nízký konkurenční
boj na jejich trzích (celkem 3,8% podniků).
V rámci oborů činnosti podniky vnímají konkurenční boj velmi obdobně, procentuální zastoupení
odpovědí je ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu podobné. Podobná situace je i mezi
skupinami podniků různé velikosti. Neexistují zde významné rozdíly v hodnocení konkurenčního
boje v prostředí. Četnosti odpovědí podniků různých právních forem se také výrazně neodlišují.
Vliv konkurenčního boje na trhu na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 26:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 37 9,0
Mírně negativní vliv 122 29,7
Žádný vliv 47 11,4
Mírně pozitivní vliv 155 37,7
Silně pozitivní vliv 50 12,2
Celkem 411 100,0
Vliv konkurenčního boje na trhu na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 24:
Odpovědi v procentech
12,29,0 29,7 11,4 37,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Otázku zodpovědělo 95% respondentů ze zkoumaného vzorku. Všechny nabízené možnosti odpovědí
byly využity. Průměrná hodnota zvolených odpovědí je 3,14. Směrodatná odchylka je zde
vyšší než u jiných otázek, její hodnota je 1,22.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 65
Lze si všimnout velmi zajímavého rozložení četností odpovědí. Zatímco u ostatních otázek části
A dotazníku byla znát tendence respondentů více či méně se přiklánět ke „zlatému středu“, nyní
je rozložení četností odlišné. Nejvíce se respondenti přiklánějí k mírně pozitivnímu vlivu konkurenčního
boje (37,7%) a dále pak k mírně negativnímu vlivu (39,7%). Četnosti ostatních odpovědí
se pohybují okolo 10%. Příčiny takového rozdělení odpovědí mohou být různé, např. současná
úspěšnost podniku na trhu apod. Roli zde jistě hraje i subjektivní posouzení celé situace respondentem,
někdo může vnímat velký konkurenční boj na trhu jako výzvu a jiný jako hrozbu.
Obor činnosti zásadním způsobem neovlivňuje zastoupení jednotlivých odpovědí. V rámci
podniků různé velikosti také nebyly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení odpovědí
na tuto otázku. Vnímání vlivu konkurenčního boje na konkurenceschopnost není ovlivněno
ani právní formou organizace.
5.11. Vyjednávací síla odběratelů
5.11.1. Charakteristika otázky
A13. Vyjednávací síla odběratelů Vašeho podniku je:
5.11.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Vyjednávací síla odběratelů – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 27:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 2 0,5
Nízká 11 2,6
Střední 118 27,6
Vysoká 205 47,8
Velmi vysoká 92 21,5
Celkem 428 100,0
Vyjednávací síla odběratelů – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 25:
21,50,5
2,6
27,6 47,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Velmi
nízká
Nízká Střední Vysoká Velmi
vysoká
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)66
Komentář
Míra zodpovězení otázky A13. byla opět vysoká, zhruba 99%, neodpověděli absolutně jen 4 respondenti.
Všechny nabízené možné odpovědi byly vybrány, nicméně odpověď „1 – velmi nízká“
byla vybrána jen dvěma 2 respondenty. Průměr odpovědí se ustálil na hodnotě 3,9, tedy – slovně
vyjádřeno – vysoká vyjednávací síla. Směrodatná odchylka má hodnotu 0,78, což značí poměrně
homogenní odpovědi.
Je zřejmé, že podniky jednoznačně vnímají sílu odběratelů jako střední a vyšší, jako nízkou ji
hodnotí jen zanedbatelná část dotázaných (celkem 2,6% ze vzorku). Nejčastěji podniky vnímají
sílu odběratele jako vysokou (47,8%) a jako střední (27,6%). Relativně velká část respondentů dále
uvedla velmi vysokou vyjednávací sílu odběratelů (21,5%).
V této otázce byly zjištěny poměrně zásadní rozdíly v hodnocení podniků zpracovatelského
průmyslu a stavebních podniků. Velká část stavebních firem (73,2%) hodnotí sílu odběratelů jako
střední, a jen 14,6% ji vnímá jako vysokou či velmi vysokou. Naproti tomu podniky zpracovatelského
průmyslu uvádí nejčastěji vysokou sílu odběratelů (47,8%) a poměrně velká část ji dokonce
hodnotí jako velmi vysokou (22%). Poměrně zřetelně se tedy projevuje skutečnost, že v podnicích
zpracovatelských je vyjednávací síla odběratelů vysoká, zatímco ve stavebnictví je spíše střední.
Při rozdělení podniků dle velikosti se neprojevily výrazné rozdíly v hodnocení vyjednávací síly
odběratelů. Právní forma podniku nehraje roli v hodnocení vyjednávací síly odběratelů.
Vliv vyjednávací síly odběratelů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 28:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 31 7,5
Mírně negativní vliv 144 34,8
Žádný vliv 97 23,5
Mírně pozitivní vliv 111 26,9
Silně pozitivní vliv 30 7,3
Celkem 413 100,0
Vliv vyjednávací síly odběratelů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 26:
Odpovědi v procentech
7,37,5 34,8 23,5 26,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 67
Komentář
Míra zodpovězení této části otázky je téměř 96% zkoumaného vzorku. Respondenti opět vybírali
ze všech nabízených možností, průměrná hodnota odpovědí je rovna 2,91 a směrodatná odchylka
má v tomto případě hodnotu 1,05.
Respondenti hodnotili vliv faktoru vyjednávací síla odběratele poměrně různorodě. Nejvíce
podniků (34,8%) uvádí, že tento aspekt působí na konkurenceschopnost spíše negativně. Naproti
tomu další velká skupina podniků (26,9%) hodnotí vliv síly odběratele jako spíše pozitivní. Žádný
vliv na konkurenceschopnost nemá tento faktor ve 23,5% podniků. Krajní možnosti, tedy silný
vliv (kladný či záporný) uvedlo vždy něco málo přes 7% respondentů.
Vzhledem k výsledkům předchozí části otázky dle oboru činnosti je trochu překvapivé, že
v tom, jak stavebnictví a zpracovatelský průmysl hodnotí vliv vyjednávací síly odběratelů, není
mezi těmito dvěma skupinami velký rozdíl v zastoupení odpovědí. Dále bylo zjištěno, že velikost
podniku nehraje roli v tom, jak podniky vnímají vliv síly odběratelů na konkurenceschopnost.
Také v rámci skupin dle právní formy nejsou velké rozdíly v zastoupení jednotlivých odpovědí.
5.12. Vyjednávací síla dodavatelů
5.12.1. Charakteristika otázky
A14. Vyjednávací síla dodavatelů Vašeho podniku je:
5.12.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Vyjednávací síla dodavatelů – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 29:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 3 0,7
Nízká 52 12,1
Střední 230 53,8
Vysoká 111 25,9
Velmi vysoká 32 7,5
Celkem 428 100,0
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)68
Vyjednávací síla dodavatelů – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 27:
7,50,7 12,1 53,8 25,9
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
Velmi
nízká
Nízká Střední Vysoká Velmi
vysoká
Komentář
V otázce A14. bylo dosaženo vysoké míry zodpovězení, přes 99% zkoumaného vzorku. Byly využity
všechny nabízené možnosti, průměr se ustálil na hodnotě 3,3 a směrodatná odchylka odpovědí
je rovna hodnotě 0,8, respondenti odpovídali poměrně homogenně.
Velká část respondentů (53,8%) se shodla na střední vyjednávací síle dodavatelů. Dále poměrně
významná část vzorku (25,9%) hodnotí sílu dodavatele jako vysokou. Další odpovědi jsou již
méně zastoupeny. Nízkou vyjednávací sílu dodavatelů konstatovalo 12,1% podniků a 7,5% respondentů
vnímá tento faktor jako velmi výrazný.
I v této otázce byly zjištěny určité rozdíly v rámci oborů činnosti. Ve stavebnictví uvádí podniky
častěji nižší vyjednávací sílu dodavatelů (20,5%) oproti zpracovatelskému průmyslu (celkově
11%). Analogicky uvádí zpracovatelské podniky ve vyšší míře vysokou vyjednávací sílu dodavatele
(celkově 36,5%) oproti stavebnictví (20,5%).
Při rozdělení dle velikosti podniků nebyly zjištěny významné rozdíly v zastoupení jednotlivých
odpovědí. Právní forma také nemá vliv na hodnocení vyjednávací síly dodavatelů ze strany
podniků.
Vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 30:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 25 6,1
Mírně negativní vliv 116 28,2
Žádný vliv 141 34,1
Mírně pozitivní vliv 114 27,7
Silně pozitivní vliv 16 3,9
Celkem 412 100,0
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 69
Vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 28:
Odpovědi v procentech
3,9
6,1 28,2 34,1 27,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Bylo dosaženo míry zodpovězení této otázky přes 95% zkoumaného vzorku. Vybrány byly všechny
nabízené možné odpovědi. Průměrná hodnota odpovědí je rovna 3, což slovně vyjádřeno znamená
odpověď „žádný vliv“. Směrodatná odchylka odpovědí je zde rovna hodnotě 0,98.
Odpovědi ve středu škály jsou poměrně stejnoměrně zastoupeny. Nejčastěji podniky nepozorují
vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost (34,1%). Téměř shodné procento
podniků vnímá mírný vliv síly dodavatelů na konkurenceschopnost, a to buď v negativním smyslu
(28,2%) nebo v pozitivním smyslu (27,7%). Výrazný vliv tohoto faktoru uvádí jen velmi malá
část respondentů.
Zkoumáme-li rozložení odpovědí v rámci oborů činnosti, pak lze konstatovat, že zpracovatelské
podniky ve větší míře uvádí negativní vliv tohoto faktoru na konkurenceschopnost (celkově
37,7%) oproti podnikům stavebním (celkově 19,3%). Stavební podniky naopak častěji uvádějí
střední vliv síly dodavatelů (42,3%, zatímco tuto odpověď volí 32,3% zpracovatelských podniků)
a také mírně pozitivní vliv (34,6% oproti 26% podniků zpracovatelského průmyslu).
Vnímání působení vyjednávací síly dodavatelů není ovlivněno velikostí podniku. Mezi společnostmi
s.r.o. a akciovými společnostmi taktéž nebyly zjištěny rozdíly v zastoupení jednotlivých
odpovědí.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)70
5.13. Zájem vstoupit do pracovního poměru
5.13.1. Charakteristika otázky
A15. Zájem vstoupit do pracovního poměru ve Vašem podniku je:
5.13.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Zájem vstoupit do pracovního poměru – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 31:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízký 9 2,1
Nízký 83 19,6
Střední 246 58,0
Vysoký 73 17,2
Velmi vysoký 13 3,1
Celkem 424 100,0
Zájem vstoupit do pracovního poměru – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 29:
3,12,1 19,6 58,0 17,2
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
Velmi
nízký
Nízký Střední Vysoký Velmi
vysoký
Komentář
Míra zodpovězení otázky A15. přesahuje 98% zkoumaného vzorku. Respondenti využili ve svých
odpovědích všechny nabízené možnosti, nicméně krajní varianty „1 – velmi nízký“ a „5 – velmi
vysoký“ byly zvoleny jen velmi zanedbatelnou částí podniků. Průměrná hodnota je rovna 3 a směrodatná
odchylka nabývá hodnoty 0,76, což lze považovat za relativně homogenní hodnocení
respondentů.
Nejvíce respondentů (58%) uvádí střední míru zájmu pracovat v jejich podniku. Nízký zájem
o práci v daném podniku přiznává 19,6% respondentů. Naproti tomu 17,2% respondentů se
domnívá, že jejich podnik je z hlediska pracovních příležitostí atraktivní a zájem o práci je tedy
vysoký. Stavební podniky ve větší míře uvádějí střední zájem o práci (73,2% oproti 54,5% ve
zpracovatelském průmyslu). Zpracovatelské podniky častěji konstatují nízký zájem o práci v jejich
organizaci (celkově 23,9% oproti 12,2% ve stavebnictví).
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 71
Zájem vstoupit do pracovního poměru není ovlivněn velikostí daného podniku. Maximální
zastoupení má ve skupinách podniků dle velikosti vždy odpověď „střední“ zájem o práci a ostatní
hodnoty jsou soustředěny kolem tohoto maxima víceméně podobně v rámci daných skupin.
Právní forma podniku rovněž nemá vliv na míru zájmu vstoupit do pracovního poměru v daném
podniku.
Vliv zájmu vstoupit do pracovního poměru – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 32:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 26 6,4
Mírně negativní vliv 120 29,5
Žádný vliv 162 39,8
Mírně pozitivní vliv 88 21,6
Silně pozitivní vliv 11 2,7
Celkem 407 100,0
Vliv zájmu vstoupit do pracovního poměru – výběrový soubor celkem.Graf č. 30:
Odpovědi v procentech
2,7
6,4 29,5 39,8 21,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Tuto otázku zodpovědělo celkem 94,2% respondentů, vynechalo ji v absolutním vyjádření 25
podniků. Opět byly zvoleny všechny možnosti, průměrná hodnota odpovědí je 2,85 a směrodatná
odchylka je rovna 0,92.
Vliv zájmu o práci na konkurenceschopnost je převážně mírný nebo žádný. Krajní možnosti,
tedy silný vliv tohoto faktoru, jsou zastoupeny výrazně méně. Respondenti nejčastěji uvádí, že
zájem o práci v daném podniku nemá žádný vliv na jejich konkurenceschopnost (39,8%). Další
podniky uvádí mírně negativní působení tohoto faktoru (29,5%) a mírně pozitivní vliv udává
21,6% respondentů.
Vliv zájmu o práci v daném podniku na konkurenceschopnost hodnotí poněkud odlišně skupiny
podniků dle oborů činnosti. Větší část stavebních podniků (53,2%) se domnívá, že zájem
o práci nemá žádný vliv na konkurenceschopnost, stejný názor zastává jen 36,7% podniků zpracovatelských.
Ty naopak ve větší míře hodnotí vliv zájmu o práci v daném podniku jako negativní
(celkově 38,8% oproti 23,4% podniků stavebních).
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)72
Velikost organizace neovlivňuje významně hodnocení vlivu tohoto faktoru na konkurenceschopnost.
Právní forma nemá žádný vliv na to, jak podniky hodnotí vliv zájmu o práci v jejich
podniku na konkurenceschopnost.
5.14. Korupce
5.14.1. Charakteristika otázky
A16. Korupce v prostředí, ve kterém podniká Váš podnik, je:
5.14.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Korupce v prostředí – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 33:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 136 32,9
Nízká 117 28,4
Střední 91 22,0
Vysoká 48 11,6
Velmi vysoká 21 5,1
Celkem 413 100,0
Korupce v prostředí – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 31:
5,132,9 28,4 22,0 11,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Velmi
nízká
Nízká Střední Vysoká Velmi
vysoká
Komentář
Míra zodpovězení otázky A16. je téměř 96% ze zkoumaného vzorku. Průměrná hodnota odpovědí
je rovna 2,3 a směrodatná odchylka nabývá hodnoty 1,18, což značí vyšší různorodost odpovědí
ve srovnání s ostatními otázkami této části dotazníku.
Je velmi zřetelný klesající trend zastoupení odpovědí od možnosti „velmi nízká“ k možnosti
„velmi vysoká“. Celkově 61,3% dotázaných konstatovalo nízkou korupci na příslušném trhu.
Nejvíce respondentů (32,9%) se domnívá, že v prostředí, ve kterém podnik působí, je míra korupce
velmi nízká a dalších 28,4% respondentů ji vnímá jako nízkou. Střední korupci udává 22% dotázaných
a vysokou či velmi vysokou korupci v prostředí vnímá celkově přes 16% respondentů.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 73
V této otázce se vyskytují významné rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými obory činnosti.
Podniky zpracovatelského průmyslu hodnotí nejčastěji korupci jako velmi nízkou (38,6%) nebo
nízkou (30,5%). Naproti tomu stavební podniky nejčastěji uvádějí střední (32,8%) a vysokou míru
korupce v prostředí (26,6%). Lze tedy vyčíst zřetelné vnímání vyšší korupce v oboru stavebnictví
oproti zpracovatelskému průmyslu.
V rámci skupin podniků dle velikosti nejsou rozdíly tak výrazné, nicméně lze vyčíst nižší korupci
ve skupině podniků s 50–99 zaměstnanci oproti podnikům s vyšším počtem zaměstnanců.
Poněkud rozdílné rozložení odpovědí je v tomto případě zřejmé i v rozdělení dle právní formy
podniku. Společnosti s ručením omezeným udávají nejčastěji velmi nízkou míru korupce
(38,7%) a každá další možná odpověď má vždy řádově o 10% nižší procentuální zastoupení.
Odpovědi akciových společností jsou velmi rovnoměrně rozloženy mezi velmi nízkou (25,7%),
nízkou (29,5%) a střední míru korupce (27,3%).
Vliv korupce v prostředí na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 34:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 39 9,9
Mírně negativní vliv 86 21,8
Žádný vliv 218 55,4
Mírně pozitivní vliv 30 7,6
Silně pozitivní vliv 21 5,3
Celkem 394 100,0
Vliv korupce v prostředí na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 32:
Odpovědi v procentech
5,3
9,9 21,8 55,4 7,6
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Míra zodpovězení otázky je 91%. Průměr odpovědí má hodnotu 2,8 a směrodatná odchylka je
rovna 0,92.
Dochází zde k poměrně výrazné shodě respondentů na skutečnosti, že korupce v prostředí
nemá žádný vliv na konkurenceschopnost daného podniku. Uvedlo to plných 55,4% dotazovaných.
Část podniků (21,8%) pak konstatuje mírně negativní vliv tohoto faktoru na jejich konkurenceschopnost
a necelých 10% uvádí dokonce silně negativní působení korupce. To lze chápat
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)74
tak, že takové podniky působí v prostředí, kde, chtějí-li být úspěšné, je třeba vynakládat určité
finanční zdroje na získávání zakázek apod. Pokud tyto zdroje vynaložit nechtějí, pak je jejich
konkurenceschopnost snížena. Zhruba 13% respondentů uvádí naopak pozitivní vliv korupce na
konkurenceschopnost.
Dále bylo analyzováno rozložení odpovědí v rámci skupin vytvořených dle oboru činnosti.
Negativní vliv tohoto faktoru pociťují zejména podniky stavební (celkově 50,7%), podniky zpracovatelského
průmyslu toto konstatují méně často (27,6%). Nejvyšší četnosti mají v obou skupinách
odpovědi „žádný vliv“, tuto odpověď zvolilo ve zpracovatelském průmyslu 58,2% podniků
a ve stavebnictví 42,3% respondentů.
Z hlediska velikosti podniku pociťují negativní vliv korupce nejvíce podniky s 50–99 zaměstnanci
(39,1%). Nejvyšší procento podniků ve všech skupinách volilo odpověď „žádný vliv“. Právní
forma podniku nemá v tomto případě vliv na zastoupení jednotlivých odpovědí.
5.15. Podpora státních orgánů
5.15.1. Charakteristika otázky
A17. Podpora Vašeho podniku ze strany státních orgánů je:
5.15.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Podpora státních orgánů – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 35:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 247 57,8
Nízká 99 23,2
Střední 62 14,5
Vysoká 17 4,0
Velmi vysoká 2 0,5
Celkem 427 100,0
Podpora státních orgánů – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 33:
0,557,8 23,2 14,5
4,0
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
Velmi
nízká
Nízká Střední Vysoká Velmi
vysoká
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 75
Komentář
Míra zodpovězení otázky A17. byla opět velmi vysoká – téměř 98% zkoumaného vzorku se
k otázce vyjádřilo. Byly využity všechny nabízené možnosti odpovědí, nicméně velmi vysokou
podporu uvedly jen 2 podniky. Průměrně byla zvolena hodnota 1,7 a směrodatná odchylka je
rovna hodnotě 0,9.
Podniky zde vyjádřily velmi jednotný názor, že podpora státních orgánů je velmi nízká (57,8%)
nebo nízká (23,2%). Celkově se tedy přes 80% respondentů domnívá, že podpora státu je nedostatečná.
Část podniků (14,5%) hodnotí podporu státu jako střední. Jen velmi malá část dotazovaných
(celkově 4,5%) udává vysokou míru tohoto faktoru. Podniky zpracovatelského průmyslu
a stavebnictví vnímají podporu státních orgánů podobně, zastoupení jednotlivých odpovědí
v těchto skupinách je téměř shodné.
Zkoumáme-li hodnocení podpory podniku ze strany státních orgánů z pohledu různě velkých
podniků, pak zde nejsou výrazné rozdíly v zastoupení odpovědí. Snad jen podniky s 50–99 zaměstnanci
vnímají častěji podporu státu jako velmi nízkou (65,4%). Trend odpovědí v rámci těchto
skupin je shodný. Z hlediska rozdělení podniků dle právní formy nebyly zjištěny významné
rozdíly v zastoupení jednotlivých odpovědí.
Vliv podpory státních orgánů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 36:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 67 16,3
Mírně negativní vliv 106 25,9
Žádný vliv 189 46,1
Mírně pozitivní vliv 42 10,2
Silně pozitivní vliv 6 1,5
Celkem 410 100,0
Vliv podpory státních orgánů na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 34:
Odpovědi v procentech
1,516,3 25,9 46,1 10,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)76
Komentář
Otázku zodpovědělo téměř 95% respondentů, vynechalo ji 22 respondentů. Všechny nabízené
odpovědi byly více či méně využity. Průměrná hodnota odpovědí je rovna 2,6 a směrodatná odchylka
nabývá hodnoty 0,93.
Podniky se poměrně výrazně shodují na domněnce, že míra státní podpory nemá žádný vliv
na jejich konkurenceschopnost (46,1%). Další velká část respondentů (celkově 42,2%) se domnívá,
že tento aspekt negativně ovlivňuje úspěšnost podniku. Necelých 12% hodnotí vliv podpory
státních orgánů jako pozitivní. Při rozdělení dle oboru činnosti nebyly zjištěny významné rozdíly
v procentuálním vyjádření odpovědí mezi zpracovatelským průmyslem a stavebnictvím.
Ve skupinách dle velikosti podniku nejsou opět velké rozdíly. Lze si ale všimnout, že vyšší podíl
podniků s 50–99 zaměstnanci pociťuje negativní vliv státní podpory (celkově 49,1%) ve srovnání
s podniky nad 250 zaměstnanců (celkově 34,1%). Podniky s více jak 250 zaměstnanci se zase
jednoznačněji (oproti malým podnikům) přiklánějí k tomu, že míra státní podpory nemá žádný
vliv na jejich konkurenceschopnost (54,5%). Právní forma nemá vliv na to, jak respondent vnímá
působení státní podpory na konkurenceschopnost podniku.
5.16. Podpora ze strany místních orgánů veřejné správy
5.16.1. Charakteristika otázky
A18. Podpora Vašeho podniku ze strany místních orgánů veřejné správy je:
5.16.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Podpora ze strany místních orgánů veřejné správy – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 37:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 173 40,9
Nízká 107 25,2
Střední 108 25,5
Vysoká 32 7,5
Velmi vysoká 4 0,9
Celkem 424 100,0
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 77
Podpora ze strany místních orgánů veřejné správy – výběrový soubor celkem.Graf č. 35:
Odpovědi v procentech
0,940,9 25,2 25,5 7,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Velmi
nízká
Nízká Střední Vysoká Velmi
vysoká
Komentář
Otázka A18. byla zodpovězena opět vysokým počtem respondentů, míra zodpovězení je přes
98% zkoumaného vzorku. Průměr vybraných odpovědí nabývá hodnoty 2 a směrodatná odchylka
je rovna 1,02.
Rozložení odpovědí je do jisté míry obdobné jako u otázky A17. zkoumající podporu státních
orgánů. Nicméně v otázce podpory veřejné správy je znát nižší stejnorodost odpovědí. Nejvíce
respondentů (40,9%) se opět domnívá, že je podpora velmi nízká, zastoupení této odpovědi ale
již není tak vysoké jako v otázce A17. Dále respondenti konstatovali, v téměř shodném procentuálním
zastoupení, že se jim podpora veřejné správy zdá nízká (25,2%) nebo střední (25,5%).
Vysokou míru tohoto faktoru uvádí celkem jen 8,4% podniků.
V rámci skupin dle oboru činnosti je rozložení četností odpovědí podobné. Velikost podniku
také zásadně neovlivňuje rozložení odpovědí, nicméně je opět znát, že podniky s 50–99 zaměstnanci
pociťují intenzivněji nízkou podporu orgánů veřejné správy. Zkoumáme-li výsledné odpovědi
z hlediska právní formy, pak zjišťujeme, že se ani zde nevyskytují významné rozdíly v četnostech
odpovědí.
Vliv podpory místních orgánů veřejné správy – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 38:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 39 9,5
Mírně negativní vliv 78 19,1
Žádný vliv 212 51,8
Mírně pozitivní vliv 76 18,6
Silně pozitivní vliv 4 1,0
Celkem 409 100,0
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)78
Vliv podpory místních orgánů veřejné správy – výběrový soubor celkem.Graf č. 36:
Odpovědi v procentech
1,09,5 19,1 51,8 18,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Otázka byla zodpovězena téměř 95% respondentů. Byly zvoleny všechny nabízené možnosti, nicméně
zastoupení odpovědi „silně pozitivní vliv“ je zanedbatelné. Průměrná hodnota je rovna 2,8.
Směrodatná odchylka je 0,87, což značí relativní homogenitu odpovědí.
Velká část respondentů (51,8%) uvádí, že podpora veřejné správy nemá na jejich úspěšnost
žádný vliv. Ostatní respondenti konstatují mírně negativní vliv (19,1%) nebo mírně pozitivní vliv
(18,6%). Dále se 9,5% podniků přiklání dokonce k výraznému negativnímu vlivu tohoto aspektu
na konkurenceschopnost.
V rámci skupin dle oboru činnosti je trend odpovědí podobný a největší část podniků ve zpracovatelském
průmyslu i ve stavebnictví se domnívá, že podpora veřejné správy nemá žádný vliv
na konkurenceschopnost podniku. Také různá velikost podniku výrazně neovlivňuje zastoupení
jednotlivých odpovědí. Neexistuje souvislost mezi právní formou podniku a vnímáním vlivu podpory
veřejné správy.
5.17. Trhy produktů
5.17.1. Charakteristika otázky
A20. Trhy produktů, kde působí Váš podnik se:
V otázce bylo zjišťováno, zda se trhy produktů, na kterých podnik působí, zužují či naopak rozšiřují.
Respondentům byly nabídnuty možné odpovědi na škále „1 – velmi zužují“ až „5 – velmi
rozšiřují“. Dále bylo cílem otázky zjistit, jak příslušná změna trhu ovlivní konkurenceschopnost
daného podniku. Respondenti vybírali z možných odpovědí na škále „1 – silně negativní vliv“ až
„5 – silně pozitivní vliv“.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 79
5.17.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Změny trhu – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 39:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi se zužují 3 0,7
Zužují se 47 11,5
Nemění se 98 23,9
Poměrně se rozšiřují 231 56,3
Velmi se rozšiřují 31 7,6
Celkem 410 100
Změny trhu – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 37:
7,60,7 11,5 23,9 56,3
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
Velmi
se zužují
Zužují se Nemění se Poměrně
se rozšiřují
Velmi
se rozšiřují
Komentář
Opět byla dosažena vysoká míra zodpovězení této otázky, téměř 95%. Respondenti využili všech
nabízených možností odpovědí, nicméně možnost „velmi se zužují“ byla vybrána jen zanedbatelnou
částí dotazovaných. Průměrná hodnota je rovna 3,6, tedy na pomezí odpovědí „nemění se“
a „poměrně se rozšiřují“. Směrodatná odchylka odpovědí v této otázce je rovna 0,81.
Velká část dotázaných se domnívá, že trhy produktů se spíše rozšiřují ( 56,3%). Jiné podniky se
domnívají, že se trhy dané produkce nemění (23,9%). Poměrně malá část respondentů má pocit,
že se trhy zužují (celkově 11,5%).
Při rozdělení podniků dle oboru činnosti, na zpracovatelské a stavební, nebyly nalezeny významné
rozdíly v procentuálním zastoupení jednotlivých odpovědí. Dále bylo analyzováno rozložení
odpovědí mezi podniky různé velikosti a nebyly zjištěny zásadní rozdíly v zastoupení odpovědí.
Právní forma také nemá vliv na rozložení odpovědí v této otázce.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)80
Vliv změny trhu na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 40:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 13 3,3
Mírně negativní vliv 64 16,0
Žádný vliv 75 18,8
Mírně pozitivní vliv 199 49,9
Silně pozitivní vliv 48 12,0
Celkem 399 100
Vliv změny trhu na konkurenceschopnost – výběrový soubor celkem.Graf č. 38:
Odpovědi v procentech
12,0
3,3
16,0 18,8 49,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Silně
negativní vliv
Mírně
negativní vliv
Žádný
vliv
Mírně
pozitivní vliv
Silně
pozitivní vliv
Komentář
Míra zodpovězení této otázky dosáhla hodnoty 92,4% podniků. Respondenti vybírali ze všech
nabízených odpovědí. Průměrně byla zvolena hodnota 3,5, tedy na pomezí odpovědí „žádný vliv“
a „mírně pozitivní vliv“. Směrodatná odchylka má v tomto případě hodnotu 0,81.
Největší a poměrně výrazná část podniků se domnívá, že příslušná změna trhu má spíše pozitivní
vliv na konkurenceschopnost (49,9%). Ostatní odpovědi jsou výrazně méně zastoupeny. Část
respondentů uvádí, že změny trhu nemají na konkurenceschopnost podniku žádný vliv (18,8%).
Další dotázaní uvádí mírně negativní vliv (16%) a silně pozitivní vliv (12%).
Rozdělíme-li podniky dle oboru činnosti, pak nebyly nalezeny významné rozdíly v odpovědích
mezi zpracovatelským a stavebním průmyslem. Zkoumáme-li rozložení odpovědí ve skupinách
podniků různé velikosti, pak nejsou zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení zvolených
odpovědí. Právní forma rovněž nemá vliv na procento zastoupení jednotlivých odpovědí.
5. FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 81
5.18. Diskuse
V části nazvané „Faktory konkurenceschopnosti podniku“ byly zkoumány vnitřní a vnější faktory
podnikání, které na podnik působí. Respondenti v rámci této části hodnotili vždy úroveň příslušného
faktoru a také jeho vliv na konkurenceschopnost podniku.
Je třeba si uvědomit, že vyjadřování se daného respondenta k faktorům konkurenceschopnosti
je ovlivněno řadou činitelů. Dotazovaný vnímá situaci různorodě podle toho, jak silný je jeho
podnik v současnosti, jaké má postavení na trhu, jaký je podíl lidské práce v podniku atd. Těchto
aspektů je skutečně mnoho. Dále je potřeba zmínit i subjektivní náhled konkrétního tazatele na
úroveň příslušných faktorů a jejich vliv na konkurenceschopnost.
V otázkách, kde respondenti hodnotili inovační aktivitu, pružnost a kvalitu produkce svého
podniku je nejčastěji znát příklon ke stejné a mírně vyšší úrovni ve srovnání s konkurencí. Vliv
těchto faktorů na konkurenceschopnost podniku je pak nejčastěji vnímán jako mírně pozitivní.
Dotazovaní dále hodnotili úroveň nákladů na práci a ostatních nákladů. Nejvíce respondentů
se domnívá, že náklady jsou zhruba na stejné úrovni jako u konkurence. Tento aspekt často nemá
buď žádný vliv nebo působí na konkurenceschopnost mírně pozitivně.
Dalšími faktory, ke kterým se respondenti vyjádřili, byly kvalifikace pracovníků, péče o zákazníky,
přístup ke zdrojům financování a jméno podniku. Dotazovaní nejčastěji vnímají úroveň
zmíněných aspektů jako srovnatelnou nebo mírně vyšší ve srovnání s konkurencí. Vliv těchto
činitelů na konkurenceschopnost ve velké části podniků buď není žádný nebo je hodnocen jako
mírně pozitivní.
Vnější faktory byly zkoumány obdobně. Korupční boj je, dle mínění podniků, nejčastěji vysoký
nebo dokonce velmi vysoký. Projevuje se zde různorodost pojetí této skutečnosti, neboť část
respondentů vnímá tuto situaci jako mírně pozitivní a část jako mírně negativní. Vyjednávací síla
odběratelů i dodavatelů je hodnocena především jako vysoká, ale část podniků je vnímá jako střední.
Obě tyto veličiny buď nemají žádný vliv na konkurenceschopnost nebo působí jen mírně.
Respondenti dále uvádějí střední míru zájmu vstoupit do pracovního poměru v jejich podniku,
tento faktor opět nemá žádný vliv nebo jen mírný. Korupce se podnikům jeví jako nízká a nemá
povětšinou žádný vliv na konkurenceschopnost. Podpora státních orgánů i orgánů veřejné správy
je poměrně jednotně hodnocena jako nízká. Ani tento aspekt nemá výrazný vliv na konkurenceschopnost
podniků.
Každá otázka byla dále zkoumána z hlediska oboru činnosti, velikosti a právní formy. Z hlediska
oboru činnosti byla analyzována dvě velká odvětví, zpracovatelský průmysl a stavebnictví.
V některých otázkách nebyla nalezena souvislost mezi zastoupením odpovědí a příslušným odvětvím.
Zřejmě nejvýznamnější rozdíly byly následující. Ve zpracovatelském průmyslu hodnotí
více podniků náklady na práci jako nižší ve srovnání s konkurencí, stavební podniky posuzují tyto
náklady spíše jako srovnatelné. To platí i pro ostatní náklady. Stavební podniky vnímají lépe svoje
jméno oproti podnikům zpracovatelského průmyslu. Rozdíly jsou i v hodnocení vyjednávací síly
odběratelů. Velká část stavebních podniků vnímá sílu odběratelů jako střední, zatímco zpracovatelské
podniky udávají spíše vysokou vyjednávací sílu odběratelů. Velikost podniku a právní forma
neovlivňují zásadním způsobem vnímání faktorů konkurenceschopnosti.
Respondenti se často přiklánějí k odpovědím ze středu nabízeného spektra, krajní odpovědi
byly voleny v menší míře. Často tedy dotazovaní uvádí srovnatelnou úroveň vnitřních faktorů ve
srovnání s konkurencí a střední míru vnějších faktorů. Krajní odpovědi měly vysoké zastoupení
jen v malém množství otázek.
82
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 83
6. Souhrnná část (B1)
6.1. Důležitost zájmových skupin (stakeholders)
6.1.1. Charakteristika otázky
B1.1. Uveďte, jakou důležitost mají níže uvedené zájmové skupiny (stakeholders)
pro Váš podnik.
V otázce se jedná o zjišťování důležitosti přikládané vyjmenovaným skupinám stakeholderů.
Respondenti uvádí úroveň důležitosti jednotlivých zájmových skupin na škále „1 – nedůležitá zájmová
skupina až 5 – vysoce důležitá zájmová skupina“ pro stávající situaci (proměnné x37b–x43b)
a zároveň také označují minulý a odhadují budoucí trend, obojí na škálách „sledovaná veličina
převážně rostla, zůstávala stejná, nastával pokles“, respektive „lze předpokládat, že sledovaná veličina
bude převážně růst, zůstane stejná, nebo nastane pokles“.
Zájmové skupiny byly stanoveny tyto: Vlastníci (x37), Zaměstnanci (x38), Zákazníci (x39),
Dodavatelé (x40), Věřitelé (x41), Stát (x42), Komunita v okolí podniku (x43)1
.
Všechny proměnné získané z otázky B1.1 jsou ordinálními proměnnými2
. Proměnné x37b–x43b
mohou být s ohledem na velikost škály 1–5 považovány i za kvazi intervalové.
1 Viz. předchozí fáze výzkumu a zprávy z nich jsou v publikacích: Blažek L., Doležalová, K., Klapalová, A. (2005);
Blažek, L. a kol. (2005).
2 Významy stupňům 2, 3 a 4 byly přiděleny až pro interpretaci, nebyly součástí dotazníku. Proměnnou tedy nelze
považovat za nominální.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)84
6.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 41: x37b až x43b – výběrový soubor celkem
x37b
Vlastníci–
Stávajícísituace
x38b
Zaměstnanci–
Stávajícísituace
x39b
Zákazníci–
Stávajícísituace
x40b
Dodavatele–
Stávajícísituace
x41b
Věřitelé–
Stávajícísituace
x42b
Stát–Stávající
situace
x43b
Komunitavokolí
podniku–
Stávajícísituace
Průměr 4,47 4,03 4,65 3,78 2,75 2,39 2,61
Medián 5,00 4,00 5,00 4,00 3,00 2,00 3,00
Modus 5 4 5 4 3 1 3
Sm. odchylka 0,88 0,90 0,61 0,90 1,22 1,21 1,15
Rozptyl 0,77 0,81 0,37 0,81 1,48 1,47 1,32
Komentář
U všech proměnných otázky B1.1. bylo dosaženo velmi vysoké míry zodpovězení otázek. U otázek
na současný stav bylo procento chybějících odpovědí nižší než 1,2 (tj. 1–5 z 432), u otázek na
trendy bylo nižší než 7 (absolutně 19–29 z 432).
Výjimkou byla skupina věřitelů, kde pro současný stav byla tato hodnota 3,5% (15 z 432) a pro
trendy přes 9% (39 z 432). Tato skutečnost by se dala interpretovat tak, že věřitelé nejsou některými
respondenty vnímáni jako samostatná zájmová skupina.
K hodnocení důležitosti jednotlivých skupin můžeme použít aritmetický průměr. Proměnné
můžeme považovat za intervalové a ačkoli rozložení hodnot jsou do jisté míry zešikmena, dává
nám průměr výstižnější informaci, než medián. Zároveň nejsou mezi průměry, mediány a mody
výrazné rozdíly. Z výše uvedené tabulky je tedy patrné, že skupinou vnímanou jako vysoce důležitou
jsou zákazníci, jejichž průměrné hodnocení je nejvyšší, což je doplněno i zdaleka nejnižší
směrodatnou odchylkou. Jen mírně nižší hodnotu mají vlastníci, za nimiž s výrazným odstupem
následují zaměstnanci a dále dodavatelé. Tyto dvě skupiny by již bylo třeba hodnotit jen jako velmi
důležité. Věřitelé a komunita v okolí podniku jsou pak průměrem mezi nízkou a střední důležitostí,
pro střední důležitost se však můžeme přiklonit i na základě modu a mediánu. Skupinou,
která je v základním souboru hodnocena jako nejméně významná, je stát s průměrem sice 2,36, ale
mediánem 2 a modem dokonce 1. Se snižujícími se hodnotami průměru u posledních skupin také
vzrůstá směrodatná odchylka, což je s ohledem na škálu a polohu průměrů v ní logické.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 85
6.1.3. Charakteristika odpovědí – důležitost vlastníků [pol. x37b]
Důležitost vlastníků. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 42:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 6 1,4
Málo důležitá 7 1,6
Středně důležitá 54 12,6
Velmi důležitá 75 17,5
Vysoce důležitá 287 66,9
Celkem 429 100,0
Důležitost vlastníků. Odpovědi v procentechGraf č. 39:
66,91,4 1,6 12,6 17,5
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
Ve většině případů (70%) byla důležitost vlastníků v minulosti stejně velká jako v současnosti. 5%
podniků uvedlo klesající tendenci, naproti tomu téměř 25% rostoucí trend. Do budoucna se předpokládá
obdobná dynamika důležitosti vlastníků. Lze konstatovat, že důležitost vlastníků jako
zájmové skupiny je velmi vysoká (67% hodnocení 5, dalších 30% hodnocení 4 a 3, zbývající hodnocení
jsou zanedbatelná) a zhruba ve čtvrtině případů se v budoucnosti bude ještě zvyšovat.
Při hodnocení důležitosti vlastníků dle oboru činnosti je patrné, že mezi zpracovatelským průmyslem
a stavebnictvím neexistují podstatnější rozdíly. Rozdíl mezi průměry 0,07 bodu znamená
pouze 1,4% na bodovací škále a i rozložení četností do jednotlivých kategorií je podobné.
Hodnotíme-li odpověď na danou otázku s ohledem na velikost podniků, lze pozorovat trend
mírného růstu (rozdíl mezi krajními hodnotami je jen 1,8% škály) důležitosti vlastníků s růstem
podniku. Poněkud výraznější je tento trend v kategorii vysoce důležitá zájmová skupina (rozdíl
4% škály mezi krajními hodnotami).
Zajímavé je rozdělení podle právní formy. Ukazuje se, že u akciových společností mají vlastníci
vyšší důležitost. Podle průměru se sice jedná o rozdíl jen 3,6% škály, ale v kategorii vysoce důležitá
zájmová skupina je to už 8% škály.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)86
6.1.4. Charakteristika odpovědí – důležitost zaměstnanců [pol. x38b]
Důležitost zaměstnanců. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 43:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 6 1,4
Málo důležitá 9 2,1
Středně důležitá 105 24,4
Velmi důležitá 159 36,9
Vysoce důležitá 152 35,3
Celkem 431 100,0
Důležitost zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 40:
35,31,4 2,1 24,4 36,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
Většina podniků uvádí, že důležitost v minulosti byla stejná jako v současnosti. V přibližně 6%
případů byla vyšší a ve 30% byla nižší. Do budoucna předpokládají podniky buď zachování stejné
úrovně (55,4%), nebo růst důležitosti (43%). Nejvíce podniků považuje zaměstnance za velmi
důležitou skupinu, ale významně jsou zastoupeny i kategorie vysoce a středně důležitá skupina.
Při rozdělení podniků do skupin podle oborů jsou rozdíly v průměru sice malé (2,6% škály),
ale rozdělení četností ukazuje, že ve stavebnictví jsou zaměstnanci častěji hodnoceni jako vysoce
důležití (41% vs. 33,9%).
Hodnocení podle velikosti podniku ukazuje trend poklesu důležitosti zaměstnanců s růstem
podniku. Průměry důležitosti tak klesají od 4,15 (podniky 50–99 zaměstnanců) přes 4,02 (100–249
zaměstnanců) po 3,91 (250 a více zaměstnanců). Rozložení četností odpovědí v jednotlivých kategoriích
důležitosti tento trend potvrzuje. Tuto závislost důležitosti zaměstnanců na velikosti podniku
lze považovat za statisticky významnou, avšak velmi slabou. Na hladině významnosti 0,027
je síla závislosti měřena koeficientem Kendallovo tau-c – 0,095.
U rozdělení podle právní formy je vyšší důležitost zaměstnanců ve společnostech s ručením
omezeným (o 6% škály). Tento fakt ale může souviset i s velikostí podniku, protože mezi podniky
nad 250 zaměstnanců je dvakrát více akciových společností, než společností s ručením
omezeným.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 87
6.1.5. Charakteristika odpovědí – důležitost zákazníků [pol. x39b]
Důležitost zákazníků. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 44:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 0 0,0
Málo důležitá 3 0,7
Středně důležitá 22 5,1
Velmi důležitá 96 22,3
Vysoce důležitá 310 71,9
Celkem 431 100,0
Důležitost zákazníků. Odpovědi v procentechGraf č. 41:
71,90,0 0,7
5,1
22,3
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
Zhruba v polovině (54,4%) podniků byla v minulosti důležitost zákazníků stejná jako v současnosti.
Ve 42,9% podniků pak tato důležitost v minulosti rostla. Ačkoliv 71,9% podniků hodnotí
zákazníky dnes jako vysoce důležité (22,3% jako velmi, 5,1% středně a 0,7% málo důležité), polovina
podniků předpokládá, že důležitost zákazníků ještě poroste a polovina, že bude stejná. Žádný
ze 432 podniků nevnímá zákazníky jako nedůležitou zájmovou skupinu.
Ve zpracovatelském průmyslu je průměr důležitosti zákazníků o 3,4% škály vyšší, než ve stavebnictví.
V kategorii vysoce důležitá zájmová skupina je tento rozdíl 13 procentních bodů.
Při rozdělení podniků podle velikosti průměry důležitosti nevykazují trend a rozdíly jsou velmi
malé. Nejnižší důležitost (4,61) zákazníkům přisuzují podniky kategorie 250 a více zaměstnanců,
nejvyšší pak kategorie 100–249 (4,68). Mezi podniky s 50–99 zaměstnanci je pak průměrem 4,66.
Téměř shodný průměr jako největší podniky vykazují akciové společnosti, je to 4,62. Společnosti
s ručením omezeným se pak podobají spíše kategorii 100–249 zaměstnanců s průměrem 4,68.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)88
6.1.6. Charakteristika odpovědí – důležitost dodavatelů [pol. x40b]
Důležitost dodavatelů. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 45:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 1 0,2
Málo důležitá 34 7,9
Středně důležitá 122 28,4
Velmi důležitá 173 40,2
Vysoce důležitá 100 23,3
Celkem 430 100,0
Důležitost dodavatelů. Odpovědi v procentechGraf č. 42:
23,30,2 7,9 28,4 40,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
Dvě třetiny podniků uvádí stejnou důležitost dodavatelů dnes jako v minulosti. Ve více než čtvrtině
tato důležitost byla nižší a v cca 6% vyšší. Dnes vnímá dodavatele nejvíce podniků jako velmi
důležité (40%), téměř čtvrtina jich pak vnímá dodavatele jako vysoce důležité a více než čtvrtina
jako středně důležité. Málo důležití jsou dodavatelé jen pro 7,9% podniků.
Důležitější jsou dodavatelé ve zpracovatelském průmyslu (3,82), a to o 4% škály, což dokladují
i četnosti v kategoriích vysoce a velmi důležitá zájmová skupina, které jsou pro zpracovatelský
průmysl 65,3% a pro stavebnictví 51,8%.
Při rozdělení podniků podle velikosti mají dodavatelé nejvyšší důležitost u podniků o 100–249
zaměstnancích (3,90) a nejnižší u podniků o 250 a více zaměstnancích (3,62). Mezi podniky s 50–
99 zaměstnanci bylo průměrné hodnocení 3,80.
Rozdíl v důležitosti dodavatelů mezi akciovými společnostmi (3,76) a společnostmi s ručením
omezeným (3,80) je minimální, pouze 0,8% škály. Rozdělení četností je tak v obou skupinách přibližně
stejné a je podobné rozložení ve výběrovém souboru jako celku.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 89
6.1.7. Charakteristika odpovědí – důležitost věřitelů [pol. x41b]
Důležitost věřitelů. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 46:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 88 21,1
Málo důležitá 74 17,7
Středně důležitá 147 35,3
Velmi důležitá 72 17,3
Vysoce důležitá 36 8,6
Celkem 417 100,0
Důležitost věřitelů. Odpovědi v procentechGraf č. 43:
8,621,1 17,7 35,3 17,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
72,5% podniků uvádí stejnou důležitost věřitelů dnes jako v minulosti. 11% uvádí, že jejich důležitost
rostla, kdežto 16%, že klesala. Nejvíce podniků pak vnímá současnou důležitost věřitelů
jako střední, a to 35,3%. Cca polovina tohoto počtu posuzuje podniky jako málo důležité (17,7%)
nebo naopak velmi důležité (17,3%). 21,1% podniků pak označuje věřitele za nedůležitou zájmovou
skupinu a jen 8,6% za vysoce důležitou zájmovou skupinu.
Věřitelé jsou výrazně důležitější ve stavebnictví (průměr 2,98), než ve zpracovatelském průmyslu
(2,69). To se projevuje i v rozdělení četností. 68,3% respondentů ze stavebnictví uvádí důležitost
střední a vyšší, zatímco ve zpracovatelském průmyslu je to jen 59,4% podniků. Uvedené
rozdíly však nejsou statisticky významné.
Při rozdělení podniků podle velikosti jsou rozdíly menší, lze ale sledovat trend poklesu důležitosti
věřitelů s růstem podniků. U podniků s 50–99 zaměstnanci je průměr 2,88, u podniků se 100–
249 zaměstnanci 2,72 a u podniků s 250 a více zaměstnanci jen 2,64. Výrazně se tento trend odráží
v četnostech podniků označujících věřitele za vysoce důležité. Tyto četnosti postupně klesají
s růstem velikosti podniků od 14,4% přes 7,2% k 4,8%. Sledovaná závislost ale není příliš silná,
hodnota koeficientu Spearmanova rho je minimální, pouze 0,035 na hladině významnosti 0,045.
Zajímavé je, že přes nižší důležitost věřitelů ve velkých podnicích je v akciových společnostech
důležitost věřitelů vyšší (2,79), než ve společnostech s ručením omezeným (2,71). A to přesto, že
právě dvě třetiny těchto velkých podniků jsou mezi akciovými společnostmi. Rozdíl je ale velmi
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)90
malý (1,6% škály) a četnosti v obou skupinách mají proto téměř stejné rozložení, které je tudíž
obdobné jako v celém výběrovém souboru.
6.1.8. Charakteristika odpovědí – důležitost státu [pol. x42b]
Důležitost státu. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 47:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 137 31,9
Málo důležitá 90 21,0
Středně důležitá 125 29,1
Velmi důležitá 52 12,1
Vysoce důležitá 25 5,8
Celkem 429 100,0
Důležitost státu. Odpovědi v procentechGraf č. 44:
5,831,9 21,0 29,1 12,1
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
Rozložení četností v rámci trendů je u důležitosti státu velmi podobné jako u důležitosti věřitelů.
V 17,4% důležitost státu klesala, v 72,5% byla stejná a v 10,2% rostla. Předpokládané budoucí
trendy jsou téměř stejné.
Stát je pro podniky nejméně důležitou zájmovou skupinou. Průměrné hodnocení je sice 2,34,
tedy více, než málo důležitá zájmová skupina, respondenti ale odpovídali nejčastěji, že stát je
pro ně nedůležitá zájmová skupina (31,9%). Druhou nejčastější odpovědí bylo středně důležitá
zájmová skupina (29,1%) a dále už s výraznějšími odstupy málo (21%), velmi (12,1%) a vysoce
(5,8%) důležitá zájmová skupina.
Stát je výrazně důležitější pro podniky ve stavebnictví. Průměrné hodnocení je tu 2,9 oproti
2,27 ve zpracovatelském průmyslu. Že je velmi odlišné i rozložení četností v jednotlivých kategoriích
důležitosti, je zřejmé i z modů, ty jsou středně důležitá zájmová skupina ve stavebnictví, ale
pouze nedůležitá zájmová skupina ve zpracovatelském průmyslu. Závislost je statisticky významná
na hladině 0,001 a síla závislosti měřena koeficientem Eta je 0,208.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 91
Důležitost státu v jednotlivých oborech činnostiGraf č. 45:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Zpracovatelský průmysl
Stavebnictví
Co se týče důležitosti státu v závislosti na velikosti podniku, nelze vyslovit jednoznačný závěr.
Zatímco podle průměru spíše důležitost státu klesá s růstem velikosti podniku (2,40 v obou kategoriích
do 250 zaměstnanců a 2,36 mezi podniky nad 250 zaměstnanců) a zatímco mediány jsou
ve všech skupinách podniků stejné (2), tak nejčetnější hodnoty jsou mezi podniky do 250 zaměstnanců
v kategorii nedůležitá zájmová skupina, ale mezi podniky nad 250 zaměstnanců v kategorii
středně důležitá zájmová skupina. Nejednoznačnosti odpovídá také závěr testů. Jejich výsledky
nejsou statisticky významné, a proto nelze zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci rozdílů
v základním souboru.
Důležitost státu v závislosti na velikosti podnikuTabulka č. 48:
50–99 zaměstnanců 100–249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců
Absolutně Procentně Absolutně Procentně Absolutně Procentně
Nedůležitá 43 33,9 57 32,8 37 28,9
Málo důležitá 24 18,9 34 19,5 32 25,0
Středně důležitá 36 28,3 49 28,2 40 31,3
Velmi důležitá 14 11,0 24 13,8 14 10,9
Vysoce důležitá 10 7,9 10 5,7 5 3,9
Celkem 127 100,0 174 100,0 128 100,0
Při rozdělení do skupin podle právní formy už mezi podniky výrazné rozdíly nejsou. Mezi akciovými
společnostmi je sice podle průměru stát vnímán jako méně důležitý, ale jen minimálně
(rozdíl 1% škály). Tomu odpovídá i velmi podobné rozložení četností, kdy nejčetnější kategorií je
tak nedůležitá zájmová skupina a druhou nejčetnější středně důležitá zájmová skupina. Nižší důležitost
státu mezi akciovými společnostmi může být způsobena tím, že je mezi nimi více velkých
společností, pro které je stát méně důležitý, než pro ostatní podniky.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)92
6.1.9. Charakteristika odpovědí – důležitost komunit v okolí podniku [pol. x43b]
Důležitost komunit v okolí podniku. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 49:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 98 23,0
Málo důležitá 84 19,7
Středně důležitá 151 35,4
Velmi důležitá 75 17,6
Vysoce důležitá 19 4,4
Celkem 427 100,0
Důležitost státu. Odpovědi v procentechGraf č. 46:
4,4
23,0 19,7 35,4 17,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo
důležitá
Středně
důležitá
Velmi
důležitá
Vysoce
důležitá
Komentář
76,9% podniků uvádí stejnou důležitost komunit3
v minulosti jako v současnosti, v 15,1%
byla nižší a v 7,9% vyšší. Do budoucna předpokládá růst 18,3%, stagnaci 76,8% a pokles jen
4,9% podniků.
Současná důležitost je pak v nejvíce podnicích vnímána jako střední (35,4%). Ve 23% podniků
byly komunity označeny za nedůležitou zájmovou skupinu, v 19,7% a 17,6% za málo, respektive
velmi důležitou zájmovou skupinu. Pouze v 4,4% byly komunity označeny jako vysoce
důležitá skupina.
Rozdíl průměrů důležitosti mezi podniky při rozdělení dle oboru činnosti je jen 0,15 bodu, tedy
3% škály. Vyšší je přitom důležitost komunit ve stavebnictví (2,73). Malému rozdílu v průměrech
odpovídá i obdobné rozložení četností v jednotlivých kategoriích důležitosti, které se blíží rozdělení
v celém výběrovém vzorku.
U závislosti na velikosti podniku lze sledovat trend velmi mírného růstu důležitosti komunit
s růstem velikosti podniku, nicméně rozdíly jsou velmi malé (mezi krajními hodnotami do 1%
škály): 2,60 u podniků s 50–99 zaměstnanci a u podniků se 100–249 zaměstnanci a 2,63 u podniků
nad 250 zaměstnanců. Rozložení četností v jednotlivých kategoriích důležitosti je opět ve všech
kategoriích obdobné a blížící se rozložení ve výběrovém vzorku.
3 Dále v textu této kapitoly bude uváděn pouze výraz „komunity“. Bude se však jednat pouze o komunity v okolí
podniky, v souladu s vymezením stakeholderských skupin v tomto výzkumu.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 93
Nejvýraznějších rozdílů je dosaženo při rozdělení podniků podle právní formy podnikání. Mezi
společnostmi s ručením omezeným je průměrné hodnocení komunit 2,58, kdežto mezi akciovými
společnostmi 2,65. V akciových společnostech byly komunity častěji hodnoceny jako velmi důležité
(19% vs. 16,4%) a málo důležité (23,3% vs. 16,8%), a zároveň méně často jako nedůležité
(19,6% vs. 25,6%) a středně důležité (36,6% vs. 33,9%). Přes pozorovaný rozdíl nejsou provedené
testy statisticky významné.
6.2. Teritoriální hledisko – ČR
6.2.1. Charakteristika otázky
B1.2. Má Váš podnik samostatné provozovny v České republice, jejichž sídlo je jinde než
sídlo podniku?
Tato otázka se snaží zjišťovat územní rozložení kapacit podniku. To je sice určeno už sídlem podniku,
ale předpokladem zde je, že sídlo podniku nemusí být místem, kde se uskutečňuje např. výroba,
poskytování služeb nebo obchodování.
Nabízené odpovědi jsou Ne, Ano a Počet provozoven. V matici zde byly zavedeny dvě proměnné.
x44a je dichotomická a sleduje pouze odpovědi Ne = 1, Ano = 2. x44b je naopak intervalová
proměnná a zaznamenává počet provozoven. Logické je sloučení do umělé proměnné, která bude
sledovat počet provozoven s tím, že do x44b vstoupí údaj Ne z x44a jako 0. Otázka B1.2 je dále
doplněna sídly provozoven včetně počtu zaměstnanců, přičemž maximální počet takto popsaných
provozoven je 5 (x45–x49).
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)94
6.2.2. Charakteristika odpovědí
Počet samostatných provozoven v ČR – výběrový souborTabulka č. 50:
Počet podniků
Absolutně Procentně
0 252 60,1
1 69 16,5
2 42 10,0
3 17 4,1
4 15 3,6
5 9 2,1
6 2 0,5
7 2 0,5
8 1 0,2
9 2 0,5
11 1 0,2
12 2 0,5
16 1 0,2
17 1 0,2
18 1 0,2
23 1 0,2
50 1 0,2
Celkem 419 100,0
Počet samostatných provozoven v ČR – výběrový souborGraf č. 47:
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 11 12 16 17 18 23 50
Komentář
Podíl chybějících odpovědí je u této otázky cca 3%, což je relativně dobrý výsledek. 252 podniků,
tedy 60,1% z těch, které otázku zodpověděly, uvedlo, že samostatnou provozovnu nemají.
U zbývajících podniků se pak počet samostatných provozoven pohyboval od jedné do padesáti,
typicky do pěti (36,2%). Jen 3,8% podniků uvedlo více než pět provozoven. Nejčastějším případem,
odhlédneme-li do podniků bez samostatných provozoven, jsou podniky s jednou provozovnou
(16,5%).
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 95
Rozdělení podniků podle oboru činnosti ukazuje, že ve stavebnictví jsou podniky se samostatnými
provozovnami mnohem častější (51,9%), na rozdíl od zpracovatelského průmyslu, kde je
takových podniků jen 36,7%. Výsledky provedeného testu však nejsou statisticky významné.
Ze získaných dat je zřejmé, že počet samostatných provozoven silně závisí na velikosti podniku,
což je logické. Mezi podniky s 50–99 zaměstnanci je jen 31,2% podniků se samostatnými provozovnami,
se 100–249 zaměstnanci 39,4% a s více než 250 zaměstnanci už 47,3%. Byla testována
závislost počtu samostatných provozoven na nekategorizované velikosti podniku a měřena
Pearsonovým R dosáhla hodnoty 0,463 na hladině významnosti 0,01.
Značný rozdíl je i mezi společnostmi s ručením omezeným (34,7% podniků se samostatnými
provozovnami) a akciovými společnostmi (46,2% podniků se samostatnými provozovnami).
Tento fakt však může být způsoben i tím, že mezi akciovými společnostmi je více podniků (45,8%
vs. 17,4%) nad 250 zaměstnanců. Závislost byla potvrzena hodnotou koeficientu Eta 0,153 na hladině
významnosti 0,006.
6.3. Teritoriální hledisko – zahraničí
6.3.1. Charakteristika otázky
B1.3. Má Váš podnik samostatné provozovny, jejichž sídlo je v zahraničí?
Tato otázka se snaží zjišťovat územní rozložení kapacit podniku v zahraničí. Nabízené odpovědi
jsou Ne, Ano a Počet provozoven. V matici zde byly zavedeny dvě proměnné. x51a je dichotomická
a sleduje pouze odpovědi Ne = 1, Ano = 2. Proměnná x51b je naopak intervalová a zaznamenává
počet provozoven. Stejně jako u otázky B1.2 je logické sloučení do umělé proměnné, která
bude sledovat počet provozoven s tím, že do x51b vstoupí údaj Ne z x51a jako 0. Otázka B1.3 je
dále doplněna zeměmi, do kterých jsou provozovny dislokovány, včetně počtu zaměstnanců, přičemž
maximální počet takto popsaných provozoven je 4 (x52–x55).
6.3.2. Charakteristika odpovědí
Počet samostatných provozoven v zahraničí – výběrový souborTabulka č. 51:
Počet podniků
Absolutně Procentně
0 373 91,2
1 16 3,9
2 6 1,5
3 5 1,2
4 4 1,0
5 1 0,2
6 1 0,2
8 1 0,2
10 1 0,2
11 1 0,2
Celkem 413 100,0
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)96
Počet samostatných provozoven v zahraničí – výběrový souborGraf č. 48:
0 %
10 %
20 %
30 %
90 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
0 1 2 3 4 5 6 8 10 11
Komentář
Procento chybějících odpovědí je u této otázky 4,4. 91,2% podniků, které otázku zodpověděly,
pak uvádí, že nemá provozovnu v zahraničí. 3,9% podniků má pouze jednu provozovnu a 3,7
dvě až čtyři provozovny v zahraničí. Více než čtyři (nejvýše bylo zaznamenáno 11 provozoven)
má jen jedno procento podniků.
Z hlediska oborové příslušnosti jsou podíly podniků se zahraničními provozovnami velmi obdobné,
ve stavebnictví jich je 10,8% a ve zpracovatelském průmyslu 8,9%.
Při rozdělení podniků podle velikosti se ukazuje závislost počtu zahraničních provozoven na velikosti
podniků. Jen 7,3% podniků s 50–99 zaměstnanci a 7,8% podniků se 100–249 zaměstnanci,
zato 14,6% podniků nad 250 zaměstnanců má zahraniční provozovny. Tuto závislost potvrzuje
hodnota Pearsonova R 0,154 na hladině významnosti 0,01.
Mezi společnostmi s ručením omezeným jsou zahraniční provozovny méně časté (8,2%) než
mezi akciovými společnostmi (11,7%).
6.4. Míra decentralizace
Tato otázka se skládá ze dvou částí, z nichž první zjišťuje obdobným způsobem jako předchozí
dvě otázky, zda má podnik autonomní organizační jednotky (divize, závody apod.), tedy míru decentralizace.
Druhá část zkoumá způsob, jakým je tato autonomie realizována.
6.4.1. Charakteristika otázky – míra decentralizace
B1.4. Existují ve Vašem podniku relativně autonomní organizační jednotky (divize, závody,
apod.)?
Opět je použita forma odpovědi jako v předchozích otázkách, tedy vzniklá proměnná x57a může
nabývat hodnot 1 = Ne a 2 = Ano a proměnná x57b znamená počet provozoven. Opět se jedná
o dichotomickou a intervalovou proměnnou a byla vytvořena umělá intervalová proměnná sloučením
x57a a x57b.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 97
6.4.2. Charakteristika odpovědí
Počet autonomních organizačních jednotek – výběrový souborTabulka č. 52:
Počet podniků
Absolutně Procentně
0 269 66,1
1 15 3,7
2 33 8,1
3 29 7,1
4 23 5,7
5 18 4,4
6 9 2,2
8 4 1,0
9 3 0,7
10 1 0,2
11 2 0,5
12 1 0,2
Celkem 407 100,0
Počet autonomních organizačních jednotek – výběrový souborGraf č. 49:
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
0 1 2 3 4 5 6 8 9 10 11 12
Komentář
Otázku zodpovědělo 94,2% podniků. 66,1% z nich uvedlo, že nemají autonomní organizační
jednotky. Z rozložení četností odpovědí se pak ukazuje, že pokud podniky autonomní organizační
jednotky mají, tíhnou k více než jedné. Nejčetnějším případem jsou podniky se dvěmi autonomními
organizačními jednotkami (8,1%), následují se třemi (7,1%). Více než pět autonomních
organizačních jednotek už má ale méně než 5% podniků.
Stejně jako u samostatných provozoven v ČR se ukazuje závislost existence autonomních organizačních
jednotek na oboru podnikání. Ve stavebnictví je téměř dvakrát více podniků s autonomními
organizačními jednotkami (50%), než ve zpracovatelském průmyslu (32,7%). Rýsuje se zde
možná souvislost se samostatnými provozovnami, a to závislost existence autonomních organizačních
jednotek na existenci samostatných provozoven. Podle provedeného testu je skutečně tato
závislost statisticky významná (Spearmanovo rho 0,325 na hladině významnosti 0,01).
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)98
Zřejmý je trend růstu autonomních organizačních jednotek s růstem podniků. U podniků
s 50–99 zaměstnanci má autonomní organizační jednotky jen 27,2% podniků, v kategorii 100–
249 zaměstnanců 35,1% a v kategorii nad 250 zaměstnanců 46,1%. Tuto závislost lze potvrdit
Pearsonovým R s hodnotou 0,251 na hladině významnosti 0,01.
Akciové společnosti mají samostatné organizační jednotky častěji (43%), než společnosti s ručením
omezeným (30,6%). Existenci vztahu, ačkoli slabého, potvrzuje koeficient Eta (0,164) na
hladině významnosti 0,037.
6.4.3. Charakteristika otázky – způsob decentralizace
B1.4. Pokud ve Vašem podniku existují relativně autonomní organizační jednotky,
jak je tato autonomie realizována?
Nabídnuto bylo těchto šest oblastí: x58: Plánování výrobního programu, x59: Jednání s odběrateli,
x60: Plánování materiálových vstupů, x61: Jednání s dodavateli, x62: Plánování rozvoje pracovních
sil, x63: Výběr a přijímání pracovníků. Respondenti označovali jak stávající stav na pětibodové
škále s naznačeným významem: 1 – nízká autonomie, 3 – střední autonomie a 5 – vysoká
autonomie, tak minulý a odhadovaný budoucí trend.
6.4.4. Charakteristika odpovědí
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 53: x58b–x63b ve výběrovém souboru
x58b
Plánování
výrobního
programu
x59b
Jednání
sodběrateli
x60b
Plánování
materiálových
vstupů
x61b
Jednání
sdodavateli
x62b
Plánování
rozvoje
pracovníchsil
x63b
Výběr
apřijímání
pracovníků
Průměr 3,22 3,49 3,42 3,32 3,15 3,48
Medián 3,00 4,00 3,00 3,00 3,00 3,00
Modus 3 5 3 3 3 3
St. odchylka 1,38 1,36 1,25 1,26 1,26 1,21
Rozptyl 1,91 1,86 1,57 1,60 1,59 1,45
Komentář
K hodnocení způsobu uplatňování decentralizace můžeme, stejně jako u důležitosti zájmových
skupin, použít aritmetický průměr. Proměnné lze považovat za intervalové a i když jsou rozložení
hodnot většinou zešikmena, dává nám průměr podrobnější informaci, než medián, který je, až na
jednu výjimku, pro všechny předdefinované způsoby stejný (3).
Jak je vidět, respondenti uváděli míru autonomie v jednotlivých oblastech střední, snad kromě
jednání s odběrateli, kde je sice průměrné skóre 3,49, ale střední hodnotou je 4 a nejčastější dokonce
5, což můžeme interpretovat jako spíše vysoká autonomie. Nejnižší míra autonomie panuje
v oblasti plánování rozvoje pracovních sil (3,15). Přesto je míra decentralizace v příbuzné oblasti
výběru a přijímání pracovníků jen těsně na druhém místě s hodnotou 3,48. Ostatní oblasti následují
s víceméně stejnými odstupy, tedy plánování materiálových vstupů (3,42), jednání s dodavateli
(3,32) a plánování výrobního programu (3,22).
Tyto otázky byly relevantní pro ty podniky, které mají autonomní jednotky. Odpovědělo na
ně 154 podniků.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 99
6.4.5. Charakteristika odpovědí – míra autonomie v plánování výrobního
programu [pol. x58b]
Míra autonomie v plánování výrobního programu. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 54:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Nízká autonomie 28 18,2
2 Spíše nízká autonomie 12 7,8
3 Střední autonomie 49 31,8
4 Spíše vysoká autonomie 28 18,2
5 Vysoká autonomie 37 24,0
Celkem 154 100,0
Míra autonomie v plánování výrobního programuGraf č. 50:
24,018,2 7,8 31,8 18,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká
autonomie
Spíše nízká
autonomie
Střední
autonomie
Spíše vysoká
autonomie
Vysoká
autonomie
Komentář
Nejvíce podniků uvádělo v oblasti plánování výrobního programu střední autonomii (31,8%),
ostatní podniky pak tendovaly spíše ke krajním hodnotám, a to 24% k vysoké a 18,2% k nízké
a autonomii. Spíše vysokou autonomii uvedlo také 18,2% podniků a spíše nízkou 7,8%.
Podle oboru podnikání se autonomie nijak výrazně neliší, průměrná míra ve stavebnictví je 3,15
a ve zpracovatelském průmyslu 3,25. Rozdíl je ale jen 2% škály.
U rozdělení podle velikosti podniku je zřejmý trend růstu autonomie s růstem velikosti podniku.
Mezi podniky s 50–99 zaměstnanci je průměrná míra autonomie 2,62, kdežto u podniků se
100–249 zaměstnanci už 3,38 a mezi podniky s 250 a více zaměstnanci 3,40. Tuto pozorovanou
závislost potvrzují provedené testy, hodnota koeficientu Somersovo D je 0,149 na hladině významnosti
0,026.
Ve společnostech s ručením omezeným je míra autonomie v plánování výrobního programu
(3,15) o cca 3% škály nižší než v akciových společnostech (3,28). Tento rozdíl není výrazný, navíc
část z něj může vysvětlit závislost autonomie v této oblasti na velikosti podniku.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)100
6.4.6. Charakteristika odpovědí – míra autonomie v jednání s odběrateli [pol. x59b]
Míra autonomie v jednání s odběrateli. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 55:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Nízká autonomie 21 13,6
2 Spíše nízká autonomie 15 9,7
3 Střední autonomie 31 20,1
4 Spíše vysoká autonomie 42 27,3
5 Vysoká autonomie 45 29,2
Celkem 154 100,0
Míra autonomie v jednání s odběrateliGraf č. 51:
29,213,6 9,7 20,1 27,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká
autonomie
Spíše nízká
autonomie
Střední
autonomie
Spíše vysoká
autonomie
Vysoká
autonomie
Komentář
Jednání s odběrateli je oblastí, ve které uváděli respondenti nejvyšší míru autonomie. Rozložení
četností se tak liší od ostatních oblastí, nejčetnější kategorií je vysoká autonomie (29,2%), střední
hodnotou spíše vysoká autonomie (27,3%). I dále četnosti klesají, přes 20,1% u střední autonomie
k 9,7% v kategorii spíše nízká autonomie. Tendence ke krajním hodnotám se ale ukazuje i zde,
nízkou autonomii uvádí 13,6% podniků.
Relativně velký (5,2%), při porovnání s jinými kritérii nebo oblastmi autonomie, je rozdíl v autonomii
jednání s dodavateli mezi jednotlivými obory. Ve zpracovatelském průmyslu je výrazně
nižší (3,42), než ve stavebnictví (3,68). Provedené testy však nejsou statisticky významné.
V závislosti na velikosti podniku trend vysledovat nelze, u podniků s 50–99 zaměstnanci je sice
průměr nejnižší (3,27), ale nejvyšší je u podniků se 100–249 zaměstnanci (3,66) a mezi těmito hodnotami
je průměr podniků s 250 a více zaměstnanci (3,43).
Obdobně jako u předchozí oblasti je i v jednání s odběrateli mezi podniky s rozdílnou právní
formou cca 3% škály, tentokrát je ale vyšší ve společnostech s ručením omezeným (3,58) a nižší
v akciových společnostech (3,41).
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 101
6.4.7. Charakteristika odpovědí – míra autonomie v plánování materiálových
vstupů [pol. x60b]
Míra autonomie v plánování materiálových vstupů. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 56:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Nízká autonomie 16 10,5
2 Spíše nízká autonomie 15 9,8
3 Střední autonomie 49 32,0
4 Spíše vysoká autonomie 35 22,9
5 Vysoká autonomie 38 24,8
Celkem 153 100,0
Míra autonomie v plánování materiálových vstupůGraf č. 52:
24,810,5 9,8 32,0 22,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká
autonomie
Spíše nízká
autonomie
Střední
autonomie
Spíše vysoká
autonomie
Vysoká
autonomie
Komentář
V této oblasti realizace autonomie jsou hodnoty četností rozloženy tak, jak je to typické i pro většinu
ostatních oblastí. Nejčetnější kategorií je střední autonomie (32%) a dále se hodnocení soustřeďuje
ke krajním hodnotám: 24,8% vysoká autonomie a 10,5% nízká autonomie, mezi nimiž
a střední autonomií jsou méně četné mezistupně spíše vysoká autonomie (22,9%) a spíše nízká
autonomie (9,8%).
Rozdíl v míře autonomie v plánování materiálových vstupů je mezi podniky jednotlivých oborů
minimální, menší než 1% škály, ve stavebnictví je průměrná hodnota 3,45 a ve zpracovatelském
průmyslu 3,41.
Při rozdělení podle velikosti podniku opět průměry míry autonomie nevykazují trend, ale pohybují
se od nejnižšího průměru (3,12) u podniků 50–99 zaměstnanců přes nejvyšší (3,68) u podniků
100–249 zaměstnanců po střední (3,31) u podniků s 250 a více zaměstnanci. Rozdíly mezi krajními
hodnotami jsou poměrně výrazné, 11,2% škály.
Stejně výrazný je i rozdíl mezi akciovými společnostmi (3,19) a společnostmi s ručením omezeným
(3,68), zde 9,8% škály. Testy však buď nejsou statisticky významné (Cramerovo V) nebo
s nulovou závislostí (Lambda při hladině významnosti 0,058).
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)102
6.4.8. Charakteristika odpovědí – míra autonomie v jednání s dodavateli
[pol. x61b]
Míra autonomie v jednání s dodavateli. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 57:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Nízká autonomie 18 11,8
2 Spíše nízká autonomie 19 12,5
3 Střední autonomie 43 28,3
4 Spíše vysoká autonomie 41 27,0
5 Vysoká autonomie 31 20,4
Celkem 152 100,0
Míra autonomie v jednání s dodavateliGraf č. 53:
20,411,8 12,5 28,3 27,0
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká
autonomie
Spíše nízká
autonomie
Střední
autonomie
Spíše vysoká
autonomie
Vysoká
autonomie
Komentář
V této oblasti realizace autonomie jsou hodnoty četností rozloženy nejrovnoměrněji. Navíc postupně
klesají od nejčetnější střední autonomie (28,3%) ke krajním hodnotám, i když různým tempem.
Spíše nízkou autonomii uvádí jen 12,5% a nízkou autonomii 11,8% podniků, kdežto spíše
vysoká autonomie se vyskytovala ve 27% a vysoká autonomie ve 20,4% podniků.
Ve stavebnictví je autonomie v této oblasti značně vyšší (3,69), než ve zpracovatelském průmyslu
(3,19), a to o 10% škály. Provedené testy však nejsou statisticky významné.
Na rozdíl od předchozích dvou oblastí je nyní nejnižší uváděná autonomie mezi podniky s 250
a více zaměstnanci (3,07). Nejvyšší však stále zůstává mezi podniky se 100–249 zaměstnanci (3,61),
u podniků s 50–99 zaměstnanci je 3,24. Rozdíl mezi krajními hodnotami tak činí 10,8% škály.
V akciových společnostech je opět míra autonomie nižší (3,09), než ve společnostech s ručením
omezeným (3,57), a to o 9,6% škály. Závislost měřena Cramerovým V má sílu 0,226 ale při hladině
významnosti pouze 0,1.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 103
6.4.9. Charakteristika odpovědí – míra autonomie v plánování rozvoje
pracovních sil [pol. x62b]
Míra autonomie v plánování rozvoje pracovních sil. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 58:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Nízká autonomie 19 12,4
2 Spíše nízká autonomie 24 15,7
3 Střední autonomie 55 35,9
4 Spíše vysoká autonomie 25 16,3
5 Vysoká autonomie 30 19,6
Celkem 153 100,0
Míra autonomie v plánování rozvoje pracovních silGraf č. 54:
19,612,4 15,7 35,9 16,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká
autonomie
Spíše nízká
autonomie
Střední
autonomie
Spíše vysoká
autonomie
Vysoká
autonomie
Komentář
V této oblasti uplatňování autonomie je sice nejčetnější kategorie střední autonomie (35,9%) jako
v ostatních oblastech, v ostatních kategoriích jsou četnosti ale podstatně vyrovnanější okolo patnáctiprocentní
úrovně. Nízkou autonomii tak uvedlo 12,4%, spíše nízkou 15,7%, spíše vysokou
16,3% a vysokou 19,6% podniků.
Průměrné hodnoty se podle oboru téměř neliší, ve zpracovatelském průmyslu to je 3,14 a ve
stavebnictví 3,18, tedy 0,8% škály.
U společností s 50–99 zaměstnanci je průměrné hodnocení 2,97, tedy jako obvykle nejnižší při
srovnání podle velikosti. U společností se 100–249 zaměstnanci je míra autonomie opět nejvyšší,
a to 3,25 a mezi těmito hodnotami leží autonomie největších podniků s průměrem 3,15. Rozdíly
mezi krajními hodnotami jsou v porovnání s ostatními oblastmi nízké, a to 5,6% škály. Nezvykle
malý rozdíl je i mezi společnostmi s ručením omezeným (3,25) a akciovými společnostmi (3,06),
pouze 3,8% škály.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)104
6.4.10. Charakteristika odpovědí – míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníků
[pol. x63b]
Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníků. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 59:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Nízká autonomie 12 7,8
2 Spíše nízká autonomie 17 11,0
3 Střední autonomie 49 31,8
4 Spíše vysoká autonomie 37 24,0
5 Vysoká autonomie 39 25,3
Celkem 154 100,0
Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníkůGraf č. 55:
25,37,8 11,0 31,8 24,0
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká
autonomie
Spíše nízká
autonomie
Střední
autonomie
Spíše vysoká
autonomie
Vysoká
autonomie
Komentář
Opět je nejčetnější kategorie střední autonomie (31,8%), ale relativně vysokému průměru odpovídají
četnosti v kategoriích spíše vysoká (24%) a vysoká (25,3%) autonomie. Spíše nízkou a nízkou
autonomii pak uvedlo 11%, resp. 7,8% podniků.
V jednotlivých oborech činnosti se míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníků neliší
nijak výrazně, ve stavebnictví činí její průměr 3,58 a ve zpracovatelském průmyslu 3,45, tedy
o 2,6% škály.
Autonomie v této oblasti je nejnižší u společností s více než 250 zaměstnanci (3,42), ale jen nepatrně
po autonomii ve společnostech s 50–99 zaměstnanci (3,45). Jako obvykle je nejvyšší autonomie
ve společnostech se 100–249 zaměstnanci, ale nijak výrazně (3,56). Rozdíl mezi krajními
hodnotami je opět nízký, 2,8% škály. Obdobně malý rozdíl je mezi společnostmi s ručením omezeným
(3,53) a akciovými společnostmi (3,43).
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 105
6.5. Stupeň řízení
6.5.1. Charakteristika otázky
B1.5. Kolik stupňů řízení (v hlavní linii) má Váš podnik?
Z této otázky vznikla ordinální proměnná x64. Protože nejčastější i střední hodnoty byly u všech
podmnožin podle zvolených kritérií stejné, je k hodnocení možné použít buď průměru nebo rozložení
četností, přičemž průměr je přesnější. Tazatelé i respondenti byli upozorněni, že se jedná
o počet vedoucích mezi dělníkem hlavní výroby a ředitelem podniku včetně v hlavní linii řízení
a za první stupeň je považován v této řadě první přímý nadřízený dělníka.
Lze například ověřovat předpoklad, že nižší poměr počtu stupňů řízení k počtu zaměstnanců
(proměnná x86b) znamená vyšší pružnost a tedy i vyšší konkurenceschopnost.
6.5.2. Charakteristika odpovědí
Počet stupňů řízení – výběrový souborTabulka č. 60:
Počet podniků
Absolutně Procentně
1 5 1,2
2 74 17,5
3 211 50,0
4 102 24,2
5 26 6,2
6 3 0,7
7 1 0,2
Celkem 422 100,0
Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníkůGraf č. 56:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
2 3 4 5 6 7
Komentář
Otázka byla zodpovězena z více než 97%. Několik podniků uvedlo počet stupňů řízení 1. Tyto
hodnoty by měly být znovu ověřeny ve vyplněných dotaznících, hodnota 1 by totiž znamenala
nultý stupeň řízení, tedy ředitel podniku by byl přímý nadřízený dělníka v hlavní linii řízení.
Nejvíce podniků (211), tedy přesně polovina, uvedlo počet stupňů řízení tři. Dva stupně má
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)106
17,2% podniků, čtyři stupně 24,2%, pět stupňů už jen 6,2% a šest nebo sedm stupňů necelé procento
podniků.
Při rozdělení podle oborů činnosti jsou pozorované rozdíly minimální. Průměr se liší jen o 0,11
bodu (ve stavebnictví je vyšší), rozložení četností je obdobné, hodnoty se soustřeďují okolo počtu
stupňů řízení tři. Ve stavebnictví, kde je méně pozorování, nejsou zastoupeny stupně 1, 6 a 7.
Můžeme pozorovat vcelku logický fakt závislosti počtu řízení na velikosti podniku. S růstem
podniku roste průměrný počet stupňů řízení od 2,89 u podniků s 50–99 zaměstnanci přes 3,14
u podniků se 100–249 zaměstnanci po 3,58 u podniků s více než 250 zaměstnanci. Nejčetnější
hodnotou sice stále zůstávají tři stupně řízení, ale četnosti u čtyř a pěti stupňů řízení významně
rostou s růstem podniku a šest a sedm stupňů je zastoupeno jen v největších podnicích. Síla této
závislosti měřena Spearmanovým rho je 0,337 na hladině významnosti 0,01.
Mezi společnostmi s ručením omezeným je nižší průměrný počet stupňů řízení, a to o 0,28
bodu, než u akciových společností. Tento rozdíl je podle Mann-Whitneyho testu statisticky významný
na hladině významnosti 0,002. Patrně to souvisí s větší velikostí podniků. Průměrná velikost
společnosti s ručením omezeným ve zkoumaném vzorku je 200 zaměstnanců, zatímco mezi
akciovými společnostmi 392 zaměstnanců.
6.6. Koncernová struktura – mateřská společnost
6.6.1. Charakteristika otázky
B1.6. Je váš podnik součástí koncernu?
Předpokladem, který by měla tato otázka testovat, je, že začlenění podniku do koncernové struktury
může mít značný vliv na některé faktory formující konkurenceschopnost. Nabízené odpovědi
jsou Ne, Ano a Název koncernu. V matici byla zavedena dichotomická proměnná x65. Tato otázka
byla ještě doplněna požadavkem na uvedení země sídla koncernu.
6.6.2. Charakteristika odpovědí
Počet podniků, které jsou součástí koncernu – výběrový souborTabulka č. 61:
Počet podniků
Absolutně Procentně
Ano 123 28,9
Ne 302 71,1
Celkem 425 100,0
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 107
Počet podniků, které jsou součástí koncernuGraf č. 57:
29 %
71 %
ANO
NE
Komentář
Otázku zodpovědělo více jak 98% podniků. Z nich 28,9% uvedlo, že jsou součástí koncernu.
Vezpracovatelskémprůmyslujesoučástíkoncernupodstatněvícepodniků(31,8%),nežvestavebnictví
(17,1%). Síla závislosti měřená koeficientem Phi je – 0,128 na hladině významnosti 0,008.
Při rozdělení podle velikosti podniků se ukazuje, že do koncernové struktury se řadí spíše větší
podniky. Mezi podniky s 50–99 zaměstnanci jich je jen 16,9%, 100–249 zaměstnanci 24,3% a více
než 250 zaměstnanci už téměř polovina, 46,9%. Síla závislosti měřená koeficientem Cramerovo
V je 0,268 na hladině významnosti 0,001.
Ve společnostech s ručením omezeným je naopak podíl podniků příslušejících do koncernové
struktury téměř shodný (29%), jako u akciových společností (28,9%).
6.7. Koncernová struktura – dceřiné společnosti
6.7.1. Charakteristika otázky
B1.7. Kolik dceřiných společností má Váš podnik?
Z toho s kapitálovou účastí Vašeho podniku nad 50%?
Tato otázka sestává ze dvou částí. V první z nich je zjišťován počet podniků s dceřinými společnostmi
celkem, ve druhé pak počet podniků s dceřinými společnostmi, v nichž má dotazovaný
podnik kapitálovou účast vyšší, než 50%. V následujícím textu budou obě části vyhodnocovány
společně.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)108
6.7.2. Charakteristika odpovědí
Počet dceřiných společností v podnicích – výběrový souborTabulka č. 62:
Počet podniků s dceřinými
společnostmi
Počet podniků s dceřinými společnostmi
s kap. úč. nad 50%
Absolutně Procentně Absolutně Procentně
0 207 47,9 130 30,1
1 43 10,0 50 11,6
2 34 7,9 30 6,9
3 17 3,9 12 2,8
4 14 3,2 10 2,3
5 13 3,0 9 2,1
6 1 0,2 1 0,2
7 3 0,7 2 0,5
8 3 0,7 3 0,7
9 3 0,7 1 0,2
10 1 0,2 – –
12 1 0,2 – –
20 1 0,2 – –
28 1 0,2 – –
34 1 0,2 – –
105 1 0,2 – –
Celkem 344 79,6 248 57,4
Chybějící odpovědi 88 20,4 184 42,6
Celkem 432 100,0 432 100,0
Počet dceřiných společností v podnicíchGraf č. 58:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 11 12 16 17 18 23
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 109
Počet dceřiných společností s kapitálovou účastí nad 50% v podnicíchGraf č. 59:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1 2 3 4 5 6 7 8 10
Komentář
Tyto otázky byly zodpovězeny pouze z necelých 80%, respektive 57,4% (kapitálová účast nad
50%). Vzhledem k charakteru otázky a k míře zodpovězení všech předcházejících otázek této části
dotazníku (typicky více, než 98%) můžeme ale předpokládat, že naprostá většina chybějících
odpovědí znamená, že daný podnik dceřiné společnosti nemá.
Lze tedy konstatovat, že dceřiné společnosti vůbec nemá až 68,3% podniků ze zkoumaného
vzorku. Pokud podniky dceřiné společnosti uvedly, pak nejčastěji jednu (10%). Více než jednu,
ale nejvíce pět dceřiných společností uvedlo 18% podniků a více než pět dceřiných společností
už jen 3,5% podniků. Jeden podnik uvedl 105 dceřiných společností. Z toho dceřiné společnosti
s kapitálovou účastí nad 50% vlastní pouze 27,3% podniků a opět se jedná typicky o jednu dceřinou
společnost (11,6%).
Při srovnání podniků podle oborů činnosti je zřejmé, že mnohem častější jsou dceřiné společnosti
ve stavebnictví. V tomto oboru uvádí dceřiné společnosti 44,6% (36,1% s kapitálovou účastí
nad 50%) oproti 28,7% (25,2% s kapitálovou účastí nad 50%) podniků ze zpracovatelského průmyslu.
Závislost počtu dceřiných společností na oboru činnosti má ovšem měřena koeficientem
Eta sílu jen 0,028 na hladině významnosti 0,01. Pro dceřiné společnosti s účastí nad 50% je to ale
už 0,203 na hladině významnosti 0,07.
Ukazuje se jasný trend závislosti počtu podniků s dceřinými společnostmi na velikosti podniku.
Zatímco mezi podniky s 50–99 zaměstnanci je takových podniků pouze 19,5% (15,6% s kapitálovou
účastí nad 50%), tak mezi podniky se 100–249 zaměstnanci je to už 26,9% (22,9% s kapitálovou
účastí nad 50%) a u podniků s více než 250 zaměstnanci už dokonce 50,4% (45% s kapitálovou
účastí nad 50%). Tyto závislosti potvrzují i testy, měřeno Somersovým D je síla závislosti
0,225 na hladině významnosti 0,001 pro dceřiné společnosti obecně a pro dceřiné společnosti
s kapitálovou účastí nad 50% 0,239 na stejné hladině významnosti.
Akciové společnosti vlastní dceřiné společnosti více než dvakrát častěji (44,2%), než společnosti
s ručením omezeným (21,9%). Ještě výraznější rozdíl je u dceřiných společností s kapitálovou
účastí nad 50%, a to 40,5% vs. 16,9%. To může samozřejmě souviset s velikostí akciových
společností a elaborační analýza by měla určit, na kolik tuto závislost vysvětluje velikost podniku
a nakolik právní forma podniku. Pro dceřiné společnosti obecně je ale síla závislosti zanedbatelná,
koeficient Eta má hodnotu 0,026 na hladině významnosti 0,01. Pro dceřiné společnosti s kapitálovou
účastí nad 50% je tato síla už 0,175 na hladině významnosti 0,001.
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1)110
6.8. Diskuse
Z části věnované důležitosti stakeholderům vyplývá zajímavé zjištění. Jako vysoce důležitou zájmovou
skupinu označovali respondenti nejčastěji zákazníky. Až na druhém místě pro ně byli
vlastníci. V tuto chvíli však nelze vyvozovat závěry, že uspokojování zájmů zákazníků jsou při rozhodování
manažerů nadřazeny uspokojování zájmů vlastníků, případně, že pozornost manažerů
je přednostně zaměřena na zkoumání zájmů zákazníků, před zkoumáním zájmů vlastníků. Tuto
otázku bude snad možné zodpovědět po hlubších analýzách vztahů více proměnných i z dalších
částí dotazníku.
Dalším zajímavým poznatkem je, že určitá část podniků neodpověděla na otázku týkající se
důležitosti věřitelů. Chybějících odpovědí u této zájmové skupiny bylo až třikrát více, než u ostatních.
Dalo by se proto říci, že někteří respondenti nepovažují věřitele za samostatnou zájmovou
skupinu, což může souviset s tím, že žádné dlouhodobé úvěry nemají a ani s nimi do budoucna
nepočítají. Zda a jak to souvisí se strukturou cizích zdrojů, může být zkoumáno v další
fázi výzkumu.
Nepřímo úměrná závislost na velikosti podniku se ukazuje u těchto zájmových skupin: věřitelé,
zaměstnanci a stát; u zájmové skupiny zaměstnanci jde navíc o statisticky významnou závislost.
Opačným směrem je na velikosti podniku závislá důležitost zákazníků a komunit v okolí podniku.
Pozorované rozdíly v průměrech jsou ale velmi nízké.
V závislosti na oboru činnosti se jeví jako výrazné rozdíly v důležitosti státu a věřitelů. U obou
těchto zájmových skupin je jejich důležitost vyšší v očích podniků ze stavebnictví. V případě důležitosti
státu se jedná o statisticky významný rozdíl. Souvisí patrně se značným podílem státních
zakázek ve stavebnictví.
Při rozdělení podniků do skupin podle právní formy byl nalezen nápadný rozdíl pouze u komunit
v okolí podniku, kdy u akciových společností je jejich důležitost vyšší, než u společností
s ručením omezeným.
Počet samostatných provozoven v ČR se ukázal být závislý na všech zvolených kritériích.
Statisticky významné rozdíly pak byly nalezeny u vztahu velikost podniku – počet provozoven
(silná pozitivní závislost) a u vztahu právní forma – počet provozoven (více provozoven v akciových
společnostech). U samostatných provozoven v zahraničí se potvrzuje už jen závislost na
velikosti podniku, a to samozřejmě stejným směrem.
U počtu autonomních organizačních jednotek je zjevná a logická souvislost se samostatnými
provozovnami. Proto i zde se ukázala závislost této proměnné na všech zvolených kritériích, statisticky
významná pak byla ve vztahu velikost podniku – počet autonomních organizačních jednotek
(pozitivní závislost) a právní forma – počet autonomních organizačních jednotek (více autonomních
jednotek mezi akciovými společnostmi).
Co se týče oblastí realizace autonomie, dominuje oblast jednání s odběrateli, kde je sice průměrné
skóre 3,49, ale střední hodnotou je 4 a nejčastější hodnotou dokonce 5, což můžeme interpretovat
jako spíše vyšší míru autonomie. U ostatních oblastí se průměry pohybují v rozmezí 3,15
(plánování rozvoje pracovních sil) až 3,48 (výběr a přijímání pracovníků) s mody a mediány vždy
„střední míra autonomie“.
Míra autonomie v plánování výrobního programu statisticky významně souvisela s velikostí
podniku, v plánování materiálových vstupů a jednání s dodavateli se ukázaly výrazné rozdíly mezi
jednotlivými právními formami podnikání (mezi společnostmi s ručením omezeným byla míra
autonomie v obou případech vyšší) a v plánování materiálových vstupů i podle oboru činnosti (ve
stavebnictví vyšší míra autonomie), nicméně žádný z těchto vztahů nebyl statisticky významný.
Ukázalo se také, že zdaleka nejčastější počet stupňů řízení v hlavní linii je tři. Tuto hodnotu
uvedla plná polovina respondentů. Jak bylo očekáváno, počet stupňů řízení souvisí s velikostí
6. SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 111
podniků a tato pozitivní závislost je statisticky významná. To samé platí i o závislosti na právní
formě podnikání. Zde však můžeme předpokládat, že hlavním důvodem skutečnosti, že akciové
společnosti mají v průměru více stupňů řízení souvisí hlavně s faktem, že tuto formu má většina
společností velkých.
Cca 29% podniků uvedlo, že jsou dceřinou společností jiné společnosti. Tento jev je mnohem
častější ve zpracovatelském průmyslu a mezi většími podniky. Oba tyto vztahy jsou statisticky
významné.
Téměř 32% podniků ze zkoumaného vzorku uvádí, že vlastní alespoň jednu dceřinou společnost
(27% podniků vlastní dceřinou společnost s kapitálovou účastí nad 50%). Výrazné rozdíly
se projevovaly jak mezi obory činnosti (více dceřiných společností mezi podniky ve stavebnictví),
tak mezi právními formami podnikání (více dceřiných společností v akciových společnostech), ale
i v závislosti na velikosti podniku – růst počtu dceřiných společností s růstem velikosti podniku.
Tyto vztahy byly ověřeny jako statisticky významné.
112
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 113
7. Vlastníci, majetek (B2)
7.1. Vlastnická struktura podniku
7.1.1. Charakteristika otázky
B2.1. Uveďte typ vlastnické struktury Vašeho podniku.
Je nabídnuto 21 typů vlastnické struktury. Jednotlivé typy vlastnické struktury (x70) jsou formulovány
v návaznosti na proporce vlastnických podílů hlavních vlastníků, charakter právní subjektivity
vlastníků (fyzické či právnické osoby), zemi vlastníků (pokud není předepsána, je třeba ji doplnit),
dále na skutečnost, zda podnik je či není součástí koncernu a konečně též v návaznosti na
strukturu minoritních vlastníků. Pod položkou „jiná vlastnická struktura“ (ř. 22) je možno uvést
takovou vlastnickou strukturu, kterou pod uvedené typy nelze zařadit.
Jednotlivé typy vlastnické struktury uvedené v dotazníku jsou konkrétně definovány takto:
Typy vlastnické strukturyTabulka č. 63:
Typ
Velikostní struktura
hlavních vlastníků
Práv. sub.
vlastníka 1
Země
vlastníka
Součást
koncernu
Velikostní struktura
ostatních vlastníků
01 Jediný vlastník FO NE –
02 Jediný vlastník PO NE –
03 Jediný vlastník PO ANO –
04 Majoritní vlastník FO NE několik minoritních vlastníků
05 Majoritní vlastník PO NE několik minoritních vlastníků
06 Majoritní vlastník PO ANO několik minoritních vlastníků
07 Majoritní vlastník FO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
08 Majoritní vlastník PO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
09 Majoritní vlastník PO ANO mnoho minoritních
a drobných vlastníků
10 Několik velkých vlastníků FO CZ NE –
11 Několik velkých vlastníků FO + PO CZ NE –
1 fyzická osoba (FO) nebo právnická osoba (PO)
7. VLASTNÍCI, MAJETEK114
Typ
Velikostní struktura
hlavních vlastníků
Práv. sub.
vlastníka 1
Země
vlastníka
Součást
koncernu
Velikostní struktura
ostatních vlastníků
12 Několik velkých vlastníků PO CZ NE –
13 Několik velkých vlastníků FO NE –
14 Několik velkých vlastníků FO + PO NE –
15 Několik velkých vlastníků PO NE –
16 Několik velkých vlastníků FO CZ NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
17 Několik velkých vlastníků FO + PO CZ NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
18 Několik velkých vlastníků PO CZ NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
19 Několik velkých vlastníků FO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
20 Několik velkých vlastníků FO + PO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
21 Několik velkých vlastníků PO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
22 Jiná vlastnická struktura
7.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Typ vlastnické struktury podniku – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 64:
a v procentech
Typ
Odpovědi
Absolutně Procentně
01 Jediný vlastník 51 11,9
02 Jediný vlastník 43 10,1
03 Jediný vlastník 67 15,7
04 Majoritní vlastník 33 7,7
05 Majoritní vlastník 15 3,5
06 Majoritní vlastník 26 6,1
07 Majoritní vlastník 5 1,2
08 Majoritní vlastník 7 1,6
09 Majoritní vlastník 6 1,4
10 Několik velkých vlastníků 115 26,9
11 Několik velkých vlastníků 14 3,3
12 Několik velkých vlastníků 6 1,4
13 Několik velkých vlastníků 4 0,9
14 Několik velkých vlastníků 10 2,3
15 Několik velkých vlastníků 5 1,2
16 Několik velkých vlastníků 5 1,2
17 Několik velkých vlastníků 2 0,5
18 Několik velkých vlastníků 2 0,5
20 Několik velkých vlastníků 1 0,2
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 115
Typ
Odpovědi
Absolutně Procentně
21 Několik velkých vlastníků 2 0,5
22 Několik velkých vlastníků 8 1,9
Celkem Jiná vlastnická struktura 427 100,0
Typ vlastnické struktury – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 60:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 20 21 22
Komentář
U této otázky bylo dosaženo velmi vysoké míry zodpovězení (98,8% z celkového počtu 432 podniků).
Z celé škály typů vlastnické struktury je u všech sledovaných podniků nejčastěji zastoupen
typ 10, tj. podnik s několika velkými vlastníky – fyzickými osobami z České republiky, nezačleněný
do koncernu, který se vyskytuje celkem u 115 podniků z celkového počtu 427 podniků, tj. ve
26,9%. Další typy vlastnických struktur jsou již zastoupeny méně výrazně. V pásmu 10–16% se
vyskytují ještě typy 03, tj. podnik s jediným vlastníkem – právnickou osobou začleněný do koncernu,
(15,7%), typ 01, tj. podnik s jediným vlastníkem – fyzickou osobou nezačleněný do koncernu,
(11,9%) a typ 02, tj. podnik s jediným vlastníkem – právnickou osobou nezačleněný do koncernu,
(10,1%). Dále lze zmínit ještě typy 04, tj. podnik s majoritním vlastníkem – fyzickou osobou
s několika minoritními vlastníky nezačleněný do koncernu, (7,7%) a typ 06, tj. podnik s majoritním
vlastníkem – právnickou osobou, s několika minoritními vlastníky, začleněný do koncernu,
(6,1%). Ostatní typy jsou již zastoupeny zcela výjimečně.
Pokud se na podniky podíváme podrobněji podle oboru jejich činnosti, v našem případě jde
o porovnání zpracovatelského průmyslu jako celku se stavebnictvím, pak je vidět, že dominantní
typ vlastnické struktury (typ 10) se ve stavebnictví projevuje daleko výrazněji než ve zpracovatelském
průmyslu, a sice u 43,4% podniků, zatímco ve zpracovatelském průmyslu je to jen 23%
podniků. Dále je zřejmé, že u stavebních podniků je ve srovnání s podniky zpracovatelského průmyslu
ve větší míře zastoupen typ vlastnické struktury s jediným vlastníkem – fyzickou osobou
(01). Další výraznější rozdíly jsou patrné při sledování účasti podniku v koncernu. Podniky ve stavebnictví,
zejména podniky s jediným vlastníkem, nebývají ve většině případů součástí koncernu.
Pozornost zaslouží skutečnost, že hlavními vlastníky podniků ve stavebnictví jsou v převážné většině
případů české fyzické nebo právnické osoby. U dalších výrazněji zastoupených typů vlastnických
struktur podniků, členěných podle oborové příslušnosti, není podstatný rozdíl.
Při členění podniků dle velikosti se výraznější odlišnosti projevují zejména mezi podniky o velikosti
50–99 zaměstnanců a podniky o velikosti 250 a více zaměstnanců. V první z těchto skupin
dominuje typ 10 (35,4%). Výrazněji je též zastoupen typ 01 (16,8%). Naproti tomu u podniků
s 250 a více zaměstnanci se nejčastěji vyskytuje typ 03 (28,1%). To znamená, že velké podniky
mají v převážné míře jednoho vlastníka – právnickou osobou a jsou začleněné do koncernu. Ve
7. VLASTNÍCI, MAJETEK116
srovnání s podniky s 50–99 zaměstnanci jsou podniky s 250 a více zaměstnanci v menší míře zastoupeny
u typu 01 a 10, tzn. podniků, jejichž hlavními vlastníky je jediná fyzická osoba nebo
skupina fyzických osob. Zatímco podniky s 50–99 zaměstnanci jsou převážně vlastněny větším
počtem vlastníků, podniky s 250 a více zaměstnanci mají ve více než 40% jen jednoho vlastníka,
zpravidla právnickou osobu. Tyto podniky se odlišují i mírou začlenění do koncernu. Více jak
40% velkých podniků je součástí koncernu. U podniků s 100–249 zaměstnanci je patrný větší
rozptyl jednotlivých typů vlastnické struktury. V této skupině podniků se nejčastěji vyskytuje typ
10. Jinak se zastoupení podniků členěných dle velikosti v jednotlivých typech vlastnické struktury
výrazněji od celého výběrového souboru podniků neodlišuje.
Zastoupení podniků členěných podle jejich právní formy je téměř v celé škále jednotlivých typů
vlastnické struktury podniku shodné bez významnějších odchylek ve srovnání s hodnotami celého
výběrového souboru podniků. Výraznou odlišností mezi společnostmi s ručením omezeným
a akciovými společnostmi je procentuální zastoupení výskytu typů vlastnické struktury 07 až 09,
tj. typů s majoritním vlastníkem a mnoha minoritními a drobnými vlastníky. Z celkového počtu
239 společností s ručením omezeným je zaznamenán pouze jeden případ (0,4%). Naproti tomu
z celkového počtu 188 akciových společností činí tento podíl 9%. Podstatné rozdíly jsou v zastoupení
typu vlastnické struktury 10. Akciové společnosti mají vlastnickou strukturu tvořenou
velkými vlastníky – fyzickými osobami pouze v 18,6%, naopak společnosti s ručením omezeným
tento typ preferují v 33,5%.
V další fázi vyhodnocování šetření podniků budou jednotlivé typy vlastnické struktury postupně
ještě konkretizovány, zejména pokud jde o zemi hlavního vlastníka, resp. vlastníků. V prezentovaném
hodnocení je země hlavního vlastníka konkrétně uváděna pouze u některých typů vlastnické
struktury. Zpravidla jde o typy vlastnické struktury, kdy hlavním vlastníkem, resp. vlastníky
jsou výlučně české fyzické nebo právnické osoby.
7.2. Změny vlastnické struktury
7.2.1. Charakteristika otázky
B2.2. Změnila se v uplynulých cca pěti letech vlastnická struktura Vašeho podniku?
Očekáváte, že se vlastnická struktura bude měnit v cca pěti letech?
Otázka je zaměřena na zjišťování minulých a budoucích trendů ve vývoji vlastnické struktury výběrového
souboru podniků. Změny jsou sledovány u všech typů vlastnické struktury. Respondenti
uvádí změny typu vlastnické struktury jejich podniku odpovědí „ano“ nebo „ne“. Jde o zjištění,
zda současná vlastnická struktura podniků odráží dlouhodobější vývojové trendy, nebo zda je důsledkem
změn předchozích pěti let.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 117
7.2.2. Charakteristika odpovědí na otázku [pol. x71a]
Změna vlastnické struktury– výběrový soubor celkem. Minulý trend.Tabulka č. 65:
Odpovědi absolutně a v procentech
Minulý trend Absolutně Procentně
Ne 304 72,4
Ano 116 27,6
Celkem 420 100,0
Změna vlastnické struktury – výběrový soubor celkem. Minulý trend.Graf č. 61:
Odpovědi v procentech
27,6 %
72,4 %
ANO
NE
Komentář
Otázka byla zodpovězena z více než 97%. Většina podniků (72,4%) z výběrového souboru uvedla,
že v posledních cca pěti letech nedošlo ke změně typu jejich vlastnické struktury.
Při členění podle oboru činnosti uvádějí podniky ve zpracovatelském průmyslu četnost
změn typu vlastnické struktury ve výši 28,2%, podniky ve stavebnictví vykazují nižší hodnotu,
a to 25,0%.
Analýza podle velikostní struktury ukázala určité, i když ne příliš výrazné rozdíly. Podniky
o velikosti 50–99 zaměstnanců vykazují relativně nejnižší četnost změn typu vlastnické struktury
(28,8%). Následuje skupina podniků o velikosti 100–249 zaměstnanců s četností změn ve výši
29,2%. Největší četnost změn typu vlastnické struktury vykazují podniky o velikosti 250 a více
zaměstnanců (30,2%).
Poměrně značné rozdíly v četnosti změn typů vlastnické struktury jsou patrné při analýze podle
právní formy. Společnosti s ručením omezeným vykazují četnost změn ve výši pouhých 20,0%,
naproti tomu akciové společnosti vykazují hodnotu podstatně vyšší (37,3%).
7. VLASTNÍCI, MAJETEK118
7.2.3. Charakteristika odpovědí na otázku [pol. x72a]
Změna vlastnické struktury – výběrový soubor celkem. Budoucí trend.Tabulka č. 66:
Odpovědi absolutně a v procentech
Budoucí trend Absolutně Procentně
Ne 355 87,2
Ano 52 12,8
Celkem 407 100,0
Změna vlastnické struktury – výběrový soubor celkem. Budoucí trend.Graf č. 62:
Odpovědi v procentech
12,8 %
87,2 %
ANO
NE
Komentář
Otázka byla zodpovězena 94% respondentů. Většina podniků (87,2%) uvedla, že v následujících
cca pěti letech změnu typu vlastnické struktury neočekává.
Při členění podle oboru činnosti předpokládají podniky ve zpracovatelském průmyslu změny
typu vlastnické struktury ve 12,7% případů, podniky ve stavebnictví v 13,3% případů.
Analýza podle velikostní struktury ukázala, podobně jako u analýzy minulého trendu určité,
tentokrát již trochu výraznější rozdíly. U podniků o velikosti 50–99 zaměstnanců se očekává změna
typu vlastnické struktury pouze v 9,0% případů. Podniky o velikosti 100–249 zaměstnanců
předpokládají, že dojde ke změně v 13,3% případů. Největší četnost změn typu vlastnické struktury
předpokládají podniky o velikosti 250 a více zaměstnanců (15,8%).
Jisté rozdíly v četnosti změn typů vlastnické struktury jsou patrné při analýze podle právní formy.
Společnosti s ručením omezeným předpokládají četnost změn ve výši 11,2%, akciové společnosti
ve výši 14,9%.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 119
7.3. Zastoupení vlastníků v orgánech společnosti
7.3.1. Charakteristika otázky
B2.3. Jakým podílem z celkového počtu jsou v následujících orgánech Vaší akciové
společnosti zastoupeni vlastníci, jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%?
Respondenti uvádějí podíl, jakým jsou vlastníci, jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%, zastoupeni
v orgánech společnosti, a to představenstvu společnosti (x73a) a dozorčí radě společnosti
(x73b). Podíl vlastníků je uváděn v % z celkového počtu členů příslušného orgánu společnosti.
Procentuální zastoupení vlastníků je členěno do pěti skupin, a to 0%, 1–33%, 34–66%, 67–99%
a 100%.
7.3.2. Charakteristika odpovědí na otázku [pol. x73a]
Zastoupení vlastníků v představenstvu společnosti – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 67:
Odpovědi absolutně a v procentech
% zastoupení
Odpovědi
Absolutně Procentně
0 41 22,5
1–33 27 14,8
34–66 38 20,8
67–99 17 9,3
100 59 32,6
Celkem 182 100,0
Zastoupení vlastníků v představenstvu společnosti – výběrový soubor celkem.Graf č. 63:
Odpovědi v procentech
32,622,5 14,8 20,8 9,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–33 34–66 67–99 100
Komentář
Otázku zodpovědělo pouze 182 respondentů z výběrového souboru podniků. Zastoupení vlastníků
v představenstvu společnosti se ve výběrovém souboru podniků nejčastěji vyskytuje ve dvou
mezních případech. Vlastníci mají v představenstvu 100% zastoupení v 59 případech nebo naopak
nemají žádné zastoupení v 41 případech. Zbývajících zhruba 45% případů se nalézá mezi těmito
dvěma extrémními polohami.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK120
7.3.3. Charakteristika odpovědí na otázku [pol. x73b]
Zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 68:
Odpovědi absolutně a v procentech
% zastoupení Absolutně Procentně
0 60 34,2
1–33 32 18,2
34–66 37 21,2
67–99 23 13,2
100 23 13,2
Celkem 175 100,00
Zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti – výběrový soubor celkem.Graf č. 64:
Odpovědi v procentech
13,234,2 18,2 21,2 13,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–33 34–66 67–99 100
Komentář
Otázka byla zodpovězena 175 respondenty. V zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti ve
výběrovém souboru podniků dominuje případ zastoupení, kdy vlastníci nemají žádné zastoupení
v dozorčí radě, a to u 60 podniků. Počet podniků v případě 100% zastoupení činí 23. U ostatních
zastoupení se jedná o nejvíce o případ s 34% až 66% zastoupením vlastníků, které dosahuje 21,2%
podniků. Zbývajících zhruba 31,4% případů se nalézá mezi těmito uvedenými polohami.
7.4. Členové top managementu z řad vlastníků
7.4.1. Charakteristika otázky
B2.4. Kolik členů top managementu je zároveň vlastníky, jejichž vlastnický podíl
přesahuje 5%?
Respondenti uvádějí podíl, jakým jsou vlastníci, jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%, zastoupeni
v top managementu společnosti (x74). Podíl vlastníků je uváděn v % z celkového počtu členů top
managementu. Respondent uvádí podíl zastoupení na škále „0%“ – nulové zastoupení vlastníků
v top managementu společnosti až „100%“ – stoprocentní zastoupení vlastníků v top managementu
společnosti.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 121
7.4.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x74]
Zastoupení vlastníků v top managementu společnosti – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 69:
Odpovědi absolutně a v procentech
% zastoupení
Odpovědi
Absolutně Procentně
0 155 38,4
1–50 238 58,8
51–99 0 0
100 11 2,7
Celkem 404 100,0
Zastoupení vlastníků v top managementu společnosti – výběrový soubor celkem.Graf č. 65:
Odpovědi absolutně a v procentech
2,738,4 58,8 0
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
0 1–50 51–99 100
Komentář
Otázka byla zodpovězena z více než 93%. Z výpovědí je patrné, že zastoupení vlastníků v top
managementu je nízké. V intervalu od 0 do 50% zastoupení vlastníků v top managementu se pohybuje
97,2% podniků. Přitom 38,4% respondentů uvedlo, že v top managementu jejich podniku
nejsou vlastníci zastoupeni vůbec. Zastoupení vlastníků nad 50% se vyskytlo pouze v 2,7% případů,
a to tam, kde všichni členové top managementu byli vlastníky.
U podniků členěných podle oborové činnosti lze spatřovat některé výraznější rozdíly. Nulové
zastoupení vlastníků v top managementu je vyšší u podniků ve zpracovatelském průmyslu (43,6%),
naopak nižší podíl se vyskytuje u podniků ve stavebnictví (16,7%).
Skupiny podniků členěné podle velikosti se výrazně neodlišují. Značná část podniků bez ohledu
na jejich velikost nemá v top managementu zastoupeny vlastníky vůbec a pokud ano, pak se
toto zastoupení pohybuje v rozmezí 1–6%. Jisté odlišnosti jsou patrné u podniků s 250 a více zaměstnanci,
a to v případě nulového zastoupení vlastníků v top managementu. To vykazuje u dané
velikostní skupiny více jak 58% podniků. Naproti tomu 100% zastoupení neudává žádný z těchto
podniků. Jiné typy zastoupení jsou okrajové.
Podniky členěné podle právní formy udávají obdobnou strukturu zastoupení vlastníků v top
managementu, jakou mají podniky podle velikosti. Dříve uvedené odlišnosti v zastoupení u velkých
podniků korespondují v tomto případě s odlišnostmi, které zaznamenáváme v zastoupení
vlastníků v top managementu u akciových společností.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK122
7.5. Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem
7.5.1. Charakteristika otázky
B2.5. Na jaké úrovni je vybavení Vašeho podniku hmotným majetkem?
Respondent uvádí, na jaké úrovni převažují rozhodující složky hmotného majetku tj. stroje, zařízení,
ostatní technické prostředky, budovy a další složky, důležité pro funkceschopnost a dosahování
cílů společnosti. Respondent uvádí úroveň důležitosti na škále sledované úrovně vybavení
podniku hmotným majetkem takto: „1“ zastaralé, na hranici morální a fyzické životnosti až „5“
na špičkové úrovni pro stávající situaci (x75b).
7.5.2. Charakteristika odpovědí na otázku [pol. x75b].
Ukazatele centrálních tendencí proměnnéTabulka č. 70: x75b – výběrový soubor celkem
x75b Úroveň hmotného majetku
– Stávající situace
Průměr 3,54
Medián 4,00
Modus 4,00
Sm. odchylka 0,88
Rozptyl 0,77
Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 71:
Odpovědi absolutně a v procentech
Absolutně Procentně
1 Zastaralé, na hranici morální
a fyzické životnosti
5 1,2
2 40 9,5
3 153 36,2
4 170 40,2
5 Na špičkové úrovni 55 13,0
Celkem 423 100,0
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 123
Úroveň hmotného majetku podniku – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 66:
13,01,2 9,5 36,2 40,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
1 2 3 4 5
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo téměř 98% podniků. Velká většina podniků
hodnotí svoji současnou úroveň vybavení hmotným majetkem 4 (v 40,2%) nebo 3 (v 36,2%).
Z ostatních hodnocení lze ještě zmínit hodnocení ve špičkové kvalitě (13%), ostatní jsou zanedbatelná.
Ze získaných dat logicky vyplývá, že hodnoty mediánu, modu a průměru jsou velmi
blízké a naopak směrodatná odchylka a rozptyl jsou naopak malé (nižší než jeden stupeň ve škále
hodnocení). Pozitivním zjištěním je, že prakticky 90% podniků svou úroveň vybavení hmotným
majetkem hodnotí v rozmezí 3–5, tj. na velmi dobré až špičkové úrovni.
V rámci členění podle oborové příslušnosti na podniky zpracovatelského průmyslu a podniky
ve stavebnictví lze říci, že hodnoty podniků zpracovatelského průmyslu se velmi blíží hodnotám
za výběrový soubor jako celek. U podniků ve stavebnictví je určitý rozdíl v tom, že hodnocení na
špičkové úrovni je spíše výjimečné, ale o to výraznější je hodnocení úrovně hmotného majetku na
druhém nejvyšším stupni (4). Tento rozdíl se odráží v nižším průměru úrovně majetku u podniků
zpracovatelského průmyslu a snížení modu těchto podniků na úroveň 3. Medián zůstává pro oba
typy podniků stejný, u podniků ze zpracovatelského průmyslu se však díky odchylkám mezi modem,
mediánem a průměrem zvýšila směrodatná odchylka a rozptyl.
Při členění podniků podle velikosti je vidět, že podniky s 250 a více zaměstnanci mají podle očekávání
vyšší průměrné hodnocení úrovně vybavení hmotným majetkem než menší podniky, na
druhé straně jejich údaje vykazují větší rozptyl. Zejména v kategorii podniků s nejnižším počtem
zaměstnanců je rozptyl údajů minimální, což je zřejmě dáno omezeními malých podniků.
Pokud dělíme podniky podle právní formy, pak se ukazuje, že společnosti s ručením omezeným
mají poněkud vyšší průměrné hodnocení své úrovně vybavení hmotným majetkem než akciové
společnosti. U akciových společností je dokonce nižší i medián, modus je pro oba typy stejný.
Všechny zmíněné rozdíly jsou však velmi malé. Celkově lze hodnotit vybavenost podniků jako
mírně nadprůměrnou (zhruba 3,5 na pětistupňové hodnotící škále) bez výraznějších odchylek
u podniků různé velikosti, oborového zaměření a právní formy.
V posledních pěti letech zhruba 60% podniků vykazovalo růst úrovně vybavení hmotným majetkem,
pokles nebyl nikdy větší než 13%, ve stavebnictví byl pokles zaznamenán dokonce jen
u 2,6% podniků. Očekávání budoucích trendů vidí respondenti mnohem optimističtěji. Zhruba
75% podniků bez ohledu na oborovou činnost, velikost nebo právní formu očekává růst úrovně
vybavení hmotným majetkem. Přibližně čtvrtina předpokládá stejnou úroveň, jakou má v současnosti
a pokles očekává naprosté minimum podniků (0,6–1,6%).
7. VLASTNÍCI, MAJETEK124
7.6. Softwarové aplikace užívané podnikem
7.6.1. Charakteristika otázky
B2.6. Které z níže uvedených softwarových aplikací užívá Váš podnik?
Respondent uvádí důležitost softwarových aplikací užívaných podnikem pro stávající situaci
(x76a–x83a) a zároveň odhaduje budoucí trend jejich zavedení či obměny do cca jednoho roku
(x76b–x83b), obojí označením „ne“ nebo „ano“.
Softwarové aplikace užívané podnikem byly stanoveny tyto: Moduly MRP /řízení výroby/
(x76a), Moduly pro personální agendy (x77a), Moduly pro účetní agendy (x78a), Moduly CRM
/řízení vztahu se zákazníky/ (x79a), Moduly SCM /řízení dodavatelského řetězce/ (x80a), Moduly
MIS /podpora rozhodování manažerů/ (x81a), Intranet (x82a), Kancelářské aplikace /MS Office
apod./ (x83a).
7.6.2. Charakteristika odpovědí – Moduly MRP– řízení výroby [pol. x76a]
Moduly MRP (řízení výroby) – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 72:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 289 70,5
Ne 121 29,5
Celkem 410 100,0
Moduly MRP (řízení výroby) – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 67:
29,5 %
70,5 %
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo téměř 95% podniků. Moduly MRP (řízení
výroby) jsou zavedeny a užívány ve většině podniků (v 70,5%).
V rámci členění podle oborové příslušnosti na podniky zpracovatelského průmyslu a podniky
ve stavebnictví lze říci, že hodnoty podniků zpracovatelského průmyslu (74,5%) se velmi blíží
hodnotám za výběrový soubor jako celek. U podniků ve stavebnictví jsou uvedené softwarové
aplikace užívány pouze zhruba polovinou podniků (53,2%).
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 125
Při hodnocení využívání softwarové aplikace v podnicích členěných dle velikosti existují výraznější
rozdíly. Je možné konstatovat, že s velikostí podniku roste i naléhavost užívání tohoto modulu
řízení. Zatímco ve skupině podniků s 250 a více zaměstnanci je užíván v 81,5% případů, ve
skupině podniků s 50–99 zaměstnanci jen v 50,4% případů.
Pokud hodnotíme podniky podle právní formy, pak se ukazuje, že větší četnost aplikací je v akciových
společnostech (v 74,3%). Zdá se však, že pravým důvodem této skutečnosti není právní
forma, ale velikost podniku. Hodnocení budoucích trendů signalizuje, že podniky, které dosud
aplikaci neužívají, ji hodlají zavést.
7.6.3. Charakteristika odpovědí – Moduly pro personální agendy [pol. x77a]
Moduly pro personální agendy – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 73:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 335 81,9
Ne 74 18,1
Celkem 409 100,0
Moduly pro personální agendy – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 68:
18,1 %
81,9 %
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo téměř 95% podniků. Moduly pro personální
agendy jsou zavedeny a užívány ve většině podniků (v 81,9%). Při členění podniků podle
oboru činnosti na podniky zpracovatelského průmyslu a podniky ve stavebnictví, nejsou mezi
oběma skupinami větší rozdíly.
Při hodnocení využívání této softwarové aplikace v podnicích členěných dle velikosti existují
výraznější rozdíly. V menší míře tuto aplikaci využívají podniky s 50–99 zaměstnanci (76,4%), zatímco
nadprůměrné zastoupení pozorujeme u podniků s 250 a více zaměstnanci (88,6%).
Pokud dělíme podniky podle právní formy, pak se ukazuje, že větší význam této softwarové aplikaci
je přikládán ze strany akciových společností (v 86,3%), což opět spíše souvisí se skutečností,
že akciové společnosti jsou v průměru větší než společnosti s ručením omezeným.
Hodnocení budoucích trendů nasvědčuje tomu, že podniky, které dosud aplikaci neužívají, ji
většinou hodlají zavést, s výjimkou některých podniků s 50–99 zaměstnanci.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK126
7.6.4. Charakteristika odpovědí – Moduly pro účetní agendy [pol. x78a]
Moduly pro účetní agendy – výběrový soubor. Odpovědi v procentechTabulka č. 74:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 413 99,0
Ne 4 1,0
Celkem 417 100,0
Moduly pro účetní agendy – výběrový soubor celkemGraf č. 69:
1 %
99 %
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo téměř 96% podniků. Z odpovědí respondentů
vyplývá, že moduly pro účetní agendy jsou zavedeny a užívány téměř ve všech podnicích
(v 99,1%). Při analýze z hlediska oborového zaměření zjišťujeme, že ve stavebnictví je 3,8% podniků,
které moduly pro účetní agendy neužívají. Patrně se jedná o případy, kdy účetnictví je zabezpečováno
externě.
Při analýze dle velikosti a dle právní formy nejsou zřejmé žádné výraznější rozdíly.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 127
7.6.5. Charakteristika odpovědí – Moduly CRM (řízeni vztahu se zákazníky)
[pol. x79a]
Moduly CRM (řízení vztahu se zákazníky) – výběrový soubor. Odpovědi absolutněTabulka č. 75:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 181 44,6
Ne 225 55,4
Celkem 406 100,0
Moduly CRM (řízení vztahu se zákazníky) – výběrový soubor celkem.Graf č. 70:
Odpovědi v procentech
44,6 %
55,4%
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo téměř 94% podniků. Moduly CRM jsou
užívány méně než v polovině podniků (44,6%).
U podniků členěných podle oboru činnosti, zaznamenáváme výraznější odlišnost od průměru
u podniků ve stavebnictví, které užívají moduly CRM v 36%. Budoucí trendy nasvědčují zájem
o obnovu nebo zavedení těchto modulů téměř u jedné třetiny podniků (kromě podniků ve stavebnictví
a podniků s nižším počtem zaměstnanců, u nichž je zájem nižší).
Při hodnocení podniků dle velikosti jsou mezi jednotlivými skupinami podniků patrné jisté rozdíly.
Nejvíce využívají tyto modely podniky s 100–249 zaměstnanci (46,4%), v nejmenší míře jsou
akceptovány podniky s 50 až 99 zaměstnanci (v 18,2%). V budoucnu podniky všech tří velikostních
skupin uvažují o obnově nebo zavedení těchto modulů.
Pokud hodnotíme podniky podle právní formy, využívají tuto softwarovou aplikaci v menší
míře společnost s ručením omezeným (41,9%), ve větší míře pak akciové společnosti (48,0%).
Hodnocení budoucích trendů nasvědčuje tomu, že podniky, které dosud softwarovou aplikaci
nevyužívají, uvažují o jejím zavedení v příštích letech.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK128
7.6.6. Charakteristika odpovědí – Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce)
[pol. x80a]
Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 76:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 116 29,7
Ne 275 70,3
Celkem 391 100,0
Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) – výběrový soubor. Odpovědi v procentechGraf č. 71:
29,7 %
70,3 %
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo pouze 90% podniků. Moduly SCM jsou
využívány ve srovnání s ostatními sledovanými softwarovými aplikacemi nejméně (v 29,7%).
Dokonce ani hodnocení budoucích trendů nenaznačuje naději na vyšší dynamiku aplikace
těchto modulů.
Při analýze dle oboru činnosti, jsou mezi podniky zpracovatelského průmyslu a podniky ve stavebnictví
patrné větší rozdíly. Zatímco podniky zpracovatelského průmyslu se od hodnot výběrového
souboru příliš neodlišují, podniky ve stavebnictví vykazují hodnoty podstatně nižší (18,9%).
Větší rozdíly nalézáme i při hodnocení podniků dle velikosti. Zatímco více než polovina podniků
o velikosti 250 a více zaměstnanců tyto moduly využívá (54,2%), podniky o velikosti 50–99
zaměstnanců nedosahují ani poloviční hodnoty (22,2%). Pokud hodnotíme podniky podle právní
formy zjišťujeme mezi podniky jen nepatrné rozdíly.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 129
7.6.7. Charakteristika odpovědí – Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů)
[pol. x81a]
Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů) – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 77:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 158 40,3
Ne 234 59,7
Celkem 392 100,0
Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů) – výběrový soubor celkem.Graf č. 72:
Odpovědi v procentech
40,3 %
59,7 %
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo pouze 90% podniků. Moduly MIS využívají
podniky z celkového výběrového souboru ve 40,3%. Hodnocení budoucích trendů nevyznělo
příliš optimisticky, neboť signalizuje zhruba 20% nárůst zájmu o obnovu nebo zavedení této
softwarové aplikace.
Mezi podniky ve zpracovatelském průmyslu a podniky ve stavebnictví nejsou podstatné rozdíly.
Zanedbatelné rozdíly ukazují i budoucí trendy využívání modulů MIS.
S většími rozdíly se setkáváme až při hodnocení podniků dle velikosti. Zatímco polovina podniků
s 250 a více podniky tyto moduly preferuje a užívá (54,2%), podniky s 50–99 zaměstnanci nedosahují
ani poloviční hodnoty (25,6%). Asi pětina podniků všech tří velikostních skupin uvažuje
v příštích pěti letech o obnově nebo zavedení modulů MIS. Při hodnocení podle právní formy
jsou rozdíly zanedbatelné.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK130
7.6.8. Charakteristika odpovědí – Intranet [pol. x82]
Intranet – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 78:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 313 75,6
Ne 101 24,4
Celkem 414 100,0
Intranet – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 73:
75,6 %
24,4 %
ANO
NE
Komentář
Ze souboru sledovaných podniků otázku zodpovědělo téměř 95% podniků. Z odpovědí respondentů
vyplynulo, že Intranet má zavedeno více jak 75,6% podniků z celého výběrového semináře.
Při hodnocení z oborového hlediska jsou ve využívání Intranetu jisté rozdíly. Podniky zpracovatelského
průmyslu využívají Intranet v 77,4% případů, stavební podniky v 65,5% případů.
Z odpovědí respondentů na otázku budoucího vývoje lze vyvodit větší zájem o zavedení Intranetu
právě u podniků ve stavebnictví.
Výrazné rozdíly se ukazují při hodnocení podniků z hlediska velikosti. Ve využívání Intranetu
dominují podniky s 250 a více zaměstnanci (89,8%), sestupně pak dále podniky se 100–249 zaměstnanci
(70,7%). Nejméně je Intranet využíván v podnicích s 50–99 zaměstnanci (67,5%).
Rozdíly existují i při využívání Intranetu ve společnostech s ručením omezeným (67,4%) a akciových
společnostech (85,9%).
Hodnocení budoucích trendů nasvědčuje, že podniky, které dosud softwarovou aplikaci nepotvrdily,
uvažují o jejím zavedení v příštích letech. Dá se tedy předpokládat, že Intranet by měl být
využíván v budoucnu ve více jak 90% podniků.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 131
7.6.9. Charakteristika odpovědí – Kancelářské aplikace (MS Office apod.)
[pol. x83a]
Kancelářské aplikace (MS Office apod.) – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 79:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 417 98,8
Ne 5 1,2
Celkem 422 100,0
Kancelářské aplikace – MS Office apod. – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 74:
98,8 %
1,2 %
ANO
NE
Komentář
Na otázku odpovědělo téměř 97% podniků. Kancelářské aplikace má zavedeno více jak 98%
podniků, které na danou otázku odpověděly. Obecně platí, že mezi podniky bez ohledu na jejich
oborovou činnost, velikost a právní formu neexistují významné rozdíly.
7.7. Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku
7.7.1. Charakteristika otázky
B2.5. Je propojení softwarových aplikací, které používá Váš podnik, vyhovující?
Jde o zjištění, zda podnik využívá softwarové aplikace způsobem, který je schopen podniku přinášet
maximální synergické efekty. Jednou ze základních podmínek realizace těchto efektů je vyhovující
propojení všech používaných softwarových aplikací.
Respondent uvádí, zda je propojení softwarových aplikací, které podnik používá, vyhovující.
Uvádí úroveň důležitosti na škále „1“ zcela nevyhovující až „5“ plně vyhovující (x84).
7. VLASTNÍCI, MAJETEK132
7.7.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x84]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnéTabulka č. 80: x84 – výběrový soubor celkem
x84 Úroveň propojení
softwarových aplikací v podniku
Průměr 3,72
Medián 4,00
Modus 4,00
Sm. odchylka 0,96
Rozptyl 0,93
Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 81:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Zcela nevyhovující 7 1,7
2 37 8,7
3 118 27,8
4 164 38,7
5 Plně vyhovující 98 23,1
Celkem 424 100,0
Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku – výběrový soubor celkem.Graf č. 75:
Odpovědi v procentech
23,11,7 8,7 27,8 38,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
1 2 3 4 5
Komentář
Otázku zodpovědělo 98% podniků z výběrového souboru celkem. Velká část podniků hodnotí
svoji současnou úroveň propojení softwarových aplikací v podniku 4 (v 38,7%) nebo 3 (v 27,8%).
Pozitivním zjištěním je, že téměř čtvrtina podniků hodnotí softwarové aplikace a jejich propojení
jako plně vyhovující (v 23,1%). Ostatní hodnocení jsou zanedbatelná.
7. VLASTNÍCI, MAJETEK 133
Statistická vyhodnocení úrovně propojení softwar. aplikací v podniku.Tabulka č. 82:
Celek
OKEČ
Zprac.
průmysl
OKEČ
Stavebnictví
Velikost
podniku
50–99
Velikost
podniku
100–249
Velikost
podniku
> 250
Právní
forma a.s.
Právní
forma s.r.o.
Průměr 3,72 3,73 3,72 3,76 3,71 3,73 3,68 3,76
Medián 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00
Modus 4,00 4,00 3,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00
Sm. odchylka 0,96 0,96 0,97 0,93 1,00 0,95 0,95 0,97
Rozptyl 0,93 0,93 0,94 0,86 1,01 0,90 0,91 0,95
Při členění podniků podle oboru činnosti, jejich velikosti a právních forem nejsou významnější
rozdíly. Ze získaných dat logicky vyplývá, že hodnoty mediánu, modu a průměru jsou velmi blízké
a naopak směrodatná odchylka a rozptyl jsou malé (nižší než jeden stupeň ve škále hodnocení,
výjimkou jsou pouze podniky se 100–249 zaměstnanci). Kladně lze hodnotit zjištění, že téměř
90% podniků svoji úroveň propojení softwarových aplikací v podniku hodnotí v rozmezí 3–5, tj.
jako vyhovující až plně vyhovující úroveň. Na pětibodové škále stupnice, kde číslo 5 je nejvyšší
stupeň, je ve sledovaném souboru podniků průměr mezi 3,54 až 3,76, medián je ve všech případech
4 a modus je s výjimkou stavebnictví také 4.
7.8. Diskuse
V této je vyhodnocena sekce B2. dotazníku, vztahující se k vlastnické struktuře, participaci vlastníků
na řízení, k úrovni hmotného majetku a užívanému softwaru jako důležité složce nehmotného
majetku.
Vlastnická struktura podniku významným způsobem ovlivňuje utváření určitého modelu vlastnictví.
Jednotlivé modely vlastnictví uplatňované v zemích s tržní ekonomikou umožňují různé
mechanismy prosazování zájmu vlastníků. Podle Kučery (2005, str. 255) vztah vlastníků k podniku
a zájmy vlastníků je možné zkoumat ve dvou základních rovinách. Významné jsou jednak zájmy
vlastníků ve vztahu k ostatním stakeholderům a jednak zájmy vlastníků mezi sebou navzájem.
Zájmy samotných vlastníků jsou důležité především z pohledu velikostní struktury hlavních
vlastníků podniku a jejich typu. I když zájmy vlastníků vůči zájmům ostatních stakeholderům mají
zpravidla výsadní postavení (Suchánek 2005, str. 273), zájmy samotných vlastníků jsou většinou
diverzifikované podle jejich příslušnosti k určitému typu, event. skupině společníků. Zásadní rozdíly
v postavení a zájmech vlastníků vyplývají z velikosti podílu jejich majetkové účasti na podniku.
Zvláštní skupinu vlastníků z tohoto pohledu tvoří minoritní a drobní vlastníci. Jsou svébytnou
skupinou, často považovanou za problematickou. Minoritní nebo drobní vlastníci většinou
disponují pouze formálním právem podílet se na kontrole, zatímco faktické možnosti prosazení
vlastního názoru mají jen velice omezené.
Závěry průzkumů, které sledovaly a analyzovaly české podnikatelské prostředí v 90. letech, vypovídají
o tom, že v ČR v 90. letech dominoval model vlastnictví odvozený od typu podniku
s majoritním vlastníkem a drobnými akcionáři. Pro účely námi sledované charakteristiky stakeholderské
struktury podniku je podstatné, že tento model byl v ČR aplikován ve specificky „české“
podobě. Dominance tohoto modelu a jeho uplatňování v českém podnikatelském prostředí
vedlo ke specifickému uplatňování vlastnictví a utváření specifických zájmů vlastníků (Mejstřík
2000, str. 5).
7. VLASTNÍCI, MAJETEK134
Z vyhodnocení otázky týkající se typu vlastnické struktury vyplývá, že nejčetnější zastoupení
v analyzovaném souboru (26,9%) mají podniky s několika českými vlastníky – fyzickými osobami,
bez účasti drobných vlastníků. Ten se uplatňuje zejména u podniků menších. Druhým nejčastěji
se vyskytujícím typem vlastnické struktury jsou podniky vlastněné právnickou osobou, které
jsou součástí koncernu (15,7%). Tento typ je dominující u podniků velkých. Výše zmíněný typ
vlastnické struktury, charakteristický pro 90. léta, nezaujímá v současnosti již žádné významnější
postavení.
Zjišťování zastoupení vlastníků v orgánech společnosti a v top managementu je důležité pro
posouzení způsobu a intenzity uplatňování vlivu vlastníků na řízení podniku. Provedené šetření
ukazuje na velké rozdíly v zastoupení vlastníků akciových společností v jejich představenstvu
a dozorčí radě. Co se týká zastoupení vlastníků v top managementu, je poměrně nízké. Objektivní
posouzení však vyžaduje hlubší analýzu, která bude předmětem dalšího výzkumu.
Podle provedeného šetření je úroveň vybavení hmotným majetkem analyzovaných podniků na
nadprůměrné úrovni. Projevuje se zde nesporný vliv investiční politiky nadnárodních společností
vlastnících řadu sledovaných podniků, růst ekonomické síly a rovněž změna orientace podnikových
strategií na zvyšování technického vybavení výroby s cílem spořit mzdové náklady a zvyšovat
kvalitu.
Analýza softwarových aplikací ukazuje na celkový pokrok v dané oblasti. Některé z aplikací jsou
uplatňované téměř ve všech podnicích, jako například moduly personální agendy, moduly účetní
agendy či kancelářské aplikace. Jiné moduly jsou rozšířené zatím méně. Důvodem je potřeba, resp.
efektivnost aplikace těchto modulů s ohledem na specifické podmínky jednotlivých podniků, či
připravenost podniků tento software zavést a využívat.
8. ZAMĚSTNANCI 135
8. Zaměstnanci (B3)
8.1. Počet a struktura zaměstnanců
8.1.1. Charakteristika otázky
B3.1. Uveďte počty zaměstnanců Vašeho podniku dle níže specifikovaných skupin.
Tato otázka zjišťuje strukturu a počet zaměstnanců v tom kterém podniku. Respondenti měli
uvést jednak počet všech zaměstnanců (x86) v podniku, jednak kolik procent z tohoto celkového
počtu tvoří ženy (x87) a pracovníci s vysokoškolským vzděláním (x88). Dále měli v souladu se statistickým
výkazem uvést počet THP (x89) a dělníků (x98), přičemž u THP se dále vyžadovalo rozčlenění
na vrcholový management (x90), nižší management (x93) a ostatní THP (x94). U vrcholového
managementu se zjišťoval počet žen (x91) a počet cizinců (x92) a u ostatních THP počet
technických pracovníků (x95), pracovníků nákupu a prodeje (x96) a administrativních pracovníků
(x97). Nakonec se ještě k dotvoření kompletní struktury zaměstnanců podniku zjišťoval procentní
podíl cizinců ze zaměstnanecké skupiny dělníci (x99).
U každé skupiny zaměstnanců se uváděla jejich absolutní četnost, nebo procentní vyjádření četnosti,
a také se uváděl minulý trend a budoucí očekávaný trend vývoje jejich počtu.
Jelikož proměnné uvádějící počty nejsou pro vzájemné srovnání příliš vhodné, vytvořili jsme
nové proměnné, které jsou vyjádřením podílu k příslušné skupině zaměstnanců1
. Takto vyjádřené
podíly z celkového počtu zaměstnanců (v případě THP a dělníků) nebo z příslušných zaměstnaneckých
skupin (ostatní proměnné kromě x86b – celkem zaměstnanců) jsou vhodné pro srovnávání
v rámci skupin dle OKEČ, velikosti podniku a právní formy. Následně se takto vyjádřené
proměnné pro lepší vyhodnocování ještě kategorizovaly do pěti kategorií resp. intervalů 0–19%,
20–39%, 40–59%, 60–79%, 80–100%.
U otázek, které již byly vyjádřeny jako podíl z celkového počtu zaměstnanců (otázka x87b
a x88b) nebo z počtu dělníků (x99b), se nevytvářela nová proměnná a původní proměnné byly
pouze kategorizovány do uvedených pěti kategorií.
1 Např. proměnná x90b_re je podíl zaměstnanců ve vrcholovém managementu k technicko-hospodářským
pracovníkům celkem.
8. ZAMĚSTNANCI136
8.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x86b]
Ukazatelé centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 83: x86b až 99b – výběrový soubor celkem
x86b
Celkem
zaměstnanců
x87b
Podílžen
x88b
Podíl
pracovníků
sVŠvzděláním
x89b
THP
x90b
Vrcholový
management
x91b
Početžen
x92b
Početcizinců
Průměr 284,28 27,31 11,33 85,14 5,37 0,79 0,20
Medián 144,5 20 7,8 40 5 0 0
Modus 70 10 5 50 5 0 0
Sm. odchylka 470,260 21,380 13,243 172,501 3,334 1,176 0,721
Rozptyl 221 144,039 457,113 175,370 29 756,692 11,117 1,383 0,519
x93b
Nižší
management
x94b
OstatníTHP
x95b
Techničtí
pracovníci
x96b
Pracovníci
nákupu
aprodeje
x97b
Administrativní
pracovníci
x98b
Dělníci
x99b
Podílcizinců
Průměr 17,46 63,07 28,46 14,51 18,57 199,71 2,58
Medián 10 25 10 6 7 101,5 0
Modus 10 10 3 2 4 55 0
Sm. odchylka 31,091 153,284 85,660 61,008 48,391 350,698 7,480
Rozptyl 966,640 23 495,852 7 337,654 3 721,971 2 341,646 122 988,833 55,948
Komentář
U proměnných v rámci otázky B3.1. bylo dosaženo rozdílné míry zodpovězení otázek. U otázky
zjišťující celkový počet zaměstnanců byla míra zodpovězení otázky 100%. U ostatních otázek se
míry zodpovězení různí. Nejvyšší procento chybějících odpovědí (kolem 10%) je u proměnné
zjišťující podíl cizinců z dělnických pozic a u proměnné zjišťující počet technických pracovníků
z ostatních THP. U otázek zjišťujících trendy je tomu hůř a průměrné procento missing values je
až 25% (u proměnných zjišťujících počet nebo podíl cizinců – x92a,b a x99a,b).
K hodnocení počtu zaměstnanců a jejich struktury můžeme použít aritmetický průměr. Průměrný
počet zaměstnanců v námi zkoumaném vzorku podniků je 284 zaměstnanců. Jednotlivé podskupiny
nemá smysl pro výběrový soubor jako celek popisovat, ale bude o nich podrobně pojednáno
níže. Průměrný počet zaměstnanců v podnicích zpracovatelského průmyslu je 303 zaměstnanců,
ve stavebních podnicích to bylo 206. Průměrný počet zaměstnanců ve skupině podniků od 50 do
99 zaměstnanců2
byl 74 zaměstnanců, ve skupině podniku od 100 do 249 zaměstnanců byla průměrná
hodnota 152 a v poslední skupině s 250 a více zaměstnanci byl průměr 673 zaměstnanců.
Bližší informace k jednotlivým skupinám zaměstnanců dle členění podle OKEČ, velikosti podniku
a právní formy jsou v dalším textu u příslušné zaměstnanecké skupiny.
2 I když zkoumaný vzorek podniků byl podmíněn počtem zaměstnanců vyšším než 50 včetně, pro účely našeho
výzkumu jsme nakonec začlenili do vzorku podniků i 6 podniků, které tuto podmínku nesplňovaly (s počtem
zaměstnanců vyšším než 40), které ale splňovaly všechny ostatní podmínky stanovené pro zkoumaný soubor.
8. ZAMĚSTNANCI 137
8.1.3. Charakteristika odpovědí – celkem počet zaměstnanců [pol. x86b]
Počet zaměstnanců celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 84:
Odpovědi
Absolutně Procentně
50–99 zaměstnanců 128 29,6
100–249 zaměstnanců 175 40,5
250 a více zaměstnanců 129 29,9
Celkem 432 100,0
Počet zaměstnanců celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 76:
29,929,6 40,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
50–99
zaměstnanců
100–249
zaměstnanců
250 a více
zaměstnanců
Komentář
Z celkového zkoumaného souboru je 128 podniků ze skupiny podniků od 50 do 99 zaměstnanců,
175 podniků od 100 do 249 zaměstnanců a 129 podniků s 250 a více zaměstnanci. Ve většině případů
(44%) počet zaměstnanců rostl, ve 29% případů byl v minulosti počet zaměstnanců stejný
jako nyní a ve 27% případů počet zaměstnanců klesl. Do budoucna 49% podniků předpokládá
spíše nárůst počtu zaměstnanců, 43% očekává stejný stav a 8% jejich pokles.
Při hodnocení počtu zaměstnanců dle OKEČ3
v obou skupinách podniků je nejvíce podniků ze
skupiny podniků od 99 do 249 zaměstnanců. Ve stavebnictví je to 46% a ve zpracovatelském průmyslu
39% dotázaných podniků z daného odvětví. Ve skupině podniků od 50 do 99 zaměstnanců
je 35% stavebních podniků a 28,5% podniků zpracovatelského průmyslu a ve skupině podniků
se 250 a více zaměstnanci je 19% stavebních a 32,5% zpracovatelských podniků. Z toho plyne,
že podniky zpracovatelského průmyslu v našem vzorku podniků jsou spíše „střední“ (100–249
zaměstnanců) a „velké“ (250 a více zaměstnanců) a stavební podniky spíše „menší“(50–99 zaměstnanců)
a „střední“ (100–249 zaměstnanců).
Dle právní formy má 46% akciových společností 250 a více zaměstnanců, 35% z nich patří do
skupiny podniků od 100 do 249 zaměstnanců a 19% do skupiny podniků s 50 až 99 zaměstnanci.
Společnosti s ručením omezeným jsou nejvíce zastoupeny ve skupině od 100 do 249 pracovníků
(45%), 38% z nich mají od 50 do 99 zaměstnanců a „pouze“ 17% z nich mají 250 a více zaměstnanců.
Je vidět jasná tendence, že akciové společnosti jsou do počtu zaměstnanců větší než společnosti
s ručením omezeným, v námi zkoumaném vzorku podniků.
3 Jedná se pouze o „hrubé“ členění na odvětví stavebnictví (OKEČ 45) a zpracovatelský průmysl (OKEČ 15–37).
8. ZAMĚSTNANCI138
8.1.4. Charakteristika odpovědí – podíl žen z celkového počtu zaměstnanců
[pol. x87b]
Podíl žen z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 85:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 230 55,2
20–39 78 18,7
40–59 68 16,3
60–79 36 8,6
80–100 5 1,2
Celkem 417 100,0
Podíl žen z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 77:
1,255,2 18,7 16,3 8,6
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Většina respondentů (55%) uvedla poměrně nízký podíl žen a to 0–19% z celkového počtu zaměstnanců.
V minulosti byla podle většiny respondentů (72%) situace stejná, podle 18% respondentů
počet žen spíše rostl a podle 10% klesl. Do budoucna lze předpokládat, že situace bude
velmi podobná. Většina respondentů (82%) předpokládá stejný podíl žen a pouze 4% předpokládají
jejich pokles.
Když sledujeme podíl žen v podnicích členěných dle OKEČ, až 94% stavebních podniků uvedlo,
že počet žen je v intervalu od 0–19%, 5% respondentů z těchto podniků uvedlo procento žen
v intervalu od 20–39% a pouze 1% pak spadá do intervalu od 40–59%. Možnost, že podíl žen
v podniku je vyšší než 60%, neuvedl žádný z respondentů z této skupiny. U zpracovatelského
průmyslu je rozložení odpovědí rovnoměrnější, i když i zde je nejpočetnější zařazení do intervalu
od 0–19% (ve 46% podniků). Od 20–39% žen z celkového počtu zaměstnanců uvedlo 22%, 40–
59% 20%, 60–79% 11% a možnost, že žen je 80–100% z celkového počtu zaměstnanců, uvedla
2% z respondentů z tohoto odvětví.
Co se týče velikosti podniku nebo právní formy, vliv těchto faktorů na podíl žen z celkového
počtu zaměstnanců jsme nepozorovali.
8. ZAMĚSTNANCI 139
8.1.5. Charakteristika odpovědí – podíl pracovníků s VŠ vzděláním z celkového
počtu zaměstnanců [pol. x88b]
Podíl VŠ vzdělaných pracovníků z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi absolutněTabulka č. 86:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 373 89,4
20–39 23 5,5
40–59 13 3,1
60–79 7 1,7
80–100 1 0,2
Celkem 417 100,0
Podíl VŠ vzdělaných pracovníků z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 78:
0,289,4
5,5
3,1 1,7
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Většina respondentů uvedla, že podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je menší než 20%
z celkového počtu zaměstnanců. Co se týče srovnání s minulostí, většina respondentů uvedla
stejnou situaci (61%). Růst podílu VŠ vzdělaných na celkovém počtu zaměstnanců uvedlo 32%
respondentů a pokles 7%. Do budoucna naopak většina (55%) předpokládá nárůst podílu vysokoškolsky
vzdělaných zaměstnanců, 44% předpokládá stejný stav a pouze 1% očekává pokles
tohoto podílu.
Rozdíly mezi podniky členěné dle OKEČ v počtu vysokoškoláků nepozorujeme. Rozdíly mezi
podniky, při vyhodnocování této otázky, nejsou patrné ani při členění podle velikosti podniků
ani dle jejich právní formy.
8. ZAMĚSTNANCI140
8.1.6. Charakteristika odpovědí – počet technickohospodářských pracovníků
z celkového počtu zaměstnanců [pol. x89b]
Podíl THP z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 87:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 125 29,8
20–39 214 51,0
40–59 58 13,8
60–79 10 2,4
80–100 13 3,1
Celkem 420 100,0
Podíl THP z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 79:
3,1
29,8 51,0 13,8
2,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejčastěji uváděný podíl technicko-hospodářských pracovníků z celkového počtu zaměstnanců
(51%) se nachází v intervalu od 20–39%. 51% respondentů uvádí, že tomu tak bylo i v minulosti
a 68% respondentů uvádí totéž i pro předpokládaný vývoj do budoucnosti. 31% respondentů
uvedlo, že došlo k jejich nárůstu, kdežto 18% tvrdilo opak. Nárůst počtu těchto zaměstnanců
předpokládá 26% a pokles 8% respondentů.
Významnější souvislosti jsme při členění podniků dle OKEČ nebo dle velikosti podniku
nepozorovali.
Na základě členění podniků dle právní formy můžeme vyvodit, že v akciových společnostech
je zaměstnáno více THP pracovníků na počet zaměstnanců celkem, než je tomu u společností
s ručením omezeným4
.
4 V akciových společnostech je průměrná hodnota původní proměnné, tzn. průměrný počet THP pracovníků 89
a průměrná hodnota rekódované proměnné vyjadřující podíl THP z celkového počtu zaměstnanců je 32. Ve
společnostech s ručením omezeným je průměrný počet THP 68, a jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců
je 28 %.
8. ZAMĚSTNANCI 141
8.1.7. Charakteristika odpovědí – podíl zaměstnanců ve vrcholovém managementu
z THP [pol. x90b]
Podíl pracovníků ve vrcholovém managementu z THP celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 88:
a v procentech5
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 347 83,6
20–39 61 14,7
40–59 6 1,4
60–79 1 0,2
80–100 0 0,0
Celkem 415 100,0
Podíl pracovníků ve vrcholovém managementu z THP celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 80:
0,083,6 14,7 1,4 0,2
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
V tomto případě nejčastěji respondenti uváděli, že vrcholový management tvoří méně než 20 %
technickohospodářských pracovníků a žádný z respondentů neuvedl, že by vrcholový management
tvořil více než 80 % THP. Většina respondentů (78%) uvedla, že situace byla stejná i v minulosti
a předpokládají, že bude stejná i v budoucnu (91%). Pokles oproti minulosti uvedlo 12%
a nárůst 10% respondentů. Pouze 3% do budoucna předpokládají pokles, nárůst tohoto podílu
očekává 6% respondentů.
Co se týče členění podniků dle OKEČ, vliv odvětví na podíl vrcholového managementu na celkovém
počtu THP jsme nepozorovali.
U členění podniků dle velikosti se jeví jistá souvislost, a to, že čím je podnik větší, tím je procento
zaměstnanců ve vrcholovém managementu z THP menší (v 5% podniků ze skupiny od 50 do
99 zaměstnanců je zaměstnáno ve vrcholovém managementu více než 40% ze všech THP, v podnicích
ze skupiny od 100 do 249 zaměstnanců je to pouze 0,5% těchto podniků a z podniků 250
a více zaměstnanců žádný nezaměstnává ve vrcholovém managementu více než 40% z THP).
5 U této proměnné se vyskytly případy, kdy respondenti uváděli vyšší počet zaměstnanců ve vrcholovém managementu
než byl počet THP celkem. Tyto odpovědi respondentů byly pro účely analýzy a následného vyhodnocení
vyloučeny z odpovědní matice a byly stanoveny jako missing values.To stejné platí i pro proměnnou x93b nižší
management a x94b ostatní THP.
8. ZAMĚSTNANCI142
Podíl zaměstnanců ve vrcholovém managementu z THP je vyšší u společností s ručením omezeným
než u akciových společností.6
Akciové společnosti jsou mnohem více zastoupeny v intervalu
0–19% z THP (91%) než společnosti s ručením omezeným (77%), kdežto ty jsou více zastoupeny
v dalších intervalech s vyšším procentem z THP.
8.1.8. Charakteristika odpovědí – z toho počet žen ve vrcholovém managementu
[pol. x91b]
Podíl žen ve vrcholovém managementu. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 89:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 289 72,3
20–39 80 20,0
40–59 23 5,8
60–79 7 1,8
80–100 1 0,3
Celkem 400 100,0
Podíl žen ve vrcholovém managementu. Odpovědi v procentechGraf č. 81:
0,372,3 20,0
5,8
1,8
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejvíce podniků (72%) uvedlo, že procento žen ve vrcholovém vedení nepřesahuje 20%. Stejně
tak tomu bylo dle 85% respondentů i v minulosti. Podle 9% jejich počet rostl, podle 6% respondentů
naopak klesal. Do budoucna až 90% respondentů nepředpokládá změnu. 9% očekává nárůst
počtu žen ve vrcholovém vedení a pouze 1% pokles tohoto počtu.
V odpovědích respondentů členěných dle odvětví nejsou patrné velké rozdíly, pouze v odvětví
stavebnictví se neobjevil případ, kdy by podíl žen ve vrcholovém vedení překročil nebo se rovnal
40%. Ve zpracovatelském průmyslu bylo v intervalu od 40–59% zastoupeno 7% podniků, v intervalu
od 60–79% 2% a dokonce 0,3% respondentů uvedlo, že podíl žen ve vrcholovém vedení
je vyšší nebo rovno než 80%. Z toho se dá vyvodit, že ve zpracovatelském průmyslu jsou ženy ve
vrcholovém vedení zastoupeny mnohem více než je tomu ve stavebnictví.
6 Tento fakt souvisí s velikostí podniku, kdy obvykle platí, že akciové společnosti jsou větší, než společnosti s ručením
omezeným.
8. ZAMĚSTNANCI 143
Na základě členění podniků dle velikosti můžeme konstatovat, že čím je podnik menší, tím
větší je procento žen ve vrcholovém vedení podniku. Kategorii, kde je podíl žen ve vrcholovém
managementu vyšší nebo roven 80%, zvolilo 1% respondentů z podniků od 50 do 99 zaměstnanců
a žádný z větších podniků. V kategorii od 60–79% žen ve vrcholovém vedení to byly 4%
podniků s 50 až 99 zaměstnanci, 2% podniků se 100 až 249 zaměstnanci a žádný podnik s počtem
zaměstnanců 250 a více. V kategorii od 40–59% bylo 10% podniků s 50 až 99 zaměstnanci, 5%
podniků se 100 až 249 zaměstnanci a 3% podniků s počtem zaměstnanců 250 a víc ze zkoumaného
souboru.
Závislost mezi procentem žen ve vrcholovém vedení a jeho právní formou jsme nepozorovali.
8.1.9. Charakteristika odpovědí – z toho počet cizinců ve vrcholovém managementu
[pol. x92b]
Podíl cizinců ve vrcholovém managementu. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 90:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 373 92,8
20–39 19 4,7
40–59 6 1,5
60–79 2 0,5
80–100 2 0,5
Celkem 402 100,0
Podíl cizinců ve vrcholovém managementu. Odpovědi v procentechGraf č. 82:
0,592,8
4,7
1,5 0,5
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Až 93% respondentů uvedlo, že cizinců ve vrcholovém vedení podniku je méně než 20%. Stejné
procento dotázaných uvedlo že tomu tak bylo i v minulosti a 91% z nich předpokládá, že tomu
tak bude i v budoucnu. Jejich nárůst z minulosti uvedly 3%, pokles 4% respondentů. Naopak, do
budoucna předpokládá jejich nárůst 7% respondentů, kdežto pokles jen 2%.
Při členění dle odvětví vidíme, že ve stavebnictví se neobjevil případ, kdy by podíl cizinců ve vrcholovém
vedení dosáhl nebo přesáhl 40%. Celkově se dá tvrdit, že počet cizinců ve vrcholovém
vedení je častější ve zpracovatelském průmyslu než ve stavebnictví.
8. ZAMĚSTNANCI144
Podle členění dle velikosti podniku se projevila mírná tendence, že čím je podnik větší, tím
vetší je podíl cizinců ve vrcholovém vedení. Při členění podle právní formy nepozorujeme žádné
podstatné rozdíly.
8.1.10. Charakteristika odpovědí – podíl zaměstnanců v nižším managementu
z THP [pol. x93b]
Podíl pracovníků v nižším managementu z THP celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 91:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 174 42,5
20–39 169 41,3
40–59 49 12,0
60–79 13 3,2
80–100 4 1,0
Celkem 409 100,0
Podíl pracovníků v nižším managementu z THP celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 83:
1,042,5 41,3 12,0
3,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
V této otázce 43% respondentů uvedlo, že zaměstnanců na úrovni nižšího managementu je méně
než 20% z celkem THP. 42% uvedlo, že jich je od 20–39%, 12% od 40–59%, 3% od 60–79%
a 1% respondentů uvedlo, že jich je více nebo rovno 80% THP. 65% respondentů uvedlo, že
tomu tak bylo i v minulosti, 24% uvedlo nárůst tohoto podílu oproti minulosti a 11% jejich pokles.
Do budoucna 76% předpokládá stejnou situaci, 20% respondentů předpokládá růst a 4%
pokles podílu nižšího managementu na THP celkem.
Tříděním odpovědí na tuto otázku dle odvětví zjišťujeme, že v intervalech s podílem nižšího
managementu do 40% THP jsou více zastoupeny podniky zpracovatelského průmyslu, kdežto od
40% nižšího managementu na THP jsou více zastoupeny podniky stavebního průmyslu. Z toho
se dá soudit, že ve stavebnictví je vyšší procento nižšího managementu v THP, než v průmyslu
zpracovatelském.
Podle třídění dle velikosti podniku a právní formy nepozorujeme žádné souvislosti s podílem
nižšího managementu na THP celkem.
8. ZAMĚSTNANCI 145
8.1.11. Charakteristika odpovědí – podíl zaměstnanců na pozicích ostatní
technicko-hospodářští pracovníci z THP [pol. x94b]
Podíl pracovníků ostatní THP z THP celkem. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 92:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 10 2,6
20–39 37 9,4
40–59 118 30,1
60–79 164 41,8
80–100 63 16,1
Celkem 392 100,0
Podíl pracovníků ostatní THP z THP celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 84:
16,1
2,6
9,4 30,1 41,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Ostatních THP pracovníků je podle většiny respondentů (42%) nejčastěji 60–79% z celkem THP
pracovníků. Co se týče trendů, jak minulého tak budoucího, většina uvedla stejnou situaci (58%
oproti minulosti a 67% ji předpokládá do budoucna), případně nárůst tohoto podílu (25% respondentů
uvedlo nárůst oproti minulosti a 28% předpokládá nárůst do budoucna).
Při členění odpovědí na tuto otázku dle OKEČ jsme zjistili, že v našem vzorku podniků platí,
že respondenti ze stavebních podniků více uváděli menší než 60% podíl ostatních THP z THP
celkem, než podniky zpracovatelského průmyslu. Ty naopak častěji než stavební podniky uvádějí,
že procento ostatních THP z THP je rovno nebo vyšší než 60%.
Stejně tak se projevila mírná tendence, že čím je podnik větší, tím je i procento ostatních THP
z THP celkem vyšší. Hodnotu proměnné 1 (0–19%) uvedla 4% podniků od 50 do 99 zaměstnanců,
3% podniků od 100 do 249 zaměstnanců a 2% podniků s 250 a více zaměstnanci. Hodnotu
5 (80–100%) volilo naopak 12% podniků od 50 do 99 zaměstnanců, 12,5% podniků od 100 do
249 zaměstnanců a 25% podniků s 250 a více zaměstnanci. Vliv právní formy se na podíl ostatních
THP neprojevil.
8. ZAMĚSTNANCI146
8.1.12. Charakteristika odpovědí – podíl technických pracovníků z ostatních THP
[pol. x95b]
Podíl technických pracovníků z ostatních THPTabulka č. 93: 7
. Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 65,0 17,8
20–39 118,0 32,2
40–59 95 26,0
60–79 80 21,9
80–100 8 2,2
Celkem 366 100,0
Podíl technických pracovníků z ostatních THP. Odpovědi v procentechGraf č. 85:
2,2
17,8 32,2 26,0 21,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejvíce respondentů (32%) uvedlo, že podíl technických pracovníků z celkového počtu ostatních
THP patří do intervalu 20–39%. Většina respondentů také uvedla, že v minulosti tomu bylo stejně
(60%) a v budoucnu tomu bude také tak (64%). Nárůst počtu technických pracovníků oproti
minulosti uvedlo 27% a pokles 13%. Respondenti pak do budoucna spíše předpokládají nárůst
(34%) než pokles (pouze 2%).
Souvislosti mezi podílem technických pracovníků z ostatních THP celkem a OKEČ, velikostí
podniku či právní formou jsme nepozorovali.
7 U této proměnné se opět vyskytlo poměrně hodně případů, kdy respondenti uváděli vyšší počet technických
pracovníků než ostatních THP celkem. Tyto odpovědi respondentů byly pro účely analýzy a následného vyhodnocení
vyloučeny z odpovědní matice a byly stanoveny jako missing values.To stejné platí i pro proměnnou x96b
pracovníky nákupu a prodeje a x97b administrativní pracovníky.
8. ZAMĚSTNANCI 147
8.1.13. Charakteristika odpovědí – podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních
THP [pol. x96b]
Podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THP. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 94:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 165 44,6
20–39 149 40,3
40–59 44 11,9
60–79 9 2,4
80–100 3 0,8
Celkem 370 100,0
Podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THP. Odpovědi v procentechGraf č. 86:
0,844,6 40,3 11,9 2,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Pro počet pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THP respondenti velmi často (ve 45%) uváděli
číslo, odpovídající po přepočtu na podíl z ostatních THP intervalu 0–19%. Podle 64% respondentů
tomu tak bylo i v minulosti. 25% respondentů uvedlo oproti minulosti nárůst a 10% pokles.
Do budoucna se také nejvíce předpokládá stejná situace (69%), nárůst očekává 28% a pokles
pouze 3% respondentů.
Největší část stavebních podniků (61%) uvedla, že pracovníci nákupu tvoří pouze 0–19% z ostatních
THP, 34% stavebních podniků uvedlo, že tato skupiny pracovníků tvoří 20–39% z ostatních
THP a další hodnoty této proměnné (podíl pracovníků nákupu a prodeje roven nebo větší než
40%) se vyskytly jen velice málo (5% stavebních podniků). U podniků zpracovatelského průmyslu
byly odpovědi rovnoměrněji rozloženy. 0–19% pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THP
uvedlo 41% respondentů z této skupiny podniků, 20–39% 42%, 40–59% 14%, 60–79% 2%
a konečně 80–100% 1% respondentů z tohoto odvětví. Významné rozdíly mezi podniky rozdělené
dle velikosti nebo právní formy jsme při analýze této proměnné nepozorovali.
8. ZAMĚSTNANCI148
8.1.14. Charakteristika odpovědí – podíl administrativních pracovníků z ostatních
THP [pol. x97b]
Podíl administrativních pracovníků z ostatních THP. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 95:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 112 30,2
20–39 139 37,5
40–59 92 24,8
60–79 23 6,2
80–100 5 1,3
Celkem 371 100,0
Podíl administrativních pracovníků z ostatních THP. Odpovědi v procentechGraf č. 87:
1,330,2 37,5 24,8 6,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejvíce respondentů uvedlo, že administrativní pracovníci tvoří 20–39% z ostatních THP. Opět
většina respondentů (63%) uvádí, že stejný počet těchto pracovníků byl i v minulosti. 18,5%
uvádí jejich přírůstek a stejné procento respondentů jejich pokles oproti minulosti. Do budoucna
77% respondentů předpokládá stejnou situaci, 12% jejich nárůst a 11% respondentů pokles
jejich počtu.
Pokud členíme odpovědi na tuto otázku dle OKEČ, žádné podstatné rozdíly mezi podniky
u této proměnné nepozorujeme. Podle průměrů je podíl administrativních pracovníků z ostatních
THP vyšší u stavebních podniků (2,27) než u podniků zpracovatelského průmyslu (2,07).
Rozdíly mezi podíly administrativních pracovníků z ostatních THP v podnicích členěných dle
velikosti, se neprojevily a stejně tak je tomu při členění dle právní formy.
8. ZAMĚSTNANCI 149
8.1.15. Charakteristika odpovědí – podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců
[pol. x98b]
Podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 96: 8
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 14 3,3
20–39 14 3,3
40–59 63 15,1
60–79 218 52,2
80–100 109 26,1
Celkem 418 100,0
Podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 88:
1,3
30,2 37,5
24,8 6,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejčastějším (52%) intervalem proměnné podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců byl respondenty
uváděn interval 60–79%. Ve srovnání s minulostí je tento podíl spíše vyšší (růst uvedlo
40% respondentů), 33,5% respondentů pak uvedlo stejnou situaci a 26,5% pokles tohoto podílu.
Do budoucna se očekává zejména jejich nárůst (47% respondentů ), 44% očekává stejný podíl
dělníků a 9% jejich pokles.
Pokud srovnáme průměrné hodnoty kategorizované proměnné (3,97 pro zpracovatelský průmysl
a 3,82 pro stavebnictví ) nebo proměnné vyjadřující podíl dělníků na počtu zaměstnanců (69,7
pro zpracovatelský průmysl a 67,8 pro stavebnictví), můžeme konstatovat, že průměrný podíl dělníků
z celkového počtu zaměstnanců je mírně vyšší u podniků zpracovatelského průmyslu než ve
stavebních podnicích.
Při členění podniků dle velikosti se projevila mírná tendence, že čím je podnik větší, tím je podíl
dělníků na celkovém počtu zaměstnanců vyšší. Naznačují to průměrné hodnoty proměnné vyjadřující
podíl dělníků na celkovém počtu zaměstnanců (65 u podniků od 50 do 99 zaměstnanců,
70,7 pro podniky od 100 do 249 a 71,6 pro podniky s více než 250 zaměstnanci).
Právní forma na podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců podstatný vliv nemá.
8 Jak bylo zmíněno na začátku této kapitoly, byla vytvořena nová proměnná, která vyjadřuje podíl dělníků z celkového
počtu zaměstnanců, kategorizovaná do pěti kategorií.
8. ZAMĚSTNANCI150
8.1.16. Charakteristika odpovědí – podíl cizinců z počtu dělníků [pol. x99b]
Podíl cizinců z počtu dělníků zaměstnaných v podniku. Odpovědi absolutněTabulka č. 97:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 382 98,5
20–39 4 1,0
40–59 0 0,0
60–79 1 0,3
80–100 1 0,3
Celkem 388 100,0
Podíl cizinců z počtu dělníků zaměstnaných v podniku. Odpovědi v procentechGraf č. 89:
0,3
98,5 1,0
0,0 0,3
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Při dotazování na podíl cizinců z dělnických pozic nejvíce respondentů uvedlo interval od 0 do
19%. Více nebo rovno 60% cizinců v dělnických pozicích uvedly 0,3% respondentů, kdežto 40–
59% neuvedl žádný z respondentů. Stejnou situaci v minulosti uvedlo 78% respondentů, nárůst
podílu cizinců uvedlo 14% a jejich pokles 8%. 73% respondentů předpokládá do budoucna stejnou
situaci, 26% jejich nárůst a pouze 1% jejich pokles.
Podle OKEČ, velikosti podniku a právní formy se neprojevily žádné rozdíly mezi podniky v podílu
cizinců na počtu dělníků.
8.2. Fluktuace zaměstnanců
8.2.1. Charakteristika otázky
B3.2. Jak velká je fluktuace ve Vašem podniku?
Vyšší míra fluktuace zaměstnanců je jednak projevem nespokojenosti zaměstnanců a jednak je
zdrojem poměrně vysokých dodatečných nákladů podniku. I když není prokázáno, že by spokojenost
zaměstnanců vedla ke zvýšení jejich produktivity a tím přispívala i ke zlepšení ekonomických
ukazatelů podniku, dá se předpokládat, že podnik, který určitým způsobem pečuje o své
8. ZAMĚSTNANCI 151
zaměstnance a vytváří příjemné pracovní prostředí, zaznamenává i nižší míru fluktuace, která je
spojena s nižšími dodatečnými náklady na nábor a výběr a zaškolování nových zaměstnanců. Na
druhou stranu, v některých oborech nízké personální náklady a s tím spojena vyšší fluktuace mohou
znamenat konkurenční výhodu. Tuto otázku jsme tedy do dotazníku zařadili proto, abychom
zjistili, jestli fluktuace zaměstnanců ovlivňuje úspěšnost a konkurenceschopnost podniku.
U této otázky se zjišťovala stávající situace, kde respondent měl zvolit mezi 1 – nízkou či zanedbatelnou
mírou fluktuace (do 2%), 2 – střední mírou fluktuace (2–10%) a 3 – vysokou mírou
fluktuace (nad 10%). Dále se zjišťoval i minulý a budoucí trend, kde se minulá a předpokládaná
budoucí míra fluktuace srovnávala s fluktuací stávající.
8.2.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x100b]
Míra fluktuace. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 98:
Odpovědi
Absolutně Procentně
< 2% 107 25,2
2–10% 265 62,5
> 10% 52 12,3
Celkem 424 100,0
Míra fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 90:
12,325,2 62,5
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
< 2 % 2–10 % > 10 %
Komentář
Míra zodpovězení této otázky byla poměrně vysoká (98%). Průměrná hodnota byla 1,87, což
znamená, že respondenti volili nejčastěji střední míru fluktuace od 2 do 10% (63%) nebo nízkou
míru fluktuace menší než 2% (25%). Většina respondentů (70%) uvedla, že v minulosti byla míra
fluktuace stejná, 19% respondentů uvedlo oproti minulosti její nárůst a 11% pokles. 78% respondentů
také do budoucna předpokládá stejnou míru fluktuace jako je stávající a po 11% respondentů
předpokládají její nárůst a její pokles.
Průměr stavebních podniků jen nepatrně vyšší (1,87) než u podniků zpracovatelských (1,88).
Podle rozložení četností také nejsou mezi podniky obou odvětví patrné podstatné rozdíly.
Při členění podniků dle velikosti se jeví, že čím je podnik větší, tím je průměrná hodnota dosažené
fluktuace vyšší. 36% podniků se zaměstnanci od 50 do 99 uvedlo fluktuaci do 2%, stejně
tak 23% podniků s počtem zaměstnanců od 100 do 249 a 17% podniků s 250 a více zaměstnanci.
Naopak fluktuaci nad 10% uvedlo 9% podniků od 50 do 99 zaměstnanců, 12% podniků se
8. ZAMĚSTNANCI152
100 až 249 zaměstnanci a 17% podniků s 250 a více zaměstnanci. Podle toho se dá tvrdit, že velikost
podniku má na fluktuaci zaměstnanců vliv a platí, že čím je podnik větší, tím je vyšší i fluktuace
zaměstnanců.
Ve zkoumaném vzorku podniků mají akciové společnosti a společnosti s ručením omezenýmhodnoty
četností v jednotlivých kategoriích stejné, tudíž právní forma podniku nemá (mezi
zkoumanými podniky) vliv na fluktuaci zaměstnanců.
8.3. Důvody fluktuace zaměstnanců
8.3.1. Charakteristika otázky
B3.3. Pokud zaměstnanec odchází z vlastní iniciativy, které důvody ho k tomu vedou?
K tomu, abychom mohli fluktuaci sledovat a ovlivňovat její výši, potřebujeme znát důvody, které
k ní nejčastěji vedou. V této otázce jsme proto respondentům nabídli 6 nejčastějších důvodů fluktuace
(x101 – reorganizace a nutnost přeškolení, x102 – nízký plat, x103 – nezajímavá práce, x104
– nedostatečné možnosti kariérního růstu, x105 – špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným,
x106 – osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.), x107 – jiné důvody), přičemž měli prostor
uvést ještě jiný důvod/důvody než uvedené. U každého důvodu měli respondenti uvést, zda
se tento důvod vyskytuje a pokud ano, jestli často (hodnota 3) nebo jen občas (hodnota 2) nebo
že se nevyskytuje (hodnota 1).
8.3.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x101–x107]
Ukazatelé centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 99: x101 až x107 – výběrový soubor celkem
x101
Reorganizace
anutnost
přeškolení
x102
Nízkýplat
x103
Nezajímavá
práce
x104
Nedostat.
možnosti
kariér.růstu
x105
Špatnévztahy
x106
Osobnídůvody
x107
Jinédůvody
Průměr 1,23 2,05 1,46 1,52 1,52 2,11 2,37
Medián 1 2 1 1 1 2 2
Modus 1 2 1 1 1 2 3
Sm. odchylka 0,490 0,688 0,577 0,578 0,556 0,596 0,661
Rozptyl 0,240 0,473 0,333 0,334 0,310 0,356 0,437
Komentář
U proměnných otázky B3.3 byla míra zodpovězení otázek od 96% (x106 osobní důvody) po 23%
(x107 jiné důvody). To, že otázka x107 má nejnižší míru zodpovězení plyne z toho důvodu, že její
vyplnění nebylo povinné a odpovídali na ni pouze ti respondenti, kteří chtěli uvést důvod/důvody,
které jim nebyly v možnostech nabídnuty. Když použijeme k hodnocení jednotlivých důvodů
fluktuace zaměstnanců aritmetický průměr, zjistíme, že nejvyšší je právě u proměnné x107 jiné
důvody. Dá se to vysvětlit tím, že většina respondentů nebrala tuto otázku za obligatorní a „jiný
důvod“ uváděli pouze v případech, kdy se tento důvod v podniku opravdu alespoň občas vyskytl,
či vyskytoval často (v těchto případech nebyla vůbec uváděna hodnota 1 – nevyskytuje se). Jak je
8. ZAMĚSTNANCI 153
ale patrné z tabulky níže, někteří respondenti (10 případů) považovali i tuto otázku za obligatorní,
tudíž v případech, že žádné jiné než uvedené důvody fluktuace v podniku nezaznamenali uvedli
hodnotu této proměnné 1. Když pomineme tento „důvod“, nejčastěji se vyskytujícím důvodem
fluktuace zaměstnanců se jeví „osobní důvody“ s průměrem 2,11 a „nízký plat“ s průměrem 2,05.
Zajímavé je, že právě tyto dva důvody mají i nejvyšší míru zodpovězení,což může znamenat, že
je respondenti považovali za více důležité. Tyto výsledky nejsou nijak překvapivé, nízký plat a nespokojenost
s ním bývají opravdu spolu s osobními důvody hlavními důvody dobrovolného odchodu
zaměstnanců z podniku. Nejméně častým důvodem (s nejnižší průměrnou hodnotou) se
ukázal důvod „reorganizace a nutnost přeškolení“ (s průměrem 1,23), „nezajímavá práce“ (1,46)
a pak „nedostatečné možnosti kariérního růstu“ a „špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným“
(1,52).
8.3.3. Charakteristika odpovědí na otázku – reorganizace a nutnost přeškolení
[pol. x101]
Reorganizace a nutnost přeškolení jako důvod fluktuace. Odpovědi absolutněTabulka č. 100:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 326 80,5
Vyskytuje se jen občas 66 16,3
Vyskytuje se často 13 3,2
Celkem 405 100
Reorganizace a nutnost přeškolení jako důvod fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 91:
3,280,5 16,3
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Jak bylo již řečeno, tento důvod fluktuace se vyskytuje vůbec nejméně z uvedených. Tomu odpovídá
i to, že 81% respondentů uvedlo, že se tento důvod nevyskytuje vůbec a jen ve 3% případů
se vyskytuje často.
Odvětví, velikost či právní forma podniku nemají vliv na rozložení četnosti tohoto důvodu
fluktuace. Přeci jen, častěji se tento důvod vyskytuje v odvětví zpracovatelském (průměrná hodnota
je rovna 1,24) než ve stavebnictví (1,18).
8. ZAMĚSTNANCI154
Podle průměru by se dalo usuzovat že podniky s 250 a více zaměstnanci tento důvod zaznamenávají
častěji (1,26) než podniky s počtem zaměstnanců od 100 do 249 (1,23) a podniky s počtem
zaměstnanců od 50 do 99 (1,19), podle četnosti tomu tak úplně není.
Rozložení četností i porovnání průměrů nasvědčuje tomu, že v akciových společnostech se
tento důvod fluktuace zaměstnanců vyskytuje častěji než ve společnostech s ručením omezeným.
8.3.4. Charakteristika odpovědí na otázku – nízký plat [pol. x102]
Nízký plat jako důvod fluktuace. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 101:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 87 21,1
Vyskytuje se jen občas 217 52,5
Vyskytuje se často 109 26,4
Celkem 413 100
Nízký plat jako důvod fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 92:
26,421,1 52,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Tento důvod, jak již bylo řečeno výše se vyskytuje v podnicích poměrně často. Pouze 21% respondentů
uvedlo, že se tento důvod nevyskytuje v jejich podniku vůbec.
Pokud srovnáváme odvětví, při tomto důvodu neexistují vůbec žádné rozdíly mezi stavebnictvím
a zpracovatelským průmyslem.
Pokud jde o velikost podniku, zde existuje určitá tendence že čím je podnik větší, tím se tento
důvod fluktuace objevuje častěji (průměrná hodnota podniků od 50 do 99 zaměstnanců je 1,96,
podniků se 100 až 249 2,05 a podniků s 250 a více zaměstnanci 2,15).
Stejná souvislost existuje i při členění dle právní formy, jak podle srovnání průměrů, tak četností.
U akciových společností se tento důvod objevuje častěji (průměrná hodnota společnosti s ručením
omezeným je 1,99 a u akciové společnosti je to 2,13).
8. ZAMĚSTNANCI 155
8.3.5. Charakteristika odpovědí na otázku – nezajímavá práce [pol. x103]
Nezajímavá práce jako důvod fluktuace. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 102:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 236 58,4
Vyskytuje se jen občas 151 37,4
Vyskytuje se často 17 4,2
Celkem 404 100
Nezajímavá práce jako důvod fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 93:
4,2
58,4 37,4
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Téměř 60% respondentů uvedlo, že se nezajímavá práce jako důvod fluktuace v jejich podniku
nevyskytuje a pouze 4% respondentů uvedla, že se vyskytuje často.
Při členění odpovědí podniků dle OKEČ nacházíme určité rozdíly. Ve zpracovatelském průmyslu
se tento důvod fluktuace vyskytuje častěji než ve stavebních podnicích (41% respondentů
ze zpracovatelského průmyslu uvedlo, že se tento důvod vyskytuje občas a 5% zvolilo odpověď
často, u stavebních podniků to bylo pouze 21% a 3% a když porovnáme průměry, zpracovatelský
průmysl má průměr 1,5 a stavebnictví 1,27).
I při tomto důvodu fluktuace platí, že se vyskytuje častěji v podnicích s 250 a více zaměstnanci,
než v podnicích s méně než 250 zaměstnanci. Průměr podniků s 250 a více zaměstnanci je 1,58,
v podnicích se 100–249 zaměstnanci 1,48 a v podnicích s 50 až 99 zaměstnanci 1,31).
Tento důvod se vyskytuje častěji v akciových společnostech (průměr 1,52) než ve společnostech
s ručením omezeným (1,41).
8. ZAMĚSTNANCI156
8.3.6. Charakteristika odpovědí na otázku – nedostatečné možnosti kariérního
růstu [pol. x104]
Nedostatečné možnosti kariérního růstu jako důvod fluktuace. Odpovědi absolutněTabulka č. 103:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 214 52,5
Vyskytuje se jen občas 177 43,4
Vyskytuje se často 17 4,2
Celkem 408 100
Nedostatečné možnosti kariérního růstu jako důvod fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 94:
4,2
52,5 43,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Ani tento důvod fluktuace zaměstnanců se nevyskytuje příliš často (možnost, že se tento důvod
vyskytuje často uvedla pouze 4% respondentů, přičemž možnost, že se nevyskytuje vůbec uvedlo
53% respondentů).
Rozdíly mezi podniky, členěnými podle OKEČ, velikosti a právní formy, jsou minimální.
Přesto častěji k fluktuaci z důvodu nedostatečného kariérního růstu dochází ve stavebnictví (hodnota
průměru 1,56 oproti 1,51 ve zpracovatelském průmyslu), ve velkých podnicích s 250 a více
zaměstnanci (hodnota průměru 1,60 oproti 1,54 v podnicích od 100 do 249 zaměstnanců a 1,41
v podnicích od 50 do 99 zaměstnanců) a v akciových společnostech (hodnota průměru 1,54 oproti
1,50 ve společnostech s ručením omezeným).
8. ZAMĚSTNANCI 157
8.3.7. Charakteristika odpovědí na otázku – špatné vztahy se spolupracovníky,
resp. s nadřízeným [pol. x105]
Špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným jako důvod fluktuace.Tabulka č. 104:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 205 50,7
Vyskytuje se jen občas 187 46,3
Vyskytuje se často 12 3
Celkem 404 100
Špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným jako důvod fluktuace.Graf č. 95:
Odpovědi v procentech
3
50,7 46,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Špatné vztahy, jako důvod odchodů zaměstnanců z podniku, se podle odpovědí respondentů vyskytují
často pouze ve 3% zkoumaných podniků a nevyskytují se vůbec u nadpoloviční většiny
zkoumaných podniků.
Zde jsou rozdíly mezi podniky podle jednotlivých členění ještě menší než v předešlém případě
ale platí stejné tendence, že k fluktuaci z důvodu špatných vztahů na pracovišti dochází častěji ve
stavebnictví (hodnota průměru 1,53 oproti 1,52 ve zpracovatelském průmyslu), ve velkých podnicích
s 250 a více zaměstnanci a v podnicích od 100 do 249 zaměstnanců (hodnota průměru 1,58
oproti 1,39 v podnicích od 50 do 99 zaměstnanců) a v akciových společnostech (hodnota průměru
1,55 oproti 1,50 ve společnostech s ručením omezeným).
8. ZAMĚSTNANCI158
8.3.8. Charakteristika odpovědí na otázku – osobní důvody (rodinné, zdravotní
apod.) [pol. x106]
Osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.) jako důvod fluktuace. Odpovědi absolutněTabulka č. 105:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 53 12,8
Vyskytuje se jen občas 262 63,3
Vyskytuje se často 99 23,9
Celkem 414 100
Osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.) jako důvod fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 96:
23,912,8 63,3
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Osobní důvody (například rodinné nebo zdravotní důvody) se jako důvody odchodů zaměstnanců
z podniků vyskytují poměrně často (pouze 13% respondentů uvedlo, že se tento důvod nevyskytuje
vůbec).
Dle členění podniků dle OKEČ nejsou mezi podniky rozdíly. Dle členění podniků podle velikosti
se projevila mírná tendence, že u větších podniků se vyskytuje tento důvod odchodu častěji
než v menších podnicích a také je tento důvod častější, i když ne výrazně, u akciových společností
než u společností s ručením omezeným.
8. ZAMĚSTNANCI 159
8.3.9. Charakteristika odpovědí na otázku – jiné důvody [pol. x107]
Jiné důvody jako důvod fluktuace. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 106:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 10 10
Vyskytuje se jen občas 43 43
Vyskytuje se často 47 47
Celkem 100 100
Jiné důvody jako důvod fluktuace. Odpovědi v procentechGraf č. 97:
4710 43
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen
občas
Vyskytuje se
často
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo pouze 23% respondentů. To, že hodnotu 1 – nevyskytuje se uvedlo
pouze 10% respondentů souvisí s tím, co již bylo zmíněno, že ti, co uváděli „jiné důvody“, tyto
důvody v podniku i zaznamenávají.
Respondenti nejčastěji uváděli „jiné důvody“ jako: „nutnost dojíždění“, „odchod do důchodů“,
„fyzicky náročná práce“, „neochota pracovat“, „stěhování“ nebo „touha zkusit něco jiného“.9
8.4. Sledování důvodů fluktuace zaměstnanců
8.4.1. Charakteristika otázky
B3.4. Sledují se a vyhodnocují se systematicky důvody odchodů zaměstnanců z podniku?
Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta, protože systematické zjišťování a vyhodnocování důvodů
dobrovolných odchodů zaměstnanců z podniku, může sloužit jako dobrý nástroj k jejich
ovlivňování a tím k předcházení fluktuace.
Respondenti měli na tuto otázku zvolit odpověď 1 – ano nebo 2 – ne.
9 V této fázi výzkumu nemáme ještě k dispozici kompletní data k vyhodnocení této otázky a ke klasifikaci konkrétních
„jiných důvodů“ fluktuace zaměstnanců.
8. ZAMĚSTNANCI160
8.4.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x108]
Sledování důvodů odchodů zaměstnanců z podniku. Odpovědi absolutněTabulka č. 107:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 239 57,2
Ne 179 42,8
Celkem 418 100
Sledování důvodů odchodů zaměstnanců z podniku. Odpovědi v procentechGraf č. 98:
57,2 %
42,8 % ANO
NE
Komentář
Míra zodpovězení této otázky je poměrně vysoká (97%). Z tabulky je vidět, že většina podniků
odpověděla ano (57%) i když rozdíl s odpovědí ne není velký (43% respondentů). Tomu odpovídá
i hodnota průměru 1,42.
Rozdíly mezi podniky ve sledování důvodů fluktuace jsou podle členění dle odvětví minimální,
přesto přeci o trochu více je sledují a vyhodnocují podniky zpracovatelského průmyslu než
stavební podniky.
Rozdíly mezi podniky, plynoucí z členění dle velikosti podniků, poukazují na to, že čím je
podnik větší, tím více sleduje a vyhodnocuje důvody odchodů zaměstnanců z podniku (průměrná
hodnota podniků se zaměstnanci od 50 do 99 je 1,6, podniků se 100 až 249 zaměstnanci 1,36
a nakonec u podniků s 250 a více zaměstnanci je průměrná hodnota této proměnné 1,34).
Mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným nejsou ve sledování důvodů
fluktuace rozdíly.
8. ZAMĚSTNANCI 161
8.5. Podíl pohyblivé složky mzdy
8.5.1. Charakteristika otázky
B3.5. Uveďte poměr mezi pohyblivou složkou a základní složkou mzdy dle níže
specifikovaných skupin zaměstnanců Vašeho podniku.
Tato otázka byla do dotazníku zařazena, protože předpokládáme, že čím více mají zaměstnanci
možnost ovlivnit výši své mzdy (čím je pohyblivá složka mzdy vyšší), tím více jsou motivovaní
k vyššímu pracovnímu výkonu. To by se pak mělo projevit i na výstupech podniku a také na jeho
konkurenceschopnosti.
Poměr mezi pohyblivou a základní složkou se zjišťoval u těchto skupin zaměstnanců: vrcholový
management (x109b), nižší management (x110b), techničtí pracovníci (x111b), pracovníci nákupu
a prodeje (x112b), administrativní pracovníci (x113b) dělníci (x114b). Zároveň se v této otázce zjišťoval
i minulý a budoucí trend.
Respondenti měli uvést poměr pohyblivé složky k základní složce mzdy. Mohli zvolit způsob
odpovídání, který jim vyhovoval. Tím se v dotazníku objevily dva typy odpovědí. První skupinu
(početnější) tvořily odpovědi, kde pohyblivá složka mzdy byla určena jako procento z celkové
mzdy a druhá uvedená částka tvořila podíl základní složky na celkové mzdě. Součet těchto dvou
hodnot byl 100. Druhou skupinu tvořila skupina uvádějící podíl pohyblivé složky mzdy jako
procento ze základní složky mzdy. Druhá hodnota měla v tomto případě být 100. Tato otázka
nebyla položena jednoznačně a při jejím vyhodnocování se pro účely tohoto příspěvku vycházelo
z početnější skupiny stejných odpovědí a to z odpovědí respondentů, kteří pohyblivou složku
mzdy vyjadřovali jako procento z celkové mzdy. Odpovědi druhé skupiny respondentů byly
upraveny tak, aby obě složky odpovědi (čili pohyblivá a základní složky mzdy) dávaly dohromady
součet 100.
Abychom tedy mohli s daty získanými z této otázky pracovat a vyhodnocovat je, po přepočtení
a upravení všech odpovědí jsme pracovali pouze s první složkou odpovědi, čili s pohyblivou
složkou mzdy. Ta byla následně kategorizována do pěti skupin: 1–0–19% z celkové mzdy až
5–80–100% celkové mzdy.
8. ZAMĚSTNANCI162
8.5.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Ukazatelé centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 108: x109b až 114b – výběrový soubor
celkem10
Podíl pohyblivé složky
mzdy na celkové mzdě
x109
Vrcholový
management
x110
Nižší
management
x111
Techničtí
pracovníci.
x112
Pracovníci
nákupu
aprodeje
x113
Administrativní.
pracovníci
x114
Dělníci
Průměr 33,93 30,13 27,19 29,52 23,36 25,97
Medián 33 30 25 30 20 22
Modus 50 30 30 30 20 20
Sm. odchylka 19,433 16,017 16,299 16,611 15,634 16,638
Rozptyl 377,635 256,551 265,661 275,914 244,429 276,835
Komentář
Jelikož při zmíněných úpravách musely být některé odpovědi ze zkoumaného souboru vyloučeny,
u proměnných v této otázce je míra zodpovězení otázek mírně nižší než u ostatních otázek, přesto
však zůstává poměrně vysoká (91–94%).
Podle průměrných hodnot jednotlivých proměnných (jedná se o upravené proměnné vyjadřující
procento pohyblivé složky z celkové mzdy, ještě nekategorizované) vidíme, že nejvyšší pohyblivou
složku v průměru (34% z celkové mzdy) dostává vrcholový management, následuje nižší
management (30% celkové mzdy) a pracovníci nákupu a prodeje (29,5%). Nejnižší průměrný podíl
pohyblivé složky mzdy je u administrativních pracovníků (23% celkové mzdy), dělníků (26%
celkové mzdy) a technických pracovníků (27%). V tabulce také můžeme vidět, že největší rozptyl
je u vrcholového managementu a naopak nejmenší rozptyl v podílu pohyblivé složky mzdy je
u administrativních pracovníků.
8.5.3. Charakteristika odpovědí – podíl pohyblivé složky pro vrcholový management
[pol. x109b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro vrcholový management.Tabulka č. 109:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 110 27,5
20–39 176 44,0
40–59 89 22,3
60–79 17 4,3
80–100 8 2,0
Celkem 400 100,0
10 Pro výpočet průměrů jsem použila původní proměnnou.
8. ZAMĚSTNANCI 163
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro vrcholový management.Graf č. 99:
Odpovědi v procentech
2,0
27,5 44,0 22,3
4,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejvíce respondentů uvedlo, že pohyblivá složka vrcholového managementu tvoří 20–39% jejich
celkové mzdy. V minulosti byla výše pohyblivé složky pro vrcholový management ve většině případů
(69%) stejná nebo rostla (22%). Do budoucna se nejvíce (67%) předpokládá stejná úroveň
pohyblivé složky, nebo její růst (31,5%). Její pokles předpokládá pouze 1,5% respondentů.
Stavební společnosti uvádějí vyšší podíl pohyblivé složky u vrcholového managementu než
podniky zpracovatelského průmyslu (hodnota průměru u stavebních podniků je 35,2 u zpracovatelských
podniků 33,7 a u stavebních podniků až 13% respondentů uvedlo, že podíl pohyblivé
složky na celkové mzdě je vyšší než 60%, přičemž u podniků zpracovatelského průmyslu tak
uvedlo 5% respondentů z této skupiny podniků).
Podle členění podniků dle velikosti nebo právní formy nepozorujeme mezi podniky žádné podstatné
rozdíly.
8.5.4. Charakteristika odpovědí – podíl pohyblivé složky pro nižší management
[pol. x110b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro nižší management.Tabulka č. 110:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 127 31,7
20–39 214 53,4
40–59 39 9,7
60–79 17 4,2
80–100 4 1,0
Celkem 401 100,0
8. ZAMĚSTNANCI164
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro nižší management.Graf č. 100:
Odpovědi v procentech
1,031,7 53,4 9,7
4,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Nejvíce respondentů uvedlo, že pohyblivá složka nižšího managementu tvoří nejčastěji 20–39%
jejich celkové mzdy. Při pohledu na minulý a budoucí trend u nižšího managementu můžeme
konstatovat, že je tomu téměř úplně stejně jako v případě vrcholového managementu.
Stavební společnosti uvádějí vyšší podíl pohyblivé složky u nižšího managementu než podniky
zpracovatelského průmyslu (hodnota průměru u stavebních podniků je 34,4, u zpracovatelských
podniků je 29,1 a navíc u stavebních podniků 22% respondentů uvedlo, že podíl pohyblivé složky
na celkové mzdě je vyšší než 40%, u podniků zpracovatelského průmyslu tak uvedlo pouze 13%
respondentů z této skupiny podniků).
Podle členění podniků dle velikosti a dle právní formy také nepozorujeme mezi podniky žádné
podstatné rozdíly.
8.5.5. Charakteristika odpovědí – podíl pohyblivé složky pro technické pracovníky
[pol. x111b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro technické pracovníky.Tabulka č. 111:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 171 42,1
20–39 189 46,6
40–59 28 6,9
60–79 13 3,2
80–100 5 1,2
Celkem 406 100,0
8. ZAMĚSTNANCI 165
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro technické pracovníky.Graf č. 101:
Odpovědi v procentech
1,242,1 46,6 6,9
3,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
I u zaměstnanecké skupiny techničtí pracovníci nejvíce respondentů uvedlo, že pohyblivá složka
tvoří nejčastěji 20–39% jejich celkové mzdy. Podle většiny respondentů (71%) je podíl pohyblivé
složky technických pracovníků stejný jako v minulosti, 22% respondentů uvedlo její nárůst
a 7% pokles. Do budoucna očekává stejný podíl 72% respondentů, 27% její nárůst a pouze
1% její pokles.
Při členění dle OKEČ, stavební společnosti uvádějí vyšší podíl pohyblivé složky technických
pracovníků než podniky zpracovatelského průmyslu (hodnota průměru u stavebních podniků je
30,8 u zpracovatelských podniků 26,3, navíc u stavebních podniků 17% respondentů uvedlo, že
podíl pohyblivé složky na celkové mzdě u technických pracovníků je vyšší než 40%, u podniků
zpracovatelského průmyslu tak uvedlo jen 10% respondentů z této skupiny podniků).
Při členění podniků dle velikosti jsme nepozorovali mezi podniky žádné podstatné rozdíly. Při
členění dle právní formy můžeme konstatovat, že v námi zkoumaném vzorku podniků v podnicích
s ručením omezeným je podíl pohyblivé složky z celkové mzdy u technických pracovníků
vyšší než v akciových společnostech (hodnota průměru u společností s ručením omezeným je 28,2
u akciových společností je to 25,9, navíc u společností s ručením omezeným 14% respondentů
uvedlo, že podíl pohyblivé složky na celkové mzdě u technických pracovníků je vyšší nebo rovna
40%, u akciových společností tak uvedlo 8% respondentů z této skupiny podniků).
8. ZAMĚSTNANCI166
8.5.6. Charakteristika odpovědí – podíl pohyblivé složky pro pracovníky nákupu
a prodeje [pol. x112b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro pracovníky nákupu a prodeje.Tabulka č. 112:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 144 36,1
20–39 192 48,1
40–59 42 10,5
60–79 18 4,5
80–100 3 0,8
Celkem 399 100,0
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro pracovníky nákupu a prodeje.Graf č. 102:
Odpovědi v procentech
0,836,1 48,1 10,5
4,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Jako v předešlých případech i u pracovníků nákupu a prodeje nejvíce respondentů uvedlo, že jejich
pohyblivá složka tvoří nejčastěji 20–39% jejich celkové mzdy. Co se týče minulého a budoucího
trendu, u pracovníků nákupu a prodeje je tomu téměř stejně jako u vrcholového a nižšího
managementu.
Podle členění podniků dle OKEČ nebyly pozorovány mezi podniky z jednotlivých odvětví
(dle hrubého členění) žádné podstatné rozdíly. Stejné platí i pro členění dle velikosti podniků
a dle jejich právní formy.
8. ZAMĚSTNANCI 167
8.5.7. Charakteristika odpovědí – podíl pohyblivé složky pro administrativní
pracovníky [pol. x113b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro administrativní pracovníky.Tabulka č. 113:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 229 57,4
20–39 138 34,6
40–59 18 4,5
60–79 11 2,8
80–100 3 0,8
Celkem 399 100,0
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro administrativní pracovníky.Graf č. 103:
Odpovědi v procentech
0,857,4 34,6
4,5 2,8
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
Na rozdíl od předešlých případů u administrativních pracovníků respondenti nejčastěji uváděli, že
jejich pohyblivá složka tvoří do 20% celkové mzdy. Oproti minulosti je podle 76% respondentů
podíl pohyblivé složky pro administrativní pracovníky stejný jako v minulosti, 17% respondentů
uvedlo jeho nárůst 7% pokles. Do budoucna 73% očekává stejnou situaci, 26% nárůst pohyblivé
složky a pouze 1% její pokles.
Odvětví nebo velikost podniku neměla v našem vzorku podniků na výši pohyblivé složky
mzdy vliv. Co se týče právní formy, ukázalo se, že ve zkoumaných společnostech s ručením omezeným
je podíl pohyblivé složky administrativních pracovníků větší než je tomu u akciových společností
(hodnota průměru u společností s ručením omezeným je 24,6, u akciových společností
je to 21,8, navíc u společností s ručením omezeným „pouze“ 53% respondentů uvedlo, že podíl
pohyblivé složky na celkové mzdě u administrativních pracovníků je nižší než 20% a u akciových
společností tak uvedlo 64% respondentů).
8. ZAMĚSTNANCI168
8.5.8. Charakteristika odpovědí – podíl pohyblivé složky pro dělníky [pol. x114b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro dělníky. Odpovědi absolutněTabulka č. 114:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–19 196 49,6
20–39 155 39,2
40–59 27 6,8
60–79 12 3,0
80–100 5 1,3
Celkem 395 100,0
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro dělníky. Odpovědi v procentechGraf č. 104:
1,349,6 39,2 6,8
3,0
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Komentář
I u dělníků většina respondentů uváděla, že jejich pohyblivá složka je nižší než 20% celkové
mzdy. Minulý trend u pohyblivé složky mzdy dělníků je podobný jako u ostatních zaměstnaneckých
skupin, 72% respondentů uvedlo stejný podíl na celkové mzdě jako v současnosti, 19% její
nárůst a 9% její pokles. Do budoucna 66% nepředpokládá žádnou změnu, ale až 31% respondentů
očekává nárůst pohyblivé složky mzdy pro dělníky. Její pokles předpokládají 3%.
Výše pohyblivé složky u dělníků se značně liší podle odvětví, přičemž ve stavebních podnicích
je výrazně vyšší (hodnota průměru u stavebních podniků je 31,4 u podniků zpracovatelského průmyslu
je to 24,6; to, že pohyblivá složka je nižší než 20% celkové mzdy uvedlo pouze 37% stavebních
podniků a 53% podniků ze zpracovatelského průmyslu).
Stejně tak má na výši pohyblivé složky mzdy dělníků, v našem vzorku podniků, vliv i velikost
podniku. U větších podniků (s 250 a více zaměstnanci) je menší než u ostatních podniků (hodnota
průměru u podniků s 50 až 99 zaměstnanci je 27,9, u podniků se 100 až 249 zaměstnanci 27,3
a u podniků s 250 a více zaměstnanci 22,3; také až 17% podniků s počtem zaměstnanců od 50 do
99 uvedlo že pohyblivá složka dělníků je vyšší nebo rovna 40%, podniků se 100 až 249 zaměstnanci
tak uvedlo 10% a pouze 7% podniků s 250 a více zaměstnanci). Vliv právní formy na výši
pohyblivé složky mzdy dělníků jsme nepozorovali.
8. ZAMĚSTNANCI 169
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro všechny skupiny zaměstnanců.Graf č. 105:
Odpovědi v procentech
0 %
10 %
20 %
30 %
60 %
50 %
40 %
0–19 20–39 40–59 60–79 80–100
Techničtí pracovnící
Nižší management
Vrcholový management
Pracovnící nákupu a prodeje
Administrativní pracovníci
Dělnící
Uvedený graf zachycuje procentuálně vyjádřené četnosti u všech zaměstnaneckých skupin. Z grafu
je jasně vidět, že podíl pohyblivé složky na celkové mzdě administrativních pracovníků je výrazně
nejnižší ze všech zaměstnaneckých skupin. Další skupinou s nízkým podílem pohyblivé
složky mzdy je skupina dělníků. Naopak u vrcholového managementu je podíl pohyblivé složky
výrazně největší.
8.6. Vliv výše pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců
8.6.1. Charakteristika otázky
B3.6. Jaký vliv na motivaci pracovníků Vašeho podniku má výše uvedená pohyblivá
složka mzdy?
I když respondenty dotazníku byly většinou osoby z vyššího managementu a tudíž jsme nemohli
zjistit úroveň motivace jednotlivých zaměstnanců, zajímalo nás, jak vliv v podniku nastavené výše
pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnanců tito vedoucí pracovníci vnímají.11
Respondenti měli u této otázky vybírat odpověď na pětibodové škále 1 – zanedbatelný až
5 – velmi vysoký a také měli uvést, jak se situace změnila oproti minulosti a jak očekávají, že se
bude vliv výše pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců vyvíjet v budoucnu.
11 Navíc, ve spoustě (zejména větších) podniků se poměrně často uskutečňují průzkumy spokojenosti nebo průzkumy
zaměřené na zjišťování motivace zaměstnanců a výsledky těchto průzkumu by se měly také v odpovědích
respondentů (z podniků, kde se realizují tyto průzkumy) odpovídajících na náš dotazník odrazit.
8. ZAMĚSTNANCI170
8.6.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x115b]
Vliv pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnanců. Odpovědi absolutněTabulka č. 115:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Zanedbatelný 11 2,7
2 35 8,5
3 146 35,4
4 166 40,2
5 Velmi vysoký 55 13,3
Celkem 413 100,0
Vliv pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 106:
13,3
2,7
8,5 35,4 40,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
1 2 3 4 5
Komentář
Míra zodpovězení této otázky byla téměř 96%. Z uvedené tabulky vidíme, že většina respondentů
se spíše přiklání k tomu, že výše jejich pohyblivé složky má velký vliv na motivaci jejich
zaměstnanců (nejčastěji byla uváděna hodnota 4, průměrná hodnota 3,53 a rozptyl je poměrně
nízký 0,85).
Jak bylo již zmíněno výše, většina respondentů (40%) uvedla, v posuzovaní vlivu pohyblivé
složky na motivaci zaměstnanců, hodnotu 4, co značí vysoký vliv. Celkově se dá říct, že 11% respondentů
považuje tento vliv za spíše zanedbatelný, 54% respondentů za spíše vysoký a 35%
je v odpovědích neutrální. Oproti minulosti 65% respondentů nespatřuje žádné změny ve vlivu
pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců. 28% z nich uvedlo zvýšení tohoto vlivu na motivaci
a 7% jeho pokles. Do budoucna polovina respondentů (přesněji 51%) předpokládá stejný vliv pohyblivé
složky na motivaci a téměř polovina její nárůst. Pouze 1% respondentů uvedlo, že očekává
její pokles tohoto vlivu. Rozdíly mezi odvětvími, mezi podniky členěné dle velikosti nebo dle
právní formy jsme nepozorovali.
8. ZAMĚSTNANCI 171
8.7. Typy poskytovaných zaměstnaneckých výhod
8.7.1. Charakteristika otázky
B3.7. Uveďte, které typy zaměstnaneckých výhod Váš podnik poskytuje.
V otázce B3.7 jsme chtěli zjistit, jaké zaměstnanecké výhody podnik standardně poskytuje a také
jestli je poskytuje plošně všem nebo jen některým zaměstnancům. Zjišťovali jsme jak tomu je
u těchto zaměstnaneckých výhod: akciové opce (x116), poskytnutí služebního automobilu k soukromým
účelům (x117), poskytování služebního mobilního telefonu (x118), poskytnutí notebooku
nebo připojení k internetu pro práci doma (x119), zajištění stravovaní (x120), poskytování
příspěvku na dopravu či ubytování (x121), zajišťování možnosti rekreace, sportů, kultury (x122),
poskytování půjček (x123), poskytování příspěvků na důchodové připojištění (x124), poskytování
příspěvků na životní pojištění (x125), podpora vzdělávání zaměstnanců navrženého z jejich vlastní
iniciativy (x126), kafetéria systém (x127), případně jiné (x128–x130).
Respondent měl u každé uvedené zaměstnanecké výhody uvést, zda ji neposkytuje nikomu
(hodnota proměnné 1), nebo poskytuje všem zaměstnancům (hodnota proměnné 2) nebo jen
některým (hodnota proměnné 3)12
. V případě, že ji poskytuje jen některým, měl respondent konkrétně
uvést kterým zaměstnaneckým skupinám.13
8.7.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x116a_re–x127a_re]
Ukazatelé centrálních tendencí proměnnéTabulka č. 116: x116a_re až x130a_re – výběrový soubor
celkem
x116a_re
Poskytované
ZV–Akciové
opce
x117a_re
Poskytované
ZV–Služební
automobil
x118a_re
Poskytované
ZV–Služební
mobilnítelefon
x119a_re
Poskytované
ZV–Notebook,
internet
x120a_re
Poskytované
ZV–Zajištění
stravování
Průměr 1,05 1,84 2,03 1,83 2,88
Medián 1 2 2 2 3
Modus 1 2 2 2 3
Sm. odchylka 0,242 0,391 0,253 0,398 0,434
Rozptyl 0,059 0,153 0,064 0,159 0,188
12 Pro účely provedené analýzy byla vytvořena nová proměnná s hodnotami: 1 – nikomu, 2 – některým a 3 – všem
z důvodu přehlednosti při vyhodnocování.
13 Prozatím získaná data nejsou zatím dostatečně zpracována pro analýzu a vyhodnocení.
8. ZAMĚSTNANCI172
x121a_re
Poskytované
ZV–Příspěvky
nadopravu,
ubytování
x122a_re
Poskytované
ZV–Zajištění
rekreace,sportu,
kultury
x123a_re
PoskytovanéZV
–Poskytování
půjček
x124a_re
Poskytované
ZV–Příspěvky
nadůchodové
připojištění
x125a_re
PoskytovanéZV
–Příspěvkyna
životnípojištění
Průměr 1,48 1,88 1,65 2,14 1,72
Medián 1 2 1 2 2
Modus 1 1 1 3 1
Sm. odchylka 0,696 0,930 0,810 0,859 0,779
Rozptyl 0,484 0,864 0,656 0,738 0,607x126a_re
Poskytované
ZV–Podpora
vzdělávání
x127a_re
Poskytované
ZV–Kafetéria
systém
x128a_re
Poskytované
ZV–Jiné
x129a_re
Poskytované
ZV–Jiné
x130a_re
Poskytované
ZV–Jiné
Průměr 2,28 1,52 2,79 2,78 2,80
Medián 2 1 3 3 3
Modus 2 1 3 3 3
Sm. odchylka 0,652 0,845 0,406 0,419 0,414
Rozptyl 0,425 0,714 0,164 0,176 0,171
Komentář
Míra zodpovězení otázek byla u jednotlivých zaměstnaneckých výhod velmi vysoká (98–100%).
Výjimkou byly pouze akciové opce, kde odpovědělo 92% respondentů, kafetéria systém 94% respondentů
a samozřejmě proměnné x128 až x130 „jiné“ zaměstnanecké výhody (jednu další zaměstnaneckou
výhodu uvedlo 27%, dvě 9% respondentů a tři další než uvedené zaměstnanecké
výhody uvedla 3% respondentů).
Pokud k vyhodnocování poskytovaných zaměstnaneckých výhod použijeme aritmetický prů-
měr14
, vidíme, že zaměstnaneckou výhodou, která je poskytována zaměstnancům nejvíce, je zajištění
stravovaní s průměrnou hodnotou 2,88. Následuje podpora vzdělávání zaměstnanců z jejich
vlastní iniciativy (takové vzdělávání, které přesahuje zákonem stanovené vzdělávání nutné k výkonu
určité pracovní pozice nebo vzdělávání nevyhnutně potřebné k výkonu dané práce) s průměrnou
hodnotou 2,28. Průměr vyšší než hodnota 2 má také zaměstnanecká výhoda příspěvky na
důchodové pojištění (2,14) a poskytování služebního mobilního telefonu (2,03). Nejnižší průměrnou
hodnotu ze všech uvedených zaměstnaneckých výhod má poskytování akciových opcí (1,05).
Tento benefit je poskytován opravdu velice zřídka. Spíše nižší průměr mají i příspěvky na dopravu
a ubytování (1,48), kafetéria systém (1,52) a poskytování půjček (1,65).
14 Přičemž neuvažujeme proměnné x128 až x130 u kterých se hodnota 1-nikomu nevyskytuje, tudíž jejich průměr je
zákonitě vyšší než u ostatních proměnných.
8. ZAMĚSTNANCI 173
8.7.3. Charakteristika odpovědí – akciové opce [pol. x116a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – akciové opce. Odpovědi absolutněTabulka č. 117:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 382 96,2
Některým 12 3,0
Všem 3 0,8
Celkem 397 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – akciové opce. Odpovědi v procentechGraf č. 107:
0,896,2 3,0
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Akciové opce všem svým zaměstnancům poskytuje necelé procento ze zkoumaných podniků a pouze
3% je poskytují některým zaměstnancům. Většina podniků (96%) je neposkytuje nikomu.
Při členění podniků dle OKEČ jsme zjistili, že tuto výhodu poskytují více stavební podniky.
Všechny podniky, které uvedly, že tuto zaměstnaneckou výhodu poskytují všem zaměstnancům,
jsou podniky stavební. Ve zpracovatelském průmyslu akciové opce všem zaměstnancům neposkytuje
žádný ze zkoumaných podniků. Některým zaměstnancům tyto benefity poskytuje 1,5%
podniků zpracovatelského průmyslu a 3,5% stavebních podniků.
Velikost podniku na poskytování akciových opcí ve zkoumaném vzorku podniků vliv nemá
a podobně je tomu i u právní formy, i když nepatrně více je tato zaměstnanecká výhoda poskytovaná
ve společnostech s ručením omezeným.
8. ZAMĚSTNANCI174
8.7.4. Charakteristika odpovědí – služební automobil k soukromým účelům
[pol. x117a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – služební automobil k soukromým účelům.Tabulka č. 118:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 73 16,9
Některým 355 82,2
Všem 4 0,9
Celkem 432 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – služební automobil k soukromým účelům.Graf č. 108:
Odpovědi v procentech
0,916,9 82,2
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Všem zaměstnancům je služební automobil jako zaměstnanecká výhoda poskytován pouze v necelém
1% podniků ze zkoumaného vzorku. Nejvíce respondentů uvedlo, že tuto výhodu poskytují
jen některým zaměstnancům.
Stejně jako v předešlém případě i tato zaměstnanecká výhoda je častěji nabízena stavebními
podniky. Všem zaměstnancům ji poskytuje 2,5% stavebních podniků, ale jen půl procenta podniků
zpracovatelského průmyslu. Možnost „některým zaměstnancům“ uvedlo 90,5% stavebních
podniků a 80% podniků zpracovatelského průmyslu.
Podle srovnání průměrů skupin podniků členěných dle velikosti by se dalo usuzovat, že čím je
podnik větší, tím více poskytuje tuto zaměstnaneckou výhodu. Podle pohledu na rozložení četností
tomu tak úplně není. Některým zaměstnancům sice poskytuje služební automobil až 91%
podniků s 250 a více zaměstnanci, 81% podniků se 100 až 249 zaměstnanci a 75% podniků s 50
až 99 zaměstnanci, ale ve skupině podniků, které poskytují tuto zaměstnaneckou výhodu všem
zaměstnancům není ani jeden podnik ze skupiny s 250 a více zaměstnanci (podniků se 100 až 249
zaměstnanci je 0,5% a podniků s počtem zaměstnanců od 50 do 99 2,5%). Každopádně 22,5%
podniků s 50 až 99 zaměstnanci tento benefit neposkytuje nikomu, přičemž podniků s 250 a více
zaměstnanci ji neposkytuje „pouze“ 9%.
Právní forma v našem vzorku podniků na poskytování služebního automobilu nemá podstatný
vliv. Zajímavé je, že z daných podniků neuvedla ani jedna akciová společnost, že by tuto zaměstnaneckou
výhodu poskytovala všem zaměstnancům.
8. ZAMĚSTNANCI 175
8.7.5. Charakteristika odpovědí – služební mobilní telefon [pol. x118a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – služební mobilní telefon. Odpovědi absolutněTabulka č. 119:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 7 1,6
Některým 403 93,5
Všem 21 4,9
Celkem 431 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – služební mobilní telefon. Odpovědi v procentechGraf č. 109:
4,9
1,6 93,5
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Poskytování služebního mobilního telefonu je poměrně rozšířenou zaměstnaneckou výhodou.
Pouze 1,5% podniků uvedlo, že ji neposkytuje nikomu ze zaměstnanců.
Služební mobilní telefon je více zaměstnancům poskytován ve stavebních (12% z nich ho poskytuje
všem zaměstnancům) než zpracovatelských podnicích (všem zaměstnancům ho poskytuje
pouze 3%).
Vliv velikosti ani právní formy podniku na poskytování služebního mobilního telefonu se
v námi zkoumaném vzorku podniku neprojevil. Zajímavé je, že žádný z podniků s 250 a více zaměstnanci
neuvedl že by tuto výhodu neposkytoval nikomu. Všem zaměstnancům mobilní telefon
poskytuje 7% podniků s počtem zaměstnanců od 50 do 99, 4,5% s počtem zaměstnanců od
100 do 249 a 3% podniků s 250 a více zaměstnanci.
8. ZAMĚSTNANCI176
8.7.6. Charakteristika odpovědí – poskytnutí notebooku, připojení k internetu
pro práci doma [pol. x119a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – poskytnutí notebooku, připojení k internetu proTabulka č. 120:
práci doma. Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 76 17,7
Některým 349 81,4
Všem 4 0,9
Celkem 429 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – poskytnutí notebooku, připojení k internetu proGraf č. 110:
práci doma. Odpovědi v procentech
0,917,7 81,4
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Tato zaměstnanecká výhoda je všem zaměstnancům poskytovaná pouze v necelém 1% zkoumaných
podniků. 17,5% respondentů tuto výhodu neposkytuje nikomu.
Při členění podniků dle OKEČ jsme zjistili, že všem zaměstnancům notebook nebo internetové
připojení pro práci doma poskytuje 3,5% stavebních společností a pouze 0,5% podniků zpracovatelského
průmyslu. Naopak nikomu ji neposkytuje 18,5% zpracovatelských a 14,5% firem
stavebních.
Při členění podniků dle velikosti jsme nepozorovali rozdíly. Zajímavým zjištěním bylo, že žádný
z podniků s 250 a více zaměstnanci ze zkoumaného vzorku neposkytuje tento benefit všem zaměstnancům.
U podniků s 50 až 99 zaměstnanci tak činí 2,5%. Možnost „některým“ uvedlo 79%
podniků s 50 až 99 zaměstnanci, 79% podniků se 100 až 249 zaměstnanci a 86,5% podniků s 250
a více zaměstnanci. Rozdíly mezi podniky členěné dle právní formy se neprojevily.
8. ZAMĚSTNANCI 177
8.7.7. Charakteristika odpovědí – zajištění stravování [pol. x120a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – zajištění stravování. Odpovědi absolutněTabulka č. 121:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 18 4,2
Některým 15 3,5
Všem 398 92,3
Celkem 431 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – zajištění stravování. Odpovědi v procentechGraf č. 111:
92,3
4,2 3,5
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Ze zkoumaného vzorku podniků zajišťuje stravování všem zaměstnancům 92,5%.
Při členění podniků dle OKEČ jsme zjistili, že podniky zpracovatelského průmyslu zajišťují stravování
pro zaměstnance ve větší míře než podniky stavební. „Až“ 8,5% stavebních podniků tento
benefit neposkytuje žádnému zaměstnanci (zpracovatelských podniků jsou to jen 3%). Všem zaměstnancům
stravování zabezpečuje 95% zpracovatelských firem a „pouze“ 80,5% stavebních.
Pokud členíme námi zkoumaný vzorek podle velikosti zjistíme, že větší podniky stravování
zabezpečují více zaměstnancům než podniky menší (všem zaměstnancům je stravování zabezpečeno
v 97% podniků s 250 a více zaměstnanci, 92% podniků se 100 až 249 a 88,5% podniků
s 50 až 99 zaměstnanci). Stravování je také více zabezpečováno v akciových společnostech (všem
zaměstnancům ho poskytuje 94% z nich) než ve společnostech s ručením omezeným (všem zaměstnancům
ho poskytuje 91% z nich).
8. ZAMĚSTNANCI178
8.7.8. Charakteristika odpovědí – příspěvky na dopravu, ubytování [pol. x121a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – příspěvky na dopravu, ubytování.Tabulka č. 122:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 274 63,9
Některým 105 24,5
Všem 50 11,7
Celkem 429 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – příspěvky na dopravu, ubytování.Graf č. 112:
Odpovědi v procentech
11,763,9 24,5
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Příspěvky na dopravu nebo na ubytování zaměstnancům poskytuje 36% respondentů, z toho
11,5% z nich je poskytuje všem zaměstnancům.
Při zjišťování poskytování příspěvků na dopravu nebo ubytování dle odvětví pozorujeme, že
tyto benefity poskytují více stavební podniky. Poskytuje je 55,5% stavebních podniků, přičemž
18,5% je poskytuje všem zaměstnancům a 31,5% zpracovatelských podniků, z nichž „jen“ 10%
je poskytuje všem zaměstnancům.
Pokud hodnotíme odpovědi na tuto otázku s ohledem na velikost podniků, je zde mírná tendence
větších podniků poskytovat příspěvky na dopravu nebo ubytování více (poskytuje ji 26%
podniků s 50 až 99 zaměstnanci, 38% podniků se 100 až 249 zaměstnanci a 44% podniků s 250
a více zaměstnanci).
Vliv právní formy na poskytování příspěvků na dopravu nebo ubytování se v našem vzorku
podniků neprojevil.
8. ZAMĚSTNANCI 179
8.7.9. Charakteristika odpovědí – zajišťování možnosti rekreace, sportu, kultury
[pol. x122a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – zajištění možnosti rekreace, sportu, kultury.Tabulka č. 123:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 212 49,6
Některým 53 12,4
Všem 162 37,9
Celkem 427 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – zajištění možnosti rekreace, sportu, kultury.Graf č. 113:
Odpovědi v procentech
37,949,6 12,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Četnosti odpovědí na tuto otázku jsou rozloženy do „extrémů“. Téměř polovina respondentů
uvedla že rekreace, možnosti sportu či kultury nezajišťuje pro žádné zaměstnance a téměř 40%
respondentů uvedlo, že tyto možnosti zajišťuje pro všechny zaměstnance.
Podniky členěné dle odvětví na podniky stavební a zpracovatelské se v odpovědích na tuto
otázku navzájem neliší.
Při členění podniků dle velikosti rozdíly mezi skupinami podniků spatřujeme (průměrná hodnota
je 1,7 pro podniky s 50 až 99 zaměstnanci, 1,8 pro podniky se 100 až 249 zaměstnanci a 2,16
pro podniky s 250 a více zaměstnanci). Z podniků s 50 až 99 zaměstnanci tyto možnosti zajišťuje
39,5%, přičemž 30% těchto podniků je poskytuje všem zaměstnancům, z podniků se 100 až 249
zaměstnanci je tomu tak u 48,5%, přičemž 33,5% je poskytuje všem a z podniků s 250 a více zaměstnanci
je poskytuje 64% z nich, přičemž 52% je poskytuje všem zaměstnancům.
Pokud hodnotíme zabezpečování možností rekreace, sportu a kultury podle právní formy podniku,
zjišťujeme, že v akciových společnostech je tato výhoda poskytována častěji (54% z nich
poskytuje tyto benefity, přičemž 41% je poskytuje všem zaměstnancům) než ve společnostech
s ručením omezeným (47,5% z těchto společností tyto možnosti zajišťuje, přičemž 35,5% všem
zaměstnancům).
8. ZAMĚSTNANCI180
8.7.10. Charakteristika odpovědí – poskytování půjček [pol. x123a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – poskytování půjček. Odpovědi absolutněTabulka č. 124:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 241 56,4
Některým 95 22,2
Všem 91 21,3
Celkem 427 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – poskytování půjček. Odpovědi v procentechGraf č. 114:
21,356,4 22,2
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Co se týče poskytování půjček jako zaměstnanecké výhody, více než polovina (56,5%) ze zkoumaných
podniků tento benefit neposkytuje nikomu.
Když hodnotíme odpovědi na tuto otázku dle OKEČ zjistíme, že půjčky jsou ve větší míře zaměstnancům
poskytovány ve stavebních podnicích – 58% stavebních podniků poskytuje zaměstnancům
půjčky a 22% je poskytuje všem zaměstnancům (z podniků zpracovatelského průmyslu
tuto zaměstnaneckou výhodu poskytuje 40%, přičemž všem zaměstnancům 21%).
Při hodnocení této otázky s ohledem na velikost podniku nepozorujeme mezi podniky žádné
výraznější rozdíly (přesto je zde mírná tendence, že menší podniky zaměstnanecké půjčky poskytují
více – poskytuje je 45,5% podniků s 50 až 99 zaměstnanci, 43% podniků se 100 až 249 zaměstnanci
a 42% podniků s 250 a více zaměstnanci).
Hodnocením odpovědí na tuto otázku s ohledem na právní formu zjistíme, že půjčky zaměstnancům
spíše poskytují společnosti s ručením omezeným (45,5% z nich je zaměstnancům poskytuje
a 22% je poskytuje všem zaměstnancům, z akciových společností je poskytuje 41% z nich
a 20% je poskytuje všem).
8. ZAMĚSTNANCI 181
8.7.11. Charakteristika odpovědí – příspěvky na důchodové připojištění [pol. x124a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – příspěvky na důchodové připojištění.Tabulka č. 125:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 130 30,7
Některým 103 24,3
Všem 191 45,0
Celkem 424 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – příspěvky na důchodové připojištění.Graf č. 115:
Odpovědi v procentech
45,030,7 24,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Odpovědi na tuto otázku jsou dost polarizované. 45% respondentů přispívá na důchodové připojištění
všem zaměstnancům a přes 30% respondentů tuto zaměstnaneckou výhodu zaměstnancům
neposkytuje.
Při členění podniků dle OKEČ jsme mezi podniky stavebními a zpracovatelskými nezjistili podstatné
rozdíly. Pokud členíme námi zkoumaný vzorek podle velikosti zjistíme, že větší podniky
přispívají zaměstnancům na důchodové připojištění více než podniky menší (všem zaměstnancům
je na důchodové připojištění přispíváno u 58% podniků s 250 a více zaměstnanci, 41% podniků
se 100 až 249 a 37% podniků s 50 až 99 zaměstnanci).
Příspěvky na důchodové připojištění jsou více poskytovány v akciových společnostech (všem
zaměstnancům ho poskytuje 56% z nich) než ve společnostech s ručením omezeným (všem zaměstnancům
ho poskytuje 36% z nich).
8. ZAMĚSTNANCI182
8.7.12. Charakteristika odpovědí – příspěvky na životní pojištění [pol. x125a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – příspěvky na životní pojištění.Tabulka č. 126:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 204 48,0
Některým 135 31,8
Všem 86 20,2
Celkem 425 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – příspěvky na životní pojištění.Graf č. 116:
Odpovědi v procentech
20,248,0 31,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Téměř polovina respondentů uvedla, že zaměstnancům nepřispívá na životní pojištění. Všem zaměstnancům
naopak přispívá 20% zkoumaných podniků.
Příspěvky na životní pojištění zaměstnanců jsou častější u stavebních podniků než u podniků
zpracovatelského průmyslu. Tyto příspěvky poskytuje 60% stavebních podniků, přičemž 21,5%
je poskytuje všem zaměstnancům. U zpracovatelských podniků je poskytuje 50% z nich, přičemž
všem zaměstnancům je poskytuje 20% z nich.
Velikost podniku nemá ve zkoumaném vzorku podniků na poskytování příspěvků na životní
pojištění zaměstnanců vliv.
Hodnotíme-li odpovědi na tuto otázku dle právní formy zjistíme, že příspěvky na životní pojištění
poskytují spíše společnosti s ručením omezeným (53,5% z nich, přičemž 21% je poskytuje
všem zaměstnancům). Z akciových společností příspěvky na životní pojištění poskytuje polovina,
přičemž 19,5% je poskytuje všem zaměstnancům.
8. ZAMĚSTNANCI 183
8.7.13. Charakteristika odpovědí – podpora vzdělávání zaměstnanců na základě
jejich iniciativy [pol. x126a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – podpora vzdělávání zaměstnanců na základěTabulka č. 127:
jejich vlastní iniciativy. Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 47 11,0
Některým 211 49,5
Všem 168 39,4
Celkem 426 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – podpora vzdělávání zaměstnanců na základě jejichGraf č. 117:
vlastní iniciativy. Odpovědi v procentech
39,411,0 49,5
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Podpora vzdělávání zaměstnanců, které přesahuje povinné vzdělávání nutné k výkonu jejich práce
je poměrně rozšířenou zaměstnaneckou výhodou. Pouze 11% všech respondentům tuto zaměstnaneckou
výhodu zaměstnancům neposkytuje.
Pokud hodnotíme tuto otázku dle odvětví, vzdělávání nad povinný rámec více poskytují stavební
podniky (poskytuje ho až 94% stavebních firem, přičemž 36% ho poskytuje všem zaměstnancům).
Nepovinné vzdělávání poskytuje sice méně podniků zpracovatelského průmyslu (88%
z nich), avšak všem zaměstnancům ho poskytuje 40,5% z nich.
Při hodnocení otázky dle velikosti podniku můžeme konstatovat, že ve zkoumaném vzorku
podniků větší podniky více podporují zaměstnance k „nepovinnému“ vzdělávání (hodnota průměru
podniků s počtem zaměstnanců od 50 do 99 je 2,23, podniků s počtem zaměstnanců od
100 do 249 2,25 a podniků s 250 a více zaměstnanci 2,38). Všem zaměstnancům je tato výhoda
poskytována ve 34% podniků s počtem zaměstnanců od 50 do 99, 38,5% podniků s počtem zaměstnanců
od 100 do 249 a 45,5% podniků s 250 a více zaměstnanci.
Při hodnocení otázky dle právní formy jsme zjistili, že dobrovolné vzdělávání zaměstnanců je
nepatrně více podporováno ve společnostech s ručením omezeným (poskytuje ho 91% z nich a ve
40% všem zaměstnancům) než v akciových společnostech (je poskytováno v 86,5% z nich a ve
39% všem zaměstnancům).
8. ZAMĚSTNANCI184
8.7.14. Charakteristika odpovědí – kafetéria systém [pol. x127a]
Poskytované zaměstnanecké výhody – kafetéria systém. Odpovědi absolutněTabulka č. 128:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 288 70,9
Některým 24 5,9
Všem 94 23,2
Celkem 406 100,0
Poskytované zaměstnanecké výhody – kafetéria systém. Odpovědi v procentechGraf č. 118:
23,270,9
5,9
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Nikomu Některým Všem
Komentář
Kafetéria systém jako „nová forma“ poskytování zaměstnaneckých výhod není podle našeho průzkumu
mezi podniky velmi rozšířena. Tento systém využívá pouze 29% respondentů.
Zajímavé je, že jsme zjistili poměrně velké rozdíly mezi využíváním tohoto systému při hodnocení
odpovědí na tuto otázku dle odvětví. Tento systém využívá 41,5% stavebních podniků a „jenom“
26% podniků zpracovatelského průmyslu.
Dalším zajímavým zjištěním je, že v našem vzorku podniků platí, že čím je podnik menší, tím
kafetéria systém využívá více (zaměstnanecké výhody formou kafetéria systému poskytuje 35,5%
podniků ve skupině 50 až 99 zaměstnanců, 27,5% podniků ve skupině 100 až 249 a 24,5% podniků
ve skupině 250 a více zaměstnanců). Tento systém je také spíše využíván společnostmi s ručením
omezeným (využívá ho 31% z nich) než akciovými společnostmi (26,5% z nich).
8.8. Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody
8.8.1. Charakteristika otázky
B3.7. Jaké prostředky vynakládá Váš podnik na zaměstnanecké výhody?
Tuto otázku jsme do dotazníku zařadili proto, abychom zjistili relativní výši prostředků vynakládaných
na zaměstnanecké výhody vůči celkovým personálním nákladům. Hlavním cílem poskytování
zaměstnaneckých výhod je snaha získat a udržet si kvalitní zaměstnance, podporovat jejich
8. ZAMĚSTNANCI 185
pracovní spokojenost, loajalitu a pozitivní vztah k zaměstnavateli a v neposlední řadě také poskytovat
zaměstnancům odměny daňově zvýhodněným způsobem. Z uvedeného by se dalo usuzovat,
že pokud podnik vynakládá více prostředků na zaměstnanecké výhody, má více možností
udržet si schopné, kvalifikované, loajální, jinými slovy kvalitní zaměstnance. Jelikož kvalita lidského
kapitálu je čím dál tím více považována za jeden z nejdůležitějších faktorů ekonomické výkonnosti
a konkurenční schopnosti podniku, měla by se možnost připoutat si kvalitní zaměstnance
projevit ve větší konkurenceschopnosti podniku. V České republice se náklady na zaměstnanecké
výhody pohybují v průměru kolem 5% z celkových personálních nákladů a předpokládá se, že by
se měla jejich výše ještě zvyšovat (Stýblo, Urban, Vysokajová, 2006, str. 325).
Respondenti měli u této otázky uvést procento z celkových personálních nákladů vynakládané
na zaměstnanecké výhody (v případě, že se tyto náklady systematicky nesledují, měli uvést kvalifikovaný
odhad výše těchto nákladů). V této otázce jsme se zároveň dotazovali na minulý a budoucí
trend.
Pro přehlednější vyhodnocování otázky jsme vytvořili novou proměnnou x131b_kat, s následujícími
hodnotami: 1–0–2,4% z celkových personálních nákladů, 2–2,5–4,9%, 3–5–7,4%, 4–7,5–
9,9% a 5 – více než 10% z celkových personálních nákladů vynakládaných na zaměstnanecké
výhody.
8.8.2. Charakteristika odpovědí [pol. x131b]
Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody. Odpovědi absolutněTabulka č. 129:
a v procentech
% z personálních nákladů
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–2,4 97 27,6
2,5–4,9 82 23,3
5–7,4 99 28,1
7,5–9,9 12 3,4
10 a více 62 17,6
Celkem 352 100,0
Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody. Odpovědi v procentechGraf č. 119:
17,627,6 23,3 28,1
3,4
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0–2,4 2,5–4,9 5–7,4 7,5–9,9 10 a více
8. ZAMĚSTNANCI186
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 81,5% respondentů. Nejnižší hodnota proměnné x131b byla 0,5 (půl
procenta z celkových personálních nákladů vynakládaných na zaměstnanecké výhody) a nejvyšší
35% (více než třetina personálních nákladů tvořena výdaji na zaměstnanecké výhody). Nejčastěji
respondenti uváděli hodnotu 5% a průměrně se na zaměstnanecké výhody v námi zkoumaném
vzorku podniků vynakládá 5,41% z celkových personálních nákladů (což odpovídá celorepublikovému
průměru uváděnému v literatuře). U centrálních tendencí kategorizované proměnné vidíme,
že nejvíce respondentů uvedlo interval 5 až 7,4% z personálních nákladů.
To je patrné i z rozložení četností, kdy do tohoto intervalu spadá 28% odpovědí respondentů.
„Nadprůměrné“ prostředky vynakládané na zaměstnanecké výhody (více než 10% z personálních
nákladů) uvedlo 17,5% respondentů. Pod republikovým průměrem (což je přibližně 5%) je polovina
respondentů (51%).
Ve srovnání s minulostí nejsou podle poloviny respondentů (51%) v prostředcích na zaměstnanecké
výhody rozdíly. 41% respondentů uvedlo nárůst těchto prostředků oproti minulosti a 8%
z nich jejich pokles. Co se týče očekávání do budoucna tam polovina respondentů (přesněji 51%)
předpokládá nárůst prostředků na zaměstnanecké výhody, 47% předpokládá jejich stejnou výši
jaká je v daných podnicích nyní a pouze 2% předpokládají pokles těchto prostředků.
Podle hodnoty průměru jsou větší prostředky na zaměstnanecké výhody vynakládány ve stavebních
podnicích (2,79) než ve zpracovatelském průmyslu (2,56), což je způsobeno tím, že až čtvrtina
stavebních podniků vynakládá na zaměstnanecké výhody přes 10% personálních nákladů,
zatímco ve zpracovatelském průmyslu je tomu tak u 16% podniků.
Při rozdělení podniků podle velikosti více prostředků na zaměstnanecké výhody vynakládají
menší podniky než podniky větší (hodnota průměru je 2,82 pro podniky s 50 až 99 zaměstnanci,
2,59 pro podniky se 100 až 249 zaměstnanci a 2,40 pro podniky s 250 a více zaměstnanci). Více
než 10% personálních nákladů na zaměstnanecké výhody poskytuje 21% podniků s počtem zaměstnanců
50 až 99, 17% podniků s počtem zaměstnanců 100 až 249 a 15% podniků s 250 a více
zaměstnanci.
Rozdíl ve výši vynakládaných prostředků na zaměstnanecké benefity mezi akciovými společnostmi
a společnostmi s ručením omezeným je zanedbatelný.
8.8.3. Charakteristika otázky
B3.7. Sleduje podnik tyto náklady systematicky?
Tato otázka byla do dotazníku zařazena jako doplňková k předešlé otázce. Sledování a vyhodnocování
zaměstnaneckých výhod může vést k jejich lepšímu řízení a k poskytování takových benefitů,
které budou nejlépe vyhovovat potřebám zaměstnanců a tím napomůžou k dosažení podnikových
cílů a k dosažení konkurenční výhody podniku. Respondenti měli na tuto otázku zvolit
odpověď 1 – ano nebo 2 – ne.
8. ZAMĚSTNANCI 187
8.8.4. Charakteristika odpovědí [pol. x132]
Sledování vynakládaných prostředků na zaměstnanecké výhody. Odpovědi absolutněTabulka č. 130:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 233 63,5
Ne 134 36,5
Celkem 367 100,0
Sledování vynakládaných prostředků na zaměstnanecké výhody. Odpovědi v procentechGraf č. 120:
63,5 %
36,5 % ANO
NE
Komentář
Míra zodpovězení u této otázky byla 85%. Průměrná hodnota je 1,37. Na základě hodnoty průměru
i uvedené tabulky je patrné, že téměř dvě třetiny respondentů náklady na zaměstnanecké
výhody systematicky sleduje a jedna třetina respondentů ne.
Vliv odvětví, velikosti podniků nebo právní formy je při této otázce zanedbatelný. Ve stavebnictví
tyto náklady sleduje 66% podniků a ve zpracovatelském průmyslu 63% podniků.
U podniků s 50 až 99 zaměstnanci sleduje náklady na zaměstnanecké benefity 60% podniků,
v kategorii 100–249 zaměstnanců 60,5% a v kategorii 250 a více zaměstnanců 72%.
Při členění dle právní formy náklady na tyto výhody sleduje 64,5% akciových společností
a 62,5% společností s ručením omezeným.
8.9. Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci
zaměstnanců
8.9.1. Charakteristika otázky
B3.6. Jaký vliv na motivaci pracovníků Vašeho podniku mají výše uvedené zaměstnanecké
výhody?
I když většinou nejsou zaměstnanecké výhody vázány na dosažený pracovní výkon zaměstnance,
mají částečně i motivační složku. Ta spočívá zejména v posílení takového jednání zaměstnanců,
8. ZAMĚSTNANCI188
které je v souladu s podnikovými cíli a které vede k upevnění vzájemného vztahu mezi zaměstnancem
a zaměstnavatelem. Stejně jako v případě otázky B3.6 nás zajímá, jak vnímají vliv poskytovaných
zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců vedoucí pracovníci, kteří byli
respondenty v našem šetření.
Respondenti měli vybírat odpověď na pětibodové škále 1 – zanedbatelný až 5 – velmi vysoký
a měli také uvést minulý a budoucí trend.
8.9.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem [pol. x133b]
Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců.Tabulka č. 131:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Zanedbatelný 33 7,9
2 53 12,7
3 174 41,7
4 137 32,9
5 Velmi vysoký 20 4,8
Celkem 417 100,0
Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců.Graf č. 121:
Odpovědi v procentech
4,87,9 12,7 41,7 32,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
1 2 3 4 5
Komentář
Míra zodpovězení této otázky byla poměrně vysoká a to 96,5%. Nejčastěji respondenti uváděli
střední hodnotu 3 (41,5% respondentů) a hodnota průměru je 3,14, což znamená, že respondenti
přisuzují zaměstnaneckým výhodám neutrální, spíše mírně vyšší vliv na motivaci zaměstnanců.
Pouze necelých 5% přisuzuje poskytovaným zaměstnaneckým výhodám velmi vysoký vliv na
motivaci zaměstnanců. Většina respondentů (73,5%) uvádí, že vliv zaměstnaneckých výhod na
motivaci zaměstnanců je stejný jako v minulosti. 22% z nich uvedlo že se tento vliv oproti minulosti
zvýšil, opak tvrdí 4,5% respondentů. Do budoucna 61,5% respondentů předpokládá stejný
vliv zaměstnaneckých výhod na motivaci, 36,5% z nich očekává nárůst tohoto vlivu a pouze 2%
jeho pokles.
Větší vliv na motivaci zaměstnaneckým výhodám přisuzují podniky stavební (45,5% stavebních
podniků odpovídajících na tuto otázku uvádí spíše vysoký vliv – hodnota 4 a 5 a 15,5% spíše
8. ZAMĚSTNANCI 189
zanedbatelný vliv – hodnota 1 a 2) než podniky zpracovatelského průmyslu (36% z nich se přiklání
ke spíše vysokému vlivu na motivaci a 22% ke spíše zanedbatelnému vlivu).
Při rozdělení podniků podle velikosti mají zaměstnanecké výhody na motivaci největší vliv dle
podniků s 250 a více zaměstnanci (40% z nich se přiklání k spíše velkému vlivu a naopak „pouze“
14,5% ke spíše zanedbatelnému) a nejnižší u podniků o 50 až 99 zaměstnancích (32,5% z nich se
přiklání k spíše velkému vlivu a 27,5% ke spíše zanedbatelnému).
Rozdíl v posuzování vlivu zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců mezi akciovými
společnostmi a společnostmi s ručením omezeným je zanedbatelný.
8.10. Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců
8.10.1. Charakteristika otázky
B3.9. Jaké prostředky vynakládá Váš podnik na vzdělávání zaměstnanců?
Jak již bylo částečně zmíněno výše, kvalifikovaní zaměstnanci mohou pro podnik znamenat zdroj
inovací a jedinečnou konkurenční výhodu. Jelikož tedy vzdělávání zaměstnanců patří mezi klíčové
faktory úspěchu podniku, snažili jsme se v našem výzkumu zjistit, jaké prostředky na něj podniky
vynakládají.
Respondenti měli podobně jako u otázky B3.7 uvést procento z celkových personálních nákladů
vynakládané na vzdělávání zaměstnanců (v případě, že se tyto náklady systematicky nesledují,
měli respondenti uvést kvalifikovaný odhad výše těchto nákladů). Zároveň jsme se v dotazníku
dotazovali na minulý a budoucí trend.
I v tomto případě jsme kvůli přehlednějšímu vyhodnocování otázky vytvořili novou proměnnou
x134b_kat, která má stejné hodnoty jako proměnná x131b_kat: 1–0–2,4% z celkových personálních
nákladů, 2–2,5–4,9%, 3–5–7,4%, 4–7,5–9,9% a 5 – více než 10% z celkových personálních
nákladů vynakládaných na vzdělávání zaměstnanců.
8.10.2. Charakteristika odpovědí [pol. x134b]
Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců. Odpovědi absolutněTabulka č. 132:
a v procentech
% z personálních nákladů
Odpovědi
Absolutně Procentně
0–2,4 239 67,1
2,5–4,9 43 12,1
5–7,4 38 10,7
7,5–9,9 4 1,1
10 a více 32 9,0
Celkem 356 100,0
8. ZAMĚSTNANCI190
Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 122:
9,0
67,1 12,1 10,7 1,1
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0–2,4 2,5–4,9 5–7,4 7,5–9,9 10 a více
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 82,4% všech respondentů, což není příliš vysoká míra zodpovězení
otázky. Při pohledu na centrální tendence původní proměnné x134b vidíme, že průměrná hodnota
je rovna 3,3. Nejčastěji však respondenti uváděli, že na vzdělávání zaměstnanců vynakládají 1%
z celkových personálních nákladů. Tomu odpovídá i nejčastěji uváděná hodnota kategorizované
proměnné – 1, tedy interval od 0 do 2,4% z personálních nákladů (procento spadající do tohoto
intervalu uvedlo 67% respondentů). Více než polovina respondentů (58%) uvedla, že výše prostředků
na vzdělávání je stejná jak tomu bylo v minulosti. Dále 37% z nich uvedlo jejich nárůst
oproti minulosti a 5% jejich pokles. Do budoucna však větší polovina respondentů (54%) očekává
nárůst těchto nákladů, 44,5% stejnou situaci a pouze 1,5% respondentů předpokládá pokles
nákladů na vzdělávání.
Větší rozdíly mezi vynakládanými prostředky na vzdělávání zaměstnanců dle odvětví se neprojevily.
Zajímavé je rozložení četností v „extrémech“ ve stavebnictví, tedy že téměř 70% stavebních
podniků vynakládá na vzdělávání méně než 2,5% personálních nákladů ale zároveň 13,5% ze stavebních
podniků vynakládá na vzdělávání 10% a více personálních nákladů. Ve zpracovatelském
průmyslu méně než 2,5% uvedlo 66,5% podniků a 10% a více „pouze“ 8%.
Stejně tak se při posuzování výše nákladů na vzdělávání neprojevil vliv velikosti podniku. Zato
při srovnávání podniků dle právní formy jsme zjistili, že společnosti s ručením omezeným na
vzdělávání vynakládají více, než akciové společnosti. Průměrná hodnota jak původní tak kategorizované
proměnné je vyšší (průměrná hodnota původní proměnné pro společnosti s ručením omezeným
je 3,7 a pro akciové společnosti 2,9 a průměr kategorizované proměnné je 1,9 a 1,5). Více
než 10% (včetně) personálních nákladů na vzdělávání vynakládá 10,5% společností s ručením
omezeným a pouze 7,5% akciových společností.
8.10.3. Charakteristika otázky
B3.9. Sleduje podnik tyto náklady systematicky?
Podobně jako v případě prostředků na zaměstnanecké výhody nebo v případě důvodů fluktuace
zaměstnanců, pouze na základě systematického sledování a vyhodnocování může podnik řídit
distribuci těchto prostředků efektivně tak, aby získal potřebnou kvalifikaci svých zaměstnanců,
kterou potřebuje k naplnění svých cílů.
Respondenti měli na tuto otázku zvolit odpověď 1 – ano nebo 2 – ne.
8. ZAMĚSTNANCI 191
8.10.4. Charakteristika odpovědí – sledování nákladů [pol. x135]
Sledování nákladů na vzdělávání zaměstnanců. Odpovědi absolutně a v procentechTabulka č. 133:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 258 68,3
Ne 120 31,7
Celkem 378 100,0
Sledování nákladů na vzdělávání zaměstnanců. Odpovědi v procentechGraf č. 123:
68,3 %
31,7 %
ANO
NE
Komentář
Míra zodpovězení této otázky je 87,5%. Nejčastěji uváděná hodnota byla 1, což znamená, že většina
podniků náklady na vzdělávání systematicky sleduje. Tomu odpovídá i hodnota průměru,
která je 1,32 a uvedená četnostní tabulka, podle které 68,5% respondentů náklady na vzdělávání
sleduje a 31,5% z nich ne.
Stavebních podniků, které sledují náklady na vzdělávání je 63,5%, podniků zpracovatelského
průmyslu 69,5%. Podniků ze skupiny od 50 do 99 zaměstnanců i od 100 do 249 zaměstnanců
tyto náklady sleduje 61,5%, ale podniků ze skupiny 250 a více zaměstnanci 83,5%. Ze společností
s ručením omezeným náklady na vzdělávání sleduje 66% a akciových společností 71%.
8.11. Diskuse
Otázky ze sekce B.3 dotazníku byly zaměřeny na zaměstnance podniku, na zjišťování jejich struktury
a indikátorů, které by měly pomoci určit vztah podniku ke svým zaměstnancům (jakým způsobem
se snaží zaměstnance motivovat, jestli dbá o jejich pracovní spokojenost, zda podnik investuje
do jejich rozvoje). V další fázi výzkumu se budeme snažit hledat souvislosti a vztahy s jinými
otázkami z dotazníku a budeme se snažit zjistit, zda se fakt, že podnik více pečuje o své zaměstnance
odrazí na nižší fluktuaci, zvýšené motivaci zaměstnanců apod. a zda se pozitivní personální
ukazatele promítnou do celkové úspěšnosti a konkurenceschopnosti podniku.
Zde si shrneme některé zajímavé výsledky, které se projevily v této první části vyhodnocování
dat, upozorníme na problémové oblasti, na které jsme při analýze dat narazili a zmíníme doporučení
k dalšímu zkoumání.
8. ZAMĚSTNANCI192
Prvním zjištěním této části práce bylo, že podniky zpracovatelského průmyslu v námi zkoumaném
vzorku podniků, jsou více zastoupeny v podnicích ze skupin od 100 do 249 a s 250 a více
zaměstnanci, přičemž stavební podniky spadají spíše do podniků ze skupin od 50 do 99 a od 100
do 249 zaměstnanců. Naopak, akciové společnosti ve zkoumaném vzorku podniků, jsou co do
počtu zaměstnanců větší než společnosti s ručením omezeným.
Zajímavým zjištěním byl i podíl žen na celkovém počtu zaměstnanců, který je vyšší ve zpracovatelském
průmyslu než ve stavebnictví. Tomuto zjištění odpovídá i vyšší podíl žen ve vrcholovém
vedení ve zpracovatelském průmyslu. Více žen ve vrcholovém vedení je také v podnicích ze
skupiny od 50 do 99 zaměstnanců než v podnicích s více zaměstnanci. Dále jsme při zkoumání
struktury zaměstnanců zjistili, že podíl THP zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců je vyšší
u akciových společností než u společností s ručením omezeným, že podniky zpracovatelského
průmyslu mají vyšší podíl pracovníků nákupu a prodeje z počtu ostatních THP a vyšší podíl dělníků
z celkového počtu zaměstnanců než stavební podniky. U podílu dělníku z celkového počtu
zaměstnanců se také zdá, že platí, že čím je podnik větší, tím je větší i tento podíl.
Při zjišťování míry a důvodů fluktuace se jeví, že míra fluktuace se zvyšuje s rostoucí velikostí
podniku. Nejčastěji se vyskytující důvody fluktuace byly „osobní důvody“ a „nízký plat“ a nejméně
častými důvody byly „reorganizace a nutnost přeškolení“ a „nedostatečné možnosti kariérního
růstu“. Důvod „nízký plat“ se častěji objevuje u větších podniků a u akciových společností (což
spolu zřejmě souvisí, jelikož akciové společnosti jsou více zastoupeny ve větších podnicích). Také
důvod „nezajímavá práce“ se častěji objevuje u větších podniků a také ve zpracovatelském průmyslu
než ve stavebnictví.
Při analýze výše pohyblivé složky jsme zjistili, že tato (vyjádřena jako podíl z celkové mzdy zaměstnance)
je nejvyšší u vrcholového managementu, nižšího managementu a pracovníků nákupu
a prodeje. Nejnižší průměrný podíl pohyblivé složky mzdy mají administrativní pracovníci, dělníci
a techničtí pracovníci. Podíl pohyblivé složky vrcholového a nižšího managementu, technických
pracovníků a dělníků je vyšší ve stavebnictví. Podíl pohyblivé složky administrativních pracovníků
je vyšší spíše ve společnostech s ručením omezeným než v akciových společnostech. Výše
pohyblivé složky dělníků je vyšší u menších podniků než je tomu v podnicích větších.
Nejvíce poskytovanou zaměstnaneckou výhodou je „zajištění stravování“ a „podpora vzdělávání
z iniciativy zaměstnanců“. Nejméně poskytovanou zaměstnaneckou výhodou je poskytování
„akciových opcí“ a využívání tzv. „kafetéria systému“. Akciové opce, poskytování služebního
automobilu k soukromým účelům, služebního mobilního telefonu, notebooku či internetového
připojení, poskytování příspěvků na dopravu nebo ubytování, poskytování půjček, poskytování
příspěvků na životní pojištění, podpora vzdělávání z iniciativy zaměstnanců i kafetéria systém jsou
více využívány stavebními podniky. Podniky zpracovatelského průmyslu poskytují pouze stravování
více než stavební podniky. Poskytování služebního automobilu, stravování, příspěvky na
dopravu nebo ubytování, zajišťování rekreace, sportu či kultury, poskytování příspěvků na důchodové
připojištění a podpora vzdělávání z iniciativy zaměstnanců jsou více poskytovány ve větších
podnicích. Naopak, menší podniky více využívají systém kafetérie než větší podniky. Stravování,
zabezpečování rekreace, sportu či kultury a poskytování příspěvků na důchodové připojištění více
využívají akciové společnosti a naopak půjčky, poskytování příspěvků na životní pojištění, podpora
vzdělávání z iniciativy zaměstnanců a kafetéria systém jsou častější u společností s ručením
omezeným. Co se týče prostředků, vynakládaných na zaměstnanecké výhody, větší procento z celkových
personálních nákladů vynakládají podniky stavební a spíše menší podniky.
Při analýze prostředků vynakládaných na vzdělávání zaměstnanců velké rozdíly mezi podniky
dle jednotlivých členění nepozorujeme, můžeme uvést pouze zjištění, že procento z personálních
nákladů vynakládané na vzdělávání zaměstnanců je vyšší u společností s ručením omezeným.
8. ZAMĚSTNANCI 193
Nejproblematičtější částí sekce B.3 dotazníku bylo vyhodnocování pohyblivé složky mzdy. Jak
bylo již v textu zmíněno, respondentům byla nabídnuta volnost ve vyplňování této otázky, která
však nebyla zadána úplně jednoznačně, a tudíž se musely některé odpovědi, které nebylo možné
převést na jednotný základ (100% = celková mzda), vyloučit ze souboru odpovědí.
Do dalšího výzkumu nám zůstává dopracování vyhodnocení otevřených otázek (jiné důvody
odchodů zaměstnanců z podniku, jiné poskytované zaměstnanecké výhody a poskytování zaměstnaneckých
výhod některým skupinám zaměstnanců) a hledání vztahů a souvislostí s dalšími
otázkami v dotazníku.
194
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 195
9. Odběratelé, zákazníci (B4)
9.1. Typ uplatňované obchodní strategie
9.1.1. Charakteristika otázky
B4.1. Jakou obchodní strategii Váš podnik uplatňuje?
Účelem této otázky bylo sledování realizace určitého typu obchodní strategie. Uvedené čtyři typy
strategií korespondují s vymezením tzv. generických obchodních anebo podnikatelských strategií
dle Michaela Portera (Porter, M.E., 1992). Respondenti tak měli vybrat ten typ strategie, která je
v jejich podniku uplatňována uvedením čísla, kterou byly jednotlivé typy označeny. Čísla představují
kódy odpovědí, kdy 1 představuje tzv. „cost leadership“, 2 „differentiation“, 3 „cost focus“
a 4 – „differentiation focus“.
9.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku
Typ obchodní strategie – výběrový soubor celkemTabulka č. 134:
Počet odpovědí
absolutně procentně
Cost leadership 86 23,1
Differentiation 108 29,0
Cost focus 68 18,3
Differentiation focus 110 29,6
Celkem 372 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)196
Typ obchodní strategie – výběrový soubor celkemGraf č. 124:
29,623,1 29,0 18,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Cost
leadership
Differentiation Cost focus Differentiation
focus
Komentář
Na danou otázku neodpovědělo 60 respondentů, tedy téměř 16% z dotazovaných. Rozvrstvení
četností odpovědí směřujících k vybrané strategii je poměrně pravidelné. Obecně není možné říct,
že určitá obchodní strategie je podniky uplatňována výrazněji než jiná. Je poměrně zajímavé, že
podniky se hlásí spíše k uplatňování strategií založených na odlišení se před strategiemi zaměřenými
na nízké náklady. Nejnižší podíl zaznamenala právě strategie zacílení na náklady, jinými slovy
strategie naplňování konkurenční výhody nejnižších nákladů u několika málo nebo u jednoho
vybraného segmentu (až niky).
Pokud budeme hodnotit četnosti odpovědí na tuto otázku z hlediska rozdělení podniku podle
oboru činností, závěry jsou následující. Použití jemné, tj. detailní struktury Oborové klasifikace
ekonomických činností ukazuje na určité odlišnosti u několika odvětví (vyhodnocovány byly pouze
četnosti vyšší než 10). Zatímco u odvětví 15 „Výroba potravinářských výrobků a nápojů“ ani
jeden z podniků neuplatňuje strategii differentiation focus, u odvětví 28 „Výroba kovových konstrukcí
a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)“ a 20 „Zpracování dřeva, výroba dřevařských,
korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku“ je právě tento typ strategie
uplatňován relativně často. U odvětví 29 „Výroba a opravy strojů a zařízení“ je výrazně méně využívána
strategie cost focus. Vzhledem k počtu podniků (372 získaných odpovědí) a počtu oborů
(20) rozhodně nelze výsledky generalizovat, i když vzbuzují otázky, proč se právě tyto odlišnosti
objevily.
Pokud využijeme hrubou strukturu rozdělení, tedy na podniky zpracovatelského průmyslu
a stavebnictví, rozdíly mezi odvětvími nejsou zjevné. Podniky zpracovatelského průmyslu o něco
častěji uplatňují strategii differentiation focus, naopak podniky ve stavebnictví o něco méně využívají
strategii cost focus.
Zajímavější rozdíly jsou při vyhodnocování z hlediska velikosti podniků. Zatímco podniky o velikosti
50–99 zaměstnanců se hlásí poměrně výrazně ke strategii differentiation focus (téměř 36%
z této skupiny), více než 37% podniků s 250 a více zaměstnanci uvedlo strategii differentiation.
U podniků se 100–249 zaměstnanci nebylo rozvrstvení mezi jednotlivými typy strategie tak výrazné,
jako u zbývajících dvou skupin. Podniky o velikosti 50–99 zaměstnanců viditelně nejméně
uplatňují strategii differentitation, podniky o velikosti 100–249 zaměstnanců cost focus a podniky
o velikosti 250 a více zaměstnanců obě strategie týkající se nízkých nákladů.
Z pohledu rozdělení podniků dle právní formy vyplývá, že společnosti s ručením omezeným
uplatňují všechny čtyři typy strategií téměř rovnoměrně s určitou vyšší preferencí obou strategií
differentiation a differentiation focus (nejvíce podniků z této skupiny, tj. 31%). Nejméně zastoupenou
byla strategie cost focus – 20,9% z této skupiny podniků. U akciových společností se již
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 197
nerovnoměrnost projevila více – výrazněji méně podniků uplatňuje strategii cost focus (14,8%),
nejvíce je uplatňována strategie differentiation (32,7%).
9.2. Struktura odběratelů podle procentuálního podílu na tržbách
9.2.1. Charakteristika otázky
B4.2. Odhadněte percentuální podíl na tržbách dle níže uvedených typů odběratelů
Vašeho podniku.
Odpovědi na tuto otázku měly za cíl rozdělit podniky do skupin podle míry orientace na vybrané
typy odběratelů, kde sledovanou veličinou byl procentuální podíl daného typu odběratele na
tržbách. Zároveň byli respondenti dotazováni na posouzení vývoje podílu toho kterého typu odběratele
v minulosti a budoucnosti. Minulý a budoucí trend byl vyhodnocován prostřednictvím
3-bodové škály, a to: „podíl na tržbách daného typu odběratele“: poklesl – zůstal stejný – rostl,
resp. poklesne – zůstane stejný – poroste.
Jednotlivé typy odběratelů byly vymezeny takto: velkoobchod (x138), maloobchod (x139), zákazníci
mimo koncern celkem1
(x140), z toho v dalším rozdělení na: dodávky pro další zpracování
(x141), dodávky dlouhodobého hmotného majetku (x142) a dodávky pro konečnou spotřebu
(x143); dále zákazníci v rámci koncernu (x144) a zakázky financované z veřejných zdrojů (x145).
Otázka byla konstruovaná tak, že součet uvedených procent u otázky x138b, x139b, x140b a x144b
měl tvořit 100% u těch podniků, které patřily do koncernu. U podniků, které nejsou součástí
koncernu, měl tvořit 100% součet uvedených podílů na tržbách u otázek x138b, x139b a x140b.
Získané údaje slouží jako vstupy pro srovnávání s dalšími získanými výsledky u jiných ukazatelů.
9.2.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 135: x138b až x140b a x144b a x145b za podniky,
které nejsou součástí koncernu
x138b
Velkoobchod
x139b
Maloobchod
x140b
Zákazníci
mimokoncern
x144b
Zákazníci
vrámci
koncernu
x145b
podíltržebze
zakázekfinan-
covanýchzve-
řejnýchzdrojů
Průměr 24,87 8,79 65,51 28,11 11,07
Medián 0,00 0,00 94,50 0,00 0,00
Modus 0,00 0,00 100,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 36,11 20,20 41,71 40,24 22,42
Celkem odpovědí 272 272 272 221 221
Chybějící odpovědi 30 30 30 81 81
1 Podniky, které nejsou součástí stejného koncernu jako podnik respondenta a další zákazníci – právnické i fyzické
osoby.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)198
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 136: x138b až x140b a x144b a x145b za podniky,
které jsou součástí koncernu
x138b
Velkoobchod
x139b
Maloobchod
x140b
Zákazníci
mimokoncern
x144b
Zákazníci
vrámcikoncer-
nuzakoncer-
novépodniky
x145b
podíltržebze
zakázekfinan-
covanýchzve-
řejnýchzdrojů
Průměr 12,01 3,66 50,02 26,04 9,33
Medián 0,00 0,00 50,00 0,00 0,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 28,82 13,85 41,49 41,27 23,95
Celkem odpovědí 104 104 104 77 84
Chybějící odpovědi 19 19 19 46 39
Komentář
302 podniků z oslovených se vyjádřilo negativně při zjišťování, zda jsou součástí koncernu, naopak
123 je podle vlastního vyjádření součástí koncernu. Z koncernových podniků celkem 90%
uvedlo odpověď v případě zjišťování podílu jednotlivých typů odběratelů na celkových tržbách
podniků u odběratele typu velkoobchod, maloobchod a zákazníci mimo koncern a byla získána
odpověď od 73% podniků z této skupiny u odběratele zákazníci v rámci koncernu. Stejný podíl
byl dosažen taktéž u otázky sledující podíl tržeb ze zakázek financovaných z veřejných zdrojů.
Z tabulky vidíme, že u podniků nepatřících do koncernu tvoří výrazně nejvyšší podíl zákazníci
mimo koncern – více než 65%. 28,11% zastupuje podniky, které pravděpodobně obsluhují zákazníky,
které jsou součástí určitých koncernů (Tabulka č. 130). Podíl tržeb ze zakázek financovaných
z veřejných zdrojů není nikterak vysoký – tvoří pouze něco více než 11%.
Z podniků, které jsou součástí koncernu odpovědělo na otázku zjišťující zastoupení jednotlivých
typů odběratelů na tržbách o něco méně respondentů než u předchozí skupiny – necelých
85%. I u této skupiny ale tvořily zákazníci mimo koncern nejvyšší průměrný podíl na tržbách –
cca 50%. Odběratelé v rámci koncernu zastupovali pouze 26%. Z uvedených podílů nebylo možné
získat součtem 100% za podniky v této skupině celkem. I v tomto případě ale podíl tržeb ze
zakázek financovaných z veřejných zdrojů je poměrně nízký – představuje cca 9%.
U zákazníků mimo koncern byla sledována taktéž jemnější struktura dodávek v dělení na dodávky
pro další zpracování (x141b), dodávky dlouhodobého hmotného majetku (x142b) a dodávky
pro konečnou spotřebu (x143b). Rozdělení získaných odpovědí při zohlednění hlediska zda
podniky jsou anebo nejsou součástí koncernu je patrné z následujících tabulek.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 199
Centrální tendence odpovědí na otázku „průměrný podíl druhu dodávek ze skupinyTabulka č. 137:
zákazníci mimo koncern celkem“ pro nekoncernové podniky
x141b
Dodávky pro další
zpracování
x142b
Dodávky dlouhodobého
hmot. majetku
x143b
Dodavky pro konečnou
spotřebu
Průměr 0,83 37,05 34,84
Medián 0,00 10,00 0,00
Modus 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 7,39 43,58 44,42
Celkem odpovědí 272 221 221
Chybějící odpovědi 30 81 81
Centrální tendence odpovědí na otázku „průměrný podíl druhu dodávek ze skupinyTabulka č. 138:
zákazníci mimo koncern celkem“ pro koncernové podniky
x141b
Dodávky pro další
zpracování
x142b
Dodávky dlouhodobého
hmot. majetku
x143b
Dodavky pro konečnou
spotřebu
Průměr 34,31 46,49 27,47
Medián 17,75 20,00 0,00
Modus 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 38,57 47,45 43,55
Celkem odpovědí 104 77 77
Chybějící odpovědi 19 46 46
Průměrný podíl druhu dodávek ze skupiny zákazníci mimo koncern celkemGraf č. 125:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
x141b x142b x143b
Nekoncernové podniky
Koncernové podniky
Komentář
U podniků, které nepatří do koncernu jsou dodávky pro další zpracování zastoupeny minimálně.
Nejvyšší podíl tvoří dodávky dlouhodobého hmotného majetku. Součet jednotlivých podílů tří
uvedených typů dodávek ovšem nedává 100%. Naopak u podniků, které jsou součástí koncernů
součet podílů přesahuje 100%. Výrazně nejvíce jsou zastoupeny také u této skupiny dodávky
dlouhodobého hmotného majetku. Nicméně ani podíly dalších dvou typů nejsou nízké a na rozdíl
od první skupiny dodávky pro další zpracování představují až 34%.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)200
Z analýzy trendů v minulém a budoucím období (viz tabulky v příloze) je vidět, že dochází k určitým
posunům u některých typů zákazníků i u dodávek při hodnocení zákazníků mimo koncern
v detailnější struktuře. Jde zejména o očekávaný růst podílu zákazníků mimo koncern a naopak
pokles zákazníků v rámci koncernu a u dodávek hmotného dlouhodobého majetku a dodávek
pro konečnou spotřebu u zákazníků mimo koncern. Z dotazníku ale nelze zjistit důvod tohoto
očekávání.
Při porovnávání zařazení podniků podle oboru činností – hrubá struktura a podílu určitého odběratele
na celkových tržbách jsou některé výsledky v souladu s očekáváním, nicméně některé výsledky
jsou překvapivé. Například na rozdíl od očekávaného vyššího zastoupení odběratelů, kteří
pro financování svých zakázek využívají veřejné zdroje ze skupiny stavebních podniků se ukázalo,
že tento podíl je spíše nízký. Ze 62 podniků z odvětví stavebnictví se podíly pohybují spíše do
30% z celkové struktury zákazníků. Dle očekávání ale stavební podniky téměř vůbec nemají odběratele
v rámci koncernu, maloobchodu a velkoobchodu, přestože několik podniků se vyjádřilo
pozitivně i vůči těmto typům odběratelů.
Struktura zákazníků se nikterak výrazně neliší ani pokud rozdělíme podniky podle velikosti.
Zákazníci mimo koncern zaujímají nejvyšší podíl u podniků o velikosti 100–249 zaměstnanců (cca
66%), nepatrně méně u podniků o velikosti 50–99 zaměstnanců (64%) a na třetím místě to jsou
podniky o velikosti 250 a více zaměstnanců (56%), pokud pracujeme se součtem podílů v posledních
třech kategoriích, tj. od 60% podílu daného typu zákazníka na tržbách výše. Podniky s 250
a více zaměstnanci mají ale více zákazníků v rámci koncernu (cca 22%) než podniky se 100–249
zaměstnanci (5,6%), zatímco u podniků s 50–99 zaměstnanci je tento podíl zanedbatelný – pouze
2,9%. Velikost podniku nemá pravděpodobně žádnou souvislost s orientací na zakázky financované
z veřejných zdrojů. Rozdíl mezi respondenty prakticky neexistuje. Stejný závěr lze učinit
u maloobchodu, naopak u velkoobchodu určité rozdíly existují. Tento typ zákazníka se objevuje
nejvíce ve struktuře zákazníků u podniků o velikosti 50–99 zaměstnanců (26%), méně již u podniků
o velikosti 100–249 zaměstnanců (22%) a nejméně u podniků o velikosti 250 a více zaměstnanců
(necelých 16%), opětovně pokud počítáme s podílem tohoto typu zákazníka na tržbách nad
60%. Tyto rozdíly ovšem mohou souviset se strukturou podniků podle oboru činnosti a nemusí
apriori souviset právě s velikostí.
Podle výsledků analýzy orientace na určitého odběratele nepoukázala na žádnou souvislost
s právní formou podniku. Vyšší rozdíl byl zjištěn pouze u zakázek v rámci koncernu, a to u společností
s ručením omezeným (12,7%), na rozdíl od akciových společností (5,4%). I v tomto případě
bylo počítáno se součtem podílu tohoto typu zákazníka na tržbách nad 60%.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 201
9.2.3. Charakteristika odpovědi – podíl „velkoobchodu“ na celkových tržbách
Podíl „velkoobchodu“ na celkových tržbách pro nekoncernové podnikyTabulka č. 139:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 144 52,9 52,9
1–10 30 11,0 64,0
11–20 10 3,7 67,6
21–30 8 2,9 70,6
31–40 7 2,6 73,2
41–50 8 2,9 76,1
51–60 7 2,6 78,7
61–70 10 3,7 82,4
71–80 13 4,8 87,1
81–90 8 2,9 90,1
91–99 11 4,0 94,1
100 16 5,9 100,0
Podíl „velkoobchodu“ na celkových tržbách pro koncernové podnikyTabulka č. 140:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 79 76,0 76,0
1–10 9 8,7 84,6
11–20 1 1,0 85,6
21–30 1 1,0 86,5
31–40 0 0,0 86,5
41–50 2 1,9 88,5
51–60 2 1,9 90,4
61–70 0 0,0 90,4
71–80 1 1,0 91,3
81–90 4 3,8 95,2
91–99 0 0,0 95,2
100 5 4,8 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)202
Podíl „velkoobchodu“ na celkových tržbách v intervalech po 10 procentechGraf č. 126:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Odpověď na tuto otázku byla získána od 87% respondentů celkem za koncernové a nekoncernové
podniky. Jak ale vidíme z obou tabulek a grafu, více než polovina z nich (144 z nekoncernových
a 79 z koncernových podniků) uvedla, že velkoobchod se na tržbách nepodílí vůbec. Také
z dalších údajů je zřejmé, že velkoobchod je spíše méně častým odběratelem. Pouze pro 12% podniků
celkem tvoří tento typ odběratele více než 90% podíl na tržbách.
Pouze 60% podniků celkem z obou skupin se vyjádřilo k otázce minulého trendu, přičemž převážná
většina z odpovědí (77,2%) nezaznamenala žádnou změnu v podílu tohoto typu zákazníka.
Na rozdíl od odhadu minulého vývoje 14,9% respondentů předpokládá, že velkoobchod zaznamená
v budoucím období růst. Nicméně převážná většina respondentů i v případě budoucího
vývoje neočekává žádnou změnu.
9.2.4. Charakteristika odpovědi – podíl „maloobchodu“ na celkových tržbách
Podíl „maloobchodu“ na celkových tržbách pro nekoncernové podnikyTabulka č. 141:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 178 65,4 65,4
1–10 45 16,5 82,0
11–20 15 5,5 87,5
21–30 11 4,0 91,5
31–40 5 1,8 93,4
41–50 3 1,1 94,5
51–60 2 0,7 95,2
61–70 3 1,1 96,3
71–80 3 1,1 97,4
81–90 3 1,1 98,5
91–99 1 0,4 98,9
100 3 1,1 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 203
Podíl „maloobchodu“ na celkových tržbách pro koncernové podnikyTabulka č. 142:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 89 85,6 85,6
1–10 8 7,7 93,3
11–20 3 2,9 96,2
21–30 0 0,0 96,2
31–40 2 1,9 98,1
41–50 0 0,0 98,1
51–60 0 0,0 98,1
61–70 0 0,0 98,1
71–80 0 0,0 98,1
81–90 2 1,9 100,0
91–99 0 0,0 100,0
100 0 0,0 100,0
Podíl „maloobchodu“ na celkových tržbách v intervalech po 10 procentechGraf č. 127:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
U maloobchodu byla dosažena stejná míra zodpovězení otázky jako u předchozího typu. Ovšem
počet podniků celkem z uvedených odpovědí u této otázky, pro které maloobchod není odběratelem,
je o něco vyšší – až 66%. Na opačném pólu, tedy maloobchod jako dominantní odběratel, se
ve vzorku ocitlo také velmi málo podniků – pouze 2,1%. Při rozdělení odpovědí podle toho, zda
podniky jsou či nejsou součástí koncernu je patrný velký rozdíl mezi podniky první a druhé skupiny.
Maloobchod je mnohem častěji zastoupen u podniků nepatřících do koncernu. Ačkoliv až 178
podniků ze 302 z této skupiny celkem odpovědělo, že podíl tohoto typu odběratele na celkových
tržbách je nulový, ostatní respondenti daného zákazníka ve svém portfoliu mají. Z celkového počtu
podniků, které jsou součástí koncernu – 104 – pouze 15 dodává také maloobchodu, přičemž
podíl je většinou velmi nízký (do 10% z celkových tržeb u 8 z daného počtu podniků).
U maloobchodu se v případě posouzení minulého trendu vyjádřilo ještě méně respondentů než
u velkoobchodu – pouze 55,1% ze všech respondentů. I zde naprostá převaha zástupců podniků
nezaznamenala žádnou změnu, nicméně podíl podniků, které evidují pokles tohoto typu zákazníka
je o něco vyšší než u velkoobchodu (11,3%).
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)204
Ve srovnání s velkoobchodem jsou odpovědi za maloobchod velmi podobné, a to co do chybějících
odpovědí i podílu podniků nepociťujících žádnou změnu v budoucnosti. O něco málo
vyšší je počet odpovědí u předpokládaného poklesu.
9.2.5. Charakteristika odpovědi – podíl „zákazníků mimo koncern“
na celkových tržbách
Podíl „zákazníků mimo koncern“ na celkových tržbách pro nekoncernové podnikyTabulka č. 143:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 47 17,3 17,3
1–10 17 6,3 23,5
11–20 12 4,4 27,9
21–30 6 2,2 30,1
31–40 5 1,8 32,0
41–50 7 2,6 34,6
51–60 12 4,4 39,0
61–70 3 1,1 40,1
71–80 8 2,9 43,0
81–90 15 5,5 48,5
91–99 20 7,4 55,9
100 120 44,1 100,0
Podíl „zákazníků mimo koncern“ na celkových tržbách pro koncernové podnikyTabulka č. 144:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 28 26,9 26,9
1–10 9 8,7 35,6
11–20 2 1,9 37,5
21–30 5 4,8 42,3
31–40 4 3,8 46,2
41–50 5 4,8 51,0
51–60 2 1,9 52,9
61–70 4 3,8 56,7
71–80 10 9,6 66,3
81–90 7 6,7 73,1
91–99 7 6,7 79,8
100 21 20,2 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 205
Podíl „zákazníků mimo koncern“ na celkových tržbách v intervalech po 10 procentechGraf č. 128:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Jak již bylo uvedeno, zákazníci mimo koncern celkem bez rozdělení na podniky koncernové a nekoncernové
tvoří skupinu, která se v portfoliu odběratelů respondentů objevuje nejvíce. I proto
byla odpověď získána od více než 91% respondentů, přestože 16,5% z nich neobsluhuje takto
charakterizovaný typ odběratele. Zjevným rozdílem ve srovnání s předchozími typy je také podíl
podniků (46,4%), pro které zákazníci mimo koncern představují naprostou většinu.
Poměrně odlišné jsou získané podíly u sledovaného rozdělení na podniky, které jsou a které nejsou
součástí koncernu. Zatímco u nekoncernových podniků podíl těchto podniků s podílem zákazníků
mimo koncern tvořícím 100% představuje až 44%, u podniků koncernových pouze 20%.
Zajímavé jsou získané podíly počtu podniků při nulovém zastoupení zákazníků mimo koncern na
tržbách. U koncernových podniků je to pouze 27%, u nekoncernových až 17%.
Tato kategorie na rozdíl od předchozích zaznamenala relativně vysoké procento odpovědí také
u uvádění minulého trendu. Ačkoliv i zde téměř 75% respondentů nepocítilo žádnou změnu
v podílu tohoto typu zákazníka, až 17% se vyjádřilo ve smyslu zvýšeného podílu. Podobně pozitivně
jako u předchozí kategorie se respondenti vyjadřují i ve prospěch růstu v budoucnosti u tohoto
typu zákazníka. Až 23,1% podniků předpokládá, že podíl se zvýší a pouze nepatrné procento
(2,9%) očekává pokles. Téměř tři čtvrtiny respondentů, podobně jako v předchozích případech,
nepředpokládá žádnou změnu.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)206
9.2.6. Charakteristika odpovědi – podíl „zákazníků mimo koncern – z toho
dodávky pro další zpracování“ – na celkových tržbách
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky pro další zpracování“Tabulka č. 145:
– na celkových tržbách pro nekoncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 92 41,6 41,6
1–10 24 10,9 52,5
11–20 13 5,9 58,4
21–30 2 0,9 59,3
31–40 5 2,3 61,5
41–50 7 3,2 64,7
51–60 1 0,5 65,2
61–70 4 1,8 67,0
71–80 6 2,7 69,7
81–90 12 5,4 75,1
91–99 8 3,6 78,7
100 47 21,3 100,0
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky pro další zpracování“Tabulka č. 146:
– na celkových tržbách pro koncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 31 40,3 40,3
1–10 6 7,8 48,1
11–20 2 2,6 50,6
21–30 0 0,0 50,6
31–40 2 2,6 53,2
41–50 0 0,0 53,2
51–60 2 2,6 55,8
61–70 1 1,3 57,1
71–80 1 1,3 58,4
81–90 1 1,3 59,7
91–99 2 2,6 62,3
100 29 37,7 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 207
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky pro další zpracování“ – na celkovýchGraf č. 129:
tržbách v intervalech po 10 procentech
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Míra zodpovězení otázky je nižší, pravděpodobně z důvodu neexistence tohoto typu dodávek.
Prakticky jedna třetina podniků neobchoduje s dodávkami pro další zpracování. Vysoký je také
podíl těch podniků, pro které je procento podílu takto orientovaných zakázek velmi nízké. Přesto
necelá jedna třetina podniků ze získaných odpovědí celkem se vyslovila ve smyslu nadpolovičního
podílu těchto zakázek v portfoliu. Rozvrstvení získaných dat podle výše podílu tohoto typu
dodávek na celkových tržbách při zohlednění příslušnosti podniku mezi tzv. koncernové a nekoncernové
podniky ukázalo, že se obě skupiny téměř neodlišují. Výjimku tvoří skupina 100% podíl
na tržbách, kdy byly získány výrazněji rozdílné hodnoty. Zákazníkům mimo koncern dodává
výlučně produkty pro další zpracování 37,7% koncernových podniků a 21,3% nekoncernových
podniků.
Na otázku týkající se trendů velký počet respondentů neodpověděl (téměř 46%). I v tomto případě
lze ale konstatovat, že podniky, které mají tento typ zakázek v portfoliu a odpověděly, považují
minulý i budoucí trend většinou jako neměnný.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)208
9.2.7. Charakteristika odpovědi – Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho
dodávky dlouhodobého hmotného majetku“ na celkových tržbách
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky dlouhodobého hmotného majetku“Tabulka č. 147:
na celkových tržbách pro nekoncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 122 55,2 55,2
1–10 7 3,2 58,4
11–20 3 1,4 59,7
21–30 5 2,3 62,0
31–40 5 2,3 64,3
41–50 6 2,7 67,0
51–60 2 ,9 67,9
61–70 1 ,5 68,3
71–80 1 ,5 68,8
81–90 12 5,4 74,2
91–99 8 3,6 77,8
100 49 22,2 100,0
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky dlouhodobého hmotného majetku“Tabulka č. 148:
na celkových tržbách pro koncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 53 68,8 68,8
1–10 2 2,6 71,4
11–20 0 0,0 71,4
21–30 0 0,0 71,4
31–40 0 0,0 71,4
41–50 0 0,0 71,4
51–60 0 0,0 71,4
61–70 1 1,3 72,7
71–80 2 2,6 75,3
81–90 1 1,3 76,6
91–99 4 5,2 81,8
100 14 18,2 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 209
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky dlouhodobého hmotného majetku“ –Graf č. 130:
na celkových tržbách v intervalech po 10 procentech
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Podíl zodpovězených otázek činil 68%, z toho více než 50% podniků dlouhodobý hmotný majetek
nevyrábí a nedodává, což koresponduje se strukturou podniků z hlediska oboru činnosti.
40% podniků z podniků, které nejsou součástí koncernu, nedodává tento typ dodávek ve srovnání
s více než polovinou podniků, které jsou součástí koncernu. U 22,2% nekoncernových podniků
tvoří dodávky dlouhodobého hmotného majetku 100% podíl na tržbách, oproti 18,2% koncernových
podniků.
Na otázku týkající se trendů odpovědělo velmi málo respondentů (necelých 47%), a to vesměs
ve prospěch stálosti.
9.2.8. Charakteristika odpovědi – podíl „zákazníků mimo koncern – z toho
dodávky pro konečnou spotřebu“ na celkových tržbách
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky pro konečnou spotřebu“Tabulka č. 149:
na celkových tržbách pro nekoncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 120 54,3 54,3
1–10 19 8,6 62,9
11–20 8 3,6 66,5
21–30 7 3,2 69,7
31–40 3 1,4 71,0
41–50 6 2,7 73,8
51–60 6 2,7 76,5
61–70 1 0,5 76,9
71–80 4 1,8 78,7
81–90 6 2,7 81,4
91–99 5 2,3 83,7
100 36 16,3 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)210
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky pro konečnou spotřebu“Tabulka č. 150:
na celkových tržbách pro koncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 47 61,0 61,0
1–10 6 7,8 68,8
11–20 2 2,6 71,4
21–30 1 1,3 72,7
31–40 1 1,3 74,0
41–50 1 1,3 75,3
51–60 1 1,3 76,6
61–70 0 0,0 76,6
71–80 1 1,3 77,9
81–90 1 1,3 79,2
91–99 1 1,3 80,5
100 15 19,5 100,0
Podíl „zákazníků mimo koncern – z toho dodávky konečnou spotřebu“ – na celkovýchGraf č. 131:
tržbách v intervalech po 10 procentech
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Též u dodávek pro konečnou spotřebu se objevily podobné výsledky jako u předchozího případu.
61% koncernových podniků nemá vůbec zastoupeny dodávky pro konečnou spotřebu oproti
54% ze skupiny nekoncernových podniků. Ovšem mírně vyšší počet koncernových podniků
(19,5%) realizuje pouze tento typ dodávek oproti 16,3% z řad podniků nekoncernových.
Opakovaně ani v tomto případě většina respondentů neuvedla u minulého trendu žádný podstatný
růst anebo pokles. Ani pro budoucí trend většina respondentů neočekává žádné změny.
Pokud ano, tak je častěji očekáván růst než pokles.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 211
9.2.9. Charakteristika odpovědi – podíl „zákazníků v rámci koncernu“
na celkových tržbách
Podíl „zákazníků v rámci koncernu“ na celkových tržbách pro nekoncernové podnikyTabulka č. 151:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 266 97,8 97,8
1–10 3 1,1 98,9
11–20 0 0,0 98,9
21–30 0 0,0 98,9
31–40 1 0,4 99,3
41–50 0 0,0 99,3
51–60 0 0,0 99,3
61–70 1 0,4 99,6
71–80 0 0,0 99,6
81–90 0 0,0 99,6
91–99 1 0,4 100,0
100 0 0,0 100,0
Podíl „zákazníků v rámci koncernu“ na celkových tržbách pro koncernové podnikyTabulka č. 152:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 33 31,7 31,7
1–10 12 11,5 43,3
11–20 15 14,4 57,7
21–30 7 6,7 64,4
31–40 2 1,9 66,3
41–50 3 2,9 69,2
51–60 3 2,9 72,1
61–70 6 5,8 77,9
71–80 1 1,0 78,8
81–90 3 2,9 81,7
91–99 6 5,8 87,5
100 13 12,5 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)212
Podíl „zákazníků v rámci koncernu“ na celkových tržbách v intervalech po 10 procentechGraf č. 132:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Pouze 6 podniků nepatřících do žádného koncernu uvedlo, že zákazníci v rámci koncernu představují
určitý podíl na celkových tržbách. V tomto případě pravděpodobně došlo k nepochopení
otázky a respondenti měli na mysli zákazníky, patřící do blíže nespecifikovaného koncernu.
Podniky, které jsou součástí koncernu, mají ve svém portfoliu zákazníků tento typ zastoupen se
značně různou velikostí podílu. Je tedy zřejmé, že struktura odběratelů této skupiny podniků je
rozmanitější než u skupiny předchozí, přičemž více než 31% z nich zákazníkům v rámci koncernu
vůbec nedodává.
U otázky na minulý a budoucí trend neodpovědělo 56,7% respondentů, pravděpodobně z řad
těch, kteří tento typ zákazníků nemají. Získané odpovědi potvrzují stálost existující struktury zákazníků.
Až na několik málo případů v minulosti nedošlo a v budoucnosti nedojde k žádným
změnám ve sledovaných proporcích.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 213
9.2.10. Charakteristika odpovědi – podíl „zakázek financovaných z veřejných
zdrojů“ na celkových tržbách
Podíl „zakázek financovaných z veřejných zdrojů“ na celkových tržbách proTabulka č. 153:
nekoncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 145 65,6 65,6
1–10 27 12,2 77,8
11–20 12 5,4 83,3
21–30 7 3,2 86,4
31–40 5 2,3 88,7
41–50 7 3,2 91,9
51–60 4 1,8 93,7
61–70 4 1,8 95,5
71–80 7 3,2 98,6
81–90 2 0,9 99,5
91–99 0 0,0 99,5
100 1 0,5 100,0
Podíl „zakázek financovaných z veřejných zdrojů“ na celkových tržbách proTabulka č. 154:
koncernové podniky
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 66 78,6 78,6
1–10 3 3,6 82,1
11–20 5 6,0 88,1
21–30 3 3,6 91,7
31–40 0 0,0 91,7
41–50 0 0,0 91,7
51–60 1 1,2 92,9
61–70 0 0,0 92,9
71–80 2 2,4 95,2
81–90 3 3,6 98,8
91–99 0 0,0 98,8
100 1 1,2 100,0
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)214
Podíl „zakázek financovaných z veřejných zdrojů“ na celkových tržbách v intervalechGraf č. 133:
po 10 procentech
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Na otázku odpovědělo cca dvě třetiny podniků z celkového počtu. Většina z nich – 65,6% nekoncernových
a 78,6% koncernových – žádné zakázky financované z veřejných zdrojů nemá.
V minulosti většina respondentů změnu podílu zakázek financovaných z veřejných zdrojů ve
smyslu růstu anebo poklesu nezaznamenala. U těch respondentů, kteří určitý vývoj uvedli, je patrný
spíše pokles než růst. Počet 23 podniků, které takto odpověděly, z celkového počtu 187 odpovědí,
je ale velmi nízký pro přijetí nějakých obecnějších závěrů.
Ačkoliv by se dalo předpokládat, že vstup České republiky do Evropské unie a s tím i příliv finančních
prostředků na financování z veřejných zdrojů poroste, u dotazovaných podniků se tato
skutečnost nikterak výrazně neprojevila.
Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že portfolio zákazníků je poměrně bohaté a jen poměrně
málo podniků se orientuje výlučně na jeden typ. Jeden typ odběratele má v portfoliu konkrétně:
24 podniků, které dodávají pouze velkoobchodu, 3 podniky dodávající pouze maloobchodu, 147
podniků dodává pouze zákazníkům mimo koncern a 13 podniků dodává výlučně odběratelům
v rámci vlastního koncernu. Pro 2 podniky představují zakázky financované z veřejných zdrojů
100% podíl na tržbách. Naproti tomu 216 podniků z 390 velkoobchod v portfoliu nemá, 250
z 377 nemá žádného odběratele z maloobchodu, 65 podniků z 395 nemá zákazníky mimo koncern,
265 z 351 nemá zákazníky v rámci koncernu, a 211 z 309 vůbec nemá zakázky financované
z veřejných zdrojů.
9.3. Míra stability odběratelů
9.3.1. Charakteristika otázky
B4.3 Uveďte míru stability odběratelů.
Kromě trendů ve struktuře zákazníků podle typu odběratelů byla zjišťována také míra fluktuace,
věrnosti resp. stability zákazníků – také v tomto případě v rozdělení podle typů odběratelů. Zde
ovšem nebyla sledována struktura tak detailně jako v předchozí otázce. Respondenti byli požádáni
o vyjádření se ke 4 základním typům odběratelů: velkoobchod (x146), maloobchod (x147),
zákazníci mimo koncern (x148) a zákazníci v rámci koncernu (x149). U zákazníků v rámci koncernu
nebylo rozlišováno, zda jde o zákazníky v rámci koncernu, k němuž patří také podniky ze
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 215
zkoumaného vzorku anebo tuto možnost uváděly taktéž podniky, které nejsou součástí žádného
koncernu, nicméně jejich zákazníci ano.
I u této otázky byla respondentům nabídnuta třístupňová škála pro posouzení trendu minulého
i trendu budoucího a charakter škály – pětistupňové – měla také otázka zjišťující stávající situaci,
kde 1 označovala nízkou stabilitu daného typu odběratele, tj. odběratelé neustále se měnící, se
vztahy spíše epizodickými a 5 vysokou stabilitu s dlouhodobými vztahy.
9.3.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 155: x146b až x149b
x146b
Velkoobchod
x147b
Maloobchod
x148b
Zákazníci
mimo koncern
x149b
Zákazníci
v rámci koncernu
Průměr 3,75 3,09 3,78 4,11
Medián 4,00 3,00 4,00 4,00
Modus 4,00 3,00 4,00 5,00
Sm. odchylka 0,95 1,02 0,93 0,96
Celkem odpovědí 189 137 335 105
Chybějící odpovědi 244 296 98 328
Komentář
Také u této otázky byla míra zodpovězení velmi kolísavá – od 24% u zákazníků v rámci koncernu
až po 77% u zákazníků mimo koncern. Pravděpodobně i zde se respondenti vyjadřovali pouze
k těm typům zákazníků, které mají ve svém portfoliu.
Z předchozí tabulky (Tabulka č. 150 ) vyplývá, že největší stabilitu vykazují zákazníci v rámci
koncernu s průměrnou hodnotou 4,1 – navíc souhlasně se k této míře stability vyjádřil taktéž nejvyšší
podíl respondentů – téměř 43% ze získaných odpovědí u tohoto typu zákazníka. Prakticky
stejný počet podniků se vyjádřil ke stabilitě svých zákazníků mimo koncern, kdy z 5-stupňové škály
udělil známku 4 – spíše vysoká stabilita. Průměrná hodnota je 3,78. Taktéž velká část těch podniků
(38,5%), jenž mají ve svém portfoliu zákazníky z velkoobchodu, považuje jejich fluktuaci za
velmi nízkou – opětovně uvedla hodnotu 4 – spíše vysoká stabilita. Průměrná hodnota u tohoto
typu zákazníků je jenom nepatrně nižší než u zákazníků mimo koncern, tj. 3,75. Maloobchod je
považován respondenty za nejvíce fluktuujícího odběratele – téměř 27% respondentů se zákazníky
tohoto typu uvedlo míru stability jako nízkou nebo 2 spíše nízkou, kdy průměrná hodnota je
3 – střední stabilita. U velkoobchodu jako typu odběratelů očekává v budoucím období o 10%
více podniků stálost stability. U zákazníků mimo koncern a maloobchodu očekávají podniky růst
stability o cca 10%.
Při členění dle oborové struktury na zpracovatelský průmysl a stavebnictví zjišťujeme, že kromě
maloobchodu, kde je stabilita stejná u zpracovatelského průmyslu i stavebnictví, je u ostatních
typů odběratelů stabilita vyšší u zpracovatelského průmyslu. Konkrétně jde o tyto poměry (měřeno
podílem respondentů, kteří uvedli u daného typu odběratele hodnotu stability spíše vysoká
nebo vysoká) – první číslo označuje zpracovatelský průmysl, druhé stavebnictví: velkoobchod
65:45, zákazníci mimo koncern 68:54, zákazníci v rámci koncernu 79:57.
Pokud porovnáváme velikost podniku a míru stability jednotlivých typů odběratelů získáváme
zajímavé výsledky. Podniky o velikosti 50–99 zaměstnanců se u kritéria stabilita jednotlivých
typů zákazníků pohybují „uprostřed“. Podniky o velikosti 250 a více mají prvenství ve stabilitě
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)216
zákazníků v rámci koncernu – až 80,8 procenta respondentů uvádějících tento typ zákazníků
a z této velikostní kategorie uvedlo hodnotu spíše vysoká a vysoká. Podniky o velikosti 100–249
uvádějí nejvyšším počtem respondentů (63,4%) vysokou stabilitu (hodnota spíše vysoká a vysoká)
ve vztahu k velkoobchodu. Podniky o velikosti 250 a více zaměstnanců co do počtu respondentů
(69,5%) uvádí nejvíce také vysokou stabilitu zákazníků mimo koncern. Nejvíce podniků uvádějících
vysokou stabilitu odběratelů z maloobchodu zákazníků je z řad podniků o velikosti 100–249
zaměstnanců (36,5%).
Společnosti s ručením omezeným vykazují vyšší stabilitu všech typů zákazníků než akciové
společnosti. Největší rozdíl v podílu podniků uvádějících hodnotu spíše vysoká a vysoká stabilita
z obou skupin podle právní formy je u zákazníků v rámci koncernu (82,5% společností s ručením
omezeným, 68,7% akciových společností) a u maloobchodu (4,2% společností s ručením omezeným,
27,5% akciových společností). Nejmenší rozdíl je naproti tomu u velkoobchodu (63,4%
společností s ručením omezeným, 60,2% akciových společností).
9.3.3. Charakteristika odpovědí – míra stability odběratelů – velkoobchod
Míra stability odběratelů – velkoobchodTabulka č. 156:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 4 2,1 2,1
Spíše nízká 11 5,8 7,9
Střední 57 30,2 38,1
Spíše vysoká 73 38,6 76,7
Vysoká 44 23,3 100,0
Míra stability odběratelů – velkoobchod. Četnost odpovědí v procentechGraf č. 134:
23,3
2,1
5,8 30,2 38,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Jak již bylo řečeno výše, odběratelé z oblasti velkoobchodu jsou hodnoceni jako relativně stálí,
hodnoty nízká a spíše nízká stabilita uvedl jen malý počet respondentů. Jedna třetina respondentů
považuje stabilitu za střední.
K otázce trendu se vyjádřilo pouze cca 43% respondentů. Ačkoliv převážná část nepociťovala
žádnou změnu ve stabilitě odběratelů z oblasti velkoobchodu v minulosti, procento 9,3
označující růst stability, není až tak zanedbatelné. Bohužel neznáme důvod růstu stability těchto
odběratelů.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 217
U hodnocení budoucího trendu je těch respondentů, kteří předpokládají určitou změnu, velmi
málo. Pokud je změna předpokládána, jde spíše o růst stability než o pokles.
9.3.4. Charakteristika odpovědí – míra stability odběratelů – maloobchod
Míra stability odběratelů – maloobchodTabulka č. 157:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 9 6,6 6,6
Spíše nízká 27 19,7 26,3
Střední 54 39,4 65,7
Spíše vysoká 36 26,3 92,0
Vysoká 11 8,0 100,0
Míra stability odběratelů – maloobchodGraf č. 135:
8,06,6 19,7 39,4 26,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Maloobchod byl již výše hodnocen jako typ odběratele s nejvyšší fluktuací, což je detailněji vidět
z předchozí tabulky (Tabulka č. 152). Více než jedna čtvrtina ze získaných odpovědí ho označila
za odběratele s nízkou, resp. spíše nízkou stabilitou, skoro 40% respondentů uvedlo střední stabilitu
a méně než jedna čtvrtina jako odběratele s vysokou, resp. spíše vysokou stabilitou.
U hodnocení vývojových trendů byl počet chybějících odpovědí vysoký (67,6%). Z odpovědí
je patrné, že velmi málo podniků uvádělo v minulosti změnu stability. Pokud ano, tak spíše ve
prospěch poklesu.
Velmi podobné jako u minulého trendu je posouzení trendu budoucího. Jediným rozdílem je
poněkud vyšší počet respondentů vyslovujících se ve prospěch růstu stability.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)218
9.3.5. Charakteristika odpovědí – míra stability odběratelů – zákazníci mimo
koncern
Míra stability odběratelů – zákazníci mimo koncernTabulka č. 158:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 8 2,4 2,4
Spíše nízká 16 4,8 7,2
Střední 92 27,5 34,6
Spíše vysoká 144 43,0 77,6
Vysoká 75 22,4 100,0
Míra stability odběratelů – zákazníci mimo koncernGraf č. 136:
22,4
2,4
4,8 27,5 43,0
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Více než 65% respondentů uvedlo, že zákazníky mimo koncern považuje za stabilní, resp. spíše
stabilní. Více než jedna čtvrtina je hodnotí jako středně stabilní a pouze něco málo přes 7%
hodnotí stabilitu těchto zákazníků jako nízkou, resp. spíše nízkou. V daném případě bylo získáno
také značné procento odpovědí, čímž výsledky nabývají na významu. Toto hodnocení nerozlišuje,
zda jde o odpověď podniků, jenž jsou součástí koncernu anebo podniků, které součástí
koncernu nejsou.
Odlišné než v předchozích případech je hodnocení minulého trendu, a to v relativně vysokém
počtu podniků, které v minulosti zaznamenaly růst stability. Jde o 70 podniků, tj. 22,1% ze získaných
odpovědí. Téměř 70% podniků však nezaznamenalo žádnou změnu.
Pokud jsme se vyjádřili optimisticky při hodnocení minulého trendu v růstu stability tohoto
typu zákazníka, u budoucího trendu je prostor pro optimismus ještě vyšší. Až 31,3% podniků
očekává, že tito zákazníci budou stabilnější než v předchozích letech a pouze 3,4% má zato, že
nastane pokles.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 219
9.3.6. Charakteristika odpovědí – míra stability odběratelů – zákazníci v rámci
koncernu
Míra stability odběratelů – zákazníci v rámci koncernuTabulka č. 159:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 2 1,9 1,9
Spíše nízká 4 3,8 5,7
Střední 19 18,1 23,8
Spíše vysoká 35 33,3 57,1
Vysoká 45 42,9 100,0
Míra stability odběratelů – zákazníci v rámci koncernuGraf č. 137:
42,9
1,9
3,8
18,1 33,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Zákazníci v rámci koncernu jsou nejvíce stálým typem odběratele ze všech zkoumaných. Počet
získaných odpovědí byl nízký, pouze 24,3% ze všech respondentů. Také u této odpovědi jde o výsledek
za soubor podniků celkem, tedy bez rozdělení na skupinu podniků patřících do koncernu
a podniků do koncernu nepatřících.
Při zkoumání trendů převažuje nulový vývoj stability v minulosti. Převážná většina podniků nepředpokládá
žádnou změnu ve stabilitě ani v budoucnosti. Pokud ano, jde o růstovou tendenci.
Upozornit je třeba na velmi malý počet podniků, které na tuto otázku odpověděly.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)220
9.4. Teritoriální struktura odběratelů podle procentuálního podílu
na tržbách
9.4.1. Charakteristika otázky
B4.4 Z jakých teritorií jsou zákazníci Vašeho podniku?
Jednotlivá teritoria byla vymezena takto: region (do cca 50km od sídla, resp. příslušné provozovny
podniku) (x150), ostatní tuzemsko (x151), zahraničí celkem (x152) a dále x153 až x157, kdy
byli respondenti požádání o rozdělení podílu na tržbách realizovaných v zahraničí celkem na
jednotlivé země, resp. teritoria. Respondenti tak mohli uvést 4 země/teritoria (dle číselníku zemí/
teritorií), kde je realizována převážná část tržeb. Pátá položka sloužila pro případné další země/
teritoria celkem.
Podobně jako u otázky B4.2. byly získané odpovědi týkající se stávající situace seskupeny do
dvanácti skupin.
9.4.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrálních tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 160: x150b až x152b
x150b
Region
x151b
Ostatni tuzemsko
X150b + x151b
Region + ostatní tuzemsko
x152b
Zahraničí celkem
Průměr 25,44 37,84 63,28 36,72
Medián 10,00 30,00 70,00 25,00
Modus 0,00 0,00 100,00 0,00
Sm. odchylka 32,42 29,91 35,21 35,21
Celkem odpovědí 399 399 399 399
Chybějící odpovědi 34 34 34 34
Komentář
U otázky zkoumající teritoriální strukturu zákazníků byla dosažena vysoká míra zodpovězenosti
v prvních třech dílčích otázkách. Z Tabulky č. 155 vyplývá, že průměrný podíl na tržbách je nejvyšší
u „ostatního tuzemska“, o málo nižší je průměrný podíl na tržbách u zákazníků ze zahraničí
celkem a nejnižší je podíl na tržbách u zákazníků z regionu.
Průměrný procentuální podíl zákazníků z regionu na celkových tržbách podniku činí 25,4%
s relativně středně velkou směrodatnou odchylkou.
Respondenti uvedli průměrný procentuální podíl zákazníků z ostatního tuzemska na celkových
tržbách ve výši 37,8%. Směrodatná odchylka je o něco menší než v předchozím případě.
Průměrný podíl zahraničních zákazníků na celkových tržbách je 36,7% a opětovně i zde velikost
směrodatné odchylky ukazuje na relativně velký rozptyl uváděných hodnot.
Více než 30% respondentů nemá žádné zákazníky v regionu, 12% nemá zákazníky v ostatním
tuzemsku a téměř 24% neobchoduje se zákazníky v zahraničí. Necelá jedna čtvrtina respondentů
se orientuje téměř anebo výhradně na zahraniční zákazníky (22,6%), naopak něco více než jedna
čtvrtina se téměř anebo výhradně orientuje na domácí trh (29,1%). Ostatní podniky mají v portfoliu
zákazníky ze všech teritorií v různém poměru.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 221
Respondenti uvedli 27 různých zemí a dále seskupení zemí v podobě: „Evropa, Západní Evropa,
Střední Evropa, Skandinávie. Nejčastěji uváděnou zemí je Německo (20,6% respondentů – z platných
odpovědí, tj. 89 podniků), druhou nejčastěji uváděnou zemí je Slovensko (11,8%), procentuální
podíly četností u ostatních zemí se pohybují od 0,1 do 5,1%).
Poměrně výrazné rozdíly nalezneme, pokud porovnáváme teritoriální zaměření podniků a příslušnost
k oboru činností. U regionálních zákazníků jsou to podniky stavebnictví, které častěji
uvedly podíl na tržbách od 91 do 100% včetně. Naopak až 31% podniků ze zpracovatelského průmyslu
uvedlo, že nemají ve svém portfoliu regionální zákazníky. U zákazníků z ostatního tuzemska
je rozložení komplexnější a rozdíly mezi oběma skupinami oboru činností nejsou tak velké.
Naproti tomu největší rozdíly jsou u orientace na zákazníky v zahraničí celkem – až 70,2% podniků
ve stavebnictví uvedlo, že nemá žádné zákazníky v zahraničí a žádný podnik z této skupiny
nemá podíl tohoto typu zákazníka nad 50%. Jinými slovy, pouze necelá jedna třetina stavebních
podniků uvedla, že podíl zákazníků ze zahraničí se pohybuje mezi 1 až 30% na tržbách. Naopak
až 27,7% respondentů ze zpracovatelského průmyslu uvedlo, že tento typ zákazníka představuje
významný podíl na tržbách (tj. nad 70%) i když je nutné dodat, že podobné procento – 30,8% –
uvedlo, že podíl se pohybuje mezi 10 až 40%.
Komparace teritoriální orientace podniků v prodeji ukazuje na určitou tendenci, resp. závislost
mezi velikostí podniku a mírou angažovanosti v zahraničí. Nejvyšší podíl zákazníků v zahraničí
uvedly podniky o velikosti 250 a více zaměstnanců, zatímco podniky o velikosti 50–99 zaměstnanců
mají svoje zákazníky především v regionu. Anebo naopak: Až 42% podniků o velikosti
250 a více zaměstnanců uvedlo, že nemá žádné zákazníky v regionu a více než jedna polovina
(50,6%) z této velikostní kategorie uvedla, že se neorientuje na domácí trh. Naproti tomu 36,6%
podniků o velikosti 50–99 zaměstnanců uvedla, že se orientuje zejména na domácí trh (s podílem
na tržbách více než 70%). Podniky o velikosti 100–249 nemají vyhraněnou orientaci. Lze říct, že
rovnoměrně pokrývají jak trh regionální, tak i ostatní tuzemsko a zahraničí.
Analýza teritoriální orientace zákazníků a právní formy nepoukázala na téměř žádné rozdíly
kromě toho, že akciové společnosti se orientují o něco málo méně na tuzemský trh než společnosti
s ručením omezeným. Jinak lze konstatovat, že u obou právních forem bylo rozložení odpovědí
v jednotlivých kategoriích co do podílu tržeb u daných tří typů teritorií relativně rovnoměrně zastoupené,
t.j akciové společnosti se orientují na zákazníky podle teritoria stejným způsobem jako
společnosti s ručením omezeným.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)222
9.4.3. Charakteristika odpovědí – podíl zákazníků z regionu na celkových tržbách
Teritoriální orientace u odběratelů – regionTabulka č. 161:
Podíl na celkových
tržbách v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 122 30,7 30,7
1–10 92 23,1 53,8
11–20 45 11,3 65,1
21–30 30 7,5 72,6
31–40 8 2,0 74,6
41–50 20 5,0 79,6
51–60 13 3,3 82,9
61–70 16 4,0 86,9
71–80 9 2,3 89,2
81–90 13 3,3 92,5
91–99 9 2,3 94,7
100 21 5,3 100,0
Teritoriální orientace u odběratelů – regionGraf č. 138:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Komentář
Tabulka č. 156 nám ukazuje na zajímavé rozdělení podniků podle podílu zákazníků z regionu na
celkových tržbách. Přibližně stejně jsou zastoupeny podniky s nulovým až maximálně 10% podílem
a potom podniky s podílem od 10 do 50%, přičemž pro téměř 54% podniků se zákazníci z regionu
podílí na celkových tržbách s maximálně 10%. Toto lze zkonstatovat také o další skupině
– cca 50 podniků ze vzorku má ve svém portfoliu buď od 71% až do 100% zákazníků z regionu.
Také u této otázky sledující minulý trend je převaha odpovědí soustředěna v odpovědi „stejné“.
Poměrně velký počet podniků ale zaznamenal růst zákazníků z regionu – 41 podniků, tj. 14,4%.
Podobný výrok lze ovšem uvést i u poklesu – 9,5 z respondentů uvádějících odpověď u minulého
trendu a tohoto typu zákazníka.
I u odhadu budoucího trendu se relativně větší počty respondentů vyjádřily jak pro růst, tak
i pro pokles tohoto typu zákazníka, přestože téměř tři čtvrtiny předpokládají zachování stávající
situace.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 223
9.4.4. Charakteristika odpovědí – podíl zákazníků „ostatní tuzemsko“
na celkových tržbách
Teritoriální orientace u odběratelů – ostatní tuzemskoTabulka č. 162:
Podíl na celkových
tržbách v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 48 12,0 12,0
1–10 61 15,3 27,3
11–20 46 11,5 38,8
21–30 45 11,3 50,1
31–40 36 9,0 59,1
41–50 42 10,5 69,7
51–60 22 5,5 75,2
61–70 33 8,3 83,5
71–80 28 7,0 90,5
81–90 20 5,0 95,5
91–99 10 2,5 98,0
100 8 2,0 100,0
Teritoriální orientace u odběratelů – ostatní tuzemskoGraf č. 139:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Komentář
Pro většinu podniků – přestože ne ani jednu polovinu – představují ostatní tuzemští zákazníci podíl
na tržbách v rozmezí od 11 do 50%. Nejvíce je co do počtu v jednotlivých podílech na tržbách
zastoupena skupina nemající tyto zákazníky vůbec a velmi málo, tj. do 10%. Odpovědi jsou ale
rozděleny poměrně pravidelně pro každou kategorii podílu na tržbách s poněkud menším počtem
podniků s nejvyššími podíly tohoto typu zákazníka na tržbách (skupina 91–99% a 100%).
Také v tomto případě se objevuje poměrně velký počet podniků, které zaznamenaly jak pokles,
tak i růst zákazníků z ostatního tuzemska. Podíl podniků neevidujících žádnou změnu již tak velký
není.
Podniky projevily velký optimizmus při uvádění očekávaného růstu podílu zákazníků z ostatního
tuzemska na celkových tržbách – až 26,5 z celkového počtu získaných odpovědí vidí situaci
tímto způsobem. Nicméně i zde je také počet pesimistů relativně vysoký – 52 z 332 získaných odpovědí
označuje očekávaný pokles.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)224
Budoucí růst podílu zákazníků z ostatního tuzemska na celkových tržbách předpokládá 26,5%
respondentů, naopak pokles 15,7%.
9.4.5. Charakteristika odpovědí – podíl zákazníků „zahraničí“ celkem na celkových
tržbách
Teritoriální orientace u odběratelů – zahraničí celkem.Tabulka č. 163:
Podíl na celkových
tržbách v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 94 23,6 23,6
1–10 59 14,8 38,3
11–20 37 9,3 47,6
21–30 25 6,3 53,9
31–40 25 6,3 60,2
41–50 22 5,5 65,7
51–60 24 6,0 71,7
61–70 25 6,3 77,9
71–80 26 6,5 84,5
81–90 18 4,5 89,0
91–99 28 7,0 96,0
100 16 4,0 100,0
Teritoriální orientace u odběratelů – zahraničí celkemGraf č. 140:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Komentář
Rozdělení podniků je poměrně zajímavé. 40% podniků vykazuje podíl zahraničních zákazníků
na celkových tržbách do 10%. V každé ze zbývajících deseti skupinách je percentuální podíl zde
začleněných podniků dosti podobný, pohybuje se od 9,3% do 4%.
V případě hodnocení minulého trendu je nutné zdůraznit neobvykle vysoký počet podniků,
které uvedly růst podílu zahraničních zákazníků (39,4%). Ve srovnání se zákazníky z regionu
a ostatního tuzemska uvedl v tomto případě mnohem nižší počet respondentů, že nezaznamenali
žádnou změnu, a to pouze necelá polovina respondentů.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 225
Růst podílu zákazníků v zahraničí zaznamenaný v minulém období podnítil respondenty k ještě
většímu optimismu co se týká budoucího vývoje. 51,6% respondentů předpokládá, že v portfoliu
zákazníků budou mít zahraniční subjekty ještě významnější podíl než v současnosti. Dané
procento vyznívá o to výrazněji, pokud ho srovnáme s velmi malým počtem respondentů předpokládajících
pokles.
9.5. Specifičnost produktů
9.5.1. Charakteristika otázky
B4.5 Uveďte specifičnost produktů Vašeho podniku.
Míra specifičnosti produktů byla sledována prostřednictvím veličiny procentuální podíl na tržbách
a jako možné odpovědi byly respondentům nabídnuty kategorie: velmi specifické produkty
(individualizované – „šité na míru) (x158), spíše specifické produkty (x159), spíše standardizované
produkty (x160) až velmi standardizované produkty (bez problémů nahraditelné produkty konkurentů)
(x161). Předmětem zájmu bylo i postižení minulého i budoucího trendu – i zde na tříbodové
škále, kdy respondenti měli uvést, zda specifičnost v uplynulých/budoucích cca pěti letech:
klesala/bude klesat – zůstávala stejná/zůstane stejná – rostla/bude růst.
Za účelem podchycení a vyhodnocení odpovědí bylo vytvořeno sedm skupin podílu výrobků
dané kategorie specifičnosti na tržbách. První skupina zastupuje nulový podíl na tržbách, dalších
pět skupin je rozděleno po 20% a poslední skupinu zastupuje 100% podíl na tržbách.
9.5.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 164: x158 až x161
x158
Velmi specifické
produkty
x159
Spiše specifické
produkty
x160
Spiše standardizované
produkty
x161
Velmi standardizované
produkty
Průměr 40,29 20,82 23,69 15,20
Medián 10,00 0,00 0,00 0,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 43,64 32,12 35,42 30,06
Celkem odpovědi 411 411 411 411
Chybějící odpovědi 22 22 22 22
Komentář
Na otázku odpovědělo téměř 97% dotázaných respondentů. To umožňuje formulovat závěry
obecnějšího charakteru.
Průměrný podíl na tržbách velmi specifických produktů je poměrně vysoký – 40, 3% – nicméně
i s relativně vysokou směrodatnou odchylkou (téměř 44%). U spíše specifických produktů
je průměrné procento podstatně nižší (20,82). Takovýto typ produktů se tedy podílí v průměru
pouze 20% na celkových tržbách. Směrodatná odchylka ovšem naměřené jednotlivé hodnoty poněkud
odchyluje od průměru. O něco málo vyšší je průměrný podíl produktů označených jako
spíše standardizované. Podobně tak je vyšší i směrodatná odchylka. Nejmenší průměrný podíl na
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)226
tržbách představují velmi standardizované produkty (15,2%), rovněž s poměrně velkou směrodatnou
odchylkou.
Více než 72% podniků uvedlo, že nerealizuje „velmi standardizované produkty“. Více než polovina
respondentů uvedla, že ve svém portfoliu nemá ani „spíše standardizované produkty“, ani
„spíše specifické produkty“. Ve zkoumaném vzorku jsou podniky, které realizují pouze „velmi specifické
produkty“ a naopak podniky, které realizují pouze „velmi standardizované produkty“.
Poněkud neočekávané výsledky byly získány při analýze vztahu mezi příslušností podniků do
jedné ze dvou skupin podle hrubé strukturalizace oboru činnosti a míry specifičnosti produktů.
Očekávání bylo zacíleno na stavební podniky, kdy se předpokládala vyšší míra než u podniků
zpracovatelského průmyslu celkem. Zatímco u velmi standardních produktů jsou výsledky u obou
skupin velmi podobné, u spíše a velmi specifických produktů jsou rozdíly v neprospěch podniků
ze stavebnictví poměrně vysoké
Výsledky analýzy vztahu mezi velikostí podniku a strukturou produktů podle míry specifičnosti
nepřinesly žádné markantní rozdíly. Jedinými ne příliš výraznými výjimkami byla skupina „spíše
standardizovaných produktů“, kdy případy, kde se jedná o 100% podíl těchto produktů na celkových
tržbách jsou četnější u velkých podniků (s 250 a více zaměstnanci) než u podniků zbývajících
dvou velikostních kategorií. Dále pak případy, kdy podnik realizuje pouze „spíše specifické
produkty“ jsou nejčetnější u malých podniků (s 50–99 zaměstnanci), přičemž s velikostí podniku
tato četnost klesá.
Společnosti s ručením omezeným o něco častěji produkují velmi specifické produkty než akciové
společnosti. Tato orientace se projevila samozřejmě i opačně: více společností s ručením omezeným
(76,3%) než společností akciových (66,8%) má ve svém sortimentu nulový podíl velmi
standardních produktů.
Při porovnávání zatřídění podniků podle oboru činnosti a vývoje míry specifičnosti produktů
v minulých pěti letech se ukázalo, že u podniků zpracovatelského průmyslu míra rostla u více podniků
(32,7%) než u podniků ve stavebnictví (22,8%).
Vyhodnocování velikosti podniku a vnímání změny míry specifičnosti produktů sebou přinesl
pouze jeden zajímavý a odlišný výsledek: Žádný z velkých podniků (s 250 a více zaměstnanci) ve
stavebnictví nezaznamenal pokles v míře specifičnosti. Je ale pravdou, že i podíl podniků obou
dalších velikostních kategorií, kde došlo k poklesu v míře specifičnosti se blížil nule – v obou případech
2,4%.
Právní forma neměla žádnou souvislost s minulým vývojem míry specifičnosti. Podobný závěr
lze formulovat také pro odhad budoucího trendu.
Rozdíly v četnostech (resp. podílech podniků) při analýze vztahu oboru činnosti a velikost podniku
a odhad trendu míry specifičnosti produktů v budoucích pěti letech se ve druhém případě neobjevily
prakticky vůbec. V prvním případě – tedy při zohlednění zatřídění podle oboru činnosti
– hrubá struktura – se podniky v obou skupinách chovaly výrazněji odlišně. Pokles nepředpokládá
žádný podnik ze stavebnictví, růst ale předpovídá až 37% podniků ze zpracovatelského průmyslu
na rozdíl od 25,3% podniků ze stavebnictví.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 227
Trend vývoje míry specifičnosti produktů v uplynulých 5 letechTabulka č. 165:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Klesala 8 1,9 1,9
Zůstávala stejná 279 67,2 69,2
Rostla 128 30,8 100,0
Celkem 415 100,0
Trend vývoje specifičnosti produktů v budoucích 5 letechTabulka č. 166:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Bude klesat 7 1,7 1,7
Zůstane stejná 263 63,2 64,9
Bude růst 146 35,1 100,0
Celkem 416 100,0
Trend vývoje míry specifičnosti produktů v minulém a budoucím obdobíGraf č. 141:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Bude klesat Zůstane stejná Bude růst
Minulý trend
Budoucí trend
Výsledky ukazují na výrazný růst míry specifičnosti produktů v minulém období. 30,8% respondentů
uvedlo, že podíl produktů, které jejich podniky vytváří, se mění ve prospěch specifičnosti.
Pokud tento údaj porovnáme s průměrným podílem velmi, ale i spíše specifických produktů na
tržbách, lze usoudit, že podniky prodělaly v uplynulých letech značnou změnu v nabídce a inovačním
úsilí.
Velmi velký rozdíl je patrný mezi očekáváním poklesu a očekáváním růstu specifičnosti v příštích
pěti letech, který představuje více než 33 procentních bodů. K výsledkům této otázky je nutné
také dodat, že ji zodpovědělo velmi vysoké procento dotazovaných – pouze 16 podniků tak
neučinilo. Otázka zřejmě respondenty zaujala a ačkoliv to není zcela vědecky korektní, je možné
předpokládat, že takto formulované odpovědi vychází nejenom z vůle respondentů, ale i z určité
reálné podstaty ( a to nejenom co se týče vývoje v minulém období – viz výše). O to více
bude zajímavé porovnat tyto výsledky s ukazateli konkurenceschopnosti, typu obchodní strategie,
zdroji apod.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)228
9.5.3. Charakteristika odpovědí – podíl velmi specifických produktů
na celkových tržbách
Struktura podílů velmi specifických produktů na tržbách celkemTabulka č. 167:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 153 37,2 37,2
1–20 69 16,8 54,0
21–40 20 4,9 58,9
41–60 16 3,9 62,8
61–80 28 6,8 69,6
81–99 24 5,8 75,4
100 101 24,6 100,0
Struktura podílů velmi specifických produktů na tržbách celkemGraf č. 142:
6,8 5,8 24,637,2 16,8 4,9
3,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–20 21–40 41–60 61–80 81–99 100
Komentář
54% podniků nevyrábí velmi specifické produkty buď vůbec (37,2%), resp. jejich podíl na celkových
tržbách se pohybuje od 1 do 20% (16,8%). Na druhé straně více než 30% podniků produkuje
velmi specifické produkty v rozsahu od 61 až po 100% podílu na celkových tržbách.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 229
9.5.4. Charakteristika odpovědi – podíl spíše specifických produktů
na celkových tržbách
Struktura podílů spíše specifických produktů na tržbách celkem.Tabulka č. 168:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 211 51,3 51,3
1–20 88 21,4 72,7
21–40 32 7,8 80,5
41–60 21 5,1 85,6
61–80 20 4,9 90,5
81–99 9 2,2 92,7
100 30 7,3 100,0
Struktura podílů spíše specifických produktů na tržbách celkemGraf č. 143:
4,9
2,2
7,351,3 21,4 7,8 5,1
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–20 21–40 41–60 61–80 81–99 100
Komentář
Rozložení četností odpovědí na tuto dílčí otázku ne zcela koresponduje s očekáváním. Více než
polovina podniků nevyrábí tyto produkty vůbec, další téměř jedna čtvrtina pouze s velmi nízkým
podílem na celkových tržbách (od 1 do 20%) Odpovědi bude nutné porovnat s typem obchodní
strategie, případně dalšími otázkami, které možná získané data blíže vysvětlí.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)230
9.5.5. Charakteristika odpovědí – podíl spíše standardizovaných produktů
na celkových tržbách
Struktura podílů spíše standardizovaných produktů na tržbách celkemTabulka č. 169:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 218 53,0 53,0
1–20 70 17,0 70,1
21–40 35 8,5 78,6
41–60 11 2,7 81,3
61–80 17 4,1 85,4
81–99 22 5,4 90,8
100 38 9,2 100,0
Struktura podílů spíše standardizovaných produktů na tržbách celkemGraf č. 144:
4,1
5,4 9,253,0 17,0 8,5
2,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–20 21–40 41–60 61–80 81–99 100
Komentář
70% podniků produkty kategorie „spíše standardizované“ nevyrábí. Na druhé straně existuje téměř
19% podniků, u kterých podíl této kategorie produktů na celkových tržbách činí od 61 až
po 100%.
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 231
9.5.6. Charakteristika odpovědí – podíl velmi standardizovaných produktů
na celkových tržbách
Struktura podílů velmi standardizovaných produktů na tržbách celkemTabulka č. 170:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 297 72,3 72,3
1–20 35 8,5 80,8
21–40 13 3,2 83,9
41–60 19 4,6 88,6
61–80 9 2,2 90,8
81–99 11 2,7 93,4
100 27 6,6 100,0
Struktura podílů velmi standardizovaných produktů na tržbách celkemGraf č. 145:
2,2 2,7
6,6
72,3
8,5
3,2 4,6
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0 1–20 21–40 41–60 61–80 81–99 100
Komentář
Také v tomto případě je nejvíce zastoupena skupina podniků, která nevyrábí danou kategorii produktů
vůbec (72,3%). Spolu se skupinou s velmi nízkým podílem na tržbách dosahuje 80,8%
podíl z celkového počtu podniků odpovídajících na tuto otázku. Naproti tomu počet podniků,
pro které velmi standardizované produkty zastupují 100% podíl na tržbách je velmi nízký – pouze
6,6%.
9.6. Diskuse
Vyhodnocení dotazníku v sektoru B4. zaměřeného na odběratele, resp. zákazníky přineslo sice
některé metodické problémy, ale především několik důležitých obsahových poznatků.
Určité problémy ovlivňujících kvalitu menší části získaných informací bylo dáno skutečností,
že několik respondentů nepřesně pochopilo členění odběratelů na zákazníky mimo koncern a zákazníky
v rámci koncernu. V těchto případech respondenti udávali dodávky v rámci koncernu,
i když daný podnik součástí žádného koncernu nebyl. Tyto nepřesnosti se pokusíme odstranit
v další etapě řešení.
Navzdory tomu, že výběrový soubor o počtu 432 podniků je poměrně dosti veliký, došlo (jak
již bylo výše zmíněno) při podrobnějším členění zpracovatelského průmyslu k situaci, kdy počty
9. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)232
podniků, zastoupených v jednotlivých pododvětvích byly příliš nízké na to, aby z daných výpovědí
bylo možno činit důvěryhodná zobecnění.
Zajímavé poznatky vyplývají z vyhodnocení obchodních strategií podniků. Celkem jasně se
ukazuje výrazný odklon od strategie nízkých nákladů, kde podniky nejsou schopny konkurovat
levným výrobcům z Asie a ze Střední a Východní Evropy. Výrobci se proto stále více zaměřují na
zvyšování kvality a specifičnosti svých produktů, s cílem prosadit se na náročnějších trzích a oslovit
movitější a náročnější zákazníky.
Z výpovědí respondentů rovněž vyplývá převažující zvyšování podílu exportu. Lze předpokládat,
že tento jev úzce souvisí se všeobecnou tendencí ke globalizaci ekonomiky. Do jaké míry je
pak umocňován zařazením šetřených podniků do velkých nadnárodních společností, bude předmětem
navazující analýzy.
10. DODAVATELÉ (B5) 233
10. Dodavatelé (B5)
10.1. Objem nákupu dle typu dodavatelů
10.1.1. Charakteristika otázky
B5.1. Odhadněte percentuální podíl na objemu nákupu dle níže uvedených typů
dodavatelů Vašeho podniku.
V rámci této otázky je zjišťován objem nákupu od jednotlivých typů dodavatelů rozlišených na
– velkoobchod (x165), maloobchod (x166), dodavatelé mimo koncern (x167), dodavatelé v rámci
koncernu (x168). Podniky, které nejsou součástí koncernu (je zjišťováno v rámci otázky B1.6. x65)
by měly odpovídat pouze v mezích velkoobchod-maloobchod. Pokud byly u tohoto typu podniků
zaznamenány i nákupy od dalších dvou typů dodavatelů – dodavatelé mimo koncern a dodavatelé
v rámci koncernu, pak lze předpokládat, že respondenti do těchto kategorií řadili jiné než
maloobchodní či velkoobchodní organizace. U nekoncernových podniků budeme tyto dvě kategorie
nazývat souhrnně jako ostatní dodavatelé. Součet podílů na objemu nákupu u jednotlivých
typů dodavatelů dává dohromady 100%. Otázka je typem otázky otevřené. Z tohoto důvodu je
při vyhodnocování odpovědí provedena kategorizace dat, a to zařazením do intervalů, které budou
od 0–100% tvořeny po 10%.
Vedle zjišťování stávajícího podílu na nákupu je zjišťován i trend v minulosti resp. v budoucnosti
tzn., zda podíl, který respondenti uvedli, byl v minulosti resp. v budoucnosti vyšší nebo nižší.
Pokud hovoříme o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let. Trendy jsou respondenty
hodnoceny na třístupňové škále (sledovaná veličina v minulosti „převážně rostla, zůstávala stejná,
nastával pokles“, resp. v budoucnosti „lze předpokládat, že sledovaná veličina bude převážně růst,
zůstane stejná, nebo nastane pokles“).
Proměnné popisující trendy jsou typem ordinálních veličin, proměnná popisující podíl objemu
nákupu je proměnnou kvantitativní spojitou, kterou je třeba převést na typ kategoriální
proměnné.
10. DODAVATELÉ (B5)234
10.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 171: x165b–168b za podniky, které nejsou součástí
koncernu
x165b
Velkoobchod
x166b
Maloobchod
x167b + x168b
Ostatní dodavatelé
Průměr 44,04 5,30 50,66
Medián 30,00 0,00 60,00
Modus 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 40,05 12,24 42,42
Celkem odpovědí 283 283 283
Chybějící odpovědi 19 19 19
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 172: x165b–168b za podniky, které jsou součástí
koncernu
x165b
Velkoobchod
x166b
Maloobchod
x167b
Dodavatelé mimo
koncern
Dodavatelé v rámci koncernu
za koncernové podniky
Průměr 21,84 2,58 57,75 17,83
Medián 0,00 0,00 70,00 5,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 35,92 6,85 38,26 26,07
Celkem odpovědí 115 115 115 115
Chybějící odpovědi 8 8 8 8
Komentář
Na otázku odpovědělo 283 podniků, které nejsou součástí koncernu a 115 podniků, které jsou
součástí koncernu.
Pro hodnocení centrální tendence intervalových dat je vhodné používat aritmetický průměr, při
širokém záběru hodnot pak modus. Ve vzorku podniků, které nejsou součástí koncernu, je největší
procento nákupu realizováno od ostatních dodavatelů (50,66%). U koncernových podniků je největší
procento nákupu realizováno u dodavatelů mimo koncern (57,75%). Nejméně nakupují nekoncernové
podniky od maloobchodu, a to v průměru 5,3% z celkového objemu dodávek. V případě
podniků, které jsou součástí koncernu se jedná o průměrný objem nákupu ve výši 2,58%
nákupu od tohoto typu dodavatele. V rámci koncernu je realizováno necelých 18% nákupů.
10. DODAVATELÉ (B5) 235
10.1.3. Charakteristika odpovědí – podíl velkoobchodu na objemu nákupu [x165]
Podíl velkoobchodu na objemu nákupu pro nekoncernové podnikyTabulka č. 173:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 66 23,3 23,3
1–10 43 15,2 38,5
11–20 19 6,7 45,2
21–30 15 5,3 50,5
31–40 9 3,2 53,7
41–50 11 3,9 57,6
51–60 10 3,5 61,1
61–70 9 3,2 64,3
71–80 23 8,1 72,4
81–90 20 7,1 79,5
91–99 31 11,0 90,5
100 27 9,5 100,0
Podíl velkoobchodu na objemu nákupu pro koncernové podnikyTabulka č. 174:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 62 53,9 53,9
1–10 19 16,5 70,4
11–20 5 4,3 74,8
21–30 2 1,7 76,5
31–40 2 1,7 78,3
41–50 2 1,7 80,0
51–60 2 1,7 81,7
61–70 2 1,7 83,5
71–80 2 1,7 85,2
81–90 4 3,5 88,7
91–99 5 4,3 93,0
100 8 7,0 100,0
10. DODAVATELÉ (B5)236
Podíl velkoobchodu na objemu nákupuGraf č. 146:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Více jak polovina (přesně 53,9%) koncernových podniků nevyužívá velkoobchod k dodávkám
produktů, v případě nekoncernových podniků se jedná o 32,3% podniků. Do 10% objemu celkových
dodávek nakupuje od velkoobchodního typu dodavatele 47,9% nekoncernových podniků.
U koncernových podniků se jedná o 70,4% podniků. Více jak 50% dodávek dodává velkoobchod
pouze 18,3% podniků, které jsou součástí koncernu. U nekoncernových podniků se
jedná o 38,9%.
Do budoucnosti bude nákup od velkoobchodu spíše růst než klesat, a to bez ohledu, zda se
jedná o koncernový či nekoncernový podnik. Většina podniků označila předpokládaný trend do
budoucna jako stabilní. Podobně tomu bylo i v minulosti.
Budoucí trend objemu nákupu od velkoobchoduGraf č. 147:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Pokles Stejné Růst
Nekoncernový podnik
Koncernový podnik
Při analýze dat dle odvětví jsou výsledky takové, že ve zpracovatelském průmyslu je průměrný objem
nákupu od velkoobchodu nižší, než v případě stavebnictví, a je dokonce nižší než průměrná
hodnota za celý vzorek, a to jak u koncernových, tak u nekoncernových podniků. Ve zpracovatelském
průmyslu je od velkoobchodu nakupováno 42,4% objemu dodávek podniky nekoncernového
typu, v případě koncernového typu podniků pak je od velkoobchodu nakupováno v průměru
20% objemu dodávek. Ve stavebnictví je od velkoobchodu pořizováno v průměru 50% objemu
10. DODAVATELÉ (B5) 237
dodávek u podniků nekoncernového typu a 37,4% u koncernových podniků.1
Dle směrodatné
odchylky jsou odpovědi nejhomogennější v případě stavebnictví u nekoncernového typu podniků
a u podniků koncernového typu ve zpracovatelském průmyslu.
Průměrné hodnoty objemu nákupu včetně četností odpovědí pro odvětví v podrobnějším členění
jsou uvedeny v následujícím grafu. Podrobnější členění jsme provedli pouze pro nekoncernové
podniky, poněvadž pro podniky koncernové byly kategorie velmi málo zastoupeny a výsledky
tak mají nízkou vypovídací schopnost. Nejvyšší hodnota nákupu od velkoobchodu se vyskytuje
v odvětví 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů, kde však odpovídal pouze jeden
podnik. Vysoký objem nákupu je zaznamenán také v odvětví 20 Zpracování dřeva, výroba
dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku, ale i v rámci tohoto
odvětví byl zaznamenán velmi nízký počet odpovědí. V odvětví 28 Výroba kovových konstrukcí
a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) odpovídalo přes 40 podniků. Průměrný objem
nákupu od velkoobchodu dosahuje hodnoty 56,9% podniků. Přes 50% objemu nákupu od
velkoobchodu je pořizováno v odvětvích 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n a 45
Stavebnictví. V rámci těchto odvětví odpovídalo více jak 10 podniků.
Průměrný objem nákupů od velkoobchodu v závislosti na odvětví u nekoncernovýchGraf č. 148:
podniků
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0
20
10
30
40
50
70
60
15 17 18 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 32 33 34 35 36 45
Průměrnýobjemnákupu
Početodpovědí
15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů
17 Výroba textilií a textilních výrobků
18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin
20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských,
korkových, proutěných a slaměných
21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů
24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken
25 Výroba pryžových a plastových výrobků
26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
27 Výroba základních kovů a hutních výrobků
28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
(kromě strojů a zařízení)
29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.
31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.
32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů
33 Výroba zdravotnických, přesných, optických
a časoměrných přístrojů
34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů),
výroba přívěsů a návěsů
35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n.
45 Stavebnictví
Pokud budeme výsledky strukturovat podle velikosti podniků, kategorie od 50 do 99 zaměstnanců
a od 100 do 249 zaměstnanců dosahují velmi podobné průměrné velikosti dodávek (46,1%
objemu v případě první zmíněné skupiny, 47,4% v případě druhé zmíněné velikostní skupiny).
V případě podniků s počtem zaměstnanců nad 250 je průměrný objem nákupu do velkoobchodu
34%. Podniky s vyšším počtem zaměstnanců nakupují od velkoobchodů v průměru o více jak
10% méně než podniky s menším počtem zaměstnanců. Po důkladnějším statistickém vyhodnocení
vztahu mezi velikostí podniku a objemem nákupu od velkoobchodu můžeme tvrdit, že mezi
1 Porovnáním průměrů a testováním signifikance rozdílů mezi průměry za pomoci t-testu dospějeme k výsledku, že
zjištěné rozdíly nejsou signifikantní.
10. DODAVATELÉ (B5)238
proměnnými existuje signifikantní vztah negativního směru, tzn. že s rostoucím počtem zaměstnanců
v podniku klesá procento nákupů od velkoobchodu.2
Výsledky této analýzy jsou platné
pro podniky, které nejsou součástí koncernu. U koncernových podniků se neprokázal vztah mezi
velikostí podniku a objemem dodávek od velkoobchodu. Průměrné hodnoty se téměř neliší a pohybují
se okolo 20%.3
Z primární analýzy získaných dat je zřejmé, že právní forma podniku nemá zásadní význam
na volbu typu dodavatele. Pokud budeme pracovat pouze s podniky, které nejsou součástí koncernu,
společnosti s ručením omezeným nakupují od velkoobchodu v průměru 46% dodávek,
akciové společnosti pak o 41%. Směrodatné odchylky jsou velmi podobné. Větší rozdíl je mezi
průměry, pokud budeme analyzovat data získaná pouze za podniky, které jsou součástí koncernu.
Společnosti s ručením omezeným nakupují v průměru 18,3% objemu dodávek od velkoobchodu,
akciové společnosti 26,6%. Rozdíly mezi průměry nejsou statisticky signifikantní, a to ani pro
koncernové podniky a ani pro nekoncernové podniky.
10.1.4. Charakteristika odpovědí – podíl maloobchodu na objemu nákupu [x166]
Podíl maloobchodu na objemu nákupu pro nekoncernové podnikyTabulka č. 175:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 143 50,5 50,5
1–10 112 39,6 90,1
11–20 16 5,6 95,7
21–30 7 2,4 98,1
31–40 1 0,4 98,5
41–50 1 0,4 98,9
51–60 0 0,0 98,9
61–70 0 0,0 98,9
71–80 0 0,0 98,9
81–90 0 0,0 98,9
91–99 0 0,0 98,9
100 3 1,1 100,0
2 Pokud použijeme Pearsonův koeficient korelace pro zjištění závislosti mezi objemem nákupu do velkoobchodu
a velikostí podniku pro nekoncernové podniky, dospějeme k výsledku, že vztah mezi těmito proměnnými je
statisticky významný na 90% hladině spolehlivosti (signifikance = 0,069). Síla vztahu dosahuje hodnoty – 0,108.
3 Při použití Pearsonova koeficientu pro ověření signifikance a síly vztahu lze dospět k závěru, že vztah mezi
proměnnými u podniků koncernového typu není signifikantní (signifikance = 0,586).
10. DODAVATELÉ (B5) 239
Podíl maloobchodu na objemu nákupu pro koncernové podnikyTabulka č. 176:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 79 68,7 68,7
1–10 29 25,2 93,9
11–20 3 2,7 96,6
21–30 2 1,7 98,3
31–40 2 1,7 100,00
41–50 0 0,00 100,00
51–60 0 0,00 100,00
61–70 0 0,00 100,00
71–80 0 0,00 100,00
81–90 0 0,00 100,00
91–99 0 0,00 100,00
100 0 0,00 100,00
Podíl maloobchodu na objemu nákupuGraf č. 149:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Nekoncernové podnikyKoncernové podniky
Komentář
Většina podniků (90,1% v případě nekoncernových podniků, 93,9% v případě koncernových
podniků) nakupuje od maloobchodu pouze do 10% z celkového objemu nákupu. Více jak 50%
objemu nákupu od maloobchodu realizuje pouze 1,1% podniků, a to pouze v případě nekoncernových
podniků. V případě koncernových podniků takovéto množství od maloobchodu nenakupuje
žádný z respondentských podniků. Do budoucna dojde k poklesu nákupu od maloobchodu
u koncernových podniků. V případě nekoncernových podniků je předpoklad, že se procento nákupu
od maloobchodu o něco zvýší. Nejvíce respondentů považuje již stávající stav za stabilní
a v budoucnu nepředpokládá, že by se objem nějakým způsobem měnil.
10. DODAVATELÉ (B5)240
Trendy objemu nákupu od maloobchodu (v %)Graf č. 150:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Pokles Stejné Růst
Nekoncernové podniky
Koncernové podniky
Provedeme-li třídění dat dle odvětví, zjistíme na základě porovnání průměrů za stavebnictví a zpracovatelský
průmysl, že rozdíly v odpovědích nejsou příliš vysoké. V případě stavebnictví je od
maloobchodu dodáváno nekoncernovým podnikům v průměru 5,48% dodávek a koncernovým
podnikům 4,58% objemu dodávek, v případě zpracovatelského průmyslu je to 5,25% dodávek,
které jsou pořizovány prostřednictvím maloobchodu nekoncernovými podniky a 2,35% v případě
koncernových podniků.4
Směrodatné odchylky jsou ve zpracovatelském průmyslu u nekoncernových
podniků výrazně vyšší, tzn., že v rámci tohoto odvětví respondenti odpovídali méně
homogenně, než v případě stavebnictví. U koncernových podniků dosahují směrodatné odchylky
téměř totožných hodnot. Podívejme se nyní na hodnoty aritmetických průměrů pro jednotlivá
odvětví zpracovatelského průmyslu pro nekoncernové podniky. Vysoká shoda v odpovědích se
vyskytla hlavně v odvětví 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, v odvětví 17 Výroba
textilií a textilních výrobků, dále pak v odvětví 35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení,
34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů, 25 Výroba
pryžových a plastových výrobků a 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. V rámci těchto odvětví
jsou aritmetické průměry nákupu od maloobchodu nejnižší. Vysoká odlišnost v odpovědích
je v odvětvích 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů, 33 Výroba zdravotnických, přesných,
optických a časoměrných přístrojů, 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. Odvětví 33 vykazuje
nejvyšší procento nákupů od maloobchodu v průměru. Jedná se o 35% objemu nákupu, který je
realizován v rámci tohoto odvětví přes maloobchod.
4 Porovnáním průměrů a testováním signifikance rozdílů mezi průměry za pomoci t-testu dospějeme k výsledku, že
zjištěné rozdíly nejsou signifikantní.
10. DODAVATELÉ (B5) 241
Průměrný objem nákupů od maloobchodu v závislosti na odvětvíGraf č. 151:
u nekoncernových podniků
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0
20
10
30
40
50
70
60
15 17 18 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 32 33 34 35 36 45
Průměrnýobjemnákupu
Početodpovědí
15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů
17 Výroba textilií a textilních výrobků
18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin
20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských,
korkových, proutěných a slaměných
21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů
24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken
25 Výroba pryžových a plastových výrobků
26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
27 Výroba základních kovů a hutních výrobků
28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
(kromě strojů a zařízení)
29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.
31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.
32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů
33 Výroba zdravotnických, přesných, optických
a časoměrných přístrojů
34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů),
výroba přívěsů a návěsů
35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n.
45 Stavebnictví
Pokud rozdělíme podniky do skupin dle velikosti, neexistuje mezi průměry jednotlivých velikostních
skupin výrazný rozdíl, a to jak pro nekoncernové, tak pro koncernové podniky. Při dalším
statistickém vyhodnocení, kdy jsme zkoumali vztah mezi proměnnými počet zaměstnanců v podniku
(nekategorizovaná) a objem nákupu od maloobchodu, jsme dospěli k závěru, že vztah mezi
proměnnými není statisticky signifikantní.5
Podobně jako u třídění podniků dle velikosti, lze na základě třídění podniků dle právní formy
konstatovat, že právní forma podniku není faktorem, který by měl vliv na rozložení odpovědí.
Rozdíl v průměrech není signifikantní ani pro koncernové, ani nekoncernové podniky.
5 Použili jsme Pearsonův koeficient korelace. Výsledná signifikance pro nekoncernové podniky je 0,618, pro
koncernové podniky 0,418.
10. DODAVATELÉ (B5)242
10.1.5. Charakteristika odpovědí – podíl „ostatních dodavatelů“6
na objemu
nákupu [x167, x168]
Podíl „ostatních dodavatelů“ na objemu nákupuTabulka č. 177:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 86 30,4 30,4
1–10 13 4,6 35,0
11–20 15 5,3 40,3
21–30 7 2,5 42,8
31–40 7 2,5 45,3
41–50 11 3,9 49,2
51–60 8 2,8 52,0
61–70 10 3,5 55,5
71–80 18 6,4 61,9
81–90 28 9,9 71,8
91–99 23 8,1 79,9
100 57 20,1 100,0
Podíl dodavatelů mimo koncern na objemu nákupu za nekoncernové podnikyGraf č. 152:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Komentář
30,4% podniků nakupuje pouze od maloobchodu nebo od velkoobchodu a ostatní typy dodavatelů
nevyužívá, 28,2% podniků od ostatních dodavatelů nakupuje více jak 90% dodávek. Jedná se
o takový typ dodavatele, u kterého předpokládají respondenti do budoucna růst dodávek.
6 Jedná se o kategorii, do které jsme zařadili dodavatele mimo koncern a dodavatele v rámci koncernu. Tato
kategorie je vytvořena pro podniky, které nejsou součástí koncernu.
10. DODAVATELÉ (B5) 243
Budoucí trend nákupu od ostatních dodavatelůGraf č. 153:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Pokles Stejné Růst
Ostatní dodavatelé x167c
Ostatní dodavatelé x168c
Analyzujeme-li data dle odvětví, ve zpracovatelském průmyslu nakupuje od jiného dodavatele
než od velkoobchodu či maloobchodu v průměru 52,3% podniků. Ve stavebnictví je to 44,5%
podniků.7
Největší počet respondentů odpovídal v rámci odvětví 28 Výroba kovových konstrukcí
a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.
a 45 Stavebnictví. Například v odvětví 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků je
v průměru od ostatních dodavatelů pořizováno 39%. Vzhledem k tomu, že průměrná hodnota
dodávek od ostatních dodavatelů celkem je cca 50%, jedná se o velmi malou hodnotu. Naopak
tento průměrný objem nákupu je více jak o 10% přesáhnut v odvětví 35 Výroba ostatních dopravních
prostředků a zařízení, 34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů
a návěsů, 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, 25 Výroba pryžových a plastových
výrobků, 24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, 21 Výroba
vlákniny, papíru a výrobků z papíru, 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin a 17 Výroba
textilií a textilních výrobků.
Průměrný objem nákupů od ostatních dodavatelů v závislosti na odvětvíGraf č. 154:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
0
20
10
30
40
50
70
60
15 17 18 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 32 33 34 35 36 45
Průměrnýobjemnákupu
Početodpovědí
15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů
17 Výroba textilií a textilních výrobků
18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin
20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských,
korkových, proutěných a slaměných
21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů
24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken
25 Výroba pryžových a plastových výrobků
26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
27 Výroba základních kovů a hutních výrobků
28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
(kromě strojů a zařízení)
29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.
31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.
32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů
33 Výroba zdravotnických, přesných, optických
a časoměrných přístrojů
34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů),
výroba přívěsů a návěsů
35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n.
45 Stavebnictví
7 Porovnáním průměrů a použitím t-testu dospějeme k výsledku, že zjištěné rozdíly nejsou statisticky významné.
10. DODAVATELÉ (B5)244
Při primární analýze dat dle velikosti podniku lze konstatovat, že podniky v kategorii s vyšším počtem
zaměstnanců vykazují vyšší objem nákupu od dodavatelů mimo koncern resp. od ostatních
dodavatelů. Mezi kategoriemi 50–99 zaměstnanců a nad 250 zaměstnanců je rozdíl přibližně 12%
v průměrném objemu nákupu od tohoto typu dodavatele. Na základě dalšího statistického vyhodnocení
lze konstatovat, že vztah mezi proměnnými velikost a objem nákupu od ostatních dodavatelů
je statisticky signifikantní a mezi proměnnými existuje pozitivní závislost. S růstem velikosti
podniku dle počtu zaměstnanců roste i objem nákupu od ostatních dodavatelů.8
Průměrně 49,1% dodávek je u společností s ručením omezeným pořizován od ostatních dodavatelů
a 52,7% dodávek je od ostatních dodavatelů pořizováno akciovými společnostmi.
10.1.6. Charakteristika odpovědí – podíl „dodavatelů mimo koncern“ na objemu
nákupu [x167, x65a=2]
Podíl „dodavatelů mimo koncern“ na objemu nákupuTabulka č. 178:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 21 18,3 18,3
1–10 5 4,3 22,6
11–20 6 5,2 27,8
21–30 6 5,2 33,0
31–40 1 0,9 33,9
41–50 7 6,1 40,0
51–60 6 5,2 45,2
61–70 7 6,1 51,3
71–80 14 12,2 63,5
81–90 13 11,3 74,8
91–99 10 8,7 83,5
100 19 16,5 100,0
Podíl „dodavatelů mimo koncern“ na objemu nákupuGraf č. 155:
0 %
5 %
10 %
15 %
25 %
20 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
8 Na základě výpočtu Pearsonova koeficientu korelace je signifikance vztahu 0,003, a síla vztahu je 0,175.
10. DODAVATELÉ (B5) 245
Komentář
Přes 50% respondentských podniků, které jsou součástí koncernu, nakupuje mimo koncern více
jak 50% dodávek. V rámci koncernu tak bude procento nákupu nižší, pokud připustíme, že respondenti
nerozlišovali pouze mezi dodavateli v rámci koncernu a mimo koncern ale i typem
dodavatele velkoobchodní organizace a maloobchodní organizace. 18,3% podniků nenakupuje
mimo koncern vůbec a 16,5% podniků nakupuje pouze od dodavatelů mimo koncern. Do budoucna
předpokládá 13,7% respondentů, že nákup podniku od dodavatelů mimo koncern bude
růst, 9,5% naopak že bude klesat. Zbývající respondenti předpokládají stabilní stav.
Ve zpracovatelském průmyslu od dodavatele mimo koncern nakupují podniky zhruba 58%
produktů, ve stavebnictví je to v průměru 54,6% dodávek. Nejedná se o nijak významný rozdíl,
což lze potvrdit i dalšími statistickými propočty.9
Nejvyšší objem nákupu od dodavatelů mimo koncern v průměru vykazují podniky od 100
do 249 zaměstnanců. Jedná se o 62,9% objemu nákupu v průměru. Méně je nakupováno podniky
s více jak 250 zaměstnanci, kde je nakupováno mimo koncern v průměru 57,6% dodávek,
a 47,5% dodávek je pak mimo koncern nakupováno podniky od 50 do 99 zaměstnanců. 10
Analýza dat podle právní formy podnikání nepřinesla žádná zajímavá zjištění. Společnosti s ručením
omezeným nakupují od dodavatelů mimo koncern v průměru o 4% více, než v případě
akciových společností (55% nákupu mimo koncern u akciových společností). Rozdíl v průměrech
akciových společností a společností s ručením omezeným není statisticky signifikantní (při použití
t-testu).
10.1.7. Charakteristika odpovědí – podíl „dodavatelů v rámci koncernu“
na objemu nákupu [x168]
Podíl „dodavatelů v rámci koncernu“ na objemu nákupuTabulka č. 179:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 47 40,9 40,9
1–10 25 21,7 62,6
11–20 16 13,9 76,5
21–30 3 2,6 79,1
31–40 7 6,1 85,2
41–50 2 1,7 87,0
51–60 4 3,5 90,4
61–70 3 2,6 93,0
71–80 4 3,5 96,5
81–90 2 1,7 98,3
91–99 0 0,0 98,3
100 2 1,7 100,0
9 Koeficient „Eta2
“ dosahuje velmi nízké hodnoty (Eta2= 0,001), což znamená, že proměnná „odvětví“ vysvětluje
pouze velmi nízké procento rozdílu v odpovědích. Porovnáním průměrů a testováním signifikance rozdílů mezi
průměry za pomoci t-testu dospějeme k výsledku, že zjištěné rozdíly nejsou statisticky významné.
10 Pearsonův koeficient korelace nepotvrdil významnost vztahu mezi objemem dodávek od dodavatelů mimo koncern
a velikostí podniku (signifikance = 0,857).
10. DODAVATELÉ (B5)246
Podíl „dodavatelů v rámci koncernu“ na objemu nákupuGraf č. 156:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Komentář
Nákup od dodavatelů v rámci koncernu není u koncernových podniků běžným. 40,9% respondentů
uvádí, že v rámci koncernu vůbec nenakupují. Zhruba 80% respondentů nakupuje od dodavatelů
v rámci koncernu do 30% objemu dodávek. Nejedná se tedy o podstatný zdroj dodávek.
100% dodávek zajišťuje dodavatel v rámci koncernu pouze 1,7% respondentů (dvěma respondentům).
Vzrostl počet podniků, u kterých je objem nákupu od dodavatele v rámci koncernu považován
za stabilní (70,9% respondentů). Naopak pokles počet těch, u kterých bude objem nákupů
od dodavatelů v rámci koncernu růst, nebo klesat.
Pokud porovnáme průměry mezi odvětvími, existuje zde velký rozdíl. Průměrný nákup od dodavatelů
v rámci koncernu je v případě zpracovatelského průmyslu 19,5%, v případě stavebnictví
pak 3,4%.11
Ve zpracovatelském průmyslu však existuje mnohem vyšší směrodatná odchylka
odpovědí. Navíc jsou porovnávané skupiny nestejně velké. Podívejme se tedy přímo na průměry
v rámci zpracovatelského průmyslu, kde již bude početnost skupin vyrovnanější. Ve stavebnictví
odpovídalo na otázku 12 respondentů. V následujícím grafu jsou zachyceny průměrné hodnoty
odpovědí v odvětvích, která byla početně zastoupena přibližně stejně.
Průměrný objem nákupu od dodavatelů v rámci koncernu pro vybraná odvětví a průměrnáGraf č. 157:
hodnota za všechna odvětví celkem
3,4
17,827,7 15,7 12,3 11,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
25 28 29 31 45 Celkem
Nejvíce v rámci koncernu nakupují podniky v odvětví 25 Výroba pryžových a plastových výrobků
(je zde však vysoká směrodatná odchylka, takže podniky neodpovídaly příliš homogenně ve srov-
11 Rozdíl mezi průměry v jednotlivých odvětvích je statisticky významný, použijeme-li k testování t-testu.
10. DODAVATELÉ (B5) 247
nání s ostatními odvětvími), nejméně pak v odvětví 45 Stavebnictví. Příslušnost k odvětví má na
rozdíl v průměrech vysoký vliv. 12
Velikost podniků na první pohled neovlivňuje objem nákupu v rámci koncernu. Podniky o počtu
zaměstnanců od 50 do 99 zaměstnanců nakupují v průměru 28,7% v rámci koncernu, podniky
od 100 do 249 zaměstnanců pouze 10%, a podniky nad 250 zaměstnanců pak nakupují v průměru
19% objemu produktů v rámci koncernu.13
Společnosti s ručením omezeným nakupují od dodavatelů v rámci koncernu 19,68% dodávek,
akciové společnosti o něco méně, 15,2% produkce.
10.2. Stabilita dodavatelů
10.2.1. Charakteristika otázky
B5.2. Uveďte míru stability dodavatelů Vašeho podniku.
V rámci této otázky je zjišťována míra stability jednotlivých typů dodavatelů – velkoobchod
(x171), maloobchod (x172), dodavatelé mimo koncern (x173b, za podmínky, že x65a= 2), dodavatelé
v rámci koncernu (x174). Dodavatele mimo koncern budeme pro nekoncernové podniky
značit jako ostatní dodavatele (x173b, za podmínky, že x65a=1). Stabilita dodavatelů vyjadřuje
to, v jaké míře podnik mění své dodavatele. Čím delší vztah podnik se svými dodavateli udržuje,
tím je stabilita dodavatelů vyšší. Respondenti mohli na otázku odpovídat na pětistupňové škále
od 1 do 5, kdy 1 představovala nízkou stabilitu dodavatelů, 5 pak vysokou stabilitu dodavatelů.
Jedná se o ordinální proměnnou, a tudíž budeme míru centrální tendence vyjadřovat nejen aritmetickým
průměrem, ale i prostřednictvím mediánu, který je pro ordinální proměnné vhodnější
(Hendl 2006, str. 95)
Vedle zjišťování stávající míry stability je zjišťován i trend v minulosti resp. v budoucnosti tzn.,
zda byla stabilita dodavatelů v minulosti resp. v budoucnosti vyšší nebo nižší. Pokud hovoříme
o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let. Trendy jsou respondenty hodnoceny na třístupňové
škále (sledovaná veličina v minulosti „převážně rostla, zůstávala stejná, nastával pokles“,
resp. v budoucnosti „lze předpokládat, že sledovaná veličina bude převážně růst, zůstane stejná,
nebo nastane pokles“). Proměnné popisující trendy jsou také typem ordinálních veličin.
12 Eta2
dosahuje hodnoty 0,211. Procedura ANOVA potvrzuje, že rozdíly v průměrech jsou signifikantní. Je však třeba
připomenout, že počty podniků ve skupinách nejsou vyrovnané a je tak narušen jeden z předpokladů použitelnosti
ANOVA analýzy.
13 S odvoláním například na výzkum Persona a Ellrama (1995), jsem podniky rozdělila na dvě kategorie, a to do 250
zaměstnanců a od 250 zaměstnanců. Velikost účinku velikosti podniku na objem nákupu v rámci koncernu není
nijak velký (Eta2
= 0,038).
10. DODAVATELÉ (B5)248
10.2.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 180: x171b–174b
x171b
Velkoobchod
x172b
Maloobchod
x173b
Dodavatelé mimo
koncern
x174b
Dodavatelé v rámci koncernu za
koncernové podniky
Průměr 3,89 3,21 3,90 4,25
Medián 4,00 3,00 4,00 4,00
Modus 4,00 3,00 4,00 5,00
Sm. odchylka 0,798 1,056 0,795 0,897
Celkem odpovědí 296 201 312 92
Chybějící odpovědi 136 231 120 340
Komentář
Nejméně stabilním typem dodavatele jsou maloobchodní organizace – vyjádřeno jak mediánem, tak
aritmetickým průměrem. Naopak největší stabilitu vykazují dodavatelé v rámci koncernu. Ostatní
typy dodavatelů vykazují v odpovědích přibližně stejný aritmetický průměr, medián i modus. Je
třeba upozornit na to, že množství chybějících odpovědí v kategoriích „dodavatelé mimo koncern“
a „dodavatelé v rámci koncernu“ je ovlivněno nízkým počtem nekoncernových podniků.
10.2.3. Charakteristika odpovědí – stabilita dodavatelů – velkoobchod [x171]
Stabilita dodavatelů – velkoobchodTabulka č. 181:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 0 0,0 0,0
Spíše nízká 7 2,4 2,4
Střední 92 31,1 33,5
Spíše vysoká 125 42,2 75,7
Vysoká 72 24,3 100,0
Stabilita dodavatelů – velkoobchodGraf č. 158:
24,30,0
2,4
31,1 42,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
10. DODAVATELÉ (B5) 249
Komentář
Organizace velkoobchodu se jeví spíše jako stabilní typ dodavatele. 66,5% respondentů označilo
stabilitu dodavatele jako spíše vysokou a vysokou. Střední míra stability velkoobchodu byla označena
31,1% respondentů. Jako spíše nízká byla označena pouze 2,4% a stabilita na nízké úrovni
se v odpovědích nevyskytovala. Stabilita dodavatelů se již ustálila pro budoucích 5 let u 85,6%
respondentů. U 12,3% dojde k nárůstu stability. V minulosti byl tento trend podobný. Nejvíce
respondentů považovalo dodavatele typu velkoobchodní organizace za stabilní, méně byla zastoupena
skupina podniků, u kterých stabilita ještě vzroste a nejméně byly zastoupeny podniky
u nichž docházelo k poklesu stability v minulých 5 letech.
Náležitost k odvětví dle základního členění na zpracovatelský průmysl a stavebnictví nemá významný
vliv na odpovědi dotazovaných podniků. Aritmetické průměry vycházejí v obou dvou
skupinách velmi podobné, modus a medián jsou zcela totožné. Nejvíce jsou zastoupeny odpovědi
spíše vysoká a vysoká stabilita. Výrazné rozdíly neexistují ani mezi průměry, pokud budeme zpracovatelský
průmysl členit do dalších dílčích odvětví.
Pokud se podíváme na odpovědi podniků analyzované dle velikostních skupin, jako vysokou
označilo stabilitu velkoobchodu 16,7% podniků z kategorie podniků nad 250 zaměstnanců , což
je nejméně ve srovnání s ostatními velikostními skupinami. Stabilitu jako spíše nízkou označilo
v této kategorii 2,8% podniků, což je naopak nejvíce oproti ostatním velikostním skupinám. Na
základě těchto výsledků lze uvažovat o vztahu mezi velikostí podniku a stabilitou dodavatelů.
Pokud vyhodnotíme závislost mezi proměnnými velikost podniku a stabilita dodavatelů pomocí
metody korelací (předpoklad lineárního vztahu mezi proměnnými), pak je vztah mezi proměnnými
slabý. Tento vztah je však signifikantní. S růstem velikosti podniku, klesá stabilita velkoobchodního
typu dodavatele.14
Stabilita dodavatelů – velkoobchod – dle velikosti podnikuGraf č. 159:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
50–99
100–249
> 250
U právní formy podnikání je situace v průměrech podobná jako u analýzy četností a centrálních
tendencí dle odvětví. Modus a medián jsou totožné u obou skupin, tzn. jak u akciových společností,
tak u společností s ručením omezeným. Aritmetický průměr se liší o 0,1, ve vzorku podniků
neexistuje dle těchto údajů vztah mezi právní formou podnikání a stabilitou velkoobchodu.
14 Dle Spearmanova koeficientu korelace je hodnota signifikance 0,067, která je dostatečná, pokud se spokojíme
s 90% hladinou spolehlivosti. Koeficient korelace dosahuje hodnoty – 0,107, tedy negativní vztah.
10. DODAVATELÉ (B5)250
10.2.4. Charakteristika odpovědí – stabilita dodavatelů – maloobchod [x172]
Stabilita dodavatelů – maloobchodTabulka č. 182:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 16 8,0 8,0
Spíše nízká 22 10,9 18,9
Střední 92 45,8 64,7
Spíše vysoká 46 22,9 87,6
Vysoká 25 12,4 100,0
Stabilita dodavatelů – maloobchodGraf č. 160:
12,48,0 10,9 45,8 22,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
V případě stability maloobchodních organizací se velká část dotazovaných podniků přiklonila ke
střední hodnotě stability. Tuto hodnotu označilo 45,8% respondentů. Jedná se o přibližně stejné
procento respondentů, jako v případě odpovědí na otázku stability dodavatelů v kategoriích
spíše vysoká a vysoká stabilita dohromady. Maloobchodní organizace považuje za vysoce stabilní
12,4% respondentů, což je přibližně o polovinu méně než v případě stability velkoobchodních
organizací (stabilitu dodavatelů jako vysokou označilo 24,3% respondentů).
Z následujícího grafu je zřejmé, že do budoucnosti poklesne procento podniků, u kterých dojde
k poklesu stability maloobchodu a naopak vzrostlo procento podniků, u kterých je stabilita maloobchodu
považována na budoucích pět let za stabilní a procento těch, u kterých bude stabilita
maloobchodu růst. Nejedná se však o výraznou změnu.
10. DODAVATELÉ (B5) 251
Trendy ve stabilitě dodavatelů – maloobchodGraf č. 161:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Pokles Stejné Růst
Minulost
Budoucnost
Ve zpracovatelském průmyslu je dle hodnoty aritmetického průměru vyšší stabilita maloobchodních
dodavatelů než v případě stavebnictví. Totožné jsou zároveň i centrální tendence vyjádřené
modem a mediánem. Níže jsou uvedena procentní zastoupení jednotlivých hodnot odpovědí na
pětibodové škále, a to dle odvětví (rozděleno na stavebnictví a zpracovatelský průmysl). Procentní
zastoupení odpovědí je odlišné pro odvětví stavebnictví a zpracovatelského průmyslu (viz Graf
č. 159), přesto nejvíce odpovědí je zastoupeno, jak ve stavebnictví, tak ve zpracovatelském průmyslu,
v kategorii střední stabilita. Procento odpovědí v součtu kategorií spíše vysoká a vysoká zůstalo
v případě obou průmyslů téměř totožné. Rozdíl je v procentním zastoupení kategorií nízká
– spíše nízká, kde jsou větším procentem zastoupeny podniky ze stavebnictví, než ze zpracovatelského
průmyslu. Maloobchodní organizace jsou považovány za méně stabilní větším procentem
podniků ve stavebnictví než ve zpracovatelském průmyslu.
Stabilita dodavatelů – maloobchod – dle odvětvíGraf č. 162:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Stavebnictví
Zpracovatelský průmysl
Velikost podniku by mohla určitým způsobem ovlivnit stabilitu nákupu od maloobchodních organizací.
Již v předchozím případě (viz kapitola 10.2.3) byl zjištěn vztah mezi stabilitou velkoobchodu
a velikostí podniku (ač ne příliš veliký), a to v negativním směru, tzn. čím větší podnik, tím
menší stabilita velkoobchodu. Aritmetický průměr je s růstem velikosti podniku klesající, tzn. že
s růstem podniku klesá v průměru stabilita maloobchodu, modus a medián jsou shodné. U podniků
od 50 do 99 zaměstnanců je průměr 3,27, v případě podniků od 100 do 249 podniků je průměr
3,25. V posledním případě, u podniků nad 250 zaměstnanců, je průměr nejnižší, a to 3,04. Vztah
nelze na základě výpočtu Spearmanova koeficientu označit za signifikantní.
10. DODAVATELÉ (B5)252
Akciové společnosti vykazují přibližně stejné procento odpovědí v jednotlivých hodnotách stability
maloobchodu jako společnosti s ručením omezeným. Nejvíce respondentů se přiklonilo ke
střední hodnotě stability maloobchodu. Právní forma podnikání není faktorem, který by ovlivňoval
ve větší míře rozložení odpovědí.
10.2.5. Charakteristika odpovědí – stabilita ostatních dodavatelů [x173; x65a=1]
Stabilita ostatních dodavatelů (dodavatelé mimo koncern pro nekoncernové podniky)Tabulka č. 183:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 1 0,5 0,5
Spíše nízká 6 2,9 3,4
Střední 52 25,1 28,5
Spíše vysoká 102 49,3 77,8
Vysoká 46 22,2 100,0
Stabilita dodavatelů v rámci koncernu u nekoncernových podniků (dodavatelé mimoGraf č. 163:
koncern pro nekoncernové podniky)
22,20,5
2,9
25,1 49,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Stabilitu ostatních dodavatelů označovaly podniky ve většině jako spíše vysokou či vysokou. Jedná
se o 71,5% podniků. Jako spíše nízkou či nízkou označilo stabilitu 3,4% podniků. Zbývající respondenti
se přiklonili ke střední hodnotě stability.
Dle odpovědí respondentů týkajících se trendů stability ostatních dodavatelů se lze domnívat,
že v budoucnosti dojde ještě k dalšímu nárůstu stability tohoto typu dodavatele, než
k jejímu poklesu.
10. DODAVATELÉ (B5) 253
Trendy ve stabilitě ostatních dodavatelů (dodavatelé mimo koncern u nekoncernovýchGraf č. 164:
podniků)
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Pokles Stejné Růst
Minulost
Budoucnost
Centrální tendence proměnné stabilita ostatních dodavatelů jsou v případě zpracovatelského průmyslu
vyšší než v případě stavebnictví. U aritmetického průměru se jedná o rozdíl jedné desetiny
(ve stavebnictví je průměrná hodnota 3,8, ve zpracovatelském průmyslu 3,9). Tvorba závěrů na
základě porovnání aritmetických průměrů by však nebyla zcela korektní, poněvadž jsou při výpočtu
použity nestejně početně zastoupené skupiny (ve zpracovatelském průmyslu odpovídalo 158
respondentů, ve stavebnictví pouze 49) a navíc aritmetický průměr není vhodný pro ordinální
data. Hodnoty modu a mediánu jsou pro obě odvětví stejné. Pokud se podíváme na rozdíl mezi
skupinami dle procentního zastoupení odpovědí, není rozdíl příliš výrazný. Nejvíce respondentů
se přiklonilo ke spíše vysoké stabilitě ostatních dodavatelů (jedná se o 49,3% respondentů). Ve
zpracovatelském průmyslu se vůbec nevyskytuje odpověď v kategorii nízká stabilita.
Pokud provedeme analýzu dle velikostních skupin, nejvyšší stabilitu v průměru mají podniky
od 50 do 99 zaměstnanců. Hodnota průměrné stability je 4,03. U podniků od 100 do 249 zaměstnanců
je průměr 3,88, a v případě podniků nad 250 zaměstnanců je průměr ještě nižší (hodnota
3,75). Při podrobnějších statistických výpočtech lze potvrdit závěr, že s růstem velikosti podniku
klesá stabilita ostatních dodavatelů.15
Medián i modus vykazují ve třech velikostních skupinách
tutéž hodnotu, a to hodnotu 4, tzn. spíše vysoká stabilita dodavatelů.
Společnosti s ručením omezením dosahují vyšší průměrné hodnoty stability než akciové společnosti.
Průměr u společností s ručením omezeným je 4,00, u akciových společností je 3,77. Větší
shoda v odpovědích panovala u společností s ručením omezeným (směrodatná odchylka byla
u s.r.o. 0,76, u a.s. 0,81).16
15 Pokud provedeme statistické vyhodnocení vztahu mezi velikostí podniku a mírou stability ostatních dodavatelů
pomocí Spearmanova koeficientu korelace, výsledky naznačují, že vztah mezi proměnnými je signifikantní na
90% hladině signifikance (rozdíl bychom v základním vzorku našli s pravděpodobností 6,1%). Síla vztahu mezi
proměnnými je slabá až středně silná, dosahuje hodnoty – 0,13.
16 Rozdíl mezi průměry skupin vytvořených podle právních forem podnikání je na základě provedeného t-testu
signifikantní (signifikance = 0,039).
10. DODAVATELÉ (B5)254
10.2.6. Charakteristika odpovědí – stabilita dodavatelů mimo koncern
[x173, x65a=2]
Stabilita dodavatelů mimo koncernTabulka č. 184:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 0 0,0 0,0
Spíše nízká 5 5,0 5,0
Střední 25 25,0 30,0
Spíše vysoká 47 47,0 77,0
Vysoká 23 23,0 100,0
Stabilita dodavatelů mimo koncernGraf č. 165:
23,00,0
5,0
25,0 47,0
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Stabilita dodavatelů mimo koncern u koncernových podniků vykazuje velmi podobné hodnoty,
jako je tomu v případě nekoncernových podniků resp. u ostatních dodavatelů. Velká část podniků
označila stabilitu dodavatele hodnotou spíše vysoká či vysoká. Jedná se celkem o 70% respondentů.
Jako spíše nízkou označilo stabilitu dodavatelů mimo koncern pouze 5% respondentů.
Převážná většina respondentů neočekává, že by se do budoucna míra stability dodavatelů mimo
koncern nějakým způsobem měnila (83,3% respondentů). 14,6% respondentů v budoucnosti zvýší
stabilitu tohoto typu dodavatele.
10. DODAVATELÉ (B5) 255
Trendy ve stabilitě dodavatelů mimo koncernGraf č. 166:
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Pokles Stejné Růst
Minulost
Budoucnost
Analýza podniků pomocí centrálních tendencí ve skupinách dle odvětví (stavebnictví a zpracovatelský
průmysl17
) nenaznačuje, že by mezi odvětvími byly výrazné rozdíly v zastoupení odpovědí.
Ve zpracovatelském průmyslu je hodnota aritmetického průměru vyšší – 3,9, ve srovnání
s aritmetickým průměrem 3,6 ve stavebnictví. Co do počtu odpovědí, nejsou skupiny totožné. Ve
zpracovatelském průmyslu odpovídalo 89 podniků koncernového typu, ve stavebnictví pouze 11
podniků tohoto typu. Směrodatná odchylka odpovědí ve skupinách je podobná. Modus a medián
je ve skupinách totožný. Dosahuje hodnoty 4. Procentní zastoupení v odpovědích není výrazně
odlišné, pokud vyhodnotíme hodnoty spíše vysoká či vysoká sumárně jako jednu kategorii.
Průměrné hodnoty odpovědí dle velikosti podniků neukázaly žádný lineární vztah mezi proměnnými.
Aritmetické průměry nejsou pro jednotlivé velikostní skupiny podniků výrazně odlišné
a směrodatné odchylky odpovědí v jednotlivých skupinách nejsou stejné. V některých skupinách
je homogenita odpovědí nižší než v jiných. Velikost podniku se tak jeví, že není faktorem,
který by měl vliv na stabilitu dodavatelů mimo koncern v případě námi analyzovaných
podniků.18
Nejméně stabilními jsou považováni dodavatelé mimo koncern u podniků od 50 do
99 zaměstnanců.
Jednotlivé úrovně stability a zastoupení velikostních skupin podniků v nichGraf č. 167:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
50–99
100–249
> 250
17 V tomto případě není vhodné provádět analýzu podle podrobnějšího členění zpracovatelského průmyslu, poněvadž
by nebylo zastoupení podniků v rámci jednotlivých skupin odvětví rovnoměrné s ohledem na skutečnost, že
pracujeme pouze s koncernovými podniky.
18 Na základě výpočtu Spearmanova koeficientu můžeme považovat vztah jako statisticky nevýznamný
(signifikance = 0,639).
10. DODAVATELÉ (B5)256
Aritmetické průměry odpovědí jsou u akciových společností a společností s ručením omezeným
velmi podobné.19
Co se týče procentního zastoupení jednotlivých hodnot odpovědí, společnosti
s ručením omezeným ve větším zastoupení považují dodavatele mimo koncern za stabilní. 76,2%
respondentů ze společností s ručením omezeným označilo stabilitu dodavatele jako spíše vysokou
či vysokou. U akciových společností bylo zastoupení odpovědí v těchto hodnotách menší,
a to 50%. U akciových společností se významné procento přiklonilo ke střední hodnotě stability
(36,6% respondentů u a.s., u s.r.o. pouze 16,9% respondentů).
10.2.7. Charakteristika odpovědí – stabilita dodavatelů v rámci koncernu [x174]
Stabilita dodavatelů v rámci koncernuTabulka č. 185:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 0 0,0 0,0
Spíše nízká 0 0,0 0,0
Střední 11 15,3 15,3
Spíše vysoká 26 36,1 51,4
Vysoká 35 48,6 100,0
Stabilita dodavatelů v rámci koncernu (v %)Graf č. 168:
48,60,0 0,0 15,3 36,1
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Střední Spíše vysoká Vysoká
Komentář
Stabilita dodavatelů v rámci koncernu je u většiny respondentů velmi vysoká. Žádný z respondentů
neoznačil stabilitu dodavatelů v rámci koncernu jako nízkou či spíše nízkou. 84,7% podniků
označilo stabilitu stupněm spíše vysoká nebo vysoká. Zajímavá je skutečnost, že žádný z podniků
neoznačil možnost poklesu stability dodavatele v rámci koncernu do budoucnosti a ani v minulosti.
Většina respondentů považuje stávající míru stability za již finální (83,1% respondentů)
a zbývající respondenti očekávají růst stability dodavatelů v rámci koncernu.
Ve zpracovatelském průmyslu vykazuje tento typ dodavatele vyšší stabilitu než v případě stavebního
průmyslu.20
Rozdíl v centrálních tendencích je zachycen i mediánem a modem. Ve zpracovatelském
průmyslu oba ukazatele nabývají nejvyšší hodnotu, tedy vysoká, ve stavebnictví hod-
19 Při testování statistické významnosti rozdílu mezi průměry pomocí t-testu je výsledkem nesignifikantnost rozdílu.
20 Na základě testování statistické signifikance rozdílu mezi průměry odvětví pomocí t-testu je rozdíl statisticky
signifikantní na hladině významnosti 90% (signifikance = 0,080).
10. DODAVATELÉ (B5) 257
notu spíše vysoká. Směrodatné odchylky odpovědí jsou téměř shodné. Ve zkoumaném vzorku
považují podniky ve zpracovatelském průmyslu dodavatele v rámci koncernu za stabilnější než
v případě stavebnictví.
Velikost podniku není faktorem, který by odlišoval skupiny v průměrných hodnotách stability
dodavatele v rámci koncernu. U podniků od 50 do 99 zaměstnanců je průměrná hodnota stability
dodavatelů v rámci koncernu 4,21. V případě podniků od 100 do 249 zaměstnanců je průměrná
hodnota stability vyšší a dosahuje hodnoty 4,4, v případě podniků nad 250 zaměstnanců je průměr
4,32. U podniků od 50 do 99 zaměstnanců označilo 78,6% respondentů stabilitu dodavatelů
v rámci koncernu jako vysokou nebo spíše vysokou. U podniků od 100 do 249 zaměstnanců je
stabilita jako vysoká či spíše vysoká považována 90% respondenty a u podniků od 250 zaměstnanců
se jedná 84,2% respondentů.21
Odpovědi analyzované dle právní formy podniků vykazují odlišnosti v hodnotách centrálních
tendencí. Společnosti s ručením omezeným dosahují jak vyšší hodnoty aritmetického
průmyslu (hodnota 4,49 u s.r.o., hodnota 4,1 u a.s.), tak modu a mediánu (hodnota 5 u s.r.o.,
hodnota 4 u a.s.).22
10.3. Teritoria dodavatelů
10.3.1. Charakteristika otázky
B5.3. Z jakých teritorií jsou dodavatelé Vašeho podniku?
V rámci této otázky je zjišťován podíl nákupů od dodavatelů v rámci různých teritorií – region
(x175), ostatní tuzemsko (x176) a zahraničí (x177). Jednalo se o otevřený typ otázky. Důkladnější
vyhodnocení provedeme u proměnné region (x175) a dále pak u uměle vytvořené proměnné podíl
tuzemských a zahraničních dodávek23
.Vzhledem k tomu, že se v případě nákupu objemu v rámci
regionu jedná o intervalovou proměnnou spojitou, provedeme kategorizaci odpovědí do 11 kategorií
jako v případě otázky B5.1. Uměle vytvořená proměnná podíl tuzemských a zahraničních
dodávek bude typem ordinální proměnné, a tudíž budeme míru centrální tendence vyjadřovat
mimo jiné prostřednictvím mediánu i při dílčích analýzách. Na základě podílu objemu nákupu
od domácích a zahraničních dodavatelů rozdělíme podniky do kategorií: pouze zahraniční dodavatelé,
převaha zahraničních dodavatelů, vyrovnaný stav domácích a zahraničních dodavatelů,
převaha domácích dodavatelů, pouze domácí dodavatelé.
Vedle zjišťování stávajícího teritoriálního rozložení dodavatelů je zjišťován i trend v minulosti
resp. v budoucnosti tzn., zda byly podíly dodavatelů v různých teritoriích v minulosti resp. v budoucnosti
vyšší nebo nižší. Pokud hovoříme o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let.
Trendy jsou respondenty hodnoceny na třístupňové škále (sledovaná veličina v minulosti „převážně
rostla, zůstávala stejná, nastával pokles“, resp. v budoucnosti „lze předpokládat, že sledovaná
veličina bude převážně růst, zůstane stejná, nebo nastane pokles“). Proměnné popisující trendy
jsou také typem ordinálních veličin.
21 Spearmanův koeficient korelace nepotvrdil statistickou významnost vztahu mezi velikostí podniku a stabilitou
dodavatelů v rámci koncernu.
22 Rozdíl v aritmetických průměrech podrobený t-testu je statisticky významný (signifikance = 0,027).
23 Umělou proměnnou vytvoříme tak, že provedeme součet objemu nákupů v regionu a v ostatním tuzemsku (region
je součástí tuzemska) a vytvoříme proměnnou tuzemsko. Tuzemsko a zahraničí dávají dohromady 100%, proto
je zbytečné provádět analýzu četností obou proměnných a k analýze proto použijeme podíl mezi tuzemskem
a zahraničím resp. výslednou proměnnou podíl tuzemských a zahraničních dodávek.
10. DODAVATELÉ (B5)258
10.3.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 186: x175b–177b
x175b
Region
x176b
Ostatní tuzemsko Region + Ostatní tuzemsko
x177b
Zahraničí
Průměr 26,74 44,60 71,34 28,66
Medián 10,00 40,00 80,00 20,00
Modus 0,00 50,00 100,00 0,00
Sm.odchylka 30,67 28,62 30,10 30,10
Celkem odpovědí 416 416 416 416
Chybějící odpovědi 16 16 16 16
Komentář
Na otázku odpovědělo 416 respondentů a 16 respondentů neodpovědělo, tzn. že odpovědělo cca
96% podniků. Od domácích dodavatelů podniky odebírají v průměru 71% dodávek. Z těchto
71% je 27% objemu nákupu v průměru pořizováno v rámci regionu a zbývajících 44% je odebíráno
mimo region resp. od ostatních tuzemských dodavatelů. Od zahraničních dodavatelů je
v průměru pořizováno 29% objemu z celkových dodávek. Převažující objem dodávek pochází od
tuzemského dodavatele.
V minulosti došlo k růstu nákupu hlavně u zahraničních dodavatelů, dále regionálních dodavatelů
a na posledním místě pak dodavatelů z ostatního tuzemska. Procento podniků, u kterých
se předpokládá posílení objemu nákupu od zahraničních dodavatelů, má do budoucna rostoucí
tendenci. V minulosti nárůst objemu nákupu od zahraničních dodavatelů zaznamenalo 21,6%
respondentů, v budoucnosti růst předpokládá 25,1% respondentů. Naopak do budoucna dojde
k poklesu dodávek od regionálních dodavatelů. Rostoucí procento podniků předpokládá, že podíl
dodavatelů z ostatního tuzemska na nákupu do budoucna poroste.
Trendy v objemu nákupu dle teritoriíGraf č. 169:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Region Ostatní tuzemsko Zahraničí
Minulost
Budoucnost
Stejné
Pokles
Růst
Pokles
Stejné
Růst
10. DODAVATELÉ (B5) 259
10.3.3. Charakteristika odpovědí – Region [x175]
Objem nákupu od regionálních dodavatelůTabulka č. 187:
Objem nákupu v %
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0 115 27,6 27,6
1–10 103 24,8 52,4
11,00–20 37 8,9 61,3
21–30 25 6,0 67,3
31–40 20 4,8 72,1
41–50 27 6,5 78,6
51–60 17 4,1 82,7
61–70 20 4,8 87,5
71–80 27 6,5 94,0
81–90 12 2,9 96,9
91–99 1 0,2 97,1
100 12 2,9 100,0
Objem nákupu od regionálních dodavatelůGraf č. 170:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
0 1–10 11–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–99 100
Komentář
Regionálních dodavatelů nevyužívá 27,6% respondentů. Do 10% objemu nákupu pořizuje od regionálního
dodavatele 24,8% respondentů. Regionální dodavatel je tak pro více jak 50% respondentů
využíván pro maximálně 10% dodávek.
Ve zpracovatelském průmyslu dosahuje průměrná hodnota objemu nákupu od regionálního
dodavatele 19,95%. Ve stavebnictví se jedná o 54,82% objemu dodávek.24
Jedná se o více jak
dvojnásobný rozdíl. Této skutečnosti odpovídá i četnostní rozložení odpovědí v jednotlivých kategoriích
(kategorie vytvořené po 10% objemu nákupu). Ve zpracovatelském průmyslu je nejvíce
zastoupena kategorie 0% objemu nákupu od regionálního dodavatele a od 1% do 10% objemu
nákupu. Ve stavebnictví jsou to kategorie od 61% do 70% a od 71% do 80% objemu nákupu.
Skupiny podniků, vytvořené na základě velikosti, dosahují odlišných průměrných hodnot v objemu
nákupů od regionálního dodavatele. Čím jsou podniky větší, tím je menší průměrný objem
nákupu pořizovaného od dodavatele v rámci regionu. U společností od 50 do 99 zaměstnanců
24 Rozdíl mezi průměry za jednotlivá odvětví je dle t-testu statisticky signifikantní (signifikance = 0,000).
10. DODAVATELÉ (B5)260
je průměrný objem nákupu 34,1%, u podniků od 100 do 249 zaměstnanců 28, 3% a u podniků
nad 250 zaměstnanců je průměrná hodnota nejnižší, a to 16,7%. Velikost podniku u našeho výběrový
vzorku ovlivňuje objem nákupu od regionálního dodavatele. Tutéž skutečnost potvrzují
i procentní zastoupení odpovědí v jednotlivých velikostech dodávek kategorizovaných po 10%
objemu nákupu. Pokud se pokusíme ověřit platnost závěrů i pro základní vzorek, dospějeme k podobnému
závěru, tzn. že existuje negativní vztah mezi velikostí podniku a objemem nákupu od
regionálního dodavatele.25
U společností s ručením omezeným nakupuje od regionálního dodavatele do 40% objemu dodávek
71,2% podniků, u akciových společností je to 73,3% podniků.
10.3.4. Charakteristika odpovědí – tuzemsko a zahraničí [x176–x177]
Převažující lokalita dodavatelů v rozlišení na tuzemsko a zahraničíTabulka č. 188:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Pouze zahraniční dodavatelé 9 2,2 2,2
Převaha zahraničních dodavatelů 81 19,5 21,6
Vyrovnaný stav domácích a zahraničních dodavatelů 27 6,5 28,1
Převaha domácích dodavatelů 205 49,3 77,4
Pouze domácí dodavatelé 94 22,6 100,0
Převažující lokalita dodavatele v rozlišení na tuzemsko a zahraničíGraf č. 171:
22,6
2,2
19,5 6,5 49,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
1 2 3 4 5
Komentář
U většího procenta podniků převažují domácí dodavatelé. Pouze domácí dodavatele využívá
22,6% respondentů. Výhradně zahraniční dodavatele využívá 2,2% respondentů.
Ve vzorku podniků pocházejících ze stavebnictví je 64,2% podniků, u kterých je zastoupen
pouze domácí dodavatel. Ve zpracovatelském průmyslu je toto procento několikanásobně menší
(12,5%). Mezi stavebními podniky neexistuje podnik, kde by byly zastoupeni jenom zahraniční
dodavatelé, jako jsou například u 2,7% podniků ve zpracovatelském průmyslu. Ve stavebnictví
je vyšší zastoupení domácích dodavatelů (v průměru 93,8% dodávek pochází z tuzemska
25 Spearmanův koeficient korelace naznačuje, že se 100% pravděpodobností nenastala výběrová chyba
(signifikance = 0,000), tzn. že vztah je platný i pro základní vzorek podniků. Síla korelace dosahuje hodnoty –
0,219 a jedná se tedy o střední sílu korelace. S ohledem na doposud tímto způsobem analyzovaná data pouze
konstatujeme, že se jedná o jeden z nejsilnějších vztahů mezi velikostí podniku a jinou získanou proměnnou.
10. DODAVATELÉ (B5) 261
vč. regionu, ve zpracovatelském průmyslu je z tuzemska vč. regionu 65,9% dodávek), jak napovídají
i charakteristiky centrálních tendencí.26
Domácí dodavatelé převažují u 74,6% podniků zaměstnávajících od 50 do 99 zaměstnanců.
U podniků od 100 do 249 zaměstnanců je procentní zastoupení přibližně stejné (78,8% podniků).
U podniků nad 250 zaměstnanců je toto procento menší, jedná se o 59,2% podniků. U tohoto
typu podniků je naopak vysoké procento respondentů, kteří označili dodávky ze zahraničí jako
převažující (33,3% respondentů v porovnání s 19,7% u podniků od 50 do 99 zaměstnanců). Na
základě statistického vyhodnocení pomocí korelačního koeficientu lze konstatovat, že s růstem
podniku roste objem dodávek od zahraničních dodavatelů.27
Vzhledem k tomu, že akciové společnosti bývají co do počtu zaměstnanců velmi často větší než
společnosti s ručením omezeným, lze předpokládat, že u akciových společností budou převažovat
zahraniční dodavatelé. Skutečnost je však jiná. U akciových společností u 18,9% podniků převažují
zahraniční dodavatelé, u společností s ručením omezeným je toto procento vyšší. Jedná se
o 23,7% podniků Domácí dodavatelé převažují u 75,5% podniků, které jsou právní formou akciové
společnosti. U společností s ručením omezeným je převaha domácích dodavatelů u 69%.
10.4. Specifičnost dodávek
10.4.1. Charakteristika otázky
B5.4. Uveďte specifičnost dodávek.
V rámci této otázky je zjišťován objem jednotlivých dodávek charakterizovaných dle míry specifičnosti
– velmi specifické dodávky (x181), spíše specifické dodávky (x182), spíše standardizované
dodávky (x183), velmi standardizované dodávky (x183). Součet podílů jednotlivých typů dodávek
na objemu celkových dodávek se rovná 100%. Otázka je typem otázky otevřené. Při vyhodnocování
dle zvolených kritérií (odvětví, velikost, právní forma) bude použito pouze jedné uměle vytvořené
proměnné, a to podíl specifických a standardizovaných dodávek. Pro tento účel nejprve
sečteme kategorie „velmi specifické dodávky“ a „spíše specifické dodávky“ a vytvoříme kategorii
specifické dodávky. Totéž provedeme s kategoriemi „spíše standardizované dodávky“ a „velmi
standardizované dodávky“. Četnosti dle kritérií pak budou přiřazeny do kategorií obdobně jako
u otázky předchozí, tzn. pouze specifické dodávky, převaha specifických dodávek, vyrovnaný podíl
standardizovaných a specifických dodávek, převaha standardizovaných dodávek, pouze standardizované
dodávky.
Vedle zjišťování stávajícího podílu jednotlivých typů dodávek na celkovém objemu nákupu
je zjišťován i trend v minulosti resp. v budoucnosti tzn., zda podíl, který respondenti uvedli, byl
v minulosti resp. v budoucnosti vyšší nebo nižší.
Proměnné popisující trendy jsou typem ordinálních veličin, proměnná popisující podíl objemu
nákupu je proměnná kvantitativní spojitá a budeme ji převádět na typ kategoriální proměnné.
26 Testujeme-li statistickou signifikanci rozdílů v průměrech, výsledek t-testu napovídá, že vztah je statisticky
signifikantní (signifikance = 0,000).
27 Pearsonův koeficent korelace potvrdil signifikantnost vztahu (signifikance = 0,000), síla vztahu mezi proměnnou
velikost podniku a objem dodávek od zahraničního dodavatele má pozitivní směr a dosahuje hodnoty 0,179.
10. DODAVATELÉ (B5)262
10.4.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 189: x181b–184b
x181
Velmispecifické
dodávky
x182
Spíšespecifické
dodávky
Specifickédodávky
(Sumax181+x182)
x183
Velmistandardi-
zovanédodávky
x184
Spíšestandardi-
zovanédodávky
Standardizované
dodávky
(Sumax183+x184)
Průměr 23,65 22,07 45,73 32,58 21,69 54,27
Medián 0,00 10,00 40,00 15,00 0,00 60,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00
Sm. odchylka 35,60 31,17 40,56 37,72 34,52 40,56
Celkem získaných odpovědí 412 412 412 412 412 412
Chybějící odpovědi 20 20 20 20 20 20
Komentář
Na otázku objemu jednotlivých typů dodávek dle míry specifičnosti produktu odpovědělo 412
podniků ze 432. Velmi specifické dodávky jsou v podnicích v průměru zastoupeny z 24%, spíše
specifické dodávky pak ze 22%. Největší, co do objemu dodávek, je kategorie velmi standardizované
dodávky. V průměru se jedná o 33% všech dodávek. Spíše standardizované dodávky pak tvoří
v průměru 21,7% dodávek. V tabulce (Tabulka č. 184) jsou uvedeny i charakteristiky centrálních
tendencí, pokud ze čtyř v dotazníku nabízených kategorií vytvoříme dvě – specifické produkty
a standardizované produkty. Standardizované produkty v průměru tvoří 54% dodávek a zbývající
objem dodávek pak připadá na specifické dodávky. Nejedná se o nijak vysoký rozdíl.
Specifičnost dodávek měla v minulosti u 20,5% respondentů rostoucí charakter. Do budoucna
bude mít specifičnost rostoucí charakter u 22,9% respondentů. U více jak 70% respondentů již
stávající stav specifičnosti dodávek byl a bude zůstávat stejný.
10.4.3. Charakteristika odpovědí na otázku – podíl mezi standardizovanými
a specifickými dodávkami
Převažující typ dodávky dle specifičnosti dodávekTabulka č. 190:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Pouze standardizované produkty 102 24,8 24,8
Převaha standardizovaných produktů 115 27,9 52,7
Vyrovnaný poměr standardizovaných a specifických produktů 19 4,6 57,3
Převaha specifických produktů 86 20,9 78,2
Pouze specifické produkty 90 21,8 100,0
10. DODAVATELÉ (B5) 263
Převažující typ dodávky dle specifičnosti dodávekGraf č. 172:
21,824,8 27,9
4,6
20,9
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
1 2 3 4 5
Zaměstnanci / employees
Živnostníci / trade licence
Komentář
Jak již bylo uvedeno výše na základě aritmetických průměrů objemů dodávek s různou specifičností,
u většiny podniků převažují dodávky standardizovaného charakteru. 24,8% podniků jsou
dodávány pouze standardizované dodávky. Na druhou stranu pouze specifické dodávky jsou dodávány
21,8% podniků, což není nijak výrazně nižší procento. Nejmenší procento podniků má
vyvážené množství dodávek specifického a standardizovaného charakteru.
Pouze standardizované produkty nakupuje větší procento podniků ve zpracovatelském průmyslu
(25,9% ve zpracovatelském průmyslu, 19,7% ve stavebnictví), taktéž ale i větší procento respondentů
ve zpracovatelském průmyslu označilo, že podnik nakupuje pouze specifické produkty
(23,5% ve zpracovatelském průmyslu, 14,5% ve stavebnictví). Ve stavebnictví je naopak větší procento
respondentů, u kterých mají převahu dodávky standardizované, popřípadě je u nich vyrovnaný
počet mezi specifickými a standardizovanými produkty.
Co se týče četnosti odpovědí dle velikosti podniku, odpovědi jsou přibližně stejně rozložené
bez ohledu na velikost podniku. Těsně nad 50% respondentů odpovědělo, že jsou nakupovány
více nebo pouze standardizované produkty. V případě podniků s více jak 250 zaměstnanci čítá kategorie
„převaha standardizovaných nebo pouze standardizovaných dodávek“ 49% respondentů.
Nejedná se však o žádný zásadní rozdíl.
Procentní zastoupení odpovědí je zachováno přibližně stejné u akciových společností i společností
s ručením omezeným. Právní forma podnikání neovlivňuje objem nákupů specifických či
standardizovaných dodávek.
10.5. Kritéria výběru nového dodavatele
10.5.1. Charakteristika otázky
B5.5. Ohodnoťte důležitost uvedených kritérií při výběru nového dodavatele
(resp. při hodnocení stávajícího).
V rámci této otázky je zjišťována důležitost jednotlivých kritérií při výběru dodavatele. Jedná se
o kritéria cena produktů (x187), platební podmínky (x188), ostatní dodací podmínky (x189), kvalita
produktů (x190), certifikát jakosti dodavatele (x191), doba působení dodavatele na trhu (x192),
reference jiných odběratelů (x193), soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti
(CSR) podniku (x194). Respondenti mohli na otázku odpovídat na pětistupňové škále od 1
do 5, kdy 1 představovala zcela nedůležité kritérium při výběru dodavatele, 5 pak velmi důležité
10. DODAVATELÉ (B5)264
kritérium. Jedná se o ordinální proměnnou, a tudíž budeme míru centrální tendence vyjadřovat
kromě aritmetického průměru prostřednictvím mediánu i při dílčích analýzách, který, jak už jsme
uvedli v kapitole 10.2, je jako charakteristika pro ordinální proměnné vhodnější.
Vedle zjišťování stávající důležitosti kritérií je zjišťován i trend důležitosti v minulosti resp.
v budoucnosti tzn., zda byla důležitost jednotlivých kritérií v minulosti resp. v budoucnosti vyšší
nebo nižší. Pokud hovoříme o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let. Trendy jsou
respondenty hodnoceny na třístupňové škále (sledovaná veličina v minulosti „převážně rostla, zůstávala
stejná, nastával pokles“, resp. v budoucnosti „lze předpokládat, že sledovaná veličina bude
převážně růst, zůstane stejná, nebo nastane pokles“). Proměnné popisující trendy jsou také typem
ordinálních veličin.
10.5.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Centrální tendence odpovědí na otázkyTabulka č. 191: x187b–194b
x187b
Cena
x188b
Platebnípodmínky
x189b
Ostatní
dodacípodmínky
x190b
Kvalitaproduktů
x191b
Certifikátjakosti
dodavatele
x192b
Dobapůsobení
dodavatelenatrhu
x193b
Referencejiných
odběratelů
x194b
Souladchování
dodavateles(CSR)
Průměr 4,42 3,74 3,39 4,69 3,65 2,86 3,07 2,83
Medián 5,00 4,00 3,00 5,00 4,00 3,00 3,00 3,00
Modus 5,00 4,00 3,00 5,00 3,00 3,00 3,00 3,00
Sm. odchylka 0,70 0,93 0,90 0,54 1,11 0,92 0,93 1,18
Celkem odpovědí 426 424 424 426 424 424 424 421
Chybějící odpovědi 6 8 8 6 8 8 8 11
Komentář
Ke kritériu „cena“ a „kvalita produktů“ se vyjádřilo 426 podniků, ke kritériím „platební podmínky,
ostatní dodací podmínky, certifikát jakosti dodavatele, doba působení dodavatele na trhu a reference
jiných odběratelů“ se vyjádřilo o dva respondenty méně a nejméně respondentů (421) se vyjádřilo
ke kritériu „soulad chování dodavatele se společenskou odpovědností (CSR) podniku“.
Nejvyšší důležitosti v podnicích při výběru dodavatele dosahují kritéria „kvalita produktu“
a „cena“, a to jak podle aritmetického průměru, tak modu i mediánu. Průměrná hodnota těchto
kritérií se blíží hodnotě 5, tzn. k vysoké důležitosti. Nejčastější odpovědí u těchto dvou kritérií
byla hodnota 5, tedy vysoká důležitost. Nejmenší důležitost mají kritéria „doba působení dodavatele
na trhu“ a „soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti“. Největší shoda
v odpovědích panuje u kritéria „kvalita produktů“ a následně pak „cena“. Nejmenší shoda panuje
u kritéria „soulad chování dodavatele se společenskou odpovědností (CSR) podniku“.
Z grafu trendů důležitosti jednotlivých kritérií (Graf č. 170) je zřejmé, že u všech kritérií se zvýší
jejich důležitost u rostoucího počtu podniků. Růst důležitosti do budoucnosti byl největším
procentem podniků zaznamenán u kritéria „kvalita“. Oproti minulosti se jedná o nárůst v počtu
podniků o 1,7%. „Ostatní dodací podmínky“ jsou kritériem, u kterého došlo k největšímu nárůstu
počtu respondentů považujících toto kritérium za rostoucí v důležitosti mezi obdobím minulým
a obdobím budoucím. Jedná se o změnu 10,3%.
10. DODAVATELÉ (B5) 265
Srovnání trendu růstu důležitosti kritérií v minulosti a budoucnostiGraf č. 173:
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
x187b x188b x189b x190b x191b x192b x193b x194b
Růst minulost
Růst budoucnost
10.5.3. Charakteristika odpovědí – cena produktů [x187]
Důležitost kritéria „cena produktů“Tabulka č. 192:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 1 0,2 0,2
Nedůležité 3 0,7 0,9
Středně důležité 38 8,9 9,9
Důležité 159 37,3 47,2
Velmi důležité 225 52,8 100,0
Důležitost kritéria „cena produktů“Graf č. 174:
52,80,2 0,7 8,9 37,3
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
Komentář
Cena produktů, jak jsme již uvedli výše, je jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru dodavatele.
Jako důležité či velmi důležité ji označilo 90,1% respondentů. Jako zcela nedůležité toto kritérium
označil pouze jeden podnik resp. 0,2% respondentů.
Pokud budeme porovnávat důležitost kritéria dle odvětví, neexistuje výrazný rozdíl v průměrných
hodnotách důležitosti kritéria „cena“ mezi stavebnictvím a zpracovatelským průmyslem.
Rozdíl je pouze v mediánu, který u zpracovatelského průmyslu nabývá hodnoty velmi důležité
kritérium a u stavebnictví pouze důležité kritérium. V četnostním zastoupení jednotlivých hodnot
10. DODAVATELÉ (B5)266
důležitosti opět neexistuje významný rozdíl mezi stavebnictvím a zpracovatelským průmyslem
u respondentských podniků.28
Analýza důležitosti kritérií dle velikosti podniku nás vede k podobnému závěru jako při analýze
dle odvětví, tzn. že mezi aritmetickými průměry, mody a mediány neexistuje výrazný rozdíl, resp.
jsou shodné. Procentní rozložení jednotlivých hodnot odpovědí je opět podobné pro všechny velikostní
skupiny. V podnicích od 50 do 99 zaměstnanců, od 100 do 249 zaměstnanců a v podnicích
od 250 zaměstnanců je hodnota „velmi důležité“ zastoupena z cca 50%, hodnota „důležité“
je zastoupena mezi 35% až 40% respondentů. Hodnoty důležitosti „zcela nedůležité či nedůležité“
jsou zastoupeny v 1% případů.
Ve společnostech s ručením omezeným jsou jednotlivé kategorie zastoupeny přibližně stejným
procentem odpovědí jako v případě akciových společností.
10.5.4. Charakteristika odpovědí – platební podmínky [x188]
Důležitost kritéria „platební podmínky“Tabulka č. 193:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 5 1,2 1,2
Nedůležité 38 9,0 10,1
Středně důležité 110 25,9 36,1
Důležité 181 42,7 78,8
Velmi důležité 90 21,2 100,0
Důležitost kritéria „platební podmínky“Graf č. 175:
21,21,2 9,0 25,9 42,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
Komentář
Platební podmínky považuje 63,9% respondentů za důležité nebo velmi důležité, 25,9% respondentů
je označilo středně důležité a zbývající podniky je považují za nedůležité nebo zcela
nedůležité.
Ve zpracovatelském průmyslu dosahují odpovědi v průměru nižší důležitosti (3,67) než v případě
stavebnictví (4,01). 82,9% respondentů ve stavebnictví považuje kritérium za důležité, ve zpracovatelském
průmyslu je to 59,4%. Jako zcela nedůležité nebo nedůležité toto kritérium označilo
28 Na základě provedeného t-testu konstatujeme, že rozdíl mezi průměry není na statisticky signifikantní.
10. DODAVATELÉ (B5) 267
11,7% respondentů ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví je to pouhých 3,6%. Pokud
podrobíme zjištěný rozdíl dalšímu statistickému vyhodnocení, zjistíme, že rozdíl v průměrech
není způsoben s vysokou pravděpodobností výběrovou chybou.29
Pokud provedeme analýzu dle velikosti, průměry nevykazují žádný výrazný rozdíl. Medián
a modus dosahují ve všech třech velikostních skupinách stejnou hodnotu. Pokud se podíváme na
četnosti resp. procentní zastoupení odpovědí podle velikosti, pak podniky nad 250 zaměstnanců
vykazují nižší procentní zastoupení odpovědí hodnotou „důležité či velmi důležité“. Jedná
se o 62% podniků s více jak 250 zaměstnanci, u podniků od 100 do 249 zaměstnanců se jedná
o 63,5% podniků této velikosti a u podniků od 50 do 99 zaměstnanců takto odpovědělo 66,4%
podniků této velikosti. S rostoucí velikostí podniku klesá důležitost kritéria platební podmínky
u podniků ve výběrovém vzorku.30
Při začlenění podniků dle právní formy podnikání, není v procentním zastoupení odpovědí
výrazná odlišnost.
10.5.5. Charakteristika odpovědí – ostatní dodací podmínky [x189]
Důležitost kritéria „ostatní dodací podmínky“Tabulka č. 194:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 8 1,9 1,9
Nedůležité 54 12,7 14,6
Středně důležité 166 39,2 53,8
Důležité 155 36,6 90,3
Velmi důležité 41 9,7 100,0
Důležitost kritéria „ostatní dodací podmínky“Graf č. 176:
9,7
1,9
12,7 39,2 36,6
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
29 Za pomoci t-testu pro dva nezávislé průměry jsme dospěli k výsledku, že rozdíl v průměrech o velikosti – 0,33968
není způsoben výběrovou chybou s pravděpodobností téměř 100% (signifikance = 0,003).
30 S využitím Spearmanova koeficientu korelace lze konstatovat, že vztah mezi proměnnými není statisticky
signifikantní.
10. DODAVATELÉ (B5)268
Komentář
Pro označení důležitosti kritéria „ostatní dodací podmínky“ téměř 40% respondentů zvolilo hodnotu
„středně důležité“. 46,3% respondentů označilo toto kritérium jako důležité či velmi důležité.
Důležitost tohoto kritéria do budoucna poroste (Graf č. 170).
Pokud rozdělíme odpovědi podniků dle náležitosti k odvětví a vypočteme aritmetické průměry
pro dle odvětví vytvořené skupiny, mezi průměrnými hodnotami existuje rozdíl. Ve zpracovatelském
průmyslu je aritmetický průměr odpovědí 3,3 a ve stavebnictví 3,6. Tutéž skutečnost, tzn.
vyšší důležitost kritéria v průměru ve stavebnictví ukazuje i hodnota modu a mediánu, která je ve
zpracovatelském průmyslu 3 (středně důležité kritérium) a ve stavebnictví 4 (důležité kritérium).
Ve zpracovatelském průmyslu označilo toto kritérium za zcela nedůležité 2,3% respondentů. Ve
stavebnictví však toto kritérium jako zcela nedůležité nepovažuje žádný podnik. 43,5% respondentů
ve zpracovatelském průmyslu považuje kritérium za důležité nebo velmi důležité, 57,4%
respondentů pak ve stavebnictví. Na základě dalšího testování lze určit, zda budou rozdílné průměry
i v základním vzorku podniků. Statistické testování tento rozdíl potvrzuje i pro základní
vzorek podniků.31
Aritmetický průměr, u skupin podniků vytvořených dle velikosti s rostoucí velikostí podniku,
klesá. U podniků od 50 do 99 zaměstnanců je průměr 3,5, u podniků od 100 do 249 je průměr 3,5
a u největších podniků je průměr 3,2. Je zajímavé, že modus a medián je nejvyšší u první skupiny
podniků. Jako zcela nedůležité nebo nedůležité označilo toto kritérium 11,2% podniků v této
první skupině. Ve skupině od 100 do 249 zaměstnanců byla hodnota zcela nedůležité nebo nedůležité
zastoupena ve 13,9% odpovědí, a u podniků největších (250 zaměstnanců a výše) v 19,1%
odpovědí. Jako důležité či velmi důležité bylo kritérium označeno menším procentem podniků
s 250 zaměstnanci a výše v porovnání s podniky od 100 do 249 zaměstnanců. Nejvíce respondentů
označilo kritérium jako důležité či velmi důležité v kategorii od 50 do 99 zaměstnanců. Při dalším
statistickém testování lze potvrdit, že rozdíl v důležitosti dle velikosti podniku existuje i v základním
vzorku.32
S růstem podniku klesá důležitost kritéria ostatní dodací podmínky.
V zastoupení odpovědí, pokud podniky rozdělíme do dvou skupin dle právní formy, neexistuje
výrazná odlišnost mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi.
10.5.6. Charakteristika odpovědí – kvalita produktů [x190]
Důležitost kritéria „kvalita produktů“Tabulka č. 195:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 0 0,0 0,0
Nedůležité 1 0,2 0,2
Středně důležité 12 2,8 3,1
Důležité 107 25,1 28,2
Velmi důležité 306 71,8 100,0
31 Za pomoci t-testu pro dva nezávislé průměry jsme dospěli k výsledku, že rozdíl v průměrech o velikosti – 0,26765
není způsoben výběrovou chybou s pravděpodobností téměř 100% (signifikance = 0,006). T-test však předpokládá
normální rozložení dat, v tomto případě by bylo vhodnější použít k testování průměrů neparametrických testů,
například Mann Whitneyho testu. Tento test neurčil rozdíl mezi průměry jako statisticky signifikantní.
32 Spearmanův koeficient korelace potvrdil signifikantnost vztahu mezi velikostí podniku a důležitostí kritéria platební
podmínky. Síla vztahu je – 0,112, ne tedy příliš podstatná, ale daný vztah existuje i v základním vzorku podniků.
10. DODAVATELÉ (B5) 269
Důležitost kritéria „kvalita produktů“Graf č. 177:
71,80,0 0,2 2,8 25,1
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
Komentář
Kvalita je jedním z nejdůležitějších kritérií, jak jsme si již uvedli výše na základě porovnání centrálních
charakteristik mezi jednotlivými kritérii. Jako důležité či velmi důležité označilo kritérium
kvalita produktů 96,9% respondentů. Žádný z respondentů neoznačil kritérium cena za nedůležité
či zcela nedůležité.
Ve zpracovatelském průmyslu je aritmetický průměr o málo vyšší než ve stavebnictví (4,7 ve
stavebnictví, 4,6 ve zpracovatelském průmyslu). Medián nabývá u obou odvětví hodnoty 5, tedy
velmi důležité kritérium. Opět v procentním zastoupení jednotlivých hodnot důležitosti není
mezi odvětvími výrazný rozdíl. Výsledek dalšího statistického testování nenaznačuje, že by rozdíl
v průměrech platil i pro základní vzorek podniků.33
Podle průměru pro jednotlivé velikostní kategorie, nejvyšší hodnoty aritmetického průměru dosahují
podniky nad 250 zaměstnanců. 76,4% respondentů označilo důležitost kritéria hodnotou
„důležitá a velmi důležitá“ u podniků nad 250 zaměstnanců, u podniků od 100 do 249 zaměstnanců
je to 69,4% respondentů, u podniků od 50 do 99 zaměstnanců je to 70,6% respondentů.
V zastoupení odpovědí, pokud podniky rozdělíme do dvou skupin dle právní formy, neexistuje
výrazná odlišnost mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi.
10.5.7. Charakteristika odpovědí – certifikáty jakosti dodavatele [x191]
Důležitost kritéria „certifikáty jakosti dodavatele“Tabulka č. 196:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 18 4,2 4,2
Nedůležité 41 9,7 13,9
Středně důležité 127 30,0 43,9
Důležité 122 28,8 72,6
Velmi důležité 116 27,4 100,0
33 Za pomoci t-testu pro dva nezávislé průměry jsme dospěli k výsledku, že rozdíl v průměrech o velikosti 0,10883
není způsoben výběrovou chybou s pravděpodobností téměř 91% (signifikance = 0,098). Při použití Mann
Whitneyho neparametrického testu však rozdíl mezi průměry statisticky signifikantní na hladině 95% není
(signifikance = 0,183).
10. DODAVATELÉ (B5)270
Důležitost kritéria „certifikáty jakosti dodavatele“Graf č. 178:
27,4
4,2
9,7 30,0 28,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
Komentář
Největší procento podniků označilo důležitost kritéria hodnotou „středně důležité“. Jako důležité
či velmi důležité označilo kritérium „certifikátů jakosti dodavatele“ 56,2% respondentů. 9,9% respondentů
označilo kritérium jako zcela nedůležité či důležité.
Ve zpracovatelském průmyslu je průměrná hodnota důležitosti kritéria 3,63, ve stavebnictví pak
3,71. Medián je u zpracovatelského průmyslu naopak vyšší a nabývá hodnoty 4 (důležité kritérium)
v porovnání se stavebnictvím, kde nabývá hodnoty 3 (středně důležité). Modus je pro obě
odvětví 4 (důležité kritérium). V procentním zastoupení odpovědí dle odvětví je výraznější rozdíl
u hodnoty „nedůležité“ kritérium. Ve stavebnictví považuje kritérium jako nedůležité pouze 1,2%
respondentů, ve zpracovatelském průmyslu pak 11,7% respondentů. Větší procento respondentů
se k hodnotě „středně důležité“ přiklonilo ve stavebnictví. Zbývající hodnoty odpovědí jsou přibližně
stejně zastoupeny v obou odvětvích. Při důkladnějším statistickém testování nelze potvrdit
platnost hypotézy o rozdílu průměrů v celém základním vzorku.
„Certifikáty jakosti dodavatele“ jsou dle aritmetických průměrů důležitějším kritériem u větších
podniků. S rostoucí velikostí podniků roste průměrná důležitost tohoto kritéria.34
V podnicích
od 50 do 99 zaměstnanců a od 100 do 249 zaměstnanců označilo kritérium jako důležité či velmi
důležité 53,2% respondentů. U kategorie podniků s 250 a více zaměstnanci těmito hodnotami
odpovědělo již 62,2% respondentů.
Certifikát jakosti dodavatele vnímá jako zcela nedůležité nebo nedůležité 17,3% respondentů
ze společností s ručením omezeným. U akciových společností je toto zastoupení této dopovědi
nižší (9,7%). Jako důležité nebo velmi důležité je kritérium u akciových společností považováno
větším procentem podniků než u společností s ručením omezeným. Rozdíl není nijak zásadní.35
34 Na základě výpočtu Spearmanova koeficientu korelace jsme došli k závěru, že vztah mezi velikostí podniku
a důležitostí kritéria „certifikáty jakosti dodavatele“ není signifikantní.
35 Testováním rozdílů v průměrech za pomoci t-testu dospějeme k závěru, že rozdíly v průměrech nejsou statisticky
signifikantní.
10. DODAVATELÉ (B5) 271
10.5.8. Charakteristika odpovědí – doba působení dodavatele na trhu [x192]
Důležitost kritéria „doba působení dodavatele na trhu“Tabulka č. 197:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 32 7,5 7,5
Nedůležité 104 24,5 32,1
Středně důležité 192 45,3 77,4
Důležité 84 19,8 97,2
Velmi důležité 12 2,8 100,0
Důležitost kritéria „doba působení dodavatele na trhu“Graf č. 179:
2,8
7,5 24,5 45,3 19,8
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
Komentář
Největší procento podniků (45,3%) označilo důležitost kritéria hodnotou 3, tedy střední důležitostí.
Kritérium je vnímáno jako důležité či velmi důležité 22,6% respondentů. Větší procento
podniků, resp. 32,1% respondentů, označilo kritérium jako zcela nedůležité nebo nedůležité.
Důležitost doby působení dodavatele na trhu v průměru dosahuje hodnoty 2,83 ve zpracovatelském
průmyslu. Ve stavebnictví je průměrná hodnota vyšší a dosahuje hodnoty 2,99. Modus
i medián dosahuje u obou odvětví hodnoty 3 (střední důležitost). Střední důležitost kritéria označilo
přibližně stejné procento respondentů u obou odvětví. Za spíše nedůležité považuje kritérium
„doba působení dodavatele na trhu“ větší procento respondentů ve zpracovatelském průmyslu.
Jedná se o 33,1% respondentů. Ve stavebnictví je to 27,1% respondentů. Při důkladnějším statistickém
testování nelze potvrdit platnost hypotézy o rozdílu průměrů v celém základním vzorku.
Porovnání aritmetických průměrů důležitosti kritéria dle velikosti podniku nás přivede k myšlence,
že s rostoucí velikostí roste důležitost kritéria. U podniků od 50 do 99 zaměstnanců označilo
kritérium jako důležité či velmi důležité 17,6% respondentů a u společností od 100 do 249
zaměstnanců 23,7% respondentů. U kategorie podniků nad 250 zaměstnanců hodnotami „důležité
nebo velmi důležité“ odpovědělo 26,2% respondentů. Hodnotou „zcela nedůležité nebo nedůležité“
odpovědělo 30% respondentů. S růstem velikosti podniku procentní zastoupení těchto
odpovědí klesá. Mezi podniky o velikosti 50 až 99 zaměstnanců a podniky o velikosti 250 a více
zaměstnanců je již rozdíl v procentním zastoupení odpovědí hodnotami „zcela nedůležité a nedůležité“
cca 10%. Vztah mezi velikostí podniku a důležitostí kritéria je signifikantní, tzn., že
10. DODAVATELÉ (B5)272
s vysokou pravděpodobností platí i v základním vzorku podniků.36
S růstem velikosti podniku
roste důležitost kritéria doba působení dodavatele na trhu.
U společností s ručením omezeným je kritérium doba působení dodavatele na trhu důležité
nebo velmi důležitá pro 20,7% podniků, u akciových společností pro 25,1% podniků. U akciových
společností je naopak menší procento těch, u kterých je kritérium zcela nedůležité nebo
nedůležité. U akciových společností se jedná o 26,7% podniků, u společností s ručením omezeným
se jedná o 36,2% podniků. Na základě dalšího testování lze ověřit předpoklad, zda rozdílné
průměry budou i v základním vzorku podniků. Statistické testování tento rozdíl potvrzuje i pro
základní vzorek podniků.37
10.5.9. Charakteristika odpovědí – reference jiných odběratelů [x193]
Důležitost kritéria „reference jiných odběratelů“Tabulka č. 198:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 21 5,0 5,0
Nedůležité 85 20,0 25,0
Středně důležité 185 43,6 68,6
Důležité 111 26,2 94,8
Velmi důležité 22 5,2 100,0
Důležitost kritéria „reference jiných odběratelů“Graf č. 180:
5,25,0 20,0 43,6 26,2
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
Komentář
Největší procento podniků (43,6%) označilo důležitost kritéria střední důležitostí. Jako důležité či
velmi důležité vnímá kritérium reference jiných odběratelů 31,4% respondentů. 25% respondentů
označilo důležitost kritéria hodnotami „důležité nebo velmi důležité“.
Ve stavebnictví je v průměru vyšší hodnota důležitosti než ve zpracovatelském průmyslu. Ve
zpracovatelském průmyslu je hodnota aritmetického průměru 2,99, ve stavebnictví pak 3,37.
Hodnota modu a mediánu je u obou odvětvích 3 (středně důležité). Za nedůležité nebo zcela
36 Nalezený vztah je na základě výpočtu Spearmanova koeficientu signifikantní (signifikance = 0,028). Síla vztahu
dosahuje hodnoty 0,107. Jedná se tedy o nízkou až střední míru korelace mezi velikostí podniku a daným kritériem.
37 Za pomoci t-testu pro dva nezávislé průměry jsme dospěli k výsledku, že rozdíl v průměrech o velikosti – 0,22446
není způsoben výběrovou chybou s pravděpodobností téměř 99% (signifikance = 0,012).
10. DODAVATELÉ (B5) 273
nedůležité je toto kritérium považováno ve větším procentu ve stavebnictví (14,6%) než ve zpracovatelském
průmyslu (27,5%). Naopak za důležité či velmi důležité je kritérium považováno ve
větším zastoupení ve stavebnictví (43,9%) než ve zpracovatelském průmyslu (28,4%). Na základě
dalšího testování lze ověřit předpoklad, zda rozdílné průměry, které u tohoto kritéria zaznamenaly
nejvyšší rozdíl s ohledem na ostatní kritéria, budou i v základním vzorku podniků. Statistické
testování tento rozdíl potvrzuje i pro základní vzorek podniků.38
Průměrné hodnoty za podniky rozdělené dle jejich velikosti nevykazují výrazné rozdíly a dosahují
hodnoty 3 pro aritmetický průměr, medián a modus. V procentním zastoupení odpovědí
u jednotlivých hodnot důležitosti jsou si všechny tři skupiny vytvořené podle velikost
velmi podobné.
Rozdělíme-li podniky podle právní formy podnikání, je zastoupení hodnot důležitosti velmi
podobné mezi oběma skupinami, tzn. mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením
omezeným. Pouze u akciových společností je zastoupení odpovědí „zcela nedůležité či nedůležité“
u 22,5% a u společností s ručením omezeným je zastoupení vyšší, a to 27% podniků.
10.5.10. Charakteristika odpovědí – soulad chování dodavatele s politikou společenské
odpovědnosti (CSR) podniku [x194]
Důležitost kritéria „soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnostiTabulka č. 199:
(CSR) podniku“
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 74 17,6 17,6
Nedůležité 85 20,2 37,8
Středně důležité 129 30,6 68,4
Důležité 104 24,7 93,1
Velmi důležité 29 6,9 100,0
Důležitost kritéria „soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnostiGraf č. 181:
(CSR) podniku“
6,917,6 20,2 30,6 24,7
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
Zcela
nedůležité
Nedůležité Středně
důležité
Důležité Velmi
důležité
38 Za pomoci t-testu pro dva nezávislé průměry jsme dospěli k výsledku, že rozdíl v průměrech o velikosti – 0,37170
není způsoben výběrovou chybou s pravděpodobností téměř 100% (signifikance = 0,001).
10. DODAVATELÉ (B5)274
Komentář
30,6% podniků označilo důležitost kritéria jako střední, tedy střední důležitost. Jako důležité či
velmi důležité označilo kritérium „soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti
podniku“ 31,6% respondentů. Větší procento podniků, resp. 37,8% respondentů, označilo
kritérium jako zcela nedůležité nebo nedůležité.
Důležitost kritéria „soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti podniku“
je dle hodnoty aritmetického průměru vyšší ve stavebnictví než ve zpracovatelském průmyslu.
Ve stavebnictví je hodnota aritmetického průměru 3,11, ve zpracovatelském průmyslu pak 2,75.
Hodnota modu a mediánu je jak pro stavebnictví, tak pro zpracovatelský průmysl shodná, a to 3
(středně důležité). Rozdíl v průměrech je s ohledem na rozdíly u ostatních kritérií druhý nejvyšší.
Tomuto odpovídá i rozložení odpovědí, kdy ve zpracovatelském průmyslu považuje kritérium
soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti podniku za nedůležité či zcela
nedůležité 40,6% respondentů. Ve stavebnictví je to pouze 25,9% respondentů. Za důležité či
velmi důležité je kritérium považováno ve stavebnictví u 37% respondentů,ve zpracovatelském
průmyslu pak u 30,3% respondentů. Na základě dalšího testování lze ověřit předpoklad, zda rozdílné
průměry, které u tohoto kritéria zaznamenaly nejvyšší rozdíl s ohledem na ostatní kritéria,
budou i v základním vzorku podniků. Statistické testování tento rozdíl potvrzuje i pro základní
vzorek podniků.39
Průměrné hodnoty za podniky rozdělené dle jejich velikosti, nevykazují výrazné rozdíly a dosahují
hodnoty cca 2,8 pro aritmetický průměr, medián a modus nabývají hodnoty 3. V procentním
zastoupení odpovědí u jednotlivých hodnot důležitosti jsou si všechny tři skupiny vytvořené
podle velikost velmi podobné.
Právní forma podnikání není kritériem, které by podniky předurčovalo k rozdílným odpovědím
ohledně důležitosti kritéria. Zastoupení odpovědí je přibližně stejné jak pro akciové společnosti,
tak pro společnosti s ručením omezeným.
10.6. Diskuse
Řízení dodavatelských vztahů hraje důležitou roli například při snaze minimalizovat náklady.
Celkové náklady jsou z velké části tvořeny náklady na nakoupené zboží či služby (Gadde,
Håkansson, 2002, s. 4). V jakém poměru jsou tvořeny, závisí na odvětví, ve kterém podniky působí,
jak Gadde a Håkansson uvádějí. Výběr dodavatele tedy může ovlivnit přímé náklady resp. cenu
nakupovaného zboží. Výběr dodavatele však může ovlivnit nejen cenu, ale i kvalitu dodávaných
produktů a tak i kvalitu nabízených produktů. Výběru dodavatele resp. kritériím výběru dodavatele
proto bude v dalších fázích výzkumu věnována významná pozornost.
Vedle odvětví resp. v kombinaci s odvětvím lze předpokládat, že na řízení dodavatelských vtahů
může mít vliv i velikost podniku. Analýza získaných dat pro skupiny rozdělené dle kritérií velikost
podniku a odvětví, ve kterém podniky působí, se v některých případech ukázala opravdu jako přínosná.
Bylo zjištěno, že v některých případech se odpovědi podniků liší v závislosti na velikosti
podniku a v závislosti na odvětví. Právní forma podnikání se neukázala jako klíčový faktor, který
by ovlivňoval způsoby řízení vztahů s dodavateli a tak odlišoval odpovědi podniků dle skupiny,
do jaké náleží. Vztahy mezi kritérii (konkrétně kritériem velikost podniku) a proměnnými byly
testovány za pomoci Spearmanova koeficientu korelace v případech, kde se z tabulky četností dalo
usuzovat na určitý vztah. V případě právní formy podnikání a zpracovatelského průmyslu byl
39 Za pomoci t-testu pro dva nezávislé průměry jsme dospěli k výsledku, že rozdíl v průměrech o velikosti – 0,34641
není způsoben výběrovou chybou s pravděpodobností 99% (siginikance = 0,010).
10. DODAVATELÉ (B5) 275
používán převážně t-test pro testování statistické významnosti rozdílů mezi průměry v rámci dvou
skupin. V omezených případech byl použit i Mann Whitneyův neparametrický test pro testování
statistické významnosti rozdílů mezi průměry. Tento test je poněkud přísnější než t-test.
Na tomto místě se pokusíme shrnout některé z problémů a zajímavých výsledků, které byly spojeny
s analýzou. Problém nastal při vyhodnocování odpovědí, kde byly odpovědi rozděleny dle
typu dodavatele na velkoobchod, maloobchod, dodavatelé mimo koncern a dodavatelé v rámci
koncernu. Ukázalo se, že některé podniky odpovídaly v rámci možnosti dodavatelé v rámci koncernu
a mimo koncern, aniž by byly součástí koncernu. Tento typ problému lze vyřešit před vyhodnocováním
dat jejich očištěním. Obdobný problém nastal i u koncernových podniků, kde se
některé pokoušely rozlišovat i mezi maloobchodem a velkoobchodem. Jiné koncernové podniky
zase odpovídaly pouze v rozmezí dodavatelé mimo koncern a dodavatelé v rámci koncernu a my
tak postrádáme informaci, zda se nejedná například o maloobchod či velkoobchod. Kategorie „dodavatelé
mimo koncern“ a kategorie „dodavatelé v rámci koncernu“ tak měla být ještě rozdělena
na velkoobchod a maloobchod. Problém tak nastal při vyhodnocování otázek B5.1. a B5.2.
Nyní přistoupíme k některým zajímavým poznáním na základě provedené analýzy. Objem nákupu
od velkoobchodu klesá s velikostí podniku. Pearsonův koeficient korelace potvrdil negativní
vztah mezi velikostí podniku a objemem nákupu od velkoobchodu. Tato skutečnost může být vysvětlena
několika způsoby. Velké společnosti jsou více strukturované a může tak u nich existovat
vyšší autonomie v nákupech u jednotlivých obchodních jednotek, která určitým způsobem znevýhodňuje
nákupy od velkoobchodu, resp. nepřináší takové úspory, jako kdyby podnik nakupoval
pro všechny organizační jednotky hromadně. Navíc mohou být dodávky více specifické (bohužel
se ve vzorku podniků neprojevilo, že s růstem velikosti podniku roste i specifičnost dodávek). Jiné
vysvětlení je, že pro velké podniky nejsou úspory z rozsahu tak důležitým kritériem při volbě typu
dodavatele.
S tímto zjištěním souvisí i naše další zjištění, a to, že s růstem podniku klesá stabilita dodavatelů.
Větší podniky mění své dodavatele častěji než menší podniky. To může být opět dáno vyjednávací
sílou odběratele, která je u velkých podniků větší, závislost na dodavateli je menší a mohou si tedy
dovolit ve větší míře měnit dodavatele než je tomu v případě menších podniků. Přesto v průměru
za všechny podniky ve vzorku je stabilita dodavatelů z velkoobchodu vyšší než stabilita dodavatelů
z maloobchodu.
Zajímavé jsou i výsledky ohledně původu dodavatelů konkrétně regionálních dodavatelů. Malé
podniky nakupují ve větší míře od regionálních dodavatelů než v případě velkých podniků, které
směřují svoje nákupy do ostatního tuzemska popřípadě do zahraničí. Nákup od zahraničních dodavatelů
je výrazně menší oproti tuzemským dodavatelům. Podle trendů se však očekává nárůst
dodávek od zahraničních dodavatelů.
Výběr a hodnocení dodavatele je součástí řízení vztahů s dodavateli. Jako nejdůležitější se při
výběru dodavatele ukázalo kritérium cena a kvalita. Håkansson a Wootz (1975) ve svém výzkumu,
ve kterém zjišťovali důležitost kvality při výběru dodavatele, kvalitě naopak nepřiřkli příliš
vysokou významnost. Kvalita měla větší významnost v odvětvích s vysokou úrovní nejistoty. Lze
předpokládat, že úroveň nejistoty, je dána charakterem odvětví, ve kterém podniky působí. Zde se
tedy otevírá prostor k dalším analýzám. Cena měla v tomto výzkumu největší významnost, a to
hlavně naopak v odvětvích s nízkou mírou nejistoty.
276
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 277
11. Společenská odpovědnost, kodexy,
certifikáty (B6)
11.1. Formy společenské odpovědnosti podniku
11.1.1. Charakteristika otázky
B6.1. Kterými formami se Váš podnik angažuje ve smyslu tzv. společenské
odpovědnosti (CSR)?
Otázka se zabývala stavem využívání jednotlivých forem CSR. Respondenti byli dotázáni na 6
nejběžnějších forem CSR, a to na: firemní dobrovolnictví (x199), dárcovství (x200), firemní nadace
(x201), partnerské programy (x202), sponzoring (x203) a snižování dopadů na životní prostředí
(x204). Jelikož jsme se nemohli domnívat, že jsou respondenti plně seznámeni se všemi
formami CSR1
, byly vedle jednotlivých forem CSR uvedeny příklady, jakých podob mohou tyto
formy nabývat a tazatelé byli v této oblasti speciálně vyškoleni. V případě, že respondent či tazatel
nebyl schopen zařadit aktivitu podniku pod jednu ze zmíněných 6 kategorií, zapsal tazatel
tuto aktivitu do kolonky jiné formy (x205). Tato kolonka nebyla pro účely této výzkumné zprávy
vyhodnocována.
Z výše uvedeného vyplývá, že se jednalo o baterii otázek, tj. o soustavu uzavřených otázek,
s možností výběru mezi variantami ANO, NE. Získané proměnné jsou z hlediska různých členění
nominálního a dichotomického typu.
1 Nedotazovali jsme se v podnicích specialistů na tuto oblast, ale obecně členů vrcholového vedení.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY278
11.1.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Využívání jednotlivých forem CSR – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 200:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně
Celkem
Procentně
CelkemAno Ne Ano Ne
x203 Sponzoring 345 79 424 81,4 18,6 100,0
x204 Snižování dopadů na životní prostřední 317 95 412 76,9 23,1 100,0
x200 Firemní dárcovství 311 105 416 74,8 25,2 100,0
x202 Partnerské programy 99 310 409 24,2 75,8 100,0
x199 Firemní dobrovolnictví 81 328 409 19,8 80,2 100,0
x201 Firemní nadace 16 397 413 3,9 96,1 100,0
Využívání jednotlivých forem CSR – výběrový soubor celkem. Odpovědi ano v procentechGraf č. 182:
19,8 3,981,4 76,9 74,8 24,2
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
x203 x204 x200 x202 x199 x201
Komentář
Tabulka č. 200 zobrazuje jak v absolutním tak v procentuálním vyjádření2
využívání jednotlivých
forem CSR. V průměru na tuto baterii otázek odpovědělo 96% respondentů. Pro přehlednější
orientaci bylo upraveno pořadí, v jakém jsme se na jednotlivé formy dotazovali, tj. v tabulce jsou
zobrazeny formy od nejvíce využívaných po nejméně využívané.
Graf č. 182 zobrazuje pouze četnosti odpovědí ano v této baterii otázek v procentním vyjádření.
I zde bylo pro přehlednější orientaci v grafu upraveno pořadí, v jakém jsme se na jednotlivé formy
ptali, tj. i v grafu jsou zobrazeny formy od nejvíce využívaných po nejméně využívané.
Podíváme-li se na graf, je z něj patrné, že lze jednotlivé formy CSR podle míry využívání rozdělit
na tři skupiny. První skupinu tvoří podniky nejvíce využívané formy – sponzoring, aktivity zaměřené
na snižování dopadů na životní prostředí a firemní dárcovství. Jako nejvyužívanější forma
se ukázal sponzoring, u nějž 345 respondentů ze 424 (tj. 81,4%) uvedlo, že jejich podnik tuto formu
využívá. Za sponzoring se se ztrátou 4,4% umístily aktivity zaměřené na snižování dopadů na
životní prostředí. Dárcovství, které využívá 74,8% dotazovaných podniků, se umístilo na 3. místě.
Druhou skupinu tvoří formy, které vyžadují aktivnější zapojení podniku do dané činnosti, a to –
partnerské programy a firemní dobrovolnictví. Tyto formy ztrácejí za první skupinou v průměru
2 Jelikož počty podniků odpovídajících na využívání jednotlivých forem CSR mírně kolísaly, byla pro zobrazení
a možnost porovnání využití jednotlivých forem CSR použita tzv. validní procenta.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 279
55,7%. 99 respondentů ze 409 (tj. 24,2%) uvedlo, že jejich podnik využívá partnerské programy,
81 respondentů ze 409 (tj. 19,8%) využívá firemní dobrovolnictví. Do poslední skupiny spadají
firemní nadace, které jsou využívány zcela minimálně – v našem vzorku se touto formou CSR
angažuje pouze 3,9% podniků.
Při zkoumání, zda příslušnost podniku k určitému odvětví ovlivňuje výběr forem angažovanosti
v CSR, jsme využili umělou proměnnou, která rozdělila vyšetřované podniky na dvě odvětví –
zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Z analýzy vyplynulo, že podniky ze zpracovatelského průmyslu
svou volbou forem CSR kopírují rozložení využívání forem CSR zjištěné za celý výběrový
soubor. U podniků ze stavebnictví však došlo k zaměnění 2. a 3. pozice3
a k silnějšímu využívání
forem CSR z první skupiny oproti výsledkům za celý výběrový soubor, a tudíž i oproti výsledkům
ze zpracovatelského průmyslu.
Dále byl ověřován předpoklad, že volba forem CSR závisí na velikosti podniku. Při zjišťování
velikosti podniku byla použita umělá proměnná, která podniky rozřadila do tří skupin podle počtu
zaměstnanců4
. Vezmeme-li v úvahu pouze odpovědi ano na výše popisovanou baterii otázek,
můžeme prohlásit, že i zde lze podle četnosti využívání jednotlivých forem CSR podržet rozdělení
forem CSR na tři výše uvedené skupiny.
U první skupiny forem CSR, kam spadají sponzoring, aktivity zaměřené na snižování dopadu
na životní prostředí a firemní dárcovství, lze konstatovat, že rozdíly ve využívání jednotlivých forem
CSR podle velikosti podniku jsou minimální. To samé platí i pro třetí skupinu forem, kam
patří firemní nadace. I zde jsou rozdíly ve využívání této formy minimální5
.
Poněkud jiná situace nastává u druhé skupiny, kam patří partnerské programy a firemní dobrovolnictví.
Zde výsledky naznačují možnou závislost mezi velikostí podniku a těmito formami
CSR, resp. ukazují, že míra využívání těchto forem roste s velikostí podniku. Největší rozdíly ve
využívání se ukázaly u partnerských programů, které využívá 12,9% podniků s 50–99 zaměstnanci,
23% podniků se 100–249 zaměstnanci a 37,5% podniků s 250 a více zaměstnanci.
Analýza dále ukázala, že nemá většího smyslu zkoumat závislost výběru konkrétních forem
CSR na právní formě podniku. Dalo by se říci, že uváděné četnosti v kontingenčních tabulkách
kopírují výše naznačenou závislost mezi volbou určité formy CSR a velikostí podniku6
, jelikož
společnosti s ručením omezeným jsou ve vyšetřovaném vzorku zastoupeny spíše menšími a středními
podniky (82,6% z 242 podniků), zatímco akciové společnosti spíše podniky středními až
velkými (80,5% ze 190 podniků).
3 Na druhé pozici se umístilo firemní dárcovství a třetí pozici obsadily aktivity směřující k snižování dopadů na životní
prostředí.
4 Proměnná rozdělila podniky na podniky s 50–99 zaměstnanci, podniky se 100–249 zaměstnanci a podniky s 250
a více zaměstnanci.
5 Částečně se odlišují pouze podniky s 50–99 zaměstnanci, které tuto formu angažovanosti využívají nejméně ze
všech dotazovaných podniků (využívá ji pouze 2,4% podniků z této kategorie, zatímco z druhé kategorie ji využívá
4,2% podniků a z třetí 4,9% podniků).
6 Měřeno dle počtu zaměstnanců.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY280
11.2. Podporované oblasti
11.2.1. Charakteristika otázky
B6.2. Ve kterých oblastech se Váš podnik těmito způsoby angažuje?
Otázka se zaměřovala na postihnutí podporovaných oblastí a míry zapojení do aktivit CSR v té
které oblasti. Respondenti byli dotázáni na 6 nejběžněji podporovaných oblastí, a to na: zdravotnictví
(x206), sociální péči (x207), sport (x208), kulturu (x209), vzdělávání (x210) a životní prostředí
(x211). V případě, že respondent nenašel v nabízených variantách oblast, na kterou se jeho
podnik zaměřuje, zapsal tazatel tuto oblast do kolonky jiné. Tato kolonka nebyla pro účely této
výzkumné zprávy vyhodnocována.
Otázka bylo koncipována jako baterie uzavřených škálových otázek s možností odpovědi z výběru
mezi variantami 1, 2 a 3. Odpověď 1 znamenala, že se podnik v dané oblasti vůbec neangažuje,
nebo jen velmi epizodicky, odpověď 3 znamenala, že se podnik v dané oblasti angažuje
velmi významně a systematicky. Odpověď 2 nebyla explicitně vyjádřena, ale dá se předpokládat,
že zastupuje odpověď: „Podnik se v dané oblasti angažuje průměrně“. Získané proměnné jsou
z hlediska různých členění ordinálního a množného typu.
11.2.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Ukazatelé centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 201: x206 až x211 – výběrový soubor celkem
x206
Zdravotnictví
x207
Sociální péče
x208
Sport
x209
Kultura
x210
Vzdělávání
x211
Životní prostředí
Průměr 1,5 1,8 2,1 1,8 1,8 1,8
Medián 1 2 2 2 2 2
Modus 1 2 2 2 2 1
Sm. odchylka 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8
Míra angažovanosti u podporovaných oblastí – výběrový soubor celkem.Tabulka č. 202:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně
Celkem
Procentně
Celkem1 2 3 1 2 3
x208 Sport 98 183 127 408 24,0 44,9 31,1 100,0
x207 Sociální péče 148 185 61 394 37,6 46,9 15,5 100,0
x209 Kultura 154 190 61 405 38,0 46,9 15,1 100,0
x210 Vzdělávání 153 180 63 396 38,6 45,5 15,9 100,0
x211 Životní prostředí 165 147 83 395 41,8 37,2 21,0 100,0
x206 Zdravotnictví 228 120 44 392 58,2 30,6 11,2 100,0
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 281
Míra podporovaných oblastí – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentechGraf č. 183:
x206
x210
x211
x209
x208
x207
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
1
2
3
Komentář
Tabulka č. 201 zobrazuje výsledky z popisné statistické analýzy – průměry, mediány, módy a směrodatné
odchylky jednotlivých odpovědí. Podíváme-li se na hodnoty v tabulce, lze konstatovat,
že se podniky v průměru v daných oblastech angažují průměrně7
. Na druhé straně je však nutné
si povšimnout hodnot směrodatných odchylek, které jsou poměrně vysoké, což znamená,
že se jednotlivé odpovědi značně liší. Z tohoto důvodu nelze z daných výsledků učinit nějaký
obecný závěr.
Jak Tabulka č. 202 tak i Graf č. 183 zobrazují četnosti odpovědí na míru angažovanosti podniků
v jednotlivých oblastech8
. V průměru na tuto souhrnnou otázku odpovědělo 398 respondentů,
tj. 92,1% dotazovaných. Z výsledků je patrné, že nejvíce podporovanou oblastí je sport.
Ze 408 podniků, které na tuto otázku odpověděly, se jich v této oblasti angažuje průměrně 44,9%
a velmi významně a systematicky 31,1%, což je také nejvyšší dosažené skóre ve variantě odpovědi
3 za všechny oblasti. Na proti tomu ve zdravotnictví se nadpoloviční většina odpovídajících
podniků neangažuje vůbec, nebo jen velmi epizodicky. Velmi významně a systematicky se této
oblasti věnuje vůbec nejméně podniků – 11,2%. Podpora sociální péče, kultury a vzdělávání je
víceméně vyrovnaná.
V další fázi jsme zkoumali, zda existuje vztah mezi podporou určité oblasti a příslušností podniku
k určitému oboru. Pro rozdělení podniků dle odvětví jsme použili umělou proměnnou, které
byla popsána v komentáři kapitoly 11.1.2. Analýza odhalila, že k určitým rozdílům ve volbě oblastí
v závislosti na příslušnosti k odvětví dochází, byť první a poslední místo obsadily stejné oblasti
u obou skupin – sport a zdravotnictví.
Použijeme-li pro vytvoření pořadí součet četností odpovědí 2 a 3 v procentním vyjádření u jednotlivých
oblastí, můžeme konstatovat, že podniky ve zpracovatelském průmyslu z předložených
možností nejvíce podporují oblast sportu, následně sociální péči, vzdělávání, životní prostředí,
kulturu a s velkým odstupem ukončuje toto pořadí oblast zdravotnictví. Podniky ve stavebnictví
také, jak již bylo řečeno, nejčastěji podporují oblast sportu, pak ovšem následuje z předložených
možností kultura. Na ni navazuje s relativně větším odstupem oblast sociální péče, vzdělávání a životního
prostředí. S velkým odstupem končí pořadí oblast zdravotnictví.
Rozdíly jsou patrné i v procentuálním rozložení odpovědí. První oblast dle zmíněného pořadí
podporuje 72,8% podniků ve zpracovatelském průmyslu a 88,9% podniků ve stavebnictví.
7 S výjimkou zdravotnictví, kde je průměr 1,5 a medián s modem 1, což znamená, že se v této oblasti podniky
angažují nejméně a životního prostředí, kde je nejčastěji uváděná odpověď 1 – viz příslušná hodnota módu.
8 Oblasti byly seřazeny na základě výše hodnoty získané součtem % v odpovědích 2 a 3.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY282
Druhou oblast ve zpracovatelském průmyslu podporuje už pouze 60,8% podniků9
, zatímco ve
stavebnictví je to 80,0% podniků. Naopak téměř shodných výsledků dosahují podniky v podpoře
poslední oblasti (41,9% vs. 41,3%).
Dále jsme šetřili, zda se nějakým způsobem mění míra podpory jednotlivých oblastí v závislosti
na velikosti podniku. K rozdělení podniků dle velikosti jsme znovu využili umělou proměnnou popisovanou
v komentáři kapitoly 11.1.2. Analýza shromážděných dat však žádnou závislost neukázala.
Závislost jsme také neprokázali mezi mírou podpory jednotlivých oblastí a právní formou.
11.3. Vlastnictví kodexů
11.3.1. Charakteristika otázky
B6.4. Uveďte, jaké kodexy Váš podnik přijal, resp. uvažuje o jejich přijetí.
Otázka zkoumala vlastnictví nejběžnějších kodexů – etického kodexu (x216) a kodexu správy
(x217). Vlastnictví jiného kodexu pokrývala položka (x218) – jiné kodexy. U všech kodexů se zkoumalo
vlastnictví v současné době a pokud respondent uvedl, že určitý kodex nevlastní, šetřilo se
dále, zda podnik respondenta usiluje o jeho získání do cca 1 roku. U položek x216 a x217 byly
respondentům předloženy dvě varianty odpovědí – 1 ano a 2 ne jak u oblasti současný stav, tak
u oblasti úsilí o získání kodexu do cca 1 roku. U položky x218 byla respondentům nabídnuta pouze
odpověď 1 ano jak u oblasti současný stav, tak u oblasti úsilí o získání kodexu do cca 1 roku.
Pokud respondent vybral tuto odpověď u oblasti současný stav, tazatel položil otázku „Pokud ano,
uveďte jaké?“ a odpověď slovně zapsal do položky x219. Pokud respondent vybral tuto odpověď
u oblasti úsilí o získání kodexu do cca 1 roku, tazatel položil taktéž otázku „Pokud ano, uveďte
jaké?“ a odpověď slovně zapsal do položky x220. Položky x21810
–x220 nebyly pro účely této výzkumné
zprávy vyhodnocovány.
Otázka B6.4. byla koncipována jako baterie otázek. U položek x216 a x217 se jednalo o soustavu
uzavřených otázek s možností výběru mezi variantami ANO, NE, u položky x218 byla uzavřená
otázka použita v kombinaci s otázkou otevřenou. Získané proměnné jsou z hlediska různých
členění nominálního a některé též dichotomického typu.
11.3.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Vlastnictví kodexů – současný stav – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 203:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Celkem Procentně Celkem
Ano Ne Ano Ne
x216 Etický kodex 136 275 411 33,1 66,9 100,0
x217 Kodex správy 52 344 396 13,1 86,9 100,0
x218 Jiné kodexy 76 × × × × ×
9 O druhé místo se ve vytvořeném pořadí dělí dvě oblasti, u obou dosáhl součet četností odpovědí 2 a 3 v procentním
vyjádření 60,8%.
10 U této položky byla zjišťována pouze četnost odpovědí, kategorizace prováděna nebyla.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 283
Vlastnictví kodexů – do cca 1 roku – výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutněTabulka č. 204:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně
Celkem
Procentně
CelkemAno Ne Ano Ne
x216 Etický kodex 41 230 271 15,1 84,9 100,0
x217 Kodex správy 15 281 296 5,1 94,9 100,0
x218 Jiné kodexy 13 × × × × ×
Vlastnictví kodexu – proměnnéGraf č. 184: x216 a x217, pouze odpovědi ano, současný stav a cca do
1 roku – výběrový soubor celkem. Odpovědi v procentech
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
x216 Etický kodex x217 Kodex správy
V současnosti
Do 1 roku
Komentář
Tabulka č. 203 zobrazuje stav vlastnictví různých kodexů podniky v současné době. Z dat vyplývá,
že nadpoloviční většina zkoumaných podniků žádné kodexy nevlastní. Z těch, co nějaké
vlastní, 33,1% uvádí, že vlastní etický kodex. Vlastnictví kodexu správy uvádí pouze 13,1%
dotazovaných podniků. Z těch, co odpověděly, že určitý kodex v současné době nevlastní, jen
zlomek uvažuje o jeho přijetí do 1 roku – viz Tabulka č. 204. Srovnání četností odpovědí ano
na vlastnictví etických kodexů a kodexů správy v současnosti a na záměr jejich přijetí do 1 roku
v procentním vyjádření vyjadřuje Graf č. 184. Na základě analýzy dat lze vyvodit, že vlastnictví
kodexů není mezi podniky příliš rozšířené a ani v blízké době11
se nedá očekávat dramatický nárůst
jejich vlastnictví.
Dále jsme zkoumali, zda vlastnictví kodexu či úsilí o jeho přijetí do 1 roku ovlivňuje příslušnost
podniku k určitému odvětví. Pro rozdělení podniků dle odvětví jsme použili umělou proměnnou,
které byla popsána v komentáři kapitoly 11.1.2. Žádná závislost se mezi proměnnými
neprokázala.
Naopak analýza výsledků ukazuje určitou závislost vlastnictví kodexu v současné době na velikosti
podniku12
– a to u etického kodexu, který vlastní 28,1% podniků s 50–99 zaměstnanci,
30,5% podniků se 100–249 zaměstnanci a dokonce 41,5% podniků s 250 a více zaměstnanci.
Ukazuje se, že jeho vlastnictví stoupá s růstem velikosti podniku. Popisovaná závislost však není
prokazatelná u vlastnictví kodexu správy. Při zjišťování závislosti úsilí o přijetí kodexu do 1 roku
11 Do 1 roku.
12 K rozdělení podniků dle velikosti jsme znovu využili umělou proměnnou popisovanou v komentáři kapitoly 11.1.2.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY284
na velikosti podniku se však závislost nepotvrdila, byť u úsilí o přijetí kodexu správy do 1 roku se
projevuje určitý trend růstu úsilí o přijetí s růstem velikosti podniku.
Následně byla šetřena závislost vlastnictví kodexu či úsilí o jeho přijetí do 1 roku na právní formě
podniku. Analýza dat však žádnou závislost neprokázala ani u vlastnictví kodexu ani u úsilí
o jeho přijetí do 1 roku.
11.4. Vlastnictví certifikátů
11.4.1. Charakteristika otázky
B6.5. Uveďte, jaké certifikáty jakosti Váš podnik získal, resp. usiluje o jejich získání.
Prostřednictvím otázky B6.5. bylo zjišťováno, kolik podniků vlastní vyjmenované certifikáty.
Respondenti uvádí, zda v současné době příslušným certifikátem disponují, u každého certifikátu
vybírají z odpovědí „ano“ a „ne“. Pokud je vybrána odpověď „ne“ – v současnosti podnik certifikát
nevlastní, pak je položena otázka, zda v budoucnosti, v časovém horizontu jednoho roku, usiluje
o získání příslušné normy. Zde opět respondenti vybírají z odpovědí „ano“ nebo „ne“.
Vyjmenovanými certifikáty jsou: ISO 9000 (x221), ISO 14000 (x222), ISO 17799, BS 7799
(x223), OHSAS 18001 (x224), SA 8000 (x225), QS 9000 (x226), VDA 6 (x227), ISO/TS 16949
(x228), AS/EN 9100 (x229), TL 9000 (x230), HACCP (x231). Pro potřeby tazatele i respondenta
je u každého certifikátu uvedena jeho krátká charakteristika. Všechny proměnné získané z otázky
B6.5. jsou nominálními proměnnými.
11.4.2. Charakteristika odpovědí na otázku celkem
Vlastnictví certifikátů (současný stav) – výběrový soubor celkem. Odpověď „ano“Tabulka č. 205:
absolutně a v procentech
Certifikát
Současný stav
Absolutně Procentně
ISO 9000 362 86,2
ISO 14000 177 44,0
ISO 17799 8 2,2
OHSAS 18001 66 17,5
SA 8000 7 1,9
QS 9000 7 1,9
VDA 6 12 3,3
ISO/TS 16949 25 6,8
AS/EN 9100 4 1,1
TL 9000 2 0,5
HACCP 33 8,9
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 285
Vlastnictví certifikátů (současný stav) – výběrový soubor celkem. Odpověď „ano“Graf č. 185:
v procentech
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
ISO
9000
ISO
14000
ISO
17799
OHSAS
18001
SA
8000
QS
9000
VDA 6 ISO/TS
16949
AS/EN
9100
TL
9000
HACCP
Snaha získat certifikát do jednoho roku – výběrový soubor celkem. Odpovědi „ano“Tabulka č. 206:
absolutně a v procentech
Certifikát
Budoucí stav
Absolutně Procentně
ISO 9000 21 16,3
ISO 14000 64 26,8
ISO 17799 23 7,5
OHSAS 18001 64 22
SA 8000 5 1,6
QS 9000 3 1,0
VDA 6 6 1,9
ISO/TS 16949 13 4,3
AS/EN 9100 2 0,6
TL 9000 0 0,0
HACCP 2 0,7
Snaha získat certifikát do jednoho roku – výběrový soubor celkem. Odpověď „ano“Graf č. 186:
v procentech
0 %
10 %
20 %
30 %
50 %
40 %
ISO
9000
ISO
14000
ISO
17799
OHSAS
18001
SA
8000
QS
9000
VDA 6 ISO/TS
16949
AS/EN
9100
TL
9000
HACCP
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY286
Komentář
Nejrozšířenějším certifikátem ve zkoumaných podnicích je jednoznačně ISO 9000, norma zaměřená
na management jakosti. V současnosti jej vlastní plných 86,2% podniků ve zkoumaném vzorku.
Dále by certifikát v blízké budoucnosti rádo implementovalo dalších 16,3% podniků z těch,
kteří jím prozatím nedisponují. Na základě uvedeného lze usoudit, že se norma ISO 9000 v českém
konkurenčním prostředí stává nezbytností.
Relativně rozšířenou normou je také ISO 14000, které specifikuje požadavky na systém environmentálního
managementu. V současnosti disponuje tímto certifikátem 44% zkoumaných podniků.
Procentuální zastoupení podniků, které usilují o ISO 14000 do jednoho roku, je poměrně
významné – plných 26,8% podniků. Lze tedy konstatovat, že v současnosti probíhá proces hromadnějšího
implementování normy ISO 14000 do podniků.
Méně výrazně je zastoupena norma OHSAS 18001, která specifikuje požadavky na systém řízení
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ve zkoumaném vzorku bylo identifikováno 17,5% držitelů
tohoto certifikátu. Poměrně významný je ale podíl podniků, které tuto normu chtějí zavést
do jednoho roku (22%).
Ostatní certifikáty jsou v podnicích rozšířeny výrazně méně. HACCP je systém zajišťující zdravotní
nezávadnost potravin a v současnosti jej vlastní 8,9% subjektů ve zkoumaném vzorku, zavádět
jej dále chtějí – absolutně – jen 2 podniky. Necelých 7% respondentů disponuje certifikátem
ISO/TS 16949, který specifikuje požadavky automobilového průmyslu na jakost. Do jednoho
roku by jej rádo získalo 4,3% podniků.
Zbylé normy jsou zastoupeny v podnicích jen v řádu jednotek. ISO 17799 vlastní v současnosti
8 podniků, nicméně lze očekávat nárůst počtu těchto norem, neboť o něj bude v blízké době usilovat
7,5% podniků. Certifikátem SA 8000 disponuje v současnosti 7 respondentů a plánuje jej
zavést dalších 5 subjektů. Normu QS 9000 v současnosti vlastní, absolutně vyjádřeno, 7 podniků
a další 3 subjekty o ni budou usilovat. Certifikát VDA 6 vlastní 12 respondentů a 6 dalších by jej
rádo implementovalo do jednoho roku. Certifikátem leteckého průmyslu AS/EN 9100 disponují
4 subjekty a 2 podniky plánují jeho implementaci. TL 9000 je vlastněn dvěma podniky a žádný
další o něj nebude prozatím usilovat.
Dále byl zkoumán výskyt certifikátů v rámci zpracovatelského průmyslu jako celku a stavebnictví.
Jednoznačně lze říci, že stavební podniky disponují certifikáty ISO 9000 a ISO 14000 ve
vyšší míře ve srovnání se zpracovatelským průmyslem. Certifikát ISO 9000 je zaveden dokonce
ve 100% podniků stavebního průmyslu. Ve zpracovatelském průmyslu disponuje touto normou
82,8% podniků. V budoucnosti jej ale chtějí získat i další podniky (18,4% z těch, které jej prozatím
nevlastní).
Také vlastnictví normy ISO 14000 je výrazně vyšší ve stavebnictví, disponuje jím plných 85%
podniků tohoto odvětví. Z podniků, které certifikát prozatím nevlastní, by jej v budoucnosti rádo
implementovalo 27,3% subjektů. V podnicích zpracovatelského průmyslu se norma ISO 14000
vyskytuje o poznání méně, v současnosti je zavedena ve 33,9% organizací. Do jednoho roku plánuje
tuto normu zavést dalších 26,7% podniků.
Certifikát OHSAS 18001 rovněž převažuje ve stavebních podnicích, kde jej v současné době
vlastní 50,7% subjektů. Poměrně velký je také zájem podniků, které prozatím touto normou nedisponují,
do budoucna ji plánuje zavést 42,5% podniků. Ve zpracovatelském průmyslu bylo
identifikováno jen 9,2% organizací již disponujících certifikátem OHSAS 18001 a v blízké budoucnosti
jej hodlá zavést 18,7% ze zbylých podniků.
Zpracovatelský průmysl má převahu ve vlastnictví certifikátů ISO/TS 16949 a HACCP. To je
pochopitelně způsobeno tím, že se jedná o normy specifických oborů, které spadají do zpracovatelského
průmyslu. Certifikát ISO / TS 16949 je zaveden v 8,2% podniků zpracovatelského průmyslu
a dále jej hodlá zavést dalších 5,2% podniků. Ve stavebnictví se tento certifikát nevyskytuje.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 287
Norma HACCP je implementována v 10,3% zpracovatelských podniků (jde o normu potravinářského
průmyslu) a jeden certifikát se vyskytuje i ve stavebnictví.
Ostatní certifikáty jsou zastoupeny řádově v jednotkách, nicméně převážně se vyskytují v podnicích
zpracovatelského průmyslu.
Rozdělíme-li podniky dle velikosti, pak nejsou rozdíly mezi výskyty certifikátů v jednotlivých
skupinách příliš významné. Nutno ale poznamenat, že v podnicích s více jak 250 zaměstnanci je
většina certifikátů zastoupena ve větší míře ve srovnání s podniky s 50–99 zaměstnanci, ale i oproti
subjektům se 100–249 zaměstnanci, zde ale rozdíly nejsou tak významné.
Byla analyzována také souvislost právní formy a vlastnictví certifikátů. Ukazuje se, že rozdíly ve
vlastnictví certifikátů mezi společnostmi s.r.o. a akciovými společnostmi nejsou významné.
11.5. Diskuse
Sekce B6. dotazníku se vztahovala k problematice společenské odpovědnosti podniků a měla za
úkol zjistit, zda podniky využívají jednotlivé formy CSR, které oblasti těmito formami podporují
a s jakou intenzitou. Dále zkoumala, které kodexy podniky vlastní a jaké je jejich úsilí o získání
kodexů do 1 roku. U každé proměnné byla nejdříve popsána četnost výskytu jednotlivých odpovědí
a následně šetřena závislost na 3 proměnných – OKEČ, velikosti podniku a právní formě.
V neposlední řadě byla pozornost věnována problematice certifikátů.
Z dotazování vyplynulo, že jednotlivé formy CSR dle využití lze rozdělit do tří skupin. Do
první skupiny, kam patří nejvyužívanější formy CSR, se zařadil sponzoring, aktivity zaměřené na
snižování dopadů na životní prostředí a filantropie. Zcela nejvyužívanější formou CSR je sponzoring.
Důvodem výběru této formy může být, že se jedná o již relativně známou formu13
a také
to, že nevyžaduje nějaké aktivnější zapojení podniku do podporované aktivity. To samé lze říci
i o dárcovství, do kterého se podniky v ČR také zapojují převážně pasivní formou – tj. darování
finanční hotovosti či materiálních věcí (ANGES, 2004). Podle Centra inovací a rozvoje bývá CSR
často omezena právě na tyto dvě formy (CIR, 2006, s. 15), což v zásadě vychází i z našich výsledků,
ze kterých jasně vyplývá, že vedle aktivit zaměřených na snižování dopadů na životní prostředí
jsou tyto dvě formy CSR jednoznačně nejvyužívanější. K podobným závěrů došlo i BLF – byť na
vzorku malých a středních podniků (BLF, 2006, s. 7). Podobnost výsledků těchto výzkumů naznačuje,
že naše zjištění ohledně existence skoro nulových rozdílů ve využívání těchto forem v závislosti
na velikosti podniků by mohlo být správné.
U zjištěného vyššího zájmu o aktivity vedoucí ke snižování dopadů na životní prostředí14
je
otázkou, zda tyto aktivity nejsou pouze dokladem rozsáhlé legislativy věnující se této problema-
tice15
. Pokud by tomu tak bylo a podniky by nevytvářely aktivity nad rámec svých zákonných
povinností, nejednalo by se o naplňování CSR (Doležalová, 2005, s. 41). Tuto oblast jsme ovšem
v dotazníku explicitně nesledovali, ale lze ji odvodit od vlastnění určitých certifikátů, které vyžadují
plnění aktivit nad rámec zákona. Zde je tedy skrývá příležitost pro další analýzu.
Druhou skupinu tvořily formy, které vyžadují aktivnější zapojení podniku do dané činnosti a to
– partnerské programy a firemní dobrovolnictví. Jejich využívání je však daleko slabší než u výše
13 Sponzoring se v marketingových učebnicích vyskytuje již řadu let buď jako samostatný nástroj komunikačního mixu
či podsložka PR.
14 Jež tvoří jeden ze základních pilířů CSR – viz např. Zelená kniha s podtitulem „Promoting a European Framework
for Corporate Social Responsibility“.
15 Viz např. internetové stránky Envi webu http://www.enviweb.cz/.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY288
uvedených forem16
. V ČR se zatím jedná o poměrně nové formy zapojení podniků do CSR17
,
a to komplikuje porovnání námi zjištěných výsledků s jinými výzkumy. Závěry ze zahraničních
výzkumů nejsou jednoznačné – některé tvrdí, že aktivnější jsou v těchto formách18
velké podniky,
některé zase ukazují, že se do těchto oblastí zapojují už i podniky malé a střední (Møller, Erdal,
2003, s. 35). Z našeho výzkumu vyplynulo, že se růstem velikosti podniku zvyšuje využívání těchto
dvou forem. Zdůvodněním, které by však bylo třeba prokázat, by mohlo být, že větší podniky
už zvládly základní formy CSR a hledají nové příležitosti, kterými by na sebe mohly upozornit.
Třetí skupinu tvořily firemní nadace, které jsou využívány ze všech forem CSR podle našeho zjištění
nejméně. Je třeba však upozornit, že jsme se dotazovali pouze na vlastnictví firemní nadace
a nepátrali jsme již po tom, zda podniky s nějakou externí nadací spolupracují, protože pak by se
jednalo o využívání některé z výše uvedených forem.
Analýza také ukázala, že existují určité, byť malé rozdíly mezi volbou jednotlivých forem CSR
a příslušností k oboru činnosti, což by mohl být důsledek orientace na odlišné stakeholdery a naopak
neprokázala závislost volby konkrétní formy CSR na právní formě podniku.
Podniky nejčastěji podporují oblast sportu, za kterým následuje oblast sociální péče a kultura.
Nejméně podporovanou oblastí v našem vzorku se ukázalo být zdravotnictví. Silný příklon
ke sportu se dá vysvětlit tím, že sport obecně přitahuje větší publikum, než např. kultura, takže
vynaložené náklady na tisíc oslovených jsou nižší, což ospravedlňuje podporování této aktivity.
Překvapivým zjištěním je malá pozornost zaměřená na oblast zdravotnictví, kde byl oproti ostatním
oblastem dosti výrazný propad v podpoře.
Srovnáme-li naše výsledky s šetřením BLF v malých a středních podnicích, můžeme konstatovat,
že v hlavní oblasti jsou naše výsledky stejné, tj. nejvíce podporovanou oblastí je sport. Dále se
však pořadí podporovaných oblastí liší19
. Vysvětlení tohoto rozporu by mohlo spočívat v jiném
záběru vzorku. Zatímco náš výzkum se primárně soustřeďoval na výrobní podniky a podniky ze
stavebnictví se záběrem po celé ČR, ve vzorku BLF se vyskytovaly podniky pouze z Prahy – 32%
se zabývalo obchodem a pouze 12% výrobou (BLF, 2006, s. 14).
V souvislosti se zjišťováním podpory jednotlivých oblastí se také zkoumalo, zda se podpora
jednotlivých oblastí nějak liší v závislosti na příslušnosti podniku k oboru, velikosti podniku
a právní formě. Analýza odhalila, že k určitým rozdílům ve volbě oblastí v závislosti na příslušnosti
k odvětví dochází, byť první a poslední místo obsadily stejné oblasti u obou skupin – sport
a zdravotnictví. Analýza také ukázala, že podniky ze stavebnictví jsou při podpoře oblastí, které
se umístily na prvních příčkách výše popisovaného pořadí, více aktivnější než podniky ze zpracovatelského
průmyslu. Důvody této skutečnosti by mohly být předmětem dalšího šetření např. při
plánovaných setkáních u kulatého stolu. Závislost mezi mírou podpory jednotlivých oblastí a velikostí
podniku a následně závislost mezi mírou podpory jednotlivých oblastí a právní formou
jsme neprokázali.
Při zkoumání stavu vlastnictví kodexů jsme zjistili, že jejich vlastnictví není mezi vyšetřovanými
podniky příliš rozšířené a ani do blízké budoucnosti podniky nepočítají se zvýšením úsilí
pro jejich zavedení. Ačkoliv se nám nepodařilo prokázat závislost vlastnictví kodexů na právní
16 Nižší využívání dobrovolnické práce může být vysvětleno negativní zkušeností českých podniků, resp. jejich
zaměstnanců, s podobnou formou v éře komunismu, kdy se však často jednalo o práci nedobrovolnou. Jedná se
však pouze o spekulativní vysvětlení, názory na tuto formu nebyly zjišťovány.
17 Např. teprve v roce 2003 vstoupil v platnost Zákon o dobrovolnické službě č. 198/2002 Sb., který se navíc
zaměřuje na úpravu podmínek vysílání dobrovolníků do zahraničí (Moravcová, et al., 2007).
18 I když se mluví převážně o firemním dobrovolnictví, lze závěry použít i pro partnerské programy, které v sobě
prvky z firemního dobrovolnictví zahrnují. Rozdíl mezi těmito formami je především z hlediska dlouhodobosti jejich
použití.
19 Při jistém zkreslení (v dotazování totiž nebyly použity stejné kategorie oblastí) se dá říci, že zjištěné pořadí oblastí
v šetření BLF bylo: sport, výchova a vzdělávání, kultura, péče o zdraví a životní prostředí.
11. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY 289
formě, výsledky ukazují, že pozitivní závislost může existovat mezi vlastnictvím kodexů a velikostí
podniku. Důvody této skutečnosti by též mohly být zjišťovány při plánovaných setkáních
u kulatého stolu.
V rámci dalšího výzkumu by bylo možno na základě získaných dat vytvořit ukazatel míry
angažovanosti v CSR a zkoumat, zda velikost podniku, země původu vlastníka, snadnost přístupu
k finančním zdrojům a určitá úroveň finančních ukazatelů ovlivňuje míru angažovanosti
podniku v CSR.
Prostřednictvím poslední z analyzovaných otázek, otázky B6.5., bylo zjišťováno, jaká část podniků
disponuje příslušnými certifikáty, případně kolik podniků o ně bude usilovat v časovém horizontu
jednoho roku.
Zcela jednoznačně se ukázalo, že nejrozšířenějším certifikátem je ISO 9000. V oboru stavebnictví
jej dokonce vlastní všechny podniky ze zkoumaného vzorku. Rozšířenou normou je v současnosti
také ISO 14000 a poměrně značná část podniků tento certifikát plánuje implementovat do
jednoho roku. Za zmínku stojí také normy OHSAS 18001, HACCP a ISO/TS 16949, nicméně
jejich zastoupení v podnicích je již o poznání menší. Zbylé certifikáty se vyskytují ve zkoumaném
vzorku v řádu jednotek.
Prostřednictvím otázky B6.5. bylo zjišťováno, jaká část podniků disponuje příslušnými certifikáty,
případně kolik podniků o ně bude usilovat v časovém horizontu jednoho roku.
Zcela jednoznačně se ukázalo, že nejrozšířenějším certifikátem je ISO 9000. V oboru stavebnictví
jej dokonce vlastní všechny podniky ze zkoumaného vzorku. Rozšířenou normou je v současnosti
také ISO 14000 a poměrně značná část podniků tento certifikát plánuje implementovat do
jednoho roku. Za zmínku stojí také normy OHSAS 18001, HACCP a ISO/TS 16949, nicméně
jejich zastoupení v podnicích je již o poznání menší. Zbylé certifikáty se vyskytují ve zkoumaném
vzorku v řádu jednotek.
290
291
IIIIII
Část III VÝCHODISKA DALŠÍHO
ŘEŠENÍ
292
12. PŘÍSTUPY K ANALÝZE VZTAHŮ 293
12. Přístupy k analýze vztahů
Provedená primární analýza dat z empirického šetření, jejíž výsledky jsou z větší části prezentovány
v předchozích kapitolách, vytváří informační zázemí pro nalezení typických konfigurací faktorů
vytvářejících určité typy hospodářské úspěšnosti podniků. To je, jak již bylo uvedeno v kapitole
2, hlavním cílem předmětného výzkumu, jehož by mělo být dosaženo v roce 2008.
Problém dosažení tohoto cíle lze rozdělit na tři dílčí metodické problémy, a to na problém
měření hospodářské úspěšnosti analyzovaných podniků
seskupování analyzovaných podniků dle typů hospodářské úspěšnosti
hledání konfigurací faktorů ovlivňujících hospodářskou úspěšnost, typických pro jednotlivé
skupiny podniků.
12.1. Měření hospodářské úspěšnosti analyzovaných podniků
Měření hospodářské úspěšnosti podniků představuje svébytnou oblast vztahující se k formulaci
relevantních finančních ukazatelů, jejich aplikaci na konkrétní podmínky řešení a interpretaci dosažených
výsledků.
V rámci aplikace na podmínky našeho výzkumného řešení je třeba při volbě finančních ukazatelů
zvažovat otázku jejich relevance povaze řešené úlohy, minimalizace jejich počtu a v neposlední
řadě též disponibilitu potřebných účetních informací. S ohledem na tato kritéria byly zvoleny níže
uvedené tři ukazatele s tím, že v rámci procesu následného experimentování a prověřování může
být tato množina dále upravována.
Ukazatel rentability aktiv
ROA =
EBIT
aktiva
kde: EBIT = čistý zisk + nákladové úroky + splatná daň
Ukazatel rentability aktiv (ROA) poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými bez ohledu na
to, z jakých zdrojů jsou financovány, což umožňuje porovnávat podniky s rozdílnou strukturou
vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Pokud je použit pro výpočet ROA zisk před zdaněním a úroky
(EBIT), je možno sledovat tzv. výdělkový potenciál firmy. Ten poměřuje vložené prostředky nejen
se ziskem, ale i s těmi efekty, které vyplývají ze zhodnocení cizího kapitálu, např. z různé ceny
vlastního a cizího kapitálu, způsobené tzv. efektem daňového štítu, neboť placené úroky z cizího
kapitálu snižují kromě hospodářského výsledku také daň z příjmu.
12. PŘÍSTUPY K ANALÝZE VZTAHŮ294
Ukazatel běžné likvidity
běžná likvidita =
oběžná likvidní aktiva
krátkodobá pasiva
Oběžná likvidní aktiva, obsažená v čitateli, zahrnují hotovost, účty v bankách a krátkodobý finanční
majetek. Měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky. Doporučená hodnota je
přibližně 0,2, resp. by tato hodnota měla být alespoň kladná.
Ukazatel míry celkové zadluženosti
míra celkové zadluženosti =
cizí zdroje
aktiva
Ukazatel míry celkové zadluženosti charakterizuje podíl zapojení cizích zdrojů do reprodukčního
procesu podniku a vypovídá o finanční stabilitě podniku. Bývá nazýván ukazatelem věřitelského
rizika, neboť s jeho růstem roste riziko, že při platební neschopnosti věřitelé přijdou o svůj vložený
majetek.
S ohledem na důvody a možnosti uvedené v kapitole 2 a 3 jsou dané ukazatele sledovány a vyhodnocovány
v pětiletých časových řadách.
12.2. Seskupování analyzovaných podniků
Soubor analyzovaných podniků je třeba seskupit dle hodnot uvedených finančních ukazatelů
charakterizujících jejich hospodářskou úspěšnost. Pro toto seskupování je možno využít některé
ze statistických metod sloužících k hledání (pod)skupin v datech. Z hlediska výchozích dat i cíle
výzkumu lze volit mezi faktorovou analýzou a shlukovou (klastrovou) analýzou.
Předpokladem aplikace faktorové analýzy je implicitní předpoklad existence teoretického modelu,
jenž má být pomocí nalezených faktorů popsán. Neboli, na základě faktorové analýzy pouze
nacházíme „řešení“ či doplňujeme řešení do již známé (vytvořené) podoby podskupin a jejich vzájemných
vztahů. Jak jsme již uvedli výše, pro hledání faktorů konkurenceschopnosti v námi zvoleném
přístupu vycházíme z nulového povědomí o podobě struktury podniků dle jejich hospodářské
úspěšnosti. Neexistuje žádná apriorní představa o počtu či konkrétní struktuře jednotlivých
hledaných skupin podniků. Využít faktorové analýzy, která by tuto neexistující strukturu popsala,
resp. hledala její charakteristiky, je proto pro účely našeho výzkumu principiálně nemožné.
Pro náš výzkum se jeví jako dobře využitelná naopak shluková (klastrová) analýza. Na rozdíl od
faktorové analýzy se jedná o více ad hoc metodu, stojící výrazněji na samotné statistické analýze
dat. Výhodou je kvalitní možnost zhodnocení výsledků analýzy pomocí statistických testů a popisných
veličin.
Na druhou stranu je její nevýhodou jistá bezbřehost výsledků. Prakticky pro jakákoliv data je
možno nalézt shluky, které – v souladu s použitými vysvětlujícími proměnnými – budou tvořit
relativně homogenní skupiny podniků. Tyto skupiny však spolu mohou (z hlediska své hospodářské
úspěšnosti) souviset jen málo či vůbec ne. Pro správnou aplikaci shlukové analýzy je proto
nezbytný následný rozbor dosažených výsledků.
Samotná shluková analýza pracuje na poměrně jednoduchém principu. V rámci analyzovaných
dat je dle použité míry (například míra vzájemné vzdálenosti dat) vytvořen určitý počet skupin
dat, která – vzhledem k použité míře – vykazují nejmenší odchylky. Neboli, hledáme takové skupiny
dat (v našem případě podniků), které uvnitř skupiny vykazují minimální vzájemné odchyl-
12. PŘÍSTUPY K ANALÝZE VZTAHŮ 295
ky a mezi skupinami vykazují výrazné odchylky. Tyto skupiny jsou pak označovány jako shluky
(klastry).
V praxi lze využít dvou základních variant shlukové analýzy:
hierarchické analýzy
metody k-průměrů (k-means)
Hierarchická metoda se opírá o postupné nalézání nejpodobnějších párů dat. Vychází z jednoho
(vzájemně nejbližšího) páru a následného postupného přidávání dalších a dalších pozorování
(podniků). Tato pozorování vytváří další páry, které následně dále srovnáváme mezi sebou a ty
páry, které se sobě nejvíce blíží, tvoří základ budoucích shluků. Výsledkem je hierarchizovaná
struktura, která vychází od nejpodobnějších shluků (párů) postupně až k nejméně podobným (nejvzdálenějším)
pozorováním, resp. skupinám dat. Pár dat (pozorování, podniků), které jsou v rámci
analýzy spolu spojeny (dány do jedné skupiny) již do konce analýzy zůstává pohromadě. Jedná
se tedy o postupné hledání podobných prvků, přičemž se již jednou utříděná pozorování znovu
(s jinými pozorováními) netřídí, ale zůstávají spojena v rámci stále stejné (postupně se zvětšující)
skupiny. Tedy shluk, který je vytvořen v pozdějším kroku analýzy je tvořen shluky vytvořenými
v předchozí části analýzy, které obsahují shluky vytvořené v předchozích krocích. Výsledná hierarchická
struktura bývá znázorňována pomocí tzv. dendogramu.
Metoda K-means přistupuje k roztřídění údajů v datovém souboru z jiného úhlu. Za základ
analýzy bere prvních k-pozorování1
v datovém souboru, která považuje za první odhad výsledné
struktury shluků. Tento odhad je následným přidáváním dalších pozorování postupně zpřesňován.
Každé nové pozorování je zařazeno do toho shluku, jehož střed je nejblíže přidávanému
pozorování. V rámci takto rozšířeného shluku je vypočítán nový střed, se kterým jsou srovnávána
další přidávaná pozorování. Metoda je tedy založena na postupných iteracích, které hledají konečné
středy shluků v datovém souboru. K nalezeným konečným středům jsou pak připojeny jim nejbližší
prvky (na základě použité metriky). Tyto nejbližší prvky pak tvoří konečnou podobu shluku.
Celý iterační proces končí teprve tehdy, kdy již (znovu)zařazením dalšího pozorování nedochází
ke změně struktury a tedy i hodnoty jednotlivých středů shluků.
Jelikož nelze předpokládat, že by struktura analyzovaného souboru podniků byla nějakým způsobem
hierarchizována z hlediska jejich hospodářské úspěšnosti, není využití první metody – hierarchického
klastrování – vhodné. Využijeme tedy iterační k-means shlukovou metodu. Její použití
je vhodné i proto, že použitý datový soubor více než 430 podniků splňuje podmínku dostatečné
velikosti (nutnou pro optimální průběh iteračního procesu).
Samotné shlukové analýze obvykle předchází ještě fáze standardizace dat. Ta je nezbytná zejména
v případech, kdy jako vysvětlující proměnné2
vystupují veličiny udávané v různých jednotkách,
či veličiny, jejichž hodnoty jsou rozdílné co do velikosti. Vzhledem k tomu, že pro vytvoření shluků
použijeme kombinaci několika měr hospodářské úspěšnosti, je pravděpodobné, že každá z měr
bude v našem datovém souboru dosahovat odlišných (relativních) hodnot.
Standardizace je nejjednodušeji prováděna na základě tzv. z-scores, které převádí hodnoty jednotlivých
používaných proměnných na relativní ukazatel uvádějící vzdálenost (odchylku) od průměrné
hodnoty dané veličiny v rámci popisovaného souboru.3
1 Počet pozorování k, který je výchozí pro tento odhad, je stanoven jako základní parametr metody. Vedle něj mezi
parametry patří použitá metrika pro měření vzdálenost mezi shluky a v rámci shluků.
2 Tedy proměnné, jejichž hodnoty jsou základem pro vytvoření shluků.
3 Transformace vychází z podílu odchylky daného pozorování od aritmetického průměru souboru dělené
příslušnou směrodatnou odchylkou sx.
12. PŘÍSTUPY K ANALÝZE VZTAHŮ296
Z definice vyplývá, že průměr standardizovaných z-scores pro daný soubor je roven nule a směrodatná
odchylka je rovna jedné. Pozorování se z-score menší než nula jsou ta, která vykazují
v daném souboru podprůměrné hodnoty, zatímco kladná z-scores odkazují na nadprůměrné
hodnoty.
Před započetím samotné analýzy je nutno ještě zvolit metriku, na jejímž základě budou počítány
vzájemné odchylky datových bodů. Jako nejjednodušší, ale současně i nejvhodnější se nám jeví
použití běžné euklidovské vzdálenosti:
,
kde x je konkrétní hodnota i-té souřadnice vektoru ukazatelů za podnik X;
y je konkrétní hodnota i-té souřadnice vektoru ukazatelů za podnik Y.
V průběhu řešení bylo provedeno experimentální ověření metodiky vyhodnocení typu hospodářské
úspěšnosti podniků a jejich seskupení na základě shlukové analýzy metodou k-means. Vektor
popisující jednotlivé podniky obsahoval 15 souřadnic, tj. 3 ukazatele sledované za období pěti let.
Byly vytvořeny čtyři shluky, které je možno charakterizovat jako podniky
A – Vynikající, s charakteristikou
Rentabilita je vysoce nadprůměrná a neustále roste.
Likvidita je mírně podprůměrná, ale v průběhu let se zvyšuje.
Zadluženost je podprůměrná a v průběhu let klesá.
B – Velmi dobré, s charakteristikou
Rentabilita je mírně nadprůměrná a nijak výrazně se nemění.
Likvidita je výrazně nadprůměrná.
Zadluženost je výrazně podprůměrná a trend je vcelku setrvalý.
C – Dobré, s charakteristikou
Rentabilita se pohybuje okolo průměrných hodnot a výrazně se nemění.
Likvidita je výrazně podprůměrná.
Zadluženost je mírně nadprůměrná.
D – Problematické, s charakteristikou
Rentabilita je mírně podprůměrná a mírně klesá.
Likvidita je výrazně podprůměrná.
Zadluženost je výrazně nadprůměrná a spíše se zvyšuje.
Uvedené shluky je nutno považovat za jednu z variant procesu experimentování.
12.3. Hledání konfigurací faktorů ovlivňujících hospodářskou
úspěšnost
Třetím z výše formulovaných problémů je nalezení konfigurací faktorů ovlivňujících hospodářskou
úspěšnost, typických pro jednotlivé skupiny (shluky) podniků vytvořených dle ukazatelů
hospodářské úspěšnosti. Jde o rozpoznání kombinace hodnot charakteristik podniku, získaných
prostřednictvím dotazníku, resp. z jiných disponibilních zdrojů informací4
, typických pro daný
shluk podniků (a zároveň netypický pro jiné shluky). Přitom je nutno počítat s tím, že v rámci
4 Blíže viz. kapitola 2.2.
12. PŘÍSTUPY K ANALÝZE VZTAHŮ 297
jednoho shluku vytvořeného dle daného typu hospodářské úspěšnosti, může existovat i více takových
kombinací
Nabízí se zhruba tři způsoby, jak daný problém řešit. První ze způsobů by bylo možno označit
jako heuristický, resp. intuitivní. Spočívá v „ručním“ vyhledávání takových proměnných (charakteristik
podniku), jejichž hodnoty jsou si v daném shluku co nejbližší a zároveň platí, že v jiných
shlucích nabývají tyto proměnné výrazně odlišných hodnot.
Druhý způsob spočívá opět v aplikaci shlukové analýzy, ale „opačně“. Veličinami, podle kterých
bude shlukování prováděno, nebudou finanční ukazatele vyjadřující hospodářskou úspěšnost,
nýbrž charakteristiky podniku, jako například velikost podniku, typ vlastnické struktury,
právní forma podnikání, odvětvová příslušnost, kvalifikace a motivace pracovníků atd. Cestou
experimentování s oběma způsoby vytváření shluků půjde o hledání co největší shody mezi strukturou
shluků vytvořených na základě finančních ukazatelů vyjadřujících hospodářskou úspěšnost
a shluků vytvořených na základě uvedených charakteristik podniku.
Třetím způsobem, nejvíce sofistikovaným, je aplikace metod mnohorozměrné analýzy. S ohledem
na shromážděný soubor dat více než 430 podniků se k tomuto účelu nabízí jako vhodné použít
ověřené přístupy založené na metodách statistického rozpoznávání a klasifikace spolu s metodami
redukce dimenzionality (metody výběru nejinformativnějších příznaků). Tyto přístupy spolu
s příslušnými algoritmy jsou dlouhodobě rozvíjeny ve Společné laboratoři Fakulty managementu
VŠE a ÚTIA AV ČR5
.
Obecný problém, řešený v rámci úlohy rozpoznávání obrazů, lze zjednodušeně charakterizovat
jako úlohu klasifikovat určité „obrazy“, objekty, jevy, atd. do konečného (obvykle nevelkého) počtu
tříd. V případě dvou tříd (nejčastější případ), mluvíme o tzv. dichotomické klasifikaci. Přitom
předpokládáme, že každý obraz do jedné ze tříd jednoznačně patří, což je jeho „klasifikační vlastnost“.
Podstatou problému je skutečnost, že v okamžiku, kdy je třeba rozhodnutí (klasifikaci)
provést, uvedená klasifikační vlastnost není známá ani přímo měřitelná. Řešení je proto založeno
na rozhodnutí pomocí jiných měřitelných údajů o „obrazu“, přičemž rozhodovací pravidlo je
odvozeno „učením se“ z minulých případů. Předpokladem ovšem je, že tyto jiné měřitelné údaje
(v terminologii statistického rozpoznávání „příznaky“) se skutečným přiřazením obrazu do třídy,
tedy s jeho klasifikační vlastností, alespoň statisticky souvisí. Takovýto typ úloh tedy vyžaduje
místo analytického přístupu tzv. učící přístup, který je založen na myšlence, že veškerá informace
potřebná k provedení rozhodnutí (klasifikace či rozpoznání obrazu) je obsažena v datových souborech
ve formě zkušenosti z minulosti.
I když v našem případě zadání problému (nalezení klíčových faktorů podporujících konkurenceschopnost)
do výše uvedeného rámce úplně přesně nezapadá (zde ona „klasifikační vlastnost“
je měřitelná, protože je známo zda podnik je či není konkurenceschopný), metodiku statistického
rozpoznávání a výběru nejinformativnějších příznaků by bylo možno využít. Pro náš problém
bude důležitá zejména první fáze celé úlohy rozpoznávání (výběr nejinformativnějších či nejdiskriminativnějších
příznaků, což budou ony klíčové faktory pro konkurenceschopnost). Druhá
fáze, odvození rozhodovacího pravidla pro klasifikaci na základě vybraných příznaků (zde klíčových
faktorů) bude sloužit již jen pro verifikaci správnosti, kvality a informativnosti vybrané
podmnožiny příznaků.
Pro možnost řešení učícími se metodami rozpoznávání potřebujeme tzv. trénovací množinu,
která musí sestávat z prvků (v našem případě podniků) se známou klasifikací. Tou bude v daném
případě soubor, tvořený množinou zjišťovaných dat z podniků, získaný empirickým výzkumem.
Skutečnost (tedy známou klasifikaci), zda podnik patří do třídy konkurenceschopných či do třídy
5 Výsledky jsou publikovány v desítkách prací v zahraničních časopisech, kapitolách knih či ve sbornících prestižních
zahraničních konferencí, které mají více než 500 citací, z toho přes 300 v SCI. Vybrané publikace jsou uvedeny
v seznamu literatury.
12. PŘÍSTUPY K ANALÝZE VZTAHŮ298
konkurence neschopných (v první fázi budeme pro zjednodušení uvažovat dichotomickou klasifikaci
do dvou tříd), může být řešena pomocí finanční analýzy s využitím metody shlukové analýzy,
tak jak bylo výše popsáno6
.
Nyní je třeba se alespoň velmi stručně věnovat otázce dostatečnosti rozsahu souboru podniků
z hlediska potenciálního využití metod rozpoznávání a výběru příznaků. Teorie i praktické zkušenosti
totiž ukazují, že kvalita výsledků a závěrů dosažených učícími se přístupy je velmi ovlivněna
vztahem mezi dimenzionalitou problému (počtem zjišťovaných příznaků) a rozsahem trénovací
množiny. Potřebná velikost zkoumané množiny podniků roste se vzrůstajícím počtem příznaků.
Tento jev souvisí s jevem tzv. „prokletí dimenzionality”, který takto nazval americký matematik R.
Bellmann ve své práci o dynamickém programování.
Bylo dokázáno, že pro danou velikost (rozsah) trénovací množiny (v našem případě počet podniků
v empirickém výzkumu) existuje optimální dimenzionalita, tedy optimální počet vybraných
příznaků. Minimální počet prvků v jednotlivých třídách má být alespoň desetkrát větší než je dimenzionalita
rozhodovacího problému (Jain, Chandrasekar 1982). Uvedený vzorec lze charakterizovat
vztahem:
,
kde n je počet podniků
d je počet příznaků, kterými je zkoumaný jev popsán (v daném případě ukazatelů
či faktorů zjišťovaných u jednotlivých podniků).
Z tohoto orientačního vzorce plyne, že při rozsahu empirického šetření více než 430 podniků by
počet faktorů měl být nižší než 43 (zkušenosti ukazují, že výrazně nižší než 43).
Nejen u posledního z uvedených způsobů hledání typických konfigurací faktorů ovlivňujících
hospodářskou úspěšnost, ale též u předchozích dvou, je důležitým omezením počet veličin, se kterými
je možno pracovat. Pro popis podniku nemohou být proto najednou použity všechny charakteristiky,
které jsou k dispozici, ale pouze ty, jejichž výběr do řešení bude podpořen hypotézou
o vlivu určitých charakteristik na hospodářskou úspěšnost podniku.
S ohledem na složitost předmětného problému je třeba počítat s poměrně rozsáhlým experimentováním
spojeným s postupným uplatňováním různých variant výchozích hypotéz a různých
podmínek zadání. Lze předpokládat, že pozitivního výsledku lze dosáhnout pouze cestou účelné
symbiózy exaktních a intuitivních přístupů.
6 Navrhovaný postup byl úspěšně ověřen na řešení úlohy zjištění faktorů významných pro úspěšnost akvizičního
procesu (Pudil, Pirožek, Somol 2000) a dále (Pudil, Pirožek, Somol 2002). Lze proto důvodně předpokládat, že
by mohl přinést i zajímavé výsledky pro řešený problém stanovení faktorů významných pro podporu konkurenceschopnosti
podniků. Určitým úskalím navrhované metodiky může být skutečnost, že v daném konkrétním případě
odpovědí zjištěných z dotazníku představují data nikoliv kvantitativní, ale ordinální. Tento specificky problém bude
nutno ještě zkoumat.
13. ZÁVĚR 299
13. Závěr
Výsledky primární analýzy empirického šetření realizovaného v rámci reprezentativního vzorku
432 podniků se sídlem v České republice v odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví
přinášejí již samy o sobě řadu zajímavých poznatků, zachycených v komentářích k odpovědím na
jednotlivé otázky i v závěrech k jednotlivým sekcím dotazníku. Především však vytváří solidní základ
pro další výzkumnou práci.
Na cestě k dosažení cíle výzkumu – nalezení typických konfigurací faktorů vytvářejících určité
typy hospodářské úspěšnosti podniků, je nezbytné realizovat ještě celou řadu činností.
Především je třeba, v návaznosti na přístupy uvedené v předchozí kapitole, zpracovat konkrétní
metodiku analýzy faktorů hospodářské úspěšnosti podniků a začít s experimentováním na datech
získaných cestou dotazníkového šetření. Ještě předtím je však nutno přistoupit ke zkvalitnění této
množiny dat cestou precizace formální a obsahové kontroly, včetně jejich verifikace a případného
doplnění z jiných informačních zdrojů.
Mezi důležité aktivity patří neustálá aktualizace kontaktů s praxí. Jde mimo jiné o zpracování
výsledků primární analýzy do podoby stručné a přehledné publikace, určené pro podniky, které
se zúčastnily empirického šetření. Tato publikace, využitelná v praxi pro účely srovnání hodnot
odpovědí na jednotlivé otázky jednotlivých podniků s průměry těchto hodnot za celý šetřený
soubor i jednotlivé dílčí soubory, byla respondentům přislíbena za jejich ochotu se empirického
šetření zúčastnit.
Další aktivity vedoucí k rozšiřování a prohlubování poznatků o podnikové praxi spočívají
v realizaci workshopu za účasti vybraných expertů z řad předních manažerů a uspořádání semináře
o výsledcích empirického šetření s přizváním představitelů všech podniků, které se šetření
zúčastnily.
Předpokládá se rovněž pokračování v návštěvách vybraných podniků, které by byly uskutečňovány
nikoliv tazateli, ale přímo členy řešitelského kolektivu. Důvodem je nejen navýšení počtu
vyplněných dotazníků, ale též navázání, resp. upevnění kontaktů s praxí a získání řady neformálních
názorů a poznatků, které bez osobního kontaktu s respondentem nelze zpravidla získat či
hlouběji pochopit.
Nabízí se rovněž otázka realizace druhé etapy empirického šetření, do kterého by byl zahrnut
reprezentativní vzorek podniků ze zbývajících odvětví, s cílem postihnout výzkumem konkurenceschopnosti
podnikovou sféru v celé její odvětvové šíři.
Výsledky systematického zpracování dat, získaných v rámci empirického šetření a jejich interpretace,
opírající se též o inspiraci z dalších informačních zdrojů, budou vytvářet základ pro zpracování
monografie, shrnující závěry dané etapy výzkumu konkurenční schopnosti podniků, jejíž
vydání se plánuje v roce 2008.
300
14. POUŽITÁ LITERATURA 301
14. Použitá literatura
AGNES.1. Jak jsme na tom s firemní filantropií v České republice? Výsledky výzkumu firemní filantropie, 2004.
Dostupné na http://www.agnes.cz/index.php?cmd=page&id=76. [cit. 10. srpna 2007].
BENÁČEK, V.2. Autentický soukromý sektor v tranzitivní ekonomice. Příspěvek ke hledání kořenů
a alternativ českého kapitalismu. Finance a úvěr, 2002, č. 3, s. 122–143. ISSN 0015-1920.
BLAŽEK, L., DOLEŽALOVÁ, K., KLAPALOVÁ, A. Společenská odpovědnost podniků.3. Working
paper 9/2005. Brno : Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2005, č. 9.
ISSN 1801-4496.
BLAŽEK, L. Výzkum konkurenceschopnosti podniku. Aplikace stakeholderského4. přístupu. In Vývojové
tendence podniků I. Brno : ESF MU, 2005, s. 13–28. ISBN 80-210-3847-0.
BLAŽEK, L. a kol.5. Vývojové tendence podniků I. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005.
ISBN 80-210-3847-0.
BLAŽEK, L. a kol.6. Vývojové tendence podniků II. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006.
ISBN 80-210-4133-1.
BLF. Shrnutí výsledků průzkumu.7. Využití společenské odpovědnosti firem malými a středními podniky v ČR.
Praha : Business Leaders Forum. 2006. 41 str.
Dostupné na http://www.csr-online.cz/Page.aspx?pruzkum. [cit. 10. března 2007].
CIR.8. Společensky odpovědné podnikání jako trend a příležitost. Centrum inovací a rozvoje, 2006, 44 str.
Dostupné na http://www.cir.cz/issphp/upload/domain_961442/a2fb3f39a113f59654b15b954f6c3333.pdf.
[cit. 20. srpna 2007].
DOLEŽALOVÁ, K. Vztah podnik – community a Corporate Social Responsibility jako jeden z nástrojů9.
konkurenceschopnosti podniku. In Vývojové tendence podniků I (Svazek I.). Brno : ESF MU Brno.
2005, str. 29–74. ISBN 80-210-3847-0.
GADDE, L. E., HÅKANSSON, H.10. Supply network strategies. Chichester : John Willey & Sons, ltd., 2002.
ISBN 978-0-471-49916-9.
GREGOROVÁ, I. Vztah mezi řízením lidských zdrojů a výkonností podniku – přehled empirických stu-11.
dií. In Vývojové tendence podniků II., 1. vyd., Brno : Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4133-1.
HAKANSSON, H., WOOTZ, B. Supplier selection in an international environment – an experimental12.
study. In Journal of Marketing Research, 1975, sv. 12, str. 46–51. ISSN 0022-2437.
HENDL, J.13. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.
JAIN, A. K., CHANDRASEKAR, B. Dimensionality and sample size considerations in pattern14.
recognition practice. Handbook of Statistics, Eds., 1982.
KADEŘÁBKOVÁ, A15. ., ŠMEJKAL, V. Podmínky podnikání v České republice v mezinárodním srovnání.
Working Paper 13/2005. Praha : VŠEM, 2005, č. 13. ISSN 1801–2728.
KAVALÍŘ16. , P. Hodnocení corporate governance v České republice. Working Paper 14/2005. Praha :
VŠEM, 2005, č.14. ISSN 1801–2728.
KISLINGEROVÁ, E. a kol.17. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha : C. H. Beck,
2007. ISBN 978-80-7179-903-0.
KUBÁTOVÁ, E. Dodavatelsko-odběratelské vztahy z pohledu odběratele. In18. Vývojové tendence podniků
II., 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4133-1.
14. POUŽITÁ LITERATURA302
KUČERA, R. Vztahy k vlastníkům. In19. Vývojové tendence podniků I. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2005,
s. 255–269, ISBN 80-210-3847-0.
LARIMO, J., PULKKINEN, J. Global orientation, competitive advantages and export strategie of20.
different type sof SMEs: empirical evidence from Finland. 28th EIBA Conference, December, 2002.
s. 8–10. Dostupné na: http://www.aueb.gr/deos/EIBA2002.files/PAPERS/S2.pdf
M21. EJSTŘÍK, M. Správa obchodních společností a jejich chování. Finance a úvěr, 2000, č. 11, s. 629–630.
ISSN 0015–1920.
MØLLER, K., ERDAL, T.22. Corporate responsibility towards society: A local perspective. Dublin : European
Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions. 2003, s. 92. Dostupné na
http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2003/27/en/1/ef0327en.pdf. [cit. 12. srpna 2006].
MORAVCOVÁ, K. Firemní dobrovolnictví, 2007. Dostupné na23.
http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?page=44&section=3&sub=7. [cit. 20. srpna 2007].
PEARSON, J. N., ELLRAM, L. M. Supplier Selection and Evaluation in Small Versus Large Electronic24.
Firms. In Journal of Small Business Management, 1995, 33, s. 53–65. ISSN 0047-2778.
PORTER, M.E.25. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing, 1992. ISBN 80-85605-12-0.
PUDIL, P., NOVOVČOVÁ, J., SOMOL, P. Recent Feature Selection Methods in Statistical Pattern26.
Recognition. Invited chapter in Pattern Recognition and String Matching. Kluwer Academic Publishers :
Boston, D.Chen, X.Cheng eds., 2002, Chapter, 51 pages,
PUDIL, P., PIROŽEK, P., SOMOL, P. Výběr nejinformativnějších faktorů při akvizici podniků pomocí27.
metod rozpoznávání obrazů. In Acta Oeconomica Pragensia, 2000, roč.8, č. 2. s.143—159.
PUDIL, P., PIROŽEK, P., SOMOL, P. Selection of Most Informative Factors in Merger and Acquisition28.
Process by Means of Pattern Recognition, Signal Processing, Pattern Recognition, and Application,
IASTED, ACTA Press 2002, s. 224–229. ISBN 0-88986-338-5, ISSN:1482-7921.
PUDIL, P., SOMOL, P., KITTLER, J.29. Feature selection in statistical pattern recognition. Invited tutorial at
ICPR2002 (International Conference on Pattern Recognition), srpen 2002, Quebec City, Canada
SOMOL, P., NOVOVIČOVÁ, J., PUDIL, P. Flexible-hybrid sequential floating search in statistical30.
feature selection. Lecture Notes in Computer Science 44: 4109, 2006, pp. 623–639.
SOMOL, P., PUDIL, P. Oscillating search algorithms for feature selection. In: Proceedings of the 15th31.
International Conference on Pattern Recognition. IEEE Computer Society, Los Alamitos 2000,
pp. 406–409.
SOMOL, P., PUDIL, P., FERRI F. J., KITTLER, J. Fast Branch & Bound algorithm in feature selection.32.
In Proceedings of SCI 2000. The 4th World Multiconference on Systemics, Cybernetics and
Informatics. IIIS , Orlando 2000, pp. 646–651.
SOMOL, P., PUDIL P., GRIM J. On Prediction Mechanisms in Fast Branch & Bound Algorithms.33.
Lisabon 18.08.2004 – 20.08.2004. In Structural, Syntactic, and Statistical Pattern Recognition. Berlin :
Springer Verlag, 2004, s. 716–724. ISBN 3-540-22570-6.
SOMOL P., PUDIL P., KITTLER, J. Fast Branch & Bound algorithms for optimal feature selection.34.
IEEE Transactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence, 2004, roč. 26, č. 7, s. 900–912.
ISSN 0162-8828.
STÝBLO, J, URBAN, J., VYSOKAJOVÁ, M. Personalistika 2006. (2006): Praha, Meritum. 2006.35.
ISBN 80-7357-148-X
SUCHÁNEK, P. Hodnocení konkurenceschopnosti podniku. In36. Vývojové tendence podniků. Brno,
ESF MU, 2005, s. 255–269, ISBN 80-210-3847-0.
14. POUŽITÁ LITERATURA 303
55-975B-2007 02/58 14/ESF
ISBN 978-80-210-4456-2
CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., vedoucí výzkumného centra
KONKURENČNÍ SCHOPNOST PODNIKŮ
PRIMÁRNÍ ANALÝZA VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ
prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc., a kolektiv
Ediční rada: L. Bauer, L. Blažek, H. Hušková, F. Kalouda,
M. Kvizda, L. Lukášová, R. Lukášová, J. Nekuda,
J. Rektořík (předseda), A. Slaný, J. Šedová, V. Žítek
Vydala Masarykova univerzita roku 2007
1. vydání, 2007, náklad 200 výtisků
Návrh a sazba: EXACTDESIGN, www.exactdesign.cz
Tisk: PRINTECO s.r.o., Hněvkovského 77, 617 00 Brno
Technická spolupráce: Ing. Eva Kubátová
MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ
FAKULTA
CENTRUM VÝZKUMU
KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI
ČESKÉ EKONOMIKY
ISBN 978-80-210-4456-2