V originále
The goal of the research is to find out if plantogram formed by putting colour on foot (a terrain method) is comparable with plantogram formed on podoscope (a laboratory method). Five chosen terrain methods Mayer´s mothod, Method segments, Method index, Chippaux – Šmiřák method, Clark angle (Vařeka, 2009), The visual – range of Klement in Urban (2000) were used in solution of diagnostics of a state of foot arch and visual range created by Josef Klement. I had compared results of individual terrain methods and visual range of plantogram formed by putting colour on foot with results of individual terrain methods and visual range of plantogram formed by podoscope. More than 63% of similarity between these two differently formed plantograms (a similarity in results of terrain methods and visual range) as a result of measuring and more than 73% of plantograms was identical in visual range (the most important accordance is in shape of plantogram). The main finding is that plantograms have the same shape in more than 70 % and also that plantograms formed by putting a color on a foot partly don´t show or don’t show high foot. Both types of plantograms were tested on 30 children (of fifth grade). Five terrain methods (Chippaux–Šmiřák, Method of index, Method of segments, Mayer´s method, Clark´s angle) and visual range of Josef Klement were used to find a solution. The results of terrain methods and visual range of plantogram formed by podoscope were compared with the results of terrain methods and visual range of plantogram formed by putting colour on foot. Accordance between these two differently formed plantograms is expressed in percentage.
Česky
Cílem příspěvku je zjistit, zda plantogram vytvořený nanesením barvy na chodidlo (terénní metoda) je srovnatelný s plantogramem vytvořeným na podoskopu (laboratorní metoda). V práci jsme využili pět vybraných terénních metod pro diagnostiky stavu nožní klenby a vizuální škály Josefa Klementy. Výsledky jednotlivých terénních metod a vizuální škály u plantogramu vytvořeného nanesením barvy na chodidlo jsem porovnala s výsledky terénních metod a vizuální škály u plantogramu vytvořeného na podoskopu. Měřením byla zjištěna více než 63% podobnost mezi těmito odlišně vytvořenými plantogramy (podobnost ve výsledcích terénních metod a vizuální škále) a ve více než 73 % se plantogramy shodovaly ve vizuální škále (nejdůležitější je shoda ve tvaru plantogramu). Hlavním zjištěním je, že plantogramy mají shodný tvar ve více než 70 % a že se na plantogramech vytvořených pomocí barvy částečně nezobrazuje nebo nezobrazuje vysoká noha.