PLESKALOVÁ, Jana. Česko-německé kontakty ve světle antroponymie českých zemí. Linguistica. Ljubljana: Znanstvena založba Filozofske fakutlete Univerze v Ljubljani, roč. 55, č. 1, s. 149-160. ISSN 0024-3922. 2015.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Česko-německé kontakty ve světle antroponymie českých zemí
Název anglicky Czech-German relationships in relation to the anthroponymy of the Czech lands
Autoři PLESKALOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Linguistica, Ljubljana, Znanstvena založba Filozofske fakutlete Univerze v Ljubljani, 2015, 0024-3922.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele Slovinsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/15:00081674
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky antroponyma; čeština; němčina; kontakty
Klíčová slova anglicky anthroponyms; Czech; German; contacts
Štítky rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Změněno: 30. 3. 2016 14:34.
Anotace
Diachronní pohled na česko-německé vztahy s ohledem na antroponymii českých zemí odhalil jejich nejzávažnější důsledky ve sféře vlastních jmen osobních 1) Byl to především společný základní repertoár křestních jmen, který se vytvářel v těsném kontaktu česky mluvících obyvatel s německými příchozími a pod sjednocujícím vlivem římskokatolické církve. V něm zaujímala významné místo jména církevní (např. Jan/Johannes/Johann, Nicolaus/Mikuláš, Petr/Peter/Petrus, Margaretha/Markéta, Katharina/Kateřina) a jména německá (Henricus/Heinrich, Albertus/Albert/Albrecht, Ulricus/Ulrich), u česky mluvících obyvatel užívaná ve větší míře jen do konce 18. stol. Naopak v německém prostředí byla akceptována – ovšem jen v malé míře – nejvýznamnější církevní jména česká (Václav/Wenzel, Ludmila, Vojtěch). 2. Vyspělejší způsob identifikace osoby pomocí dvoučlenného jména (křestní jméno + příjmí, později dědičné příjmení – Johannes Schwarz), který preferovalo německy mluvící obyvatelstvo českých zemí již od 14. stol., ovlivnil a zároveň uspíšil zavádění dvoujmennosti v českém prostředí (Jan Kohout), ovšem jen u mužských zástupců rodiny. – Tyto těsné česko německé kontakty skončily po druhé světové válce v r. 1945 vyhoštěním Němců z České republiky. Od té doby jsou v ČR křestní jména německého původu spíše ojedinělá, udržují se většinou jen rodinnou tradicí (otec Karel, syn Karel, podobně Jindřich, Oldřich a další).
Anotace anglicky
A diachronic view of Czech-German relationships with regard to anthroponymy of the Czech lands revealed the most serious consequences of the relationships in the sphere of proper personal nouns. 1) It was especially a common inventory of Christion names formed in a close contact of Czech-speaking inhabitants with the newly arriving German-speaking inhabitants and under the unifying influence of the Roman Catholic church. Important parts of the inventory was formed by names relating to the church (e.g. Jan/Johannes/Johann, Nicolaus/Mikuláš, Petr/Peter/Petrus, Margaretha/Markéta, Katharina/Kateřina) and by German names (Henricus/Heinrich, Albertus/Albert/Albrecht, Ulricus/Ulrich), used more frequently by the Czech-speaking inhabitants only until the end of the 18th ct. On the other hand, the most significant Czech names relating to the church were – although to a small extent – accepted within the German community (Václav/Wenzel, Ludmila, Vojtěch). 2. A more advanced way of identifying a person using a two-element name (a Christian name + a complementary anthroponym, later on a hereditary surname – Johannes Schwarz), preferred by the German speaking inhabitants of the Czech lands already since the 14th ct., influenced and also speeded up introduction of the two-name system in the Czech community (Jan Kohout), although only in the case of male representatives of families. – The close Czech-German contacts ended after the World War II in 1945 by expatriation of the Germans from the territory of the Czech Republic. Since then, names of German origin occur in the Czech Republic only scarcely, mostly as a family tradition (a father named Karel, a son named Karel, similarly Jindřich, Oldřich etc.).
Návaznosti
GAP406/11/0294, projekt VaVNázev: Nový encyklopedický slovník češtiny online (Enc-Czech online)
Investor: Grantová agentura ČR, Nový encyklopedický slovník češtiny online (Enc-Czech online)
VytisknoutZobrazeno: 20. 4. 2024 00:32