V originále
Hlavní výzkumná otázka práce spočívá v problému, zda je možné na základě posouzení hospodárnosti environmentálních nákladů (chápané jako minimalizaci vstupů, tedy šetrnosti k životnímu prostředí) různých variant řešení projektů silniční infrastruktury, rozhodnout o co nejhospodárnějším řešení z hlediska potenciálních nákladů environmentálních, investičních a provozních (což samozřejmě vyžaduje jejich vzájemné srovnání). Hlavním cílem disertační práce je tedy územní identifikace dopadů vybraných projektů silniční dopravní infrastruktury na relevantní složky životního prostředí a jejich ekonomické hodnocení z pohledu komunikací samotných i z pohledu břemene pro jednotlivé obce. Práce je zaměřena na hodnocení komplexních environmentálních dopadů vybraných projektů silniční infrastruktury, přičemž za projekt je chápána celá trasa vybrané silnice či dálnice, nikoliv pouze určité úseky v realizaci či v plánu. Předmětem práce jsou environmentální dopady dálnic a rychlostních silnic včetně aplikace zvolených metod na plánované úseky či úseky ve výstavbě (tedy kompletní plánovaná síť dálnic a rychlostních silnic v České republice). Další hierarchickou úrovní vybraného dopravního modu jsou regionální silnice vyššího významu, tedy silnice II. třídy, které představují nejvyšší hierarchickou úroveň, jejíž rozvoj je ve správě vyšších územně samosprávných celků. Zde je z hlediska územního vymezení předmětným územím region soudržnosti Jihovýchod, ve kterém jsou vymezeny pouze ty silnice II. třídy, které směřují do správních center dotčených dvou krajů. Z hlediska posuzování dopadů na životní prostředí jsou hodnoceny dopady na zábor půdy a lesa, dopady na významné přírodní lokality, dopady na území významná pro ochranu vod, dále dopady na obyvatelstvo prostřednictvím zvýšené hlukové zátěže a snížené kvality ovzduší. V práci jsou diskutovány a konfrontovány dva způsoby hodnocení (územní a ekonomický), přičemž každý z těchto přístupů má odlišná východiska a rozdílný metodický aparát s rozdílnými limity interpretace. Nicméně diskuse obou typů výsledků ukazuje, že oba dva přístupy jsou relevantní (vzájemně korespondující) a zároveň komplementární pro dosažení komplexních informací jako nástroje podpory rozhodnutí o využití veřejných výdajů. Diskuse limitů těchto výsledků zároveň poukazuje na potřebu využití dalších komplementárních výzkumných přístupů (např. institucionálních).
In English
The key research question of this dissertation lies in a problem if based on the assessment of environmental cost economy (as minimization of inputs or frugality to the environment) it is possible to make a decision on least cost solution in view of environmental, investment and operational cost (that includes its comparison). The consequential key goal of dissertation is to perform spatial identification of relevant environmental impacts caused by realization of road transport infrastructure projects in view of routes itself and in view of the burden for affected municipalities. The dissertation is focused on evaluation of complex environmental impacts caused by selected road transport infrastructure projects. The project view in this work keeps the principle of whole routing assessment for individual roads, not only separated parts or passages. The subject of this work rests in complete express road network in the Czech Republic (including the roads planned and under construction). The second hierarchical road level is based on regional second class road (which mean the highest regional road level in regional governance). These regional roads are defined geographically in the Cohesion region of Southeast. The second fulfilled condition is the connection of regional road to regional Administration Center. In the view of environmental impacts following components are included: land grabbing, forest grabbing, impacts on important natural sites, impact on water protection area and impacts on population concerning noise and air pollution. There is discussion and confrontation of two different approaches in this work (spatial and economical). Both of them are based on diverse foundations and both use various methodological frameworks with dissimilar limitations. Nevertheless the discussion of the results indicates the relevance and correspondence of both types of results. Thus mutual complementarity can be determined to reach complex information as support decision instrument for public investment. Discussion of limits of achieved results points out the need to use another supplementary and complementary research instruments and approaches (e.g. institutional).