Rozdíly v příjmu potravy a genetická variabilita v chuťových
receptorech mezi ženami s a bez gestačního diabetu

k 2016

Rozdíly v příjmu potravy a genetická variabilita v chuťových receptorech mezi ženami s a bez gestačního diabetu

BARTÁKOVÁ, Vendula, Katarína KURICOVÁ, Filip ZLÁMAL, Michaela ŠINDELÁŘOVÁ, Lívia KOVÁČOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Rozdíly v příjmu potravy a genetická variabilita v chuťových receptorech mezi ženami s a bez gestačního diabetu

Autoři

BARTÁKOVÁ, Vendula, Katarína KURICOVÁ, Filip ZLÁMAL, Michaela ŠINDELÁŘOVÁ, Lívia KOVÁČOVÁ, Katarína KOVÁČOVÁ, Jana BĚLOBRÁDKOVÁ a Kateřina KAŇKOVÁ

Vydání

52. Diabetologické dny, 2016

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

30202 Endocrinology and metabolism

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

gestační diabetes, chutě, semikvantitativní frekvenční dotazník, geny pro chuťové receptory, těhotenství

Klíčová slova anglicky

gestational diabetes mellitus, taste, semi-quantitative food questionary, taster receptor genes, pregnancy

Změněno: 21. 4. 2016 14:09, MUDr. Vendula Bartáková, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod Gestační diabetes (GDM) reprezentuje nejčastější metabolickou poruchu v těhotenství. Příjem potravy hraje důležitou roli v rozvoji obezity a může také ovlivňovat vznik a rozvoj GDM. Zatím velmi málo studií se zaměřilo na možné rozdíly v příjmu potravy v pre-gestačním období a období těhotenství u žen s GDM a žen s fyziologickým průběhem těhotenství. Nezanedbatelnou roli ve výběru potravin hrají chuťové preference. Výsledky přechozích studií naznačují asociaci několika jednonukleotidových polymorfismů (SNP) v genech pro chuťové receptory (CHR) s výskytem diabetu typu 2, ale doposud žádná studie se nevěnovala možnému vztahu mezi alelovými variantami v genech pro CHR a GDM. Cílem studie bylo 1) zhodnotit dietní zvyklosti těhotných žen a identifikovat možné rozdíly v potravinových preferencích mezi těhotnými ženami s a bez GDM, 2) prokázat možnou asociaci několika vybraných SNPs v genech pro CHR s GDM. Metodika Do studie bylo zařazeno 357 těhotných žen (293 s GDM a 64 kontrol). Všechny ženy podstoupily orální glukózový toleranční test (oGTT) se 75g glukózy mezi 24.-28. týdnem těhotenství. GDM byl diagnostikován dle ČDS kritérií z roku 2008: glykémie nalačno: ≥ 5,6 mmol/l, glykémie v 1. hodině ≥ 8.9 mmol/l, glykémie v 2. hodině ≥ 7.7 mmol/l, (pro diagnózu GDM stačila jedna z uvedených hodnot). 88,7% probandek (196 GDM a všechny kontroly) vyplnilo semikvantitativní frekvenční dotazník pro zjištění dietních zvyklostí za období těhotenství. Pro genetickou analýzu bylo vybráno 5 SNPs v genech pro chuťové receptory - TAS1R2 gen (rs35874116) pro receptor sladké chuti, TAS2R7 (rs619381) a TAS2R9 (rs3741845) geny pro receptor hořké chuti, CD36 (rs1527479) gen pro receptor “tukové” chuti a gen SLC2A2 (rs5400) pro glukózový transportér GLUT2. Výsledky Ženy s GDM vykazovaly signifikantně větší frekvenci konzumace masa (kuřecí, vepřové a uzené maso), mléčných výrobků a sladkých nápojů (P=0,02, chí-kvadrát test), naopak méně konzumovaly syrovou zeleninu. GG genotyp v TAS2R9 genu pro hořkou chuť (rs3741845) byl asociován s GDM (P=0.0087, chí-kvadrát test). Neprokázali jsme žádnou asociaci mezi alelami či genotypy ve studovaných SNPs a BMI, celkovým váhovým přírůstkem během gravidity, porodní váhou dítěte či hladinami glykémie během oGTT testu. Závěr Naše studie ukázala rozdíly v dietních zvyklostech vybraných potravin a potravinových skupin mezi zdravými těhotnými ženami a těmi s GDM a genetickou asociaci G alely v genu pro receptor hořké chuti TAS2R9 s GDM. Možné vztahy mezi genetickou výbavou jedince pro chuťové receptory, na to navazujícími dietními preferencemi a vznikem metabolických potažmo civilizačních onemocnění musejí prokázat i další studie. Podpořeno programem specifického výzkumu LF MU (MUNI/A/1426/2015).

Citovat

BARTÁKOVÁ, Vendula, Katarína KURICOVÁ, Filip ZLÁMAL, Michaela ŠINDELÁŘOVÁ, Lívia KOVÁČOVÁ, Katarína KOVÁČOVÁ, Jana BĚLOBRÁDKOVÁ a Kateřina KAŇKOVÁ. Rozdíly v příjmu potravy a genetická variabilita v chuťových receptorech mezi ženami s a bez gestačního diabetu. In 52. Diabetologické dny. 2016.

@proceedings{1343081,
   author = {Bartáková, Vendula and Kuricová, Katarína and Zlámal, Filip and Šindelářová, Michaela and Kováčová, Lívia and Kováčová, Katarína and Bělobrádková, Jana and Kaňková, Kateřina},
   booktitle = {52. Diabetologické dny},
   keywords = {gestational diabetes mellitus, taste, semi-quantitative food questionary, taster receptor genes, pregnancy},
   language = {cze},
   title = {Rozdíly v příjmu potravy a genetická variabilita v chuťových receptorech mezi ženami s a bez gestačního diabetu},
   year = {2016}
}

TY  - CONF
ID  - 1343081
AU  - Bartáková, Vendula - Kuricová, Katarína - Zlámal, Filip - Šindelářová, Michaela - Kováčová, Lívia - Kováčová, Katarína - Bělobrádková, Jana - Kaňková, Kateřina
PY  - 2016
TI  - Rozdíly v příjmu potravy a genetická variabilita v chuťových receptorech mezi ženami s a bez gestačního diabetu
KW  - gestational diabetes mellitus, taste, semi-quantitative food questionary, taster receptor genes, pregnancy
N2  - Úvod Gestační diabetes (GDM) reprezentuje nejčastější metabolickou poruchu v těhotenství. Příjem potravy hraje důležitou roli v rozvoji obezity a může také ovlivňovat vznik a rozvoj GDM. Zatím velmi málo studií se zaměřilo na možné rozdíly v příjmu potravy v pre-gestačním období a období těhotenství u žen s GDM a žen s fyziologickým průběhem těhotenství. Nezanedbatelnou roli ve výběru potravin hrají chuťové preference. Výsledky přechozích studií naznačují asociaci několika jednonukleotidových polymorfismů (SNP) v genech pro chuťové receptory (CHR) s výskytem diabetu typu 2, ale doposud žádná studie se nevěnovala možnému vztahu mezi alelovými variantami v genech pro CHR a GDM. Cílem studie bylo 1) zhodnotit dietní zvyklosti těhotných žen a identifikovat možné rozdíly v potravinových preferencích mezi těhotnými ženami s a bez GDM, 2) prokázat možnou asociaci několika vybraných SNPs v genech pro CHR s GDM. Metodika Do studie bylo zařazeno 357 těhotných žen (293 s GDM a 64 kontrol). Všechny ženy podstoupily orální glukózový toleranční test (oGTT) se 75g glukózy mezi 24.-28. týdnem těhotenství. GDM byl diagnostikován dle ČDS kritérií z roku 2008: glykémie nalačno: ≥ 5,6 mmol/l, glykémie v 1. hodině ≥ 8.9 mmol/l, glykémie v 2. hodině ≥ 7.7 mmol/l, (pro diagnózu GDM stačila jedna z uvedených hodnot). 88,7% probandek (196 GDM a všechny kontroly) vyplnilo semikvantitativní frekvenční dotazník pro zjištění dietních zvyklostí za období těhotenství. Pro genetickou analýzu bylo vybráno 5 SNPs v genech pro chuťové receptory - TAS1R2 gen (rs35874116) pro receptor sladké chuti, TAS2R7 (rs619381) a TAS2R9 (rs3741845) geny pro receptor hořké chuti, CD36 (rs1527479) gen pro receptor “tukové” chuti a gen SLC2A2 (rs5400) pro glukózový transportér GLUT2. Výsledky Ženy s GDM vykazovaly signifikantně větší frekvenci konzumace masa (kuřecí, vepřové a uzené maso), mléčných výrobků a sladkých nápojů (P=0,02, chí-kvadrát test), naopak méně konzumovaly syrovou zeleninu. GG genotyp v TAS2R9 genu pro hořkou chuť (rs3741845) byl asociován s GDM (P=0.0087, chí-kvadrát test). Neprokázali jsme žádnou asociaci mezi alelami či genotypy ve studovaných SNPs a BMI, celkovým váhovým přírůstkem během gravidity, porodní váhou dítěte či hladinami glykémie během oGTT testu. Závěr Naše studie ukázala rozdíly v dietních zvyklostech vybraných potravin a potravinových skupin mezi zdravými těhotnými ženami a těmi s GDM a genetickou asociaci G alely v genu pro receptor hořké chuti TAS2R9 s GDM. Možné vztahy mezi genetickou výbavou jedince pro chuťové receptory, na to navazujícími dietními preferencemi a vznikem metabolických potažmo civilizačních onemocnění musejí prokázat i další studie. Podpořeno programem specifického výzkumu LF MU (MUNI/A/1426/2015).
ER  -

Podrobný výpis o publikaci