D 2016

Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Die Wiener Gesera: eine Neubetrachtung

ELBEL, Petr and Wolfram ZIEGLER

Basic information

Original name

Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Die Wiener Gesera: eine Neubetrachtung

Name in Czech

Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Vídeňská Geserah v novém světle

Name (in English)

Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... The Vienna Geserah: a New Interpretation

Authors

ELBEL, Petr (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Wolfram ZIEGLER (40 Austria, belonging to the institution)

Edition

Brünn - Prag - Essen, Avigdor, Benesch, Gitl. Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien im Mittelalter. Samuel Steinherz zum Gedenken (1857 Güssing - 1942 Theresienstadt), p. 201-268, 68 pp. 2016

Publisher

Brünn - Prag - Essen: Klartext Verlag

Other information

Language

German

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Germany

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

RIV identification code

RIV/00216224:14210/16:00090241

Organization unit

Faculty of Arts

ISBN

978-3-8375-1515-2

Keywords (in Czech)

Vídeňská Geserah; židovské pogromy; vévoda Albrecht V. Rakouský

Keywords in English

Vienna Geserah; Jewish pogroms; Duke Albert V of Austria

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 27/3/2017 14:04, Mgr. Petr Elbel, Ph.D.

Abstract

V originále

Die Studie analysiert den Ablauf der so genannten Wiener Gesera (1420/21), des österreichischen Judenpogroms, welches in die Regierungszeit Herzog Albrechts V. fällt, und versucht dessen Hintergründe zu erhellen. Einleitend wird ein kurzer Abriss der obrigkeitlichen „Judenpolitik“ und wesentlicher antijüdischer Ereignisse vorangestellt, um die Gesera in einen breiteren historischen Kontext einzubetten. Darauf folgt ein ereignisorientierter Teil, der auch die Quellenaussagen vorstellt (Abschnitt 1.) sowie eine Sichtung der Darstellung des Pogroms mit Schwerpunkt auf die österreichische Geschichtswissenschaft (Abschnitt 2.). Daran anschließend folgt im dritten Teil eine Untersuchung des finanziellen Hintergrunds der Wiener Gesera, wobei zunächst die Kosten für die Teilnahme Herzog Albrechts am ersten und zweiten Hussitenkreuzzug und vor allem diejenigen der Heirat Albrechts mit Elisabeth von Luxemburg im Kontext der Entwicklung der landesherrlichen Finanzen Österreichs betrachtet werden. Auf diesen Ergebnissen aufbauend folgt der Versuch einer Erklärung der finanziellen Motivation des Judenpogroms. Weil in der letzten Zeit die Ursachen der Geserah eher im Bereich der Religionsgeschichte gesucht wurden, weisen die Autoren auf die Schwäche dieser Argumentation hin. In der Schlussbetrachtung versuchen die Autoren den Ablauf der Wiener Gesera, wie sie sich ihnen darstellt, zu beschreiben.

In Czech

Studie analyzuje průběh tzv. Vídeňské Geserah (1420/21), rakouského židovského pogromu za vlády vévody Albrechta V. (1411–1438, jako král 1438/39). V úvodu studie jsou stručně představeny základní obrysy knížecí židovské politiky ve středověku. Navazuje první oddíl, kde je nastíněn průběh Geserah ve světle dobových pramenů. Ve druhém oddílu je sledována interpretace pogromu v moderním, především rakouském dějepisectví. Třetí oddíl je pak věnován finančnímu pozadí Geserah, přičemž jsou nejprve podrobně analyzovány náklady Albrechta V. na první a druhou protihusitskou kruciátu a na jeho sňatek s Alžbětou Lucemburskou v kontextu vývoje zeměpanských financí během celé Albrechtovy vlády. Z toho vyvěrá pokus o postižení vlivu Geserah na Albrechtovy finance a nakonec vcelku logický závěr, že hlavní motivace vévody k rozpoutání pogromu ležela právě ve fiskální oblasti. Protože v poslední době byly příčiny Geserah hledány spíše ve sféře náboženských dějin, poukazují autoři na slabá místa religionistické argumentace. Zcela na závěr se znovu pokoušejí o přehledné shrnutí příčin a průběhu pogromu tak, jak se jim jeví.