TÉMA
MOŽNOSTI CITAČNÍ ANALÝZY V ČESKÉ REPUBLICE
*
MATĚJ MYŠKA
**
, JAKUB HARAŠTA
***
, PAVEL LOUTOCKÝ
****
, JAKUB
MÍŠEK
*****
ABSTRAKT
Předkládaná studie je prvním výstupem dlouhodobého výzkumu teoretických
a praktických možností provedení citační analýzy judikatury v České republice.
Vypracování takové analýzy je prvním krokem k vytvoření praktických nástrojů,
které přesně dokáží mapovat vztahy mezi jednotlivými rozhodnutími a tím
hodnotit jejich důležitost. V úvodní části textu je nabídnuto teoretické shrnutí
dosavadních poznatků ve zkoumané oblasti, rešerše relevantní literatury
a stručné zhodnocení využitelnosti citační analýzy v českém prostředí.
Druhá část shrnuje aktuální status quo práce s judikaturou v České
republice. Nejprve se zaměřuje na veřejně dostupné databáze vrcholných soudů
(Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud), přičemž jsou zkoumány
možnosti, které dané databázové systémy nabízejí, tedy zda a případně jakým
způsobem jsou metadaty určeny vztahy k citovaným rozhodnutím. Obdobný postup
je pak proveden v rámci tří komerčních právních informačních systémů –
ASPI, Beck-online a CODEXIS.
*
Tento článek vznikl díky podpoře Masarykovy univerzity v rámci projektu specifického výzkumu
Metodologie citační analýzy judikatury (MUNI/A/0940/2015). Za významnou pomoc
děkujeme rovněž Jaromíru Šavelkovi a Michalu Malaníkovi.
**
Autor je odborným asistentem na Ústavu práva technologií PrF MU.
Kontaktní e-mail: matej.myska@law.muni.cz.
***
Autor je asistentem na Ústavu práva technologií PrF MU.
Kontaktní e-mail: jakub.harasta@law.muni.cz.
****
Autor je prezenčním doktorským studentem na Ústavu práva technologií PrF MU.
Kontaktní e-mail: loutocky@mail.muni.cz.
*****
Autor je prezenčním doktorským studentem na Ústavu práva technologií PrF MU.
Kontaktní e-mail: jkb.misek@mail.muni.cz.
147
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
Třetí část shrnuje prvotní problémy ležící v cestě provedení komplexní
citační analýzy, která by splňovala požadavky využitelnosti. Popisuje první
krok, spočívající v pokusu o zachycení citací soudních rozhodnutí regulárním výrazem
ve vzorku 46 rozhodnutí Ústavního soudu. V závěru textu jsou pak
zhodnoceny dosažené výsledky a je popsán další postup výzkumu možností realizace
citační analýzy judikatury v České republice.
KLÍČOVÁ SLOVA
citační analýza, citace judikatury, právní informační systémy
ABSTRACT
This paper is the first output of long-term research on theoretical and practical
possibility of citation analysis of the case law in the Czech Republic. Development
of such an analysis is the first step in the creation of practical tools that
can accurately map relationships between specific decisions and thus evaluate
their importance. In the first part of the paper a general summary of current findings
in the area, a recherché of relevant doctrinal sources and brief evaluation
of the applicability of citation analysis in the Czech environment is offered.
In the second part of the paper the current status quo of the case law
publication practice in the Czech Republic is summed up. Firstly, publicly accessible
databases of the supreme courts (Supreme Court, Supreme Administrative
Court, and Constitutional Court) are reviewed. The possibilities which these database
systems offer are examined, e.g. whether and how the relationships between
different decisions by their metadata are specified. A similar approach is
consequently applied to the three private legal information systems - ASPI, Beckonline,
and CODEXIS.
In the third part of the paper primary difficulties that stand in the way
of conducting the complex citation analysis which would meet the requirements
of usability are summed up. The first step consisting in an attempt to capture citations
of decisions in the sample of 46 decisions of the Constitutional Court by
a regular expression is described. At the end of the paper, results are evaluated,
and further approach of the research of the possibility of case law citation
analysis is described.
148
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
KEYWORDS
Citation Analysis, Case Citations, Legal Information Systems
1. ÚVOD
Vytváření citačních sítí za účelem citační analýzy určující význam jednotlivých
dokumentů v síti reprezentovaných má původ v pracích Citation Indexes
for Science
1
a Networks of Scientific Papers
2
. Na tyto práce pak
navazovalo další využití např. v počítačové vědě,
3
které bez nadsázky vedlo
k vytvoření internetu tak, jak jej dnes známe. Využití těchto metod v právu
je pak spíše novějším fenoménem,
4
s pracemi zaměřenými na citační analýzu
rozhodnutí Federálního odvolacího soudu USA
5
a Nejvyššího soudu
USA,
6
případně na citační analýzu z pohledu hnutí Law & Economics.
7
V poslední době se pak zájem v této oblasti přesunul i směrem k Evropské-
1
GARFIELD, Eugene. Citation Indexes for Science. Science, 1955, roč. 122, č. 3159, s. 108-
111.
2
PRICE, Derek J. de Solla. Network of Scientific Papers. Science, 1965, roč. 149, č. 3683,
s. 510-515.
3
KLEINBERG, Jon. Authoritative Sources in a Hyperlinked Environment. Journal of the ACM,
1999, roč. 46, č. 5, s. 604-632. Také PAGE, Lawrence, BRIN, Sergey, MOTWANI, Rajeeva
Terry WINOGRAD. The PageRank Citation Ranking: Bringing Order to the Web [online].
1998 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://ilpubs.stanford.edu:8090/422/1/1999-
66.pdf.
4
Snad s výjimkou práce MERRYMAN, John Henry. The Authority of Authority: What the California
Supreme Court Cited in 1950. Stanford Law Review, 1954, roč. 6, č. 4, s. 613-673.
Autor se zde zabýval rozdílem v citačních zvycích soudců v rámci kalifornského Nejvyššího
soudu v průběhu roku 1950. Za počátek citační analýzy v právu pak lze označit text MARX,
Stephen M. Citation Networks in the Law. Jurimetrics Journal, 1970, roč. 10, č. 4, s 121-
137.
5
LANDES, William M. LESSIG, Lawrence a Michael E. SOLIMINE. Judicial Influence: A Citation
Analysis of Federal Courts of Appeals Judges. Journal of Legal Studies, 1998, roč. 27,
č. 2, s. 271-332.
6
FOWLER, James H. a Sangick JEON. The authority of Supreme Court precedent. Social
Networks, 2008, roč. 30, č. 1, s. 16-30. Také FOWLER, James H. et al. Network Analysis
and the Law: Measuring the Legal Importance of Precedents at the U.S. Supreme Court. Political
Analysis, 2007, roč. 15, č. 3, s. 324-346. Také LUPU, Yonatana James H. FOWLER.
Strategic Citations to Precedent on the U.S. Supreme Court. Journal of Legal Studies, 2013,
roč. 42, č. 1, s. 151-186.
7
POSNER, Richard. An Economic Analysis of the Use of Citations in the Law. American Law
and Economics Review, 2000, roč. 2, č. 2, s. 381-406.
149
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
mu soudu pro lidská práva
8
a k Soudnímu dvoru Evropské unie.
9
Z hlediska
národní judikatury jsme byli v poslední době svědky výzkumných prací zaměřených
na judikaturu italského ústavního soudu
10
, judikaturu nizozemských
soudů
11
a judikaturu kanadských soudů.
12
Kromě čistě kvantitativního
pojetí je možné do citační analýzy promítnout i kvalitu citací, která nám
umožňuje určit, která rozhodnutí jsou překonaná, a tím i irelevantní pro
rozhodovací praxi.
13
V českém prostředí by výstupy citační analýzy nepochybně našly své využití.
Diskuze o závaznosti judikatury prošla v ČR postupným vývojem, který
zahrnoval závěry o jejím normativním vlivu v Peczenikově pojetí,
14
argu-
8
LUPU, Yonatana Erik VOETEN. Precedent in International Courts: A Network Analysis of
Case Citations by the European Court of Human Rights. British Journal of Political Science,
2012, roč. 42, č. 2, s. 413-439.
9
DERLÉN, Mattias a Johan LINDHOLN. Goodbye van Gend en Loos, Hello Bosman? Using
Network Analysis to Measure the Importance of Individual CJEU Judgments. European Law
Journal, 2014, roč. 20, č. 5, s. 667-687. Také SADL, Urška a Yannis PANAGIS. What is Leading
Case in EU Law? An Empirical Analysis. European Law Review, 2015, roč. 40, č. 1,
s. 15-34.
10
AGNOLONI, Tommaso a Ugo PAGALLO. The Power Laws of the Italian Constitutional
Court, and Their Relevance for Legal Scholars. In: ROTOLO, Antonino (ed.). Legal Knowledge
and Information Systems. JURIX 2015. IOS Press: Amsterdam, Berlin, Washington, 2015,
s. 1-10.
11
WINKELS, Radboud, DE RUYTER, Jelle a Henryk KROESE. Determining Authority of Dutch
Case Law. In: ATKINSON, Katie M. (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX
2011. IOS Press: Amsterdam, Berlin, Washington, 2011. S. 103-112. Také WINKELS, Radboud
a Jelle de RUYTER. Survival of the Fittest: Network Analysis of Dutch Supreme Court
Cases. In: PALMIRANI, Monica, PAGALLO, Ugo, CASANOVAS, Pompeu a Giovanni SARTOR
(eds.). AI Approaches to the Complexity of Legal Systems. Models and Ethical Challenges
for Legal Systems, Legal Language and Legal Ontologies, Argumentation and Software Agents.
Springer: Berlin, Heidelberg, 2012. S. 106-115.
12
NEALE, Thom. Citation Analysis of Canadian Case Law. Journal of Open Access to Law,
2013, roč. 1, č. 1, s. 1-60.
13
Takovouto analýzu umožňují komerční nástroje KeyCitea Shepard’s Citation známé z USA.
Viz SPRIGGS, James F. a Thomas G. HANSFORD. Measuring Legal Change: The Reliability
and Validity of Shepard’s Citations. Political Research Quarterly, 2000, roč. 53, č. 2, s. 327-
341.
14
PECZENIK, A. The Binding Force of Precedent. In: MacCORMICK, N., SUMMERS, R. S.
[eds.]. Interpreting Precedents. A Comparative Study. Dartmouth: Aldershot, 1997, s. 461-479.
V české právní doktríně srov.: SMEJKALOVÁ, Terezie. Soudnictví, jeho povaha a role
v právním systému ČR. 2013, s. 147-149. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/77065/
pravf_d/.
150
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
mentační závaznosti,
15
nebo opatrnější konstatování normativní relevance.
16
S těmito závěry se v rámci své rozhodovací praxe snaží vypořádat i soudy –
Nejvyšší správní soud k tomu např. uvedl, že ustálená judikatura vrcholných
soudů představuje materiální právní normu.
17
Ústavní soud pak
uvedl, že rozhodování v rozporu s ustálenou judikaturou
18
může být považováno
za protiústavní pro rozpor s maximem právní jistoty, předvídatelnosti
práva, legitimního očekávání a formální rovnosti.
19
Formální závaznost
a formální mechanismy překonávání a sjednocování judikatury v českém
prostředí existují také, např. v podobě § 13 a 23 zákona č. 182/1993
Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
20
(dále jen „ZoÚS“),
v podobě sjednocujících stanovisek,
21
či v povinnosti jednotlivých senátů
obrátit se na velký/rozšířený senát příslušného soudu v případě odchýlení
15
V kontextu publikace judikatury srov. POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Téma.
Praha: Auditorium, 2012, s. 234.
16
BOBEK, Michal a Zdeněk KÜHN. Úvodem. In: BOBEK, Michal et al. Judikatura a právní
argumentace. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Auditorium, 2013, s. 19.
17
Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. října 2008, č. j. 8 As
47/2005 - 86 – odst. 57. Shodně KNAPP, Viktor. Teorie práva. Právnické učebnice. 1. vyd.
Praha: C. H. Beck, 1995, s. 133, odst. 329.
18
Která samozřejmě musí být náležitě identifikována – KÜHN, Zdeněk a Hynek BAŇOUCH.
O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy judikatura jako císařovy nové šaty.
Právní rozhledy. 2005, roč. 13, č. 13, s. 484-491.
19
Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. ledna 2005, který konstatuje
na základě těchto podmínek porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy. Také srov. nález Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. listopadu 2007. Také nález Ústavního soudu sp. zn. II.
ÚS 566/05 ze dne 20. září 2006, kde se uvádí, že právním řádem nelze myslet pouze
legislativu, ale také proces interpretace a aplikace tak, jak je prováděn soudy.
20
K problematické aplikaci tohoto paragrafu plénem Ústavního soudu vizte body 8 a 9 odlišného
stanoviska Vojtěcha Šimíčka v usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/15 ze
dne 9. února 2016.
21
§ 14 odst. 3 zákona o soudech a soudcích pro Nejvyšší soud a § 12 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, specifikován v čl. 50-61 Jednacího řádu Nejvyššího
správního soudu. Srov. BALÁK, František. Ke sjednocování soudní praxe Nejvyšším soudcem.
Soudce, 2007, roč. IX, č. 4, s. 4-8. Také KÜHN, Zdeněk. O velkých senátech a judikatorních
odklonech vysokých soudů. Praha: C. H. Beck, Právní rozhledy. 2013, roč. 21, č. 2,
s. 39-46. Srov. také BARÁKOVÁ, Martina. Stanoviska nejvyšších soudů: efektivní prostředek
sjednocování judikatury nebo přežitek socialistické justice? MUNI Law Working Paper
Series, č. 7/2015 (Prosinec 2015). Kriticky srov. KÜHN, Zdeněk. Stanoviska nejvyšších soudů:
specifikum středoevropské právní kultury nebo komunistické reziduum? Jurisprudence,
2005, roč. XIV. č. 4, s. 9-10.
151
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
se od již vyjádřeného právního názoru.
22
Pro empirické zkoumání a praktické
použití je tak citační analýza, bez ohledu na míru závaznosti judikatury,
mimořádně vhodným prostředkem při zkoumání nezamlčených vazeb
v rozhodovací praxi.
23
2. STATUS QUO VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH A KOMERČNÍCH
DATABÁZÍCH
Výchozí hypotézou, a zároveň důvodem nutnosti realizace výzkumu v oblasti
citační analýzy je, že z veřejně dostupných databází judikatury
Ústavního soudu,
24
Nejvyššího soudu,
25
Nejvyššího správního soudu,
26
jakož
i ze tří nejrozšířenějších komerčních právních informačních systémů (ASPI,
Beck-online, CODEXIS), nelze volně získat v datově zpracovatelné podobě
údaje nutné k vytváření citačních sítí. Tyto údaje totiž buď vůbec neexistují,
resp. pouze v limitované podobě – to v případě veřejně dostupných databází
judikatury – nebo (logicky) nejsou volně dostupné k dalšímu zpracování
v otevřené datové struktuře z důvodu ochrany práv duševního
vlastnictví výrobců komerčních právních informačních systémů. V následujícím
stručném popisu statu quo jednotlivých databází se zaměříme na to,
zda judikatura v těchto databázích a informačních systémech obsahuje
metadatový záznam o citacích, a pokud ano, zda reflektuje jejich kvalitu.
Při analýze vycházíme ze stavu deklarovaného příslušným provozovatelem
22
Dle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný
senát Nejvyššího soudu v případě dosažení odlišného názoru od již vyjádřeného povinen
postoupit věc k rozhodnutí velkému senátu. Mutatis mutandis toto platí na základě
§ 17 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů,i pro
senáty Nejvyššího správního soudu, kdy senáty postupují věc k rozhodnutí rozšířenému
senátu.
23
Samozřejmě se zde vyskytuje problém vazeb zamlčených – KÜHN, Zdeněk a Hynek BAŇOUCH.
O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy judikatura jako císařovy nové
šaty. Právní rozhledy. 2005, roč. 13, č. 13, s. 488.
24
NALUS: Vyhledávání rozhodnutí Ústavního soudu České republiky [online]. NALUS [vid.
30. duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.
25
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016].
Dostupné z: http://www.nsoud.cz/.
26
Rozhodnutí správních soudů [online]. Nejvyšší správní soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné
z: http://www.nssoud.cz/Uvod/art/1.
152
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
dané databáze, resp. výrobcem komerčního právního informačního systé-
mu.
27
Praktické pozorování chování daného vyhledávacího systému v praxi
a jeho zohledňování vztahů mezi judikáty pak testujeme na vzájemně souvisejících
rozhodnutích, u nichž je vztah a vzájemná citace explicitně zákonně
formalizována. Zvolili jsme proto případy stanovisek pléna dle § 23
ZoÚS, rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu a rozhodnutí rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu.
28
Pokud nebudou dostupné veřejné
a komerční právní informační systémy adekvátně na metadatové úrovni reflektovat
takto relativně jednoduché (formalizované) citační vztahy a jejich
kvalitu, lze důvodně předpokládat, že v méně jasných případech již tato
metadata nebudou dostupná vůbec. Pro jednoduchý praktický test jsou vybrány
tři okruhy vzájemně souvisejících rozhodnutí, které jsou v detailech
popsány níže. Způsob reflexe vztahů mezi nimi jsme do kvantity a kvality
analyzovali ve veřejně dostupných databázích.
29
Poté jsme všechny tři
modelové příklady podrobili obdobné analýze v komerčních informačních
systémech ASPI, CODEXIS a Beck-online.
První analyzovaná skupina rozhodnutí mapuje vývoj názoru Ústavního
soudu k „sejmutí pachové stopy, odebrání vzorku vlasů a bukálního stěru z hlediska
zákazu nucení k sebeobvinění“.
30
Ústavní soud ve svém stanovisku pléna
sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 konstatoval, že se v případě užití zákonných donucovacích
prostředků k zajištění součinnosti obviněného pro strpění výše
uvedených úkonů nejedná o protiústavní donucování k sebeobviňování.
27
K datu 30. dubna 2016.
28
Viz pozn. pod čarou č. 22.
29
Přičemž u veřejně dostupných databází používáme vždy jen jeden modelový případ a to
rozhodovaný jeho provozovatelem. Logicky tak např. ve veřejně dostupné databázi Nejvyššího
správního soudu neprovádíme průzkum dostupnosti metadat ke kauze rozhodované
Nejvyšším soudem.
30
Stanovisko pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 ze dne 30. listopadu 2010
(439/2010 Sb., ST 30/59 SbNU 595).
Okomentováno např. v MOLEK, Pavel. Právo na spravedlivý proces. Vyd. 1. Praha: Wolters
Kluwer Česká republika, 2012. S. 351. Také LANGÁŠEK, Tomáš. Čl. 7. Nedotknutelnost
osoby. In: WÁGNEROVÁ, Eliška et al. Listina základních práva svobod. Komentář. Praha: Wolters
Kluwer Česká republika, 2012, s. 191.
153
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
Tímto názorem ovšem překonal doposud opačný názor prvního
31
a třetího
32
senátu Ústavního soudu, které naopak v takovémto donucování spatřovaly
zásah do čl. 40 odst. 4 Listiny. Plénu pak dle § 23 ZoÚS k posouzení předložil
tuto otázku druhý senát, který dospěl v řízení ve věci sp. zn. II. ÚS
2369/08
33
k opačnému názoru než první a třetí senát. Z hlediska vytváření
citační sítě a analýzy se jedná o poměrně jednoduchý případ, kdy by
stanovisko pléna mělo po kvantitativní stránce obsahovat metadata indikující
citaci všech tří nálezů, po kvalitativní stránce by pak mělo indikovat
překonání názoru prvního a třetího senátu a potvrzení názoru druhého
senátu. Nálezy prvního a třetího senátu by pak v metadatech měly obsahovat
záznam o citaci ve stanovisku pléna, případně kvalitu této citace.
Rozhodnutí druhého senátu by pak taktéž mělo metadatově adekvátně reflektovat
stanovisko pléna.
Druhá analyzovaná skupina rozhodnutí mapuje vývoj názoru Nejvyššího
soudu v otázce nařízené exekuce a jejího následného zastavení v souvislosti
s plněním dlužníka věřiteli na základě smlouvy o půjčce. Velký senát
Nejvyššího soudu ve svém usnesení sp. zn. 31 Cdo 2184/2013
34
konstatoval,
že se odchyluje od závěrů formulovaných v předešlém usnesení Nejvyššího
soudu sp. zn. 20 Cdo 3334/2012.
35
Z hlediska konkrétní analýzy se
tak opět jedná o poměrně jednoduchý případ, na kterém lze sledovat, v jakých
souvislostech jednotlivé vybrané systémy poskytují informaci o tom,
že se od původního usnesení Nejvyšší soud odchýlil.
Třetí analyzovaná skupina rozhodnutí mapuje vývoj rozhodovací praxe
správních soudů, s Nejvyšším správním soudem v čele, v otázce data vzniku
fikce negativního rozhodnutí při vyhodnocení žádosti o informace dle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a tedy možnosti
podat opravný prostředek proti tomuto negativnímu rozhodnutí. Zkoumané
usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 55/2007
31
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 671/05 ze dne 22. února 2006 (N 41/40 SbNU 341).
32
Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 655/06 ze dne 23. května 2007 (N 89/45 SbNU 303).
33
Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2369/08 ze dne 9. prosince 2010 (N 244/59 SbNU
489).
34
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013.
35
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. 20 Cdo 3334/2012.
154
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
- 84 v osmém odstavci konstatuje konflikt dosavadní rozhodovací praxe
Nejvyššího správního soudu. Spor spočíval v otázce, zda je vznik fikce
negativního rozhodnutí o žádosti o informace svázán s datem doručení
informací či rozhodnutí, jak tvrdil Nejvyšší správní soud v dřívějším rozhodnutí
č. j. 1 As 15/2006 - 73, nebo zda je lhůta 15 dnů určena jen
správnímu orgánu. Ve zkoumaném usnesení rozšířeného senátu se Nejvyšší
správní soud přiklonil k interpretaci uvedené v rozhodnutí č. j. 4 As
43/2006 - 82 a odchýlil se od rozhodnutí 1 As 15/2006 - 73, což by mělo
být i adekvátně metadatově reflektováno.
2.1 DATABÁZE NALUS
Ústavní soud poskytuje na svých stránkách možnost obecného vyhle-
dávání
36
a možnost rozšířeného vyhledávání prostřednictvím databáze
NALUS
37
(systém pro vyhledávání rozhodnutí Ústavního soudu České
republiky). V rámci rozšířeného vyhledávání jsou vyhledávacím systémem
poskytnuty poměrně rozsáhlé možnosti, dle kterých je možno provádět
metadatové vyhledávání v databázi. Z hlediska citační analýzy obsahuje
tato databáze relevantní metadatový záznam “Napadený akt (druh; číslo;
název; ust.)” a „Poznámka“. Pole “Napadený akt” konkretizuje “rozhodnutí
ve věcech, v nichž byl návrhem napaden zvolený typ aktu (např. zákon, jiný
právní předpis, nařízení obce/kraje, rozhodnutí soudu, rozhodnutí správní)”.
38
Pole „Poznámka“ umožňuje vyhledávat poznámky k danému rozhodnutí.
Zapisují se sem např. vztahy k jiným rozhodnutím Ústavního soudu, mezinárodních
institucí, popř. jiné „zaznamenáníhodné údaje“
39
. Jedná se tak
zejména právě o informaci, že došlo k překonání předešlé rozhodovací
praxe.
36
Ústavní soud [online]. Ústavní soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.usoud.cz/.
37
NALUS: Vyhledávání rozhodnutí Ústavního soudu České republiky [online]. NALUS [vid. 30.
duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.
38
Návod [online]. NALUS [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/
Help.aspx.
39
Návod [online]. NALUS [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/
Help.aspx.
155
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
V prvním modelovém případě tak databáze NALUS poskytuje
u stanoviska pléna informaci v poli „Napadený akt“, že se jedná o “rozhodnutí
Ústavního soudu; I. ÚS 671/05; rozhodnutí Ústavního soudu; III. ÚS
655/06.” V “Poznámce” je pak v konkrétním případě uvedeno, že „stanovisko
pléna Pl. ÚS-st 30/10 pro řízení sp. zn. II. ÚS 2369/08 překonává právní
názory obsažené v nálezech sp. zn. I. ÚS 671/05 a III. ÚS 655/06.“
40
Stejná
„Poznámka“ je pak uvedena i u nálezu prvního a třetího pléna. Nález
druhého senátu má pak v poli „Poznámka“ uvedeno „vztah ke stanoviska
[sic!] pléna Pl. ÚS-st. 30/10“.
41
2.2 DATABÁZE NEJVYŠŠÍHO SOUDU
Nejvyšší soud na svých stránkách poskytuje základní možnost vyhledávání
rozhodnutí v rámci databáze dle spisové (senátní) značky
42
a možnost rozšířeného
vyhledávání rozhodnutí
43
dle specifických kategorií.
44
Z hlediska citační
analýzy však tato databáze neobsahuje relevantní metadatové záznamy.
Zdůrazňujeme ovšem, že po vyhledání rozhodnutí, proti kterým
byla podána ústavní stížnost, je v daném zobrazení soudního rozhodnutí
tato skutečnost obsažena. Je tak poskytnuta informace o tom, kdy byla
ústavní stížnost podána, jaká jí byla Ústavním soudem přiřazena spisová
značka, jméno soudce zpravodaje, výsledek a datum rozhodnutí. Žádné
další informace o tom, jak Nejvyšší soud reflektuje svou předešlou roz-
40
Poznámka ke stanovisku pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 - 1 ze dne 30. listopadu
2010 (439/2010 Sb., ST 30/59 SbNU 595). Karta a text dokumentu – Nalezené [online].
NALUS [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDe-
tail.aspx?id=68234&pos=1&cnt=1&typ=result.
41
Poznámka nálezu Ústavního soudu, sp. zn. sp. zn. II. ÚS 2369/08 ze dne 9. 12. 2010
(N 244/59 SbNU 489). Karta a text dokumentu – Nalezené [online]. NALUS [vid. 30. duben
2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=68534&pos=
1&cnt=1&typ=result.
42
Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://www.n-
soud.cz/.
43
Rozšířené vyhledávání [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/WebSpreadSearch.
44
Podrobné instrukce k jednotlivým vyhledávacím kategoriím jsou obsaženy dále zde: Nápověda
– vyhledávání rozhodnutí [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Napoveda~Vyhledavaniroz-
hodnuti~Napoveda___vyhledavani_rozhodnuti~.
156
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
hodovací praxi (případně jiné návaznosti na rozhodovací praxi soudů),
v systému metadatově reflektovány nejsou a jsou tedy obsaženy případně
pouze v plném textu samotného rozhodnutí.
Při vyhledání usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo
2184/2013 (druhý modelový příklad) je systémem poskytnut samotný
text rozhodnutí (bez dalšího) a hlavička usnesení obsahující základní identifikační
údaje týkající se usnesení. Vyhledávací systém Nejvyššího soudu
45
neposkytuje žádné další informace zejména o tom, že by daným usnesením
došlo k překonání usnesení předchozího. Tento fakt lze odhalit jen při
samotném průchodu textem usnesení.
46
Identická je situace i v případě
usnesení 20 Cdo 3334/2012.
2.3 DATABÁZE NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
Uživatel má možnost v databázi Nejvyššího správního soudu vyhledávat pomocí
webového rozhraní. V rámci této databáze je k jednotlivým rozhodnutím
vždy připojen relativně obsáhlý metadatový záznam, podle kterého je
rovněž možné vyhledávat. Z hlediska citační analýzy obsahuje tato databáze
následující relevantní metadatové záznamy.
47
Pole „Opravný prostředek
a výsledek řízení o něm“, obsahuje odkaz na rozhodnutí, které je
v rámci daného případu procesně výše. V případě rozhodnutí krajského
soudu v prvním stupni je zde uvedena spisová značka Nejvyššího správního
soudu. V případě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je zde uvedena
spisová značka Ústavního soudu. Pokud již bylo v odkazovaném řízení roz-
45
Rozšířené vyhledávání [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/WebSpreadSearch.
46
Vyhledávací systém Nejvyššího soudu nicméně poskytuje informaci o probíhajícím průběhu
podané ústavní stížnosti. Tuto informaci uvádíme specificky proto, že je v rámci vyhledávacího
systému databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu jedinou relevantní v souvislosti s cílem
tohoto článku. To lze demonstrovat například u rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu
2011, sp. zn. 21 Cdo 3478/2010. Po vyhledání jsou pak uvedeny údaje odkazující
na konkrétní spisovou značku, pod kterou je ústavní stížnost projednávána, včetně informace,
jaký byl její výsledek.
47
Vysvětlující poznámky k jednotlivým níže uvedeným polím jsou uvedené na základě dokumentu
Nápověda pro vyhledávání v databázi judikatury správních soudů [online]. Nejvyšší
správní soud, S. 8 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/dokumenty/
manualy/Manual_vyhledavac.pdf.
157
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
hodnuto, je uveden i způsob rozhodnutí. V poli „Prejudikatura“ jsou pak
obsaženy odkazy na rozhodnutí, které jsou prejudikaturní k zobrazenému
rozhodnutí. U prejudikatury je zajímavé, že ač plný vyhledávací formulář
rozlišuje 3 typy prejudikatorních rozhodnutí dle jejich povahy (procesní,
závazná a inspirativní), ve výsledcích vyhledávání se toto dělení nijak neprojevuje.
Krom tohoto obecného vyhledávacího formuláře je na webových
stránkách nssoud.cz pod záložkou „Rozšířený senát“ umístěn specializovaný
vyhledávací formulář určený pro vyhledávání rozhodnutí rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu. V tomto formuláři jsou k rozhodnutí připojena
z hlediska citační analýzy vybraná relevantní data a metadata.
48
Ve
sloupci „Usnesení o postoupení věci“ je identifikováno usnesení, kterým některý
ze senátů Nejvyššího správního soudu postoupil danou věc rozšířenému
senátu a odkaz na jeho plný text. Ve sloupci „Rozhodnutí, od kterého se
předkládající senát hodlá odchýlit“ je dostupný identifikátor a odkaz na
plný text rozhodnutí, které původní senát označil jako konfliktní. Řádek
„Rozhodnutí rozšířeného senátu“ obsahuje odkaz na samotné rozhodnutí
rozšířeného senátu, neidentifikuje však žádným způsobem, jak rozšířený
senát rozhodl.
Usnesení rozšířeného senátu č. j. 4 As 55/2007 - 84 (třetí modelový
případ) po vyhledání v obecném vyhledávacím formuláři databáze Nejvyššího
správního soudu obsahuje metadata s odkazem na prejudikaturu, kterou
představuje rozhodnutí sp. zn. 1 As 15/2006. Je zde uveden hypertextový
odkaz, ovšem kromě toho v obecném vyhledávacím formuláři není
k tomuto usnesení nic uvedeno. Při využití zvláštního vyhledávacího formuláře
rozšířeného senátu je k usnesení č. j. 4 As 55/2007 - 84 uvedeno
následující: u „Usnesení o postoupení věci“ je odkázáno na usnesení č. j.
4 As 55/2007 – 52; u „Rozhodnutí, od kterého se předkládající senát hodlá
odchýlit“ je uveden rozsudek sp. zn. 1 As 15/2006; u „Rozhodnutí rozšířeného
senátu“ je pak uvedeno samotné usnesení č. j. 4 As 55/2007 - 84.
Usnesení č. j. 4 As 55/2007 - 52, kterým došlo k postoupení věci rozšířenému
senátu, v rámci obecného vyhledávání neobsahuje žádná metadata
ohledně prejudikatury nebo navazujících rozhodnutí; ve zvláštním vyhle-
48
K vyhledávání rozhodnutí přes tento formulář není k dispozici žádná nápověda.
158
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
dávači rozhodnutí rozšířeného senátu je toto usnesení uvedeno pod „Usnesením
o postoupení věci“, jak bylo zmíněno výše. Rozsudek č. j. 4 As
55/2007 - 92, který procesně navazuje na usnesení rozšířeného senátu, při
využití obecného vyhledávače obsahuje informace usnesení č. j. 4 As
55/2007 - 84 (označené jako „Prejudikatura“); při vyhledávání v rozhodnutích
rozšířeného senátu není vůbec obsažen. Překonaný rozsudek sp. zn.
1 As 15/2006 pak v poli „Prejudikatura“ neobsahuje žádný údaj a při jeho
vyhledávání ve vyhledávači rozhodnutí rozšířeného senátu není nalezen
žádný záznam.
2.4 ASPI
Komerční právní informační systém ASPI 2015 využívá při vyhledávání pro
hodnocení důležitosti jednotlivých judikátů v modulu Judikatura propri-
etární
49
metriku LexRank. Ta dle výrobce „při řazení výsledků zohledňuje především
závaznost/precedenční váhu soudního rozhodnutí, počet citací, publikování
v oficiálních sbírkách a časové hledisko.“
50
K roli a váze jednotlivých
kritérií se až na výjimku časového hlediska výrobce, z pochopitelných důvodů,
nijak nevyjadřuje.
51
Tento systém metadatově obohacuje jednotlivé judikáty položkou
„Vztah k“. Toto pole je zobrazeno v okně „Informace“ a má i své vlastní
okno „Vztah“ v panelu nástrojů. V případě pole a okna „Vztah“ se pak
jedná o dokumenty, na které daný dokument (judikát) sám odkazuje.
52
Jak
ale uvádí výrobce, ne všechny citované dokumenty jsou uvedeny jako sou-
49
Nedostupnost způsobu výpočtu hodnoty LexRank konstatuje i Zbíral: „přesný způsob výpočtu
LexRanku zůstává samozřejmě know-how autorů a ani jeho hodnoty nelze z ASPI volně získat
v datově zpracovatelné podobě“. ZBÍRAL, Robert. Které české zákony jsou nejdůležitější?
Hledání objektivních metod výběru. Správní právo. 2015, roč. 48, č. 4-5, s. 252.
50
Příručka pro Automatizovaný Systém Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI 2015.
Kapitola 14.2. Řazení.
51
Novější dokumenty, dle informací výrobce ovšem zpravidla předcházejí starší. Tamtéž.
52
Příručka pro Automatizovaný Systém Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI 2015.
Kapitola 18. Okno Vztah.
159
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
visející.
53
Jedná se o redakční výběr relevantních souvisejících dokumen-
tů.
54
Kritéria k zařazení souvisejících dokumentů (konkrétně judikátů)
nejsou konkrétně deklarovaná. Systém tak neobsahuje prostý celkový počet
citací jednotlivého rozhodnutí, ani neobsahuje speciální metadatové pole
řešící kvalitu citací. K názvu judikátu a do pole „Vztah k“ bývají přidávány
redakční poznámky, které vymezují vztahy jednotlivých dokumentů.
55
Typicky se jedná o indikaci zrušení/překonání rozhodnutí Ústavním soudem.
Ve formě redakční poznámky se pak tato informace objevuje i před
samotným plným textem zrušeného rozhodnutí. Samotné rušící/překonávající
rozhodnutí tuto poznámku ovšem neobsahuje. Konečně, systém
umožňuje přímo vyhledat související judikaturu s daným dokumentem (ju-
dikátem).
56
Jak uvádí výrobce, tímto vyhledáváním lze nalézt dokumenty
(judikáty), které „kvalifikovaným
57
způsobem odkazují na zadaný dokument
nebo jeho část“.
58
Nepůjde tedy o případy, kdy je určitý dokument toliko citován
v textu jiného dokumentu. Obecně je ale v Příručce pro Automatizovaný
Systém Právních Informací deklarováno, že „všechny vztahy mezi
dokumenty zařazenými v systému ASPI jsou chápány jednosměrně“.
59
Z časového
hlediska jsou pak zásadně vyhledávány pouze pozdější (novější) doku-
menty.
60
53
Ač tomu tak dle výrobce zpravidla je. Nápověda ASPI. Příručka pro Automatizovaný Systém
Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI 2015. Kapitola 18. Okno Vztah.
54
Tamtéž. Příručka pro Automatizovaný Systém Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI
2015.
55
Příručka pro Automatizovaný Systém Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI 2015.
Kapitola 13.6. Vyhledávání podle názvu dokumentu.
56
Vyhledávání je realizováno pomocí jedinečného identifikačního čísla ASPI ID, které je použito
v základní vyhledávací masce modulu Judikatura v poli „Vztah k“.
57
Nejedná se tak o prostou citaci v textu jiného dokumentu (judikátu). Příručka pro Automatizovaný
Systém Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI 2015. Kapitola 13.7. Vyhledávání
podle vztahů mezi dokumenty.
58
Tamtéž.
59
Tamtéž. Jak tedy dále uvádí tento zdroj: „Má-li tedy dokument A vztah k dokumentu B, neznamená
to nezbytně nutně, že dokument B bude mít také vztah k dokumentu A“.
60
Tamtéž.
160
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
U výše uvedeného prvního modelového případu ASPI u stanoviska
pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10
61
v textu ani názvu neobsahuje žádnou indikaci
vztahu k dalším v tomto modelovém případu relevantním rozhodnutím.
V okně „Informace“ pak v poli „Vztah k“ nejsou výše uvedené dotčené nálezy
explicitně zmíněny – obsahuje pouze „...“, tedy indikátor existence
dalších souvisejících dokumentů. Je tedy nutno aktivně otevřít samostatné
okno „Vztah“. Zde jsou pak uvedeny nálezy prvního a třetího senátu identifikované
spisovou značkou a jedinečným identifikačním číslem ASPI ID
a s poznámkou „překonáno“. Nález druhého senátu zde ovšem uveden není.
V případě vyhledání související judikatury kliknutím na příslušné tlačítko
na panelu nástrojů jsou v seznamu výsledků zařazeny kromě stanoviska pléna
samotného i všechny tři relevantní nálezy sp. zn. I. ÚS 671/05, III. ÚS
655/06 a II. ÚS 2369/08. Překonaný nález prvního senátu
62
neobsahuje ani
v názvu, ani v samotném textu redakční poznámku o překonání. V okně
„Informace“ pak v poli „Vztah k...“ není uveden explicitně žádný judikát –
pole ale obsahuje „...“, tedy indikátor existence dalších souvisejících dokumentů.
Ty jsou pak dostupné po kliknutí na příslušnou ikonu „Vztah“, kde
je zmíněno právě překonávající stanovisko pléna, ovšem bez naznačení
polarity. V případě aktivního vyhledání související judikatury kliknutím na
příslušné tlačítko na panelu nástrojů jsou pak jako související uvedeny
stanovisko pléna a nález prvního senátu (sic!). Překonaný nález třetího
senátu
63
obsahuje informaci o překonání před samotným textem a v metadatovém
poli „Název“.
64
V poli „Vztah k“ není stanovisko pléna explicitně
uvedeno – pole obsahuje pouze „...“, indikátor existence dalších souvisejících
dokumentů. Ty jsou pak dostupné po kliknutí na příslušnou ikonu
okna „Vztah“, kde je zmíněno překonávající stanovisko pléna, ale bez příslušné
polarity. V případě aktivního vyhledání související judikatury související
s nálezem třetího senátu kliknutím na příslušné tlačítko je zobrazeno
relevantní stanovisko pléna, jakož i nález třetího senátu (autoreference)
61
V systému je označeno i jedinečným identifikačním číslem JUD187233CZ.
62
V systému je označen i jedinečným identifikačním číslem JUD33583CZ.
63
V systému je označen i jedinečným identifikačním číslem JUD37974CZ.
64
Ve znění: „Poznámka redakce ASPI: překonáno stanoviskem pléna Pl. ÚS - st. 30/10 - 1 ze
dne 30. listopadu 2010“.
161
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
v seznamu výsledků zařazeny. Konečně nález druhého senátu sp. zn. II. ÚS
2369/08,
65
který byl vydán po diskutovaném stanovisku pléna (jehož názorem
byl druhý senát ve smyslu § 23 ZoÚS vázán), je v systému ASPI v názvu
a textu výslovně označeno jako překonané diskutovaným stanoviskem
pléna (sic!). Metadata v poli „Vztah k“ pak tvoří pouze identifikační číslo
a sp. zn. stanoviska pléna. V okně „Vztah“ je pak uvedeno stanovisko.
U tohoto rozhodnutí ovšem nelze aktivně vyhledat související judikaturu.
U druhého modelového případu
66
(problematika exekuce) se velký
senát Nejvyššího soudu odchyluje od příslušného staršího usnesení.
67
ASPI
nijak neindikuje vzájemnou souvislost těchto dvou usnesení, která ale logicky
vyplývá ze samotného usnesení, které přímo v textu na starší usnesení
odkazuje. V poli “Vztah k” v okně „Informace“, jakož i v samotném
okně „Vztah“ tedy odkaz na toto usnesení zcela chybí. V případě snahy
o vyhledání související judikatury pak systém ASPI neobsahuje žádná
dostupná rozhodnutí (příslušné tlačítko pro vyhledávání související judikatury
je neaktivní). U překonaného usnesení v poli “Vztah k” v okně „Informace“,
jakož i v samotném okně „Vztah“, odkaz na překonávající usnesení
zcela chybí, příslušné tlačítko pro vyhledávání související judikatury je ne-
aktivní.
V případě třetího modelového případu (datum fikce doručení negativního
rozhodnutí v případě žádosti o informace) jsme zkoumali v systému
ASPI nejprve usnesení č. j. 4 As 55/2007 - 52.
68
Informace týkající se
vztahu tohoto usnesení s dalšími soudními rozhodnutími ale není dostupná
a pole “Vztah k” v konkrétním případě zcela absentuje (není aktivní). ASPI
tak neobsahuje žádná dostupná rozhodnutí související s tímto usnesením
v okně “Vztah“ či související judikatura. Usnesení rozšířeného senátu č. j.
4 As 55/2007 - 84
69
v poli “Vztah k” v okně „Informace“, jakož i v okně
„Vztah“ uvádí rozhodnutí č. j. 1 As 15/2006 - 73, ovšem bez vyznačení
65
V systému je označen i jedinečným identifikačním číslem JUD190593CZ.
66
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013.
67
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. 20 Cdo 3334/2012.
68
V systému je označeno i jedinečným identifikačním JUD149493CZ.
69
V systému je označeno i jedinečným identifikačním číslem JUD151328CZ.
162
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
polarity citace. Při vyhledání související judikatury se zobrazí toto stejné
konkrétní usnesení (autoreference), ale již žádné další, které by souviselo
s modelovým případem. V případě navazujícího rozsudku (č. j. 4 As
55/2007 - 92)
70
nejsou v poli “Vztah k” v okně „Informace“, jakož i v okně
„Vztah“ obsažena žádná kvantitativní, či kvalitativní metadata. Při vyhledání
související judikatury pak je v seznamu zobrazen samotný rozsudek
(autoreference). Rozhodnutí, od kterého se soud odchýlil, tedy č. j. 1 As
15/2006 - 73,
71
v poli “Vztah k” v okně „Informace“, jakož i v okně „Vztah“
neuvádí žádná relevantní metadata. V případě vyhledání související judikatury,
ale zobrazí rozhodnutí č. j. 4 As 55/2007 - 84, jakož i sebe samé (au-
toreference).
2.5 BECK-ONLINE
Beck-online je nejmladším ze tří hlavních komerčních českých právních
informačních systémů. Obsahuje modul Judikatura, ke kterému je však
dostupné jen minimum informací, které by naznačily, jakým způsobem vyhodnocuje
relevanci jednotlivých dokumentů a jakým způsobem zohledňuje
citace rozhodnutí navzájem. Z nápovědy k systému je možné vyčíst jen, že
modul Judikatura obsahuje přes 260.000 dokumentů české a evropské judikatury
a zpracovává všechny podstatné zdroje judikatury.
72
Výrobce dále
deklaruje, že nejpodstatnější rozhodnutí jsou podle relevance nabízena
přednostně.
73
Obecně v případě systému Beck-online platí, že odkazy na další rozhodnutí
uvedené v pravém panelu Souvislosti v záložce „Související judikatura“,
jsou jen prostými hypertextovými odkazy, které jsou metadatově doplněné
o označení soudu, spisovou značku, datum vydání rozhodnutí a publikační
platformu. Tam, kde je k dispozici, je uveden i začátek právní věty.
Označení polarity nebo vztahy mezi rozhodnutími v tomto poli schází –
vztah k jiným judikátům se ale může, obdobně jakou právního informační-
70
V systému je označen i jedinečným identifikačním číslem JUD153581CZ.
71
V systému je označeno i jedinečným identifikačním číslem JUD48198CZ.
72
Judikatura. Beck-online [online]. C. H. Beck, 2016 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.beck-online.cz/judikatura/.
73
Tamtéž.
163
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
ho systému ASPI, projevit ve formě poznámky. Ta je pak dostupná v levém
panelu v záložce „Základní údaje“a na začátku textu. Stejně tak není explicitně
uvedena informace, na základě čeho jsou vybrané dokumenty zařazeny
do položky „Související judikatura“. V této záložce dále informační systém
Beck-online rozlišuje judikáty citované (pole „Cituje“) a judikáty zvolený
judikát citující (pole „Citováno“). Judikáty se často vyskytují ve více
vyjádřeních ve více publikačních platformách – jak totiž tvrdí výrobce,
v rámci systému Beck-online je zpracováváno více zdrojů judikatury.
74
V poli „Citováno“ (jak bude demonstrováno níže) se tak vyskytují jako zachycené
citace i odkazy na vyjádření téhož judikátu v různých publikačních
platformách. Lze se tedy domnívat, že systém pravděpodobně nerozlišuje
autocitace.
U uvedeného prvního modelového případu při zobrazení stanoviska
pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10
75
Beck-online obsahuje v textu formou poznámky
informaci, že řízení sp. zn. II. ÚS 2369/08 překonává právní názory
obsažené v nálezech sp. zn. I. ÚS 671/05 a sp. zn. III. ÚS 655/06 (tato
informace je rovněž zobrazena i v záložce „Základní údaje“). V daném případě
je tak výslovně obsažena indikace, jakým způsobem dochází k vývoji
judikatorní praxe. Rovněž v poli „Cituje“ jsou překonané nálezy prvního
a třetího senátu zmíněny. V tomto poli však není obsažen odkaz na nález
sp. zn. II. ÚS 2369/08, který chronologicky na stanovisko pléna navazuje.
76
V případě nálezu sp. zn. II. ÚS 2369/08
77
je v hlavičce samotného textu
zdůrazněno, že tento nález má vztah ke stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st.
30/10 (tato informace je rovněž zobrazena i v záložce „Základní údaje“).
Není ale explicitně naznačen vztah k nálezům sp. zn. I. ÚS 671/05 a III. ÚS
655/06, přestože jsou tyto dva nálezy v samotném textu nálezu druhého
senátu explicitně zmíněny a přestože jsou překonány stanoviskem pléna, na
74
Tamtéž.
75
Toto stanovisko je v systému Beck-online uvedeno i v dalším vyjádření (Výběr ÚS
3324/2010).
76
Dle § 23 ZoÚS je stanoviskem pléna v dalším řízení senát vázán.
77
Je nutno poznamenat, že nález Ústavního soudu se sp. zn. II. ÚS 2369/08 je v databázi
právního informačního systému Beck-online uveden ve dvou vyjádřeních – v prvním případě
je označeno jako „244/2010 Usn.“ a ve druhém jako „Výběr ÚS 3597/2010“.
164
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
které nález druhého senátu argumentačně a fakticky navazuje. V záložce
„Související judikatura“ pak jsou ale všechny diskutované nálezy
78
a stanovisko pléna uvedeny v poli „Cituje“ a stanovisko je uvedeno i v poli
„Citováno“. U nálezu sp. zn. I. ÚS 671/05
79
se v hlavičce samotného textu
(a rovněž v záložce „Základní údaje“) objevuje stejná informace, jaká byla
uvedena v případě stanoviska pléna, tedy že „stanovisko pléna Pl. ÚS-st
30/10 pro řízení sp. zn. II. ÚS 2369/08 překonává právní názory obsažené
v nálezech sp. zn. I. ÚS 671/05 a III. ÚS 655/06.“
80
V záložce „Související judikatura“
v poli „Cituje“ je zmíněn nález prvního a třetího senátu a v poli
„Citováno“ pak stanovisko pléna a všechna vyjádření nálezu prvního,
druhého a třetího senátu. Po vyhledání nálezu sp. zn. III. ÚS 655/06
81
je ve
formě poznámky zobrazena identická informace o překonání právního názoru,
jak bylo uvedeno výše (rovněž tak v záložce „Základní údaje“). V poli
„Cituje“ je uveden nález prvního a třetího senátu a v poli „Citováno“ pak
stanovisko pléna a všechna vyjádření nálezu prvního, druhého a třetího
senátu, ve všech vyjádřeních. Způsob určení počtu a pořadí nabízených citovaných/citujících
dokumentů v záložce „Související judikatura“ se ale nepodařilo
určit a výrobce je neobjasňuje ani v polích „Cituje“a „Citováno“.
U druhého modelového případu se u usnesení Nejvyššího soudu sp.
zn. 31 Cdo 2184/2013
82
nezobrazuje žádná informace (a to ani formou po-
78
I. ÚS 671/05 (41/2006 USn.), III. ÚS 655/06 (89/2007 USn.).
79
Nález Ústavního soudu se sp. zn. I. ÚS 671/05 je v databázi právního informačního systému
Beck-online uveden ve dvou vyjádřeních – v prvním případě je označeno jako
„41/2006 Usn.“ a ve druhém jako „Výběr ÚS 3204/2006“.
80
Nález Ústavního soudu ze dne 22. února 2006, sp. zn. I. ÚS 671/05. In: Beck-online [právní
informační systém]. [vid. 30. duben 2016].
81
Nález Ústavního soudu se sp. zn. III. ÚS 655/06 je v databázi právního informačního systému
Beck-online uveden ve dvou vyjádřeních (označeno jako 89/2007 USn., resp. Výběr ÚS
3279/2007).
82
Usnesení Nejvyššího soudu 31 Cdo 2184/2013 se v systému Beck-online vyskytuje celkem
v šesti vyjádřeních (C 14424, R 55/2015 civ., Výběr NS 765/2015, Výběr NS 280/2015,
AN 2/2015 str. 21 a PR 9/2015 str. 334). Žádné z vyjádření neobsahuje záhlaví, která by
upozorňovala na související rozsudky, jak tomu bylo v případě usnesení pléna Ústavního
soudu Pl. ÚS-st 30/10 ve vyjádření Výběr ÚS 3324/2010. Všechna vyjádření mají v pravém
panelu Souvislosti zcela shodnou kategorii a Cituje (obsahuje 9 odkazů na soudní rozhodnutí).
Pouze vyjádření R 55/2015 civ. Obsahuje rovněž kategorii Citováno, ve které
jsou uvedené 4 dokumenty. Žádný z nich však není dalším soudním rozhodnutím, ale jedná
se o odborné a popularizační články.
165
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
známky v „Základních údajích“), která by indikovala, že se toto usnesení
odchyluje od předešlého usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo
3334/2012.
83
V poli „Cituje“ je usnesení, které je překonáno, zmíněno.
V případě usnesení sp. zn. 20 Cdo 3334/2012 jakákoli informace o tom, že
došlo k jeho překonání, chybí. V poli „Citováno“ je ovšem jako na související
judikaturu uveden odkaz na usnesení sp. zn. 31 Cdo 2184/2013.
84
V případě třetího modelového případu usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 55/2007 - 84
85
neobsahuje žádnou
poznámku (a tedy informace na začátku textu a v „Základních údajích“),
která by vysvětlovala vztah k dalším rozhodnutím. V poli „Cituje“ je na rozsudek
č. j. 1 As 15/2006 - 73, jakožto k prejudikatuře k rozhodnutí,
odkázáno. Jakákoli další metadata o citaci jiného rozhodnutí v související
věci však v daném případě v systému Beck-online chybí. Usnesení č. j. 4 As
55/2007 - 52
86
rovněž neobsahuje v rámci poznámky žádné údaje o vztahu
k dalším relevantním rozhodnutí. Pole, které by odkazovala na související
judikaturu, zcela absentují. Rozsudek č. j. 4 As 55/2007 - 92
87
neobsahuje
žádné údaje v záložce „Související judikatura“, v záložce „Základní údaje“
ale obsahuje metadatový záznam o prejudikatuře (č. j. 4 As 55/2007 - 84).
Rozsudek č. j. 1 As 15/2006 - 73
88
, překonaný usnesením rozšířeného senátu,
rovněž neobsahuje v rámci poznámky ani v poli prejudikatura žádnou
informaci o související judikatuře.
2.6 CODEXIS
Právní informační systém CODEXIS společnosti Atlas Consulting využívá při
vyhledávání v modulu Judikatura ČR pro hodnocení důležitosti jednotlivých
judikátů citační index v rámci doplňku CITEX. Dle výrobce je pak základem
tohoto systému počet citací mezi jednotlivými rozhodnutími, bez
83
Toto usnesení se v Beck-online vyskytuje rovněž v dalším zdroji (Výběr NS 2253/2013).
84
Odkaz na toto usnesení je uveden pětkrát a to díky tomu, že dané usnesení je v databázi
Beck-online zařazeno z více datových zdrojů, jak je popsáno výše.
85
Toto usnesení se v Beck-online vyskytuje rovněž v dalším zdroji (1879/2009 Sb. NSS).
86
Toto usnesení se v Beck-online vyskytuje rovněž v dalším zdroji (NSS 1307/2008).
87
Toto usnesení se v Beck-online vyskytuje rovněž v dalším zdroji (NSS 1302/2009).
88
Toto usnesení se v Beck-online vyskytuje rovněž v dalším zdroji (Výběr NSS 1114/2007).
166
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
počtu citací na rozhodnutí v téže věci.
89
Metoda hodnocení odkazů ovšem
(logicky) není zveřejněná. Při charakteristice doplňku CITEX výrobce poněkud
krypticky uvádí, že „odkazy zpracovává specifickým způsobem a přiřazuje
judikátům hodnotu Citačního indexu podle toho, kolikrát byly judikáty
citovány“.
90
Metadatově jsou pak jednotlivé judikáty obohacovány, přičemž v souladu
s výše uvedeným rozlišuje na „Judikatura České republiky“
91
a specificky
„Související v téže věci“ – tyto informace jsou dostupné na kartě
„Související“. Údaje z první karty jsou i součástí samotného textu judikátu.
V rámci doplňku CITEX je zobrazen celkový počet citací příslušného judikátu,
jednotlivé jej citující judikáty a jejich identifikátory a citační index, jakož
náhled citace v textu citujícího judikátu („snippet“). Není ovšem
žádným způsobem zachycena kvalita citace. Je možno zobrazit i historický
(roční) vývoj množství citací daného judikátu. CITEX poskytuje i obecné
informace o celkovém počtu judikátů, které jsou citovány, a celkovém počtu
citací v rámci celého systému CODEXIS. Stejně tak umožňuje zobrazit
celkový seznam nejcitovanějších rozhodnutí v systému a to jak absolutně,
tak relativně v určitém časovém rozsahu.
U výše uvedeného prvního modelového případu (sebeobviňování)
pak CODEXIS u stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 v samotném textu
a na kartě „Judikatura České republiky“ uvádí sedm nálezů Ústavního soudu,
včetně všech tří pro tento modelový příklad relevantních, ovšem bez
polarity. Na kartě „Související v téže věci“ uvádí třicet pět citací, ovšem
žádné zde z diskutovaných. Citační index stanoviska pak je 1,1 a počet
přímých citací čtrnáct. Překonaný nález prvního senátu sp. zn. I. ÚS 671/05
neobsahuje ani na kartě „Související“, ani v samotném textu informaci
o souvislosti se stanoviskem pléna. V doplňku CITEX je ovšem uveden i tento
nález citující a překonávající stanovisko pléna, jej podporující nález
třetího senátu a vůči němu se vymezující nález druhého senátu. Citační in-
89
Citex [online]. Atlas Consulting s.r.o., © 2013 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.citex.cz/.
90
Tamtéž.
91
Způsob výběru a kritéria zařazení ovšem na rozdíl od systému ASPI nejsou veřejně dekla-
rovány.
167
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
dex tohoto rozhodnutí je 1,3 a počet přímých citací osmnáct. Zde je nutno
upozornit na to, že překonaný nález má vyšší citační index než jej překonávající
stanovisko. Nález třetího senátu sp. zn. III. 655/06 je po metadatové
stránce totožný s prvním (tedy metadata na kartě „Související“ absentují)
a citační index je ještě vyšší (1,4). Vyšší je i počet přímých citací (dvacet).
V citačním doplňku CITEX je uvedeno stanovisko pléna a druhého
senátu. Konečně, druhý senát je metadatově zpracován stejně, tedy metadata
na kartě „Související“ absentují, jakož i poznámka v textu. Citační index
je 0,3 a počet přímých citací tři, přičemž v doplňku CITEX je uveden i tento
nález citující stanovisko pléna.
U výše uvedeného druhého modelového případu (exekuce) CODEXIS
při vyhledání usnesení velkého senátu 31 Cdo 2184/2013 na začátku textu
a na kartě „Judikatura ČR“ uvádí sedm rozhodnutí Nejvyššího soudu,
včetně relevantního staršího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo
3334/2012, ovšem bez polarity. Citační index usnesení, které se odchyluje
od usnesení staršího, je 0,3 a počet přímých citací tři – není zde ale uvedeno
usnesení, od něhož se velký senát odchyluje. Překonané usnesení neobsahuje
ani na kartě “Související”, ani v samotném textu informaci o souvislosti
s novějším usnesením. Citační index staršího usnesení je opět
0,3 a počet přímých citací čtyři. CITEX v seznamu usnesení, která starší
usnesení citují, obsahuje rovněž usnesení sp. zn. 31 Cdo 2184/2013. Informace
je zde ale poskytnuta bez jakéhokoli upozornění na to, že překonává
starší usnesení.
U výše uvedeného třetího modelového případu (datum fikce doručení
negativního rozhodnutí v případě žádosti o informace) jsou u usnesení
o postoupení věci rozšířenému senátu (č. j. 4 As 55/2007 - 52) na kartě
„Související v téže věci“ uvedeny rozhodnutí rozšířeného senátu (č. j. 4 As
55/2007 – 84) a finální rozhodnutí čtvrtého senátu (č. j. 4 As 55/2007 -
92). V doplňku CITEX je zanesena jedna citace, citační index je 0,1. Usnesení
rozšířeného senátu č. j. 4 As 55/2007 - 84, který se výslovně odchyluje
od názoru v rozsudku č. j. 1 As 15/2006 - 73, obsahuje v textu a na kartě
„Související Judikatura ČR“ dvě rozhodnutí (s kauzou nesouvisející) a na
kartě „Související v téže věci“ pak usnesení o postoupení této věci (č. j. 4 As
168
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
55/2007 – 52) a finální rozsudek čtvrtého senátu ve věci (č. j. 4 As
55/2007 - 92). Celkově je dle doplňku CITEX citováno patnáctkrát (nikoliv
však rozhodnutími v téže věci) a citační index má hodnotu 1,1. Finální rozsudek
ve věci nemá na kartě „Související Judikatura ČR“ žádný záznam
a na kartě „Související v téže věci“ pak má uvedeno usnesení o postoupení
této věci rozšířenému senátu (č. j. 4 As 55/2007 – 52) a usnesení rozšířeného
senátu (č. j. 4 As 55/2007 - 84). Hodnota citačního indexu je 0,1 a počet
citací jedna. Překonaný rozsudek č. j. 1 As 15/2006 - 73 pak neobsahuje
žádná metadata na kartě „Související“. V doplňku CITEX pak má hodnotu
citačního indexu 0,7, jedenáct citací, a to i se všemi třemi rozhodnutími ve
věci sp. zn. 4 As 55/2007. U žádného z rozhodnutí není zohledněna kvalita
citací, tj. Informace o překonání či potvrzení prezentovaného názoru.
Pokud bychom měli velmi obecně shrnout výše zjištěné poznatky z praktického
testu, lze konstatovat, že veřejně dostupné databáze nejsou metadatově
příliš bohaté. Při zohledňování citací k rozsudkům vlastního soudu je
metadatově nejbohatší databáze Nejvyššího správního soudu, a to zejména
pak v případě rozhodnutí rozšířeného senátu. I zde však absentuje explicitně
zaznamenaná polarita citací. Všechny veřejně dostupné databáze
alespoň minimálně reflektují vztah a citace k rozhodnutím Ústavního soudu.
U komerčních databází pak lze pozorovat trend snahy zvýšit kvalitu
práce s judikaturou jejím hodnocením za pomocí speciálních metrik
(LexRank a CITEX). Z hlediska zpracování kvantity citací pak lze zmínit
metadata dostupná v systému CODEXIS, která reflektují kvantitu citací.
Kvalita citací ovšem není nijak reflektována, naopak některá rozhodnutí,
která výslovně překonávají jiná rozhodnutí, mají nižší citační index, než ta
překonaná. U systému Beck-online situaci poněkud komplikuje zachytávání
citací na jiné vyjádření téhož judikátu dostupné v různých publikačních
platformách. Žádná z databází, resp. systémů, ovšem neobsahuje úplnou
metadatovou strukturu umožňující provést úplnou kvantitativní či kvalitativní
citační analýzu. Žádná z veřejně dostupných databází pak taková data
otevřeně nezveřejňuje.
169
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
3. PROBLÉMY CITAČNÍ ANALÝZY A PRVNÍ KROKY K JEJICH
ŘEŠENÍ
K vytvoření komplexní citační analýzy, která umožní plně využít možnosti
počítačového zpracování textu
92
je zapotřebí naplnit několik podmínek, které
zpracování usnadní. Jednou z nich by měla být publikace strukturovaných
dat ze strany soudních orgánů, která umožní další zpracování.
Jak bylo výše naznačeno, tato zatím nejsou dostupná, případně v neadekvátní
kvalitě.
93
Potřebná strukturovaná data mohou nabývat podoby robustní
XML struktury, jako v případě EUR-Lexu,
94
nebo mohou využívat
v současné době zaváděný standard identifikace soudních rozhodnutí
ECLI.
95
Jakkoli má ale ECLI jako standardizovaná citace
96
usnadnit práci
právě při zpracování nestrukturovaného textu soudních rozhodnutí, v současné
době je jeho využitelnost poměrně nízká a zpracování soudních rozhodnutí
za účelem vytvoření citační analýzy probíhá za využití lingvistických
nástrojů.
97
K tomu, aby mohlo být plně využito potenciálu ECLI
98
pro rozvoj citační analýzy judikatury, bude nutné vytvořit nástroje
92
Což považuje za hlavní výhodu citační analýzy SADL, Urška a Yannis PANAGIS. What is
Leading Case in EU Law? An Empirical Analysis. European Law Review, 2015, roč. 40, č. 1,
s. 21. Tato výhoda dle nich umožní vyhledat vzorce v rozhodování, které by unikly při neasistovaném
intuitivním zpracování.
93
K aplikaci principu „open data“ na právní data srovnejte: WINKELS, Radboud. The Openlaws
Project: Big Open Legal Data. In: SCHWEIGHOFER, Erich, Franz KUMMER a Walter
HÖTZENDORFER. Kooperation: Tagungsband des 18. Internationalen Rechtsinformatik
Symposions: IRIS 2015. Wien: Österreichische Computer Gesellschaft, 2015, s. 189-196.
94
Tento postup využili SADL, Urška a Yannis PANAGIS (Op. cit.), kteří podpůrně využili
dalších metod zpracování textu pro ověření, zda je v systému zobrazovaná metadatová
struktura správná. Podrobně viz PANAGIS, Yannis a Urška SADL. The Force of EU Case
Law: A Multi-dimensional Study of Case Citations. In: ROTOLO, Antonino (ed.). Legal
Knowledge and Information Systems. JURIX 2015. IOS Press: Amsterdam, Berlin, Washington,
2015, s. 75-76.
95
K ECLI aktuálně VAN OPIJNEN, Marc a Alexander IVANTCHEV. Implementation of ECLI –
State of Play. In: ROTOLO, Antonino (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX
2015. IOS Press: Amsterdam, Berlin, Washington, 2015, s. 165-169.
96
Obsahuje pět polí – zkratku ECLI, kód země, kód soudu, rok rozhodnutí a unikátní pořadové
číslo rozhodnutí. V České republice zakomponoval číslování ECLI prozatím Nejvyšší
soud a Ústavní soud. Označení nálezu Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2011, sp. zn. Pl.
ÚS 24/11 tak vypadá následovně: ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.24.11.1.
170
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
umožňující automatickou extrakci odkazů z textu soudního rozhodnutí
a jejich standardizaci do jednotného formátu.
Tím se dostáváme k překážkám, na které využití citační analýzy při
hodnocení důležitosti soudních rozhodnutí naráží. Vytvoření nástroje
umožňujícího rozpoznávání citací v textu rozhodnutí a jejich standardiza-
ci
99
je pouze prvním z nich. Druhým krokem je rozpoznání odkazů, které
hrají roli argumentační od těch, které hrají roli rekapitulační – danou např.
procesními pravidly nebo zvyklostmi jednotlivých soudů. V případě, že by
měla mít provedená citační analýza i kvalitativní rozměr, je nutné automatizovaně
rozpoznávat tzv. polaritu citací, tedy informaci o tom, jakým způsobem
se soudce k citované judikatuře staví.
100
Může se vůči ní vymezovat,
beze zbytku s ní souhlasit apod.
101
Každý z těchto kroků představuje v českém prostředí vstup do neznámé
oblasti. Všeobecně uznávaný citační standard si u nás jen obtížně hledá
svoji cestu,
102
a i kdyby vznikl, problém s masou judikatury bez zjevných citačních
pravidel a nedostupných adekvátních metadat to zpětně nevyřeší.
97
Jak popisují AGNOLONI, Tommaso a Ugo PAGALLO. The Power Laws of the Italian Constitutional
Court, and Their Relevance for Legal Scholars. In: ROTOLO, Antonino (ed.).
Legal Knowledge and Information Systems. JURIX 2015. IOS Press: Amsterdam, Berlin, Washington,
2015, s. 2.
98
Srov. diskuzi z HARAŠTA, Jakub. Nejednoznačnost odkazů k soudním rozhodnutím
a možnosti řešení. Revue pro právo a technologie, 2015, roč. 6, č. 11, s. 20-23.
99
Viz VAN OPIJNEN, Marc. Canonicalizing Complex Case Law Citations. In: WINKELS, Radboud
(ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX 2010. IOS Press: Amsterdam,
Berlin, Washington, 2010, s. 97-106.
100
Tím se však možnosti kvalitativní analýzy rozhodnutí použitých k argumentaci ani zdaleka
nevyčerpávají – srov. např. KÜHN, Zdeněk. České lustrační rozhodnutí – role srovnávacího
práva a nedostatky v soudcovské argumentaci. In: NOVOTNÝ, Oto (ed.). Pocta Doc. JUDr.
Vladimíru Mikule k 65. narozeninám. Praha: ASPI Publishing, 2002, s. 361-381. Dále viz
VAN OPIJNEN, Marc. Canonicalizing Complex Case Law Citations. In: WINKELS, Radboud
(ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX 2010. IOS Press: Amsterdam, Berlin,
Washington, 2010, s. 97-106. Také TRAN, Ianh Thi, NGO, Bach Xuan, NGUYEN, Minh Le
a Akir SHIMAZU. Automated Reference Resolution in Legal Texts. Artificial Intelligence and
Law, 2013, roč. 22, č. 1, s. 29-60.
101
Srov. některé úvahy na toto téma ve WINKELS, Radboud, BOER, Alexander, VREDEBREGT,
Bart, VAN SOMEREN, Alexander. Towards a Legal Recommender System. In: HOEKSTRA,
Rinke (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX 2014. IOS Press: Amsterdam,
Berlin, Washington, 2014, s. 174.
171
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
Snahy o vyřešení některých shora nastíněných problémů jsou tak sporadické
a přicházejí primárně z mimoprávního prostředí.
103
Jakákoli snaha o umožnění komplexní citační analýzy tak musí při zpracování
nestrukturované podoby, v jaké jsou rozhodnutí českých soudů
dostupná, začít jako anotační cvičení
104
– tým anotátorů v něm bude vyznačovat
ve vybraných rozhodnutích reference k jiným rozhodnutím a bude je
opatřovat atributy, které budou směřovat k bližšímu pochopení úlohy této
reference v textu rozhodnutí. V tomto textu vycházíme z premisy, že většina
rozhodnutí bude identifikována jejich spisovými značkami. Tyto mohou
být dále opatřeny dalšími atributy, jako je údaj o publikaci rozhodnutí v zákonné
sbírce (nebo naopak o absenci publikace), určení citovaného odstavce,
určení, zda se jedná o citaci procesní či substantivní apod.
Cílem je určit, nakolik je možné zachytit citace soudních rozhodnutí
správně nastaveným regulárním výrazem – prohledávání pomocí spisových
značek je totiž jediným standardizovaným údajem, který se v textu rozhodnutí
vyskytuje. Otázkou pak je, nakolik problematické bude k takto
zjištěným referencím přiřadit další výše zmíněnými atributy. V textu
pracujeme s rozhodnutími Ústavního soudu, která jsou volně dostupná
v rámci systému NALUS – postupně popisujeme výběr vzorku, některé
úvahy, které nás k tomuto výběru vedly, výsledky anotačního cvičení
102
K problematice citace judikatury v českém právní doktríně srov.: BAŇOUCH, Hynek
a Zdeněk KÜHN. O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy judikatura jako císařovy
nové šaty. Právní rozhledy. 2005, roč. 13, č. 13, s. 484-491. Také HARAŠTA, Jakub.
Nejednoznačnost odkazů k soudním rozhodnutím a možnosti řešení. Revue pro právo a technologie,
2015, roč. 6, č. 11, s. 15-28.
103
Např. nástroj JTagger pro rozpoznávání citací v textu. Viz KŘÍŽ, Vincent, HLADKÁ, Barbora,
DĚDĚK, Jan a Martin NEČASKÝ. Statistical Recognition of References in Czech Court
Decisions. In: GELBUKH, Lexander, ESPINOZA, Félix Castro a Sofía N. GALICIA-HARO
(eds.). Human-Inspired Computing and its Applications. MICAI 2014. Springer: Berlin, Heidelberg,
2014, s. 51-61.
104
Viz WYNER, Adam, PETERS, Wim a Daniel KATZ. A Case Study on Legal Case Annotation.
In: ASHLEY, Kevin D. (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX 2013. IOS
Press: Amsterdam, Berlin, Washington, 2013, s. 165-174. V kontextu výzev v České republice
také HARAŠTA, Jakub, MYŠKA, Matěj, MALANÍK, Michal a Jakub MÍŠEK. Citation
Analysis of the Czech Case-law First Step Towards the Gold Standard. In: SCHWEIGHOFER,
Erich, KUMMER, Franz, HӦTZENDORFER a Georg BORGES (eds.). Netzwerke – Tagungsband
des 19. International Rechtsinformatik Symposions IRIS 2016. Ӧsterreischische
Computer Gesellschaft & Erich Schweighofer: Vienna, 2016. S. 79-82.
172
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
a možné náměty na editaci rozhodnutí ze strany soudů, která by usnadnila
citační analýzu.
3.1 VÝBĚR VZORKU
Vzorek rozhodnutí Ústavního soudu, se kterými jsme v rámci této fáze výzkumu
pracovali, byl vybrán na základě níže popsaných pravidel. Primárním
cílem, který sledujeme, je zkoumat vývoj citační praxe soudu, tedy
jakým způsobem a jak často odkazují soudci v odůvodnění na starší soudní
rozhodnutí. Pro srovnání jsme vytvořili vzorek významných rozhodnutí
a méně významných rozhodnutí – chtěli jsme totiž ověřit, zda se kvalita citační
praxe (nikoli tedy výskyt odkazů na jiná soudní rozhodnutí nebo frekvence
výskytu, ale např. kvalita práce s nimi) liší v závislosti na významu
rozhodnutí. Pro oba vzorky dále platí, že z každého roku v rozpětí 1993-
2015 bylo vybráno právě jedno rozhodnutí (nerozhodovalo napadnutí věci
soudu, ale datum rozhodnutí). Dále uvedená pravidla jsou seřazena v pořadí
dle důležitosti – jejich aplikace tedy vede k postupnému upřesňování
množiny rozhodnutí, ze kterých bylo nakonec vybráno rozhodnutí do
vzorku.
Pro výběr rozhodnutí do vzorku významných rozhodnutí platí:
− Jsou vybírány pouze nálezy pléna. Cílem je zajištění konstantnosti
formy analyzovaných rozhodnutí. Předpokladem pro toto pravidlo
bylo, že jiné druhy rozhodnutí (např. stanoviska pléna) se mohou
svým charakterem lišit od nálezů, jejichž účelem je rozhodnout
v daném sporu. V letech 1993-2015 jsme na základě této podmínky
vždy získali plenární nález.
− Jsou vybírána rozhodnutí s nejvyšší relevancí poznačenou v databázi
NALUS. Pokud není v daném roce k dispozici nález pléna
s hodnocením významu 1, je vybrán některý z nálezů pléna o významu
2. Důvodem pro toto kritérium byla snaha o výběr pokud
možno nejdůležitějších nálezů na základě veřejně dostupných metadat
(tedy nikoli na základě metrik komerčních právních informačních
systémů). Z důvodu nedostatků plenárních nálezů s důleži-
173
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
tostí 1 jsme nálezy s důležitostí 2 zařadili do vzorku v letech 1996,
1998, 1999, 2000, 2013 a 2014.
− V případě existence více plenárních nálezů stejného významu
v daném roce byl zvolen takový nález pléna, který obsahoval odkazy
na další judikaturu. Pro zkoumání změny citační praxe v průběhu
času a pro krok směřující k automatizaci procesu identifikace
odkazů v soudním rozhodnutí je žádoucí, aby byla ve vzorku zařazena
rozhodnutí, která nějaké odkazy obsahují.
Pro výběr rozhodnutí do vzorku méně významných rozhodnutí platí:
− Byla vybírána usnesení, jejichž výrok spočíval v odmítnutí ústavní
stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost. Tento druh výroku byl
vybrán na základě předpokladu o potřebě kvalifikovaného zdůvodnění
a tedy i větší možnosti výskytu odkazů na jiná soudní roz-
hodnutí.
− Byla vybírána pouze usnesení I. senátu. Ve vzorku splňujícím tuto
podmínku očekáváme větší míru kontinuity v psaní odůvodnění
a v citační praxi. Volba prvního senátu byla arbitrární.
− Byla vybírána usnesení s nejnižší relevancí na základě hodnocení
v databázi NALUS, tedy usnesení o významu 4.
− Byla vybírána usnesení obsahující odkaz na jiné soudní rozhodnutí.
Takováto usnesení nebyla bohužel nalezena pro roky 1993 a 1996.
Vzorek zkoumaných významných rozhodnutí zahrnuje nálezy a usnesení
dle tabulky 1.
Rok
Nález
(sp. zn.,
datum
rozhodnutí)
Publikace
Usnesení
(sp. zn.,
datum
rozhodnutí)
Publikace
1993
Pl. ÚS 19/93,
21. 12. 1993
14/1994 Sb.; N 1/1
SbNU 1
I. ÚS 49/93,
28. 12. 1993
Nepublikováno
1994
Pl. ÚS 16/93,
24. 5. 1994
131/1994 Sb.;
N 24/1 SbNU 189
I. ÚS 148/93,
23. 8. 1994
Nepublikováno
174
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
1995
Pl. ÚS 14/94,
8. 3. 1995
55/1995 Sb.; N 14/3
SbNU 73
I. ÚS 181/94,
29. 8. 1995
Nepublikováno
1996
Pl. ÚS 24/96,
4. 12. 1996
2/1997 Sb.; N 133/6
SbNU 473
I. ÚS 81/96,
30. 9. 1996
Nepublikováno
1997
Pl. ÚS 33/96,
4. 6. 1997
185/1997 Sb.;
N 67/8 SbNU 163
I. ÚS 138/97,
5. 11. 1997
Nepublikováno
1998
Pl. ÚS 34/97,
27. 5. 1998
152/1998 Sb.;
N 59/11 SbNU 77
I. ÚS 419/98,
3. 12. 1998
Nepublikováno
1999
Pl. ÚS 15/98,
31. 3. 1999
83/1999 Sb.;
N 48/13 SbNU 341
I. ÚS 355/99,
27. 7. 1999
Nepublikováno
2000
Pl. ÚS 19/99,
22. 3. 2000
96/2000 Sb.; N
43/17 SbNU 303
I. ÚS 573/99,
15. 3. 2000
Nepublikováno
2001
Pl. ÚS 16/99,
27. 6. 2001
276/2001 Sb.;
N 96/22 SbNU 329
I. ÚS 226/98,
6. 11. 2001
Nepublikováno
2002
Pl. ÚS 36/01,
25. 6. 2002
403/2002 Sb.; N
80/26 SbNU 317
I. ÚS 333/02,
7. 11. 2002
Nepublikováno
2003
Pl. ÚS 11/02,
11. 6. 2003
198/2003 Sb.;
N 87/30 SbNU 309
I. ÚS 715/02,
30. 9. 2003
Nepublikováno
2004
Pl. ÚS 41/02,
28. 1. 2004
98/2004 Sb.;
N 10/32 SbNU 61
I. ÚS 582/03,
16. 12. 2004
Nepublikováno
2005
Pl. ÚS 6/05,
13. 12. 2005
531/2005 Sb.;
N 226/39 SbNU 389
I. ÚS 141/05,
15. 12. 2005
Nepublikováno
175
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
2006
Pl. ÚS 17/06,
12. 12. 2006
N 222/43 SbNU 457
I. ÚS 419/06,
20. 12. 2006
Nepublikováno
2007
Pl. ÚS 4/06,
20. 3. 2007
N 54/44 SbNU 665
I. ÚS 384/05,
13. 11. 2007
Nepublikováno
2008
Pl. ÚS 11/08,
23. 9. 2008
N 155/50 SbNU 365
I. ÚS 2071/08,
25. 11. 2008
Nepublikováno
2009
Pl. ÚS 10/08,
12. 5. 2009
229/2009 Sb.;
N 115/53 SbNU 427
I. ÚS 1728/07,
17. 12. 2009
Nepublikováno
2010
Pl. ÚS 8/07,
23. 3. 2010
135/2010 Sb.;
N 61/56 SbNU 653
I. ÚS 3036/10,
15. 12. 2010
Nepublikováno
2011
Pl. ÚS 55/10,
1. 3. 2011
80/2011 Sb.;
N 27/60 SbNU 279
I. ÚS 3521/11,
28. 12. 2011
Nepublikováno
2012
Pl. ÚS 1/12,
27. 11. 2012
437/2012 Sb.;
N 195/67 SbNU 333
I. ÚS 2494/12,
19. 12. 2012
Nepublikováno
2013
Pl. ÚS 10/13,
29. 5. 2013
177/2013 Sb.;
N 96/69 SbNU 465
I. ÚS 3191/13,
12. 12. 2013
Nepublikováno
2014
Pl. ÚS 47/13,
7. 5. 2014
N 76/73 SbNU 351
I. ÚS 2993/14,
30. 9. 2014
Nepublikováno
2015
Pl. ÚS 14/14,
19. 5. 2015
176/2015 Sb.
I. ÚS 3579/14,
22. 9. 2015
Nepublikováno
Tabulka č. 1 – Nálezy a usnesení ve vzorku rozdělené po letech
3.2 VÝSLEDKY
Vzorek zkoumaných rozhodnutí jsme prohledali regulárním výrazem, který
byl sestaven tak, aby byl schopný zachytit spisové značky. Poté jsme
176
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
manuálně procházeli jednotlivá rozhodnutí a vyhodnocovali, jestli jsou zachycené
řetězce identifikovány správně jako spisové značky. Rozlišovali
jsme, zda je spisová značka správně zachycená, nesprávně zachycená nebo
nesprávně nezachycená. Správně zachycené řetězce znaků zahrnují spisové
značky, které byly jako spisové značky správně identifikovány. Nesprávně
zachycené zahrnují řetězce znaků, které byly zachyceny, aniž by byly spisovými
značkami. Nesprávně nezachycené pak identifikují reference, které
nebyly opatřeny spisovou značkou, ale alternativním identifikátorem a tím
nebyly zachyceny.
Nález
Správně
zachycené
Nesprávně
zachycené
Nesprávně
nezachycené
Pl. ÚS 19/93 0 0 0
Pl. ÚS 16/93 4 0 6
Pl. ÚS 14/94 2 0 0
Pl. ÚS 24/96 6 0 0
Pl. ÚS 33/96 13 0 1
Pl. ÚS 34/97 1 0 0
Pl. ÚS 15/98 7 0 0
Pl. ÚS 19/99 5 0 4
Pl. ÚS 16/99 7 0 2
Pl. ÚS 36/01 14 0 1
Pl. ÚS 11/02 32 0 1
Pl. ÚS 41/02 20 0 0
Pl. ÚS 6/05 44 0 1
Pl. ÚS 17/06 19 0 0
177
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
Pl. ÚS 4/06 53 0 1
Pl. ÚS 11/08 19 0 0
Pl. ÚS 10/08 43 0 0
Pl. ÚS 8/07 29 0 0
Pl. ÚS 55/10 37 1 0
Pl. ÚS 1/12 101 2 2
Pl. ÚS 10/13 208 0 42
Pl. ÚS 47/13 35 0 0
Pl. ÚS 14/14 21 3 2
Celkem 720 6 63
Tabulka č. 2 – Počty referencí ve vzorku důležitých rozhodnutí
Usnesení
Správně
zachycené
Nesprávně
zachycené
Nesprávně
nezachycené
I. ÚS 49/93 0 0 0
I. ÚS 148/93 2 0 0
I. ÚS 181/94 3 0 0
I. ÚS 81/96 0 0 0
I. ÚS 138/97 5 0 2
I. ÚS 419/98 2 0 1
I. ÚS 355/99 6 0 0
I. ÚS 573/99 5 0 0
I. ÚS 226/98 9 0 0
178
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
I. ÚS 333/02 12 0 0
I. ÚS 715/02 17 0 0
I. ÚS 582/03 4 0 0
I. ÚS 141/05 19 0 0
I. ÚS 419/06 9 0 0
I. ÚS 384/05 6 0 1
I. ÚS 2071/08 7 0 0
I. ÚS 1728/07 16 0 0
I. ÚS 3036/10 8 0 0
I. ÚS 3521/11 11 0 0
I. ÚS 2494/12 10 0 0
I. ÚS 3191/13 18 0 0
I. ÚS 2993/14 13 0 0
I. ÚS 3579/14 16 0 0
Celkem 198 0 4
Tabulka č. 3 – Počty referencí ve vzorku méně důležitých rozhodnutí
Pro automatické vyhledávání referencí se tedy jednoduchý regulární výraz
jeví být velmi vhodným. V textu nám umožňuje okamžitě a s vysokou
mírou pravděpodobnosti identifikovat odkaz na jiné rozhodnutí. Data bylo
nutné očistit – v případě starších usnesení
105
jsou verze dostupné z databáze
NALUS vytvořené za pomoci nástroje rozpoznávajícího text při scanování
a obsahují tedy v textu na každé stránce vlastní spisovou značku.
105
Např. I. ÚS 181/94, I. ÚS 419/98.
179
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
Nezachycené reference ve sloupci nesprávně nezachycené zahrnují identifikaci
provedenou alternativními metodami (odkaz na číslování ve Sbírce
zákonů, odkaz na řazení ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního soudu
ČSFR, řazení ve sbírkách Vážného či Bohuslava), zahrnují identifikovanou
chybu v regulárním výrazu (např. spisové značky identifikující stanoviska
pléna Ústavního soudu), zahrnují výrazy nezachycené v důsledku zlomení
řádku (např. 3 Ads 2/2003 - 112 v rámci nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/06), nesprávné
rozpoznání znaků při skenování (sp. zn. 1. ÚS 115/94 v usnesení
I. ÚS 419/98) nebo chyby ve spisové značce ze strany soudu (vynechaná
mezera po čísle senátu ve sp. zn. IV. ÚS 53/95).
Nález Nesprávně nezachycené
Pl. ÚS 16/93 Boh. adm. 14.224
R 26/75
rozhodnutí č. 11/1992 Sbírky usnesení a nálezů Ústavní soud
ČSFR
R 4/1992
rozhodnutí č. 11/1992 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního
soudu ČSFR
rozhodnutí č. 11/1992 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního
soudu ČSFR
Pl. ÚS 33/96 ÚS ČSFR, 1992, R 11
Pl. ÚS 19/99 IV.ÚS 53/95
Boh. A 14314/38
Boh. A 9764/32
Boh., A 7679/29
Pl. ÚS 16/99 Pl. ÚS 4/01
180
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
Pl ÚS 9/2000
Pl. ÚS 36/01 R 11, 1992
Pl. ÚS 11/02 rozhodnutí Ústavního soudu (č. 233/1999 Sb.)
Pl. ÚS 6/05 Konf 80/2003
Pl. ÚS 4/06 č. j. Ads 2/2003 - 112
Pl. ÚS 1/12 Pl. ÚS-st. 1/96
Pl. ÚS-st. 33/11
Pl. ÚS 10/13 Pl. ÚS-st 21/05
Pl. ÚS-st. 22/05
Pl. ÚS-st. 22/05
Boh. A 4829/25
nález NSS Boh. A 1537/22
Boh. A 3140/24
Vážný 1461
Vážný 1461
nález předlitavského SSD ze dne 19. 3. 1891, Budw. XV 5839
nálezy NSS Boh. A 1661/22, 2865/23, 2866/23, 3140/24,
3448/27, 4231/24, 6491/27, 7096/28, 7998/29 aj.
Boh. A 1246/44
Vážný 1461
Boh. A 9981/32
Boh. A 12138/35
181
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
Boh. A 3501/24
Boh. A 3968/24
NSS z 2. 5. 1924 č. 7070/23, podle Bušek, V. a další.
Československé církevní zákony, s. 396
Boh. A 4829/25
Boh. A 3910/24
Vážný 1528
Vážný 717
Vážný 1023
Vážný civ. 1461
Vážný 11116
Vážný 5383
Vážný 17806
Vážný 17845
Vážný 8986
Vážný 1666
Boh. A 1689/47
rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR, uveřejněného ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/1971
Pl. ÚS-st. 22/05
Pl. ÚS-st. 21/05
Pl. ÚS-st. 21/05
182
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
Pl. ÚS-st. 21/05
Pl. ÚS-st. 22/05
Pl. ÚS-st. 22/05
Boh. A 2316/23
Boh. adm. 1127/1922
Pl. ÚS-st. 22/05
Pl. ÚS-st. 22/05
Pl. ÚS-st. 21/05
Pl. ÚS 14/14 Vol 16/2014
Vol 16/2014
Tabulka č. 4 – Identifikace nezachycených referencí v nálezech
Usnesení Nezachycená reference
I. ÚS 138/97 Rt 300/90
Pl. ÚS st 4/97
I. ÚS 419/98 1. ÚS 115/94
I. ÚS 384/05 Sm 447/2001
Tabulka č. 5 – Identifikace nezachycených referencí v usneseních
Nejjednodušší možný přístup, tedy regulární výraz, se ukázal poměrně
účinným nástrojem a mohl by tak sloužit citační analýze. Jak bylo ale uvedeno
výše, nalezené reference je potřeba opatřit atributy dle okolního textu
a dle pozice v textu rozhodnutí. Citační analýza vytvořená pouze na základě
rozpoznávání spisových značek regulárním výrazem by obsahovala
značné množství šumu.
183
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
4. DALŠÍ POSTUP
Jak nasvědčuje tato úvodní fáze výzkumu, extrakce spisových značek z rozhodnutí
nemusí být příliš náročným úkolem. Náročné bude až přiřazování
jednotlivých atributů, které umožní smysluplnou citační analýzu – formalizace
těchto pravidel probíhající ex post (tedy v současné době naším výzkumem)
za situace, kdy Ústavní soud, dle našich zjištění, při organizaci
nepostupoval cum grano salis příliš metodicky, bude náročným úkolem.
Jedním z důležitých atributů je informace o publikaci rozhodnutí, na které
je odkazováno. Bohužel i přidání této informace probíhá v různých standardech
a tak znesnadňuje orientaci a automatické zpracování.
Zatímco jednoduchý regulární výraz vytvořený po analýze spisových
značek, které se vyskytují v judikatuře Ústavního soudu, Nejvyššího soudu
a Nejvyššího správního soudu, vykázal v rámci tohoto experimentu vysokou
míru úspěšnosti, která, jak věříme, bude dále zvýšena, automatické
vyhodnocování toho, jestli je referované rozhodnutí pojímáno jako reference
argumentační, o kterou soud opírá svůj názor, nebo se jedná o referenci
procesní,
106
rekapitulační
107
či kontextuální,
108
je náročné i pro v oboru
vzdělané (expertní) anotátory, kteří dosahují nízké míry shody.
109
Pro označování
těchto vztahů je tak nutné vytvořit pravidla, která budou reflektovati
případné umístění v nestrukturovaném textu rozhodnutí. Vzhledem
k tomu, že konečným cílem této fáze je vytvoření metodické příručky
umožňující manuální anotaci judikatury a literatury s velkou mírou
přesnosti, čeká nás ještě značné množství práce.
Jako svého druhu povzdech je možné uvést, že když už je nám opakovaně
a neustále připomínáno, že v databázi NALUS nacházíme neautoritativní
verzi rozhodnutí,
110
je možná na místě zamyslet se nad editací těchto
rozhodnutí, třeba právě zásahem do struktury referencí a jejich adekvátní
106
Soud popisuje předcházející řízení.
107
Soud rekapituluje návrhy a vyjádření stran.
108
Soud uvádí související řízení mezi stejnými stranami. Příkladem může být spisová značka
15 Ca 143/94 v rámci nálezu Pl. ÚS 34/97, která zřejmě identifikuje související věc mezi
stejnými stranami řešenou Krajským soudem v Plzni.
109
Srov. ARTSTEIN, Ron; POESIO, Massimo. Inter-coder Agreement for Computational
Linguistics. Computational Linguistics, 2008, roč. 34, č. 4, s. 555-596.
184
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
metadatové zohlednění. Kvalitu rozhodnutí a vhodnost pro automatizovanou
citační analýzu to může v podstatě pouze zvýšit. Při postupné
snaze automatizovat extrakci citací za účelem vytvoření citační mapy je
nutné dostatečným způsobem poznat citační praxi, což nám určitým způsobem
umožnil experiment popsaný v tomto článku. Závěry z něj však nejsou
pro budoucí práci příliš optimistické.
5. POUŽITÉ ZDROJE
5.1 MONOGRAFIE, ODBORNÉ ČLÁNKY, SBORNÍKY
[1] AGNOLONI, Tommaso; PAGALLO, Ugo. The power laws of the Italian Constitutional
Court, and their relevance for legal scholars. In: ROTOLO, Antonio (ed.). Legal Knowledge and
Information Systems. JURIX 2015. Amsterdam, Berlin, Washington: IOS Press, 2015, Frontiers
in Artificial Intelligence and Applications, s. 1-10. ISBN 9781614996088.
[2] ARTSTEIN, Ron; POESIO, Massimo. Inter-coder Agreement for Computational Linguistics.
Computational Linguistics. 2008, roč. 34, č. 4, s. 555-596. ISSN 0891-2017.
[3] BALÁK, František. Ke sjednocování soudní praxe Nejvyšším soudcem. Soudce, 2007, roč.
IX, č. 4, s. 4-8. ISSN 1211-5347.
[4] BARÁKOVÁ, Martina. Stanoviska nejvyšších soudů: efektivní prostředek sjednocování judikatury
nebo přežitek socialistické justice? MUNI Law Working Paper Series, č. 7/2015 (Prosinec
2015), [online], [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/dokumenty/
33308.
[5] BOBEK, Michal a Zdeněk KÜHN. Úvodem. In: BOBEK, Michal et al. Judikatura a právní
argumentace. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Auditorium, 2013, s. 19-21. ISBN 978-80-
87284-35-3.
[6] DERLÉN, Mattias; LINDHOLM, Johan. Goodbye van Gend en Loos, Hello Bosman? Using
network analysis to measure the importance of individual CJEU judgments. European Law
Journal. 2014, roč. 20, č. 5, s. 667-687. ISSN 1468-0386.
[7] FOWLER, James H. et al. Network Analysis and the Law: Measuring the Legal Importance
of Precedents at the U.S. Supreme Court. Political Analysis. 2007, roč. 15, č. 3, Oxford
Journals, s. 234-346. ISSN 1476-4989.
[8] FOWLER, James H.; JEON, Sangick. The authority of Supreme Court precedent. Social
Networks. 1998, roč. 30, č. 1, s. 16-30. ISSN 0378-8733.
110
Viz upozornění o tom, že „rozhodnutí na této internetové stránce slouží pouze pro informaci
o rozhodovací činnosti Ústavního soudu“. Viz NALUS: Vyhledávání rozhodnutí Ústavního soudu
České republiky [online]. NALUS [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/
Search/Search.aspx.
185
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
[9] GARFIELD, Eugene. Citation Indexes for Science. Science. 1955, roč. 122, č. 3159, s. 108-
111. ISSN 0036-8075.
[10] HARAŠTA, Jakub. Nejednoznačnost odkazů k soudním rozhodnutím a možnosti řešení.
Revue pro právo a technologie. 2015, roč. 6, č. 11, s. 15. ISSN 1805-2797.
[11] KLEINBERG, Jon. Authoritative sources in a hyperlinked environment. Journal of the
ACM. 1999, roč. 46, č. 5, s. 604-632. ISSN 0004-5411.
[12] KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, 247 s. Právnické učebnice.
ISBN 978-80-7179-028-1.
[13] KŘÍŽ, Vincent, HLADKÁ, Barbora, DĚDĚK, Jan a Martin NEČASKÝ. Statistical Recognition
of References in Czech Court Decisions. In: GELBUKH, Lexander, ESPINOZA, Félix Castro
a Sofía N. GALICIA-HARO (eds.). Human-Inspired Computing and its Applications. MICAI 2014.
Springer: Berlin, Heidelberg, 2014, s. 51-61. ISBN 978-3-319-13647-9.
[14] KÜHN, Zdeněk. České lustrační rozhodnutí – role srovnávacího práva a nedostatky
v soudcovské argumentaci. In: NOVOTNÝ, Oto (ed.). Pocta Doc. JUDr. Vladimíru Mikule k 65.
narozeninám. Praha: ASPI Publishing, 2002. S. 361-381. ISBN 80-86395-47-2.
[15] KÜHN, Zdeněk. Stanoviska nejvyšších soudů: specifikum středoevropské právní kultury
nebo komunistické reziduum? Jurisprudence, 2005, roč. XIV. č. 4, s. 9-10. ISSN 1802-3843.
[16] KÜHN, Zdeněk a Hynek BAŇOUCH. O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy
judikatura jako císařovy nové šaty. Právní rozhledy. 2005, roč. 13, č. 13, s. 484-491. ISSN
1210-6410.
[17] KÜHN, Zdeněk. O velkých senátech a judikatorních odklonech vysokých soudů. Praha:
C. H. Beck, Právní rozhledy. 2013, roč. 21, č. 2, s. 39-46. ISSN 1214-7966.
[18] LANDES, William M.; LESSIG, Lawrence; SOLIMINE, Michael E. Judicial Influence: A Citation
Analysis of Federal Courts of Appeals Judges. Journal of Legal Studies. 1998, roč. 27,
č. 2, s. 271-332. ISSN 0047-2530.
[19] LANGÁŠEK, Tomáš. Čl. 7. Nedotknutelnost osoby. In: WÁGNEROVÁ, Eliška et al. Listina
základních práva svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 191. ISBN
978-80-7357-750-6.
[20] LUPU, Yonatan; FOWLER, James H. Strategic Citations to Precedent on the U.S. Supreme
Court. Journal of Legal Studies. 2013, roč. 42, č. 1, s. 151-186. ISSN 0047-2530.
[21] LUPU, Yonatan; VOETEN, Erik. Precedent in International Courts: A Network Analysis of
Case Citations by the European Court of Human Rights. British Journal of Political Science.
2012, roč. 42, č. 2, s. 413-439. ISSN 0007-1234.
[22] MARX, Stephen M. Citation Networks in the Law. Jurimetrics Journal. 1970, roč. 10, č. 4,
s. 121-137. ISSN 0022-6793.
[23] MERRYMAN, John Henry. The Authority of Authority: What the California Supreme
Court Cited in 1950. Stanford Law Review. 1954, roč. 6, č. 4, s. 613-673. ISSN 0038-9765.
[24] MOLEK, Pavel. Právo na spravedlivý proces. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,
2012, 576 s. ISBN 978-80-7357-748-3.
186
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
[25] NEALE, Thom. Citation Analysis of Canadian Case Law. Journal of Open Access to Law.
2013, roč. 1, č. 1, s. 1-60. ISSN 2372-7152.
[26] PAGE, Lawrence, BRIN, Sergey, MOTWANI, Rajeev a Terry WINOGRAD. The PageRank
Citation Ranking: Bringing Order to the Web [online]. 1998 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://ilpubs.stanford.edu:8090/422/1/1999-66.pdf.
[27] PANAGIS, Yannis; SADL, Urška. The Force of EU Case Law: A Multi-dimensional Study
of Case Citations. In: ROTOLO, Antonio (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX
2015. Amsterdam, Berlin, Washington: IOS Press, 2015, Frontiers in Artificial Intelligence and
Applications, s. 71-81. ISBN 9781614996088.
[28] PECZENIK, Aleksander. The Binding Force of Precedent. In: MACCORMICK, Neil; SUMMERS,
Robert S. (eds.). Interpreting precedents: a comparative study. B.m.: Aldershot : Ashgate,
1997, 1997, Applied legal philosophy, s. 461-479. ISBN 9781855216860.
[29] POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Téma. Praha: Auditorium, 2012, 388 s. ISBN
9788087284223.
[30] POSNER, Richard A. Economic Analysis of the Use of Citations in the Law. American Law
and Economics Review. 2000, roč. 2, č. 2, s. 381-406. ISSN 1465-7260.
[31] PRICE, Derek J. de Solla. Network of Scientific Papers. Science, 1965, roč. 149, č. 3683,
s. 510-515. ISSN 0036-8075.
[32] SADL, Urška; PANAGIS, Yannis. What is a Leading Case in EU Law? An Empirical Analysis.
European Law Review. 2015, roč. 40, č. 1, s. 15. ISSN 0307-5400.
[33] SMEJKALOVÁ, Terezie. Soudnictví, jeho povaha a role v právním systému ČR. Brno, 2013,
263 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Radim POLČÁK.
Online [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/77065/pravf_d/.
[34] SPRIGGS, James F.; HANSFORD, Thomas G. Measuring Legal Change: The Reliability
and Validity of Shepard’s Citations. Political Research Quarterly. 2000, roč. 52, č. 2, s. 327-341.
ISSN 1065-9129.
[35] TRAN, Oanh et al. Automated reference resolution in legal texts. Artificial Intelligence
& Law. 2014, roč. 22, č. 1, s. 29-60. ISSN 0924-8463.
[36] VAN OPIJNEN, Marc. Canonicalizing Complex Case Law Citations. In: WINKELS, Radboud
G.F (ed.). Legal Knowledge and Information Systems: JURIX 2010. Amsterdam: IOS Press,
2010, Frontiers in Artificial Intelligence and Applications, s. 97-106. ISBN 9781607506812.
[37] VAN OPIJNEN, Marc; IVANTCHEV, Alexander. Implementation of ECLI – State of Play.
In: ROTOLO, Antonio (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX 2015. Amsterdam,
Berlin, Washington: IOS Press, 2015, Frontiers in Artificial Intelligence and Applications,
s. 165-169. ISBN 9781614996088.
[38] WINKELS, Radboud. The Openlaws Project: Big Open Legal Data. In: SCHWEIGHOFER,
Erich, Franz KUMMER a Walter HÖTZENDORFER. Kooperation: Tagungsband des 18. Internationalen
Rechtsinformatik Symposions: IRIS 2015. Wien: Österreichische Computer Gesellschaft,
2015, s. 189-196. ISBN 978-3-85403-309-7.
187
13/2016 Revue pro právo a technologie ROČ. 7
[39] WINKELS, Radboud et al. Towards a Legal Recommender System. In: HOEKSTRA, Rinke
(ed.). Legal Knowledge and Information Systems : JURIX 2014. Amsterdam, Berlin, Washington:
IOS Press, 2014, Frontiers in Artificial Intelligence and Applications, s. 169-178. ISBN 978-1-
61499-467-1.
[40] WINKELS, Radboud; RUYTER, Jelle de. Survival of the Fittest: Network Analysis of
Dutch Supreme Court Cases. In: PALMIRANI, Monica et al. (eds.). AI Approaches to the Complexity
of Legal Systems. Models and Ethical Challenges for Legal Systems, Legal Language and Legal
Ontologies, Argumentation and Software Agents. Berlin, Heidelberg: Springer, 2012, Lecture Notes
in Computer Science, 7639, s. 106-115. ISBN 978-3-642-35730-5 978-3-642-35731-2.
[41] WINKELS, Radboud; DE RUYTER, Jelle; KROESE, Henrik. Determining authority of
Dutch case law. In: ATKINSON, Katie M. (ed.). Legal Knowledge and Information Systems. JURIX
2011. Amsterdam, Berlin, Washington: IOS Press, 2011, Frontiers in Artificial Intelligence and
Applications, s. 103-112. ISBN 9781607509806.
[42] WYNER, Adam; PETERS, Wim; KATZ, Daniel. A Case Study on Legal Case Annotation.
In: ASHLEY, K. D. (ed.). Legal Knowledge and Information Systems : JURIX 2013. Amsterdam,
Berlin, Washington: IOS Press, 2013, Frontiers in Artificial Intelligence and Applications,
s. 165-174. ISBN 9781614993582.
[43] ZBÍRAL, Robert. Které české zákony jsou nejdůležitější? Hledání objektivních metod výběru.
Správní právo. 2015, roč. 48, č. 4-5, s. 248-270.
5.2 ELEKTRONICKÉ ZDROJE
[44] Citex [online]. Atlas Consulting s.r.o., © 2013 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.citex.cz/.
[45] Judikatura. Beck-online [online]. C. H. Beck, 2016 [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.beck-online.cz/judikatura/.
[46] Karta a text dokumentu – Nalezené [online]. NALUS [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=68234&pos=1&cnt=1&typ=result.
[47] NALUS: Vyhledávání rozhodnutí Ústavního soudu České republiky [online]. NALUS [vid. 30.
duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.
[48] Nápověda – vyhledávání rozhodnutí [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016].
Dostupné z: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Napoveda~Vyhle-
davanirozhodnuti~Napoveda___vyhledavani_rozhodnuti~.
[49] Nápověda pro vyhledávání v databázi judikatury správních soudů [online]. Nejvyšší správní
soud, 9 s. [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/dokumenty/
manualy/Manual_vyhledavac.pdf.
[50] Návod [online]. NALUS [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/
Search/Help.aspx.
[51] Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z: http://www.n-
soud.cz/.
188
M. Myška, J. Harašta, P. Loutocký, J. Míšek: Možnosti citační analýzy v České republice TÉMA
[52] Příručka pro Automatizovaný Systém Právních Informací. Verze 2.1 (418) pro ASPI 2015.
In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [vid. 30. duben 2016].
[53] Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016].
Dostupné z: http://www.nsoud.cz/.
[54] Rozhodnutí správních soudů [online]. Nejvyšší správní soud [vid. 30. duben 2016].
Dostupné z: http://www.nssoud.cz/Uvod/art/1.
[55] Rozšířené vyhledávání [online]. Nejvyšší soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/WebSpreadSearch.
[56] Ústavní soud [online]. Ústavní soud [vid. 30. duben 2016]. Dostupné z:
http://www.usoud.cz/.
Toto dílo lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International
(http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).
189