SHMIDT, Victoria. Privjazannost' v dejstvii: psihologicheskaja teoretizacija svjazi rebenka i materi v (post)socialisticheskoj Chehii. Laboratorium. 2016, roč. 8, č. 1, s. 58-81. ISSN 2076-8214.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Privjazannost' v dejstvii: psihologicheskaja teoretizacija svjazi rebenka i materi v (post)socialisticheskoj Chehii
Název česky Teorie emočních vazeb "v akci": psychologické teorie vazeb matky a dítěte v (post)socialistickém Česku
Název anglicky Attachment Theory in Action: Psychological Theories of Mother-Child Bonding in Postsocialist Czech Republic
Autoři SHMIDT, Victoria (643 Rusko, garant, domácí).
Vydání Laboratorium, 2016, 2076-8214.
Další údaje
Originální jazyk ruština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50302 Education, special
Stát vydavatele Rusko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/00216224:14410/16:00088022
Organizační jednotka Pedagogická fakulta
UT WoS 000407673800003
Klíčová slova česky epistemologická nespravedlnost; teorie emočních vazeb; socialistická psychologie; segregace Romů
Klíčová slova anglicky Epistemic Injustice; Attachment Theory; Socialist Psychology; Segregation of Roma;
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Dana Nesnídalová, učo 831. Změněno: 22. 3. 2018 15:33.
Anotace
Teorija privjazannosti otnositsja k tem universalistskim psihologicheskim koncepcijam, kotorye kritikujutsja v ramkah radikal'noj psihologii i feminizma. Kriticheskoe otnoshenie k teorii privjazannosti sredi zapadnyh issledovatelej imeet davnjuju istoriju, odnako v postsocialisticheskom mire ni klassicheskaja koncepcija Dzhona Boulbi, ni samaja populjarnaja socialisticheskaja versija cheshskih specialistov Zdeneka Matejcheka i Jozefa Langmeiera ne razbirajutsja s jetoj tochki zrenija. Vmeste s tem teorija privjazannosti ostaetsja odnim iz osnovnyh istochnikov dlja argumentacii v pol'zu deinstitucionalizacii i razvitija semejnyh form ustrojstva. Ochevidnaja idealizacija teorii privjazannosti sredi specialistov, rabotajushhih na postsocialisticheskom prostranstve, zatrudnjaet dostup k zapadnoj kritike i prepjatstvuet revizii teorii Matejcheka i Langmajera. V nastojashhej rabote predprinjata popytka vospolnit' jetot probel, zdes' sovmeshheny dve linii kriticheskoj revizii teorii privjazannosti – kritika v adres teorii Boulbi i ego posledovatelej i dekonstrukcija istorii vozniknovenija i primenenija teorii privjazannosti v socialisticheskoj Chehoslovakii. Pervaja chast' vstraivaet raznoobraznye kritiki zapadnoj teorii privjazannosti v koncepciju jepistemologicheskoj nespravedlivosti Mirandy Friker. Vo vtoroj chasti, v sootvetstvii s principom istorizacii, predstavlen retrospektivnyj analiz dvizhushhih sil, obuslovivshih razvitie teorii privjazannosti v Chehoslovakii. V zakljuchitel'noj chasti analiziruetsja primenenie teorii privjazannosti v sovremennyh popytkah predupredit' pomeshhenie detej roma v sistemu obshhestvennogo vospitanija
Anotace česky
Když západní věda, především radikální psychologie a feminismus, důsledně rozebírá stínové stránky teorie emočních vazeb, v post-socialistickém diskursu ani klasická verze teorie od Johna Bowlby ani populární teorie od českých vědců Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera se nestává předmětem kritické revize. Teorie emočních vazeb i nadále zůstává zdrojem klíčových argumentů ve prospěch deinstituzionalizace a podpory rodinných forem umísťování dětí v postsocialistických zemích včetně České republiky. Tato zřejmě přehnaná idealizace teorie emočních vazeb od československých psychologů funguje jako jedna z překážek projednávání možnosti aplikovat západní přístupy ke kritické dekonstrukci teorie emočních vazeb od Matějčka a Langmeiera. Tento text je pokusem prolomit tuto „zeď“ na cestě ke kritickému přepracování pohledu na teorii emočních vazeb. První část zmapuje existující přístupy ke kritice západní teorie emočních vazeb z pohledu teorie Mirandy Frikerové o epistemologické (ne)spravedlnosti. V souladu se zásadou historizace, tento text rozebírá kombinaci hnacích sil způsobivších vývoj teorie emočních vazeb a její aplikaci k nucenému odnětí dětí z romských rodin a jejich další umísťování do ústavů různého druhu.
Anotace anglicky
Attachment theory has been subject to sustained critique by radical psychologists andfeminists. The critical stance towards attachment theory among western experts is a matter of long-term analytical practices; neither the work of John Bowlby nor the popularsocialist version of attachment theory by the Czech psychologists Zdeněk Matějček and Josef Langmeier has been the subject of such revision. Attachment theory still provides the key arguments in favor of deinstitutionalization and developing family placement in postsocialist countries. This obvious idealization of attachment theory by Czechpsychologists limits access to the western critical tradition and blocks the deconstruc tion of Matějček and Langmeier. This essay attempts to overcome these limitations. A review of critiques of John Bowlby’s theory and his adherents is juxtaposed with a reconstruction of the history of attachment theory in socialist Czechoslovakia. In the first part, the essay embeds Western arguments within the concept of epistemic injusticeas developed by Miranda Fricker. In line with the principle of historicization, thenext part explores the combination of forces that drove the formation of attachmenttheory in Czechoslovakia. The final part investigates contemporary attempts to apply attachment theory to the issue of forced removal of Roma children from their families and examines the options for preventing this practice and the placement of Roma children into residential care settings.
Návaznosti
GA15-10625S, projekt VaVNázev: Diskurz a praxe péče o děti v českých zemích: segregace romských dětí a dětí s postižením od 19. století po současnost
Investor: Grantová agentura ČR, Diskurz a praxe péče o děti v českých zemích: segregace romských dětí a dětí s postižením od 19. století po současnost
VytisknoutZobrazeno: 30. 9. 2024 19:05