Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu

DAŇSOVÁ, Petra a Zuzana MASOPUSTOVÁ. Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu. Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology. Academia, roč. 60, č. 4, s. 321-333. ISSN 0009-062X. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu
• Název anglicky: Maternal self-esteem in pregnancy and its relationship with maternal characteristics and characteristics of partnership
• Autoři: DAŇSOVÁ, Petra (203 Česká republika, garant, domácí) a Zuzana MASOPUSTOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology, Academia, 2016, 0009-062X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Impakt faktor: Impact factor: 0.242
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/16:00090371
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• UT WoS: 000388961000001
• Klíčová slova česky: mateřské sebehodnocení; depresivita; úzkostnost; citová vazba v dospělosti; funkčnost partnerství
• Klíčová slova anglicky: maternal self-esteem; depression; anxiety; adult attachment; marital adjustment
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíl výzkumu. Mateřské sebehodnocení je významnou komponentou mateřství. Studie zkoumala, jakým způsobem depresivita a úzkostnost žen, citová vazba k partnerovi a funkčnost vztahu ovlivňují mateřské sebehodnocení těhotných žen. Výzkumný soubor. Online dotazníky vyplňovalo 339 těhotných žen (17 - 45 let), které mají partnerský vztah. Hypotézy. Vyšší míra depresivních a úzkostných symptomů, vyšší míra vyhýbavosti a úzkostnosti v citové vazbě a nižší funkčnost vztahu povede k nižšímu mateřskému sebehodnocení. Statistické analýzy. Vztahy mezi proměnnými byly analyzovány pomocí strukturního modelování. Výsledky. Výsledky ukázaly, že vyšší míra úzkostnosti v citové vazbě k partnerovi vede k nižšímu mateřskému sebehodnocení, tento vztah není mediován funkčností vztahu ani depresivitou a úzkostností ženy. Nebyl potvrzen vliv vyhýbavosti v citové vazbě, funkčnosti vztahu ani depresivity a úzkostnosti ženy na mateřské sebehodnocení. Závěry studie implikují, že úzkostná citová vazba k partnerovi ještě před narozením dítěte může způsobovat obtíže v adaptaci ženy na mateřskou roli, zatímco více situačně závislé proměnné jako funkčnost vztahu a aktuální míra depresivity a úzkostnosti žen roli hrát nemusí. Vyhýbavost v citové vazbě dle našich výsledků rovněž na mateřské sebehodnocení těhotných žen vliv nemá. Limity. Design studie neumožňuje zhodnotit kauzalitu vztahů. Měření citové vazby pomocí sebe-posuzovacího dotazníku použitého v této studii limituje zobecnění výsledků na jiná měření citové vazby. Všechna měření v této studii byla založena na sebe-posuzovacích dotaznících, z čehož plynou omezení s tímto typem výzkumu spojená.

Anotace anglicky

Objectives. Maternal self-esteem is an essential component of mothering. This study investigated the way women’s depression and anxiety symptoms, adult attachment to their partner and marital adjustment influenced maternal self-esteem of pregnant women. Sample and setting. Pregnant women (N=339, age 17 – 45) filled out an online questionnaire. Hypotheses. It was hypothesized that higher women’s depression and anxiety symptoms, higher attachment-related avoidance and attachment-related anxiety and lower marital adjustment, reduces maternal self-esteem. Statistical analysis. The data were analyzed using structural equation modeling. Results. The results showed that higher attachment-related anxiety leads to lower maternal self-esteem. This association is not mediated by marital adjustment or present levels of depression and anxiety symptoms. The effect of attachment-related avoidance, marital adjustment and depression and anxiety on maternal self-esteem was not confirmed. The conclusions of the study imply that the attachment-related anxiety to a women’s partner before birth may lead to difficulties in women’s adaptation to their new maternal role, while more situationally dependent variables as marital adjustment and depressive and anxiety symptoms do not play a significant role. According to our results, attachment-related avoidance also does not affect the maternal self-esteem of pregnant women. Study limitation. The study design limits efforts to evaluate causation and the direction of effects. Another limitation is that we used a particular self-report measure of adult attachment insecurities, and we cannot generalize the results to other measures of adult attachment. In fact, all of the study measures were based on self-report and were therefore susceptible to the common method bias and self-reporting biases.

Návaznosti

• MUNI/A/1339/2014, interní kód MU: Název: DOMOV: longitudinální výzkum raného vývoje (Akronym: DOMOV)

Investor: Masarykova univerzita, DOMOV: longitudinální výzkum raného vývoje, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty

• MUNI/M/1075/2013, interní kód MU: Název: CELSPAC: Central European Longitudinal Study of Pregnacy and Childhood (Akronym: CELSPAC)

Investor: Masarykova univerzita, CELSPAC: Central European Longitudinal Study of Pregnacy and Childhood, INTERDISCIPLINARY - Mezioborové výzkumné projekty