Vocabulary skills in adulthood: longitudinal relations with cognitive and personality measures across the life-span

SMOLÍK, Filip, Marek BLATNÝ, Martin JELÍNEK, Katarína MILLOVÁ a Veronika SOBOTKOVÁ. Vocabulary skills in adulthood: longitudinal relations with cognitive and personality measures across the life-span. Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology. Academia, roč. 50, č. 2, s. 97-105. ISSN 0009-062X. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Vocabulary skills in adulthood: longitudinal relations with cognitive and personality measures across the life-span
• Název česky: Slovní zásoba v dospělosti: longitudinální vztahy s kognitivními a osobnostními faktory v průběhu celoživotního vývoje
• Autoři: SMOLÍK, Filip, Marek BLATNÝ, Martin JELÍNEK, Katarína MILLOVÁ a Veronika SOBOTKOVÁ.
• Vydání: Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology, Academia, 2016, 0009-062X.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Impakt faktor: Impact factor: 0.242
• UT WoS: 000375970400001
• Klíčová slova česky: slovní zásoba; osobnost; celoživotní vývoj; verbální IQ
• Klíčová slova anglicky: vocabulary; personality; life-span development; verbal IQ
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Objectives. The data from Brno longitudinal study were used to examine the relations between receptive vocabulary in 50-year-olds and various cognitive and personality variables in earlier ages. Two questions were addressed in particular: 1) Is receptive vocabulary related to measures of verbal IQ in childhood, and 2) are vocabulary scores in adults related to their personality traits. Sample. The study used the sample from the Brno Longitudinal Study. This originally included about 500 participants who entered the study at birth between 1961 and 1963. In 2011, 76 of these participants were examined. Hypotheses. It was hypothesized that vocabulary performance at 50 will be related to measures of verbal IQ in childhood. With regard to the relation between vocabulary skills and personality, the general hypothesis was that such relations are possible, but no specific predictions were made. Analysis. Least squares regression analyses were used to examine the data, with the vocabulary score as the dependent variable. The analyses controlled for the relation between vocabulary and nonverbal intelligence by including nonverbal skills as one of predictors in the regression models. Results. Vocabulary scores in adulthood showed a robust relation with verbal intelligence at 12 years of age, but only marginally significant relation with verbal intelligence at 8 years. No personality measures showed robust relations with adult vocabulary, only NEO openness was weakly related to higher vocabulary. Some measures of neuroticism showed marginally significant relation with lower vocabulary. Conclusions. Even though vocabulary is an aspect of human knowledge that can change considerably during adulthood, it shows a strong relation with verbal skills in late childhood. Personality traits have rather limited effects on the change of vocabulary in adulthood.

Anotace česky

Cíle. Data z Brněnské longitudinální studie byla použita k prozkoumání vztahů mezi receptivní slovní zásobou u padesátiletých participantů a různými kognitivními a osobnostními charakteristikami v dřívějším věku. Zejména byly studovány dvě otázky: 1) Souvislost receptivního slovníku s měřítky verbálního IQ v dětství a 2) souvislost slovníkových skórů v dospělosti s osobnostními charakteristikami. Soubor. Studie se opírala o soubor Brněnské longitudinální studie. Původně tento soubor zahrnoval 500 účastníků narozených v letech 1961 až 1963. V roce 2011 bylo vyšetřeno 76 z těchto participantů. Hypotézy. Předpokladem bylo, že slovníkové znalosti v 50 letech budou souviset s verbálním IQ v dětství. Nebyly předpokládány specifické hypotézy o vztahu mezi slovní zásobou a osobností, pouze obecná hypotéza o tom, že takové vztahy jsou možné. Analýza. Data byla analyzována regresními analýzami, kde slovní zásoba v 50 letech fungovala jako závisle proměnná. Analýzy kontrolovaly vztah mezi slovníkem a neverbálním IQ tím, že neverbální inteligenční úlohy byly v modelech zahrnuty jako další prediktor. Výsledky. Slovníkové skóry v dospělosti vykazovaly zřetelný vztah k verbální inteligenci ve 12 letech věku, ale pouze marginálně významný vztah k verbálnímu IQ v 8 letech. Osobnostní charakteristiky nevykazovaly robustní vztahy se slovní zásobou v dospělosti, pouze u otevřenosti z NEO byl nalezen statisticky významný, nicméně malý pozitivní vztah ke slovní zásobě. Některá měřítka neuroticismu vykazovala tendenci k negativním souvislostem se slovní zásobou. Závěry. Ačkoli slovní zásoba patří k charakteristikám, které se v průběhu dospělosti mohou výrazně měnit, vykazuje silné vztahy s verbálními schopnostmi v raném dětství. Osobnostní rysy mají spíše omezené efekty na změny slovní zásoby v dospělosti.

Návaznosti

• GAP407/10/2410, projekt VaV: Název: Longitudinální studium optimálního vývoje: potenciál pražské a brněnské studie celoživotního vývoje člověka