MONOGRAFIE Práce a její právní >ulace v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) JAROMÍR TAUCHEN Wolters Kluwer Vzor citace: TAUCHEN, J. Práce a její právní regulace v Protektorátu Čechy -j - OhiQflh a Morava (1939-1945). Vrtům: Wolters Kluwer ČR, 2016,480 s. -i, WUtJCil i O autorovi IX TJvodeiH X Dosavadní stav zpracování tématu a charakteristika sekundární literatury XIV Kapitola 1: Pracovní poměr a jeho specifika před vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 1 1.1 Služební smlouva 2 1.2 Živnostenská pracovní smlouva 5 '1.3 Další druhy pracovních smluv 6 Facit 8 uoirvcum mniouvímm j Kapitola 2: Ideologické pojetí práce a vybraných kategorií právnické fakulty MU .--i pracovního práva 9 ' Átt 1 3.3 Individuální pracovní právo 26 --■-—- 3.4 Disciplinární soudnictví 31 Vydává Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, v roce 2016 r: Facit 33 jako svou 2477. publikaci. Odpovědná redaktorka Iva Rolečková. Jazyková korektura Eliška _ -„1 .... Tersago. Vydání první. Stran 480. Sazba Tomáš Žižka. Tisk SowaSp. z o. o., ul. Raszyňska 13. . Kapitola 4: Omezení autonomie vůle v pracovněprávních vztazích 34 05-500 Piaseczno, Polsko. = . , tT , , , „ 4.1 Hromadne propouštěni zaměstnanců, zákaz vypovědí Obsah této publikace naleznete také v ASPI. - . a jiná omezení autonomie vůle zaměstnavatele a zaměstnance 35 j-q© 4.2 Mzdy, platy a mzdová politika 45 - - - 4:3 Pracovní morálka 62 -v Facit 66 E-kniha je dostupná na www.wolterskluwer.cz/obchod " " " www.wolterskluwer.cz, e-mail: obchod@wolterskluwer.cz, tel: 246 040 405,246040 400, fax: 246 040 401 ............. Ů . V Obsah Kapitola 5: Systém řízené a nucené práce 5. i Zavedení všeobecné pracovní povinnosti 5.2 Snahy o zavedení všeobecné pracovní služby 5.3 Včleňování do práce 5.4 Přikazování k výkonu prací v zemědělství 5.5 Přikazování pracovních sil 5.6 Evidence pracovních sil - pracovní knížky 5.7 „Dobrovolný" nábor pracovních sil do Říše 5.8 Nucené pracovní nasazení v Říši 5.9 Nasazení ročníku 1924 5.10 Totální nasazení pracovních sil 5.11 Pracovní nasazení na zákopové práce 5.11.1 Pracovní nasazení v Dolním Rakousku 5.11.2 Pracovní nasazení na Moravě a ve Slezsku 5.12 Pracovní nasazení u protiletecké ochrany 5.13 Pracovní nasazení u Technické nouzové pomoci 5.14 Pracovní útvary a kárné pracovní tábory 5.14.1 Pracovní útvary 5.14.2 Kárné pracovní tábory Facit Kapitola 6: Ochrana života a zdraví zaměstnanců a bezpečnost práce 6.1 Pracovní doba a j ej í úprava Svátky a pracovní doba Dovolená Další nově vydané předpisy k ochraně zdraví zaměstnanců Úprava ubytování zaměstnanců Závodní lékaři Poradna pro choroby z povolání 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 Facit Kapitola 7: Zvláštní pracovněprávní postavení určitých skupin zaměstnanců 7.1 Odlišnosti v pracovněprávní úpravě německých zaměstnanců 7.2 Diskriminace Židů v pracovním právu 7.2.1 Definice pojmu „Žid" 7.2.2 Vyloučení Židů z výkonu veřejných funkcí, svobodných povoláni a ze zaměstnání 7.2.3 Právní úprava zaměstnávání Židů 7.2.4 Restrikce vůči „židovským míšencům" 68 69 73 75 83 87 91 100 110 120 127 135 135 139 147 150 155- .155 159 163 165 168 177 180 184 189 192 194 195 197 197 207-208 210 215 218 iSfllr' 73 Veřejní zaměstnanci 7 4 Zaměstnávání slovenských dělníků 7.5 Zemědělští dělníci 7.6 Domáčtí dělníci 7 7 Osoby zaměstnané v domácnosti Facit Kapitola 8: Ovlivnění volby povolání a učební poměr 8 J Nástroje pro plánovité včleňování mládeže do nedostatkových povolání 8.1.1 Poradenství pro volbu povolání 8.1.2 Výstavy 8.1.3 Film ; 8.2 Učební poměr 'Facit Obsah 220 230 234 240 247 . 248 250 250 250 256 258 261 268 Kapitola 9: Zastoupení zaměstnanců 269 9.1 Odborové organizace 269 9.1.1 Úvodem 269 9.1.2 Proces sjednocení odborového hnutí 272 9.1.3 Zásahy okupantů do personálního obsazení a činnosti odborů 281 9.1.4 Jednoty a Ústředí jednot 285 9.1.5 Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) 292 9.1.5.1 Organizační struktura 295 9.1.5.2 Oblast působnosti NOÚZ 304 9.2 Závodní výbory 322 9.3 Závodní a revírní rady v hornictví 326 Facit 327 Kapitola 10: Správa na úseku práce 330 10.1 Zprostředkovatelny práce 330 10.2 Úřady práce 333 10.3 Ministerstvo sociální a zdravotní správy. Ministerstvo hospodářství a práce 356 10.4 Úřad říšského protektora 364 i 0.5 Oberlandráti 366 10.6 Dozor nad dodržováním pracovněprávních předpisů 368 10.6.1 Živnostenská inspekce 368 10.6.2 Horní inspekce 378 VI VII Obsah 10.7 Výzkum práce - Ústav lidské práce 10.7.1 Vznik Ústavu lidské práce 10.7.2 Organizace a poslání Ústavu lidské práce 10.7.3 Konkrétní činnost Ústavu lidské práce 10.7.3.1 Poradenství pro výběr povolání 10.7.3.2 Komerční psychotechnické vyšetřování 10.7.3.3 Ekonomie práce a výzkum práce Facit Kapitola 11: Řešení pracovněprávních sporů 11.1 Pracovní soudy 11.2 Hornické rozhodčí soudy 11.3 Rozhodčí komise závodních výborů 11.4 Rádné soudy 11.5 Osnova vládního nařízení o pracovním souručenství Facit Závěrem Resumé Seznam použitých archivních pramenů Bibliografie Věcný rejstřík Osobní rejstřík 380 380 382 385. 385 386 387 387 389 389 396 397 398 399 401 402 407 417 419 449 455 Éfc O autorovi JUDr. Bc. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M. (* 1981) V letech 2000-2005 studoval na Filozofické a Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na které i úspěšně složil rigorózní zkoušku a absolvoval doktorské studium. Absolvoval výzkumné pobyty, studia a stáže na německých a rakouských univerzitách (Innsbruck, Konstanz, Dresden, Passau, Regensburg, Miinster, Wien). Od roku 2006 vyučuje na katedře dějin státu a práva brněnské právnické fakulty semináře z obecných a českých právních dějin a další před-mětv vyučované v německém jazyce. Zabývá se především právem platným v Protektorátu Čechy a Morava, německými a rakouskými právními dějinami s těžištěm v období národního socialismu a dějinami Němců v českých zemích. Výsledky své vědecké práce publikuje v odborných periodicích jak u nás, tak i v zahraniční. V současnosti se jako jeden z dvou hlavních editorů podílí na přípravě patnácti svazkové Encyklopedie českých právních dějin. Dr. Tauchen je rovněž soudním tlumočníkem pro německý jazyk. Je členem Komory soudních tlumočníků České republiky, Deutsch-Tschechische Juristenvereinigung e.V. a aktivně je činný v The European Society for History of Law. Vili ■ IX Úvodem Monografie s názvem Práce a její právní regulace v Protektorátu Čechy a Mo- \ rava (1939-1945) je výsledkem více než šestileté intenzivní badatelské činnosti autora, který se vývoj em pracovního práva v období nacistické okupace českých zemí začal poprvé odborně zabývat v roce 2010 v rámci řešení tříletého grantového projektu Vývoj soukromého práva na území České republiky. '' V období Protektorátu Čechy a Morava hrála práce zásadní roli a oblast pra- ■ covního práva náležela k těm právním odvětvím, které doznaly nejvíce faktických i legislativních změn. Po provedení základních rešerší v rámci výše uve- .1 děného projektu bylo jasné, že práce a její právní regulace vyžaduje podrobné zpracování, neboť dosavadní sekundární literatura v tomto směru vykazuje značný deficit, popřípadě je pro své ideologické zaměření zavádějící a její závěry je proto nutné revidovat. Mnohé práce vydané v období před rokem 1989 nehodnotí pozitivně snad ani jediné opatření, které po zřízení Protektorátu Čechy a Morava přinesly nové předpisy pracovního práva či sociálního zákono- ■ dárství.1 Zároveň však tito autoři mlčky přecházejí fakt, že celá řada principů, které obsahovalo protektorátní pracovní právo, byla následně ochotně převzata po skončení druhé světové války. Mnohé z těchto právních norem pak platily ještě v období padesátých let minulého století.2 Jedním z cílů této práce je podívat se na vývoj pracovního práva a vztahů spojených s prací z nového, minulostí nezatíženého pohledu a vyplnit tím velkou mezera v české právní historiografií, Z velké části tato publikace přináší zcela 1 Po změně politických poměrů v českých zemích v roce 1939 došlo rovněž ke změně sociální politiky, jejímž výrazem v oblasti práva bylo pracovní a sociální zákonodárství. Nacisté tak čerpali inspiraci u známé Bismarckovy zásady „politiky cukru a biče", kdy si chtěli za poskytnutí určitých ústupků v sociáiní oblasti upevnit svou politickou moc. Zůstává dodnes otázkou, jak velký okruh osob z fad dělnictva byl skutečně ovlivněn nacistickou sociální politikou, resp. jaké účinky měla na protektorátní obyvatelstvo celá řada provedených sociálněpolitických opatřeni. Některé publikace z doby před rokem 1989 jednoznačně uvádějí, že snaha oklamat masy ovlivnila jen „malý okruh demoralizovaných živlů z řad pracujících", avšak toto tvrzení nikterak neodůvodňuji či nedokládají (HOUSER, J. Fašistická „sociální" politika v době okupace. Právněhistorické studie, toč. 9, 1963, s. 113); tato otázka by si jistě zasloužila vypracování dílčí studie, ovšem nejedná se j iž o problematiku právní historie, nýbrž sociální historiografie, - Jako příklad je možno zmínit publíkačni činnost Jaroslava Housera, z níž lze uvést například dva články: Fašistická „sociální" politika v době okupace: Právněhistorické studie, rač. 9, 1963, s, 113-127 a Nucená práce ä okupantské právo. Právněhistorické studie, ro£.13, 1967, s. 157-188; obdobně také KÁRNÝ, M. K otázce sociální demagogie v Heydrichově protektorátní ; politice. Slezskýsboimkj roč. 82, é. I, 1984, s. 1-22. ............ X Úvodem nové a dosud nepublikované poznatky, které byly získány zejména na základě studia archivního materiálu. Tato publikace je koncipována tak, aby čtenáři přehledně podala dané téma na základě dostupných archiválií, edicí archivního materiálů,. publikovaných pramenů práva, odborné dobové i současné sekundární literatury, memoárů či dobového tisku. Jak je uvedeno níže, v podkapitole věnované dosavadnímu zpracování tématu a charakteristice sekundární literatury, většina oblastí souvisejících s tématem této práce zůstala až doposud v České i německé právní historiografii téměř nezpracována, proto byl autor nucen tuto monografii zpracovat především na základě vlastního provedeného archivního výzkumu primárních pramenů. Jejich studium v badatelnách českých archivů trvalo několik let a autorovi se podařilo získat a pořídit si kopie bezmála třinácti tisíc stran archiválií, z nichž velkou většinu také při zpracovávání této práce skutečně využil. V tomto ohledu hrál samozřejmě nej důležitější roli Národní archiv v Praze, který ve svých depozitářích uchovává archiválie spojené s činností ústředních státních orgánů. Největší počet využitých písemností pochází z fondů Ministerstva hospodářství a práce a Ministerstva sociální a zdravotní správy. Tato ministerstva hrála v legislativním procesu Protektorátu stěžejní roli, neboť připravovala nové právní předpisy pro zasedání Předsednictva ministerské rady. Jeho archivní fond byl rovněž využit, neboť se v něm nacházely písemnosti zachycující celý průběh legislativní procesu, který vedl k vydání pracovněprávních předpisů. Jelikož slibovaná a Němci často proklamovaná autonomie Protektorátu a jeho státních orgánů byla jen prázdným pojmem, protože do.tzv. autonomní normotvorby výrazným způsobem zasahoval říšský protektor, tvořily archiválie z fondů Úřadu říšského protektora, Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu a státního tajemníka u říšského protektora v Čechách a na Moravě důležité prameny pro poznání skutečných zájmů a úmyslů okupační moci, které sledovala dikce určitých pracovněprávních norem a jež by nebylo možno z jiných zdrojů zjistit. Legislativní proces a jeho průběh zachycují také archiválie uložené v Archivu Kanceláře prezidenta republiky v protokolu L (legislativa). Moravský zemský archiv byl druhým velkým archivním pracovištěm, jehož fondy byly při vzniku této práce využity. Jelikož v prvních letech existence Protektorátu hráli v pracovněprávní oblasti důležitou roli rovněž oberlandráti (vrchní zemští radové) jakožto složka nižší okupační správy, byly využitelné i písemnosti pocházející z jejich činnosti a uložené v tomto archivu. Hlavním badatelským problémem se však ukázal fakt, že se nedochovalo příliš mnoho archiválií týkající se činnosti úřadů práce, takže nebylo možno zcela.dostatečným způsobem zmapovat jejich činnost. Jak ukázal výzkum, mnoho právních norem z pracovněprávní oblasti nebylo v praxi využíváno vůbec, či pouze velice omezeně (například v případě udělování podpor při včleňování XI Úvodem do práce). Ačkoli příslušné nařízení možnost udělení podpory předvídalo (jak se dozvídáme z některých hlášení), byla podpora úřadem práce udělena jen v několika případech. Ověřit a zjistit důvody, proč tomu tak bylo, není však možné protože spisy úřadů práce nejsou v českých archivech, snad jen s několika málo výjimkami, dostupné. Důvod lze spatřovat ve skutečnosti, že ve městech, kdé měly sídlo úřady práce, byly většinou zároveň situovány služebny gestapa, jehož příslušníci se v závěru války postarali o likvidaci spisového materiálu. Z důvodů neprístupnosti, dosavadní nezapracovanosti a značné torzovitosti archiválií pocházejících z činnosti pracovních soudů nebylo možno zhodnotit jejich rozho-dováni v praxi a srovnat, zda došlo k nějakému posunu oproti předcházejícímu období či k ovlivňování ze strany výkonné moci. Pro analýzu oblasti tzv. kolektivního pracovního práva a zastoupení zaměstnanců byl využit fond Národní odborové ústředny zaměstnanecké, který je uložen ve Všeodborovém archivu v Praze. Zpracování archiválií bylo náročné, neboť většina z nich je vyhotovena : v němčině. Autor tak byl nucen pracovat s německým textem a následně česky reprodukovat jeho obsah, což bylo obtížné především u překladů dobové nacis^ tické právní terminologie, pro kterou se v českém jazyce mnohdy jen velice stě-ží hledá ekvivalent. Aby proto nedocházelo k posunu významu při překladech, u důležitých pojmů, institutů či názvů úřadů je vždy v závorce uvedeno jejich původní německé znění. Stejně tak při identifikaci archiválie v poznámkovém aparátu je vedle překladu názvu dokumentu uveden rovněž jeho německý název na něm uvedený a původní jednací číslo, aby tak byla dalším badatelům umožněna v případě potřeby možnost jej snáze dohledat. Jelikož však ne všechny archivní fondy použité v této práci byly dosud inventarizovány, obsahuje poznámkový aparát většinou pouze odkaz na konkrétní karton, ve kterém je daný =: dokument uložen. Předložená monografie je primárně prací právně historickou, jejímž úkolem je analyzovat právní problematiku spojenou s výkonem práce v období Protektorátu Cechy a Morava. Zabývá se tedy právními předpisy upravujícími pracovní poměr. Nepředkládá však čtenáři jen jejich pouhý popis, nýbrž ukazuje, jaké motivy vedly k jejich vydání, což je možné rekonstruovat například z důvodových zpráv Či námitekpřipomínkového řízení podaných v průběhu legislativního procesu. I když nefungoval parlament, tak na úrovni vlády a ministerstev probíhal legislativní proces minimálně v prvních letech trvání Protektorátu stejným způsobem jako v předcházejícím období s tou výjimkou, že do něj byl zapojen také říšský protektor, který často u protektorátní vlády vydání konkrétního právního předpisu inicioval a požadoval. Právě v tomto období je možno z námi- -tek říšského protektora velice dobře rekonstruovat to, co okupační moci vadilo, a zjistit, jakým směrem se měla pracovněprávní oblast dle představ nacistů ■' lis lil mm m .-t ■ Úvodem : '! .ubírat Poté, co po provedené Heydrichovč správní reformě přešli němečtí v? ^'U v českých zemích v letech 1918-1948. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 133-155; dále také možno odkázat na jeho práci Odbory v českých zemich na konci první republiky a v letech protektorátu. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykov}' univerzit)'. Rada společenských věd i. 23. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 94-520. " POKORNÝ, J. Práce pro Říši a Národní odborová ústředna zaměstnanecká. In: KOKOŠKOVA, Z., KOKOŠKA, S., PAŽOUT, J. (eds.). Museli pracovat pro Říši: nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Praha: Státní ústřední archiv, 2004, s. 45-50 či Dovolená s Heydrichem. Soudobé dějiny, roč. 2 i, č. 3 20 i 4, s. 364-381. 55 DENNLER, W, Die böhmische Passion. Freiburg i. Br.: Dikreiter Verlagsgesellschaft, i 953. 39 NAUDÉ, H. Erlebnisse und Erkenntnisse. Band l,Als politischer Beamter im Protektorat Böhmen - und Mähren 1939-1945. München: Fides-Verlagsgeseltscbaö, 1975. XX xxs Úvodem Úvodem vedoucího úřadu práce v Brně dr. Rolfa Petera, který v nich popisuje útěk skupiny zaměstnanců tohoto úřadu z Brna v samém závěru druhé světové války.40 O poměrech v Předsednictvu ministerské rady a na Ministerstvu sociální a zdravotní správy, pod které až do začátku roku 1942 spadala pracovněprávní. oblast, podává informaci ve svých zatím nevydaných pamětech ministr Vladislav Klumpar.41 Pro oblast nuceného pracovního nasazení protektorátních státních příslušníků v Říši jsou omezeně využitelné rovněž jejich deníky, korespondence a me-moáry, kterých bylo v uplynulých dvaceti letech vydáno kolem třiceti. Většinou však mají jen regionální charakter, ale velice dobře přibližují životní a pracovní podmínky nucené nasazených (špatnou stravu, hlad, nevyspaní, špínu, apely a poplachy či kontroly spojené se šikanou), jakož i jejich zážitky, pocity a názory. Tyto texty svědčí také o tom, jakým způsobem mladí lidé v období Protektorátu prožívali válku a jak se vyrovnávali někdy i s otrockou prací pro Třetí říši. ať již v závodech na území Čech a Moravy, či na jiných místech Velkoněmec-ké Říše.42 Jako první představil v roce 1954 široké veřejnosti válečné prožitky 40 PETER, R. Den Tschechen entkommen, den Russen entflohen, aus Österreich geflüchtet. Neckenmarkt: Novum pro Verlag, 2015. 41 Tyto paměti, které jsou autentickým svědectvím o zákulisí českého politického dění z prvních let existence Protektorátu, předal Vladislav Klumpar Archivu Národního muzea v roce 1963, kde dodnes čekají na své vydáni (uloženy jsou ve fondu Väadislav Klumpar, č. 217). Poměry v protektorátní vládě a zásahy do její autonomie ze strany německých míst v letech 1939-1941 popisuje ve svých pamětech rovněž přednosta prezidentské kanceláře a ministr dopravy Jiří Havelka knize Dvojí život: vzpomínky proteklorámího ministra. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2015. " Zmínit je možné například následující: WIESNER, Z. Tenkrát v Berlině aneb byli jsme přitom. Praha: N AD AS - AFGH, 1996; fflBLBAUER, J. Berlín 1943, aneb svědectví o zavlečení českých studentů z Pardubic do válečného Německa. Pardubice: Východočeské muzeum, 1996; FRON, K. Městečko na konci války. Brno: Doplněk, 1998; TOMÁŠEK, D. Třináctý dopis. Třebíč: Akcent, 2000; ZVĚŘINOVÁ, S. Devatenáct nám bylo pryč: totální nasazení dívčího ročníku 1924 trochu jinak. Praha: Státní ústřední archiv, 2001; TRÁVNÍČEK, J. Památce kamarádů z ročníku-jedenadvacet, s nimiž jsem před šedesáti lety opouštěl vlast a kteří se nevrátili. Vlastivědný věstník moravský:, roč. 54, č. 4, 2002, s. 341-369; ŠVEC, J. A. Moji synové: kronika života Rudy Vandase. Písek: Prácheňské nakladatelství, 2002; USTOHAL, V. Tunely pro Messerschmitty. Tišnov: Sursum, 2003; RAKYTKA, J. Nevolnící Říše. Praha: Česká rada pro oběti nacismu, 2003. BÍLEK, J. (ed.). My, nasazení na nucené práce ve druhé světové válce: z dopisů, vyprávěni a dokumentů některých nasazených získaných v roce 2003. Žďár nad Sázavou: Svaz nucené nasazených občanů za druhé světové války, 2004; KUBŮ, J. Tém, kteří nezažili, o těch, kteří zažili:památce všem dobrým a trpícím kamarádům. Havlíčkův Brod: Krajská knihovna Vysočiny, 2004; HAVLÍKOVÁ, J., VONDRYSKOVÁ, L. (eds.). Místo určeni: Sársko - čeští nucené nasazení vtpomínaji. Praha: Živá paměť, 2004; NEZKUSIL, L. Z deníku nucené nasazeného: zápisky z doby nuceného nasazeni v Říši od 23. 10. 1942 do 26. 4. 1945. Praha: Futura, 2005; SMEJKAL, J. Kolonku, aneb, Osudy lidí za protektorátu. Praha: Art Project Plus, 2005; . KAREN, S. Dopisy z Rajchu: úryvky z básni, dopisů a deníkových záznamů z nuceného nasazeni nucené nasazených a každodennost jejich života Karel Ptáčník ve svém románu Ročník jednadvaceti Tato publikace vyvolala velkou odezvu, byla přeložena do několika cizích jazyků a následně se dočkala i filmového zpracování. Autor této monografie by chtěl tímto poděkovat všem, kteří se na jejím vzniku podíleli či jen nepřímo přispěli kjejímu zdárnému vydání. První dík náleží manželce Mgr. Veronice Tauchenové za její dlouholetou trpělivost a toleranci. Dále je nutno poděkovat kolegům z Katedry dějin státu a práva brněnské Právnické fakulty prof. JUDr. Ladislavu Vojáčkovi, CSc. a doc. JUDr. Karlu Schellemu, CSc, kteří vždy byli nápomocni nejen upřímnou radou, ale i skutkem. Další dík náleží za ochotu zpřístupnit a vyhledat potřebné archivní dokumenty archivářům paní Mgr. Vlastě Měšťánkové z Národního archivu, panu PhDr. Jakubu Doležalovi z Archivu Kanceláře prezidenta republiky a paní PhDr. Alžbětě Čornejové z Všeodborového archivu. Bohužel ne všechny archivy a archiváři jsou ochotni archiválie předkládat a ztěžují, či někdy i úplně blokují historický výzkum svým mnohdy velice neochotným přístupem nebo často nesmyslnými omezeními opřenými o zcela formalistický' výklad archivního zákona. S takovými se autor předložené monografie za šest let přípravných prací také setkal a pevně doufá, že se české archivnictví v dalších letech v tomto směru posune o další krok. vpřed. . . 1942-1945. Zlín: Zuzana Podmelová, 2006; KAREN, J. Kdybych se snad nevrátil: korespondence :■■ a deníky z totálního nasazení 1942-1945. Praha: Prostor, 2006: Totálni nasazení: historie, která by neměla být zapomenuta: vzpomínky' těch, kteří to prožili: 60 let poté. Brno: Magistrát města Brna, 2006; HOREK, V, Totální nasazení. Brno: Tribun EU, 2008; JANKA, K. (ed.). Geraubte Leben: Zwangsarbeiter berichten. Köln: BÖhlau, 2008. 43 PTÁČNÍK,K. Ročník jedenadvacet. Praha: Československý spisovatel, 1954. XXII XXIIE