V originále
This study investigates the dominant orientations of morphological features and the relationship between these trends and the spatial orientation of tectonic structures in SW Jordan. Landsat 8 and hill-shaded images, constructed from 30 m-resolution ASTER-GDEM data, were used for automatically extracting and mapping geological lineaments. ASTER-GDEM was further utilized to automatically identify and extract drainage network. Morphological features were analyzed by means of azimuth frequency and length density distributions. Tectonic controls on the land surface were evaluated using longitudinal profiles of many westerly flowing streams. The profiles were taken directly across the northerly trending faults within a strong topographic transition between the low-gradient uplands and the deeply incised mountain front on the east side of the Dead Sea Fault Zone. Streams of the area are widely divergent, and show numerous anomalies along their profiles when they transect faults and lineaments. Five types of drainage patterns were identified: dendritic, parallel, rectangular, trellis, and modified dendritic/trellis. Interpretation and analysis of the lineaments indicate the presence of four main lineament populations that trend ~E--W, ~N--S, NE--SW, and NW--SE. Azimuthal distribution analysis of both the measured structures and drainage channels shows similar trends, except for very few differences in the prevailing directions. The similarity in orientation of lineaments, drainage system, and subsurface structural trends highlights the degree of control exerted by underlying structure on the surface geomorphological features. Faults and lineaments serve as a preferential conduit for surface running waters. The extracted lineaments were divided into five populations based on the main age of host rocks outcropping in the study area to obtain information about the temporal evolution of the lineament trends through geologic time.
In Czech
Tato studie zkoumá dominantní orientace morfologických prvků a vztah mezi nimi a prostorovou orientací tektonických struktur v jz. Jordánsku. Pro automatickou analýzu lineamentů byly použity výstupy z Landsatu 8 a stínované obrazy v 30m rozlišení. Pro automatickou identifikaci a extrahování drenážní sítě byl užit ASTER-GDEM. Morfologické prvky byly analyzovány pomocí azimutální frekvence a distribuce hustoty délky. Povrchové tektonické prvky byly hodnoceny pomocí podélných profilů mnoha k západu tekoucích potoků. Tyto profily byly situovány přímo přes severojižní poruchu v rámci nápadného topografického přechodu mezi mírnou vrchovinou a hluboce rozbrázděným pohořím na východní straně zlomové zóny Mrtvého moře. Toky se v této oblasti výrazně liší a ukazují četné anomálie podél svých profilů v místech, kde protínají poruchy a lineamenty. Bylo identifikováno pět typů odvodňovacích systémů: dendritický, paralelní, pravoúhlý, mřížový, a modifikovaný dendriticko-mřížový. Interpretace a analýza lineamentů ukazuje na přítomnost čtyř hlavních populací lineamentů, a to ve směrech V-Z, S-J, SV-JZ a SZ-JV. Analýza azimutální distribuce obou měřených struktur a vodních toků ukázala na podobné trendy, s výjimkou několika málo rozdílů v převládajících směrech. Podobnost v orientaci lineamentů, vodních toků a podpovrchových tektonických směrů upozorňuje na stupeň kontroly podkladové stavby na povrchové geomorfologické rysy. Poruchy a lineamenty slouží jako přednostní koridor pro povrchové tekoucí vody. Extrahované lineamenty byly rozděleny do pěti populací založených hlavně na stáří hornin ve studovaném území, aby bylo možno získat informace o časovém vývoji jednotlivých směrů lineamentů na základě geologického datování.