Odůvodnění správního rozhodnutí: revitalizace institutu s dlouhou tradicí

SKULOVÁ, Soňa, David HEJČ and Radislav BRAŽINA. Odůvodnění správního rozhodnutí: revitalizace institutu s dlouhou tradicí (Reasoning of Administrative Decision: Revitalization of Institute with Long Tradition). Právník. AV ČR, Ústav státu a práva, 2016, vol. 155, No 10, p. 895 - 912. ISSN 0231-6625.

Basic information

• Original name: Odůvodnění správního rozhodnutí: revitalizace institutu s dlouhou tradicí
• Name (in English): Reasoning of Administrative Decision: Revitalization of Institute with Long Tradition
• Authors: SKULOVÁ, Soňa (203 Czech Republic, belonging to the institution), David HEJČ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Radislav BRAŽINA (203 Czech Republic, belonging to the institution).
• Edition: Právník, AV ČR, Ústav státu a práva, 2016, 0231-6625.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50501 Law
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Repozitář MU
• RIV identification code: RIV/00216224:14220/16:00088220
• Organization unit: Faculty of Law
• Keywords (in Czech): princip řádného a úplného odůvodnění; odůvodnění; funkce odůvodnění; odůvodnění správního aktu
• Keywords in English: principle of proper and complete reasoning; reasoning; function of reasoning; reasoning of administrative act
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Odůvodnění správního rozhodnutí má v českém prostředí dlouhou tradici.O tom svědčí skutečnost, že již prvorepubliková doktrína, jakož i praxe, včetně judikaturní, tento jeden ze základních postulátů řádného působení správních orgánů vůči účastníkům řízení uplatňovala a rozvíjela. Jakkoliv se v období mezi léty 1948 až 1989 stal se z odůvodnění mnohdy spíše formální apendix rozhodnutí, když skutečná jeho motivace zůstávala skryta a argumentace nepříliš rozvinuta, jsou v současnosti opět na odůvodnění správních aktů, a to nejen konkrétních, ale také již smíšených (opatření obecné povahy) kladeny prohlubující se kvalitativní požadavky. V tomto aspektu je značný vliv judikatury, a to soudů nejen českých. Autoři zkoumají také hlavní funkce, které může či je schopno odůvodnění správního aktu plnit ve vztahu jak k ochraně práv dotčených osob, tak veřejného zájmu, a také k podpoře efektivního procesu, včetně roviny komunikace mezi správními orgány navzájem, a soudy. V této souvislosti autoři poukazují na některé aktuální otázky, jako je koncepční problém tzv. „úplnosti“ odůvodnění. Autoři upozorňují na skutečnost, že potenciál řádného odůvodnění není zcela vyčerpán, mj. také s ohledem na perspektivní, jakož i žádoucí, využití jeho funkce mediační. Autoři pak své úvahy uzavírají se závěrem, že povinnost „odůvodňovací“, svým rozsahem působnosti, váhou a také významem pro rozvíjení argumentace jak správních orgánů, tak soudů v rámci přezkumu, považují za zásadu (princip) řádného odůvodnění.

Abstract (in English)

Reasoning contained in administrative decisions has a long tradition in the Czech Republic. This is confirmed by the fact that already the doctrine and practice of the First republic, including case law of Supreme administrative court, implemented and developed the duty of the administrative bodies to reason their decisions. Although in the period between 1948–1989 reasoning often became a formal appendix of decision and real motivations remained hidden, currently there are imposed, on the reasoning of administrative acts (also measure of general nature), growing quality requirements. This has significant influence on the case law. The authors of this paper also examined the major functions that may, or are able to, fulfil the reasoning of an administrative act in relation to the protection of public individual rights and public interest. The authors also highlighted the possibility of reasoning to support efficient process of communication between administrative bodies and courts. In this context the authors focused on the so-called “Completeness of reasoning” concept. The authors pointed out the fact that the potential of proper reasoning is not completely exhausted especially in respect to prospective and desirable use of its mediation function. The authors then concluded that obligation of reasoning, its scope, weight, and also the importance for administrative bodies and courts evolved into the principle of proper reasoning.

Links

• GA13-30730S, research and development project: Name: Prostředky ochrany subjektivních práv ve veřejné správě, jejich systém a efektivnost

Investor: Czech Science Foundation