Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I

BÉBAROVÁ, Markéta, Adam VEJMĚLEK, Jan HOŠEK, Irena ANDRŠOVÁ, Iveta VALÁŠKOVÁ, Renata GAILLYOVÁ, Pavel VÍT and Tomáš NOVOTNÝ. Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I (T309I mutation as a possible founder mutation of long QT syndrome type I). In 44. konference Komise experimentální kardiologie. 2016. ISBN 978-80-971699-6-1.

Basic information

Original name

Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I

Name (in English)

T309I mutation as a possible founder mutation of long QT syndrome type I

Authors

BÉBAROVÁ, Markéta, Adam VEJMĚLEK, Jan HOŠEK, Irena ANDRŠOVÁ, Iveta VALÁŠKOVÁ, Renata GAILLYOVÁ, Pavel VÍT and Tomáš NOVOTNÝ

Edition

44. konference Komise experimentální kardiologie, 2016

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Konferenční abstrakt

Field of Study

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Country of publisher

Slovakia

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Medicine

ISBN

978-80-971699-6-1

Keywords (in Czech)

syndrom dlouhého QT, mutace, founder mutace

Keywords in English

long QT syndrome, mutation, founder mutation

---

Abstract

V originále

Úvod: Mutace v genech kódujících strukturu srdečních iontových kanálů jsou podkladem vzniku různých typů dědičných arytmií. Každá rodina má obvykle svou „vlastní“ mutaci. Stejná mutace nacházená v nepříbuzných rodinách ze stejného regionu může představovat tzv. „founder“ mutaci. Cíl: Cílem této práce je poskytnout první dostupné klinické, genetické i funkční charakteristiky mutace c.926CT v genu KCNQ1 (p.T309I), která je možnou „founder“ mutací syndromu dlouhého QT (LQTS) typu I v našem regionu. Metody: Členové rodin s podezřením na LQTS podstoupili klinické vyšetření včetně hodnocení změn intervalu QT při ergometrii. U jedinců s vysokou pravděpodobností klinické diagnózy byla provedena mutační analýza genů souvisejících s LQTS (zejména KCNQ1, KCNH2, SCN5A). V rodinách nositelů mutace T309I bude dále provedeno zjištění geografické lokalizace původu předků v otcovské linii pomocí analýzy haplotypu mikrosatelitů (STR, Short Tandem Repeats) lokalizovaných v nonrekombinantní oblasti chromosomu Y (NRY). První pokusy v rámci funkční analýzy byly provedeny na přechodně exprimovaných lidských kanálech metodou whole cell patch clamp při 37 C. Výsledky: V 5 nepříbuzných rodinách (14 žen, 9 mužů) s výskytem LQTS byla nalezena mutace T309I genu KCNQ1 u 7 žen a 4 mužů. Hodnota intervalu QT u nosičů mutace byla 470±20 ms v klidu a 490±20 ms ve 4. minutě restituce, u zdravých jedinců pak 410±30 ms v klidu a 420±20 ms ve 4. minutě restituce. Dva nosiči mutace prodělali synkopu či resuscitovanou oběhovou zástavu. Před započetím zjišťování dopadu mutace T309I na funkci kanálu pro pomalou složku zpožděného draslíkového proudu z buňky (IKs) je třeba stanovit základní funkční parametry u kanálu bez mutace. Ustálená aktivace těchto kanálů dosahovala poloviční hodnoty při 11,1±1,1 mV (sklon křivky 13,9±0,7 mV). Velikost tzv. „tail“ proudu při -40 mV následujícím po 5 s při +60 mV byla 317,5±60,1 pA (kapacita buněk 10,5±1,1 pF). Aktivace i deaktivace kanálů probíhala exponenciálně; aktivace s časovou konstantou 2,94±0,3 s při 0 mV a 1,15±0,09 s při +60 mV, deaktivace s časovou konstantou 168,0±14,2 ms při -80 mV a 568,4±66,5 ms při -40 mV. Při vyšších stimulačních frekvencích docházelo díky neúplné deaktivaci k významnému navýšení proudu. Závěr: První analýza mutace T309I podporuje naši hypotézu, že by mohla tato mutace hrát roli „founder“ mutace syndromu dlouhého QT typu I v našem regionu. Funkční analýza kanálů bez mutace potvrdila základní vlastnosti těchto kanálů známé z literatury. Získané výsledky jsou tedy dobrým východiskem pro porovnání vlastností kanálů s mutací T309I a bez ní.