V originále
Mládež se s digitálními technologiemi setkává běžně jak ve škole, tak i mimo školu, ať už máme na mysli rodinné prostředí, nebo různá virtuální prostředí či vrstevnické skupiny. Tradičně se však větší pozornost věnuje školnímu využití ICT. Díky mimoškolnímu využití digitálních technologií si ale studenti mohou osvojit znalosti a dovednosti, které ve škole nezískají a přitom jsou důležité pro život v 21. století. Ale i naopak. Je tedy velkou výzvou pro budoucnost propojit formální i informální učení v době, v níž digitální technologie představují nejenom výukový nástroj, ale konstitutivní prvek učebního prostředí studentů. Takový přístup může přinášet nové inspirace i pro promýšlení rolí digitálních technologií ve školním vzdělávání, ale i v celoživotním učení. Autor se proto bude konkrétněji věnovat problematice tzv. nových gramotností (New literacies studies), osobního učebního prostředí nebo konceptu learning lives.
Anglicky
Youth may routinely use digital technology both in school and out of school, whether we mean the family environment, or virtual environments or peer group. Traditionally, however, greater attention is paid to the school using of digital technologies. Thanks to the use of digital technologies out of the school students can acquire knowledge and skills that they don't learn in school, yet are important for life in the 21st century. But also vice versa. It is therefore a great challenge for the future to link formal and informal learning in an era in which digital technologies are a constitutive element of the learning environment. Such approach can bring new inspiration for thinking about the role of digital technologies in school education, but also in lifelong learning. The author therefore will specifically address the issue of new literacy (New literacies studies), personal learning environment or concept learning lives.