Biogeografická východiska a kritéria vytváření ÚSES

CULEK, Martin. Biogeografická východiska a kritéria vytváření ÚSES. In Andrea Petrová, Mendelu. ÚSES - Zelená páteř krajiny. 1. vyd. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii (CZ-IALE), MŽP ČR, 2016, s. 23-32. ISBN 978-80-86636-52-8.

Základní údaje

• Originální název: Biogeografická východiska a kritéria vytváření ÚSES
• Název anglicky: Biogeographical issues and criteria of proposition and realization of Ecological Networks
• Autoři: CULEK, Martin (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Brno, ÚSES - Zelená páteř krajiny, od s. 23-32, 10 s. 2016.
• Nakladatel: Česká společnost pro krajinnou ekologii (CZ-IALE), MŽP ČR

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 10511 Environmental sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: adresa článku na ResearchGate URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/16:00091747
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-86636-52-8
• Klíčová slova česky: biogeografické členění; návrhy ÚSES; migrační bariéry; vazby ekosystémů; prostorové nároky
• Klíčová slova anglicky: biogeographical division; projects of Ecological Networks; migrations barriers; interaction of ecosystems; space demands
• Štítky: AKR, Biogeographical regions, landscape protection, nature protection, potential vegetation
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) patří v současné době k významným konceptům a přístupům k ochraně přírody. Obecné biogeografické zákonitosti a biogeografické principy navrhování ÚSES vždy patřily ke klíčovým informacím a přístupům správného vytváření ÚSES. Pomocníkem k tomu byly (či spíše měly být) biogeografické jednotky. Ovšem čtvrtstoletí praxe navrhování ÚSES ukazují, že biogeografické principy byly často podceňovány, někdy přímo nepochopeny. Navrhování ÚSES bylo často v zajetí především aktuálního stavu krajiny (výskyt chráněných území) a délek biokoridorů, což bylo intelektuálně nenáročné až triviální. Vedlo to však k chybám i absurditám v návrzích, nárůstu požadavků na rozlohu prvků ÚSES, což je ze společenského hlediska většinou těžko akceptovatelné. ÚSES není jen „nějaké spojování“ zachovalejších segmentů přírody v krajině. Musí zahrnovat to nezbytné minimum ploch potřebných pro přežití druhů, avšak diferencovaně, ploch vybraných na základě biogeografických jednotek, poznatků a kritérií. Pak i při malé ploše může dobře fungovat. Takový ÚSES je pak obhajitelný i realizovatelný. ÚSES má odborný základ a ten je třeba ctít. Na to, jak se vyrovnat se základními biogeografickými poznatky a principy poukazuje tento článek.

Anotace anglicky

Territorial systems of landscape ecological stability (Ecological Networks) are leading concepsts and important parts of Nature protection. Biogeographical rules and principles in proposition of TSLES always had been crucial information and approaches to correct proposition of Ecological Networks. Biogeographical unites always had to be a key information and use of them is necessary for useful and correct proposition of Ecological Networks. Nevertheless 25-year praxis of Ecological Network proposition has eluciated, that biogeographical principes had been often unterevaluated, moreover sometimes misapprehended. Proposition of Ecological Networks was often done mostly only on basis of actual state of Landscape and parametres of acceptable lenght of biocorridors. That was intelectually undemanding, sometimes even trivial. On the other hand this approach lead to mistakes in projection of Ecological Networks, and what is even wors, to expanding of the Network, what is inacceptable by the Society, because of economical reasons. Ecological Network is not only any "connection" of any segment valuable from Nature Protection sight. It has to have indisputable minimum extent in respect of species survival, but on the other hand with respect to the biogeographical and ecological necessities and criteria. Such Ecological Network could be negotiated with stakeholders and has potential to be realised in the Countryside. How to use biogeographical criteria and principles is the aim of presented article.