V originále
Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) patří v současné době k významným konceptům a přístupům k ochraně přírody. Obecné biogeografické zákonitosti a biogeografické principy navrhování ÚSES vždy patřily ke klíčovým informacím a přístupům správného vytváření ÚSES. Pomocníkem k tomu byly (či spíše měly být) biogeografické jednotky. Ovšem čtvrtstoletí praxe navrhování ÚSES ukazují, že biogeografické principy byly často podceňovány, někdy přímo nepochopeny. Navrhování ÚSES bylo často v zajetí především aktuálního stavu krajiny (výskyt chráněných území) a délek biokoridorů, což bylo intelektuálně nenáročné až triviální. Vedlo to však k chybám i absurditám v návrzích, nárůstu požadavků na rozlohu prvků ÚSES, což je ze společenského hlediska většinou těžko akceptovatelné. ÚSES není jen „nějaké spojování“ zachovalejších segmentů přírody v krajině. Musí zahrnovat to nezbytné minimum ploch potřebných pro přežití druhů, avšak diferencovaně, ploch vybraných na základě biogeografických jednotek, poznatků a kritérií. Pak i při malé ploše může dobře fungovat. Takový ÚSES je pak obhajitelný i realizovatelný. ÚSES má odborný základ a ten je třeba ctít. Na to, jak se vyrovnat se základními biogeografickými poznatky a principy poukazuje tento článek.
Anglicky
Territorial systems of landscape ecological stability (Ecological Networks) are leading concepsts and important parts of Nature protection. Biogeographical rules and principles in proposition of TSLES always had been crucial information and approaches to correct proposition of Ecological Networks. Biogeographical unites always had to be a key information and use of them is necessary for useful and correct proposition of Ecological Networks. Nevertheless 25-year praxis of Ecological Network proposition has eluciated, that biogeographical principes had been often unterevaluated, moreover sometimes misapprehended. Proposition of Ecological Networks was often done mostly only on basis of actual state of Landscape and parametres of acceptable lenght of biocorridors. That was intelectually undemanding, sometimes even trivial. On the other hand this approach lead to mistakes in projection of Ecological Networks, and what is even wors, to expanding of the Network, what is inacceptable by the Society, because of economical reasons. Ecological Network is not only any "connection" of any segment valuable from Nature Protection sight. It has to have indisputable minimum extent in respect of species survival, but on the other hand with respect to the biogeographical and ecological necessities and criteria. Such Ecological Network could be negotiated with stakeholders and has potential to be realised in the Countryside. How to use biogeographical criteria and principles is the aim of presented article.