Biogeografická východiska a kritéria vytváření ÚSES

CULEK, Martin. Biogeografická východiska a kritéria vytváření ÚSES (Biogeographical issues and criteria of proposition and realization of Ecological Networks). In Andrea Petrová, Mendelu. ÚSES - Zelená páteř krajiny. 1st ed. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii (CZ-IALE), MŽP ČR, 2016, p. 23-32. ISBN 978-80-86636-52-8.

Basic information

• Original name: Biogeografická východiska a kritéria vytváření ÚSES
• Name (in English): Biogeographical issues and criteria of proposition and realization of Ecological Networks
• Authors: CULEK, Martin (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1. vyd. Brno, ÚSES - Zelená páteř krajiny, p. 23-32, 10 pp. 2016.
• Publisher: Česká společnost pro krajinnou ekologii (CZ-IALE), MŽP ČR

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 10511 Environmental sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• WWW: adresa článku na ResearchGate URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14310/16:00091747
• Organization unit: Faculty of Science
• ISBN: 978-80-86636-52-8
• Keywords (in Czech): biogeografické členění; návrhy ÚSES; migrační bariéry; vazby ekosystémů; prostorové nároky
• Keywords in English: biogeographical division; projects of Ecological Networks; migrations barriers; interaction of ecosystems; space demands
• Tags: AKR, Biogeographical regions, landscape protection, nature protection, potential vegetation
• Tags: Reviewed

Abstract

Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) patří v současné době k významným konceptům a přístupům k ochraně přírody. Obecné biogeografické zákonitosti a biogeografické principy navrhování ÚSES vždy patřily ke klíčovým informacím a přístupům správného vytváření ÚSES. Pomocníkem k tomu byly (či spíše měly být) biogeografické jednotky. Ovšem čtvrtstoletí praxe navrhování ÚSES ukazují, že biogeografické principy byly často podceňovány, někdy přímo nepochopeny. Navrhování ÚSES bylo často v zajetí především aktuálního stavu krajiny (výskyt chráněných území) a délek biokoridorů, což bylo intelektuálně nenáročné až triviální. Vedlo to však k chybám i absurditám v návrzích, nárůstu požadavků na rozlohu prvků ÚSES, což je ze společenského hlediska většinou těžko akceptovatelné. ÚSES není jen „nějaké spojování“ zachovalejších segmentů přírody v krajině. Musí zahrnovat to nezbytné minimum ploch potřebných pro přežití druhů, avšak diferencovaně, ploch vybraných na základě biogeografických jednotek, poznatků a kritérií. Pak i při malé ploše může dobře fungovat. Takový ÚSES je pak obhajitelný i realizovatelný. ÚSES má odborný základ a ten je třeba ctít. Na to, jak se vyrovnat se základními biogeografickými poznatky a principy poukazuje tento článek.

Abstract (in English)

Territorial systems of landscape ecological stability (Ecological Networks) are leading concepsts and important parts of Nature protection. Biogeographical rules and principles in proposition of TSLES always had been crucial information and approaches to correct proposition of Ecological Networks. Biogeographical unites always had to be a key information and use of them is necessary for useful and correct proposition of Ecological Networks. Nevertheless 25-year praxis of Ecological Network proposition has eluciated, that biogeographical principes had been often unterevaluated, moreover sometimes misapprehended. Proposition of Ecological Networks was often done mostly only on basis of actual state of Landscape and parametres of acceptable lenght of biocorridors. That was intelectually undemanding, sometimes even trivial. On the other hand this approach lead to mistakes in projection of Ecological Networks, and what is even wors, to expanding of the Network, what is inacceptable by the Society, because of economical reasons. Ecological Network is not only any "connection" of any segment valuable from Nature Protection sight. It has to have indisputable minimum extent in respect of species survival, but on the other hand with respect to the biogeographical and ecological necessities and criteria. Such Ecological Network could be negotiated with stakeholders and has potential to be realised in the Countryside. How to use biogeographical criteria and principles is the aim of presented article.