J 2016

Primární aplikace podtlakové terapie u otevřených zlomenin III. stupně a její vliv na vznik infekčních komplikací

KRTIČKA, Milan, Daniel IRA, V. NEKUDA, Jan ŠVANCARA, Michal MAŠEK et. al.

Basic information

Original name

Primární aplikace podtlakové terapie u otevřených zlomenin III. stupně a její vliv na vznik infekčních komplikací

Name in Czech

Primární aplikace podtlakové terapie u otevřených zlomenin III. stupně a její vliv na vznik infekčních komplikací

Name (in English)

Effect of Negative Pressure Wound Therapy on Infectious Complications in Grade III Open Fractures

Authors

KRTIČKA, Milan (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Daniel IRA (703 Slovakia, belonging to the institution), V. NEKUDA (203 Czech Republic), Jan ŠVANCARA (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Michal MAŠEK (203 Czech Republic, belonging to the institution)

Edition

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechoslovaca, Praha, Galén, 2016, 0001-5415

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

30211 Orthopaedics

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Impact factor

Impact factor: 0.560

RIV identification code

RIV/00216224:14110/16:00091815

Organization unit

Faculty of Medicine

UT WoS

000375732900008

Keywords (in Czech)

otevřená zlomenina; podtlaková terapie; kontinuální laváž; infekce

Keywords in English

open fracture; negative pressure wound therapy; continual wound lavage; infection

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 19/1/2017 13:25, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková

Abstract

V originále

Úvod Otevřené zlomeniny (OZ) III. Stupně, zpravidla díky vysokoenergetickému mechanismu úrazu s následným znečištěním poraněné kosti a měkotkáňového krytu (MK), jsou zatíženy vysokým počtem infekčních komplikací (IK). Literaturou udávaný výskyt IK při využití standardních chirurgických postupů je 25 - 66%. Podtlaková terapie (PT) díky kontinuální derivaci ranného sekretu a působením podtlaku v místě rány vede ke zvýšenému prokrvení v místě aplikace, podpoře angiogeneze a také vytváří neprodyšnou bariéru mezi poraněnými strukturami a zevním prostředím. Cíl: Porovnání výsledků léčby, zvláště pak výskytu IK, u pacientů s OZ III stupně léčených primární aplikací PT a metodou provedení primární sutury se zavedenou proplachovou laváží (PL) či primárním krytím defektu polyuretanovým COM-em. Materiál a metodika Retrospektivní studie 77 pacientů s 80 OZ III. stupně, po splnění inkluzních kritérií byl definitivně hodnocen soubor 39 pacientů s 41 OZ III. stupně, léčených v Traumacentru FN Brno v letech 2007-2012. Soubor byl rozdělen do 2 skupin. Kontrolní skupina (KS) - 19 pacientů s 20 OZ, podstoupila standardní ošetření OZ stabilizací zevním fixátorem, ev. nitrodřeňovým hřebem, důkladným debridmentem měkkých tkání, zavedenou PL a provedenou suturou kožního poranění či primárním krytím defektu polyuretanovým COM-em. Testovaná skupina (TS) - 20 pacientů s 21 OZ a identickým principem ošetření OZ, ale na poraněný MK byla primárně aplikována PT, definitivní sutura kůže či jiný typ krytí kožního defektu byly provedeny až při lokálně příznivém stavu a negativním bakteriologickém stěru. Výsledky obou použitých metod byly hodnoceny v následujících kriteriích: vznik povrchního/hlubokého infektu v ráně, hodnocením časového intervalu do nálezu negativního bakteriálního stěru v ráně, vznik osteomyelitidy. Získané hodnoty byly testovány pomocí Fischerova přesného testu a Mann Whitney U testu. Výsledky IK se celkově vyskytly v 15 případech (37%). V kontrolní skupině byly IK zaznamenány u 11 pacientů (55%), v testované skupině pak pouze ve 4 případech (19,1%); p=0,025. Recidiva infektu byla zaznamenána v KS u 5 případů (25%), v TS k recidivě nedošlo; p=0,021. Osteomyelitida vznikla pouze v KS ve 2 případech. Průměrná doba k získání negativního bakteriologického stěru v KS byla 22 dnů, v TS pak 12 dnů (p=0,001). Diskuze Využití PT jako dočasného krytí měkotkáňového defektu u OZ, dle většiny uvedených vědeckých prací, včetně naší retrospektivní studie, prokazuje signifikantní snížení IK. Ve srovnání s Gopalovým konceptem „fix and flap“, tedy akutním uzávěrem MK pomocí lalokové plastiky do 72 hodin od úrazu, vykazuje ve srovnání s naším souborem mírně nižší výskyt IK ( 15,4% versus 19,1%), těchto výsledků je ale možné dosáhnout pouze za předpokladu nepřetržité dostupnosti rekonstrukčního chirurga a technické možnosti provést lalokovou plastiku, v případě, že to není možné, pak PT oproti konvenčním metodám poskytuje nejlepší možný způsob dočasného krytí poraněného MK. Závěr Aplikací PT v rámci primárního ošetření poraněného MK u OZ III. stupně dochází ke statisticky významnému zkrácení doby bakteriální kontaminace v místě poranění, stejně tak ke snížení výskytu následných infekčních komplikací. Primární aplikace PT statisticky významně snížila riziko recidivy infekce.

In English

PURPOSE OF THE STUDY Grade III open fractures are associated with infectious complications in 25-66% of injuries. Negative pressure wound therapy (NPWT) applied to an injured soft tissue coverage provides an impermeable barrier between the injured structures and the external environment, in addition to early secretion draining and a positive effect on the site of application. All this also prevents secondary bacterial contamination. The objective of the study was to compare the results of treatment methods in view of infectious complications in patients with soft tissue injury in grade-III open fractures managed either by NPWT and primary closure or by covering with combined dressing fabric (COM) in combination with continual wound lavage. MATERIAL AND METHODS This retrospective study comprised 77 patients with 80 grade III open fractures treated in the years 2008-2012; of these, 39 patients with 41 fractures met the inclusion criteria and were finally evaluated. The patients were divided into two groups. The control group included 19 patients with 20 fractures treated by the standard surgical procedure using stabilisation with an external fixator or intramedullary nail, thorough soft tissue debridement, continual wound lavage and suture of skin lesions or using a primary coverage of the defect with COM. The trial group consisted of 20 patients with 21 fractures treated according to the same principle, but NPWT was applied to injured soft tissue coverage first and skin suture or any other type of skin defect coverage was carried out when the healing process was good and bacteriological findings were negative. The results of both methods were evaluated based on the following criteria: development of superficial or deep infection in the wound, interval to negative bacteriological findings and osteomyelitis rate. The results were analysed by Fisher's exact test and the Man Whitney U test. RESULTS Infectious complications were recorded in a total of 15 (37%) fractures: 11 (55%) in the control group and four (19.1%) in the trial group (p = 0.025). Recurrent infection was observed in five control group fractures (25%) and in none of the trial group fractures (p = 0.021). Osteomyelitis was found only in two control group fractures. The average interval before negative bacteriological results were obtained was 22 days in the control group and 12 days in the trial group (p = 0.001). DISCUSSION The NPWT use as a temporary coverage of soft tissue defects in open fractures results in a significant reduction of infectious complications, as shown by many relevant studies including this study. In comparison with Gopal's "fix and flap" concept, the NPWT in our patient group had slightly higher incidence of infectious complications (15.4% versus 19.1%). However, these results can be achieved only if a specialist in reconstructive surgery and appropriate technical facilities are readily available. If this is not possible, then the NPWT, in comparison with conventional methods, provides the best possible way of temporary protection for an injured soft tissue coverage. CONCLUSIONS Application of NPWT within the primary treatment of injured soft tissue coverage in grade III open fractures results in a statistically significant reduction of bacterial contamination at the site of injury, as well as a reduction of the subsequent incidence of infectious complications. Primary application of NPWT also significantly reduced the risk of recurrent infection.