V originále
Pro hodnocení výživového stavu existuje řada metod. Cílem práce bylo porovnat výsledky získané pomocí kaliperace a výsledků tří přístrojů fungujících na bázi BIA. Studie se zúčastnilo 100 pacientek centra Gynfit s.r.o. ve věkovém rozmezí 20-30 let různého životního stylu. U těchto žen bylo provedeno antropometrické vyšetření a vyšetření bioimpedanční metodou za dodržení standardních podmínek a podmínek stanovených výrobcem. Z antropometrických metod pro odhad zastoupení tělesného tuku byla využita metoda dle Pařízkové (1962). Byla zjišťována tloušťka 10 kožních řas pomocí kaliperu typu Best. Pro odhad zastoupení tělesného tuku bylo využito tří bioimpedančních přístrojů: Tanita BC-545, přístroj InBody 230 a přístroj BodyStat 1500 MDD. Byla stanovena pracovní hypotéza, že se jednotlivé metody v odhadu procentuálního zastoupení tuku neliší. Tato hypotéza byla ověřována neparametricky, pomocí testu Kruskal-Wallisova ANOVA. Test na hadině významnosti 0,05 ukázal, že se liší výsledky alespoň jedné dvojice metod. Pomocí mnohonásobného porovnání hodnot p bylo zjištěno, že se statisticky významně liší % T podle Pařízkové (1962) a odhad tělesného tuku získaný pomocí bioimpedančních přístrojů. Dá se říci, že metoda % T podle Pařízkové (1962) měří statisticky významně nižší procento tuku než všechny bioimpedanční přístroje. Dále se liší i procento tuku měřené přístrojem Tanita BC-545 a BodyStat 1500 MDD. Přístroj Tanita BC - 545 měří statisticky významně vyšší procento tuku než přístroj BodyStat 1500 MDD. Přístroj Tanita měří statisticky významně nejvyšší procento tuku ze všech přístrojů a celkově ze všech použitých metod. Tato zjištění neodpovídají zjištění např. Riegerové a Přidalové (1996) nebo Barreto Silvy et al. (2008), kteří nezjistili rozdíly ve výsledcích kaliperační a bioimpedanční metody. Z našeho šetření vyplývá, že výsledky získané pomocí rozdílných metod jsou neporovnatelné.
In English
There are many methods available to evaluate nutritional status. The aim of this paper was to compare the results of caliperation and three bioimpedance analyzers. 100 females, patients of the Gynfit s.r.o. center participated in the study. The participants were all between their 20 and 30 years of age and of varying lifestyles. Anthropometric measurements were taken and bioimpedance examination was carried out while adhering to standard conditions and conditions of the manufacturer. To estimate body fat percentage an anthropometric method by Pařízková (1962) was used which calculates with 10 skinfold thicknesses as measured by a Best type caliper. Three bioimpedance analyzers were used to estimate body fat by BIA: Tanita BC-545, InBody 230 and BodyStat 1500 MDD. The working hypothesis stated that individual methods do not differ in body fat percentage estimation. This hypothesis was tested non-parametrically using Kruskal-Wallis ANOVA. The test manifested on the p level of 0,05 that results of at least two methods are significantly different. Multiple p-values comparisons then established that body fat percentage estimate by method of Pařízková (1962) is significantly different from the estimate provided by bioimpedance analyzers. The caliperation method estimates a significantly lower percentage of body fat than all bioimpedance analyzers. Also, the body fat percentage estimated by Tanita BC-545 differs from the results acquired by BodyStat 1500 MDD, as Tanita BC-545 estimates significantly higher fat percentage than BodyStat 1500 MDD. In fact, Tanita BC-545 estimates significantly higher body fat percentage than any other method which we used. These findings contradict the findings of other authors, for example Riegerová and Přidalová (1996) or Barreto Silva et al. (2008) who did not find a significant difference between caliperation and bioimpedance method results. Our findings suggest that results acquired using different methods are incomparable.